Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 0 0 3.165.000
2 3.165.000 174.075 0 0 3.339.000
3 3.339.075 183.650 598.283 781.933 2.740.792
4 2.740.792 150.744 631.189 781.933 2.109.603
5 2.109.603 116.029 665.904 781.933 1.443.699
6 1.443.699 78.853 703.080 781.933 740.619
7 740.619 40.734 740.619 781.933 0
celkem x 909.085 3. 339.075 x x
Proměnné, které ovlivňují náklady v případě dlouhodobých půjček
. . . na které bychom se měli zaměřit, uvažujeme-li o úvěru
• nominální úroková sazba (fixní na určité dohodnuté období/variabilní podle inflace apod.)
• forma splácení
• frekvence splácení úrokových plateb a úmorů
• časový okamžik zahájení splácení úrokových plateb a úmorů
• poplatek za zpracování žádosti o úvěr
Poplatky spojené s ...
• poplatky spojené s odhadem záruky
• poplatky za vedení úvěrového účtu
• poplatek za rezervaci zdrojů
• zprostředkovatelská provize
• náklady na životní pojištění, které bylo uzavřeno v souvislosti s úvěrem aj.
Obsah úvěrové smlouvy
- úvěrová smlouva obsahuje nominální hodnotu úvěru a veškerá ustanovení vztahující se k proměnným, ovlivňujícím náklady s úvěrem spojené
- úvěrová smlouva musí mít písemnou podobu a její jednotlivé listy musí být pevně svázány
- úvěrová smlouva musí být ze strany poskytovatele úvěru fyzicky uchovávána
- každý z účastníků úvěrového vztahu obdrží jedno vyhotovení úvěrové smlouvy s originálem podpisů osob, oprávněných jednat za příjemce i za poskytovatele úvěru
- má-li být provedena změna úvěrové smlouvy, děje se tak pouze dodatkem k stávající úvěrové smlouvě či novou úvěrovou smlouvou
- nedodržení podmínek úvěrové smlouvy vede k uplatnění sankčního systému
Investiční úvěr
- představuje nejběžnější formu profinancování
- zaujímá nejvýznamnější postavení v praxi středně- a dlouhodobých půjček
- účelem investičních úvěrů je zpravidla financování dlouhodobého majetku (stroje, zařízení, stavby, pozemek, nemovitosti) či financování trvalé části oběžného majetku (např. v okamžiku zvýšení výrobní kapacity může narůst potřebná výše zásob)
• poplatky za vedení úvěrového účtu
• poplatek za rezervaci zdrojů
• zprostředkovatelská provize
• náklady na životní pojištění, které bylo uzavřeno v souvislosti s úvěrem aj.
Obsah úvěrové smlouvy
- úvěrová smlouva obsahuje nominální hodnotu úvěru a veškerá ustanovení vztahující se k proměnným, ovlivňujícím náklady s úvěrem spojené
- úvěrová smlouva musí mít písemnou podobu a její jednotlivé listy musí být pevně svázány
- úvěrová smlouva musí být ze strany poskytovatele úvěru fyzicky uchovávána
- každý z účastníků úvěrového vztahu obdrží jedno vyhotovení úvěrové smlouvy s originálem podpisů osob, oprávněných jednat za příjemce i za poskytovatele úvěru
- má-li být provedena změna úvěrové smlouvy, děje se tak pouze dodatkem k stávající úvěrové smlouvě či novou úvěrovou smlouvou
- nedodržení podmínek úvěrové smlouvy vede k uplatnění sankčního systému
Investiční úvěr
- představuje nejběžnější formu profinancování
- zaujímá nejvýznamnější postavení v praxi středně- a dlouhodobých půjček
- účelem investičních úvěrů je zpravidla financování dlouhodobého majetku (stroje, zařízení, stavby, pozemek, nemovitosti) či financování trvalé části oběžného majetku (např. v okamžiku zvýšení výrobní kapacity může narůst potřebná výše zásob)
b) Formou nekonstantních plateb – konstantní úmor
Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 600.000 765.000 2.400.000
2 2.400.000 132.000 600.000 732.000 1.800.000
3 1.800.000 99.000 600.000 699.000 1.200.000
4 1.200.000 66.000 600.000 666.000 600.000
5 600.000 33.000 600.000 633.000 0
celkem x 495.000 3.000.000 x x
roční platba = konstantní splátka (600. 000) + úrok (vypočtený ze zbývající dlužné částky)
c) splácení „en bloc“
Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 0 156.000 3.000.000
2 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
3 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
4 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
5 3.000.000 165.000 3.000.000 165.000 0
celkem x 825.000 3.000.000 x x
úroky se vypočítávají ze stále stejné jistiny (3.000.000), která je splacena až jednorázově v pátém roce
1 3.000.000 165.000 600.000 765.000 2.400.000
2 2.400.000 132.000 600.000 732.000 1.800.000
3 1.800.000 99.000 600.000 699.000 1.200.000
4 1.200.000 66.000 600.000 666.000 600.000
5 600.000 33.000 600.000 633.000 0
celkem x 495.000 3.000.000 x x
roční platba = konstantní splátka (600. 000) + úrok (vypočtený ze zbývající dlužné částky)
c) splácení „en bloc“
Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 0 156.000 3.000.000
2 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
3 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
4 3.000.000 165.000 0 165.000 3.000.000
5 3.000.000 165.000 3.000.000 165.000 0
celkem x 825.000 3.000.000 x x
úroky se vypočítávají ze stále stejné jistiny (3.000.000), která je splacena až jednorázově v pátém roce
Formy splácení dlouhodobých půjček:
Splácení formou konstantních plateb – anuit
- v tomto případě hradí příjemce úvěru úvěrové instituci konstantní platby (anuity), v rámci nichž narůstá podíl splátky úvěru (úmoru) a snižuje se podíl hrazeného úroku
Splácení formou konstantních splátek – úmorů
- v tomto případě splácí příjemce úvěru úvěrové instituci konstantní úmory (splátky)
- protože jsou úrokové náklady v důsledku pokročilejšího splácení konstantního úmoru nižší, snižuje se v průběhu splácení celková platba hrazená úvěrové instituci
Splácení formou „en bloc“
- v tomto případě splácí příjemce úvěru úvěrové instituci pouze úroky, splacení celé jistiny následuje až na konci doby splatnosti úvěru
- možnou formou splácení je odklad splácení jistiny, aby nebylo cash flow podniku zatíženo hned vysokými výdaji na počátku životnosti investice, kdy není dosud generován dostatečný peněžní příjem
- v tomto případě hradí příjemce úvěru úvěrové instituci konstantní platby (anuity), v rámci nichž narůstá podíl splátky úvěru (úmoru) a snižuje se podíl hrazeného úroku
Splácení formou konstantních splátek – úmorů
- v tomto případě splácí příjemce úvěru úvěrové instituci konstantní úmory (splátky)
- protože jsou úrokové náklady v důsledku pokročilejšího splácení konstantního úmoru nižší, snižuje se v průběhu splácení celková platba hrazená úvěrové instituci
Splácení formou „en bloc“
- v tomto případě splácí příjemce úvěru úvěrové instituci pouze úroky, splacení celé jistiny následuje až na konci doby splatnosti úvěru
- možnou formou splácení je odklad splácení jistiny, aby nebylo cash flow podniku zatíženo hned vysokými výdaji na počátku životnosti investice, kdy není dosud generován dostatečný peněžní příjem
Příklad – investiční úvěr ...
příklad – investiční úvěr v hodnotě 3.000.000 Kč, doba splatnosti 5 let, úroková sazba 5,5 % p. a. , poplatek za zpracování – 5 % z nominále, splácení – roční polhůtní:
a) formou konstantních plateb – anuit
Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 537.530 702.530 2.462.470
2 2.462.470 135.436 567.094 702.530 1.895.376
3 1.895.376 104.246 598.284 702.530 1.297.092
4 1.297.092 71.340 631.190 702.530 665.902
5 665.902 36.625 665.902 702.530 0
celkem x 512.647 3.000.000 x x
anuita = (pravidelná roční platba)
anuita je výdajem podniku
úrok v 1. roce = dlužná částka (3.000.000) * úr. sazba (5, 5 %) = 165.000
úroky jsou nákladem podniku
splátka v 1. roce = anuita – úrok = 702.530 – 165.000 = 537.530
. . . ve 2. roce se úrok počítá ze zbývající dlužné částky, tzn. 2. 462. 470 135. 436 Kč splátka = 567. 094 Kč
a) formou konstantních plateb – anuit
Rok Stav úvěru na počátku roku Úroky Splátka Platba (anuita) Stav úvěru na konci roku
1 3.000.000 165.000 537.530 702.530 2.462.470
2 2.462.470 135.436 567.094 702.530 1.895.376
3 1.895.376 104.246 598.284 702.530 1.297.092
4 1.297.092 71.340 631.190 702.530 665.902
5 665.902 36.625 665.902 702.530 0
celkem x 512.647 3.000.000 x x
anuita = (pravidelná roční platba)
anuita je výdajem podniku
úrok v 1. roce = dlužná částka (3.000.000) * úr. sazba (5, 5 %) = 165.000
úroky jsou nákladem podniku
splátka v 1. roce = anuita – úrok = 702.530 – 165.000 = 537.530
. . . ve 2. roce se úrok počítá ze zbývající dlužné částky, tzn. 2. 462. 470 135. 436 Kč splátka = 567. 094 Kč
Speciální dlouhodobé půjčky
Půjčky ze strany úvěrových institucí jsou důležitým zdrojem financování zejména pro sektor malých a středních podniků, které nemají přístup k organizovanému kapitálovému trhu.
- v anglosaských zemích mají dlouhou tradici půjčky prostřednictvím organizovaného kapitálového trhu:
• podnikové obligace (Industrial Bonds),
• konvertibilní obligace (Convertibles),
• opční půjčky (Warrant Bonds),
• Profit Bonds,
• zvláštní formy dlouhodobých půjček (např. Zerobonds)
Půjčky prostřednictvím kapitálového trhu jsou významným zdrojem financování zejména v případě velkých podnikových korporací.
- základní znaky dlouhodobého dluhového financování ze strany úvěrových institucí:
• délka splatnosti střednědobých půjček: 1 až 4 roky
• délka splatnosti dlouhodobých půjček: delší než 4 roky
• účel dlouhodobých: krytí kapitálových výdajů spojených s pořízením dlouhodobého majetku, financování tzv. trvale vázané části oběžných aktiv, aj.
- v anglosaských zemích mají dlouhou tradici půjčky prostřednictvím organizovaného kapitálového trhu:
• podnikové obligace (Industrial Bonds),
• konvertibilní obligace (Convertibles),
• opční půjčky (Warrant Bonds),
• Profit Bonds,
• zvláštní formy dlouhodobých půjček (např. Zerobonds)
Půjčky prostřednictvím kapitálového trhu jsou významným zdrojem financování zejména v případě velkých podnikových korporací.
- základní znaky dlouhodobého dluhového financování ze strany úvěrových institucí:
• délka splatnosti střednědobých půjček: 1 až 4 roky
• délka splatnosti dlouhodobých půjček: delší než 4 roky
• účel dlouhodobých: krytí kapitálových výdajů spojených s pořízením dlouhodobého majetku, financování tzv. trvale vázané části oběžných aktiv, aj.
b) Krátkodobé bankovní úvěry:
• kontokorentní úvěry – základem je existence bankovního účtu (žirokonta, kontokorentního účtu); vždy za určité období (měsíc, čtvrtletí) dochází k porovnání příjmů a výdajů, které se na účtu uskutečnily a banka dané saldo klientovi zaúčtuje (kladný zůstatek = vkladový účet, záporný/debetní zůstatek = podnikatel se stává dlužníkem); úroková sazba se skládá ze základní sazby a úrokové prémie
• směnečné úvěry:
• eskontní úvěr – obchodovatelnost směnky umožňuje eskont = nákup bankou před splatností směnky, se srážkou určitého úroku – diskontu, banka nakupuje od majitele směnky, úvěrová částka = nominální hodnota, banka však vyplácí nominálního hodnotu – diskont
- stane-li se směnka neproplatitelnou – vymáhá banka peníze opět od majitele!
• negociační úvěr – negociační banka odkupuje od dovozce pro vývozce
• akceptační úvěr – banka akceptuje směnku, kterou na ni vystavil klient dle úvěrové smlouvy, banka peněžní prostředky přímo neposkytuje, dává pouze své „dobré jméno“ - vydá akceptační směnku – zavazuje se případně zaplatit za svého klienta věřiteli
• ramboursní úvěr – speciální tip akceptačního úvěru v zahraničním obchodě – banka akceptuje směnku vystavenou dovozcem - ramboursní úvěr, oznámením ramboursní banky provádí vývozce vývoz a zasílá směnku přímo či prostřednictvím r. banky, eskontuje u své banky
tags for english: best home equity loans, equity loans
• směnečné úvěry:
• eskontní úvěr – obchodovatelnost směnky umožňuje eskont = nákup bankou před splatností směnky, se srážkou určitého úroku – diskontu, banka nakupuje od majitele směnky, úvěrová částka = nominální hodnota, banka však vyplácí nominálního hodnotu – diskont
- stane-li se směnka neproplatitelnou – vymáhá banka peníze opět od majitele!
• negociační úvěr – negociační banka odkupuje od dovozce pro vývozce
• akceptační úvěr – banka akceptuje směnku, kterou na ni vystavil klient dle úvěrové smlouvy, banka peněžní prostředky přímo neposkytuje, dává pouze své „dobré jméno“ - vydá akceptační směnku – zavazuje se případně zaplatit za svého klienta věřiteli
• ramboursní úvěr – speciální tip akceptačního úvěru v zahraničním obchodě – banka akceptuje směnku vystavenou dovozcem - ramboursní úvěr, oznámením ramboursní banky provádí vývozce vývoz a zasílá směnku přímo či prostřednictvím r. banky, eskontuje u své banky
tags for english: best home equity loans, equity loans
Bankovní aval
- směnečný aval = banka podepíše směnku (jako ručitel) za osobu, za kterou převzala ručení
- záruční listina = např. Bidbond – banka vystavuje záruku za nabídku např. v tendrovém řízení, nesplní-li její klient dodávku – banka uhradí vzniklé škody (odběratel úvěruje dodavatele)
• lombardní úvěry - zajištěné zástavou movité věci nebo právem (CP, zboží, pohledávky apod.)
Dlouhodobé dluhové financování
- v Evropě převládají dlouhodobé půjčky ze strany úvěrových institucí:
• investiční úvěr,
• hypotekární úvěr,
• půjčky prostřednictvím neorganizovaného kapitálového trhu,
• speciální dlouhodobé půjčky
Půjčky ze strany úvěrových institucí jsou důležitým zdrojem financování zejména pro sektor malých a středních podniků, které nemají přístup k organizovanému kapitálovému trhu.
- záruční listina = např. Bidbond – banka vystavuje záruku za nabídku např. v tendrovém řízení, nesplní-li její klient dodávku – banka uhradí vzniklé škody (odběratel úvěruje dodavatele)
• lombardní úvěry - zajištěné zástavou movité věci nebo právem (CP, zboží, pohledávky apod.)
Dlouhodobé dluhové financování
- v Evropě převládají dlouhodobé půjčky ze strany úvěrových institucí:
• investiční úvěr,
• hypotekární úvěr,
• půjčky prostřednictvím neorganizovaného kapitálového trhu,
• speciální dlouhodobé půjčky
Půjčky ze strany úvěrových institucí jsou důležitým zdrojem financování zejména pro sektor malých a středních podniků, které nemají přístup k organizovanému kapitálovému trhu.
Vybrané aspekty dluhového financování
- schéma hodnocení různých forem dluhového financování ze strany podniku
Kritérium Forma dluhového financování
- náklady
- časový rámec vzniku fixních nákladů
- rychlost opatření
- poskytnutí záruk
- délka splatnosti úvěru
- možnosti výpovědi
- formality
Formy krátkodobého dluhového financování
a) Krátkodobé obchodní úvěry
- nejznámější a nejrozšířenější formou krátkodobého obchodního úvěru je dodavatelský úvěr
- vzniká v okamžiku, kdy podnik obdrží dodávku, resp. je v jeho prospěch vykonána služba, avšak dodavatel stanoví takové platební podmínky, které umožňují odklad splatnosti kupní ceny
Kritérium Forma dluhového financování
- náklady
- časový rámec vzniku fixních nákladů
- rychlost opatření
- poskytnutí záruk
- délka splatnosti úvěru
- možnosti výpovědi
- formality
Formy krátkodobého dluhového financování
a) Krátkodobé obchodní úvěry
- nejznámější a nejrozšířenější formou krátkodobého obchodního úvěru je dodavatelský úvěr
- vzniká v okamžiku, kdy podnik obdrží dodávku, resp. je v jeho prospěch vykonána služba, avšak dodavatel stanoví takové platební podmínky, které umožňují odklad splatnosti kupní ceny
K základním znakům ...
- k základním znakům dodavatelského úvěru patří:
• vyplývá z podmínek trhu (trh kupujícího), dosažitelný bez velkých formalit, bez systematického ověřování bonity, zajištění probíhá zpravidla pouze výhradou vlastnictví
• jedná se o obchodní úvěr, protože je vždy vázán na dodávku zboží či služeb, tzn. cílem pro jeho poskytnutí je na straně dodavatele snaha o maximalizaci obratu – jedná se o marketingový nástroj
- v zásadě má odběratel možnost rozhodnout se mezi přijetím obchodního úvěru nebo okamžitým zaplacením. Cenou obchodního úvěru je SKONTO
P: Podnikatelský subjekt získá obchodní úvěr od svého dodavatele v hodnotě 1. 000 €, podmínky jsou 0/30 a 2/10 (0/30 = zaplatí-li odběratel do 30 dnů, uhradí v plné výši, 2/10 = do 10 dnů získá skonto 2 %). Jaká je cena dodavatelského úvěru? Vyjádřete v % p. a.
cena obchodního úvěru = 2 % z 1. 000 € = 20 €
cena úvěru v % = 2/20 * 360 = 36 % p. a.
Podniku se vyplatí zaplatit do 10 dnů a využít 2%ní skonto.
- další z možných forem krátkodobého obchodního úvěru jsou přijaté zálohy ze strany zákazníků (běžné v případě dodávek investičních celků, lodí, letadel, strojů) = akontace (dodavatel získá úvěr od svého klienta)
• vyplývá z podmínek trhu (trh kupujícího), dosažitelný bez velkých formalit, bez systematického ověřování bonity, zajištění probíhá zpravidla pouze výhradou vlastnictví
• jedná se o obchodní úvěr, protože je vždy vázán na dodávku zboží či služeb, tzn. cílem pro jeho poskytnutí je na straně dodavatele snaha o maximalizaci obratu – jedná se o marketingový nástroj
- v zásadě má odběratel možnost rozhodnout se mezi přijetím obchodního úvěru nebo okamžitým zaplacením. Cenou obchodního úvěru je SKONTO
P: Podnikatelský subjekt získá obchodní úvěr od svého dodavatele v hodnotě 1. 000 €, podmínky jsou 0/30 a 2/10 (0/30 = zaplatí-li odběratel do 30 dnů, uhradí v plné výši, 2/10 = do 10 dnů získá skonto 2 %). Jaká je cena dodavatelského úvěru? Vyjádřete v % p. a.
cena obchodního úvěru = 2 % z 1. 000 € = 20 €
cena úvěru v % = 2/20 * 360 = 36 % p. a.
Podniku se vyplatí zaplatit do 10 dnů a využít 2%ní skonto.
- další z možných forem krátkodobého obchodního úvěru jsou přijaté zálohy ze strany zákazníků (běžné v případě dodávek investičních celků, lodí, letadel, strojů) = akontace (dodavatel získá úvěr od svého klienta)
V roce 1998 se členské ...
- v roce 1998 se členské instituce dohodly na tzv. BASEL I. (Basel Capital Accord), tato pravidla byla inovovány do podoby BASEL II. (New Basel Capital Accord) (účinnost plánována od roku
2006) cílem je vytvoření bezpečného finančního systému, jehož základní principy jsou:
a) Nové kvóty pro krytí poskytovaných úvěrů vlastním kapitálem závislé na riziku:
• individuální bonita žadatele o úvěr určuje kvótu vlastního kapitálu banky na poskytnutém úvěru
• vážení rizika úvěru se v závislosti na bonitě žadatele o úvěr pohybuje mezi 20 a 150 % podkladové kvóty vlastního kapitálu banky
• bonita žadatele o úvěr se hodnotí prostřednictvím ratingu (buď prostřednictvím externích institucí – např. Standard’s & Poord, nebo prostřednictvím IRB – Internal Rating Based)
• výsledkem je ocenění úvěru pro klienta v závislosti na míře jeho rizika stanoveného v rámci ratingového procesu = Pricing
b) Intenzifikace dohledu nad bankami ze strany kontrolních orgánů
c) Zlepšení transparentnosti prostřednictvím předpisů vztahující se k zveřejňování výsledků bank
2006) cílem je vytvoření bezpečného finančního systému, jehož základní principy jsou:
a) Nové kvóty pro krytí poskytovaných úvěrů vlastním kapitálem závislé na riziku:
• individuální bonita žadatele o úvěr určuje kvótu vlastního kapitálu banky na poskytnutém úvěru
• vážení rizika úvěru se v závislosti na bonitě žadatele o úvěr pohybuje mezi 20 a 150 % podkladové kvóty vlastního kapitálu banky
• bonita žadatele o úvěr se hodnotí prostřednictvím ratingu (buď prostřednictvím externích institucí – např. Standard’s & Poord, nebo prostřednictvím IRB – Internal Rating Based)
• výsledkem je ocenění úvěru pro klienta v závislosti na míře jeho rizika stanoveného v rámci ratingového procesu = Pricing
b) Intenzifikace dohledu nad bankami ze strany kontrolních orgánů
c) Zlepšení transparentnosti prostřednictvím předpisů vztahující se k zveřejňování výsledků bank
Podkladová aktivita
Podkladová aktivita Rating
AAA až AA- A+ až A- BAA+ až B- BA+ až B- méně než B- bez ratingu
země 0 % 20 % 50 % 100 % 150 % 100 %**)
banky 20 % 50 % 100 % 100 % 150 % 100 %
podniky 20 %*) 100 % 100 % 100 % 150 % 100 %
*) 20 % = rezerva pro krytí poskytnutého úvěru (tj. 200.000 z 1.000.000 úvěru)
**) určité procento klientů (10 %) může být úvěrováno i bez ratingu
Zajištění úvěrů
- jakmile je posouzena bonita žadatele o úvěr, následuje analýza možných záruk. Hovoříme v této souvislosti o osobních zárukách a reálných zárukách. I v tomto případě mají podnik a úvěrový institut odlišné zájmy:
• úvěrový institut se chce zajistit tak, jak je to jen možné, aby v případě platební neschopnosti bylo možné pokrýt „výpadek“ úvěru zárukou v plné výši
• žadatel o úvěr má zájem o co nejnižší úroveň ručení, aby v případě své platební neschopnosti vlastnil i „nezatížený“ majetek
AAA až AA- A+ až A- BAA+ až B- BA+ až B- méně než B- bez ratingu
země 0 % 20 % 50 % 100 % 150 % 100 %**)
banky 20 % 50 % 100 % 100 % 150 % 100 %
podniky 20 %*) 100 % 100 % 100 % 150 % 100 %
*) 20 % = rezerva pro krytí poskytnutého úvěru (tj. 200.000 z 1.000.000 úvěru)
**) určité procento klientů (10 %) může být úvěrováno i bez ratingu
Zajištění úvěrů
- jakmile je posouzena bonita žadatele o úvěr, následuje analýza možných záruk. Hovoříme v této souvislosti o osobních zárukách a reálných zárukách. I v tomto případě mají podnik a úvěrový institut odlišné zájmy:
• úvěrový institut se chce zajistit tak, jak je to jen možné, aby v případě platební neschopnosti bylo možné pokrýt „výpadek“ úvěru zárukou v plné výši
• žadatel o úvěr má zájem o co nejnižší úroveň ručení, aby v případě své platební neschopnosti vlastnil i „nezatížený“ majetek
Kvalita managementu
• kvalita managementu
• výnosová situace, finanční stabilita
• prognóza vývoje výnosové a finanční situace, srovnání s oborovými hodnotami
• existence konta, historie obchodních vztahů, rozsah obchodních vztahů
• právní forma, ručení ze strany společníků, půjčky poskytnuté ze strany společníků…
- ratingový proces = postup, podle kterého se hodnotí rating daného subjektu; rating subjektu nemůže být nikdy vyšší než je rating teritoria
- do tzv. kvalitativní analýzy patří např. strategie podnikatelského subjektu, úroveň řízení, logistika. . . jejich měření je značně subjektivní, tím pádem se dosti obtížně stanovuje
- výsledkem je zařazení do tzv. ratingové třídy, rozhodnutí o poskytnutí úvěru, jeho ceně a zajištění tohoto úvěru
- od roku 1957 je při Bance pro mezinárodní platby v Basileji činný tzv. „Basilejsí výbor pro bankovní dohled“, jeho členy jsou centrální banky a instituce zabývající se dohledem nad finančními institucemi
• výnosová situace, finanční stabilita
• prognóza vývoje výnosové a finanční situace, srovnání s oborovými hodnotami
• existence konta, historie obchodních vztahů, rozsah obchodních vztahů
• právní forma, ručení ze strany společníků, půjčky poskytnuté ze strany společníků…
- ratingový proces = postup, podle kterého se hodnotí rating daného subjektu; rating subjektu nemůže být nikdy vyšší než je rating teritoria
- do tzv. kvalitativní analýzy patří např. strategie podnikatelského subjektu, úroveň řízení, logistika. . . jejich měření je značně subjektivní, tím pádem se dosti obtížně stanovuje
- výsledkem je zařazení do tzv. ratingové třídy, rozhodnutí o poskytnutí úvěru, jeho ceně a zajištění tohoto úvěru
- od roku 1957 je při Bance pro mezinárodní platby v Basileji činný tzv. „Basilejsí výbor pro bankovní dohled“, jeho členy jsou centrální banky a instituce zabývající se dohledem nad finančními institucemi
Finanční plán jako nástroj predikce
- při zakládání nového podnikatelského subjektu – na základě podnikatelského plánu
• metody vycházející z analýzy obchodního spojení (např. analýza pohybů na bankovních účtech)
- banka disponuje informací, jak si podnikatelský subjekt vede (zůstatek na BÚ apod.)
• poznatky vycházející z prohlídek provozu podnikatelského subjektu
- někdy je podnikatelský subjekt přímo osobně navštíven, aby nedocházelo k podvodům
• neuronové sítě, expertní systémy
- nové, progresivní metody
• rating
- pravděpodobně nejspolehlivější systém hodnocení podnikatelského subjektu
- je možné charakterizovat jako komplexní (kvantitativní i kvalitativní) a nezávislou analýzu hodnoceného subjektu posuzující jeho schopnost a ochotu dostát včas a v plné míře všem svým splatným závazkům. Rating je zpracováván buď ze strany ratingové agentury (tzv. externí rating), nebo přímo bankou (tzv. interní rating)
- faktory, které jsou v procesu ratingu zohledňovány:
• obor podnikání (branže, vývoj v oboru, závislosti)
• podmínky trhu, konkurenční pozice, místo působení
• metody vycházející z analýzy obchodního spojení (např. analýza pohybů na bankovních účtech)
- banka disponuje informací, jak si podnikatelský subjekt vede (zůstatek na BÚ apod.)
• poznatky vycházející z prohlídek provozu podnikatelského subjektu
- někdy je podnikatelský subjekt přímo osobně navštíven, aby nedocházelo k podvodům
• neuronové sítě, expertní systémy
- nové, progresivní metody
• rating
- pravděpodobně nejspolehlivější systém hodnocení podnikatelského subjektu
- je možné charakterizovat jako komplexní (kvantitativní i kvalitativní) a nezávislou analýzu hodnoceného subjektu posuzující jeho schopnost a ochotu dostát včas a v plné míře všem svým splatným závazkům. Rating je zpracováván buď ze strany ratingové agentury (tzv. externí rating), nebo přímo bankou (tzv. interní rating)
- faktory, které jsou v procesu ratingu zohledňovány:
• obor podnikání (branže, vývoj v oboru, závislosti)
• podmínky trhu, konkurenční pozice, místo působení
Dluhové financování
Ověřování bonity (úvěruschopnosti)
- z hlediska podnikatelského subjektu – žadatele o úvěr - ovlivňují volbu dluhového financování dva klíčové faktory:
• positivní posouzení podniku v rámci bonitního šetření ze strany poskytovatele úvěru a s tímto přímo související
• možnosti podniku poskytnout věřiteli záruky (zajištění úvěru).
- v rámci procesu ověřování bonity sledují žadatel o úvěr a potenciální poskytovatel úvěru rozdílné cíle
- úvěrový institut se snaží o minimalizaci úvěrového rizika, žadatel o úvěr v prvé řadě o získání úvěru za výhodných úrokových podmínek v požadované výši
- úvěrové riziko = pravděpodobnost, s jakou podnikatelský subjekt splatí bankovní úvěr
Metody hodnocení bonity :
• metody vycházející z finanční analýzy
- vychází, čerpá data z historických účetních výkazů, které však mají řadu slabin a mohou být zmanipulovány nebo dokonce zfalšovány (např. závěrka)
- banky se zaměřují na hospodářský výsledek podnikatelského subjektu v minulosti a na finanční statistiku (úvěrové krytí, zadluženost. . .)
- na základě získaných informací rozděluje banka podnik do tzv. rizikových tříd
- z hlediska podnikatelského subjektu – žadatele o úvěr - ovlivňují volbu dluhového financování dva klíčové faktory:
• positivní posouzení podniku v rámci bonitního šetření ze strany poskytovatele úvěru a s tímto přímo související
• možnosti podniku poskytnout věřiteli záruky (zajištění úvěru).
- v rámci procesu ověřování bonity sledují žadatel o úvěr a potenciální poskytovatel úvěru rozdílné cíle
- úvěrový institut se snaží o minimalizaci úvěrového rizika, žadatel o úvěr v prvé řadě o získání úvěru za výhodných úrokových podmínek v požadované výši
- úvěrové riziko = pravděpodobnost, s jakou podnikatelský subjekt splatí bankovní úvěr
Metody hodnocení bonity :
• metody vycházející z finanční analýzy
- vychází, čerpá data z historických účetních výkazů, které však mají řadu slabin a mohou být zmanipulovány nebo dokonce zfalšovány (např. závěrka)
- banky se zaměřují na hospodářský výsledek podnikatelského subjektu v minulosti a na finanční statistiku (úvěrové krytí, zadluženost. . .)
- na základě získaných informací rozděluje banka podnik do tzv. rizikových tříd
Dimense Venture Capital:
princip VC – existují určití investoři, kteří hledají sice rizikové, ale v budoucnosti velmi výnosné investice (nové technologie, materiály, IT, biotechnologie apod.)
- podílový kapitál v případě zakládání nového podniku – oblasti inovativních technologií v rámci New Economy. Úkolem poskytovatelů je poskytnout finanční zdroje, případně rovněž manažerské zkušenosti
investoři kromě kapitálu do společnosti „vloží“ i své manažery, kteří pomáhají řídit firmu; stávají se spoluvlastníkem firmy
- funkce financování a funkce managementu sehrávají svou úlohu ve všech vývojových stádiích podniku a ve všech fázích životního cyklu na trh uváděných výkonů
- podílový kapitál je poskytován sice s vysokým počátečním rizikem, avšak s vidinou pozdějších nadprůměrných výnosů
- cílem může být uvedení podniku na burzu (IPO/Going Public)
- stažení podílového kapitálu (Exit Strategy) z podniku následuje po předem vymezeném časovém období (např. k okamžiku IPO)
Stupně financování formou Venture Capital (ideální stav)
• Early-Stage-Financing:
- Seed-Financing
poskytování zdrojů za účelem zpracování určitého podnikatelského konceptu – například vývoj prototypu nového výrobku, tržní průzkum apod. ; v ČR se náklady na tuto fázi pohybují od 200 tisíc do 4 milion Kč, zisk lze očekávat za min. 7 let
- podílový kapitál v případě zakládání nového podniku – oblasti inovativních technologií v rámci New Economy. Úkolem poskytovatelů je poskytnout finanční zdroje, případně rovněž manažerské zkušenosti
investoři kromě kapitálu do společnosti „vloží“ i své manažery, kteří pomáhají řídit firmu; stávají se spoluvlastníkem firmy
- funkce financování a funkce managementu sehrávají svou úlohu ve všech vývojových stádiích podniku a ve všech fázích životního cyklu na trh uváděných výkonů
- podílový kapitál je poskytován sice s vysokým počátečním rizikem, avšak s vidinou pozdějších nadprůměrných výnosů
- cílem může být uvedení podniku na burzu (IPO/Going Public)
- stažení podílového kapitálu (Exit Strategy) z podniku následuje po předem vymezeném časovém období (např. k okamžiku IPO)
Stupně financování formou Venture Capital (ideální stav)
• Early-Stage-Financing:
- Seed-Financing
poskytování zdrojů za účelem zpracování určitého podnikatelského konceptu – například vývoj prototypu nového výrobku, tržní průzkum apod. ; v ČR se náklady na tuto fázi pohybují od 200 tisíc do 4 milion Kč, zisk lze očekávat za min. 7 let
Start - up - Financing
založení podnikatelského subjektu – technologické dozrávání produktu až výroba prototypu; do podniku vstupují Venture Capital Funds (fondy rizikového kapitálu), ještě nenastalo zhodnocení a prodej výrobku; objem investic v ČR cca 4-20 milionů Kč, návratnost cca 5 let
- First-Stage-Financing
financování zahájení výroby a nákup výrobních prostředků, uvedení výrobku na trh; existuje zde velké riziko znehodnocení produktu, nebezpečí chybné predikce
• Late-Stage-Financing:
financování růstové fáze podnikání
- Second-Stage-Financing
expanze mladého podniku; zde se podnik poprvé dostává do ziskové fáze
- Third-Stage-Financing
dochází k dluhovému financování, např. formou úvěrů
- Fourth-Stage-Financing
rapidní fáze expanze a financování formou VC přechází do standardních forem financování
Náklady financování
- nejdražší formou financování jsou vlastní zdroje
- mezi cizí zdroje patří především bankovní úvěry a vydávání dluhopisů (bondů)
zakládání a. s. : výzva k veřejnému upisování – ZK 20 milionů Kč, bez výzvy – ZK 2 miliony Kč
- First-Stage-Financing
financování zahájení výroby a nákup výrobních prostředků, uvedení výrobku na trh; existuje zde velké riziko znehodnocení produktu, nebezpečí chybné predikce
• Late-Stage-Financing:
financování růstové fáze podnikání
- Second-Stage-Financing
expanze mladého podniku; zde se podnik poprvé dostává do ziskové fáze
- Third-Stage-Financing
dochází k dluhovému financování, např. formou úvěrů
- Fourth-Stage-Financing
rapidní fáze expanze a financování formou VC přechází do standardních forem financování
Náklady financování
- nejdražší formou financování jsou vlastní zdroje
- mezi cizí zdroje patří především bankovní úvěry a vydávání dluhopisů (bondů)
zakládání a. s. : výzva k veřejnému upisování – ZK 20 milionů Kč, bez výzvy – ZK 2 miliony Kč
Formy „private equity“
• Venture Capital
• Management buy out (MBO)1), Management buy in (MBI)2), Leveraged buy out (LBO)3)
1) na vlastním kapitálu se podílí cizí management – motivace, zainteresování
2) na vlastním kapitálu se podílí vlastní management
3) převzetí podniku, financováno z cizích zdrojů financování
• Spinn offs4), carve out5)
4) zakládání podniků vyčleněním určitých inovativních organizačních jednotek z existující podnikové struktury
5) uvedení určitých inovativních jednotek na trh
• Split-up
• Sell-off nebo-li Divestitures
• Mezzanine Capital6)
6) mezistupeň mezi financováním vlastním/cizím kapitálem; dojde-li k likvidaci společnosti/ke konkursu – pohledávky se stávají součástí konkursní podstaty
• Turnaround-financing7)
7) financování sanace podniku – podnik má problémy s likviditou, získá nové investory, kteří ho zainvestují
• Pre-IPO8)
8) primární emise akcií
• Uzavřené fondy
• Management buy out (MBO)1), Management buy in (MBI)2), Leveraged buy out (LBO)3)
1) na vlastním kapitálu se podílí cizí management – motivace, zainteresování
2) na vlastním kapitálu se podílí vlastní management
3) převzetí podniku, financováno z cizích zdrojů financování
• Spinn offs4), carve out5)
4) zakládání podniků vyčleněním určitých inovativních organizačních jednotek z existující podnikové struktury
5) uvedení určitých inovativních jednotek na trh
• Split-up
• Sell-off nebo-li Divestitures
• Mezzanine Capital6)
6) mezistupeň mezi financováním vlastním/cizím kapitálem; dojde-li k likvidaci společnosti/ke konkursu – pohledávky se stávají součástí konkursní podstaty
• Turnaround-financing7)
7) financování sanace podniku – podnik má problémy s likviditou, získá nové investory, kteří ho zainvestují
• Pre-IPO8)
8) primární emise akcií
• Uzavřené fondy
Aspekty podílového financování u akciových společností
- základní kapitál je v případě a. s. tvořen součinem jmenovité hodnoty akcií a počtem emitovaných kusů. Jmenovitá hodnota akcie je účetní veličinou představující výši podílu na základním kapitálu a. s.
- ne každá a. s. emituje akcie! (v ČR je to spíše výjimka)
- z hlediska financování disponuje podnikání formou a. s. jednou zásadní předností: akcie jsou cenným papírem, který může být obchodován na organizovaném či neorganizovaném trhu s CP. Z hlediska investora je jednoznačnou výhodou možnost relativně rychlého prodeje a nákupu podílů na konkrétním podnikatelském subjektu; z pohledu financovaného podniku je výhodou neomezená doba disponování s poskytnutým kapitálem, nezávisle na změně vlastnických práv k CP.
- možnosti podílového financování v případě veřejně obchodovaných akcií se vyskytují zejména na následujících finančních trzích
*) např. RM-System v ČR
**) vypořádání obchodu do 2-3 dní po ukončení (burzy)
***) obchodování s odvozenými CP (finanční deriváty)
Financování formou „private equity“
- další z forem financování vlastními kapitálem je, vedle podílového financování, financování formou Private Equity. Tento způsob obstarávání finančních zdrojů je možný v případě všech právních forem.
- Private Equity je chápán jako vlastní kapitál soukromých investorů, který je investován jako podílový kapitál podniků zpravidla stojících mimo burzu, a který slouží k financování určité významné rozvojové fáze podnikání
- ne každá a. s. emituje akcie! (v ČR je to spíše výjimka)
- z hlediska financování disponuje podnikání formou a. s. jednou zásadní předností: akcie jsou cenným papírem, který může být obchodován na organizovaném či neorganizovaném trhu s CP. Z hlediska investora je jednoznačnou výhodou možnost relativně rychlého prodeje a nákupu podílů na konkrétním podnikatelském subjektu; z pohledu financovaného podniku je výhodou neomezená doba disponování s poskytnutým kapitálem, nezávisle na změně vlastnických práv k CP.
- možnosti podílového financování v případě veřejně obchodovaných akcií se vyskytují zejména na následujících finančních trzích
*) např. RM-System v ČR
**) vypořádání obchodu do 2-3 dní po ukončení (burzy)
***) obchodování s odvozenými CP (finanční deriváty)
Financování formou „private equity“
- další z forem financování vlastními kapitálem je, vedle podílového financování, financování formou Private Equity. Tento způsob obstarávání finančních zdrojů je možný v případě všech právních forem.
- Private Equity je chápán jako vlastní kapitál soukromých investorů, který je investován jako podílový kapitál podniků zpravidla stojících mimo burzu, a který slouží k financování určité významné rozvojové fáze podnikání
Fond je otevřený:
Fond je otevřený: je možný průběžný vstup i odchod podílníků, průběžně se tedy zvyšuje i snižuje základní kapitál, stejně jako hodnota spravovaných aktiv. Fond je uzavřený: okruh podílníků je uzavřený, stejně jako výše kapitálu omezena pouze na výši kapitálových výdajů nezbytných k opatření majetku. Zpravidla jsou financovány konkrétní objekty.
Podílník není investor, nýbrž je poskytovatel kapitálu. Podílník je investor či spoluinvestor.
Výnos vyplývá zejména z růstu hodnoty nemovitostí a z něho vyplývajícího růstu podílů a výnosů. Výnosy vyplývají zejména z výnosů, daňových úspor a růstu hodnoty nemovitostí, případně jiných majetkových hodnot.
Majetek fondu je variabilní, tzn. Podílníci mohou průběžně vstupovat i vystupovat, nemovitosti mohou být průběžně nakupovány i prodávány. Majetek fondu je fixní, podílníci jsou „uzavřenou“ společností, majetek fondu je přesně ohraničen.
- tzv. SPC – special purpose company = např. na stavbu dálnice nebo jiné lukrativní zakázky veřejného/všeobecného zájmu
- emisi CP a další aktivity provádí zpravidla banky, které v ČR vlastní většinu Investičních kapitálových společností
Podílník není investor, nýbrž je poskytovatel kapitálu. Podílník je investor či spoluinvestor.
Výnos vyplývá zejména z růstu hodnoty nemovitostí a z něho vyplývajícího růstu podílů a výnosů. Výnosy vyplývají zejména z výnosů, daňových úspor a růstu hodnoty nemovitostí, případně jiných majetkových hodnot.
Majetek fondu je variabilní, tzn. Podílníci mohou průběžně vstupovat i vystupovat, nemovitosti mohou být průběžně nakupovány i prodávány. Majetek fondu je fixní, podílníci jsou „uzavřenou“ společností, majetek fondu je přesně ohraničen.
- tzv. SPC – special purpose company = např. na stavbu dálnice nebo jiné lukrativní zakázky veřejného/všeobecného zájmu
- emisi CP a další aktivity provádí zpravidla banky, které v ČR vlastní většinu Investičních kapitálových společností
Jednou z forem získávání ...
- jednou z forem získávání podílového kapitálu je zakládání a činnost tzv. FONDŮ. Termín fond pochází z latinského „fundus“, česky tedy „základ“, anglicky „fund“
- první fond - rok 1870, Anglie, „Foreign and Colonial Government Trust in England“
- nosná idea: řízení rizika rozložením podílů vkladatelů do množství majetkových hodnot
- definice: fond spravuje k určitému účelu skládané majetkové hodnoty
- fondy dle okruhu zúčastněných:
• veřejné fondy (fondy peněžního trhu, akciové fondy, důchodové fondy, smíšené fondy, fondy nemovitostí atd.)
• speciální fondy – omezený počet účastníků, pouze PO – institucionální investoři v oborech jako bankovnictví nebo pojišťovnictví
Otevřený fond
Otevřený fond Uzavřený fond
Podoba podílů: cenný papír Podoba podílu: podíl na základním kapitálu
Forma důchodu: výnosy z kapitálových aktiv, nepodílí se na ztrátách. Forma důchodu: zpravidla výnosy z pronájmu, případně provozu podnikatelských objektů, podíl na úhradě ztráty možný.
- první fond - rok 1870, Anglie, „Foreign and Colonial Government Trust in England“
- nosná idea: řízení rizika rozložením podílů vkladatelů do množství majetkových hodnot
- definice: fond spravuje k určitému účelu skládané majetkové hodnoty
- fondy dle okruhu zúčastněných:
• veřejné fondy (fondy peněžního trhu, akciové fondy, důchodové fondy, smíšené fondy, fondy nemovitostí atd.)
• speciální fondy – omezený počet účastníků, pouze PO – institucionální investoři v oborech jako bankovnictví nebo pojišťovnictví
Otevřený fond
Otevřený fond Uzavřený fond
Podoba podílů: cenný papír Podoba podílu: podíl na základním kapitálu
Forma důchodu: výnosy z kapitálových aktiv, nepodílí se na ztrátách. Forma důchodu: zpravidla výnosy z pronájmu, případně provozu podnikatelských objektů, podíl na úhradě ztráty možný.
Financování podílové
- je financováním z vkladů vlastníků tvořících základní kapitál. Tento způsob financování se odlišuje od ostatních forem externího financování právním postavením poskytovatele kapitálu
- typickým příkladem podílového financování je založení podniku, kdy podílníci (společníci, vlastníci) poskytují finanční prostředky, aby umožnili start podnikání. Podílové financování však nenachází přirozeně své uplatnění pouze při založení podniku, nýbrž rovněž v situacích, kdy dochází k navýšení základního kapitálu podniku. Vklady mohou nabývat podobu:
• peněz
• fyzických aktiv
• nehmotných aktiv, tzn. práv typu licence, patenty, etc
- právní forma podnikání určuje od počátku možnosti a hranice podílového financování, její volba je otázkou vlastníků. Z hlediska podnikových financí se účelné jeví klasifikace právních forem podnikání dle kritéria možnosti emitovat majetkové cenné papíry, tedy akcie
- typickým příkladem podílového financování je založení podniku, kdy podílníci (společníci, vlastníci) poskytují finanční prostředky, aby umožnili start podnikání. Podílové financování však nenachází přirozeně své uplatnění pouze při založení podniku, nýbrž rovněž v situacích, kdy dochází k navýšení základního kapitálu podniku. Vklady mohou nabývat podobu:
• peněz
• fyzických aktiv
• nehmotných aktiv, tzn. práv typu licence, patenty, etc
- právní forma podnikání určuje od počátku možnosti a hranice podílového financování, její volba je otázkou vlastníků. Z hlediska podnikových financí se účelné jeví klasifikace právních forem podnikání dle kritéria možnosti emitovat majetkové cenné papíry, tedy akcie
Formy podnikového financování
Formy financování z hlediska právního postavení poskytovatele kapitálu
• financování prostřednictvím vlastního kapitálu - dosavadní vlastníci (např. společníci) vkládají dodatečně vlastní kapitál (hovoří se o podílovém financování) nebo ponechávají své podíly na zisku v podniku pro další použití (dochází k tezauraci). Další možností je vstup nových společníků – podílníků na vlastním kapitálu
• financování prostřednictvím cizího kapitálu - poskytovatel kapitálu je v pozici věřitele vůči podnikatelskému subjektu (hovoří se o dluhovém financování)
Formy financování z hlediska původu finančních zdrojů
• externí financování - jedná se o financování kapitálové potřeby ze zdrojů, které mají svůj původ mimo podnik, „tečou“ tedy do podniku z vnějšího prostředí. Nezáleží přitom na tom, zda jsou poskytovateli vlastníci či věřitelé
• interní financování - jedná se o krytí kapitálové potřeby ze zdrojů, které jsou resultátem podnikání, tzn. jedná se o zisky vyplývající např. z realizace tržeb či aktivací majetku
• financování prostřednictvím vlastního kapitálu - dosavadní vlastníci (např. společníci) vkládají dodatečně vlastní kapitál (hovoří se o podílovém financování) nebo ponechávají své podíly na zisku v podniku pro další použití (dochází k tezauraci). Další možností je vstup nových společníků – podílníků na vlastním kapitálu
• financování prostřednictvím cizího kapitálu - poskytovatel kapitálu je v pozici věřitele vůči podnikatelskému subjektu (hovoří se o dluhovém financování)
Formy financování z hlediska původu finančních zdrojů
• externí financování - jedná se o financování kapitálové potřeby ze zdrojů, které mají svůj původ mimo podnik, „tečou“ tedy do podniku z vnějšího prostředí. Nezáleží přitom na tom, zda jsou poskytovateli vlastníci či věřitelé
• interní financování - jedná se o krytí kapitálové potřeby ze zdrojů, které jsou resultátem podnikání, tzn. jedná se o zisky vyplývající např. z realizace tržeb či aktivací majetku
Formy financování z hlediska délky financování
• krátkodobé financování - jedná se o financování se splatností do 1 roku
• střednědobé financování - jedná se o financování se splatností od 1 roku do 5 let
• dlouhodobé financování - jedná se o financování se splatností nad 5 let
Formy financování z hlediska opakovatelnosti
• průběžné (revolvingové, tedy obnovující se) financování
• jedinečné financování. Dotýká se financování výjimečných/jedinečných událostí, např. : založení podniku, fúze, sanace, převzetí
Další kritéria pro klasifikaci podnikového financování:
• náklady spojené s alternativou financování
• doba potřebná ke získání likvidních prostředků, etc.
Základy externího financování
V případě externího financování se jedná o:
- financování vlastním kapitálem, tj. podílové financování a financování formou private equity
- dluhové financování
- financování prostřednictvím subvencí
• střednědobé financování - jedná se o financování se splatností od 1 roku do 5 let
• dlouhodobé financování - jedná se o financování se splatností nad 5 let
Formy financování z hlediska opakovatelnosti
• průběžné (revolvingové, tedy obnovující se) financování
• jedinečné financování. Dotýká se financování výjimečných/jedinečných událostí, např. : založení podniku, fúze, sanace, převzetí
Další kritéria pro klasifikaci podnikového financování:
• náklady spojené s alternativou financování
• doba potřebná ke získání likvidních prostředků, etc.
Základy externího financování
V případě externího financování se jedná o:
- financování vlastním kapitálem, tj. podílové financování a financování formou private equity
- dluhové financování
- financování prostřednictvím subvencí
Typické znaky cizího kapitálu
- poskytovatel neručí za závazky podnikatelského subjektu (postavení věřitele),
- za jeho poskytnutí náleží investorovi sjednaná odměna – úrok, v žádném případě nedochází k účasti poskytovatele na úhradě ztráty,
- je dán k dispozici podnikatelskému subjektu na omezenou dobu,
- není s ním zpravidla spojeno právo podílet se na řízení společnosti.
Formy potřeby kapitálu
- potřeba kapitálu představuje potřebu penězi ocenitelných prostředků, tzn. potřebu věcných a finančních prostředků za účelem naplňování podnikatelských cílů
• potřeba kapitálu za účelem opatřování výrobních faktorů:
- potřeba kapitálu za účelem financování fixních aktiv (výrobních prostředků)
- potřeba kapitálu za účelem financování oběžných aktiv
• potřeba kapitálu za účelem průběžné obsluhy vlastního i cizího kapitálu:
- výplata dividend či podílů na zisku
- úhrada úroků
• potřeba kapitálu za účelem splácení cizího kapitálu, případně vrácení kapitálu vlastního:
- splácení jistiny úvěrů
- vyplacení společníka(ů) aj.
• potřeba kapitálu za účelem opatřování úhrady daní a jiných legislativou stanovených poplatků
- za jeho poskytnutí náleží investorovi sjednaná odměna – úrok, v žádném případě nedochází k účasti poskytovatele na úhradě ztráty,
- je dán k dispozici podnikatelskému subjektu na omezenou dobu,
- není s ním zpravidla spojeno právo podílet se na řízení společnosti.
Formy potřeby kapitálu
- potřeba kapitálu představuje potřebu penězi ocenitelných prostředků, tzn. potřebu věcných a finančních prostředků za účelem naplňování podnikatelských cílů
• potřeba kapitálu za účelem opatřování výrobních faktorů:
- potřeba kapitálu za účelem financování fixních aktiv (výrobních prostředků)
- potřeba kapitálu za účelem financování oběžných aktiv
• potřeba kapitálu za účelem průběžné obsluhy vlastního i cizího kapitálu:
- výplata dividend či podílů na zisku
- úhrada úroků
• potřeba kapitálu za účelem splácení cizího kapitálu, případně vrácení kapitálu vlastního:
- splácení jistiny úvěrů
- vyplacení společníka(ů) aj.
• potřeba kapitálu za účelem opatřování úhrady daní a jiných legislativou stanovených poplatků
Determinanty potřeby kapitálu
• Externí faktory ovlivňující potřebu kapitálu:
- struktura trhu opatřování
- obstarávání odbytových trhů
- cenová úroveň na trzích opatřování a trzích odbytových
- regulace ze strany státu
- změny výrobních technologií
• Interní faktory ovlivňující potřebu kapitálu:
- rozhodnutí o předmětu podnikání
- rozhodnutí o cíli podnikání
- rozhodnutí o právní formě
- rozhodnutí o velikosti podnikatelského subjektu
- rozhodnutí o působišti (sídle, umístění pobočkové sítě)
- rozhodnutí o využívaných výrobních prostředcích a aplikovaných technologiích
- změna v pojetí podnikatelských rizik (např. ochota podstupovat vyšší podnikatelské riziko s vidinou vyššího zisku)
- struktura trhu opatřování
- obstarávání odbytových trhů
- cenová úroveň na trzích opatřování a trzích odbytových
- regulace ze strany státu
- změny výrobních technologií
• Interní faktory ovlivňující potřebu kapitálu:
- rozhodnutí o předmětu podnikání
- rozhodnutí o cíli podnikání
- rozhodnutí o právní formě
- rozhodnutí o velikosti podnikatelského subjektu
- rozhodnutí o působišti (sídle, umístění pobočkové sítě)
- rozhodnutí o využívaných výrobních prostředcích a aplikovaných technologiích
- změna v pojetí podnikatelských rizik (např. ochota podstupovat vyšší podnikatelské riziko s vidinou vyššího zisku)
Kapitál
Kapitál z makroekonomického (národohospodářského hlediska)
- 3 výrobní faktory: práce, půda, kapitál
- formy kapitálu:
•Kapitál reálný/věcný (stroje, zařízení, budovy)
•Kapitál nominální/peněžní (hotové peníze, zaknihované peníze, substituty peněz)
Termín kapitál z mikroekonomického (podnikohospodářského) hlediska
- pohled bilanční – z tohoto pohledu je kapitál (pasivní strana rozvahy) „abstraktní sumou hodnoty majetku, nebo-li též zdrojem financování majetku“.
aktiva pasiva
užití zdrojů původ zdrojů
majetek symbolizující užití kapitálu kapitál symbolizující zdroj financování majetku
- materializovaných i nematerializovaných statků - kapitálu vložených vlastníky a věřiteli do podniku
konkrétní majetek zdroje krytí majetku
platnost bilančního principu
- 3 výrobní faktory: práce, půda, kapitál
- formy kapitálu:
•Kapitál reálný/věcný (stroje, zařízení, budovy)
•Kapitál nominální/peněžní (hotové peníze, zaknihované peníze, substituty peněz)
Termín kapitál z mikroekonomického (podnikohospodářského) hlediska
- pohled bilanční – z tohoto pohledu je kapitál (pasivní strana rozvahy) „abstraktní sumou hodnoty majetku, nebo-li též zdrojem financování majetku“.
aktiva pasiva
užití zdrojů původ zdrojů
majetek symbolizující užití kapitálu kapitál symbolizující zdroj financování majetku
- materializovaných i nematerializovaných statků - kapitálu vložených vlastníky a věřiteli do podniku
konkrétní majetek zdroje krytí majetku
platnost bilančního principu
Pohled podnikových financí
- pohled podnikových financí - kapitál je penězi ocenitelnou sumou prostředků (věcných a finančních), kterou do podnikání vložili vlastníci a věřitelé. Tato definice umožňuje s ohledem na užití prostředků shrnutí různých dimenzí podnikových financí, např. :
• kapitál jako prostředek financování investic (věcných i finančních)
• kapitál jako hotovostní reserva (peněžní fondy zajišťující likviditu)
• kapitál jako prostředek financování pohledávek
Termín kapitál a základní finanční toky v podniku
- v zásadě lze definovat následující prvky systému podnikových financí:
• tokové veličiny, tj. procesy:
- příjmy
- výdaje
• stavové veličiny, tj. struktury:
- vlastní kapitál
- cizí kapitál
Typické znaky vlastního kapitálu
- kapitál, jímž se ručí za závazky podnikatelského subjektu (souvisí s postavením vlastníka)
- podíl na úspěchu podnikání je variabilní, podílí se rovněž na úhradě ztráty
- je vkládán do podnikání na neomezeně dlouhou dobu
- vkladatelé mají právo podílet se na řízení podnikatelského subjektu (v závislosti na jejich podílu)
• kapitál jako prostředek financování investic (věcných i finančních)
• kapitál jako hotovostní reserva (peněžní fondy zajišťující likviditu)
• kapitál jako prostředek financování pohledávek
Termín kapitál a základní finanční toky v podniku
- v zásadě lze definovat následující prvky systému podnikových financí:
• tokové veličiny, tj. procesy:
- příjmy
- výdaje
• stavové veličiny, tj. struktury:
- vlastní kapitál
- cizí kapitál
Typické znaky vlastního kapitálu
- kapitál, jímž se ručí za závazky podnikatelského subjektu (souvisí s postavením vlastníka)
- podíl na úspěchu podnikání je variabilní, podílí se rovněž na úhradě ztráty
- je vkládán do podnikání na neomezeně dlouhou dobu
- vkladatelé mají právo podílet se na řízení podnikatelského subjektu (v závislosti na jejich podílu)
Postavení finančního řízení v podnikové struktuře
– nutnost prorůstání finančního řízení všemi úrovněmi vertikální organizační struktury až po řadové pracovníky:
• 1. úroveň – finanční ředitel a jeho štábní útvary
• 2. úroveň – hlavní ekonom divize a jeho štábní útvary
• 3. úroveň – ekonom provozu a jeho útvar
• 4. úroveň – dílenský plánovač
• 5. úroveň – pracovníci
- finanční řízení pracuje s hodnotovým modelem reálných procesů podniku, pokud chce být ekonom úspěšný musí být ochoten se seznámit se základními technickými a obchodními problémy podniku, musí rozumět procesům, jejichž hodnotový model sleduje
- naopak pracovníci ostatních oblastí podniku by měli mít schopnost komplexního finančního pohledu na důsledky svých rozhodnutí
- potřeba kapitálu vzniká z časového nesouladu mezi inkasem příjmů a realizaci výdajů - jsou-li v určitém časovém období vyšší výdaje, než příjmy, vzniká potřeba dodatečných finančních prostředků, tzn. tzv. potřeba kapitálu (např. založení podniku: nejprve je třeba vynaložit peněžní prostředky ve formě různých poplatků, investovat do výrobních a provozních zařízení, inkaso z realizace zboží a služeb vzniká často s velkým časovým odstupem
- potřeba financí zaujímá v rámci podnikových financí centrální úlohu
• 1. úroveň – finanční ředitel a jeho štábní útvary
• 2. úroveň – hlavní ekonom divize a jeho štábní útvary
• 3. úroveň – ekonom provozu a jeho útvar
• 4. úroveň – dílenský plánovač
• 5. úroveň – pracovníci
- finanční řízení pracuje s hodnotovým modelem reálných procesů podniku, pokud chce být ekonom úspěšný musí být ochoten se seznámit se základními technickými a obchodními problémy podniku, musí rozumět procesům, jejichž hodnotový model sleduje
- naopak pracovníci ostatních oblastí podniku by měli mít schopnost komplexního finančního pohledu na důsledky svých rozhodnutí
- potřeba kapitálu vzniká z časového nesouladu mezi inkasem příjmů a realizaci výdajů - jsou-li v určitém časovém období vyšší výdaje, než příjmy, vzniká potřeba dodatečných finančních prostředků, tzn. tzv. potřeba kapitálu (např. založení podniku: nejprve je třeba vynaložit peněžní prostředky ve formě různých poplatků, investovat do výrobních a provozních zařízení, inkaso z realizace zboží a služeb vzniká často s velkým časovým odstupem
- potřeba financí zaujímá v rámci podnikových financí centrální úlohu
Funkce finančního řízení podniku
1) získávání finančních zdrojů pro založení a další rozvoj podniku
2) volba optimální kapitálové struktury
3) financování a řízení oběžného majetku, výběr optimální formy krátkodobého financování
4) investování podnikového kapitálu do DHM a DNM, případně DFM, volba metod dlouhodobého financování, vyhodnocování efektivnosti investic
5) rozdělování zisku podnikem s ohledem na daňovou politiku státu a finanční cíle podniku
6) systematické provádění FA podniku s cílem hodnocení jeho finanční situace a jejího vývoje
7) finanční plánování tvorby a užití interních a externích zdrojů, krátkodobých a dlouhodobých
8) vnitřní finanční řízení velkých integrovaných celků (koncernů, holdingů atd.)
9) využívání zahraničního kapitálu ve financování podnikových činností a vliv změn měnových kurzů a celních tarifů na finanční rozhodování
10) finanční řízení při reorganizacích, sanaci a zániku podniku
- při splnění těchto základních úkolů/funkcí finančního řízení musí být dodržovány následující základní PRINCIPY finančního řízení:
1) princip peněžních toků – rozhodující je konkrétní tok peněžních prostředků, jejich příjmy a výdaje, nikoliv účetně vykazované výnosy a náklady
2) volba optimální kapitálové struktury
3) financování a řízení oběžného majetku, výběr optimální formy krátkodobého financování
4) investování podnikového kapitálu do DHM a DNM, případně DFM, volba metod dlouhodobého financování, vyhodnocování efektivnosti investic
5) rozdělování zisku podnikem s ohledem na daňovou politiku státu a finanční cíle podniku
6) systematické provádění FA podniku s cílem hodnocení jeho finanční situace a jejího vývoje
7) finanční plánování tvorby a užití interních a externích zdrojů, krátkodobých a dlouhodobých
8) vnitřní finanční řízení velkých integrovaných celků (koncernů, holdingů atd.)
9) využívání zahraničního kapitálu ve financování podnikových činností a vliv změn měnových kurzů a celních tarifů na finanční rozhodování
10) finanční řízení při reorganizacích, sanaci a zániku podniku
- při splnění těchto základních úkolů/funkcí finančního řízení musí být dodržovány následující základní PRINCIPY finančního řízení:
1) princip peněžních toků – rozhodující je konkrétní tok peněžních prostředků, jejich příjmy a výdaje, nikoliv účetně vykazované výnosy a náklady
2) Princip čisté současné hodnoty
2) princip čisté současné hodnoty – čistá současná hodnota představuje rozdíl mezi diskontovanými příjmy z určité činnosti a diskontovanými výdaji na tuto činnost
3) princip respektování faktoru času – koruna získaná dnes má větší hodnotu, než koruna získaná zítra; nutnost aktualizace peněžních toků pomocí metod složeného úrokování
4) princip zohledňování rizika – koruna získaná s rizikem má menší hodnotu, než koruna bezriziková. Stupeň rizika se obvykle zohledňuje úpravou diskontní sazby; ochrana vůči rizikům
5) princip optimalizace kapitálové struktury – složitý problém, zpravidla platí zásada, že dlouhodobý majetek byl měl být financován dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek krátkodobými
6) princip zohledňování stupně efektivnosti kapitálových trhů – obecně jsou definovány tři stupně efektivnosti: slabá, střední a silná; omezení z hlediska teorie i praxe
7) princip plánování a analýzy finančních údajů – soustavná analýza a plánování finančních veličin podniku je integrální součástí moderního finančního řízení
- základem finančního řízení je finanční rozhodování o výběru nejvhodnějších variant pohybu peněz, kapitálu, finančních zdrojů a kontrola realizace těchto rozhodnutí
3) princip respektování faktoru času – koruna získaná dnes má větší hodnotu, než koruna získaná zítra; nutnost aktualizace peněžních toků pomocí metod složeného úrokování
4) princip zohledňování rizika – koruna získaná s rizikem má menší hodnotu, než koruna bezriziková. Stupeň rizika se obvykle zohledňuje úpravou diskontní sazby; ochrana vůči rizikům
5) princip optimalizace kapitálové struktury – složitý problém, zpravidla platí zásada, že dlouhodobý majetek byl měl být financován dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek krátkodobými
6) princip zohledňování stupně efektivnosti kapitálových trhů – obecně jsou definovány tři stupně efektivnosti: slabá, střední a silná; omezení z hlediska teorie i praxe
7) princip plánování a analýzy finančních údajů – soustavná analýza a plánování finančních veličin podniku je integrální součástí moderního finančního řízení
- základem finančního řízení je finanční rozhodování o výběru nejvhodnějších variant pohybu peněz, kapitálu, finančních zdrojů a kontrola realizace těchto rozhodnutí
Finanční majetek
- finanční majetek – zahrnuje peněžní prostředky podniku a jiná finanční aktiva, zejména různé druhy krátkodobých a dlouhodobých CP
- finanční zdroje – zpravidla je charakterizujeme jako tokovou veličinu – jako souhrn peněz, které podnik získá za určité období realizací svých výrobků a služeb, případně svého nepeněžního majetku, růstem vlastního kapitálu, dluhů, výjimečně příjmem dotací, využitím služeb leasingu a různých forem záloh od odběratelů
- finanční situace podniku (finanční rozvaha) je porovnání finančních zdrojů a finančních potřeb, včetně jejich struktury za určité časové období. Roční finanční rovnováha může skrývat velké potíže platební schopnosti podniku v určitých měsících roku
- finance podniku zobrazují pohyb peněžních prostředků, kapitálu i finančních zdrojů, při němž se podnik dostává do různých kvantitativních i kvalitativních peněžních vztahů s ostatními podnikatelskými subjekty, zaměstnanci a státem
- finanční management podniku – subjektivní ekonomická činnost zabývající se získáváním potřebného množství peněz a kapitálu z různých finančních zdrojů (financování), alokací peněz do různých forem nepeněžního majetku (investování) a rozdělování zisku (dividendová politika) s cílem maximalizace trvání hodnoty firmy
- finanční zdroje – zpravidla je charakterizujeme jako tokovou veličinu – jako souhrn peněz, které podnik získá za určité období realizací svých výrobků a služeb, případně svého nepeněžního majetku, růstem vlastního kapitálu, dluhů, výjimečně příjmem dotací, využitím služeb leasingu a různých forem záloh od odběratelů
- finanční situace podniku (finanční rozvaha) je porovnání finančních zdrojů a finančních potřeb, včetně jejich struktury za určité časové období. Roční finanční rovnováha může skrývat velké potíže platební schopnosti podniku v určitých měsících roku
- finance podniku zobrazují pohyb peněžních prostředků, kapitálu i finančních zdrojů, při němž se podnik dostává do různých kvantitativních i kvalitativních peněžních vztahů s ostatními podnikatelskými subjekty, zaměstnanci a státem
- finanční management podniku – subjektivní ekonomická činnost zabývající se získáváním potřebného množství peněz a kapitálu z různých finančních zdrojů (financování), alokací peněz do různých forem nepeněžního majetku (investování) a rozdělování zisku (dividendová politika) s cílem maximalizace trvání hodnoty firmy
Cíle, úkoly a principy finančního řízení podniku
- rozhodující dílčí finanční cíle podniku:
• trvalá platební schopnost a perspektiva dlouhodobé likvidity
• trvalý dostatečný vysoký zisk a rentabilita vlastního kapitálu
- finanční cíle jsou základem formování všech dalších podnikových cílů – jejich stanovení závisí na celé řadě faktorů, např. oboru podnikání, situaci na trhu, umístění podniku, velikosti kapitálu atd. a je hlavní podstatou podnikatelského know-how
- finanční cíle podniku výrazně ovlivňují jeho finanční rozhodování a celkovou finanční politiku, které jsou však velmi silně závislé i na celkovém ekonomickém prostředí, ve kterém podnik funguje
Základní charakteristiky ekonomického okolí
• úroveň celkové ekonomické aktivity v rámci oboru, oblasti, státu (konjuktura, deprese)
• finanční politika státu (daňové podmínky, dotační a celní politika, atp.)
• konkurenční prostředí (volný vstup na trh, monopolizace, kartelové dohody)
• zákonné opatření státu a pravidla regulace (regulace cen, ekologické podmínky podnikání, regulace mezd zaměstnanců apod.)
• situace na trhu práce a požadavky zaměstnanců zajišťované odborovými svazy
• podmínky zahraničního obchodu a vývoj měnových kurzů
• podmínky na peněžním a kapitálovém trhu (úrokové sazby, nabídka a poptávka po dlouhodobém a krátkodobém kapitálu, stabilita měny atd.)
• trvalá platební schopnost a perspektiva dlouhodobé likvidity
• trvalý dostatečný vysoký zisk a rentabilita vlastního kapitálu
- finanční cíle jsou základem formování všech dalších podnikových cílů – jejich stanovení závisí na celé řadě faktorů, např. oboru podnikání, situaci na trhu, umístění podniku, velikosti kapitálu atd. a je hlavní podstatou podnikatelského know-how
- finanční cíle podniku výrazně ovlivňují jeho finanční rozhodování a celkovou finanční politiku, které jsou však velmi silně závislé i na celkovém ekonomickém prostředí, ve kterém podnik funguje
Základní charakteristiky ekonomického okolí
• úroveň celkové ekonomické aktivity v rámci oboru, oblasti, státu (konjuktura, deprese)
• finanční politika státu (daňové podmínky, dotační a celní politika, atp.)
• konkurenční prostředí (volný vstup na trh, monopolizace, kartelové dohody)
• zákonné opatření státu a pravidla regulace (regulace cen, ekologické podmínky podnikání, regulace mezd zaměstnanců apod.)
• situace na trhu práce a požadavky zaměstnanců zajišťované odborovými svazy
• podmínky zahraničního obchodu a vývoj měnových kurzů
• podmínky na peněžním a kapitálovém trhu (úrokové sazby, nabídka a poptávka po dlouhodobém a krátkodobém kapitálu, stabilita měny atd.)
Cíl dlouhodobé maximalizace ...
- cíl dlouhodobé maximalizace rentability je přirozeně platným v případě každého podnikatelského rozhodnutí a představuje vždy zohledňovaný požadavek podnikových financí. K tomuto cíli se přidává
- cíl zachování likvidity – tento cíl je nezbytnou, nikoli však postačující, podmínkou pro přežití podnikatelského subjektu; vyjadřuje skutečnost, že podnik je životaschopný, pokud je v každém časovém okamžiku schopen hradit své splatné závazky v plné výši ve lhůtě jejich splatnosti
- podmínka likvidity = Stav peněžních prostředků + Příjmy – Výdaje ≥ 0 (v každém čas. okamžiku)
- příliš vysoký stav likvidních prostředků jde zpravidla k tíži dosahované rentability a vice versa
- z tohoto důvodu by měly být cíle podnikových financí formulovány takto:
Úlohy podnikových financí
Funkční pojetí
- realizace platebního styku
- řízení pokladny, bankovních kont a substitutů peněz
- řízení finančních investic
- cíl zachování likvidity – tento cíl je nezbytnou, nikoli však postačující, podmínkou pro přežití podnikatelského subjektu; vyjadřuje skutečnost, že podnik je životaschopný, pokud je v každém časovém okamžiku schopen hradit své splatné závazky v plné výši ve lhůtě jejich splatnosti
- podmínka likvidity = Stav peněžních prostředků + Příjmy – Výdaje ≥ 0 (v každém čas. okamžiku)
- příliš vysoký stav likvidních prostředků jde zpravidla k tíži dosahované rentability a vice versa
- z tohoto důvodu by měly být cíle podnikových financí formulovány takto:
Úlohy podnikových financí
Funkční pojetí
- realizace platebního styku
- řízení pokladny, bankovních kont a substitutů peněz
- řízení finančních investic
Institucionální pojetí
Úlohy finančního managementu na úrovni procesů Úlohy finančního managementu na úrovni struktur
• navrhování optimální podoby finančních toků v podniku, tzn. jejich řízení, organizování, plánování a kontrola za pomocí cílových kritérií
• příprava a realizace získávání úvěrů
• příprava a realizace získávání vlastního kapitálu • zjišťování potřebné výše zdrojů financování
• odhalování možností získání finančních zdrojů
• snaha o optimalizaci finanční a majetkové struktury pomocí cílových kritérií
- podnikový kapitál – ve financích a účetnictví chápeme podnikový kapitál jako souhrn všech peněz vložených do majetku podniku vlastníky (vlastní kapitál) i věřiteli (cizí kapitál)
• strukturu podnikového majetku vyjadřuje struktura aktiv podniku
• struktura pasiv zobrazuje způsob financování podnikového majetku
- peněžní prostředky podniku – hotovost, vklady na účtech a peněžní ekvivalenty (ceniny, šeky, poukázky na zboží a služby)
• navrhování optimální podoby finančních toků v podniku, tzn. jejich řízení, organizování, plánování a kontrola za pomocí cílových kritérií
• příprava a realizace získávání úvěrů
• příprava a realizace získávání vlastního kapitálu • zjišťování potřebné výše zdrojů financování
• odhalování možností získání finančních zdrojů
• snaha o optimalizaci finanční a majetkové struktury pomocí cílových kritérií
- podnikový kapitál – ve financích a účetnictví chápeme podnikový kapitál jako souhrn všech peněz vložených do majetku podniku vlastníky (vlastní kapitál) i věřiteli (cizí kapitál)
• strukturu podnikového majetku vyjadřuje struktura aktiv podniku
• struktura pasiv zobrazuje způsob financování podnikového majetku
- peněžní prostředky podniku – hotovost, vklady na účtech a peněžní ekvivalenty (ceniny, šeky, poukázky na zboží a služby)
Opatřování a odbyt tvoří ...
- opatřování a odbyt tvoří v rámci podnikových toků místa styku (průsečíky) mezi výkony a toky financí. Každému pohybu v rámci toku podnikových financí přísluší pohyb v rámci toku podnikových financí
- vedle tokových funkcí mají velký význam rovněž funkce průřezové – jsou to procesy v rámci podniku, které se při pomyslném řezu napříč podnikem nachází na každé hierarchické úrovni, tzn. v každé organizační jednotce (např. provozovna). Mají význam do té míry, do jaké rozhodnutí v jednotlivých funkčních oblastech determinují struktury a procesy podnikových financí
- v zásadě lze identifikovat tyto průřezové funkce:
• management
• investování
• personalistika
• výzkum a vývoj
• plánování kapacit
• jakost
• řízení vztahů se zákazníky (Customer-Relationship Management)
Cíle podnikových financí
- základním podnikovým cílem ospravedlňujícím samotnou existenci podnikatelského subjektu je dlouhodobá maximalizace jeho rentability
- vedle tokových funkcí mají velký význam rovněž funkce průřezové – jsou to procesy v rámci podniku, které se při pomyslném řezu napříč podnikem nachází na každé hierarchické úrovni, tzn. v každé organizační jednotce (např. provozovna). Mají význam do té míry, do jaké rozhodnutí v jednotlivých funkčních oblastech determinují struktury a procesy podnikových financí
- v zásadě lze identifikovat tyto průřezové funkce:
• management
• investování
• personalistika
• výzkum a vývoj
• plánování kapacit
• jakost
• řízení vztahů se zákazníky (Customer-Relationship Management)
Cíle podnikových financí
- základním podnikovým cílem ospravedlňujícím samotnou existenci podnikatelského subjektu je dlouhodobá maximalizace jeho rentability
Rentabilita je kvocient:
• zisku
• a jiné libovolné veličiny (vlastní kapitál, cizí kapitál, celkový kapitál, dlouhodobý kapitál. . .)
- rentabilita je měřítkem úspěšnosti podnikatelského subjektu
- možné dimenze podnikového zisku:
• EBT (Earnings before Interest)
• EBIT (Earnings before Interest and Taxes)
• EBDIT (Earnings before Depreciation, Interest and Taxes)
• EBITA (Earnings before Interest, Taxes and Amortisation)
• EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortisation)
Depreciation – vztahuje se na hmotné statky, Amortisation – vztahuje se na nehmotné statky
• EPS (Earning per Share)
Ukazatele rentability
• rentabilita vloženého kapitálu (Return on Investment – ROI)
• rentabilita celkových vložených aktiv (Return on Assets – ROA)
• rentabilita vlastního kapitálu (Return on Common Equity – ROE)
• rentabilita tržeb (Return on Sales – ROS) etc.
• a jiné libovolné veličiny (vlastní kapitál, cizí kapitál, celkový kapitál, dlouhodobý kapitál. . .)
- rentabilita je měřítkem úspěšnosti podnikatelského subjektu
- možné dimenze podnikového zisku:
• EBT (Earnings before Interest)
• EBIT (Earnings before Interest and Taxes)
• EBDIT (Earnings before Depreciation, Interest and Taxes)
• EBITA (Earnings before Interest, Taxes and Amortisation)
• EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortisation)
Depreciation – vztahuje se na hmotné statky, Amortisation – vztahuje se na nehmotné statky
• EPS (Earning per Share)
Ukazatele rentability
• rentabilita vloženého kapitálu (Return on Investment – ROI)
• rentabilita celkových vložených aktiv (Return on Assets – ROA)
• rentabilita vlastního kapitálu (Return on Common Equity – ROE)
• rentabilita tržeb (Return on Sales – ROS) etc.
Finance
Podnikové finance
- zobrazují pohyb peněžních prostředků, kapitálu i finančních zdrojů, při němž se podnik dostává do různých kvantitativních i kvalitativních peněžních vztahů s ostatními podnikatelskými subjekty, zaměstnanci a státem
- podobně jako v makroekonomickém systému probíhají v podnikatelském systému, mikroekonomickém procesy, jež lze označit jako oběh (tok) hmotných statků a peněz, resp. oběh výkonů a financí
- lze je z tohoto pohledu chápat jako funkce, tzn. nejprve jsou brány v úvahu pouhé postupy a mechanismy, teprve působením tzv. průřezových funkcí přichází na řadu tvůrčí aspekty
Spojitost mezi oběhovými a průřezovými funkcemi
- výkonové toky (oběh výkonů) se v podniku skládají ze čtyř komponent:
• opatřování
• skladování
• výroba
• odbyt
- finanční toky navazují na realizaci podnikových výkonů. Inkasované tržby tvoří rozhodující položku finančních fondů podniku, které zpětně slouží k financování výkonových toků. Část obratu není ovšem podnikovým finančním fondům k dispozici
- zobrazují pohyb peněžních prostředků, kapitálu i finančních zdrojů, při němž se podnik dostává do různých kvantitativních i kvalitativních peněžních vztahů s ostatními podnikatelskými subjekty, zaměstnanci a státem
- podobně jako v makroekonomickém systému probíhají v podnikatelském systému, mikroekonomickém procesy, jež lze označit jako oběh (tok) hmotných statků a peněz, resp. oběh výkonů a financí
- lze je z tohoto pohledu chápat jako funkce, tzn. nejprve jsou brány v úvahu pouhé postupy a mechanismy, teprve působením tzv. průřezových funkcí přichází na řadu tvůrčí aspekty
Spojitost mezi oběhovými a průřezovými funkcemi
- výkonové toky (oběh výkonů) se v podniku skládají ze čtyř komponent:
• opatřování
• skladování
• výroba
• odbyt
- finanční toky navazují na realizaci podnikových výkonů. Inkasované tržby tvoří rozhodující položku finančních fondů podniku, které zpětně slouží k financování výkonových toků. Část obratu není ovšem podnikovým finančním fondům k dispozici
Podniky infrastruktury
– podniky, které zabezpečují sociální a ekonomický rozvoj společnosti. Potřeba vysokého kapitálu, jehož návratnost je velmi dlouhá. Podniky zabezpečující dopravu a spoje, energetiku, vodní hospodářství, školství, zdravotnictví, výzkumné instituce.
Podniky infrastruktury – ekonomické, sociální
Obchodní podniky – zabezpečují nákup a prodej zboží a služeb.
Dělení:
Obchodní podniky – dle předmětu podnikání (obchod se spotřebním zbožím, obchod se zbožím pro další podnikání)
-dle působnosti (vnitřní obchod – regionální, celostátní, zahraniční obchod)
-dle druhu obchodní činnosti (prostředníci – maloobchod, velkoobchod, zprostředkovatelé)
Drobné podniky – méně než 10 zaměstnanců. Méně než 25 zam. ve firmě, správu soc. zab. zabezpečuje výplatu nemocenského pojištění.
Podniky infrastruktury – ekonomické, sociální
Obchodní podniky – zabezpečují nákup a prodej zboží a služeb.
Dělení:
Obchodní podniky – dle předmětu podnikání (obchod se spotřebním zbožím, obchod se zbožím pro další podnikání)
-dle působnosti (vnitřní obchod – regionální, celostátní, zahraniční obchod)
-dle druhu obchodní činnosti (prostředníci – maloobchod, velkoobchod, zprostředkovatelé)
Drobné podniky – méně než 10 zaměstnanců. Méně než 25 zam. ve firmě, správu soc. zab. zabezpečuje výplatu nemocenského pojištění.
Bankovní systém:
1. stupeň – ČNB
2. stupeň – univerzální banky, stavební spoř., hypoteční banky, Česká exp. banka,
Českomoravská záruční banka, spořitelní družstva
ČNB – centrální banka, hl. posláním je pečovat o měnovou stabilitu, emituje hotové peníze, provádí bankovní dohled
Univerzální banky - nabízejí celou řadu bankovních produktů (fin. úvěrové bankovní produkty, depozitní bank. úvěry, platební bank. produkty, produkty inv. bankovnictví)
Stavební spořitelny – specializace na stavební spoření
Hypoteční banky – licence na vydávání hypotečních zástavních listů
Česká exportní banka – poskytuje vývozní úvěry ke státní podpoře vývozu
Českomoravská záruční rozvojová banka – podpora vzniku a rozvoje malých a středních podniků a dále podporuje rozvoj měst a obcí, regionů a bydlení
Spořitelní družstva – poskytují bankovní služby výhradně svým členům. Nevztahuje se na ně zákon o bankách a nepodléhají bankovnímu dohledu ČNB.
2. stupeň – univerzální banky, stavební spoř., hypoteční banky, Česká exp. banka,
Českomoravská záruční banka, spořitelní družstva
ČNB – centrální banka, hl. posláním je pečovat o měnovou stabilitu, emituje hotové peníze, provádí bankovní dohled
Univerzální banky - nabízejí celou řadu bankovních produktů (fin. úvěrové bankovní produkty, depozitní bank. úvěry, platební bank. produkty, produkty inv. bankovnictví)
Stavební spořitelny – specializace na stavební spoření
Hypoteční banky – licence na vydávání hypotečních zástavních listů
Česká exportní banka – poskytuje vývozní úvěry ke státní podpoře vývozu
Českomoravská záruční rozvojová banka – podpora vzniku a rozvoje malých a středních podniků a dále podporuje rozvoj měst a obcí, regionů a bydlení
Spořitelní družstva – poskytují bankovní služby výhradně svým členům. Nevztahuje se na ně zákon o bankách a nepodléhají bankovnímu dohledu ČNB.
Výkazy sestavují účetní jednotky
buď v plném rozsahu (a.s. – spol. s povinností auditu), ve zjednodušeném rozsahu (firmy bez povinnosti auditu). Výkazy se předkládají fin. úřadu spolu s daňovým přiznáním, jako příloha.
Daně
Zákon o soustavě daní je základním zákonem, který stanovuje jednotlivé druhy daní takto:
Daně – přímé – důchodové (daň z příjmů: fyzických a právnických osob)
- majetkové (daň z nemovitosti: z pozemků, staveb, daň dědická, silniční, darovací, z převodu nemovitostí)
- nepřímé – univerzální (DPH)
- selektivní (spotřební daň: z uhlovodíkových paliv a maziv, lihu, piva, vína, tab.výr., daň k ochr. živ. prostř.)
Přímé daně zatěžují subjekty dle jejich skutečné důchodové a majetkové situace.
Nepřímé subjekt neplatí z vlastního příjmu, ale přenáší je na subjekt jiný, kterým je konečný spotřebitel.
Daň z příjmů fyz. a právnických osob – podléhají téměř všechny zdanitelné příjmy
U fyzických osob – klasickém výpočet daně z příjmu.
U právnických osob – veškeré právnické osoby s výjimkou v.o.s. Předmětem veškeré příjmy z čin. a z nakládání s majetkem. Sazba daně je lineární.
Daně
Zákon o soustavě daní je základním zákonem, který stanovuje jednotlivé druhy daní takto:
Daně – přímé – důchodové (daň z příjmů: fyzických a právnických osob)
- majetkové (daň z nemovitosti: z pozemků, staveb, daň dědická, silniční, darovací, z převodu nemovitostí)
- nepřímé – univerzální (DPH)
- selektivní (spotřební daň: z uhlovodíkových paliv a maziv, lihu, piva, vína, tab.výr., daň k ochr. živ. prostř.)
Přímé daně zatěžují subjekty dle jejich skutečné důchodové a majetkové situace.
Nepřímé subjekt neplatí z vlastního příjmu, ale přenáší je na subjekt jiný, kterým je konečný spotřebitel.
Daň z příjmů fyz. a právnických osob – podléhají téměř všechny zdanitelné příjmy
U fyzických osob – klasickém výpočet daně z příjmu.
U právnických osob – veškeré právnické osoby s výjimkou v.o.s. Předmětem veškeré příjmy z čin. a z nakládání s majetkem. Sazba daně je lineární.
Daň z nemovitosti:
Daň z pozemků – ze zemědělské půdy, stavebních pozemků. Základem daně výměra v m2 u zem. půdy cena pozemku.
Daň ze staveb – vyp. se ze skutečné zastavěné plochy stavby v m2 a sazba daně je pevná ale dif. podle typu stavby a účelu použití.
Daň silniční – platí dopr. prostředky, které jsou určeny k podnikání. ZD – objem a hmotnost náprav u užit. vozidel.
Daň dědická a darovací – jednorázová daň, která se vyměřuje při bezúplatném převodu majetku. Sazba daně je progresivní.
Daň z převodu nemovitostí – platí se při úplatném převodu nemov.
DPH – plátci jsou podnikatelské subjekty, které mají povinnost zatěžovat své produkty DPH. Při výpočtu své daňové povinnosti mají možnost si ji snížit o sumu jimi zaplacené DPH za nákup výrobků pro svoji produkci. ZD je cena zdanitelného plnění bez daně. Při dovozu včetně cla.
Spotřební daň – dani podléhá dovoz 5ti komodit, ZD je počet jednotek vyrobeného nebo dovezeného zboží. Sazby daně jsou pevné a dif. podle komodit.
Dan k ochraně životního prostředí – doposud není přesně stanovena.
Statistika a rozbory – pro vypracování statistiky a rozborů se využívají výkazy vnitropodnikového úče., z fin. úče., kalkulací …
Daň ze staveb – vyp. se ze skutečné zastavěné plochy stavby v m2 a sazba daně je pevná ale dif. podle typu stavby a účelu použití.
Daň silniční – platí dopr. prostředky, které jsou určeny k podnikání. ZD – objem a hmotnost náprav u užit. vozidel.
Daň dědická a darovací – jednorázová daň, která se vyměřuje při bezúplatném převodu majetku. Sazba daně je progresivní.
Daň z převodu nemovitostí – platí se při úplatném převodu nemov.
DPH – plátci jsou podnikatelské subjekty, které mají povinnost zatěžovat své produkty DPH. Při výpočtu své daňové povinnosti mají možnost si ji snížit o sumu jimi zaplacené DPH za nákup výrobků pro svoji produkci. ZD je cena zdanitelného plnění bez daně. Při dovozu včetně cla.
Spotřební daň – dani podléhá dovoz 5ti komodit, ZD je počet jednotek vyrobeného nebo dovezeného zboží. Sazby daně jsou pevné a dif. podle komodit.
Dan k ochraně životního prostředí – doposud není přesně stanovena.
Statistika a rozbory – pro vypracování statistiky a rozborů se využívají výkazy vnitropodnikového úče., z fin. úče., kalkulací …
Dále se používá procentní rozbor
– kromě abs. hodn. se posuzuje i jejich podíl a sleduje se jejich vývoj v jedn. obd.
Poměrové ukazatele – podíl 2 abs. ukazatelů – ukazatel likvidity (poměr oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům)
Ukazatelé přidané hodnoty – vyjadřují jak je zvyšována hodnota pro akcionáře (provozní zisk musí být vyšší než jsou náklady na kap.)
Specifické ekonomiky
Rozhodující činnost – VÝROBA
Dělení výrobních podniků: dle předmětu činnosti (sektor zemědělství, sektor průmyslu, energie, sektor služeb, spoje, školství), dle stupně zpracování (podniky prvovýroby, podniky druhovýroby), dle výrobního množství (podniky s kusovou výrobou, podniky se sériovou výrobou, podniky s hromadnou výrobou), dle velikosti (malovýrobní, velkoobchodní)
Bankovní podniky – specifické podniky
funkce: finanční zprostředkování, emise bezhotovostních peněz, platební styk
činnost se řídí zákonem o bankách, pro založení banky – licence od ČNB (centrální banka)
Poměrové ukazatele – podíl 2 abs. ukazatelů – ukazatel likvidity (poměr oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům)
Ukazatelé přidané hodnoty – vyjadřují jak je zvyšována hodnota pro akcionáře (provozní zisk musí být vyšší než jsou náklady na kap.)
Specifické ekonomiky
Rozhodující činnost – VÝROBA
Dělení výrobních podniků: dle předmětu činnosti (sektor zemědělství, sektor průmyslu, energie, sektor služeb, spoje, školství), dle stupně zpracování (podniky prvovýroby, podniky druhovýroby), dle výrobního množství (podniky s kusovou výrobou, podniky se sériovou výrobou, podniky s hromadnou výrobou), dle velikosti (malovýrobní, velkoobchodní)
Bankovní podniky – specifické podniky
funkce: finanční zprostředkování, emise bezhotovostních peněz, platební styk
činnost se řídí zákonem o bankách, pro založení banky – licence od ČNB (centrální banka)
4. Vize podniku
4.1 Základní představa o budoucí podobě podniku
4.2 Základní hypotézy a scénáře budoucího vývoje
4.3 Základní strategické rozhodnutí o tempu tržeb a jejich sortimentní struktura
4.4 Formulace dílčích jednotlivých variant strategie
4.5 Ekonomické důsledky jednotlivých variant strategie
4.6 Základní představy o organizaci podniku
5. Formulace strategických cílů
5.1 Cíle na trhu
5.2 Cíle ekonomické
5.3 Cíle majetkové
5.4 Cíle v oblasti kvalifikace, motivace a sociální cíle
6. Hlavní strategické operace
Postup při zprac. strategie: vytvoření strategického týmu, zvládnutí principů strategického myšlení, zprac. strategie, realizace strateg. operací, zavedení systému strateg. řízení, hodnocení dosahovatelných výsledků, systématické upřesňování strategie
4.2 Základní hypotézy a scénáře budoucího vývoje
4.3 Základní strategické rozhodnutí o tempu tržeb a jejich sortimentní struktura
4.4 Formulace dílčích jednotlivých variant strategie
4.5 Ekonomické důsledky jednotlivých variant strategie
4.6 Základní představy o organizaci podniku
5. Formulace strategických cílů
5.1 Cíle na trhu
5.2 Cíle ekonomické
5.3 Cíle majetkové
5.4 Cíle v oblasti kvalifikace, motivace a sociální cíle
6. Hlavní strategické operace
Postup při zprac. strategie: vytvoření strategického týmu, zvládnutí principů strategického myšlení, zprac. strategie, realizace strateg. operací, zavedení systému strateg. řízení, hodnocení dosahovatelných výsledků, systématické upřesňování strategie
Forma strategie:
stručná, jasná, srozumitelná, pochopitelná. musí vzbudit zájem o rozvoj podniku.
Podnikové účetnictví
Účetnictví – informační systém, jehož metodickým prvkům patří rozvaha a bilanční princip, účet a soustava účtů, podvojnost a souvztažnost úče. zápisů, účetní dokumentace, syntetická a analytická evidence, účetní knihy, účetní zápisy předvahy, inventarizace a oceňování. Účetnictví sleduje ekonomické procesy za účetní jednotku. Hlavním posláním je podat hospodářskému vedení účetní jednotky a jeho vlastníkům co nejpřesnější informace o tom, jaký je výsledek hospodaření, stav majetku a závazků. Od roku 2004, zrušeno jednoduché účetnictví. Používá se jen podvojné, podvojné zjednodušené a tzv. daňová evidence.
Každá hosp. operace vyvolá změnu na dvou účtech – MD, D.
Účetní knihy: deník – zápisy uspořádány chronologicky (časově), hlavní kniha – zápisy uspoř. z hlediska věcného, knihy analytických účtů – zápisy hlavní knihy podrobně rozvedeny
Účetní závěrka – závěrečné soubor informací získaný z úče. jednoho úče. období. – završení úče. období, skládá se z rozvahy, výkazu zisků a ztráty, přílohy
Podnikové účetnictví
Účetnictví – informační systém, jehož metodickým prvkům patří rozvaha a bilanční princip, účet a soustava účtů, podvojnost a souvztažnost úče. zápisů, účetní dokumentace, syntetická a analytická evidence, účetní knihy, účetní zápisy předvahy, inventarizace a oceňování. Účetnictví sleduje ekonomické procesy za účetní jednotku. Hlavním posláním je podat hospodářskému vedení účetní jednotky a jeho vlastníkům co nejpřesnější informace o tom, jaký je výsledek hospodaření, stav majetku a závazků. Od roku 2004, zrušeno jednoduché účetnictví. Používá se jen podvojné, podvojné zjednodušené a tzv. daňová evidence.
Každá hosp. operace vyvolá změnu na dvou účtech – MD, D.
Účetní knihy: deník – zápisy uspořádány chronologicky (časově), hlavní kniha – zápisy uspoř. z hlediska věcného, knihy analytických účtů – zápisy hlavní knihy podrobně rozvedeny
Účetní závěrka – závěrečné soubor informací získaný z úče. jednoho úče. období. – završení úče. období, skládá se z rozvahy, výkazu zisků a ztráty, přílohy
Hlavní úkoly:
získávat kapitál pro běžné i mimořádné potřeby a rozhodovat o jeho struktuře, rozhodovat o umístění kapitálu, rozhodovat o rozdělení zisku, prognózovat, plánovat, zaznamenávat, analyzovat, kontrolovat a řídit hospodářskou stránku činnosti podniku, aby byla zajištěna finanční stabilita.
Financování je ovlivněno časem (včasné investování volného kapitálu) a rizikem (každá riskantnější varianta může přinést vyšší zisk a naopak).
Pravidla finančního rozhodování: při stejném riziku se vždy preferuje větší výnosnost, při stejném výnosu se preferuje menší riziko, za větší riziko se požaduje větší výnos, preferují se peníze obdržené dříve před stejnou částkou peněz obdrženou později, motivací investování do určité akce je očekávání většího výnosu.
Druhy a způsoby financování podniku:
- vlastní a cizí zdroje, krátkodobé a dlouhodobé zdroje, interní a externí zdroje (interní: podnik zdroje získá na základě vnitřní činnosti – odpisy, externí: všechny ostatní zdroje – dotace, dluhy…)
Samofinancování – financování pomocí interní finančních zdrojů.
Strategie podniku – posloupnost kroků a činností, které směřují k dosažení vytyčených cílů. Předurčuje budoucí činnosti podniku, jejich realizací podniku dojde k naplnění svých cílů,
Financování je ovlivněno časem (včasné investování volného kapitálu) a rizikem (každá riskantnější varianta může přinést vyšší zisk a naopak).
Pravidla finančního rozhodování: při stejném riziku se vždy preferuje větší výnosnost, při stejném výnosu se preferuje menší riziko, za větší riziko se požaduje větší výnos, preferují se peníze obdržené dříve před stejnou částkou peněz obdrženou později, motivací investování do určité akce je očekávání většího výnosu.
Druhy a způsoby financování podniku:
- vlastní a cizí zdroje, krátkodobé a dlouhodobé zdroje, interní a externí zdroje (interní: podnik zdroje získá na základě vnitřní činnosti – odpisy, externí: všechny ostatní zdroje – dotace, dluhy…)
Samofinancování – financování pomocí interní finančních zdrojů.
Strategie podniku – posloupnost kroků a činností, které směřují k dosažení vytyčených cílů. Předurčuje budoucí činnosti podniku, jejich realizací podniku dojde k naplnění svých cílů,
Účelem
– integrace dílčích strategií jednotlivých složek podniku, aby mohly být splněny globální cíle podniku.
Strategie má sílu, pokud se výrazně liší od strategie konkurence!
Strategické myšlení – variantnost (více variant strategie), permanentnost (neustálé sledování a vyhodnocování), globální systémový přístup (přihlížíme k celosvětovému vývoji ve všech oblastech), tvůrčí a interdisciplinární přístup (dobrá kvalita a cena výrobků), vědomí a práce s časem (zabezpečuje průběžné doby ve všech etapách – do vývoje po výrobu)
Obsah a struktura podnikové strategie
1. Stručná analýza okolí podniku
1.1 Analýza trh
1.2 Analýza vědecko-technického rozvoje
1.3 Analýza regionu
1.4 Analýza ekononomického a právního systému
1.5 Příležitosti a hrozby
2. Analýza silných a slabých stránek
3. Formulace specifických předností podniku
Strategie má sílu, pokud se výrazně liší od strategie konkurence!
Strategické myšlení – variantnost (více variant strategie), permanentnost (neustálé sledování a vyhodnocování), globální systémový přístup (přihlížíme k celosvětovému vývoji ve všech oblastech), tvůrčí a interdisciplinární přístup (dobrá kvalita a cena výrobků), vědomí a práce s časem (zabezpečuje průběžné doby ve všech etapách – do vývoje po výrobu)
Obsah a struktura podnikové strategie
1. Stručná analýza okolí podniku
1.1 Analýza trh
1.2 Analýza vědecko-technického rozvoje
1.3 Analýza regionu
1.4 Analýza ekononomického a právního systému
1.5 Příležitosti a hrozby
2. Analýza silných a slabých stránek
3. Formulace specifických předností podniku
Prodejci
– dod. objednávek – dodávka do domu
Vnější příjemci objednávek – podomní obchodníci, kteří navštěvují zákazníky s cílem reagovat na jeho požadavky
Prodejci – misionáři – úkolem prodejce není uzavřít obchod, ale přesvědčit zákazníka, aby upřednostnil výrobky prodejce
Sjednavatelé nových objednávek – úkolem je získat nové potenc. zákazníky
Prodejci pro organizaci – úkolem udržovat dluohod. vztahy se zákazníky – týmová práce za asist. odborníků
Prodejci pro spotřebitele – prodej fyzických výrobků a služeb – pojištění
Prodejci zajišťují technickou podporu – u vysoce odb. produktů, asistence odborníků – detailní info, zejm. význ.klienti
Reklamní obchodníci – poskytují rady k vystavenému zboží, prodejní propagace
Investiční činnost
Investice – z hlediska makroekonomie jsou to pojetí kapitálová aktiva tvořená statky, které nejsou bezprostředně spotřebovány, ale spotřebovávají se postupně a slouží k výrobě jiných spotřebních nebo kapitálových statků.
2 druhy investic: hrubé = součet nových investičních statků + stávající inv. statky
čisté = hrubé investice – opotřebení investic (odpisy)
Investice jsou zdrojem dlouhodobého ekonomického ekonomického růstu.
3 druhy investic: hmotné (rozšiřují výr. kap.), finanční (CP, obligace, akcie..), nehmotné (knot how, výdaje na výzkum…)
Vnější příjemci objednávek – podomní obchodníci, kteří navštěvují zákazníky s cílem reagovat na jeho požadavky
Prodejci – misionáři – úkolem prodejce není uzavřít obchod, ale přesvědčit zákazníka, aby upřednostnil výrobky prodejce
Sjednavatelé nových objednávek – úkolem je získat nové potenc. zákazníky
Prodejci pro organizaci – úkolem udržovat dluohod. vztahy se zákazníky – týmová práce za asist. odborníků
Prodejci pro spotřebitele – prodej fyzických výrobků a služeb – pojištění
Prodejci zajišťují technickou podporu – u vysoce odb. produktů, asistence odborníků – detailní info, zejm. význ.klienti
Reklamní obchodníci – poskytují rady k vystavenému zboží, prodejní propagace
Investiční činnost
Investice – z hlediska makroekonomie jsou to pojetí kapitálová aktiva tvořená statky, které nejsou bezprostředně spotřebovány, ale spotřebovávají se postupně a slouží k výrobě jiných spotřebních nebo kapitálových statků.
2 druhy investic: hrubé = součet nových investičních statků + stávající inv. statky
čisté = hrubé investice – opotřebení investic (odpisy)
Investice jsou zdrojem dlouhodobého ekonomického ekonomického růstu.
3 druhy investic: hmotné (rozšiřují výr. kap.), finanční (CP, obligace, akcie..), nehmotné (knot how, výdaje na výzkum…)
Podnikové pojetí investic
– ve výrobních podnicích tvoří převážnou část pořizování hmotných investic (výstavba, obnova, modernizace…), naopak u finančních domů tvoří převážnou část finanční investice.
Inv. činn. se řídí investičním plánem.
Plánování a financování investic
Inv. plán podniku je rozveden v investičních projektech, které podrobně uvádějí věcnou i ekonomickou stránku pořízení investic.
K věcné stránce patří: co má být poř., kdo zajistí projektovou dokumentaci, kdo bude realizovat dodávku
K ekonomické stránce patří: rozhodnutí o způsobu fin., vyhodnocení efektivnost projetku
Financování investic:
zdroje – vlastní (vklady vlastníků, nerozdělený zisk, odpisy, výnosy z prodeje a likvidace HM a zásob)
- cizí (investiční úvěr od banky, obligace, splátkový prodej, leasing)
Finanční řízení v podniku
Financování – získání finančních zdrojů a jejich použití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnost podniku. Cílem je zajištění růstu tržní hodnoty podniku, průběžné platební schopnosti a průběžné likvidity majetku.
Inv. činn. se řídí investičním plánem.
Plánování a financování investic
Inv. plán podniku je rozveden v investičních projektech, které podrobně uvádějí věcnou i ekonomickou stránku pořízení investic.
K věcné stránce patří: co má být poř., kdo zajistí projektovou dokumentaci, kdo bude realizovat dodávku
K ekonomické stránce patří: rozhodnutí o způsobu fin., vyhodnocení efektivnost projetku
Financování investic:
zdroje – vlastní (vklady vlastníků, nerozdělený zisk, odpisy, výnosy z prodeje a likvidace HM a zásob)
- cizí (investiční úvěr od banky, obligace, splátkový prodej, leasing)
Finanční řízení v podniku
Financování – získání finančních zdrojů a jejich použití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnost podniku. Cílem je zajištění růstu tržní hodnoty podniku, průběžné platební schopnosti a průběžné likvidity majetku.
Obchodní činnost
Útvar nákup – hl. funkce v tom, že zajišťuje všechny dodávky surovin, výrobků či součástek, polotovarů …, aby všechny činnosti probíhaly v plánovaném čase a objemu. Zabezpečuje veškeré činnosti s nákupem, převzetím, uskladněním a zaplacením dodávek.
Řízení zásob – udržování zásob na úrovni, která odpovídá potřebám výrobní i nevýrobní činnosti podniku.
Na rozhodnutí o velikosti zásob působí i cena dopravy, balení, skladování a příprava.
Skladování – zahrnuje vlastní skladovací proces, balení a třídění – snaha o minimalizaci nákladů ve skladování.
Vhodný objednací systém – objednáme až ji signalizován stav poklesu zásob pod tzv. objednací úroveň (stanoveno účetní jednotkou)
Moderní metoda řízení zásob: Just in time – cílem, aby odběratel nemusel udržovat prakticky žádnou zásobu. Předpokladem úspěšného zavedení metody je:
přísná kontrola kvality u dodavatele, dodržování režimu pravidelných a spolehlivých dodávek, vytv. fung. log. systému, dokonalá vzájemná informovanost, precizní uzavření a dodržování dod. smluv, plná důvěra mezi dod. a odb.
Prodej – dílčí součást v celém odbytovém procesu, nutnost zjišťovat potřeby trhu a hledat cesty jak je zajistit === marketing
Řízení zásob – udržování zásob na úrovni, která odpovídá potřebám výrobní i nevýrobní činnosti podniku.
Na rozhodnutí o velikosti zásob působí i cena dopravy, balení, skladování a příprava.
Skladování – zahrnuje vlastní skladovací proces, balení a třídění – snaha o minimalizaci nákladů ve skladování.
Vhodný objednací systém – objednáme až ji signalizován stav poklesu zásob pod tzv. objednací úroveň (stanoveno účetní jednotkou)
Moderní metoda řízení zásob: Just in time – cílem, aby odběratel nemusel udržovat prakticky žádnou zásobu. Předpokladem úspěšného zavedení metody je:
přísná kontrola kvality u dodavatele, dodržování režimu pravidelných a spolehlivých dodávek, vytv. fung. log. systému, dokonalá vzájemná informovanost, precizní uzavření a dodržování dod. smluv, plná důvěra mezi dod. a odb.
Prodej – dílčí součást v celém odbytovém procesu, nutnost zjišťovat potřeby trhu a hledat cesty jak je zajistit === marketing
Činnosti prodeje:
plán prodeje, příjem zakázek, kontakt se zákazníky, analýza prodeje, vlastní distribuce, řízení zásob hotových výrobků, skladování zásob hotových výrobků, balení, vypr. podkladů pro fakturaci
Obchodní plán – základním nástrojem pro řízení odbytu – sestavuje se na základě zjištění tržní situace podniku.
Kroky: posouzení, jak se jedn. výrobky podílejí na obratu, zisku, cash flow a jaká je skladba zákazníku, sestavení tržní prognózy, stanovení cílů (objem tržeb), znalost cílů umožňuje sestavit marketingový mix, který zahrnuje:
4P marketingu:
Products (výrobky) – co budeme vyrábět
Prices (ceny) – za kolik to budeme vyrábět
Promotion (propagace) formy podpory prodeje
Places (distribuce) kde to budeme prodávat
dále sestavení rozpočtu, ve kterém jsou porovnávány příjmy a výdaje, které jsou spojené s dosažením požadované výše odbytu.
Druhy prodeje – liší se v závislosti na charakteru prodejního úkolu.
Vnitřní příjemci objednávek – prodavač v maloobchodě, telemarketing
Obchodní plán – základním nástrojem pro řízení odbytu – sestavuje se na základě zjištění tržní situace podniku.
Kroky: posouzení, jak se jedn. výrobky podílejí na obratu, zisku, cash flow a jaká je skladba zákazníku, sestavení tržní prognózy, stanovení cílů (objem tržeb), znalost cílů umožňuje sestavit marketingový mix, který zahrnuje:
4P marketingu:
Products (výrobky) – co budeme vyrábět
Prices (ceny) – za kolik to budeme vyrábět
Promotion (propagace) formy podpory prodeje
Places (distribuce) kde to budeme prodávat
dále sestavení rozpočtu, ve kterém jsou porovnávány příjmy a výdaje, které jsou spojené s dosažením požadované výše odbytu.
Druhy prodeje – liší se v závislosti na charakteru prodejního úkolu.
Vnitřní příjemci objednávek – prodavač v maloobchodě, telemarketing
Funkce zisku:
kriteriální funkce (kritérium pro rozhodování), rozvojová fce. (hl. zdroj tvorby fin. zdrojů), rozdělovací fce. (zákl. rozdělování důchodů mezi vlastníky, investory a stát), motivační fce. (interesovanost pracovníků)
2 způsoby zvyšování zisku – snižování nákladů, zvyšováním výnosů.
Faktory působící na náklady a výnosy: spokojenost zákazníků, změna sortimentu výroby, reengeneering podniku, snížení fixních a variabilních nákl., zrychlení obratu oběžn. maj.)
Rozdělení zisku: povinná tvorba rezervního fondu, zvýšení ZK, tvorba dalších (nepovinných) fondů, výplata dividend, výplata podílů na zisku zaměstnancům, nerozdělený zisk
Analýza bodu zvratu – postup pro nalezení bodu zvratu. Použijeme znalosti z MIK, graf bodu zvratu…
Rozdíl mezi cenou a VC = příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (částka peněz, která zůstane z ceny výrobku po uhrazení jeho VC – ukazatel je důležitým nástrojem pro řadu rozhodnutí.
Výkaz zisků a ztráty – přehled o výnosech, nákladech a VH podniku. Spolu s rozvahou a cash flow tvoří zákl. fin. výkazy podniku.
2 způsoby zvyšování zisku – snižování nákladů, zvyšováním výnosů.
Faktory působící na náklady a výnosy: spokojenost zákazníků, změna sortimentu výroby, reengeneering podniku, snížení fixních a variabilních nákl., zrychlení obratu oběžn. maj.)
Rozdělení zisku: povinná tvorba rezervního fondu, zvýšení ZK, tvorba dalších (nepovinných) fondů, výplata dividend, výplata podílů na zisku zaměstnancům, nerozdělený zisk
Analýza bodu zvratu – postup pro nalezení bodu zvratu. Použijeme znalosti z MIK, graf bodu zvratu…
Rozdíl mezi cenou a VC = příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (částka peněz, která zůstane z ceny výrobku po uhrazení jeho VC – ukazatel je důležitým nástrojem pro řadu rozhodnutí.
Výkaz zisků a ztráty – přehled o výnosech, nákladech a VH podniku. Spolu s rozvahou a cash flow tvoří zákl. fin. výkazy podniku.
Výrobní činnost podniku
Výroba: činnost, při které se za pomoci výrobních faktorů získávají výrobky nebo služby. Výroba ovlivňuje ekonomiku podniku a konkurenční schopnost. Snaha o co nejnižší náklady a nejkratší dobu na výrobu.
Výrobní proces probíhá v etapách. Např. pro strojírenství: předvýrobní, výrobní, odbytová.
Plánování výroby:
Plán. výrobního programu: určit co a množství. Závisí na průzkumu trhu. Během výroby-krátkodob. a dlohodob. změny výr.
Výrobního procesu: výběr techn., surovin a mat. Cílem-kvalita,malé nákl.
Zajištění výr. faktorů pro výrobu: plán nákupu, investiční plán, plán práce
Výrobní kapacita: výsledek jejího výkonu a doby, po kterou je v činnosti Dobu činnosti vyjadř. pomocí čas. fondů
Kapacitní propočty: umožňují stanovit max. objem produkce, který lze za urč. dobu ve výr. jedn. vyrobit.
Dále slouží k získ. inf.: jaký druh a kolik výr. kap. je potřeba, rozmístění výr. kapacit, potřebu výr. kapacit v příslušné době
Časový fond výrobního zař. – plánovaný počet dnů za rok.
Časové fondy: kalendářní časový fond – dán počtem dní v roce.
Nominální časový fond – zjistíme z kal. čas. fon. odečtením nepracovních dnů
Využitelný časový fond – vyp. z nominálního č.f. odečtením plánovaných prostojů
Produktivita – efektivnost využívání výrobních faktorů ve výrobě.
Výrobní proces probíhá v etapách. Např. pro strojírenství: předvýrobní, výrobní, odbytová.
Plánování výroby:
Plán. výrobního programu: určit co a množství. Závisí na průzkumu trhu. Během výroby-krátkodob. a dlohodob. změny výr.
Výrobního procesu: výběr techn., surovin a mat. Cílem-kvalita,malé nákl.
Zajištění výr. faktorů pro výrobu: plán nákupu, investiční plán, plán práce
Výrobní kapacita: výsledek jejího výkonu a doby, po kterou je v činnosti Dobu činnosti vyjadř. pomocí čas. fondů
Kapacitní propočty: umožňují stanovit max. objem produkce, který lze za urč. dobu ve výr. jedn. vyrobit.
Dále slouží k získ. inf.: jaký druh a kolik výr. kap. je potřeba, rozmístění výr. kapacit, potřebu výr. kapacit v příslušné době
Časový fond výrobního zař. – plánovaný počet dnů za rok.
Časové fondy: kalendářní časový fond – dán počtem dní v roce.
Nominální časový fond – zjistíme z kal. čas. fon. odečtením nepracovních dnů
Využitelný časový fond – vyp. z nominálního č.f. odečtením plánovaných prostojů
Produktivita – efektivnost využívání výrobních faktorů ve výrobě.
VÝNOSY - NÁKLADY
= VH PŘED ZDANĚNÍM
- DAŇ Z PŘÍJMŮ
- VH PO ZDANĚNÍ
+ ČERP. Z REZERVNÍCH FONDŮ
- PŘÍDĚLY REZERVNÍM FONDŮM
+ VH MINULÝCH LET
= BILANČNÍ ZISK/BILANČNÍ ZTRÁTA
Zisk v účetních datech je odlišný od daňového. Od účetního a daňového zisku musíme dále odlišovat zisk ekonomický (rozdíl mezi výnosy a ekonomickými náklady). Ekonomické nákl. zahrnují kromě nákladů účetních též náklady oportunitní, které představují peněžní částky, o které jsme přišli, resp. které jsme nezískali tím, že zdroje (práce, kapitál) nebyly vynaloženy nejlepší způsobem. Eko. zisk by měl být základem pro různá rozhodnutí.
Úloha zisku v podnikání: jedním z cílů a podnětů podnikání. Převládá dlouhodobý pohled na firmu před krátkodobým. Zisk a rentabilita jsou rozhodující pro dlouhé období, z hlediska krátkodobého mohou ustoupit do pozadí.
- DAŇ Z PŘÍJMŮ
- VH PO ZDANĚNÍ
+ ČERP. Z REZERVNÍCH FONDŮ
- PŘÍDĚLY REZERVNÍM FONDŮM
+ VH MINULÝCH LET
= BILANČNÍ ZISK/BILANČNÍ ZTRÁTA
Zisk v účetních datech je odlišný od daňového. Od účetního a daňového zisku musíme dále odlišovat zisk ekonomický (rozdíl mezi výnosy a ekonomickými náklady). Ekonomické nákl. zahrnují kromě nákladů účetních též náklady oportunitní, které představují peněžní částky, o které jsme přišli, resp. které jsme nezískali tím, že zdroje (práce, kapitál) nebyly vynaloženy nejlepší způsobem. Eko. zisk by měl být základem pro různá rozhodnutí.
Úloha zisku v podnikání: jedním z cílů a podnětů podnikání. Převládá dlouhodobý pohled na firmu před krátkodobým. Zisk a rentabilita jsou rozhodující pro dlouhé období, z hlediska krátkodobého mohou ustoupit do pozadí.
Rozdíl mezi provozními náklady a provozními výnosy tvoří
Provozní výsledek hospodaření, rozdíl mezi fin. náklady a fin. výnosy tvoří Finanční výsledek hospod, který spolu s provozním výsledkem hospodaření tvoří Výsledek hospodaření za běžnou činnost. Rozdíl mezi mimořádnými náklady a výnosy tvoří Mimořádný výsledek hospodaření. Odečteme-li od celkového výsledku hospod. před zdaněním daň z příjmů, dostaneme Výsledek hospodaření po zdanění, ten nám po úpravě částky čerpání z rez. fondů a částky jejich tvorby a částku zisku nebo ztráty z minulého roku dá BILANČNÍ ZISK nebo BILANČNÍ ZTRÁTU.
PROVOZNÍ VÝNOSY – PROVOZNÍ NÁKLADY = PROVOZNÍ VH
FINANČNÍ VÝNOSY – FINANČNÍ NÁKLADY = FINANČNÍ VH
MIMOŘÁD.NÉ VÝN. – MIMOŘÁDNĚ NÁKL. = MIMOŘÁDNÝ VH
PROVOZNÍ VÝNOSY – PROVOZNÍ NÁKLADY = PROVOZNÍ VH
FINANČNÍ VÝNOSY – FINANČNÍ NÁKLADY = FINANČNÍ VH
MIMOŘÁD.NÉ VÝN. – MIMOŘÁDNĚ NÁKL. = MIMOŘÁDNÝ VH
Přímé:
lze je přiřadit k výkonům při jejich vzniku. (spotř. mat. na 1 ks)
Nepřímé: nelze přiřadit, vznikají při činnostech (mzdy pracovníků z oblasti správy)
Podle závislosti na změně objemu výroby – variabilní, fixní (známe z MIK)
Kalkulace nákladů: písemný přehled o jednotlivých položkách nákladů a jejich úhrnu na kalkulační jednici.
Kalkulační vzorec úplných vlastních nákladů tvoří: PŘÍMÉ NÁKLADY (přímý mat., přímé mzdy, ostat. přímé nákl.) NEPŘÍMÉ NÁKLADY (výrobní režie, správní režie, odbytová režie) – to vše dohromady = ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
Druhy kalkulací:
Kalkulace – dle doby sestavování: předběžná (operativní, plánovaná, propočtová), výsledná,
- z hlediska struktury (postupná, průběžná)
- z hlediska úplných nákl. (úplných nákl., neuplných nákl. = kalkulace pouze VC
Výnosy a jejich členění
Výnosy: peněžní částky, které podnik získal ze svých činností za určité účetní období, bez ohledu na to, zda byly v tomto období inkasovány. Tím se liší od příjmů. Zahrnují také změnu stavu vnitropod. zásob vl. výr. a tzv. aktivaci, jež také nejsou peněžními příjmy.
Nepřímé: nelze přiřadit, vznikají při činnostech (mzdy pracovníků z oblasti správy)
Podle závislosti na změně objemu výroby – variabilní, fixní (známe z MIK)
Kalkulace nákladů: písemný přehled o jednotlivých položkách nákladů a jejich úhrnu na kalkulační jednici.
Kalkulační vzorec úplných vlastních nákladů tvoří: PŘÍMÉ NÁKLADY (přímý mat., přímé mzdy, ostat. přímé nákl.) NEPŘÍMÉ NÁKLADY (výrobní režie, správní režie, odbytová režie) – to vše dohromady = ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
Druhy kalkulací:
Kalkulace – dle doby sestavování: předběžná (operativní, plánovaná, propočtová), výsledná,
- z hlediska struktury (postupná, průběžná)
- z hlediska úplných nákl. (úplných nákl., neuplných nákl. = kalkulace pouze VC
Výnosy a jejich členění
Výnosy: peněžní částky, které podnik získal ze svých činností za určité účetní období, bez ohledu na to, zda byly v tomto období inkasovány. Tím se liší od příjmů. Zahrnují také změnu stavu vnitropod. zásob vl. výr. a tzv. aktivaci, jež také nejsou peněžními příjmy.
Hlavní výnosy u jedn. typů podniků:
Výrobní podnik: tržby za prodej vl. výrobků a služeb
Obchodní podnik: obchodní rozpětí (rozídl mezi prodejní a nákupní ceno)
Bankovní podnik: rozdíl mezi kreditními a debetními úroky
Výnosy tvoří: Provozní výnosy z hlavní činnosti podniku (tržby za prodej zb., výkony, tržby z prodeje DM a mat., ostatní provozní výnosy, Finanční výnosy (z finančních investic, CP …),
Mimořádné výnosy
Tržby – hlavní složkou výnosů většiny podniků. Peněžní částky, které podnik získal prodejem výrobků, zboží a poskytováním služeb v daném účetním období. Rozhodujícím fin. zdrojem podniku, který slouží k úhradě jeho nákladů a daní, k výplatě dividend….
Tržby tvoří: tržby z prodeje zb., tržby za prodej vl. výrobků a služeb (rozhodující), tržby z prod. DM a mat., trž. z prod. CP a vkladů.
Tržby z prodeje vl. výrobků a služeb jsou ovlivněny mnoha faktory, např. objemem výroby, cenami výr. a služeb, strukturou sortimentu prodeje, lhůtou splatnosti atd.
Zvyšování tržeb: zvyšováním kvality, nové výrobky, zlepšování servisu, reklama, zvyš. cen produktů, pokud trh dovolí
Výsledek hospodaření a jeho členění
VH podniku je rozdíl mezi celkovými výnosy a náklady. Je-li kladný – zisk, záporný, ztráta.
3 složky podnikového VH: provozní, finanční, mimořádný
Obchodní podnik: obchodní rozpětí (rozídl mezi prodejní a nákupní ceno)
Bankovní podnik: rozdíl mezi kreditními a debetními úroky
Výnosy tvoří: Provozní výnosy z hlavní činnosti podniku (tržby za prodej zb., výkony, tržby z prodeje DM a mat., ostatní provozní výnosy, Finanční výnosy (z finančních investic, CP …),
Mimořádné výnosy
Tržby – hlavní složkou výnosů většiny podniků. Peněžní částky, které podnik získal prodejem výrobků, zboží a poskytováním služeb v daném účetním období. Rozhodujícím fin. zdrojem podniku, který slouží k úhradě jeho nákladů a daní, k výplatě dividend….
Tržby tvoří: tržby z prodeje zb., tržby za prodej vl. výrobků a služeb (rozhodující), tržby z prod. DM a mat., trž. z prod. CP a vkladů.
Tržby z prodeje vl. výrobků a služeb jsou ovlivněny mnoha faktory, např. objemem výroby, cenami výr. a služeb, strukturou sortimentu prodeje, lhůtou splatnosti atd.
Zvyšování tržeb: zvyšováním kvality, nové výrobky, zlepšování servisu, reklama, zvyš. cen produktů, pokud trh dovolí
Výsledek hospodaření a jeho členění
VH podniku je rozdíl mezi celkovými výnosy a náklady. Je-li kladný – zisk, záporný, ztráta.
3 složky podnikového VH: provozní, finanční, mimořádný
Ve výkazu zisků a ztrát v účtové osnově se náklady dělí na:
provozní, finanční, mimořádné.
Druhovým tříděním zjistíme např: vztah podniku s okolím, na jaký vstupní faktor připadají největší nákl., který nákl. druh měl největší dynamiku atd. – důležité pro finan. úče. a jiné analýzy.
Nákladové druhy představují externí náklady. Jsou to náklady prvotní, které vznikají stykem podniku s jeho okolím nebo se zaměstnanci. Jsou to náklady jednoduché, nelze je dále členit. Druhotné náklady vznikají spotřebou vnitro. výkonů (výr. el. en. pro vlastní potřeb) – interní náklady, mající komplexní charakter – projevují se při zúčtování nákladů podle středisek.
Účelové třídění nákladů
2 hlediska: místo vzniku v podniku, na co byly vynaloženy – podle středisek
Náklady –výrobní činnosti – hlavní výroba(techn. nákl. jednicové a režijní, nákl. na obsluhu a řízení), pomocná, přidružená, odbyt, nevýrobní činnost (správa, zás., další)
Střediska musí mít stanoveny funkce, výkony atd.
Kalkulační členění nákladů
Umožňuje hodnotit, na které výrobky, služby či činnosti byly nákl. vynaloženy. Zajišťuje rentabilitu jedn. výr. Každý výkon je vymezen kalkulační jednicí. Podle způsobu přiřazení nákl. na kalk. jednici rozeznáváme náklady přímé a nepřímé.
Druhovým tříděním zjistíme např: vztah podniku s okolím, na jaký vstupní faktor připadají největší nákl., který nákl. druh měl největší dynamiku atd. – důležité pro finan. úče. a jiné analýzy.
Nákladové druhy představují externí náklady. Jsou to náklady prvotní, které vznikají stykem podniku s jeho okolím nebo se zaměstnanci. Jsou to náklady jednoduché, nelze je dále členit. Druhotné náklady vznikají spotřebou vnitro. výkonů (výr. el. en. pro vlastní potřeb) – interní náklady, mající komplexní charakter – projevují se při zúčtování nákladů podle středisek.
Účelové třídění nákladů
2 hlediska: místo vzniku v podniku, na co byly vynaloženy – podle středisek
Náklady –výrobní činnosti – hlavní výroba(techn. nákl. jednicové a režijní, nákl. na obsluhu a řízení), pomocná, přidružená, odbyt, nevýrobní činnost (správa, zás., další)
Střediska musí mít stanoveny funkce, výkony atd.
Kalkulační členění nákladů
Umožňuje hodnotit, na které výrobky, služby či činnosti byly nákl. vynaloženy. Zajišťuje rentabilitu jedn. výr. Každý výkon je vymezen kalkulační jednicí. Podle způsobu přiřazení nákl. na kalk. jednici rozeznáváme náklady přímé a nepřímé.
Zásoby na logistické trase:
zásoby, které ještě nedosáhli cíle (jsou na cestě) – dopravní zásoba („zboží na cestě“), zásoba rozprac. výroby (nedokončené výrobky ve stavu zpracování).
Technologické zásoby: zásoby, které před další výrob. oper. musí být určitou dobu skladovány (vysychání dřeva)
Strategické zásoby: zabezpečují „přežití“ podniku při kalamitách (přírodní katastrofy atd.) – o vytv. rozhoduje podnik
Spekulační zásoby – snaha o docílení nákupních úspor (očekávané zvýšení ceny)
Použitelné zásoby: položky, které budou do budoucna zpracovány – přiměřené zás. (zásoba, která bude spotř. v urč. době), nadbytečné zás. (rozdíl mezi celkovou prům. zás. a přim. zas.)
Náklady a jejich členění
Pojetí a klasifikace nákladů
Náklady vždy musí souviset s výnosy příslušného období.
Pozor, neplést si náklady a výdaje. Např. Nákup stroje není náklad, ale výdaj. Náklad jsou až odpisy. Atd.
Klasifikace nákladů: druhové, účelové, kalkulační, dle závislosti na změně objemu výroby
Druhové členění nákladů:
Odpovídá na ot. co bylo v podniku spotřebováno (spotřeba surovin, mat., paliv, energie, odpisy, mzdy, ,fin. nákl., nákl. na dod. služby … )
Technologické zásoby: zásoby, které před další výrob. oper. musí být určitou dobu skladovány (vysychání dřeva)
Strategické zásoby: zabezpečují „přežití“ podniku při kalamitách (přírodní katastrofy atd.) – o vytv. rozhoduje podnik
Spekulační zásoby – snaha o docílení nákupních úspor (očekávané zvýšení ceny)
Použitelné zásoby: položky, které budou do budoucna zpracovány – přiměřené zás. (zásoba, která bude spotř. v urč. době), nadbytečné zás. (rozdíl mezi celkovou prům. zás. a přim. zas.)
Náklady a jejich členění
Pojetí a klasifikace nákladů
Náklady vždy musí souviset s výnosy příslušného období.
Pozor, neplést si náklady a výdaje. Např. Nákup stroje není náklad, ale výdaj. Náklad jsou až odpisy. Atd.
Klasifikace nákladů: druhové, účelové, kalkulační, dle závislosti na změně objemu výroby
Druhové členění nákladů:
Odpovídá na ot. co bylo v podniku spotřebováno (spotřeba surovin, mat., paliv, energie, odpisy, mzdy, ,fin. nákl., nákl. na dod. služby … )
Podle časového okamžiku
Podle časového okamžiku, k němuž rozvahu sestavujeme rozeznáváme: zahajovací rozvahu (při vzniku podniku), počáteční rozvaha (k počátku účetního období), konečnou rozvahu (sestavuje se ke konci účetního období a při ukončení podniku)
Cash flow – pohyb peněžních prostředků podniku za určité obd. v souvislosti s jeho ekon. činností. Potřebný např. při vykazování zisku, ale je v platební neschopnosti. Jde o nesoulad nákladů a výnosů s příjmy a výdaji. Je kritériem veškerého rozhodování.
2 způsoby sestavování cash flow: přímo – rozdíl nákladů(výdaje) a výnosů(příjmy), nepřímo – z výsledku hospodaření
cash flow = čístý zisk + náklady nezn. pen. výdaje – výnosy nezn. pen. příjmy
Rozlišení třech oblastí činnosti podniku:
provoz (výroba, prodej výr. a služeb) – výsledky provozní čin. , investice, finance
Zásoby podniku
Část užitných hodnot, které byly vyrobeny, ale nebyly ještě spotřebovány, ovlivňují výsledek hospod. a pozici na trhu. Velikost zásob musí být pečlivě zvažována (váže hodně peněz, při výrobě potřeba hodně zásob). Podnik musí mít dobré skladovací prostory, prostředky na dopravu…
Cash flow – pohyb peněžních prostředků podniku za určité obd. v souvislosti s jeho ekon. činností. Potřebný např. při vykazování zisku, ale je v platební neschopnosti. Jde o nesoulad nákladů a výnosů s příjmy a výdaji. Je kritériem veškerého rozhodování.
2 způsoby sestavování cash flow: přímo – rozdíl nákladů(výdaje) a výnosů(příjmy), nepřímo – z výsledku hospodaření
cash flow = čístý zisk + náklady nezn. pen. výdaje – výnosy nezn. pen. příjmy
Rozlišení třech oblastí činnosti podniku:
provoz (výroba, prodej výr. a služeb) – výsledky provozní čin. , investice, finance
Zásoby podniku
Část užitných hodnot, které byly vyrobeny, ale nebyly ještě spotřebovány, ovlivňují výsledek hospod. a pozici na trhu. Velikost zásob musí být pečlivě zvažována (váže hodně peněz, při výrobě potřeba hodně zásob). Podnik musí mít dobré skladovací prostory, prostředky na dopravu…
Systém řízení zásob
– strategická rozhodnutí podniku. Cílem – udržování jejich výše na takové úrovni a v takovém složení, které zabezpečí plynulou výrobu a pohotovost. Snaha o co nejmenší náklady s tím spojené. Rozhodnutí: co, kdy a v jakém množství objednat?? Říz.zás. předst.činnosti: prognózování, analýzu, plánování, operativní činn., kontrolní operace a další.
Klasifikace zásob
Nutné správné pojmenování druhů zásob!
Zásoby – dle stupně zpracování (výrobní, nedok. výr., hotových výr., zboží, na log. trase), dle funkce v podniku (techn., strategické, spekulační), dle použitelnosti (použitelné, nepoužit.)
Výrobní zásoby: suroviny na výrobu konečného výr. + mazadla, paliva, obaly…
Zás. nedok. výr: produkty, u nichž již proběhly některé výrobní operace, tudíž nejsou již surovinou, ale ani ještě hotovým výrobkem.
Zásoby hot. výr: dosud neprodané skladované, finální produkty
Zásoby zboží: doposud neprodané finální produkty, které firma nevyrobila, ale nakoupila je za účelem dalšího prodeje
Rozpojovací zásoby: mezi výrob. procesy dochází k rozpojení mat. toku z důvodu vyrovnání časového nebo množ. nesouladu. Eliminace náhodných poruch a nepravidelností mezi jedn. procesy. Členíme na: běžnou zásobu (vzniká v důsledku nákupu nebo dopravy v dávkách), pojistnou zásobu (zásoba pro jistotu, kdyby něco), vyrovnávací zásobu (řeší nesoulad výkonnosti pracovišť), zásoba pro předzásobení (tlumí předvídané výkyvy na vstupu nebo výstupu).
Klasifikace zásob
Nutné správné pojmenování druhů zásob!
Zásoby – dle stupně zpracování (výrobní, nedok. výr., hotových výr., zboží, na log. trase), dle funkce v podniku (techn., strategické, spekulační), dle použitelnosti (použitelné, nepoužit.)
Výrobní zásoby: suroviny na výrobu konečného výr. + mazadla, paliva, obaly…
Zás. nedok. výr: produkty, u nichž již proběhly některé výrobní operace, tudíž nejsou již surovinou, ale ani ještě hotovým výrobkem.
Zásoby hot. výr: dosud neprodané skladované, finální produkty
Zásoby zboží: doposud neprodané finální produkty, které firma nevyrobila, ale nakoupila je za účelem dalšího prodeje
Rozpojovací zásoby: mezi výrob. procesy dochází k rozpojení mat. toku z důvodu vyrovnání časového nebo množ. nesouladu. Eliminace náhodných poruch a nepravidelností mezi jedn. procesy. Členíme na: běžnou zásobu (vzniká v důsledku nákupu nebo dopravy v dávkách), pojistnou zásobu (zásoba pro jistotu, kdyby něco), vyrovnávací zásobu (řeší nesoulad výkonnosti pracovišť), zásoba pro předzásobení (tlumí předvídané výkyvy na vstupu nebo výstupu).
PASIVA
PASIVA
I. Vlastní kapitál
1. Základní kapitál
2. Základní kapitál
3. Fondy tvořené ze zisku
4. VH minulých let
5. VH běžného účetního období
II. Cizí zdroje
1. Rezervy
2. Dlouhodobé závazky
3. Krátkodobé závazky
4. Bankovní úvěry a výpomoci
III. Časové rozlišení
PASIVA CELKEM
SOUČET AKTIV = SOUČTU PASIV, což znamená, že každá změna v rozvaze je zachycována 2x, jednou na MD, podruhé na D = PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ – umožňuje podrobné sledování změn stavu majetku.
Den, k němuž se rozvaha sestavuje – rozvahový den, jednotlivé položky aktiv a pasiv ozn. jako rozvahové položky, peněžní částky u těchto položek jako rozvahové stavy.
I. Vlastní kapitál
1. Základní kapitál
2. Základní kapitál
3. Fondy tvořené ze zisku
4. VH minulých let
5. VH běžného účetního období
II. Cizí zdroje
1. Rezervy
2. Dlouhodobé závazky
3. Krátkodobé závazky
4. Bankovní úvěry a výpomoci
III. Časové rozlišení
PASIVA CELKEM
SOUČET AKTIV = SOUČTU PASIV, což znamená, že každá změna v rozvaze je zachycována 2x, jednou na MD, podruhé na D = PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ – umožňuje podrobné sledování změn stavu majetku.
Den, k němuž se rozvaha sestavuje – rozvahový den, jednotlivé položky aktiv a pasiv ozn. jako rozvahové položky, peněžní částky u těchto položek jako rozvahové stavy.
Administrativní cena
– uměle vytvořena, obvykle podle pravidel a konstrukce dané právními normami (zák. o uče.) – jednoznačné stanovení – pro daňové účely, oceňování nemov., pro vnitropod. účely
Druhy cen: pořizovací (cena, za kterou byl majetek pořízen a nákl. s jeho poř. souvis.), reprodukční pořizovací cena (cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje), vlastní náklady (pro ocenění majetku vyr. vl. čin.)
DHNM oceňujeme skutečnou poř. cenou, maj. se používá, dochází k opotřebení, vyjádřeno formou odpisů.
Odpisy: peněžní vyjádření opotřebení DHM v podniku za určité období. Např. stroj s PC 200.000 Kč má po 2 letech odpis 100.000 Kč, což není jeho skutečná (tržní) hodnota. Může být jak vyšší, tak nižší.
DM se uvádí v rozvaze ve třech položkách: brutto (PC), korekce (v položce oprávky), netto (ZC)
Odpisování: snižování poř. ceny DM o odpisy, které se stávají součástí nákladů.
Časové odp. – rovnoměrné – podle rozložení odp. v době předpekl. životnosti (v každém roce jsou odp. stejné)
zrychlené – podle vzorce (v prvních letech jsou odpisy větší, než v ostatních)
Výši odp. ovlivňují faktory: hodnota majetku, metoda odp. odp. sazba
Druhy cen: pořizovací (cena, za kterou byl majetek pořízen a nákl. s jeho poř. souvis.), reprodukční pořizovací cena (cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje), vlastní náklady (pro ocenění majetku vyr. vl. čin.)
DHNM oceňujeme skutečnou poř. cenou, maj. se používá, dochází k opotřebení, vyjádřeno formou odpisů.
Odpisy: peněžní vyjádření opotřebení DHM v podniku za určité období. Např. stroj s PC 200.000 Kč má po 2 letech odpis 100.000 Kč, což není jeho skutečná (tržní) hodnota. Může být jak vyšší, tak nižší.
DM se uvádí v rozvaze ve třech položkách: brutto (PC), korekce (v položce oprávky), netto (ZC)
Odpisování: snižování poř. ceny DM o odpisy, které se stávají součástí nákladů.
Časové odp. – rovnoměrné – podle rozložení odp. v době předpekl. životnosti (v každém roce jsou odp. stejné)
zrychlené – podle vzorce (v prvních letech jsou odpisy větší, než v ostatních)
Výši odp. ovlivňují faktory: hodnota majetku, metoda odp. odp. sazba
Dva druhy odpisů: účetní, daňové
O účetních odp. zahrnovaných do nákladů, o jejich výši a způsobu odp. rozhoduje podnik sám.
Účetní odpisy – měli by odpovídat úrovni opotřebení DM
Daňové odpisy – stanoveny pro účely výpočtu daně z příjmu (v zákoně stanoveny max. možné částky, které jsou daňově uznatelným nákladem)
DFM – oceňuje se PC
Oběžný majetek – hotovosti a vklady na účtech – jmen. hodn., CP – jmen. hod. v době vzniku a PC při nabytí za úplatu, ceny zásob se mění kolísáním jejich ceny. Předpisy je dáno, že se určují PC, přip. vlastními náklady (jsou-li vyrobeny vl. čin.)
Způsoby ocenění zásob:
metoda FIFO (First in – First Out) – dodávka, která přišla do skladu jako první, se jako první vyexpeduje (výhoda při klesání cen – vykazovaný zisk je nižší)
metoda LIFO (Last in – First Out) – nejdříve se spotřebuje poslední dodávka – využíváno při růstu cen (zmírňuje dopad inflace na zisk podniku) – u nás se nesmí používat
Oceňování pohledávek – jmenovitou hodnotou v případě vzniku, PC, v případě nabytí za úplatu. Není-li pohl. zapl. včas, dochází k jejímu znehodnocení. Pohl. po lhůtě splatnosti a nedobytné pohl. znehodnocují majetek firmy. Nedob. pohl. mohou být odepsány – vykázány jako výdaje. Na pohl. po lhůtě splat. lze vytvořit opravné položky.
Závazky – oceňují se jmenovitou hodnotou
Majetek nabytý bezúplatně nebo jeho cenu nelze zjistit – oceňuje se reprodukční poř. cenou.
Účetní odpisy – měli by odpovídat úrovni opotřebení DM
Daňové odpisy – stanoveny pro účely výpočtu daně z příjmu (v zákoně stanoveny max. možné částky, které jsou daňově uznatelným nákladem)
DFM – oceňuje se PC
Oběžný majetek – hotovosti a vklady na účtech – jmen. hodn., CP – jmen. hod. v době vzniku a PC při nabytí za úplatu, ceny zásob se mění kolísáním jejich ceny. Předpisy je dáno, že se určují PC, přip. vlastními náklady (jsou-li vyrobeny vl. čin.)
Způsoby ocenění zásob:
metoda FIFO (First in – First Out) – dodávka, která přišla do skladu jako první, se jako první vyexpeduje (výhoda při klesání cen – vykazovaný zisk je nižší)
metoda LIFO (Last in – First Out) – nejdříve se spotřebuje poslední dodávka – využíváno při růstu cen (zmírňuje dopad inflace na zisk podniku) – u nás se nesmí používat
Oceňování pohledávek – jmenovitou hodnotou v případě vzniku, PC, v případě nabytí za úplatu. Není-li pohl. zapl. včas, dochází k jejímu znehodnocení. Pohl. po lhůtě splatnosti a nedobytné pohl. znehodnocují majetek firmy. Nedob. pohl. mohou být odepsány – vykázány jako výdaje. Na pohl. po lhůtě splat. lze vytvořit opravné položky.
Závazky – oceňují se jmenovitou hodnotou
Majetek nabytý bezúplatně nebo jeho cenu nelze zjistit – oceňuje se reprodukční poř. cenou.
Rozvaha a cash flow
Rozvaha – poskytuje přehled o stavu aktiv a pasiv k určitému datu (k rozvahovému dni)
- informuje nejen o stavu a složení majetku podniku, ale i o zdrojích, ze kterých byl majetek pořízen
- sestavuje se ve tvaru „T“, jejíž levá, majetková strana se označuje, jako aktiva a pravá, kapitálová, jako pasiva, nebo v přehledných sloupcích
- měla by být taková, aby přehledně ukazovala, co podnik vlastní, strukturu kap., fin. situaci, stupeň zadluženosti, likvidity apod..
AKTIVA
I. Pohledávky za upsaný základní kapitál
II. Dlouhodobý majetek
1. Dlouhodobý majetek
2. Dlouhodobý hmotný majetek
3. Dlouhodobý finanční majetek
III. Oběžná aktiva
1. Zásoby
2. Dlouhodobé pohledávky
3. Krátkodobé pohledávky
4. Krátkodobý finanční majetek
IV. Časové rozlišení
AKTIVA CELKEM
- informuje nejen o stavu a složení majetku podniku, ale i o zdrojích, ze kterých byl majetek pořízen
- sestavuje se ve tvaru „T“, jejíž levá, majetková strana se označuje, jako aktiva a pravá, kapitálová, jako pasiva, nebo v přehledných sloupcích
- měla by být taková, aby přehledně ukazovala, co podnik vlastní, strukturu kap., fin. situaci, stupeň zadluženosti, likvidity apod..
AKTIVA
I. Pohledávky za upsaný základní kapitál
II. Dlouhodobý majetek
1. Dlouhodobý majetek
2. Dlouhodobý hmotný majetek
3. Dlouhodobý finanční majetek
III. Oběžná aktiva
1. Zásoby
2. Dlouhodobé pohledávky
3. Krátkodobé pohledávky
4. Krátkodobý finanční majetek
IV. Časové rozlišení
AKTIVA CELKEM
Kap. vloží podnikatel
– vlastní kap., vloží-li věřitel (banka) – cizí kap. (dluh) – zachycuje pravá str. rozvahy – PASIVA
Dělení kapitálu: vlastní – ZK(ZK, kap. fondy, fondy ze zisku, výsl. hosp. z min. let, výsl. hosp. z běž. uče. obd.), kap. fondy (emisní užil, ost.kap.fondy, oceň. rozdíly z přecenění maj.), fondy ze zisku (zák. rez. fond, statutární a ostatní fondy), výsledek hosp. z min. let, výsl. hosp. běž. úč. obd.
Cizí kap. – dlouhodobý – více než jeden rok (dluhopisy, DBÚ), krátkodobý splatný do jednoho roku (ob. úvěř, KBÚ, daň.záv., záv. vůči zam., zálohy odb.), rezervy (zákonné, na důchody, ostatní), časové rozl. (výdaje příštích obd., výnosy příšt. obd.)
Celková velikost podniku – závisí především na: samostatné velikosti podniku (čím větší podnik, tím více kap. potřebuje), stupni mechanizace, automatizace, robotizace (čím větší použití techniky, tím více kap.), rychlosti obratu (čím rychlejší obrat, tím menší kap.), organizaci odbytu (podnik s vl. prod. sítí vyžaduje více kap.)
Vlastní kapitál: skládá se z vkladů majitele, výdělků, hlavní nositel podnikatelského rizika, podíl na celkovém kap. je ukazatel finanční jistoty podniku. U s.r.o. a a.s. je povinný – výše zaps. v obch. rejst. U a.s. vzniká emisí akcií o nomin. hodn.
Oceňování majetku podniku
Tržní cena – cena vytvořená vzájemným působením nabídky a poptávky -
Dělení kapitálu: vlastní – ZK(ZK, kap. fondy, fondy ze zisku, výsl. hosp. z min. let, výsl. hosp. z běž. uče. obd.), kap. fondy (emisní užil, ost.kap.fondy, oceň. rozdíly z přecenění maj.), fondy ze zisku (zák. rez. fond, statutární a ostatní fondy), výsledek hosp. z min. let, výsl. hosp. běž. úč. obd.
Cizí kap. – dlouhodobý – více než jeden rok (dluhopisy, DBÚ), krátkodobý splatný do jednoho roku (ob. úvěř, KBÚ, daň.záv., záv. vůči zam., zálohy odb.), rezervy (zákonné, na důchody, ostatní), časové rozl. (výdaje příštích obd., výnosy příšt. obd.)
Celková velikost podniku – závisí především na: samostatné velikosti podniku (čím větší podnik, tím více kap. potřebuje), stupni mechanizace, automatizace, robotizace (čím větší použití techniky, tím více kap.), rychlosti obratu (čím rychlejší obrat, tím menší kap.), organizaci odbytu (podnik s vl. prod. sítí vyžaduje více kap.)
Vlastní kapitál: skládá se z vkladů majitele, výdělků, hlavní nositel podnikatelského rizika, podíl na celkovém kap. je ukazatel finanční jistoty podniku. U s.r.o. a a.s. je povinný – výše zaps. v obch. rejst. U a.s. vzniká emisí akcií o nomin. hodn.
Oceňování majetku podniku
Tržní cena – cena vytvořená vzájemným působením nabídky a poptávky -
Sektor: část nár. hosp., do níž je pod. rozčleněn
veřejný, soukromý, smíšený nebo
primární (statky z přírody, např. těžební prům.), sekundární (zprac. statků vyrob. v prim. sek. – strojírenství, pot.prům.), terciální (nevýrobní podniky, služby, banky, obchody, doprava, pojišťovny)
3 hl. sektory: zemědělství (zeměd. rybolov), průmysl (těžeb. staveb.), služby (obchod, pojišť., dopr., školství…)
Velikosti: velké, střední, malé - kritériem: nejpoužívanější - počet zaměstnanců, dále: velikost obratu, vel. kap.
Typu výroby (týká se jen podniků výrobních)
hromadná – výroba jednoho druhu výrobku (elektrárny, lihovary)
sériová – výroba v sériích (skupiny výrobků procházející výr. proc.) – část stroj. výr., konfekce
kusová – různé druhy v malém množ. – většinou na zakázku (těžké stroj., staveb.,) – nejdražší
Majetková a kapitálová výstavba podniku
Majetek – složení hmotných prostředků potřebných k fungování firmy. Jedn. položky (budovy, dopr. prostř.,)= aktiva
Pro zisk aktiv – kapitál (vlastní, cizí)
primární (statky z přírody, např. těžební prům.), sekundární (zprac. statků vyrob. v prim. sek. – strojírenství, pot.prům.), terciální (nevýrobní podniky, služby, banky, obchody, doprava, pojišťovny)
3 hl. sektory: zemědělství (zeměd. rybolov), průmysl (těžeb. staveb.), služby (obchod, pojišť., dopr., školství…)
Velikosti: velké, střední, malé - kritériem: nejpoužívanější - počet zaměstnanců, dále: velikost obratu, vel. kap.
Typu výroby (týká se jen podniků výrobních)
hromadná – výroba jednoho druhu výrobku (elektrárny, lihovary)
sériová – výroba v sériích (skupiny výrobků procházející výr. proc.) – část stroj. výr., konfekce
kusová – různé druhy v malém množ. – většinou na zakázku (těžké stroj., staveb.,) – nejdražší
Majetková a kapitálová výstavba podniku
Majetek – složení hmotných prostředků potřebných k fungování firmy. Jedn. položky (budovy, dopr. prostř.,)= aktiva
Pro zisk aktiv – kapitál (vlastní, cizí)
Majetek zaznamenán v písemném přehledu
levá strana (debetní) – konkr. složení maj., pravá strana (kreditní) kap. zdroje. = ROZVAHA (bilance) podniku – rovnost aktiv a pasiv – bilanční rovnice
Majetková struktura podniku: podíl jedn. složek aktiv na celkovém majetku
Druhy majetku:
Dlouhodobý majetek: hmotný – nemovitý (pozemky,budovy, stroje), movitý (stroje, zař., dopr. prostř., inventář)
nehmotný (patenty, licence, práva) – za úplatu
finanční (finanční účasti, cenné papíry) – podíly na jiných podnicích (investice) –nak. jak dl.inv.
Oběžný majetek: ve věcné formě – zásoby (výrobní, nedok. výr., výrobky, zboží), v peněžní formě - pohledávky, krátkodobý fin. maj. (hotovost, účty, krátkodob. cenné pap.)
Časové rozlišení (nákl. příštích obd., komplexní nákld. příštích obd., příjmy příštích obd.)
DM – déle než 1 rok, postupně se znehodnocuje – svou hodnotu přenáší postupně do nákladů ve formě odpisů – vše stanoveno podle odpisové tabulky a systémů odp., který si zvolí účetní jednotka (budovy, stroje), nebo se používá dlouhou dobu bez znehodnocení (pozemky, umělecká díla, zlato)
Kapitálová struktura podniku –struktura zdrojů, z nichž maj. vzinkl
Majetková struktura podniku: podíl jedn. složek aktiv na celkovém majetku
Druhy majetku:
Dlouhodobý majetek: hmotný – nemovitý (pozemky,budovy, stroje), movitý (stroje, zař., dopr. prostř., inventář)
nehmotný (patenty, licence, práva) – za úplatu
finanční (finanční účasti, cenné papíry) – podíly na jiných podnicích (investice) –nak. jak dl.inv.
Oběžný majetek: ve věcné formě – zásoby (výrobní, nedok. výr., výrobky, zboží), v peněžní formě - pohledávky, krátkodobý fin. maj. (hotovost, účty, krátkodob. cenné pap.)
Časové rozlišení (nákl. příštích obd., komplexní nákld. příštích obd., příjmy příštích obd.)
DM – déle než 1 rok, postupně se znehodnocuje – svou hodnotu přenáší postupně do nákladů ve formě odpisů – vše stanoveno podle odpisové tabulky a systémů odp., který si zvolí účetní jednotka (budovy, stroje), nebo se používá dlouhou dobu bez znehodnocení (pozemky, umělecká díla, zlato)
Kapitálová struktura podniku –struktura zdrojů, z nichž maj. vzinkl
Procesy podniku:
a) z hmotně energetického hlediska: vstupy z poř. trhů, výstupy pro trh
b) ze sociálního hlediska: mezilidské vztahy v podniku
c) z informač. hlediska: přenos inf. mezi podnikem a okolím
d) z hodnotového hlediska: peněžní nebo finanční stránku podnik. dění
Okolí podniku: vše, čím je podnik ovlivňován, obklopen a co může ovlivnit, znalost okolí ovlivňuje chování podniku při dosahování cílů, vliv okolí na podnik je silný, vliv podniku na okolí slabý. Nejdůležitější prvky ovlivňující podnik: geografické(umístění podniku), sociální(soc.zájmy podniku, zam…), ekonomické(spojení s dod.,odb.,fin.ústavy,se státem…), právní a polit(zájmy polit.stran-právní normy)., technologické(tech.pokrok), ekologické(ekol.normy), etické(dobré služby, konkurenční soutěžení…), kulturní a historické(kultura a vzdělanost obyv.) Děli se na hmotné(geog.tech.) a nehm.(právo..)
Typologie podniků: třídění podniků podle společných znaků (zemědělské, výrobní…)
Třídění podniků podle:
Právní formy: význam pro určení kap. rizika (neom. x omez. ručení), možn. financování, daňového zatížení…
Podniky se člení na: jednotlivce(živnosti), osobní spol.(v.o.s, k.s.), kap.spol.(s.r.o., a.s.), družstva, státní podniky
Sektorů a hosp. odvětví:
b) ze sociálního hlediska: mezilidské vztahy v podniku
c) z informač. hlediska: přenos inf. mezi podnikem a okolím
d) z hodnotového hlediska: peněžní nebo finanční stránku podnik. dění
Okolí podniku: vše, čím je podnik ovlivňován, obklopen a co může ovlivnit, znalost okolí ovlivňuje chování podniku při dosahování cílů, vliv okolí na podnik je silný, vliv podniku na okolí slabý. Nejdůležitější prvky ovlivňující podnik: geografické(umístění podniku), sociální(soc.zájmy podniku, zam…), ekonomické(spojení s dod.,odb.,fin.ústavy,se státem…), právní a polit(zájmy polit.stran-právní normy)., technologické(tech.pokrok), ekologické(ekol.normy), etické(dobré služby, konkurenční soutěžení…), kulturní a historické(kultura a vzdělanost obyv.) Děli se na hmotné(geog.tech.) a nehm.(právo..)
Typologie podniků: třídění podniků podle společných znaků (zemědělské, výrobní…)
Třídění podniků podle:
Právní formy: význam pro určení kap. rizika (neom. x omez. ručení), možn. financování, daňového zatížení…
Podniky se člení na: jednotlivce(živnosti), osobní spol.(v.o.s, k.s.), kap.spol.(s.r.o., a.s.), družstva, státní podniky
Sektorů a hosp. odvětví:
Podnik a podnikání
Podnik – zákl. složka hospodářství, funkčně a právně samostatný subjekt v němž je realiz. výroba nebo kt. poskytuje služby, v obch. zák:soubor hmot., nehm. a osob.složek podnikání, hmot.(budovy,stroje,pozemky), nehm.(práva), osob.(zaměstnanci, jejich znalosti, zkušenosti)
Podnikání – činnost prováděná podnikatelem za účelem dosažení zisku (základní motiv)
Docílení zisku – uspokojováním potřeb zákazníků (výrobky a službami)
Podnikatel vkládá do zač. pod. kapitál – vlastní, cizí
Úspěch – založen na vysoké kvalifikaci, odbornosti, informovanosti a cílevědomém úsilí
Podnikatel je osoba která: je zapsaná v obchodním rejstříku, podniká na zákl. živnostenského oprávnění, podniká na základě oprávnění podle zvláštních předpisů (auditor, advokát), fyzická os., kt. provozuje zemědělskou výrobu
Znaky podniku:
Vazby s okolím – působí, jako omezující faktor + jako příležitost, podnik působí na své okolí
Z výr.proc. plynoucí prvky, vstupy/výstupy – vstupy(výr.faktory), prvotní vstupy(přírodní zdroje,práce), kap.statky – vstupy, které jsou samy výstupem výroby
Cílové chování – podnikatel určuje cíle podnikání
Struktura – org. struktura musí být taková, aby umožňovala ef. čin. lidí
Dynamičnost – cílů možno dosáhnout aktivním jednáním, uplatnění efektivnosti – cíle dosáhnout s nim. prostředky
Sociální charakter podniku – plní podnik svůj účel tím, že vyrábí výrobky, důležité jsou dobré vztahy s poskytovateli kap., zákazníky, dodavateli, konkurencí, obcí, se státem a s manažery
Podnikání – činnost prováděná podnikatelem za účelem dosažení zisku (základní motiv)
Docílení zisku – uspokojováním potřeb zákazníků (výrobky a službami)
Podnikatel vkládá do zač. pod. kapitál – vlastní, cizí
Úspěch – založen na vysoké kvalifikaci, odbornosti, informovanosti a cílevědomém úsilí
Podnikatel je osoba která: je zapsaná v obchodním rejstříku, podniká na zákl. živnostenského oprávnění, podniká na základě oprávnění podle zvláštních předpisů (auditor, advokát), fyzická os., kt. provozuje zemědělskou výrobu
Znaky podniku:
Vazby s okolím – působí, jako omezující faktor + jako příležitost, podnik působí na své okolí
Z výr.proc. plynoucí prvky, vstupy/výstupy – vstupy(výr.faktory), prvotní vstupy(přírodní zdroje,práce), kap.statky – vstupy, které jsou samy výstupem výroby
Cílové chování – podnikatel určuje cíle podnikání
Struktura – org. struktura musí být taková, aby umožňovala ef. čin. lidí
Dynamičnost – cílů možno dosáhnout aktivním jednáním, uplatnění efektivnosti – cíle dosáhnout s nim. prostředky
Sociální charakter podniku – plní podnik svůj účel tím, že vyrábí výrobky, důležité jsou dobré vztahy s poskytovateli kap., zákazníky, dodavateli, konkurencí, obcí, se státem a s manažery
Rozdělení v zákoně o daních z příjmu:
o zájmová sdružení PO, která nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti (Greenpeace)
o občanská sdružení vč. odborových organizací (myslivecké spolky)
o politické strany a politická hnutí
o registrované církve a náboženské společnosti
o nadace a nadační fondy
o obecně prospěšné společnosti (domovy důchodců)
o veřejné vysoké školy
o obce
o organizační složky státu (ministerstva, soudy)
o kraje
o příspěvkové organizace (školy)
o státní fondy (SF kultury, SF životního prostředí)
o subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon
o občanská sdružení vč. odborových organizací (myslivecké spolky)
o politické strany a politická hnutí
o registrované církve a náboženské společnosti
o nadace a nadační fondy
o obecně prospěšné společnosti (domovy důchodců)
o veřejné vysoké školy
o obce
o organizační složky státu (ministerstva, soudy)
o kraje
o příspěvkové organizace (školy)
o státní fondy (SF kultury, SF životního prostředí)
o subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon
Pojišťovny
přebírají rizika ovlivňovaná činnostmi lidí a provozují pojistné produkty. Lze je členit z hlediska:
- zaměření své činnosti na:
o univerzální, které pojišťují veškeré druhy rizik
o životní, které nabízejí různé druhy životního pojištění
o neživotní, které zabezpečují neživotní pojištění
o specializované, které provádějí specializované druhy nebo odvětví pojištění (úvěrové)
- právní formy na:
o akciové pojišťovny, převažující právní forma pojišťoven.
Charakteristické je:
- kapitál je tvořen vklady akcionářů
- vlastníci akcií zpravidla nezabezpečují řízení společnosti
- po vyplacení pojistného plnění zůstává společnosti přebytek, tj. zisk
o státní pojišťovny, jejichž zřizovatelem je stát, zabezpečují pojistné krytí v oblastech, které pro akciové společnosti nejsou dostatečně atraktivní nebo v případech, kdy stát má zájem na podpoře určitého druhu podnikání
o vzájemné pojišťovny, jejichž rysem je vzájemná pomoc při krytí rizika. Riziko nesou členové, kteří jsou současně klienty.
- zaměření své činnosti na:
o univerzální, které pojišťují veškeré druhy rizik
o životní, které nabízejí různé druhy životního pojištění
o neživotní, které zabezpečují neživotní pojištění
o specializované, které provádějí specializované druhy nebo odvětví pojištění (úvěrové)
- právní formy na:
o akciové pojišťovny, převažující právní forma pojišťoven.
Charakteristické je:
- kapitál je tvořen vklady akcionářů
- vlastníci akcií zpravidla nezabezpečují řízení společnosti
- po vyplacení pojistného plnění zůstává společnosti přebytek, tj. zisk
o státní pojišťovny, jejichž zřizovatelem je stát, zabezpečují pojistné krytí v oblastech, které pro akciové společnosti nejsou dostatečně atraktivní nebo v případech, kdy stát má zájem na podpoře určitého druhu podnikání
o vzájemné pojišťovny, jejichž rysem je vzájemná pomoc při krytí rizika. Riziko nesou členové, kteří jsou současně klienty.
Pojišťovací zprostředkovatelé
představují mezičlánek mezi klientem a pojišťovnou. Může se jednat o FO i PO, která za úplatu provádí zprostředkovatelskou činnost v oblasti pojišťovnictví.
Státní dozor nad pojišťovnictvím kontroluje, zda založení a vedení pojišťovny poskytuje záruku splnitelnosti převzatých závazků v zájmu ochrany spotřebitele.
Asociace pojišťoven je dobrovolné sdružení 19 pojišťoven, jejichž posláním je vzájemná spolupráce při zabezpečování společných zájmů pojišťoven v oblasti legislativní, v oblasti vzdělávání pracovníků pojišťoven a v neposlední řade v ekonomických otázkách pojištění
Neziskové organizace
- organizace, které nebyly založeny za účelem podnikání. Jsou vedeny v seznamu ekonomických subjektů u Českého statistického úřadu a mají přidělené IČ.
- pojem nezisková organizace není definován v žádném právním předpisu a zmínka je o nich pouze v zákonu o daních z příjmů. Vždy se jedná o PO.
- při zakládání je kladen důraz na poslání, a i když nejsou založeny za účelem zisku, mohou být i ziskové.
- rozdělení dle občanského zákoníku:
o účelová sdružení majetku (nadace)
o sdružení FO nebo PO (občanská sdružení)
o územní samosprávní celky (obce, kraje, stát)
o jiné
Státní dozor nad pojišťovnictvím kontroluje, zda založení a vedení pojišťovny poskytuje záruku splnitelnosti převzatých závazků v zájmu ochrany spotřebitele.
Asociace pojišťoven je dobrovolné sdružení 19 pojišťoven, jejichž posláním je vzájemná spolupráce při zabezpečování společných zájmů pojišťoven v oblasti legislativní, v oblasti vzdělávání pracovníků pojišťoven a v neposlední řade v ekonomických otázkách pojištění
Neziskové organizace
- organizace, které nebyly založeny za účelem podnikání. Jsou vedeny v seznamu ekonomických subjektů u Českého statistického úřadu a mají přidělené IČ.
- pojem nezisková organizace není definován v žádném právním předpisu a zmínka je o nich pouze v zákonu o daních z příjmů. Vždy se jedná o PO.
- při zakládání je kladen důraz na poslání, a i když nejsou založeny za účelem zisku, mohou být i ziskové.
- rozdělení dle občanského zákoníku:
o účelová sdružení majetku (nadace)
o sdružení FO nebo PO (občanská sdružení)
o územní samosprávní celky (obce, kraje, stát)
o jiné
Centrální bankou je Česká národní banka, její hlavní poslání:
- emitovat hotovostní peníze
- provádět měnovou politiku
- vykonávat správu devizových rezerv a ovlivňovat devizový trh
- zabezpečovat funkci banky státu
- uskutečňovat dozor nad komerčními bankami
- působit jako banka pro ostatní komerční banky
- reprezentovat stát
Hlavní poslání komerčních bank:
- přijímat vklady od veřejnosti
- poskytovat úvěry
- provádět další činnosti, pro které má udělenou licenci
Zisk obchodních bank je tvořen rozdílem mezi přijatými a placenými úroky a dále příjmy za poskytované služby.
Univerzální banky nabízejí:
- finančně úvěrové bankovní produkty
- depozitní bankovní produkty
- platební bankovní produkty
- produkty investičního bankovnictví
- provádět měnovou politiku
- vykonávat správu devizových rezerv a ovlivňovat devizový trh
- zabezpečovat funkci banky státu
- uskutečňovat dozor nad komerčními bankami
- působit jako banka pro ostatní komerční banky
- reprezentovat stát
Hlavní poslání komerčních bank:
- přijímat vklady od veřejnosti
- poskytovat úvěry
- provádět další činnosti, pro které má udělenou licenci
Zisk obchodních bank je tvořen rozdílem mezi přijatými a placenými úroky a dále příjmy za poskytované služby.
Univerzální banky nabízejí:
- finančně úvěrové bankovní produkty
- depozitní bankovní produkty
- platební bankovní produkty
- produkty investičního bankovnictví
Stavební spořitelny
přijímají klady a poskytují úvěry a příspěvky účastníkům stavebního spoření
Hypotéční banky vydávají hypotéční zástavní listy
Česká exportní banka je specializovanou bankou pro státní podporu vývozu. Financuje vývozní operace, které vyžadují dlouhodobé zdroje financování v objemech a úrokových sazbách na bankovních trzích nedosažitelných.
Českomoravská záruční a rozvojová banka podporuje vznik a rozvoj malých a středních podniků formou záruk a zvýhodněných úvěru s využitím prostředků krajů a státu.
Spořitelní družstva nejsou bankou podle zákona, nevztahuje se na ně zákon o bankách a nepodléhají bankovnímu dohledu ČNB. Přijímají vklady a poskytují úvěry, ručí za úvěry a různé další formy peněžní činnosti.
Pojišťovny
- zabývají se různými formami pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelskou činností v oblasti komerčního pojištění.
o pojišťovny a zajišťovny
o pojišťovací zprostředkovatelé
o státní dozor nad pojišťovnictvím
o asociace pojišťoven
o finanční instituce
o poradenské a ostatní firmy
Hypotéční banky vydávají hypotéční zástavní listy
Česká exportní banka je specializovanou bankou pro státní podporu vývozu. Financuje vývozní operace, které vyžadují dlouhodobé zdroje financování v objemech a úrokových sazbách na bankovních trzích nedosažitelných.
Českomoravská záruční a rozvojová banka podporuje vznik a rozvoj malých a středních podniků formou záruk a zvýhodněných úvěru s využitím prostředků krajů a státu.
Spořitelní družstva nejsou bankou podle zákona, nevztahuje se na ně zákon o bankách a nepodléhají bankovnímu dohledu ČNB. Přijímají vklady a poskytují úvěry, ručí za úvěry a různé další formy peněžní činnosti.
Pojišťovny
- zabývají se různými formami pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelskou činností v oblasti komerčního pojištění.
o pojišťovny a zajišťovny
o pojišťovací zprostředkovatelé
o státní dozor nad pojišťovnictvím
o asociace pojišťoven
o finanční instituce
o poradenské a ostatní firmy
Postup při zpracování strategie a její forma
Postup při zpracování strategie
- vytvoření strategického týmu
- zvládnutí principů strategického myšlení
- zpracování strategie
- realizace strategických operací
- zavedení systému strategického řízení
- hodnocení dosahovaných výsledků
- systematické upřesňování strategie
Forma strategie
- měla by být stručná, požadavkem je jasnost, srozumitelnost a pochopitelnost formulací
13. Specifické ekonomiky
Bankovní podniky
Banky = specifické podniky, které v tržní ekonomice plní nezastupitelnou roli a svoji činnost mají zaměřenu na operace s penězi s cílem dosažení zisku. 2 základní stupně:
1. centrální banka
2. síť komerčních bank
a. univerzální – všechny operace
b. specializované – omezená skupina operací
- vytvoření strategického týmu
- zvládnutí principů strategického myšlení
- zpracování strategie
- realizace strategických operací
- zavedení systému strategického řízení
- hodnocení dosahovaných výsledků
- systematické upřesňování strategie
Forma strategie
- měla by být stručná, požadavkem je jasnost, srozumitelnost a pochopitelnost formulací
13. Specifické ekonomiky
Bankovní podniky
Banky = specifické podniky, které v tržní ekonomice plní nezastupitelnou roli a svoji činnost mají zaměřenu na operace s penězi s cílem dosažení zisku. 2 základní stupně:
1. centrální banka
2. síť komerčních bank
a. univerzální – všechny operace
b. specializované – omezená skupina operací
Smart cílem může být:
o zvýšit obrat v segmentu dámské konfekce o 35 % do 2 let
o zvýšit rentabilitu investic o 10 % do konce čtvrtletí
o získat 15 % českého trhu s kapesními počítači do 3 let, ...
- vrcholové strategické cíl se člení na:
- cíle na trhu – uspokojení poptávky odběratelů
- cíle ekonomické – vytváření ekonomického efektu
- cíle majetkové – rozvoj hmotného a nehmotného majetku podniku
- cíle v oblasti kvalifikace, motivace a sociální cíle – pracovní kolektiv, jeho stimulace, kvalifikace a motivace, sociální program
6. Hlavní strategické operace – činnosti směřující ke splnění strategických cílů. Strategickými operacemi mohou být:
- závažné investiční akce
- spolupráce se zahraničními partnery
- budování systému prodeje
- zahájení výroby nových produktů
- zavedení nového systému nákupu a řízení zásob
o zvýšit rentabilitu investic o 10 % do konce čtvrtletí
o získat 15 % českého trhu s kapesními počítači do 3 let, ...
- vrcholové strategické cíl se člení na:
- cíle na trhu – uspokojení poptávky odběratelů
- cíle ekonomické – vytváření ekonomického efektu
- cíle majetkové – rozvoj hmotného a nehmotného majetku podniku
- cíle v oblasti kvalifikace, motivace a sociální cíle – pracovní kolektiv, jeho stimulace, kvalifikace a motivace, sociální program
6. Hlavní strategické operace – činnosti směřující ke splnění strategických cílů. Strategickými operacemi mohou být:
- závažné investiční akce
- spolupráce se zahraničními partnery
- budování systému prodeje
- zahájení výroby nových produktů
- zavedení nového systému nákupu a řízení zásob
Formulace dílčích strategií podniku – tvoří:
o strategie cenová
o strategie materiálové a energetické náročnosti a nákladovosti produkce
o strategie hospodaření s hmotným a nehmotným majetkem
o strategie finanční
o strategie rozdělení zisku a použití zdrojů
o strategie úvěrů
- ekonomické důsledky jednotlivých variant strategie – obsahuje výpočet základních ekonomických ukazatelů, jejichž dosažení lze očekávat při různých variantách strategie
- základní představy o organizaci podniku – základní struktura organizace a řízení podniiku
5. Formulace strategických cílů – cíl=stav, jehož má být v určité budoucnosti dosaženo. Určení cílů je založeno na analýze okolí, na analýze silných a slabých stránek podniku a na odhadu příležitostí a hrozeb. Podnikatelský strategický cíl musí splňovat následující kritéria, musí být „SMART“:
a. Specifický
b. Měřitelný
c. Akceptovatelný
d. Reálný
e. Termínovaný
o strategie materiálové a energetické náročnosti a nákladovosti produkce
o strategie hospodaření s hmotným a nehmotným majetkem
o strategie finanční
o strategie rozdělení zisku a použití zdrojů
o strategie úvěrů
- ekonomické důsledky jednotlivých variant strategie – obsahuje výpočet základních ekonomických ukazatelů, jejichž dosažení lze očekávat při různých variantách strategie
- základní představy o organizaci podniku – základní struktura organizace a řízení podniiku
5. Formulace strategických cílů – cíl=stav, jehož má být v určité budoucnosti dosaženo. Určení cílů je založeno na analýze okolí, na analýze silných a slabých stránek podniku a na odhadu příležitostí a hrozeb. Podnikatelský strategický cíl musí splňovat následující kritéria, musí být „SMART“:
a. Specifický
b. Měřitelný
c. Akceptovatelný
d. Reálný
e. Termínovaný
Tvůrčí a interdisciplinární přístup
– musí zabezpečovat výrobu výrobků, které uspokojují potřeby trhu a jsou srovnatelné s konkurenčními výrobky
o vědomí práce s časem – musí zabezpečit zkracování průběžné doby ve všech etapách od vývoje až po výrobu
Obsah a struktura podnikové strategie
1. Stručná analýza okolí podniku – poskytuje managementu podniku dostatek informací o makrookolí i mikrookolí
- analýza trhu – nejprve se stanoví strategické období, tj. období, během něhož se odepíší hlavní součásti stávajícího hmotného majetku. Poté se stanoví segmenty trhu, které podnik hodlá uspokojovat, faktory ovlivňující poptávku po produktech, které mají být předmětem podnikání (mohou bát „podnikem neovlivnitelné“ a „podnikem ovlivnitelné“. Dále se přistoupí k odhadu cílené poptávky (část trhu o kterou se podnik rozhodl usilovat). Je nezbytné provést analýzu konkurence a analyzovat faktory ovlivňující nabídku našich produktů.
- analýza vědecko-technického rozvoje – musí být zaměřena na všechny oblasti, které ovlivňují činnosti podniku. Oblast výroby, oběhu, financování.
- analýza regionu – zahrnuje především analýzu demografického vývoje a schopnosti okolí zabezpečit potřebné pracovníky
- analýza ekonomického a právního systému – je nutno analyzovat vlivy současných i budoucích legislativních změn a hospodářské politiky centra
- příležitosti a hrozby – lze odvodit příležitosti, které bude podnik ve strategickém období mít, i hrozby, které jej budou ohrožovat.
o vědomí práce s časem – musí zabezpečit zkracování průběžné doby ve všech etapách od vývoje až po výrobu
Obsah a struktura podnikové strategie
1. Stručná analýza okolí podniku – poskytuje managementu podniku dostatek informací o makrookolí i mikrookolí
- analýza trhu – nejprve se stanoví strategické období, tj. období, během něhož se odepíší hlavní součásti stávajícího hmotného majetku. Poté se stanoví segmenty trhu, které podnik hodlá uspokojovat, faktory ovlivňující poptávku po produktech, které mají být předmětem podnikání (mohou bát „podnikem neovlivnitelné“ a „podnikem ovlivnitelné“. Dále se přistoupí k odhadu cílené poptávky (část trhu o kterou se podnik rozhodl usilovat). Je nezbytné provést analýzu konkurence a analyzovat faktory ovlivňující nabídku našich produktů.
- analýza vědecko-technického rozvoje – musí být zaměřena na všechny oblasti, které ovlivňují činnosti podniku. Oblast výroby, oběhu, financování.
- analýza regionu – zahrnuje především analýzu demografického vývoje a schopnosti okolí zabezpečit potřebné pracovníky
- analýza ekonomického a právního systému – je nutno analyzovat vlivy současných i budoucích legislativních změn a hospodářské politiky centra
- příležitosti a hrozby – lze odvodit příležitosti, které bude podnik ve strategickém období mít, i hrozby, které jej budou ohrožovat.
2. Analýza silných a slabých stránek
– silnými stránkami podniku je to, co podnik dělá lépe než jiní. Opakem jsou slabé stránky podniku.
3. Formulace specifických předností podniku – specifickou předností rozumíme takovou osobitou vlastnost podniku, kterou podnik odlišuje od jiných a která mu umožní dlouhodobě dosahovat v určité oblasti nadprůměrný výsledek a zajišťovat tak jeho konkurenceschopnost.
4. Vize podniku
- základní představa o budoucí podobě podniku – vyjadřuje, čím se podnik v průběhu strategického období chce stát. Formuluje:
o co chce podnik ve strategickém období poskytnou svým majitelům
o co podnik poskytne svým pracovníkům
o co podnik poskytne svým zákazníkům
- základní hypotézy a scénáře budoucího vývoje – je nutné vytvořit určité hypotézy a scénáře budoucího vývoje. V souladu s principy strategického myšlení se tyto hypotézy a scénáře vypracují ve více variantách, min. ve variante realistické a pesimistické
- základní strategické rozhodnutí o tempu tržeb a jejich sortimentní struktura – vedení podniku určuje tempo rozvoje svých tržeb v průběhu strategického období v členění na jeho jednotlivé roky a na jednotlivé produkty nebo jejich skupiny
3. Formulace specifických předností podniku – specifickou předností rozumíme takovou osobitou vlastnost podniku, kterou podnik odlišuje od jiných a která mu umožní dlouhodobě dosahovat v určité oblasti nadprůměrný výsledek a zajišťovat tak jeho konkurenceschopnost.
4. Vize podniku
- základní představa o budoucí podobě podniku – vyjadřuje, čím se podnik v průběhu strategického období chce stát. Formuluje:
o co chce podnik ve strategickém období poskytnou svým majitelům
o co podnik poskytne svým pracovníkům
o co podnik poskytne svým zákazníkům
- základní hypotézy a scénáře budoucího vývoje – je nutné vytvořit určité hypotézy a scénáře budoucího vývoje. V souladu s principy strategického myšlení se tyto hypotézy a scénáře vypracují ve více variantách, min. ve variante realistické a pesimistické
- základní strategické rozhodnutí o tempu tržeb a jejich sortimentní struktura – vedení podniku určuje tempo rozvoje svých tržeb v průběhu strategického období v členění na jeho jednotlivé roky a na jednotlivé produkty nebo jejich skupiny
Při hodnocení investic postupujeme následovně:
o stanovíme kapitálové náklady na investici, do kterých patří pořizovací cena investice, zvýšení čistého pracovního kapitálu, výdaje spojené s likvidací
o vyčíslíme předpokládané čisté peněžní příjmy, které investice přinese, tj. tržby minus výdaje, do kterých patří mzdy, cena surovin, energie
o pokud financujeme vlastními zdroji, určíme náklady na kapitál vlastního podniku
o stanovíme současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů (cash flow)
12. Strategie podniku
Strategie = posloupnost kroků a činností, které směřují k dosažení vytyčených cílů. Posloupnost volíme s vědomím, že neznáme všechny možné budoucí okolnosti a souvislosti, ani všechny přípustné alternativy. Účelem je integrace dílčích strategií jednotlivých složek podniku. Strategie vyjadřují základní představy o tom, jakou cestou budou firemní cíle dosaženy. Předurčuje budoucí činnosti podniku.
Strategická myšlení
- základní podmínkou je zvládnutí principů strategického myšlení, ke kterým patří:
o variantnost – strategii je třeba vypracovat ve více variantách
o permanentnost – proces je třeba neustále sledovat a vyhodnocovat
o globální systémový přístup – musíme přihlížet k celosvětovému vývoji ve všech oblastech
o vyčíslíme předpokládané čisté peněžní příjmy, které investice přinese, tj. tržby minus výdaje, do kterých patří mzdy, cena surovin, energie
o pokud financujeme vlastními zdroji, určíme náklady na kapitál vlastního podniku
o stanovíme současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů (cash flow)
12. Strategie podniku
Strategie = posloupnost kroků a činností, které směřují k dosažení vytyčených cílů. Posloupnost volíme s vědomím, že neznáme všechny možné budoucí okolnosti a souvislosti, ani všechny přípustné alternativy. Účelem je integrace dílčích strategií jednotlivých složek podniku. Strategie vyjadřují základní představy o tom, jakou cestou budou firemní cíle dosaženy. Předurčuje budoucí činnosti podniku.
Strategická myšlení
- základní podmínkou je zvládnutí principů strategického myšlení, ke kterým patří:
o variantnost – strategii je třeba vypracovat ve více variantách
o permanentnost – proces je třeba neustále sledovat a vyhodnocovat
o globální systémový přístup – musíme přihlížet k celosvětovému vývoji ve všech oblastech
K nejdůležitějším vlastním zdrojům patří
K nejdůležitějším vlastním zdrojům patří odpisy a zisk. Nejčasnějším zdrojem cizího kapitálu jsou banky. Žádost o půjčku musí být doložena podnikatelským záměrem, ve kterém je:
- na co se půjčka požaduje
- čím nebo kým je půjčka ručena
- splátkový kalendář
Leasing – umožňuje užívat stálá aktiva bez jejich nákupu. Pronajímatel je vlastníkem a poskytuje nájemci právo na jejich užívání. Formy:
- operativní leasing – pronajímatel zabezpečuje opravy a údržbu a po uplynutí doby pronájmu se předmět vrací pronajímateli
- finanční leasing – pronajímaný předmět je splácen formou splátek dle splátkového kalendáře, náklady na opravy a údržbu nese nájemce a po uplynutí doby pronájmu nájemce předmět odkoupí za zůstatkovou cenu
- prodej a zpětný pronájem – podnik jako vlastník stálé aktivy tuto prodá a současně uzavře smlouvu o zpětném nájmu
Hodnocení efektivnosti investic
- při hodnocení investičního záměru používáme následující kritéria:
o výnosnost, tj. porovnání výdajů na investici s výnosy, které realizace této investice přinese. Výnosem je přírůstek čistého zisku a přírůstek odpisů
o rizikovost, tj. míra nebezpečí, že nebude dosaženo předpokládaných výnosů
o doba splácení, tj. čas potřebný k tomu, aby se investice přeměnila zpět do peněžní formy
- na co se půjčka požaduje
- čím nebo kým je půjčka ručena
- splátkový kalendář
Leasing – umožňuje užívat stálá aktiva bez jejich nákupu. Pronajímatel je vlastníkem a poskytuje nájemci právo na jejich užívání. Formy:
- operativní leasing – pronajímatel zabezpečuje opravy a údržbu a po uplynutí doby pronájmu se předmět vrací pronajímateli
- finanční leasing – pronajímaný předmět je splácen formou splátek dle splátkového kalendáře, náklady na opravy a údržbu nese nájemce a po uplynutí doby pronájmu nájemce předmět odkoupí za zůstatkovou cenu
- prodej a zpětný pronájem – podnik jako vlastník stálé aktivy tuto prodá a současně uzavře smlouvu o zpětném nájmu
Hodnocení efektivnosti investic
- při hodnocení investičního záměru používáme následující kritéria:
o výnosnost, tj. porovnání výdajů na investici s výnosy, které realizace této investice přinese. Výnosem je přírůstek čistého zisku a přírůstek odpisů
o rizikovost, tj. míra nebezpečí, že nebude dosaženo předpokládaných výnosů
o doba splácení, tj. čas potřebný k tomu, aby se investice přeměnila zpět do peněžní formy
Plánování investic
– investiční plán je rozveden v investičních projektech, které uvádějí věcnou i ekonomickou stránku pořízení investic.
- k věcné stránce patří:
o co má být pořízeno nebo obnoveno
o kdo zajistí projektovou dokumentaci
o kdo bude realizovat dodávku
- k ekonomické stránce patří:
o rozhodnutí o způsobu financování
o vyhodnocení efektivnosti projektu
Při rozsáhlé investiční výstavbě jsou účastníky:
- investor (organizace, která financuje investici)
- projektant (organizace zpracovávající projekt výstavby)
- dodavatel (dodávku zabezpečuje buď vlastní výstavbou nebo dovozem)
Zdroje financování investic
- zdroje, ze kterých lze investice financovat, je možno rozdělit na:
vklady vlastníků nebo účastníků (akcie)
vlastní nerozdělený zisk
odpisy
zdroje výnosy z prodeje a likvidace hmotného majetku a zásob
investiční úvěr od banky
cizí obligace vydané a prodané
splátkový prodej
leasing (finanční pronájem s následující koupí)
- k věcné stránce patří:
o co má být pořízeno nebo obnoveno
o kdo zajistí projektovou dokumentaci
o kdo bude realizovat dodávku
- k ekonomické stránce patří:
o rozhodnutí o způsobu financování
o vyhodnocení efektivnosti projektu
Při rozsáhlé investiční výstavbě jsou účastníky:
- investor (organizace, která financuje investici)
- projektant (organizace zpracovávající projekt výstavby)
- dodavatel (dodávku zabezpečuje buď vlastní výstavbou nebo dovozem)
Zdroje financování investic
- zdroje, ze kterých lze investice financovat, je možno rozdělit na:
vklady vlastníků nebo účastníků (akcie)
vlastní nerozdělený zisk
odpisy
zdroje výnosy z prodeje a likvidace hmotného majetku a zásob
investiční úvěr od banky
cizí obligace vydané a prodané
splátkový prodej
leasing (finanční pronájem s následující koupí)
11. Investiční činnost
Investice = kapitálová aktiva tvořená statky, které nejsou bezprostředně spotřebovány, ale spotřebovávají se postupně a slouží k výrobě jiných spotřebních nebo kapitálových statků. Dva druhy investic:
- hrubé investice = suma nových investičních statků + stávající investiční statky
- čisté investice = hrubé investice – opotřebení investic
Každá vyšší výroba investičních statků znamená snížení výroby spotřebních statků a naopak. Má-li dojít k vyšší výrobě spotřebních statků, musí být nejdříve zvýšena výroba statků investičních. Proto rozhodování, v jakém poměru mají být investice a spotřeba patří na všech úrovních, ke klíčovým zásadním otázkám.
Investování je závislé na mnoha faktorech:
- tempu růstu produktivity práce
- výši úrokových měr
- daňovém systému
- míře rizika
- jaké výnosy nová investice přinese
Na ovlivňování investic má vliv hospodářská politika vlády, především její rozpočtová politika, na straně příjmové tvořena daněmi a na straně výdajové příděly do kapitol rozpočtu. Dále je ovlivňována i množstvím státních zakázek a dotacemi.
- hrubé investice = suma nových investičních statků + stávající investiční statky
- čisté investice = hrubé investice – opotřebení investic
Každá vyšší výroba investičních statků znamená snížení výroby spotřebních statků a naopak. Má-li dojít k vyšší výrobě spotřebních statků, musí být nejdříve zvýšena výroba statků investičních. Proto rozhodování, v jakém poměru mají být investice a spotřeba patří na všech úrovních, ke klíčovým zásadním otázkám.
Investování je závislé na mnoha faktorech:
- tempu růstu produktivity práce
- výši úrokových měr
- daňovém systému
- míře rizika
- jaké výnosy nová investice přinese
Na ovlivňování investic má vliv hospodářská politika vlády, především její rozpočtová politika, na straně příjmové tvořena daněmi a na straně výdajové příděly do kapitol rozpočtu. Dále je ovlivňována i množstvím státních zakázek a dotacemi.
Podnikové pojetí investic
- investice jsou zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu. Rozlišujeme 3 základní skupiny:
o hmotné (tvoří nebo rozšiřují výrobní kapacitu)
o finanční (cenné papíry, akcie, obligace)
o nehmotné (know how, výdaje na výzkum a vzdělání)
- pořizování hmotných investic tvoří hlavní část investiční činnosti strojírenského podniku. Menší část tvoří výdaje na pořízení nehmotného majetku a finanční investice. Finanční investice jsou naopak hlavní částí investic bank, investičních společností apod.
- ve výrobních podnicích tvoří převážnou část investiční činnosti pořizování hmotných investic, tj. výdaje na výstavbu, obnovu, modernizaci či rekonstrukci majetku. Tyto výdaje přinesou peněžní příjmy podniku během budoucích období, zpravidla delších než 1 rok.
- dobrá investice je zdrojem přírůstku zisku podniku, každá investice ale zatěžuje podnik vyššími fixními náklady. Odpisy lze v tomto případě charakterizovat jako fixní náklady, které při nedostatečném využívání investic zvyšují průměrné náklady na jednotlivé výrobky, tj. snižují rentabilitu výroby. Neefektivní investice neúměrně finančně zatěžují podnik.
- bez investic nelze efektivně vyrábět a v konkurenčním boji obstát. Je nutné investiční činnost řídit pomocí investičního plánu podniku, který je sestaven tak, aby zabezpečil naplnění dlouhodobých cílů podniku stanovených ve strategickém podnikatelském plánu.
o hmotné (tvoří nebo rozšiřují výrobní kapacitu)
o finanční (cenné papíry, akcie, obligace)
o nehmotné (know how, výdaje na výzkum a vzdělání)
- pořizování hmotných investic tvoří hlavní část investiční činnosti strojírenského podniku. Menší část tvoří výdaje na pořízení nehmotného majetku a finanční investice. Finanční investice jsou naopak hlavní částí investic bank, investičních společností apod.
- ve výrobních podnicích tvoří převážnou část investiční činnosti pořizování hmotných investic, tj. výdaje na výstavbu, obnovu, modernizaci či rekonstrukci majetku. Tyto výdaje přinesou peněžní příjmy podniku během budoucích období, zpravidla delších než 1 rok.
- dobrá investice je zdrojem přírůstku zisku podniku, každá investice ale zatěžuje podnik vyššími fixními náklady. Odpisy lze v tomto případě charakterizovat jako fixní náklady, které při nedostatečném využívání investic zvyšují průměrné náklady na jednotlivé výrobky, tj. snižují rentabilitu výroby. Neefektivní investice neúměrně finančně zatěžují podnik.
- bez investic nelze efektivně vyrábět a v konkurenčním boji obstát. Je nutné investiční činnost řídit pomocí investičního plánu podniku, který je sestaven tak, aby zabezpečil naplnění dlouhodobých cílů podniku stanovených ve strategickém podnikatelském plánu.
Kontakt se zákazníky
- má za cíl upozornit spotřebitele a potencionální odběratele na vyráběné zboží, zejména zdůraznit jejich odlišnost od konkurence, kvalitu, dosažitelnost a cenu. Nejčastější formou je reklama prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo různých poutačů.
- zákazníci jsou získáváni i poskytováním různých slev, bezplatných vzorků, pořádáním výstav, vyřizování reklamací, zabezpečování pozáručního servisu apod.
Distribuce
- umístění zboží na trhu distribuční cestou tak, aby byl výrobek dosažitelný cílovému spotřebiteli
Řízení zásob hotových výrobků
- velmi podobný charakter jako řízení zásob materiálu. Kritériem je minimalizace celkových nákladů a dodržení přiměřených dodacích lhůt.
- zákazníci jsou získáváni i poskytováním různých slev, bezplatných vzorků, pořádáním výstav, vyřizování reklamací, zabezpečování pozáručního servisu apod.
Distribuce
- umístění zboží na trhu distribuční cestou tak, aby byl výrobek dosažitelný cílovému spotřebiteli
Řízení zásob hotových výrobků
- velmi podobný charakter jako řízení zásob materiálu. Kritériem je minimalizace celkových nákladů a dodržení přiměřených dodacích lhůt.
Skladování zásob hotových výrobků
- u kusové výroby sklad hotových výrobků prakticky není potřeba
- u výrobků spotřebního průmyslu je skladování nezbytné
Balení
- zahrnuje návrh na výrobu obalového materiálu tak, aby bylo zabezpečeno uložení i ochrana. Obal by měl zákazníka zaujmout, poskytnout informace o výrobku, značce a výrobci. Musí splňovat i bezpečnostní hledisko.
Můžou být až 3 vrstvy obalů:
o první vrstva – obal, ve kterém je uložen výrobek (dóza na krém)
o druhá vrstva – obal na dózu (papírová krabička)
o třetí vrstva – přepravní balení (fólie, lepenkové krabice)
- do procesu balení patří také povinné značení výrobku jako trvanlivost, nutriční složení, cena.
Vypracování podkladů pro fakturaci
- souhrn všech údajů, které musí obsahovat účetní nebo daňový doklad. Každý výrobek musí mít kód „Standardní klasifikace produkce“ dle Českého statistického úřadu.
- u výrobků spotřebního průmyslu je skladování nezbytné
Balení
- zahrnuje návrh na výrobu obalového materiálu tak, aby bylo zabezpečeno uložení i ochrana. Obal by měl zákazníka zaujmout, poskytnout informace o výrobku, značce a výrobci. Musí splňovat i bezpečnostní hledisko.
Můžou být až 3 vrstvy obalů:
o první vrstva – obal, ve kterém je uložen výrobek (dóza na krém)
o druhá vrstva – obal na dózu (papírová krabička)
o třetí vrstva – přepravní balení (fólie, lepenkové krabice)
- do procesu balení patří také povinné značení výrobku jako trvanlivost, nutriční složení, cena.
Vypracování podkladů pro fakturaci
- souhrn všech údajů, které musí obsahovat účetní nebo daňový doklad. Každý výrobek musí mít kód „Standardní klasifikace produkce“ dle Českého statistického úřadu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)