Obecně platí, že náklady v krátkém období bývají vyšší než náklady v dlouhém období. Hlavní příčinou je existence fixních nákladů v krátkém období, které neumožňují firmě optimalizovat kombinace vstupů při měnícím se výstupu.
Tento rozdíl ze ukázat pomocí:
1.) izokvantové analýzy - V dlouhém období by se firma při rozhodování o kombinaci vstupů měla pohybovat podél křivky její křivky rostoucího výstupu (představující soubor kombinací vstupů, při kterých firma minimalizuje náklady při výrobě různých objemů výstupu). Kdy platí podmínka pro minimalizaci nákladů
W neboli: MPK MPL
¾¾¾ = MRST ¾¾¾ = ¾¾¾
r r w
¨
Chce-li firma vyrábět výstup Q2, pak v krátém období, období, toho může dosáhnout použitím fixního kapitálu K1 a L3 jednotek práce (bod B). To ale není optimální řešení a firma nevyrábí s min. náklady. V dlouhém období by firma vyráběla výstup Q2 s kombinací L2K2 (bod E). Jak je vidět náklady v tomto bodě (bodě optima) jsou menší.
Náklady lze odvodit také z křivky nákladové stezky expanze (viz. ot.3)
Žádné komentáře:
Okomentovat