- členění problémů do podrobností (detailizace) je přijatelná, pokud zlepšuje celkový výsledek, nebo je nezbytné z jiných důvodů,
- všechny podstatné aspekty musí být zvažovány, ať jsou objektivní nebo subjektivní, snadné nebo obtížné, populární nebo nepopulární.
Jde o tyto principy úspěšnosti projektového řízení:
- exaktnosti - nejisté kvantity popiš pomocí osvědčených stochastických metod
- objektivnosti - zvažuj jak subjektivní tak objektivní aspekty a zřetelně je zahrň do plánů a kalkulací
- podstatného - nejdříve zvažuj věci podstatné a pak postupuj dále se stejnou důsledností k méně podstatným věcem,
- míry podrobnosti - jdi do podrobností potud pokud to zlepšuje plán nebo to slouží jiným podstatným cílům,
- podkladů - ujasni si pozici a celkové výsledky potom úspěšně doplň podrobné informace
- jednoduchosti - dělej to jednoduše a srozumitelně
85. Vysvětlete co umožňují metody síťové analýzy.
85. Vysvětlete co umožňují metody síťové analýzy. Charakterizujte postup před zahájením prací na projektu při aplikaci metody CPM. Vysvětlete metodu CPM (obsah a postup časového výpočtu síťového grafu) a výsledky aplikace této metody při řízení projektu. Charakterizujte význam analýzy zdrojů a její typické úlohy při aplikaci metody CPM.
Metody síťové analýzy umožňují plánovat rozsáhlé, složité a komplexní projekty s cílem určit optimální lhůtu řešení a realizace projektu s využitím disponibilních zdrojů a s dodržením předepsaných nákladů na řešení. Umožňují poměrně jednoduchou automatizaci pomocí počítače. Jednoduše a úsporně modelují velmi složité projekty. Tyto modely je možné matematicky vyhodnocovat, aktualizovat a optimalizovat z různých hledisek. Využívání metod síťové analýzy prokazatelně umožňuje zdokonalovat projektové, výrobní a jiné procesy poskytováním přesných, obsáhlých a pohotových informací pro rozhodování ve všech fázích procesu řízení složitých procesů.
Postup před zahájením prací na projektu při aplikaci metody CPM: Především je nutné rozdělit projekt na jednotlivé části a úkoly, které se podle potřeby dále dělí na dílčí úkoly. Je-li vypracována tato struktura projektu, je možné pro jednotlivé dílčí úkoly stanovit činnosti. Dále je třeba vymezit závislost nebo nezávislost činnosti. Činnosti členíme na aktivní činnosti (přispívají k dosažení určitých událostí, kladou nároky na čas a ostatní zdroje), činnosti čekací (kladou nároky na čas, nekladou nároky na ostatní zdroje), činnosti fiktivní (nepředstavují žádnou skutečnou práci, mají nulové časové ohodnocení). Sestavením seznamu činností s návaznostmi a seznamem uzlů (událostí) je vytvořen model logiky průběhu celého projektu.
Metody síťové analýzy umožňují plánovat rozsáhlé, složité a komplexní projekty s cílem určit optimální lhůtu řešení a realizace projektu s využitím disponibilních zdrojů a s dodržením předepsaných nákladů na řešení. Umožňují poměrně jednoduchou automatizaci pomocí počítače. Jednoduše a úsporně modelují velmi složité projekty. Tyto modely je možné matematicky vyhodnocovat, aktualizovat a optimalizovat z různých hledisek. Využívání metod síťové analýzy prokazatelně umožňuje zdokonalovat projektové, výrobní a jiné procesy poskytováním přesných, obsáhlých a pohotových informací pro rozhodování ve všech fázích procesu řízení složitých procesů.
Postup před zahájením prací na projektu při aplikaci metody CPM: Především je nutné rozdělit projekt na jednotlivé části a úkoly, které se podle potřeby dále dělí na dílčí úkoly. Je-li vypracována tato struktura projektu, je možné pro jednotlivé dílčí úkoly stanovit činnosti. Dále je třeba vymezit závislost nebo nezávislost činnosti. Činnosti členíme na aktivní činnosti (přispívají k dosažení určitých událostí, kladou nároky na čas a ostatní zdroje), činnosti čekací (kladou nároky na čas, nekladou nároky na ostatní zdroje), činnosti fiktivní (nepředstavují žádnou skutečnou práci, mají nulové časové ohodnocení). Sestavením seznamu činností s návaznostmi a seznamem uzlů (událostí) je vytvořen model logiky průběhu celého projektu.
4. Přizpůsobení pevné a pružné organizační ...
4. Přizpůsobení pevné a pružné organizační struktury charakteristice inovačních akcí.
5. Dostatečný potenciál zkušených kvalifikovaných obratných vedoucích inovačních akcí.
6. Vytvoření týmu.
7. Strukturalizace inovačních akcí, termínové, kapacitní a nákladové plánování a kontrola (včetně kontroly jakosti).
8. Informace - komunikace jsou klíčovým prvkem úspěšného projektového řízení inovační akce.
9. Prostředky zadávání úkolů pro zahájení inovační akce.
10. Motivace tvůrčí činnosti a systémy odměňování musí brát v úvahu dobré plánování a včasné dokončení práce, jakost výsledků práce a jejich přínos pro firmu.
11. Projektová dokumentace.
12. Různé nástroje ( řízení smluv, strategie adaptace, analýza rizika a řízení rizika).
Lichtenbergovy principy:
Principy spočívají na těchto východiscích:
- nejistota je skutečnost a musí být racionálně akceptována a využívána,
5. Dostatečný potenciál zkušených kvalifikovaných obratných vedoucích inovačních akcí.
6. Vytvoření týmu.
7. Strukturalizace inovačních akcí, termínové, kapacitní a nákladové plánování a kontrola (včetně kontroly jakosti).
8. Informace - komunikace jsou klíčovým prvkem úspěšného projektového řízení inovační akce.
9. Prostředky zadávání úkolů pro zahájení inovační akce.
10. Motivace tvůrčí činnosti a systémy odměňování musí brát v úvahu dobré plánování a včasné dokončení práce, jakost výsledků práce a jejich přínos pro firmu.
11. Projektová dokumentace.
12. Různé nástroje ( řízení smluv, strategie adaptace, analýza rizika a řízení rizika).
Lichtenbergovy principy:
Principy spočívají na těchto východiscích:
- nejistota je skutečnost a musí být racionálně akceptována a využívána,
- Akce se důkladně připraví pomocí plánu.
- Akce se důkladně připraví pomocí plánu.
- Vrcholové vedení podniku může být rychle a přesně informováno o stavu akce vedoucím akce.
- Ve vedoucím akce mají všechny vnitřní a vnější subjekty jednoznačného a odpovědného partnera, který reprezentuje akci a může v rámci stanovené pravomoci rozhodovat.
- Prostředků a pracovníků se v inovační akci využívá pružně.
- Možnost ztotožnit se s úspěchem významné inovační akce motivuje k vyššímu výkonu.
- Pověření funkcí vedoucího inovační akce je významné i pro přípravu řídících pracovníků na nejvyšší funkce.
Nástroje a prostředky projektového řízení:
1. Účinné projektové řízení musí vycházet ze specifiky podniku a inovační akce.
2. Podpora projektového řízení inovačních akcí celým kolektivem podniku, především podpora liniovým vedením.
3. Důsledné uplatňování sekvenčních manažerských funkcí (tj. plánování, organizování atd.) i průběžných manažerských funkcí (analýza činností, rozhodování, komunikace) při řízení jednotlivých inovačních akcí.
- Vrcholové vedení podniku může být rychle a přesně informováno o stavu akce vedoucím akce.
- Ve vedoucím akce mají všechny vnitřní a vnější subjekty jednoznačného a odpovědného partnera, který reprezentuje akci a může v rámci stanovené pravomoci rozhodovat.
- Prostředků a pracovníků se v inovační akci využívá pružně.
- Možnost ztotožnit se s úspěchem významné inovační akce motivuje k vyššímu výkonu.
- Pověření funkcí vedoucího inovační akce je významné i pro přípravu řídících pracovníků na nejvyšší funkce.
Nástroje a prostředky projektového řízení:
1. Účinné projektové řízení musí vycházet ze specifiky podniku a inovační akce.
2. Podpora projektového řízení inovačních akcí celým kolektivem podniku, především podpora liniovým vedením.
3. Důsledné uplatňování sekvenčních manažerských funkcí (tj. plánování, organizování atd.) i průběžných manažerských funkcí (analýza činností, rozhodování, komunikace) při řízení jednotlivých inovačních akcí.
83. Vysvětlete úlohu prognóz ve strategickém řízení.
83. Vysvětlete úlohu prognóz ve strategickém řízení. Vysvětlete co má při prognózování velký význam. Jaké znáte členění metod prognózování?
Prognózování je účelná dílčí činnost strategického řízení, spojená s existencí problémů překonávání rizik. Úlohou prognóz je pomáhat podnikateli při řešení problémů různého charakteru - např. poznání a předvídání potřeb a zdrojů. Rozlišujeme prognózy budoucího prostředí a prognózy budoucích očekávání firmy.
Při prognózování má velký význam:
1. vymezení cíle prognózy rozsahu, stupně podrobnosti členění, časového horizontu prognózy,
2. vymezení podstaty a struktury objektu, analýza dosavadního vývoje a stavu objektu,
3. správná volba vhodných metod pro prognózování,
4. správné uplatnění vybraných metod prognózování,
5. správná organizace poznávacího procesu mezi subjekty, které podněcují a uskutečňují prognózování,
6. zakládat vhodné informační systémy, využívat prognóz pro rozhodování,
7. provádění verifikaci prognóz
Prognózování je účelná dílčí činnost strategického řízení, spojená s existencí problémů překonávání rizik. Úlohou prognóz je pomáhat podnikateli při řešení problémů různého charakteru - např. poznání a předvídání potřeb a zdrojů. Rozlišujeme prognózy budoucího prostředí a prognózy budoucích očekávání firmy.
Při prognózování má velký význam:
1. vymezení cíle prognózy rozsahu, stupně podrobnosti členění, časového horizontu prognózy,
2. vymezení podstaty a struktury objektu, analýza dosavadního vývoje a stavu objektu,
3. správná volba vhodných metod pro prognózování,
4. správné uplatnění vybraných metod prognózování,
5. správná organizace poznávacího procesu mezi subjekty, které podněcují a uskutečňují prognózování,
6. zakládat vhodné informační systémy, využívat prognóz pro rozhodování,
7. provádění verifikaci prognóz
Metody prognózování:
1. Metody extrapolace
2. Metody expertizní
2.1 Individuální expertní posuzování
2.1.1 Interview
2.1.2 Dotazník
2.1.3 Analytické posuzování jednotlivými experty
2.2 Kolektivní expertní posuzování
2.2.1 Metoda komise (výboru)
2.2.2 Metoda „brainstorming“ - nejvíce využívaná z expertizních metod
3. Metody modelování vývoje
3.1 logické metody – obrazy
3.2 matematické modely
3.3 informační modely
84. Charakterizujte přednosti projektového řízení. Popište nástroje a prostředky projektového řízení inovačních akcí. Vysvětlete Lichtenbergovy principy úspěšného projektového řízení.
Projektové řízení je velmi účinná metoda, která má řadu předností:
- Inovační akce je od začátku až do konce zajišťována jako souvislý celek.
- Je určen vedoucí akce, který za ni plně odpovídá.
2. Metody expertizní
2.1 Individuální expertní posuzování
2.1.1 Interview
2.1.2 Dotazník
2.1.3 Analytické posuzování jednotlivými experty
2.2 Kolektivní expertní posuzování
2.2.1 Metoda komise (výboru)
2.2.2 Metoda „brainstorming“ - nejvíce využívaná z expertizních metod
3. Metody modelování vývoje
3.1 logické metody – obrazy
3.2 matematické modely
3.3 informační modely
84. Charakterizujte přednosti projektového řízení. Popište nástroje a prostředky projektového řízení inovačních akcí. Vysvětlete Lichtenbergovy principy úspěšného projektového řízení.
Projektové řízení je velmi účinná metoda, která má řadu předností:
- Inovační akce je od začátku až do konce zajišťována jako souvislý celek.
- Je určen vedoucí akce, který za ni plně odpovídá.
81. Vysvětlete analýzu TOWS (SWOT) a její použití.
Zkratka TOWS (popř. někdy SWOT) označuje počáteční písmena názvů významných rozborových faktorů, které je účelné uvažovat při realizaci strategie na konkrétních podnikatelských polích: T - (hrozby), O - (příležitosti), W - (slabé stránky), S - (silné stránky). Analýza zahrnuje čtyři základní přístupy k rozboru podnikatelské situace a způsoby řešení podnikatelského záměru:
WT (strategie „mini-mini“ je zaměřena na minimalizaci slabých stránek firmy i na minimalizaci hrozeb),
WO (strategie „mini-maxi“ znamená úsilí o minimalizaci slabých stránek firmy a maximalizaci příležitostí),
ST (strategie „maxi-mini“ znamená při střetu firmy s hrozbami ve vnějším prostředí maximalizovat silné stránky firmy a minimalizovat hrozby),
SO (strategie „maxi-maxi“ znamená maximální využití silných stránek firmy k maximálnímu využití příležitostí - je žádoucí).
Protože vnější i vnitřní prostředí je dynamické, je třeba vycházet z TOWS analýzy minulosti, pokračovat přes TOWS analýzu současnosti a vytvářet TOWS analýzu zaměřenou na různé okamžiky v budoucnosti. Příslušné rozbory je možné prohloubit, např. vazbou na křivky životního cyklu opakované výroby.
WT (strategie „mini-mini“ je zaměřena na minimalizaci slabých stránek firmy i na minimalizaci hrozeb),
WO (strategie „mini-maxi“ znamená úsilí o minimalizaci slabých stránek firmy a maximalizaci příležitostí),
ST (strategie „maxi-mini“ znamená při střetu firmy s hrozbami ve vnějším prostředí maximalizovat silné stránky firmy a minimalizovat hrozby),
SO (strategie „maxi-maxi“ znamená maximální využití silných stránek firmy k maximálnímu využití příležitostí - je žádoucí).
Protože vnější i vnitřní prostředí je dynamické, je třeba vycházet z TOWS analýzy minulosti, pokračovat přes TOWS analýzu současnosti a vytvářet TOWS analýzu zaměřenou na různé okamžiky v budoucnosti. Příslušné rozbory je možné prohloubit, např. vazbou na křivky životního cyklu opakované výroby.
82. Vysvětlete metodu Business Portfolio Matrix (BPM) a její použití.
Podstata metody Business Portfolio Matrix (BPM) spočívá v rozboru relativní konkurenční pozice různých výrobků (resp. obecně podnikatelských akcí) v souvislosti s tempem růstu obratu trhu, na němž je daný výrobek nabízen, přičemž se uvažuje také objem obratu daného výrobku za určité období. Používá se grafického znázornění. Graf se rozděluje na kvadranty:
1. kvadrant (relativní podíl výrobku na trhu od 0 do 1, roční přírůstek prodeje od 0 do 10%) – „hladoví psi“ - psí obchody spotřebovávají více času na řízení, než odpovídá jejich ceně a měly by být proto omezovány, nebo postupně zastaveny),
2. kvadrant (relativní podíl výrobku na trhu od 0 do 1, roční přírůstek prodeje větší než 10%) – „otazníky“ - otazník vyžaduje vložit velkou peněžní hotovost do výrobních a pracovních kapacit, aby firma udržela krok s prudkým tempem růstu trhu a aby se jí podařilo převzít roli vůdce, firma musí dobře zvážit, zda do tohoto obchodu vkládat peníze - proto název otazník,
3. kvadrant (relativní podíl výrobku na trhu větší než 1, roční přírůstek prodeje větší než 10%) – „hvězdy“ - jestliže je otazník úspěšný, stává se hvězdou, hvězdy jsou obvykle ziskové a představují budoucí dojné krávy,
4. kvadrant (relativní podíl výrobku na trhu větší než 1, roční přírůstek prodeje od 0 do 1) – „dojné krávy“ - produkují pro firmu velkou peněžní hotovost, firma nemusí financovat rozšiřování výrobních kapacit, protože tempo růstu trhu pokleslo, dojná kráva se při nepříznivém vývoji může přeměnit ve psí obchod). Firma vyznačí své obchody v matici a stanoví pro každý výrobek cíl a přiřadí mu finanční prostředky podle cíle, který s ním má.
1. kvadrant (relativní podíl výrobku na trhu od 0 do 1, roční přírůstek prodeje od 0 do 10%) – „hladoví psi“ - psí obchody spotřebovávají více času na řízení, než odpovídá jejich ceně a měly by být proto omezovány, nebo postupně zastaveny),
2. kvadrant (relativní podíl výrobku na trhu od 0 do 1, roční přírůstek prodeje větší než 10%) – „otazníky“ - otazník vyžaduje vložit velkou peněžní hotovost do výrobních a pracovních kapacit, aby firma udržela krok s prudkým tempem růstu trhu a aby se jí podařilo převzít roli vůdce, firma musí dobře zvážit, zda do tohoto obchodu vkládat peníze - proto název otazník,
3. kvadrant (relativní podíl výrobku na trhu větší než 1, roční přírůstek prodeje větší než 10%) – „hvězdy“ - jestliže je otazník úspěšný, stává se hvězdou, hvězdy jsou obvykle ziskové a představují budoucí dojné krávy,
4. kvadrant (relativní podíl výrobku na trhu větší než 1, roční přírůstek prodeje od 0 do 1) – „dojné krávy“ - produkují pro firmu velkou peněžní hotovost, firma nemusí financovat rozšiřování výrobních kapacit, protože tempo růstu trhu pokleslo, dojná kráva se při nepříznivém vývoji může přeměnit ve psí obchod). Firma vyznačí své obchody v matici a stanoví pro každý výrobek cíl a přiřadí mu finanční prostředky podle cíle, který s ním má.
79. Vysvětlete význam strategických podnikatelských záměrů -
79. Vysvětlete význam strategických podnikatelských záměrů - klíčových inovačních akcí (projektů). Vyjmenujte a vysvětlete podstatu základních typů výrobkových tržních strategií, uveďte příklady.
Klíčové inovační akce - podnikatelská strategie pro určitou skupinu výrobků určí efektivnost jednotlivých inovačních akcí, jejich variantní řešení, výběr nejvýhodnějších variant.
Základní typy podnikatelských strategii: - minimálních výrobních nákladů,
- diferencovaných výrobků (snaha o optimální rovnováhu mezi úsilím o minimální výrobní náklady a úsilím o maximální diferenciaci, atraktivnost a jakost výrobků),
- ofenzivní (být první s novým špičkovým výrobkem na uvažovaném trhu z hlediska konkurenční pozice i z hlediska rychlosti),
- „druhého nejlepšího“ (umožnit konkurenci vstup na daný trh jako první, ale rychle přizpůsobit nové výrobky novým podmínkám, přijít na trh jako „druhý nejlepší“ a silou své konkurenční pozice trh silně ovlivnit nebo ovládnout jako „vítězný druhý“),
- úzkého zaměření na dílčí segmenty trhu (zaměřením na omezený okruh zákazníků se specializovanými potřebami se podnik snaží vyhnout se konkurenčnímu střetu s velkými výrobci),
Klíčové inovační akce - podnikatelská strategie pro určitou skupinu výrobků určí efektivnost jednotlivých inovačních akcí, jejich variantní řešení, výběr nejvýhodnějších variant.
Základní typy podnikatelských strategii: - minimálních výrobních nákladů,
- diferencovaných výrobků (snaha o optimální rovnováhu mezi úsilím o minimální výrobní náklady a úsilím o maximální diferenciaci, atraktivnost a jakost výrobků),
- ofenzivní (být první s novým špičkovým výrobkem na uvažovaném trhu z hlediska konkurenční pozice i z hlediska rychlosti),
- „druhého nejlepšího“ (umožnit konkurenci vstup na daný trh jako první, ale rychle přizpůsobit nové výrobky novým podmínkám, přijít na trh jako „druhý nejlepší“ a silou své konkurenční pozice trh silně ovlivnit nebo ovládnout jako „vítězný druhý“),
- úzkého zaměření na dílčí segmenty trhu (zaměřením na omezený okruh zákazníků se specializovanými potřebami se podnik snaží vyhnout se konkurenčnímu střetu s velkými výrobci),
- defenzivní (udržet vymezenou konkurenční ...
- defenzivní (udržet vymezenou konkurenční pozici nebo ji zlepšit pomocí nízkých nákladů a marketingových činností),
- zůstatková („přiživit“ se na trzích, které konkurence opouští nebo nepovažuje za atraktivní).
Strategická kontrola a adaptační procesy: Přijaté perspektivní záměry a cíle i stanovené postupy jejích realizace je nezbytné neustále zpřesňovat a přizpůsobovat změnám v podnikatelském okolí a pružně doplňovat. Pravidelně je nutné zjišťovat, zda podnik plní strategické cíle nebo se od nich odchyluje. Zdůrazňuje se životní nutnost umět rychle a adekvátně reagovat na změnu podnikatelských příležitostí firmy, a tím stále zpevňovat základ pro dlouhodobou hospodářskou prosperitu. Adaptační mechanismus - pružné a záměrné vytváření podnikatelských příležitostí na základě změn daných ovlivněním potenciálních zákazníků, vědeckotechnickým pokrokem, změnami v konkurenční pozici firmy apod.
80. Vysvětlete jak lze rozhodovat o podnikatelské atraktivnosti zakázek.
O podnikatelské atraktivnosti zakázek lze rozhodovat například na základě rychlého orientačního testu. Na základě hodnotících kritérií a s využitím výpočetní techniky se hodnotí každá jednotlivá podnikatelská příležitost. Existuje i řada dalších postupů pro modelování procesů taktické realizace podnikatelských akcí. Ve všech postupech je důležité uvažovat s prioritním uspořádání podnikatelských akcí, s věcnými a časovými předpoklady jejich zdrojového zajištění, s disponibilními zdroji.
- zůstatková („přiživit“ se na trzích, které konkurence opouští nebo nepovažuje za atraktivní).
Strategická kontrola a adaptační procesy: Přijaté perspektivní záměry a cíle i stanovené postupy jejích realizace je nezbytné neustále zpřesňovat a přizpůsobovat změnám v podnikatelském okolí a pružně doplňovat. Pravidelně je nutné zjišťovat, zda podnik plní strategické cíle nebo se od nich odchyluje. Zdůrazňuje se životní nutnost umět rychle a adekvátně reagovat na změnu podnikatelských příležitostí firmy, a tím stále zpevňovat základ pro dlouhodobou hospodářskou prosperitu. Adaptační mechanismus - pružné a záměrné vytváření podnikatelských příležitostí na základě změn daných ovlivněním potenciálních zákazníků, vědeckotechnickým pokrokem, změnami v konkurenční pozici firmy apod.
80. Vysvětlete jak lze rozhodovat o podnikatelské atraktivnosti zakázek.
O podnikatelské atraktivnosti zakázek lze rozhodovat například na základě rychlého orientačního testu. Na základě hodnotících kritérií a s využitím výpočetní techniky se hodnotí každá jednotlivá podnikatelská příležitost. Existuje i řada dalších postupů pro modelování procesů taktické realizace podnikatelských akcí. Ve všech postupech je důležité uvažovat s prioritním uspořádání podnikatelských akcí, s věcnými a časovými předpoklady jejich zdrojového zajištění, s disponibilními zdroji.
3. Vyjasnění konkurenční pozice.
3. Vyjasnění konkurenční pozice. 4. Vize podniku (představa budoucího stavu podniku). 5. Stanovení alternativ soustavy strategických cílů. 6. Určení celkové strategie rozvoje podniku a dílčích strategií (výběr podnikatelských strategií pro jednotlivé skupiny výrobků, scénáře těchto podnikatelských strategií, podnikatelské záměry - inovační akce (projekty), finanční strategie a další dílčí strategie). 7. Realizace strategie. 8. Strategická kontrola, adaptační procesy (podle změny podmínek).
Případné opakování uvedených fází. Strategické řízení je organický celek uvedených fází, který se neustále vyvíjí a zpřesňuje. Přitom dochází k překrývání fází tohoto procesu podle tvůrčího rozhodování vedení podniku v konkrétních podmínkách.
78. Co zahrnuje vize podniku, stanovení soustavy strategických cílů, určení celkové strategie rozvoje podniku a dílčích strategií?
Vize podniku (představa budoucího stavu podniku, poslání, mise) sjednocuje zájmy podniku, zaměstnanců, zákazníků, dodavatelů, státu i dalších subjektů podnikatelského okolí. Musí vyjadřovat osobní hluboké přesvědčení podnikatele o žádoucím stavu, o který je třeba usilovat a uniknout svým konkurentům v časové soutěži. Musí obsahovat zásadní změnu dosavadního stavu, vnášet do podniku dynamiku, objevit konkurenční „arénu“ s potenciálem pro hospodářský úspěch podniku.
Případné opakování uvedených fází. Strategické řízení je organický celek uvedených fází, který se neustále vyvíjí a zpřesňuje. Přitom dochází k překrývání fází tohoto procesu podle tvůrčího rozhodování vedení podniku v konkrétních podmínkách.
78. Co zahrnuje vize podniku, stanovení soustavy strategických cílů, určení celkové strategie rozvoje podniku a dílčích strategií?
Vize podniku (představa budoucího stavu podniku, poslání, mise) sjednocuje zájmy podniku, zaměstnanců, zákazníků, dodavatelů, státu i dalších subjektů podnikatelského okolí. Musí vyjadřovat osobní hluboké přesvědčení podnikatele o žádoucím stavu, o který je třeba usilovat a uniknout svým konkurentům v časové soutěži. Musí obsahovat zásadní změnu dosavadního stavu, vnášet do podniku dynamiku, objevit konkurenční „arénu“ s potenciálem pro hospodářský úspěch podniku.
Má vyjadřovat odhalení nových vývojových směrů, ...
Má vyjadřovat odhalení nových vývojových směrů, nových souvislostí a možností.
Soustava strategických cílů: - prioritní uspořádání výhodnosti výrobků a služeb dosavadních i nově zaváděných, - výběr konkrétního zásobníku podnikatelských akcí, - alternativy konkrétních strategických cílů, - cíle musí mít termíny, musí být obsahově i časově reálné. Soustava strategických cílů není dogma, ale orientace pro budoucí podnikatelskou činnost. Proto se předem připravují různé scénáře cílů, různé alternativy strategických cílů. Stanovení soustavy strategických cílů podniku pro jednotlivé skupiny výrobků a služeb na uvažovaných trzích, popř. pro celkové podnikové cíle, umožňuje zaměřit další práce na vypracování scénářů k dosažení strategických cílů tak, aby pro každý cíl byla stanovena strategie, která umožní vytvořit jednotící rámec pro konkrétní změnu. Znalost ekonomické výhodnosti (priorit) jednotlivých skupin výrobků a služeb a možnost zdrojového zajištění jejich rozvoje umožňují určit podnikatelskou strategii pro každou skupinu výrobků a služeb a tu pak rozpracovat ve scénáři této podnikatelské strategie.
Možné dílčí strategie rozvoje podniku: - obchodní strategie jednotlivých skupin výrobků a služeb, - strat. podnikat. záměry - seznam klíčových inovač. akcí a přehled potřebných zdrojů k zajištění těchto akcí, - finanční strat., - strat. jakosti, - strat. vědeckotechnického pokroku, - investiční strat., - nákupní strat., - personální strat., - strat. rozvoje říz. pod., - strat. jednotl. strukturních jednotek pod.
Soustava strategických cílů: - prioritní uspořádání výhodnosti výrobků a služeb dosavadních i nově zaváděných, - výběr konkrétního zásobníku podnikatelských akcí, - alternativy konkrétních strategických cílů, - cíle musí mít termíny, musí být obsahově i časově reálné. Soustava strategických cílů není dogma, ale orientace pro budoucí podnikatelskou činnost. Proto se předem připravují různé scénáře cílů, různé alternativy strategických cílů. Stanovení soustavy strategických cílů podniku pro jednotlivé skupiny výrobků a služeb na uvažovaných trzích, popř. pro celkové podnikové cíle, umožňuje zaměřit další práce na vypracování scénářů k dosažení strategických cílů tak, aby pro každý cíl byla stanovena strategie, která umožní vytvořit jednotící rámec pro konkrétní změnu. Znalost ekonomické výhodnosti (priorit) jednotlivých skupin výrobků a služeb a možnost zdrojového zajištění jejich rozvoje umožňují určit podnikatelskou strategii pro každou skupinu výrobků a služeb a tu pak rozpracovat ve scénáři této podnikatelské strategie.
Možné dílčí strategie rozvoje podniku: - obchodní strategie jednotlivých skupin výrobků a služeb, - strat. podnikat. záměry - seznam klíčových inovač. akcí a přehled potřebných zdrojů k zajištění těchto akcí, - finanční strat., - strat. jakosti, - strat. vědeckotechnického pokroku, - investiční strat., - nákupní strat., - personální strat., - strat. rozvoje říz. pod., - strat. jednotl. strukturních jednotek pod.
Poznatky a návrhy západoevropských firem při realizaci MBO:
Poznatky a návrhy západoevropských firem při realizaci MBO: 1. Zjistit, zda vrcholové vedení firmy je ochotné podporovat manažerské postupy odpovídající MBO. 2. Účastníci MBO by měli být předem seznámeni s uplatňováním metod MBO. 3. Podřízení se musí plně zúčastňovat na MBO. 4. Účastníci MBO by měli vždy vědět, jak plní svoje úkoly. 5. Vedoucí i podřízení by měli analyzovat všechny důležité oblasti týkající se odpovědnosti podřízeného a na základě toho stanovit priority cílů. 6. Cíle na všech stupních řízení musí být navzájem slučitelné a musí si navzájem napomáhat.
7. Aby měla firma prospěch z MBO, je třeba posilovat důvěru v MBO u všech pracovníků. 8. Aby byl systém MBO úspěšný, je nutné odstranit všechny existující organizační bariéry . Tyto bariéry mohou bránit snaze pracovníků experimentovat a inovovat. 9. Manažeři by měli být velmi opatrní při rozhodování o výši platů. Fin. odměna za splnění cílů je jen jednou formou odměňování. Zasloužená pochvala ve formě nepeněžní odměny může mít pozitivnější motivační účinek na pracovníka než materiální odměny.
77. Vysvětlete pojem „strategie rozvoje podniku“ a cíle strategického řízení podniku. Jak se určí strategické období? Vyjmenujte fáze (problémové bloky) strategického řízení a jejich význam.
7. Aby měla firma prospěch z MBO, je třeba posilovat důvěru v MBO u všech pracovníků. 8. Aby byl systém MBO úspěšný, je nutné odstranit všechny existující organizační bariéry . Tyto bariéry mohou bránit snaze pracovníků experimentovat a inovovat. 9. Manažeři by měli být velmi opatrní při rozhodování o výši platů. Fin. odměna za splnění cílů je jen jednou formou odměňování. Zasloužená pochvala ve formě nepeněžní odměny může mít pozitivnější motivační účinek na pracovníka než materiální odměny.
77. Vysvětlete pojem „strategie rozvoje podniku“ a cíle strategického řízení podniku. Jak se určí strategické období? Vyjmenujte fáze (problémové bloky) strategického řízení a jejich význam.
Strategie rozvoje podniku je východiskem ...
Strategie rozvoje podniku je východiskem pro tvorbu všech plánů podniku. Strategie rozvoje podniku je kvalifikované stanovisko vrcholového vedení k rozhodujícím otázkám budoucí podnikatelské činnosti, umožňující dlouhodobě dosahovat nadprůměrných výnosů ve stále se měnícím tržním prostředí. Obsahuje základní cíle podniku a cesty k nim. Je zpracována na strategické období, v němž je možné cílů dosáhnout. Strategie rozvoje podniku bývá vyjádřena v dokumentu, který je stále zpřesňován a soustavně realizován za aktivní účasti zaměstnanců.
Cíle strategického řízení podniku: zabezpečit inovacemi do budoucna: - konkurenční schopnost podniku na světových trzích, - další rozvoj (objem odbytu) podniku, - růst efektivnosti činnosti.
Podnik se ubírá do budoucnosti nikoli s tím, co dělá v současné době, ale s tím co umí, popř. čemu se může doučit. Strategické řízení zahrnuje vytváření podmínek pro rychlou reakci na vznikající podnikatelské příležitosti.
Jak se určí strategické období? Je závislé na základních cílech podniku a časové možnosti cílů dosáhnout.
Fáze strategického řízení: 1. Analýza a prognózy podstatného podnikatelského okolí podniku - vnějšího prostředí (podnikatelské příležitosti, hrozby, předpoklady využití příležitostí). 2. Analýza výchozího postavení podniku - vnitřního prostředí (rozbor silných stránek a slabých stránek podnikatelské činnosti podniku, stanovení specifických podnikatelských předností).
Cíle strategického řízení podniku: zabezpečit inovacemi do budoucna: - konkurenční schopnost podniku na světových trzích, - další rozvoj (objem odbytu) podniku, - růst efektivnosti činnosti.
Podnik se ubírá do budoucnosti nikoli s tím, co dělá v současné době, ale s tím co umí, popř. čemu se může doučit. Strategické řízení zahrnuje vytváření podmínek pro rychlou reakci na vznikající podnikatelské příležitosti.
Jak se určí strategické období? Je závislé na základních cílech podniku a časové možnosti cílů dosáhnout.
Fáze strategického řízení: 1. Analýza a prognózy podstatného podnikatelského okolí podniku - vnějšího prostředí (podnikatelské příležitosti, hrozby, předpoklady využití příležitostí). 2. Analýza výchozího postavení podniku - vnitřního prostředí (rozbor silných stránek a slabých stránek podnikatelské činnosti podniku, stanovení specifických podnikatelských předností).
Zásady managementu podle cílů (MBO):
Zásady managementu podle cílů (MBO): 1. Vrcholový management formuluje cíle strategie rozvoje podniku, odpovídající poslání firmy tak, jak ho stanoví představenstvo a.s. či vlastníci. 2. Linioví i štábní řídící pracovníci, kteří se zúčastnili stanovení cílů strategie rozvoje podniku, zajišťují analogickým postupem rozpracování cílů jimi řízených útvarů. 3. Pro nižší úrovně řízení je obvyklá větší konkrétnost specifických cílů, jejich časový horizont, snaha o kvantifikaci i větší sepětí s motivací ke splnění dané soustavy cílů. 4. Jsou stanovena pravidla pro zpětnovazební informování a plnění cílů jednotlivých úrovní. 5. Z plnění či neplnění stanovených cílů se vyvozují na vertikální úrovni řízení příslušné závěry.
Kritické body, které mohou způsobit neúspěch MBO: - Bez koordinace mohou jednotlivé útvary stanovit kontroverzní cíle. - Problémy v nejnižších organizačních útvarech. Na stanovení cílů a na zpětných vazbách by se měly zúčastňovat všechny stupně řízení, jinak metoda MBO ztrácí na své účinnosti. - Metoda MBO předpokládá akceptování „Teorie Y“, která vychází z teze, že většina lidí chce pracovat a dosahovat dobré výsledky. V souvislosti s tím se musí zaměstnancům poskytovat maximálně možná volnost v jejich práci při plnění cílů, bez zbytečného zatěžování hlášeními a schůzemi a bez zbytečných omezení. - K nejkonfliktnějším problémům při zavádění MBO patří odměňování.
Kritické body, které mohou způsobit neúspěch MBO: - Bez koordinace mohou jednotlivé útvary stanovit kontroverzní cíle. - Problémy v nejnižších organizačních útvarech. Na stanovení cílů a na zpětných vazbách by se měly zúčastňovat všechny stupně řízení, jinak metoda MBO ztrácí na své účinnosti. - Metoda MBO předpokládá akceptování „Teorie Y“, která vychází z teze, že většina lidí chce pracovat a dosahovat dobré výsledky. V souvislosti s tím se musí zaměstnancům poskytovat maximálně možná volnost v jejich práci při plnění cílů, bez zbytečného zatěžování hlášeními a schůzemi a bez zbytečných omezení. - K nejkonfliktnějším problémům při zavádění MBO patří odměňování.
Krátkodobé cíle:
Krátkodobé cíle: lepší organizací práce zrušit do 30 dnů přesčasovou práci, snížit absenci dané skupiny pracovníků z 8% na 4% do šesti měsíců, dosáhnout 5% úrovně ziskovosti z objemu zdaněného ročního prodeje, zvýšit objem ročního prodeje ve stálých cenách o 10% ve srovnání
Kriteria pro stanovení dobrých cílů:
- Pokrývají cíle hlavní charakteristiky mé práce?
- Je seznam cílů moc dlouhý? Pokud ano, mohu vytvářet kombinace cílů?
- Jsou cíle verifikovatelné? Poznám na konci období, zda bylo či nebylo cíle dosaženo?
- Požadují cíle: množství (jaké)?, kvalitu (jakou, nebo určité charakt.)?, čas (kdy)?, náklad (jaké)?
- Představují cíle přiměřenou výzvu (jsou progresivní)?
- Jsou cílům přiřazeny priority (pořadí významnosti atd.)?
- Jsou krátkodobé cíle konzistentní s dlouhodobými cíli?
- Zahrnuje soubor cílů také: zdokonalení cílů?, cíle osobního rozvoje?
- Jsou cíle formulovány a jsou součástí nějakého dokumentu?
- Informoval jsem o těchto cílech všechny, kteří potřebují být informováni?
76. Definujte „management podle cílů“ (MBO). Charakterizujte přednosti MBO. Vysvětlete proces úspěšného řízení podle cílů. Vysvětlete zásady MBO. Které kritické body mohou způsobit neúspěch MBO? Jaké jsou poznatky a návrhy západoevropských firem při realizaci MBO?
Management podle cílů je komplexní manažerský systém, který integruje mnoho klíčových manažerských aktivit do systematického působení a který je cílevědomě zaměřen na efektivní a účinné dosahování cílů jednotlivců i cílů firmy.
Kriteria pro stanovení dobrých cílů:
- Pokrývají cíle hlavní charakteristiky mé práce?
- Je seznam cílů moc dlouhý? Pokud ano, mohu vytvářet kombinace cílů?
- Jsou cíle verifikovatelné? Poznám na konci období, zda bylo či nebylo cíle dosaženo?
- Požadují cíle: množství (jaké)?, kvalitu (jakou, nebo určité charakt.)?, čas (kdy)?, náklad (jaké)?
- Představují cíle přiměřenou výzvu (jsou progresivní)?
- Jsou cílům přiřazeny priority (pořadí významnosti atd.)?
- Jsou krátkodobé cíle konzistentní s dlouhodobými cíli?
- Zahrnuje soubor cílů také: zdokonalení cílů?, cíle osobního rozvoje?
- Jsou cíle formulovány a jsou součástí nějakého dokumentu?
- Informoval jsem o těchto cílech všechny, kteří potřebují být informováni?
76. Definujte „management podle cílů“ (MBO). Charakterizujte přednosti MBO. Vysvětlete proces úspěšného řízení podle cílů. Vysvětlete zásady MBO. Které kritické body mohou způsobit neúspěch MBO? Jaké jsou poznatky a návrhy západoevropských firem při realizaci MBO?
Management podle cílů je komplexní manažerský systém, který integruje mnoho klíčových manažerských aktivit do systematického působení a který je cílevědomě zaměřen na efektivní a účinné dosahování cílů jednotlivců i cílů firmy.
Jde o to, aby dílčí kolektivy pracovníků, ...
Jde o to, aby dílčí kolektivy pracovníků, dílčí organizační jednotky sice „táhly za různé provazy odpovídající jejich potřebám a zájmům, ale z hlediska firmy ve stejném směru“. V rámci celkové strategie firmy jsou formulovány dlouhodobější dílčí cíle, za jejichž dosažení jsou odpovědné konkrétní osoby.
Přednosti MBO: - MBO nutí manažery přemýšlet o plánování z hlediska výsledků a nejen z hlediska jednotlivých činností či práce, - MBO nutí manažery určit takovou org. strukturu, která umožňuje účelné a hospodárné dosahování cílů, - MBO podporuje pracovníky, aby se se svými cíly ztotožnili, - MBO je budováno na „sebekontrole“ a „sebeřízení“, - MBO pomáhá při vývoji účinné kontroly.
Proces úspěšného řízení podle cílů: Ideálně začíná na vrcholu firmy a má podporu výkonného ředitele. Cíle mohou také vycházet z divizní úrovně nebo i z úrovně nižší. Prvním krokem managera při určování cílů je stanovení toho, čeho by mělo být dosaženo z hlediska účelu, poslání či významných cílů firmy v daném plánovacím období. Cíle je třeba předběžně seřadit z hlediska jejich nadřazenosti. Když podřízení manažeři byli informování o přiměřených všeobecných cíle, přistoupí jejich nadřízený spolu s nimi k vytváření jejich cílů. V této fázi je úloha nadřízeného mimořádně významná. Nadřízení musí naslouchat a spolupracovat s podřízenými a také nést odpovědnost za přiměřenost cílů svých podřízených. Cíle musí mít vazbu na potřebu kapitálu, materiálních a lidských zdrojů. Určování cílů je obtížný úkol, vyžadující rozumné usměrňování nadřízeným a rozsáhlou praxi podřízeného.
Přednosti MBO: - MBO nutí manažery přemýšlet o plánování z hlediska výsledků a nejen z hlediska jednotlivých činností či práce, - MBO nutí manažery určit takovou org. strukturu, která umožňuje účelné a hospodárné dosahování cílů, - MBO podporuje pracovníky, aby se se svými cíly ztotožnili, - MBO je budováno na „sebekontrole“ a „sebeřízení“, - MBO pomáhá při vývoji účinné kontroly.
Proces úspěšného řízení podle cílů: Ideálně začíná na vrcholu firmy a má podporu výkonného ředitele. Cíle mohou také vycházet z divizní úrovně nebo i z úrovně nižší. Prvním krokem managera při určování cílů je stanovení toho, čeho by mělo být dosaženo z hlediska účelu, poslání či významných cílů firmy v daném plánovacím období. Cíle je třeba předběžně seřadit z hlediska jejich nadřazenosti. Když podřízení manažeři byli informování o přiměřených všeobecných cíle, přistoupí jejich nadřízený spolu s nimi k vytváření jejich cílů. V této fázi je úloha nadřízeného mimořádně významná. Nadřízení musí naslouchat a spolupracovat s podřízenými a také nést odpovědnost za přiměřenost cílů svých podřízených. Cíle musí mít vazbu na potřebu kapitálu, materiálních a lidských zdrojů. Určování cílů je obtížný úkol, vyžadující rozumné usměrňování nadřízeným a rozsáhlou praxi podřízeného.
Při stanovení cílů je třeba respektovat:
Při stanovení cílů je třeba respektovat: účelnost projednávání cílů s lidmi (spolupracovníky), kteří je mají realizovat, další stanovení priorit, popř. uspořádání cílů pro postup jejich realizace, zajištění zpětné vazby při plnění cílů, propojení soustavy cílů s odměňováním, motivací a participací jejich realizátorů, nebezpečí zaměňovat cíle za prostředky jejich dosažení.
Vize (poslání) firmy je obecným vyjádřením hlavních směrů činnosti podniku. Někdy se ztotožňuje s „jasnou, sjednocující filozofií“, která může být vyjádřena třeba jen v jedné větě, ale vždy se stává široce propagovanou charakteristikou hlavního úsilí firmy. Platí to jak směrem k vlastním zaměstnancům tak pro externí partnery a potenciální zákazníky firmy.
Např. poslání firmy IBM: „IBM znamená službu“, firmy McDonald: „Kvalita, služba, čistota a hodnota dodávaného zboží“, firmy Polaroid: „Polaroid = inovace“. Význam - ztotožnění zákazníka, zaměstnanců firmy i vedení firmy v jednotném vidění firmy.
Strategické cíle: maximalizace zisku z akce, maximalizace zisku z prodeje, minimalizace ztrát, dosažení určité úrovně zisku, maximalizace vlastního kapitálu, cíle výrobní, cíle inovační.
Vize (poslání) firmy je obecným vyjádřením hlavních směrů činnosti podniku. Někdy se ztotožňuje s „jasnou, sjednocující filozofií“, která může být vyjádřena třeba jen v jedné větě, ale vždy se stává široce propagovanou charakteristikou hlavního úsilí firmy. Platí to jak směrem k vlastním zaměstnancům tak pro externí partnery a potenciální zákazníky firmy.
Např. poslání firmy IBM: „IBM znamená službu“, firmy McDonald: „Kvalita, služba, čistota a hodnota dodávaného zboží“, firmy Polaroid: „Polaroid = inovace“. Význam - ztotožnění zákazníka, zaměstnanců firmy i vedení firmy v jednotném vidění firmy.
Strategické cíle: maximalizace zisku z akce, maximalizace zisku z prodeje, minimalizace ztrát, dosažení určité úrovně zisku, maximalizace vlastního kapitálu, cíle výrobní, cíle inovační.
75. Co je vize (poslání) podniku a jaký má význam?
75. Co je vize (poslání) podniku a jaký má význam? Jaké znáte parametry cílů, požadavky na dobře stanovenou soustavu cílů, co je třeba respektovat při stanovení cílů? Uveďte 5 příkladů strategických cílů a 3 příklady krátkodobých cílů. Vysvětlete význam zájmů skupin při vymezování cílů. Jaká znáte kritéria pro stanovení dobrých cílů?
Parametry cílů jsou:
- věcná, obsahová náplň (čeho se má dosáhnout),
- objekt (funkční činnost), na který se cíle vztahují,
- vyjádření způsobu dosažení cílů, popř. jejich měření (jednotky, kompletnost, podmínky ukončení cílové akce apod.),
- časový horizont dosažení, popř. etapy realizace,
- vazby (podmíněnost na návazné cíle).
Cíle by měly být realizovatelní, ale mobilizující, měly by být vyjadřovány srozumitelně a stručně, měly by motivovat k dobrému výkonu.
Požadavky na dobře stanovenou soustavu cílů: má orientovat řídící činnost manažerů správným směrem, snižuje nejistotu a riziko podnikatelského jednání, pomáhá motivovat činnost manažerů i práci spolupracovníků (podřízených), usnadňuje koordinaci a redukuje konflikty z absence nebo nekonzistence cílů různých skupin lidí, popř. organizací, usnadňuje orientaci profesní a kvalifikační přípravy lidí, zabezpečí racionalizace podnikových činností.
Parametry cílů jsou:
- věcná, obsahová náplň (čeho se má dosáhnout),
- objekt (funkční činnost), na který se cíle vztahují,
- vyjádření způsobu dosažení cílů, popř. jejich měření (jednotky, kompletnost, podmínky ukončení cílové akce apod.),
- časový horizont dosažení, popř. etapy realizace,
- vazby (podmíněnost na návazné cíle).
Cíle by měly být realizovatelní, ale mobilizující, měly by být vyjadřovány srozumitelně a stručně, měly by motivovat k dobrému výkonu.
Požadavky na dobře stanovenou soustavu cílů: má orientovat řídící činnost manažerů správným směrem, snižuje nejistotu a riziko podnikatelského jednání, pomáhá motivovat činnost manažerů i práci spolupracovníků (podřízených), usnadňuje koordinaci a redukuje konflikty z absence nebo nekonzistence cílů různých skupin lidí, popř. organizací, usnadňuje orientaci profesní a kvalifikační přípravy lidí, zabezpečí racionalizace podnikových činností.
Charakteristika postupu plánování:
Charakteristika postupu plánování: uvědomění si příležitosti, stanovení cílů, dále vyhodnocování a hledání možností postupu činností a výběr vhodné varianty, vypracování podpůrných plánů, návrh rozpočtu.
Principy uplatňované v průběhu plánování: 1.) princip omezujícího faktoru (při výběru možností vzít v úvahu faktory, které jsou pro dosažení cílů omezující), 2.) princip pružnosti (případné změny zabudovat do plánů), 3.) princip závazku (plán musí obsahovat období, které je dobře předvídatelné, krátkodobé plány musí být koordinovány s dlouhodobými), 4.) princip navigační změny (v případě nutnosti přehodnotit a přepracovat plány, zabudování pružnosti do plánu).
Charakteristickými znaky plánu jsou účel a časový horizont. Z časového hlediska známe plány dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé. Každý plán má i prostorový rozměr, vymezuje oblast činnosti nebo organizační jednotku, které se týká.
Podnikový plán je nástroj převodu vybrané strategie do činnosti podniku. Plán podniku musí být věcně a časově provázán ve všech svých částech.
72. Charakterizujte stabilitu plánu. Vysvětlete podstatu metody klouzavého plánování.
Stabilita plánu znamená jeho rovnováhu s podmínkami a předpoklady ovlivňujícími jeho tvorbu. Plán musí být adaptabilní, změní-li se podmínky a předpoklady, musí se tyto změny do plánu promítnout.
Principy uplatňované v průběhu plánování: 1.) princip omezujícího faktoru (při výběru možností vzít v úvahu faktory, které jsou pro dosažení cílů omezující), 2.) princip pružnosti (případné změny zabudovat do plánů), 3.) princip závazku (plán musí obsahovat období, které je dobře předvídatelné, krátkodobé plány musí být koordinovány s dlouhodobými), 4.) princip navigační změny (v případě nutnosti přehodnotit a přepracovat plány, zabudování pružnosti do plánu).
Charakteristickými znaky plánu jsou účel a časový horizont. Z časového hlediska známe plány dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé. Každý plán má i prostorový rozměr, vymezuje oblast činnosti nebo organizační jednotku, které se týká.
Podnikový plán je nástroj převodu vybrané strategie do činnosti podniku. Plán podniku musí být věcně a časově provázán ve všech svých částech.
72. Charakterizujte stabilitu plánu. Vysvětlete podstatu metody klouzavého plánování.
Stabilita plánu znamená jeho rovnováhu s podmínkami a předpoklady ovlivňujícími jeho tvorbu. Plán musí být adaptabilní, změní-li se podmínky a předpoklady, musí se tyto změny do plánu promítnout.
Tato metoda spočívá v tom, ...
Tato metoda spočívá v tom, že podnikový plán je z časového hlediska rozdělen na několik stejně dlouhých jednotkových období. V intervalech odpovídajících délce jednotkových období je plán zpřesňován a zároveň prodloužen o další jednotkové období.
73. Jaké části má zpravidla roční plán podniku.
1.) plán prodeje, 2.) plán investic, 3.) plán výroby, 4.) plán nákupu, 5.) plán personální, 6.) plán finanční, 7.) plán rozvoje vědy a techniky.
Při tvorbě dlouhodobých plánů mají prioritu činnosti spojené s tvorbou plánu prodeje, finančního plánu, plánu vědy a techniky.
74. Vysvětlete obsah pojmu „controlling“.
Controlling zjednodušeně znamená ekonomické řízení. Hlavními úkoly controllingu je: plánování, rozbory, daňové záležitosti, zprávy státním orgánům, ochrana majetku, hodnocení a poradenství, rozbor vývoje prostředí, kde podnik působí. O controllingu lze hovořit pouze tehdy, má-li podnik koordinovaný systém plánování, kontroly a informování, která zajišťuje plnění celého souboru zmíněních úkolů.
73. Jaké části má zpravidla roční plán podniku.
1.) plán prodeje, 2.) plán investic, 3.) plán výroby, 4.) plán nákupu, 5.) plán personální, 6.) plán finanční, 7.) plán rozvoje vědy a techniky.
Při tvorbě dlouhodobých plánů mají prioritu činnosti spojené s tvorbou plánu prodeje, finančního plánu, plánu vědy a techniky.
74. Vysvětlete obsah pojmu „controlling“.
Controlling zjednodušeně znamená ekonomické řízení. Hlavními úkoly controllingu je: plánování, rozbory, daňové záležitosti, zprávy státním orgánům, ochrana majetku, hodnocení a poradenství, rozbor vývoje prostředí, kde podnik působí. O controllingu lze hovořit pouze tehdy, má-li podnik koordinovaný systém plánování, kontroly a informování, která zajišťuje plnění celého souboru zmíněních úkolů.
70. Vysvětlete průběžné manažerské funkce,
70. Vysvětlete průběžné manažerské funkce, jejich vzájemný vztah, jejich vztah k sekvenčním manažerským funkcím.
Průběžné manažerské funkce zahrnují: analyzování řešených problémů, rozhodování, komunikace při realizaci. U každé sekvenční funkce je nutné uplatňovat i průběžné funkce.
71. Definujte plánování, uveďte charakteristiky plánování, jeho význam v managementu podniku, význam zpětné vazby. Charakterizujte postup plánování. Vysvětlete principy uplatňované v průběhu plánovacího procesu. Vysvětlete charakteristické znaky plánu. Charakterizujte provázanost plánu a její význam.
Plánování je proces zpracování a přijímání důležitých rozhodnutí o cílech činnosti a prostředcích k jejich efektivnímu dosažení.
Charakteristikou plánování je 1.) priorita mezi manažerskými funkcemi, 2.) přispívá k dosažení cílů podniku, 3.) umožňuje efektivní provádění činnosti a 4.) vztahuje se na veškeré činnosti. Velký důraz je kladen na zpětnou vazbu danou kontrolou plnění plánu.
Průběžné manažerské funkce zahrnují: analyzování řešených problémů, rozhodování, komunikace při realizaci. U každé sekvenční funkce je nutné uplatňovat i průběžné funkce.
71. Definujte plánování, uveďte charakteristiky plánování, jeho význam v managementu podniku, význam zpětné vazby. Charakterizujte postup plánování. Vysvětlete principy uplatňované v průběhu plánovacího procesu. Vysvětlete charakteristické znaky plánu. Charakterizujte provázanost plánu a její význam.
Plánování je proces zpracování a přijímání důležitých rozhodnutí o cílech činnosti a prostředcích k jejich efektivnímu dosažení.
Charakteristikou plánování je 1.) priorita mezi manažerskými funkcemi, 2.) přispívá k dosažení cílů podniku, 3.) umožňuje efektivní provádění činnosti a 4.) vztahuje se na veškeré činnosti. Velký důraz je kladen na zpětnou vazbu danou kontrolou plnění plánu.
konkurzní podstata je vytvářena majetkem dlužníka,
konkurzní podstata je vytvářena majetkem dlužníka, podléhajícím konkurzu, účastníky jednání jsou věřitelé a dlužníci, určen správce konkurz. podstaty (FO, způsobilá, nepodjatá)
- prohlášení k. - správce, (věřitelé do 30 dnů od vyhlášení přihlásit nároky) účastníkům, správci, likvidátorovi, vyvěšeno na soudu, do 15 dnů se dlužník může odvolat
- účinky: dlužník úpadcem, s majetkem může nakládat správce
- postup: zjištění konkurz. podstaty - správce s úpadcem sestavit seznam A a P, správci doklady o majetku
přihlášení pohledávek - věřitelé přihlásí, správce přezkoumá seznam
zpeněžení konkurzní podstaty - prodejem věcí způsobem stanoveným soudem n. prodejem mimo dražbu
rozvrhové usnesení - uspokojí se nejprve pohled. za podstatou (nároky na náhradu N spojených s udržováním a správou podstaty), zbývající pohledávky do tříd podle významnosti nároků (I. - z pracovního poměru, výživné, II. - daně, poplatky, cla, sociální pojištění., III. - ostatní = z obchodního styku)
- prohlášení k. - správce, (věřitelé do 30 dnů od vyhlášení přihlásit nároky) účastníkům, správci, likvidátorovi, vyvěšeno na soudu, do 15 dnů se dlužník může odvolat
- účinky: dlužník úpadcem, s majetkem může nakládat správce
- postup: zjištění konkurz. podstaty - správce s úpadcem sestavit seznam A a P, správci doklady o majetku
přihlášení pohledávek - věřitelé přihlásí, správce přezkoumá seznam
zpeněžení konkurzní podstaty - prodejem věcí způsobem stanoveným soudem n. prodejem mimo dražbu
rozvrhové usnesení - uspokojí se nejprve pohled. za podstatou (nároky na náhradu N spojených s udržováním a správou podstaty), zbývající pohledávky do tříd podle významnosti nároků (I. - z pracovního poměru, výživné, II. - daně, poplatky, cla, sociální pojištění., III. - ostatní = z obchodního styku)
věřitelé se mohou zajistit:
• zástavní právo k zajištění pohledávky a jejího příslušenství - u movitých na základě smlouvy, u nemovitostí v katastru nemovitostí na základě písemné zástavní smlouvy (věcné, absolutní, proti 3. osobám)
• zadržovací právo - osoba, kt. je povinna věc vydat, ji může zadržet s cílem zajistit si peněžité plnění své pohledávky (nebývá uvedeno ve smlouvě, realizuje se až v okamžiku splatného plnění)
51.5.2. Nucené vyrovnání
jestliže probíhá konkurz, ale ještě nebylo vydáno rozvrhové usnesení, může úpadce podat návrh na ukončení nuceným vyrovnáním
• může podat jen úpadce, nutný souhlas většiny konkurzních věřitelů (víc než 3/4 všech pohledávek), přednostní pohledávky musí být uhrazeny, ostatním věřitelům nabídnuto alespoň 45% jejich pohledávek do 2 let od podání návrhu, zároveň projekt reorganizace zajišťující překonání úpadku
• nutno zveřejnit, úpadce je úplným a včasným plněním zproštěn závazku hradit konkurzním věřitelům újmu, kt. vyrovnáním utrpěli
zrušení konkurzního vyrovnání - nejsou splněny předpoklady pro konkurzní řízení, je splněno rozvrhové usnesení, dá návrh úpadce (podmínkou je souhlas správce a všech konkurzních věřitelů)
návrh na vyrovnání - jestliže nedošlo k prohlášení konkurzu soudem, uvést druh vyrovnání, seznam majetku včetně pohledávek, závazků, řízení se účastní dlužník a jeho manžel, spoludlužníci, ručitelé dlužníka a věřitelé, soud stanoví správce, vyrovnávající jednání
• zadržovací právo - osoba, kt. je povinna věc vydat, ji může zadržet s cílem zajistit si peněžité plnění své pohledávky (nebývá uvedeno ve smlouvě, realizuje se až v okamžiku splatného plnění)
51.5.2. Nucené vyrovnání
jestliže probíhá konkurz, ale ještě nebylo vydáno rozvrhové usnesení, může úpadce podat návrh na ukončení nuceným vyrovnáním
• může podat jen úpadce, nutný souhlas většiny konkurzních věřitelů (víc než 3/4 všech pohledávek), přednostní pohledávky musí být uhrazeny, ostatním věřitelům nabídnuto alespoň 45% jejich pohledávek do 2 let od podání návrhu, zároveň projekt reorganizace zajišťující překonání úpadku
• nutno zveřejnit, úpadce je úplným a včasným plněním zproštěn závazku hradit konkurzním věřitelům újmu, kt. vyrovnáním utrpěli
zrušení konkurzního vyrovnání - nejsou splněny předpoklady pro konkurzní řízení, je splněno rozvrhové usnesení, dá návrh úpadce (podmínkou je souhlas správce a všech konkurzních věřitelů)
návrh na vyrovnání - jestliže nedošlo k prohlášení konkurzu soudem, uvést druh vyrovnání, seznam majetku včetně pohledávek, závazků, řízení se účastní dlužník a jeho manžel, spoludlužníci, ručitelé dlužníka a věřitelé, soud stanoví správce, vyrovnávající jednání
• splynutí -
• splynutí - zanikají A a B a vzniká C, jestliže jde o as, musí být souhlas valné hromady ke zrušení bez likvidace k určitému datu, určit subjekty splynutí a výše vkladu
• sloučení - zaniká (bez likvidace) jen slučovaná firma, 2. je nástupnická, která pouze zvyšuje ZJ o hodnotu obchodního jmění slučované spol.
• rozdělení - stávající spol. zanikne a * 2 n. více nových - nutno valná hromada
• as v jinou OP formu - zánik jednoho práv. subjektu * nového, do něhož ze † přechází čisté obchodní jmění, nutná valná hromada
Likvidace - proces, kdy spol. postupně majetek v likvidní prostředky určené k úhradě závazků společnosti v důsledku uplynutí lhůty (na kt. byla zřízena), likvidace sankční povahy (nařízená soudem),
preventivní (např. v př. krize s cílem zabránit úpadku), následná (zbylý majetek po likvidaci), administrativní (zbytků státních firem)
- smí provádět pouze likvidátor (pouze FO)
postup:
- vstup do likvidace (zapisuje se do OR)
- od zápisu do OR přestávají orgány vykonávat funkce a veškerá dispoziční práva přecházejí na likvidátora (jeho jméno v OR)
• sloučení - zaniká (bez likvidace) jen slučovaná firma, 2. je nástupnická, která pouze zvyšuje ZJ o hodnotu obchodního jmění slučované spol.
• rozdělení - stávající spol. zanikne a * 2 n. více nových - nutno valná hromada
• as v jinou OP formu - zánik jednoho práv. subjektu * nového, do něhož ze † přechází čisté obchodní jmění, nutná valná hromada
Likvidace - proces, kdy spol. postupně majetek v likvidní prostředky určené k úhradě závazků společnosti v důsledku uplynutí lhůty (na kt. byla zřízena), likvidace sankční povahy (nařízená soudem),
preventivní (např. v př. krize s cílem zabránit úpadku), následná (zbylý majetek po likvidaci), administrativní (zbytků státních firem)
- smí provádět pouze likvidátor (pouze FO)
postup:
- vstup do likvidace (zapisuje se do OR)
- od zápisu do OR přestávají orgány vykonávat funkce a veškerá dispoziční práva přecházejí na likvidátora (jeho jméno v OR)
- likvidátor sestaví účetní závěrku, ...
- likvidátor sestaví účetní závěrku, vyhlásí, že spol, je v likvidaci věřitelé se přihlásí o pohledávky, rozprodává majetek (komu, kdy a za kolik, pořadí úhrady závazků)
- if je spol předlužená, návrh na prohlášení konkurzu na spol
- závěr. práce (zpeněžení a úhrada závazků), závěrečná účetní závěrka, konečná zpráva o
likvidaci, návrh o rozdělení přebytků mezi vlastníky
- do 30 dní po † návrh rejstříkovému soudu na výmaz z OR
51.4. Finanč51.5. ní vypořádání při zániku podniku - konkurz a vyrovnání
51.5.1. Konkurz
- dosáhnutí poměrného uspokojení věřitelů z majetku dlužníka v př., že majetková základna uhradí minimálně náklady konkurzního řízení
- jestliže je firma v úpadku - dlužník má více věřitelů, kterým není schopen delší dobu plnit splatné závazky, pk je předlužen
- návrh podá dlužník, věřitel n. další osoba, id stanoví zákon
ochranná lhůta - ve 3 měsících dlužník překonat úpadek
- if je spol předlužená, návrh na prohlášení konkurzu na spol
- závěr. práce (zpeněžení a úhrada závazků), závěrečná účetní závěrka, konečná zpráva o
likvidaci, návrh o rozdělení přebytků mezi vlastníky
- do 30 dní po † návrh rejstříkovému soudu na výmaz z OR
51.4. Finanč51.5. ní vypořádání při zániku podniku - konkurz a vyrovnání
51.5.1. Konkurz
- dosáhnutí poměrného uspokojení věřitelů z majetku dlužníka v př., že majetková základna uhradí minimálně náklady konkurzního řízení
- jestliže je firma v úpadku - dlužník má více věřitelů, kterým není schopen delší dobu plnit splatné závazky, pk je předlužen
- návrh podá dlužník, věřitel n. další osoba, id stanoví zákon
ochranná lhůta - ve 3 měsících dlužník překonat úpadek
2. Formulace cílů podniku - ...
2. Formulace cílů podniku - ve formování podílu na trhu, v oblasti rentability a ziskovosti ...
3. Ozdravný plán - obsah dle výchozí situace podniku. Zaměření: do výroby ( kapacit, technologické úrovně, časů výroby, sortimentu), do personální oblasti ( řídícího týmu, nové org. schéma, klima, odpovědnost ), do obchodní oblasti (tým prodejců, cenové politiky, propagace, servis), do finanční oblasti ( likvidita nároku na pracovní kapitál, rentability)
4. Kvantifikace N spojených s ozdravným programem (rekvalifikace, výdaje s prodejem neproduktivních a nepotřebných aktiv ...)
5. Realizace ozdravného procesu (formulace opatření, osoby odpovědné za realizaci, termín realizace, odpovědní za koordinaci práce)
51.3. Zánik podniku
Zrušení - † PO (právní subjektivity) dohodou (svobodná vůle vlastníků)
- uplynutí doby, na kt. byla spol. zřízena, n. splnění účelu, pro kt. byla založena (dosažení účelu je spec. případ vymezení doby činnosti) - vše je vymezeno ve zřizovací listině
Zánik - v okamžiku, kdy je spol.vymazána z rejstříku, zánik PO = konec právní subjektivity
den zrušení a zániku mohou, ale nemusejí být totožné
3. Ozdravný plán - obsah dle výchozí situace podniku. Zaměření: do výroby ( kapacit, technologické úrovně, časů výroby, sortimentu), do personální oblasti ( řídícího týmu, nové org. schéma, klima, odpovědnost ), do obchodní oblasti (tým prodejců, cenové politiky, propagace, servis), do finanční oblasti ( likvidita nároku na pracovní kapitál, rentability)
4. Kvantifikace N spojených s ozdravným programem (rekvalifikace, výdaje s prodejem neproduktivních a nepotřebných aktiv ...)
5. Realizace ozdravného procesu (formulace opatření, osoby odpovědné za realizaci, termín realizace, odpovědní za koordinaci práce)
51.3. Zánik podniku
Zrušení - † PO (právní subjektivity) dohodou (svobodná vůle vlastníků)
- uplynutí doby, na kt. byla spol. zřízena, n. splnění účelu, pro kt. byla založena (dosažení účelu je spec. případ vymezení doby činnosti) - vše je vymezeno ve zřizovací listině
Zánik - v okamžiku, kdy je spol.vymazána z rejstříku, zánik PO = konec právní subjektivity
den zrušení a zániku mohou, ale nemusejí být totožné
51.3.1. Obchodní společ51.3.2. nosti
zrušení - v důsledku práv. skutečností uvedených v obchodním zákoníku († společníka, † PO - společníka, zbavení právní způsobilosti společníka, výpověď společníka, rozhodnutí soudu, rozhodnutí orgánu o sloučení, splynutí n. rozdělení společnosti, konkurz)
zánik - forma dobrovolného rozhodnutí přísluš. orgánu ( např. valná hr. - 2/3 většina přítomných vlastníků), musí určit i způsob (s nebo bez likvidace)
- zrušení a následně likvidace na základě rozhodnutí soudu (nečinnost orgánů spol. (po t > 2 roky se nekonala valná hromada, † funkčního období orgánů a nezvoleny nové, spol. po t > 2 roky neprovozuje činnost dle stanov), ztráta oprávnění k podnik. činnosti, † předpokladů pro * společnosti, porušení zákona při * spol., anebo založením, splynutím n. sloučením byl porušen zákon, spol. porušuje povinnost vytvářet rezerv, fond, spol. porušuje ustanovení obchodního zákoníku (nekalá soutěž), prohlášení konkurzu n. zamítnutí prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku)
51.3.3. Akciové společ51.3.4. nosti
bez likvidace - zrušení
- přísluš. orgán rozhodne o splynutí, sloučení n. o rozdělení spol., kdy čisté obchodní jmění přechází na právního nástupce
- soud zamítl prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku ve společnosti
- v př., že po † konkurz. řízení nezbyl ve spol. žádný majetek
zánik - forma dobrovolného rozhodnutí přísluš. orgánu ( např. valná hr. - 2/3 většina přítomných vlastníků), musí určit i způsob (s nebo bez likvidace)
- zrušení a následně likvidace na základě rozhodnutí soudu (nečinnost orgánů spol. (po t > 2 roky se nekonala valná hromada, † funkčního období orgánů a nezvoleny nové, spol. po t > 2 roky neprovozuje činnost dle stanov), ztráta oprávnění k podnik. činnosti, † předpokladů pro * společnosti, porušení zákona při * spol., anebo založením, splynutím n. sloučením byl porušen zákon, spol. porušuje povinnost vytvářet rezerv, fond, spol. porušuje ustanovení obchodního zákoníku (nekalá soutěž), prohlášení konkurzu n. zamítnutí prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku)
51.3.3. Akciové společ51.3.4. nosti
bez likvidace - zrušení
- přísluš. orgán rozhodne o splynutí, sloučení n. o rozdělení spol., kdy čisté obchodní jmění přechází na právního nástupce
- soud zamítl prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku ve společnosti
- v př., že po † konkurz. řízení nezbyl ve spol. žádný majetek
• Nadnárodní podniky =
• Nadnárodní podniky = realizace částí výroby v zahraničních filiálkách
důvody: nasycení současných trhů, možnost obejít celní bariéry, mírnější legislativa v oblasti ekologie apod.
- jejich obrat je vyšší než celý objem svět. obchodu, např. Coca-Cola, GM, Philips, Procter &Gamble
objem vývozu, výroby v zemích, kde se vyplatí globalizace svět. hospodářství (národní státy ztrácejí vliv na velké fy, stávají se na nich závislými)
- org. uspořádání: 1/2 20. stol. - multinacionální model - geografické řízení
po 2. sv. v. - internacionální model - obchodní řízení
70 - 80. Léta - globální model - funkcionální řízení
současnost - transnacionální model - maticové řízení, nezávislá a specif. A a kapacity, znalosti společně, dělit do zahraničních. jednotek, diferencované příspěvky národních jednotek k integrovaným zahraničním operacím
51.2. Sanace podniku
• soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní ozdravení a obnova finanční výkonnosti a prosperity firmy
• předchází úpadek, eventuálně krize - nepříznivý vývoj výkonnostního potenciálu, tržní hodnoty, čistého obchodního jmění, likvidity dlouhodobá ztrátovost a plat. neschopnost, dílčí, ale závažné problémy ( objem výkonů, * nepříznivého soc. klimatu , trvalá plat. neschopnost), zdánlivě úspěšná fa, ale vzhledem k extrémnímu růstu trvale naráží na nedostatek K
• fáze: výkonů, rentability, potřeby K
důvody: nasycení současných trhů, možnost obejít celní bariéry, mírnější legislativa v oblasti ekologie apod.
- jejich obrat je vyšší než celý objem svět. obchodu, např. Coca-Cola, GM, Philips, Procter &Gamble
objem vývozu, výroby v zemích, kde se vyplatí globalizace svět. hospodářství (národní státy ztrácejí vliv na velké fy, stávají se na nich závislými)
- org. uspořádání: 1/2 20. stol. - multinacionální model - geografické řízení
po 2. sv. v. - internacionální model - obchodní řízení
70 - 80. Léta - globální model - funkcionální řízení
současnost - transnacionální model - maticové řízení, nezávislá a specif. A a kapacity, znalosti společně, dělit do zahraničních. jednotek, diferencované příspěvky národních jednotek k integrovaným zahraničním operacím
51.2. Sanace podniku
• soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní ozdravení a obnova finanční výkonnosti a prosperity firmy
• předchází úpadek, eventuálně krize - nepříznivý vývoj výkonnostního potenciálu, tržní hodnoty, čistého obchodního jmění, likvidity dlouhodobá ztrátovost a plat. neschopnost, dílčí, ale závažné problémy ( objem výkonů, * nepříznivého soc. klimatu , trvalá plat. neschopnost), zdánlivě úspěšná fa, ale vzhledem k extrémnímu růstu trvale naráží na nedostatek K
• fáze: výkonů, rentability, potřeby K
sanační strategie:
krátkodobý sanační program - x měsíců, rychlá obnova narušené stability, hlavně finance
střednědobý sanační program - 1 rok, restrukturalizace zaměřená k předmětu a financování (popř. organizační uspořádání)
dlouhodobý sanační program - předcházet krizím pomocí dlouhodobé strategie podniku
povaha krize:
strategická krize - špatné místo, sortiment výroby, nadměrné kapacity, kontrola
vyvolaná hosp. výsledky - konkurenceschopnost výrobků, cena, personální N, chyby ve financování)
krize likvidity - porušování finanční rovnováhy, investice
Fáze ozdravného procesu:
2. Analýza výchozí situace podniku (všeobecná informace o firmě, ekonomická, výrobní, personální a sociální a finanční analýza a shrnutí)
střednědobý sanační program - 1 rok, restrukturalizace zaměřená k předmětu a financování (popř. organizační uspořádání)
dlouhodobý sanační program - předcházet krizím pomocí dlouhodobé strategie podniku
povaha krize:
strategická krize - špatné místo, sortiment výroby, nadměrné kapacity, kontrola
vyvolaná hosp. výsledky - konkurenceschopnost výrobků, cena, personální N, chyby ve financování)
krize likvidity - porušování finanční rovnováhy, investice
Fáze ozdravného procesu:
2. Analýza výchozí situace podniku (všeobecná informace o firmě, ekonomická, výrobní, personální a sociální a finanční analýza a shrnutí)
51.1.9. Společ51.1.10. né podnikání s kapitálovou spoluúč51.1.11. astí
• přímé investice - zakládání a získávání podniků a poboček (nabízí výrobky jediné fy, od reprezentanta se liší sortimentem a počtem zaměstnanců), např. založení n. rozšíření výlučně vlastněného podniku, účast v novém nebo existujícím podniku za podmínek, že investor získá min 10% podíl, úvěr na 5 n. více let, užití Z ze stávající investice na její rozšíření, vklad peněz do ZJ ...
usiluje o dlouhodobé konkurenční výhody
• investice v zahraničí: cíle - proniknou na zahraniční trhy, dosažení rentability, zabezpečení návratnosti vložených prostředků, bezpečnost investování, likvidita podnikání
• zahraniční (hostitelská) země - věnovat pozornost základním druhům problémů:
• specifika host. zemí (dohody mezi zeměmi o obchodně - ekonomické spolupráci, o zrušení vízové povinnosti, o zamezení dvojího zdanění, právní normy, podíly zahraničního investora)
• pracovní povolení (povolení k pobytu (vízum) musí výslovně výdělečnou činnost připouštět, získáno před vstupem do země, právní způsobilost)
• další legislativa a jiné podmínky ( ŽP, DPH, cla, zóny volného obchodu, vztah k pozemkům, ohlašovací povinnost)
usiluje o dlouhodobé konkurenční výhody
• investice v zahraničí: cíle - proniknou na zahraniční trhy, dosažení rentability, zabezpečení návratnosti vložených prostředků, bezpečnost investování, likvidita podnikání
• zahraniční (hostitelská) země - věnovat pozornost základním druhům problémů:
• specifika host. zemí (dohody mezi zeměmi o obchodně - ekonomické spolupráci, o zrušení vízové povinnosti, o zamezení dvojího zdanění, právní normy, podíly zahraničního investora)
• pracovní povolení (povolení k pobytu (vízum) musí výslovně výdělečnou činnost připouštět, získáno před vstupem do země, právní způsobilost)
• další legislativa a jiné podmínky ( ŽP, DPH, cla, zóny volného obchodu, vztah k pozemkům, ohlašovací povinnost)
• joint ventures -
• joint ventures - PO s hosp. činností se sídlem na českém území jestliže se na jejich založení nebo po něm podílí zahraniční účastník ( i výlučně zahraniční účastník)
zahraniční účast různou podobu (movité i nemovité věci, práva, akcie, pohledávky ...)
maximální výše podílu zahraničního účastníka 100%
• 25% - blokující minorita - bez jeho souhlasu nelze přijmout žádné významné rozhodnutí
• 49% - maximální minoritní podíl (menšinový)
• 51% - min majoritní podíl
• 76% - nemusí uvažovat blokující minoritu
• 100% - úplné převzetí zahraničním partnerem n. zřízení v ČR, kdy výlučným zřizovatelem a provozovatelem je zahraniční PO
výše podílu - dohodou smluvních stran (podíl majetkového vkladu podíl na řízení)
nejčastěji sro a as
* = zápis do OR, pečlivý výběr partnera (značka, image, tradice, velikost a stabilita K, šance dlouhodobého převzetí, ekonomická situace firmy, technická úroveň výrobků, kapacita fy, dosavadní spolupráce ...), vypracovat strategii, Letter of Intent - návrh na zahájení jednání o možné budoucí spolupráci
zahraniční účast různou podobu (movité i nemovité věci, práva, akcie, pohledávky ...)
maximální výše podílu zahraničního účastníka 100%
• 25% - blokující minorita - bez jeho souhlasu nelze přijmout žádné významné rozhodnutí
• 49% - maximální minoritní podíl (menšinový)
• 51% - min majoritní podíl
• 76% - nemusí uvažovat blokující minoritu
• 100% - úplné převzetí zahraničním partnerem n. zřízení v ČR, kdy výlučným zřizovatelem a provozovatelem je zahraniční PO
výše podílu - dohodou smluvních stran (podíl majetkového vkladu podíl na řízení)
nejčastěji sro a as
* = zápis do OR, pečlivý výběr partnera (značka, image, tradice, velikost a stabilita K, šance dlouhodobého převzetí, ekonomická situace firmy, technická úroveň výrobků, kapacita fy, dosavadní spolupráce ...), vypracovat strategii, Letter of Intent - návrh na zahájení jednání o možné budoucí spolupráci
51.1.3. Společ51.1.4. né a nadnárodní podniky
Společné podnikání = propojování tuzemských a zahraničních aktivit
51.1.5. Společ51.1.6. né podnikání bez kapitálové spoluúč51.1.7. asti (= volná forma společ51.1.8. ného podnikání)
• obchodní zástupce (dealer) - prodej (1 n. víc firem - výrobky se doplňují) a poradenské služby, je samostatný, práce na základě provizí
• reprezentant - nabízí výr. 1 fy (výběr z úplného sortimentu), výběr podle podmínek v místě reprezentanta, spolupracovníci jsou zaměstnanci firmy
• prodej (předání) licencí - předání know-how formou technické dokumentace, asistencí, zaškolením licenční poplatek
• výměnné obchody:
• barter - bilaterální obchod (2 os), výměna zboží bez účasti peněz
• kompenzační obchod - dodavatel částečně nebo zcela akceptuje zboží jako platbu, tu pak převede na 3. osobu
• obchod se zpětným nákupem - dodání zboží a odběr zboží, ze kt. bude danou technologii vyrábět
• paralelní obchod -dodá zboží a zaváže se, že do určité doby a výše odebere zboží ze seznamu, kt. neobsahuje zboží vyrobené uvedenou technologií
51.1.5. Společ51.1.6. né podnikání bez kapitálové spoluúč51.1.7. asti (= volná forma společ51.1.8. ného podnikání)
• obchodní zástupce (dealer) - prodej (1 n. víc firem - výrobky se doplňují) a poradenské služby, je samostatný, práce na základě provizí
• reprezentant - nabízí výr. 1 fy (výběr z úplného sortimentu), výběr podle podmínek v místě reprezentanta, spolupracovníci jsou zaměstnanci firmy
• prodej (předání) licencí - předání know-how formou technické dokumentace, asistencí, zaškolením licenční poplatek
• výměnné obchody:
• barter - bilaterální obchod (2 os), výměna zboží bez účasti peněz
• kompenzační obchod - dodavatel částečně nebo zcela akceptuje zboží jako platbu, tu pak převede na 3. osobu
• obchod se zpětným nákupem - dodání zboží a odběr zboží, ze kt. bude danou technologii vyrábět
• paralelní obchod -dodá zboží a zaváže se, že do určité doby a výše odebere zboží ze seznamu, kt. neobsahuje zboží vyrobené uvedenou technologií
• kooperace -
• kooperace - spolupráce mezi 2 nebo více hospodářsky samostatnými podniky prostřednictvím smluv
• práce ve mzdě - objednatel vše potřebné, dodavatel zhotoví, objednatel 100% odebere
• práce na objednávku - krátkodobé smlouvy na dodávku zboží, kt. vyrobí podle know-how od odběratele
• výrobní kooperace - partner vyrábí díly n. komponenty finál. produktu n. specializace a výměnou s ostatními doplní sortiment
• kooperace v administrativní oblasti - ve správě, v nákupu, odbytu ... (cílem N)
• franchising - 1. Druhému právo realizovat zboží n. služby s využitím jeho obchodního jména
• joint venture (společné riziko) - výsledek přímé investice 2 n. víc podniků, kt. na základě smlouvy zakládají PO, jejíž kapitál společně vytvářejí a na jejímž řízení se spolupodílejí n. na základě smluv. vztahů bez vynaložení investic pro zvládnutí konkrét. Úkolu
• práce ve mzdě - objednatel vše potřebné, dodavatel zhotoví, objednatel 100% odebere
• práce na objednávku - krátkodobé smlouvy na dodávku zboží, kt. vyrobí podle know-how od odběratele
• výrobní kooperace - partner vyrábí díly n. komponenty finál. produktu n. specializace a výměnou s ostatními doplní sortiment
• kooperace v administrativní oblasti - ve správě, v nákupu, odbytu ... (cílem N)
• franchising - 1. Druhému právo realizovat zboží n. služby s využitím jeho obchodního jména
• joint venture (společné riziko) - výsledek přímé investice 2 n. víc podniků, kt. na základě smlouvy zakládají PO, jejíž kapitál společně vytvářejí a na jejímž řízení se spolupodílejí n. na základě smluv. vztahů bez vynaložení investic pro zvládnutí konkrét. Úkolu
Internacionalizace činností
- využití mezinárodního prostředí k realizaci konkurenční výhody
zahraniční trhy: jazykové rozdíly, spotřeb. zvyklosti, konkurence, doprava a pojištění, cenové, platební a daňové podmínky, předpisy povolovací, daňové, jakostní, obalové ...
• kdo, komu, prostřednictvím koho, v ? měně, kde a jak kupní cena a jak zajištěno zaplacení (plátce = kupující, příjemce = dodavatel, prostředníkem B) platba předem, při odevzdání platebních dokladů (hotovost,převod z deviz. účtu, šek, směnka, dokumentární platba = akreditiv, inkaso, záruka), urč. dobu po dodávce (úvěr)
• využití: factoring - pohledávky nezajištěné
forfaiting - pohledávky zajištěné B instrumentem
• pojištění proti rizikům (komerční = ekonomické, teritoriální = politické)
• dodací doložky INCOTERMS: E - kupujícímu ve svém závodě
F - prodávající dopravci jmenovanému kupujícím
C - prodávající zajišťuje přepravní smlouvu, platí dopravné, neručí za ztrátu, poškození
D - prodávající nese všechny náklady a nebezpečí až do země určení
• doklady - potvrzení činností n. jejich výsledku - finanční (stvrzenka, faktura, směnka) a obchodní (původní, pojistné a dopravní)
zahraniční trhy: jazykové rozdíly, spotřeb. zvyklosti, konkurence, doprava a pojištění, cenové, platební a daňové podmínky, předpisy povolovací, daňové, jakostní, obalové ...
• kdo, komu, prostřednictvím koho, v ? měně, kde a jak kupní cena a jak zajištěno zaplacení (plátce = kupující, příjemce = dodavatel, prostředníkem B) platba předem, při odevzdání platebních dokladů (hotovost,převod z deviz. účtu, šek, směnka, dokumentární platba = akreditiv, inkaso, záruka), urč. dobu po dodávce (úvěr)
• využití: factoring - pohledávky nezajištěné
forfaiting - pohledávky zajištěné B instrumentem
• pojištění proti rizikům (komerční = ekonomické, teritoriální = politické)
• dodací doložky INCOTERMS: E - kupujícímu ve svém závodě
F - prodávající dopravci jmenovanému kupujícím
C - prodávající zajišťuje přepravní smlouvu, platí dopravné, neručí za ztrátu, poškození
D - prodávající nese všechny náklady a nebezpečí až do země určení
• doklady - potvrzení činností n. jejich výsledku - finanční (stvrzenka, faktura, směnka) a obchodní (původní, pojistné a dopravní)
podoba: horizontální -
podoba: horizontální - zabezpečují stejné n. konkurující si výrobky n. služby
vertikální - jeden podnik jako potenciální n. skutečný dodavatel výrobků n. služeb pro druhý, podnik se rozšiřuje směrem ke zdrojům (integrace vzad) n. ke spotřebiteli (integrace vpřed)
konglomerální - ani horizontální ani vertikální, např. výrobce potravin s výrobcem elektroniky
motivy: horizontální - úspory z rozsahu výroby
vertikální - získání kontroly a úspory z vertikální integrace
konglomerální - rozdělení rizika (princip portfolia)
zisk - hodnota fy po F n. A vyšší ( nutno odečíst náklady na F n. A)
úspěšnost - nejméně problematický podnik, kt. tvoří 1/3 - 1/2 jádra F n. A
jde o propojení výroby, řízení a účetnictví, úspěšnost 50 : 50, pro vyhodnocení nutno sledovat alespoň 3 roky. Fúze a akvizice je výhodnější firmy, kt. se prodávají ( kupujícímu ne cena akcií, konkurence na straně S na fúzi)
Strategické aliance:
- využití komplement. schopností partnerů ( slabé stránky jednoho kompenzovány silnými stránkami druhého)
- využívat trhy, podílet se o riziko a zabránit převzetí nepřátelskou firmou
- výhody: úspora času při zavádění nových výrobků, know-how pro výrobu stále složitějších výrobků, přístup k novým trhům, výhoda nízkých N v celém hodnotovém řetězci (řízení vstup. operací, výroba a vývoz, řízení výstup. operací, marketing a obchod, servisní služby, marže + infrastruktura, řízení pracovních sil, technologický rozvoj, obstaravatelská činnost)
-třetina aliancí přináší očekávané výsledky
vertikální - jeden podnik jako potenciální n. skutečný dodavatel výrobků n. služeb pro druhý, podnik se rozšiřuje směrem ke zdrojům (integrace vzad) n. ke spotřebiteli (integrace vpřed)
konglomerální - ani horizontální ani vertikální, např. výrobce potravin s výrobcem elektroniky
motivy: horizontální - úspory z rozsahu výroby
vertikální - získání kontroly a úspory z vertikální integrace
konglomerální - rozdělení rizika (princip portfolia)
zisk - hodnota fy po F n. A vyšší ( nutno odečíst náklady na F n. A)
úspěšnost - nejméně problematický podnik, kt. tvoří 1/3 - 1/2 jádra F n. A
jde o propojení výroby, řízení a účetnictví, úspěšnost 50 : 50, pro vyhodnocení nutno sledovat alespoň 3 roky. Fúze a akvizice je výhodnější firmy, kt. se prodávají ( kupujícímu ne cena akcií, konkurence na straně S na fúzi)
Strategické aliance:
- využití komplement. schopností partnerů ( slabé stránky jednoho kompenzovány silnými stránkami druhého)
- využívat trhy, podílet se o riziko a zabránit převzetí nepřátelskou firmou
- výhody: úspora času při zavádění nových výrobků, know-how pro výrobu stále složitějších výrobků, přístup k novým trhům, výhoda nízkých N v celém hodnotovém řetězci (řízení vstup. operací, výroba a vývoz, řízení výstup. operací, marketing a obchod, servisní služby, marže + infrastruktura, řízení pracovních sil, technologický rozvoj, obstaravatelská činnost)
-třetina aliancí přináší očekávané výsledky
• Koncern -
• Koncern - vzniká na základě kapitálové účasti n. smluvně, právně samostatné podniky (sro,as), jednotné hospodářské vedení, jako celek nemá právní subjektivitu, např.Volkswagen
• Holding - ovládání více společností jedním subjektem (holdingová, mateřská spol.), který má u dceřinných rozhodující podíl, cílem řídit hlavní finanční stránku podnikání = společný postup ve vybraných podnikových aktivitách, např. ČKD, Daimler-Benz
dceřinné spol. jsou samostatné PO, spolupráce na základě smluv
• Konsorcium - dočasné (příležitostné) sdružení podnikatelů k uskutečnění 1 nebo více obchodních případů na společný účet za přispění všech účastníků
51.1.2. Fúze a akvizice
lze chápat jako nástroj org. koncentrace
Fúze - dohoda o splynutí podniků v jeden - všechny podniky zaniknou a vznikne nový
- jeden existuje dál a ostatní do něj vplynou
hlavně u 2 as, podmínkou souhlas akcionářů
Akvizice (převzetí - takeover) - na základě koupě a prodeje, charakter (ne)přátelského převzetí
podmínka: před provedením F n. A existovaly samostatné podniky
• Holding - ovládání více společností jedním subjektem (holdingová, mateřská spol.), který má u dceřinných rozhodující podíl, cílem řídit hlavní finanční stránku podnikání = společný postup ve vybraných podnikových aktivitách, např. ČKD, Daimler-Benz
dceřinné spol. jsou samostatné PO, spolupráce na základě smluv
• Konsorcium - dočasné (příležitostné) sdružení podnikatelů k uskutečnění 1 nebo více obchodních případů na společný účet za přispění všech účastníků
51.1.2. Fúze a akvizice
lze chápat jako nástroj org. koncentrace
Fúze - dohoda o splynutí podniků v jeden - všechny podniky zaniknou a vznikne nový
- jeden existuje dál a ostatní do něj vplynou
hlavně u 2 as, podmínkou souhlas akcionářů
Akvizice (převzetí - takeover) - na základě koupě a prodeje, charakter (ne)přátelského převzetí
podmínka: před provedením F n. A existovaly samostatné podniky
50. Sdružování, sanace a zánik firem. Finanč51. ní vypořádání při zániku podniku
51.1. SDRUŽOVÁNÍ
• na základě smlouvy o sdružení z Obchodního zákoníku - takto vzniklá sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem, nezapisují se do obchodního rejstříku
• podřízení sdružených podniků jednotnému vedení, vyjadřuje stav konkurence v prostředí, udává se v %, např. Herfindahlův index H=Si2 kde i = tržní podíl podniků
51.1.1. Koncentrace a korporace
Koncentrace
• soustřeďování podnikových činností i VF (práce, stroje a zařízení, materiál,E) do stále větších celků:
- vnitřní růst jeho velikosti(věcná koncentrace)
- spojení místně odloučených podniků do nového org. celku = organizační koncentrace (fúze nebo akvizice)
• koncentrace výroby má ekonomické hranice, které jsou určeny výrobními a přepravními náklady Q VN PN
• na základě smlouvy o sdružení z Obchodního zákoníku - takto vzniklá sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem, nezapisují se do obchodního rejstříku
• podřízení sdružených podniků jednotnému vedení, vyjadřuje stav konkurence v prostředí, udává se v %, např. Herfindahlův index H=Si2 kde i = tržní podíl podniků
51.1.1. Koncentrace a korporace
Koncentrace
• soustřeďování podnikových činností i VF (práce, stroje a zařízení, materiál,E) do stále větších celků:
- vnitřní růst jeho velikosti(věcná koncentrace)
- spojení místně odloučených podniků do nového org. celku = organizační koncentrace (fúze nebo akvizice)
• koncentrace výroby má ekonomické hranice, které jsou určeny výrobními a přepravními náklady Q VN PN
• možnost omezení hospodářské soutěže
• možnost omezení hospodářské soutěže ( nekalá soutěž nebo nedovolené omezování hosp. soutěže - protimonopolní zákony proti zneužití monopolního (0 hosp. soutěž) a dominantního (30%) postavení (není vystaven podstatné soutěži) = nejsou povoleny kartelové dohody (= přímé nebo nepřímé stanovení cen, omezení nebo kontrola výroby, odbytu, rozdělení trhu n. zdrojů, omezení přístupu dalších podnikatelů, omezení práva výstupu z dohody).
Formy:
• převzetí (akvizice)
• fúze (splynutí)
• Joint Venture
• neformální sdružení
• rozštěpení podniku
Korporace = v různé míře právně a ekonomicky spojené podniky:
• Trust - ztráta hosp. a právní samostatnosti, jednotné vedení, cílem ovládnutí trhu (často protitrustové zákony - v mnoha státech trust zakázán)
• Kartel - hosp. i právní samostatnost, cílem ovlivňování tržních elementů, zakázán, jestliže omezuje konkurenci
Formy:
• převzetí (akvizice)
• fúze (splynutí)
• Joint Venture
• neformální sdružení
• rozštěpení podniku
Korporace = v různé míře právně a ekonomicky spojené podniky:
• Trust - ztráta hosp. a právní samostatnosti, jednotné vedení, cílem ovládnutí trhu (často protitrustové zákony - v mnoha státech trust zakázán)
• Kartel - hosp. i právní samostatnost, cílem ovlivňování tržních elementů, zakázán, jestliže omezuje konkurenci
Absorpč ní –
Absorpč ní – prostá metoda kalkulace (1 druh výrobku, kalkulace dělením), zakázková metoda kalkulace (samostatné zakázkové listy, náklady jsou přímé a režijní), metoda sdružených výkonů (více vyrobků, kalkulace rozč ítáním), fázová metoda kalkulace (výrobek prochází fázemi, náklady přímé a nepřímé – výrobní a správní režie), postupná metoda kalkulace (v každé fázi se k výrobku připoč ítají náklady), rozdílová metoda kalkulace (v Č R, normová metoda (normová spotřeba a pak se sledují odchylky) a metoda standardních nákladů (stanoveny nejen výrobní, ale i režijní normy, odchylky mohou být kvalitativní a kvantitativní)).
Neabsorpč ní – metoda variabilních nákladů (kalkulují pouze variabilní náklady, příspěvek na úhradu = P – PVN, celkový příspěvek na úhradu U= celkové výnosy – CVN, Zisk = U – celkové fixní náklady, podmínka pro zastavení výroby U=0) a metoda bodu zvratu (bod, kdy výroba je zisková, CV=CN, CV=FN+PVN*2, bezpeč nostní podnikatelská rezerva – o kolik je možno snížit výnosy, aby byl ještě ziskový).
Neabsorpč ní – metoda variabilních nákladů (kalkulují pouze variabilní náklady, příspěvek na úhradu = P – PVN, celkový příspěvek na úhradu U= celkové výnosy – CVN, Zisk = U – celkové fixní náklady, podmínka pro zastavení výroby U=0) a metoda bodu zvratu (bod, kdy výroba je zisková, CV=CN, CV=FN+PVN*2, bezpeč nostní podnikatelská rezerva – o kolik je možno snížit výnosy, aby byl ještě ziskový).
49.2.2. Řízení po linii vnitropodnikových útvarů
45 analýza V a N dle podnikových útvaru.
o Organizačo ní struktura má
vertikální (centralizované a decentralizované řízení) a
horizontální vazby (předmětné – decentralizovaný a technologické centralizovaný)
o Ekonomická struktura – jakými ekonomickými nástroji budou střediska řízena
nákladové (nákladové rozpoč ty, kontrola skuteč ně vynaložených výdajů)
výdajovém (rozpoč et výdajů peněžních prostředků – výzkum, vývoj
výnosové (rozpoč et výnosů například prodejní místa)
ziskové (rozpoč et zisku – mohou jej ovlivnit)
rentabilní ()rozpoč et rentability krátkodobých prostředků)
investič ní.
o Organizačo ní struktura má
vertikální (centralizované a decentralizované řízení) a
horizontální vazby (předmětné – decentralizovaný a technologické centralizovaný)
o Ekonomická struktura – jakými ekonomickými nástroji budou střediska řízena
nákladové (nákladové rozpoč ty, kontrola skuteč ně vynaložených výdajů)
výdajovém (rozpoč et výdajů peněžních prostředků – výzkum, vývoj
výnosové (rozpoč et výnosů například prodejní místa)
ziskové (rozpoč et zisku – mohou jej ovlivnit)
rentabilní ()rozpoč et rentability krátkodobých prostředků)
investič ní.
49.3. Nástroje vnitropodnikového finanč49.4. ního řízení
49 sledování skutečných nákladů střediska – zjišťuje se tvorba nákladů ve skutečnosti oproti rozpočtu nákladů. Jen v těch střediscích, kde lze náklady ovlivnit
50 vyjádření vnitropodnikových výnosů pomocí vnitropodnikové ceny – tato cena je vyjádřením výkonu střediska, nenahrazuje tržní cenu, slouží k řízení. VC je měřítkem činnosti, ale může způsobit i konflikty (nárůst ceny výrobku). VC se odvíjí od prodávajícího útvaru. VC lze stanovit 3 způsoby : nákladové VC (předem stanovené plné náklady přímé a nepřímé; variabilní náklady; oportunitní náklady - variabilní náklady + ušlý zisk), ziskové VC (u finálních produktů, buď vychází z nákladů nebo z tržní ceny) a VC dohodnuté uvnitř podniku (cenu stanoví vedení; cena tržní; cena dohodnuta s kupujícím)
51 sledování vnitropodnikových výsledků hospodaření – je zadán rozpočet zisku a středisko je pak hodnoceno podle tohoto plnění. Je hodnoceno měřítko efektivnosti práce a měřítko hospodárnosti vnitropodnikového útvaru
52 využití CF pomocí vnitropodnikové banky. – útvary si udržují příznivou platební situaci, je sledováno pomocí analytických účtů v účetnictví. Jednotky musí mít samostatnou odpovědnost. Potom jsou lepší podklady výsledku hospodaření.
50 vyjádření vnitropodnikových výnosů pomocí vnitropodnikové ceny – tato cena je vyjádřením výkonu střediska, nenahrazuje tržní cenu, slouží k řízení. VC je měřítkem činnosti, ale může způsobit i konflikty (nárůst ceny výrobku). VC se odvíjí od prodávajícího útvaru. VC lze stanovit 3 způsoby : nákladové VC (předem stanovené plné náklady přímé a nepřímé; variabilní náklady; oportunitní náklady - variabilní náklady + ušlý zisk), ziskové VC (u finálních produktů, buď vychází z nákladů nebo z tržní ceny) a VC dohodnuté uvnitř podniku (cenu stanoví vedení; cena tržní; cena dohodnuta s kupujícím)
51 sledování vnitropodnikových výsledků hospodaření – je zadán rozpočet zisku a středisko je pak hodnoceno podle tohoto plnění. Je hodnoceno měřítko efektivnosti práce a měřítko hospodárnosti vnitropodnikového útvaru
52 využití CF pomocí vnitropodnikové banky. – útvary si udržují příznivou platební situaci, je sledováno pomocí analytických účtů v účetnictví. Jednotky musí mít samostatnou odpovědnost. Potom jsou lepší podklady výsledku hospodaření.
46. Vnitropodnikové finanč47. ní řízení, soustava nástrojů ...
46. Vnitropodnikové finanč47. ní řízení, soustava nástrojů vnitropodnikového finanč48. ního řízení, rozpoč49. ty jako nástroj řízení
49.1. Vnitropodnikové finanč49.2. ní řízení
– řízení po linii výkonů (analýza N V a Z z jednotlivých výrobků – kalkulace nákladů) a řízení po linii vnitropodnikových útvarů (analýza V N a Z z hlediska odpovědnosti za jejich vznik).
49.2.1. Řízení po linii výkonů
44 řeší 3 základní problémy : jaký sortiment, jaký objem výroby a za jakou cenu. Základním nástrojem je především kalkulace nákladů. Kalkulace nákladů na jednotku výkonu = kalkulační jednice. Výpočet lze provést předběžný (informace z minulého období) a výsledný (informace ze současného období). Kalkulační členění nákladů (přímé nepřímé) a druhové členění (provozní finanční a mimořádné)
o náklady fixní a variabilní (lineární, progresivní, degresivní)
o Metody kalkulace jsou absorpčo ní (náklady v druhovém čo lenění jsou transformovány na náklady v kalkulačo ním čo lenění) na neabsorpčo ní (založeny na čo lenění nákladů na fixní a variabilní).
49.1. Vnitropodnikové finanč49.2. ní řízení
– řízení po linii výkonů (analýza N V a Z z jednotlivých výrobků – kalkulace nákladů) a řízení po linii vnitropodnikových útvarů (analýza V N a Z z hlediska odpovědnosti za jejich vznik).
49.2.1. Řízení po linii výkonů
44 řeší 3 základní problémy : jaký sortiment, jaký objem výroby a za jakou cenu. Základním nástrojem je především kalkulace nákladů. Kalkulace nákladů na jednotku výkonu = kalkulační jednice. Výpočet lze provést předběžný (informace z minulého období) a výsledný (informace ze současného období). Kalkulační členění nákladů (přímé nepřímé) a druhové členění (provozní finanční a mimořádné)
o náklady fixní a variabilní (lineární, progresivní, degresivní)
o Metody kalkulace jsou absorpčo ní (náklady v druhovém čo lenění jsou transformovány na náklady v kalkulačo ním čo lenění) na neabsorpčo ní (založeny na čo lenění nákladů na fixní a variabilní).
- Běžný majetek
hotovost a vklady – NH
• ceny zásob - PC n. výrobní náklady
• způsoby ocenění zásob
• průměrné ceny (aritmetický průměr z pořizovacích cen všech dodávek)
• metoda FIFO (first in- first out) - přišla 1., odejde 1., jestliže klesají ceny nižší zisk
• metoda LIFO (last in-first out) - nejdříve se spotřebuje poslední dodávka, při růstu cen, zmírňuje dopad inflace na zisk, podle našich daňových předpisů se nesmí používat
- Dluhy (pasiva)
• CK - úč• etní (nominální) hodnota
• vlastní jmění - úč• etní hodnota, u akcií = tržní cena poč• et akcií (vlastní jmění + CK = tržní hodnota firmy)
45.2. Metodické přístupy k oceňování podniku
• celková hodnota podniku je dána užitkem, kt. fa poskytuje svému majiteli = budoucí výnosy (Z, CF)
• ceny zásob - PC n. výrobní náklady
• způsoby ocenění zásob
• průměrné ceny (aritmetický průměr z pořizovacích cen všech dodávek)
• metoda FIFO (first in- first out) - přišla 1., odejde 1., jestliže klesají ceny nižší zisk
• metoda LIFO (last in-first out) - nejdříve se spotřebuje poslední dodávka, při růstu cen, zmírňuje dopad inflace na zisk, podle našich daňových předpisů se nesmí používat
- Dluhy (pasiva)
• CK - úč• etní (nominální) hodnota
• vlastní jmění - úč• etní hodnota, u akcií = tržní cena poč• et akcií (vlastní jmění + CK = tržní hodnota firmy)
45.2. Metodické přístupy k oceňování podniku
• celková hodnota podniku je dána užitkem, kt. fa poskytuje svému majiteli = budoucí výnosy (Z, CF)
a) metody úč• etní - firma=
a) metody úč• etní - firma = majetek, cena souč• tem aktiv, např. substanč• ní metoda - oceňování podstaty = reprodukč• ní pořizovací cena – odpisy
• b) metody výnosové (peněžní toky - CF, Z, volného CF *)
• c) metody burzovních ocenění - tržní hodnota akcií
• někdy se výsledná hodnota stanoví jako aritmetický průměr hodnot získaných a) a b), rozdíl jejich hodnot = goodwill
• metoda (diskontovaného) volného CF - VCF obsahuje č• istý Z, odpisy + zdaněné úroky (tj. č• istý výnos pro investory, o investice, se kt. se poč• ítá v budoucích letech) hodnota fy dána SHCF po zdanění, kt. oč• ekávají vlastníci a investoři v bud letech. VCF se poč• ítá pro plánovací horizont 5 let, od 6. roku se poč• ítá věč• ný výnos(renta - perpetuita)
• Tržní hodnota podniku THP = souč• et SHCF za 5 let + SHVR v 5. roce tj VCF v roce 6/ (i - g), kde i - diskontní sazba, g - oč• ekávané tempo růstu CF. Tržní hodnota VK = THP - TH dluhů. Jestliže stejné výnosy a neomezená doba č• innosti fy THP = Z/i
• b) metody výnosové (peněžní toky - CF, Z, volného CF *)
• c) metody burzovních ocenění - tržní hodnota akcií
• někdy se výsledná hodnota stanoví jako aritmetický průměr hodnot získaných a) a b), rozdíl jejich hodnot = goodwill
• metoda (diskontovaného) volného CF - VCF obsahuje č• istý Z, odpisy + zdaněné úroky (tj. č• istý výnos pro investory, o investice, se kt. se poč• ítá v budoucích letech) hodnota fy dána SHCF po zdanění, kt. oč• ekávají vlastníci a investoři v bud letech. VCF se poč• ítá pro plánovací horizont 5 let, od 6. roku se poč• ítá věč• ný výnos(renta - perpetuita)
• Tržní hodnota podniku THP = souč• et SHCF za 5 let + SHVR v 5. roce tj VCF v roce 6/ (i - g), kde i - diskontní sazba, g - oč• ekávané tempo růstu CF. Tržní hodnota VK = THP - TH dluhů. Jestliže stejné výnosy a neomezená doba č• innosti fy THP = Z/i
Krátkodobé bankovní úvěry
Formu peněžních (poskytnutí peněz) nebo závazkových úvěrů (zavazuje se za klienta).
Peněžní úvěry jsou krátkodobá bankovní půjčka, revolvingový úvěr (banka neustále doplňuje úvěr do sjednané částky), lombardní úvěr (poskytnut proti zástavě CP), úvěr na zásoby (v současnosti už skoro ne), překlenovací úvěr (firma je ve vážných problémech), kontokorentní úvěr (na běžném účtu do mínusu).
K závazkovým úvěrům patří avalový (banka se zaručí za závazek, avalová provize) a akceptační úvěr (bynka vystaví směnku na sebe, a dlužník se zavazuje ji splatit (deponovat) před dobou splatnosti.).
Zvláštní formy financování krátkodobých potřeb podniku
Zahrnují především operativní leasing a factoring.
Operativní leasing (provozní) představuje krátkodobé pronajmutí potřebných prostředků.
Factoring – financování krátkodobých pohledávek factoringovou firmou (factorem). Klient se zavazuje převádět na factora veškeré své pohledávky. Factor vyplatí klientovy zálohu a po té sám vymáhá pohledávku. Je buď skrytý – peníze na zvláštní účet, nebo otevřený – odběratelé jsou obeznámeni notifikačním dopisem.
Peněžní úvěry jsou krátkodobá bankovní půjčka, revolvingový úvěr (banka neustále doplňuje úvěr do sjednané částky), lombardní úvěr (poskytnut proti zástavě CP), úvěr na zásoby (v současnosti už skoro ne), překlenovací úvěr (firma je ve vážných problémech), kontokorentní úvěr (na běžném účtu do mínusu).
K závazkovým úvěrům patří avalový (banka se zaručí za závazek, avalová provize) a akceptační úvěr (bynka vystaví směnku na sebe, a dlužník se zavazuje ji splatit (deponovat) před dobou splatnosti.).
Zvláštní formy financování krátkodobých potřeb podniku
Zahrnují především operativní leasing a factoring.
Operativní leasing (provozní) představuje krátkodobé pronajmutí potřebných prostředků.
Factoring – financování krátkodobých pohledávek factoringovou firmou (factorem). Klient se zavazuje převádět na factora veškeré své pohledávky. Factor vyplatí klientovy zálohu a po té sám vymáhá pohledávku. Je buď skrytý – peníze na zvláštní účet, nebo otevřený – odběratelé jsou obeznámeni notifikačním dopisem.
45. Stanovení hodnoty podniku. Metodické přístupy k oceňování podniku
45.1. Ocenění majetku podniku
- důležité při prodeji, vstupu CK, fúzi, likvidaci, dědickém řízení
- IM
• jednotlivé položky A se oceňují individuálně, celková hodnota A se zjistí souč• tem jednotlivých položek
• stálá A se v R uvádí ve 3 položkách
• v PC – brutto
• oprávky – korekce
• v ZC - netto (PC snížené o korekce)
• odpisování
• PC stálých A v závislosti na č• ase n. podle výkonů
• lineární (v každém roce stejné odpisy), O = (PC - ZC)/t
• zrychlené (degresivní) - v 1. letech víc
• pro daňové úč• ely - lineární n. zrychlené, odpisové skupiny
• pro vlastní potřebu - libovolně
- důležité při prodeji, vstupu CK, fúzi, likvidaci, dědickém řízení
- IM
• jednotlivé položky A se oceňují individuálně, celková hodnota A se zjistí souč• tem jednotlivých položek
• stálá A se v R uvádí ve 3 položkách
• v PC – brutto
• oprávky – korekce
• v ZC - netto (PC snížené o korekce)
• odpisování
• PC stálých A v závislosti na č• ase n. podle výkonů
• lineární (v každém roce stejné odpisy), O = (PC - ZC)/t
• zrychlené (degresivní) - v 1. letech víc
• pro daňové úč• ely - lineární n. zrychlené, odpisové skupiny
• pro vlastní potřebu - libovolně
Očekávaný zisk =
Očekávaný zisk = p * (výnosy – náklady) – (1-p) * náklady > 0
Pro motivaci k zaplacení jsou poskytovány obchodní slevy (například u sezónního zboží) a hotovostní slevy (skonto).
Ekvivalentní p.a. = sazba skonta v % / (splatnosti úvěru ve dnech – lhůta pro poskytnutí skonta) * 360
44.6.5. Rozhodování o peněžních prostředcích
Řízení peněžních prostředků se zaměřuje především na zajištění platební schopnost, minimalizaci nákladů na její zajištění a na minimalizaci rizika spojeného s držbou peněz. K tomuto řízení lze přistoupit 2 způsoby : věcné (operativní) řízení a řízení na základě modelu peněžních prostředků.
Operativní řízení je především na základě krátkodobých finančních plánů. Bilancují se příjmy a výdaje podniku. Sestavují se platební kalendáře.
Řízení na základě modelů : Baumolův, Berankův, Miller Orrův model.
Baumolův model – obdobně jako zásoby jsou i peníze rovnoměrně spotřebovávány. Doplněny jsou prodejem krátkodobých CP. Se zabezpečením peněz je spojeno náklady na prodej CP a náklady na držení peněz. Jde o to nalézt optimální výši prodeje CP.
Pro motivaci k zaplacení jsou poskytovány obchodní slevy (například u sezónního zboží) a hotovostní slevy (skonto).
Ekvivalentní p.a. = sazba skonta v % / (splatnosti úvěru ve dnech – lhůta pro poskytnutí skonta) * 360
44.6.5. Rozhodování o peněžních prostředcích
Řízení peněžních prostředků se zaměřuje především na zajištění platební schopnost, minimalizaci nákladů na její zajištění a na minimalizaci rizika spojeného s držbou peněz. K tomuto řízení lze přistoupit 2 způsoby : věcné (operativní) řízení a řízení na základě modelu peněžních prostředků.
Operativní řízení je především na základě krátkodobých finančních plánů. Bilancují se příjmy a výdaje podniku. Sestavují se platební kalendáře.
Řízení na základě modelů : Baumolův, Berankův, Miller Orrův model.
Baumolův model – obdobně jako zásoby jsou i peníze rovnoměrně spotřebovávány. Doplněny jsou prodejem krátkodobých CP. Se zabezpečením peněz je spojeno náklady na prodej CP a náklady na držení peněz. Jde o to nalézt optimální výši prodeje CP.
Berankův model –
Berankův model – příjmy hotovosti jsou lineární a lze z nich uhrazovat výdaje.
Miller-Orrův model – nejreálnější. Peníze nejsou spotřebovávány rovnoměrně. Nakreslil horní a dolní mez hotovostního zůstatku a ve vzdálenosti 1/3 od dolní meze je bod návratu. Rozpětí mezí = 3*(3/4 * náklady na rpodej CP*rozptyl denních hotovostních toků / denní úroková sazba).
44.6.6. Rozhodování o krátkodobém financování
Výhodou krátkodobých zdrojů je větší flexibilita a obvykle i nižší cena. Největší část těchto zdrojů je v podobě závazků vůči dodavatelům (obchodní úvěr). Dále je možno využít krátkodobého bankovního úvěru a jiných forem financování.
Obchodní úvěr
Čerpá odběratel od dodavatele tím, že platí až po sjednané doby splatnosti. Obvykle je úrok zakalkulován již v ceně dodávky. Písemný doklad slouží faktura, směnka, šek. Směnka má funkci platební, zajišťovací, úvěrovou. Formy jsou vlastní nebo cizí. Vlastní je solosměnka, vystavuje ji dlužník a zavazuje se zaplatit věřiteli. Cizí směnka (trata) vystavena věřitelem a přikazuje směnečnému dlužníkovi aby zaplatil osobě na směnce uvedené. Nejlepší je, když je banka ručitelem.
Diskont směnky = NH směnky * diskontní sazby * (čas do doby splatností / 360)
Miller-Orrův model – nejreálnější. Peníze nejsou spotřebovávány rovnoměrně. Nakreslil horní a dolní mez hotovostního zůstatku a ve vzdálenosti 1/3 od dolní meze je bod návratu. Rozpětí mezí = 3*(3/4 * náklady na rpodej CP*rozptyl denních hotovostních toků / denní úroková sazba).
44.6.6. Rozhodování o krátkodobém financování
Výhodou krátkodobých zdrojů je větší flexibilita a obvykle i nižší cena. Největší část těchto zdrojů je v podobě závazků vůči dodavatelům (obchodní úvěr). Dále je možno využít krátkodobého bankovního úvěru a jiných forem financování.
Obchodní úvěr
Čerpá odběratel od dodavatele tím, že platí až po sjednané doby splatnosti. Obvykle je úrok zakalkulován již v ceně dodávky. Písemný doklad slouží faktura, směnka, šek. Směnka má funkci platební, zajišťovací, úvěrovou. Formy jsou vlastní nebo cizí. Vlastní je solosměnka, vystavuje ji dlužník a zavazuje se zaplatit věřiteli. Cizí směnka (trata) vystavena věřitelem a přikazuje směnečnému dlužníkovi aby zaplatil osobě na směnce uvedené. Nejlepší je, když je banka ručitelem.
Diskont směnky = NH směnky * diskontní sazby * (čas do doby splatností / 360)
Kritickou mezí je stav, kdy je pracovní ...
Kritickou mezí je stav, kdy je pracovní kapitál nulový. Kdyby byl záporný, znamenalo by to, že část stálých aktiv je hrazena krátkodobými zdroji. Vyšší objem PK snižuje riziko platební neschopnosti, ovšem mohou být příliš drahé. Potřebná výše lze vypočítat pomocí obratového cyklu peněz.
Doba obratu zásob = 360 / (tržby / průměrný stav zásob)
Doba obratu pohledávek = pohledávky / (tržby / 360)
Doba odkladu plateb = průměrný stav závazků / průměrné denní nákupy
Obratový cyklus peněz = Doba obratu zásob + Doba obratu pohledávek - Doba odkladu plateb
Průměrné denní nákupy = roční nákup materiálu / 360
Denní potřeba peněz = denní náklady
Potřeba pracovního kapitálu = Denní potřeba peněz * Obratový cyklus peněz
44.6.3. Rozhodování o zásobách
Zásoby vyvolávají náklad, proto je nutné rozhodovat o jejich optimální výši. Celkové náklady tvoří pořizovací, na skladování a údržbu, a náklady nedostatku zásob. Pořizovací náklady = cena za jednotku * počet jednotek. Jsou lineární. Náklady na skladování jsou na světlo, teplo, budovy, úroky z úvěrů.
Doba obratu zásob = 360 / (tržby / průměrný stav zásob)
Doba obratu pohledávek = pohledávky / (tržby / 360)
Doba odkladu plateb = průměrný stav závazků / průměrné denní nákupy
Obratový cyklus peněz = Doba obratu zásob + Doba obratu pohledávek - Doba odkladu plateb
Průměrné denní nákupy = roční nákup materiálu / 360
Denní potřeba peněz = denní náklady
Potřeba pracovního kapitálu = Denní potřeba peněz * Obratový cyklus peněz
44.6.3. Rozhodování o zásobách
Zásoby vyvolávají náklad, proto je nutné rozhodovat o jejich optimální výši. Celkové náklady tvoří pořizovací, na skladování a údržbu, a náklady nedostatku zásob. Pořizovací náklady = cena za jednotku * počet jednotek. Jsou lineární. Náklady na skladování jsou na světlo, teplo, budovy, úroky z úvěrů.
Jsou klesající s počtem skladovaných jednotek.
Jsou klesající s počtem skladovaných jednotek. Náklady z nedostatku zásob jsou ve formě zisku ušlého z nedodaných výrobků, nebo penále. Optimální výše zásob přináší minimální celkové skladovací náklady. Nc = (PC dodávky * spotřeba / velikost dodávky) + (prům. nákl. na jednotku * velikost dodávky / 2) + cena za jednotku * spotřeba za období
Nejčastěji je používán EQQ ekonomická velikost objednávky = sqrt (2*Pcdodávky*spotřeba/prům náklady na sklad. Jednotky).
Výše pojistné zásoby je odvislá od proměnlivosti poptávky, výše skladovacích nákladů a výše ztrát plynoucích z nedostatku zásob. Plánovaná denní spotřeba zásob = denní spotřeba * (T1/2 + T2).
Zásoby přináší výhody : využití množstevních slev, snižují riziko neuspokojení poptávky, spekulace na růst hodnoty zásob v čase.
44.6.4. Rozhodování o pohledávkách
O poskytnutí obchodního úvěru firmy rozhodují v rámci své úvěrové finanční politiky. Může nabídnout : placení při dodání, opožděné placení, placení předem a placení postupné. Optimální úroveň poskytnutých úvěrů je dána rovnováhou mezi ziskem z většího objemu prodeje a mezi náklady a rizikem. Podnik řeší : zda poskytnout, stanovení limitu, kontrola pohledávek, sběr informací o odběratelích, analýza a plánování úvěrových vztahů. Rozhoduje se dle výše očekávaného zisku a pravděpodobnosti, že zaplatí.
Nejčastěji je používán EQQ ekonomická velikost objednávky = sqrt (2*Pcdodávky*spotřeba/prům náklady na sklad. Jednotky).
Výše pojistné zásoby je odvislá od proměnlivosti poptávky, výše skladovacích nákladů a výše ztrát plynoucích z nedostatku zásob. Plánovaná denní spotřeba zásob = denní spotřeba * (T1/2 + T2).
Zásoby přináší výhody : využití množstevních slev, snižují riziko neuspokojení poptávky, spekulace na růst hodnoty zásob v čase.
44.6.4. Rozhodování o pohledávkách
O poskytnutí obchodního úvěru firmy rozhodují v rámci své úvěrové finanční politiky. Může nabídnout : placení při dodání, opožděné placení, placení předem a placení postupné. Optimální úroveň poskytnutých úvěrů je dána rovnováhou mezi ziskem z většího objemu prodeje a mezi náklady a rizikem. Podnik řeší : zda poskytnout, stanovení limitu, kontrola pohledávek, sběr informací o odběratelích, analýza a plánování úvěrových vztahů. Rozhoduje se dle výše očekávaného zisku a pravděpodobnosti, že zaplatí.
Fact.spol.se zavazuje, že po převzetí ...
Fact.spol.se zavazuje, že po převzetí dokladů o pohledávkách poskytne klientovi zálohu a současně se postará o inkaso pohledávky. Zbytek pohledávky obdrží firma zž po zaplacení dlužníkem.
1 Skrytý factoring – dlužník neví, že jeho závazek převzala jiná společnost
2 otevřený factoring – odběratelé jsou informováni o zapojení fact.společnosti
Výhody: flexibilita financování, podnik není zatížen zbytečnými úroky, umožňuje zpřesnění plánování CF, snižuje riziko nesplacení pohl., zjednodušení administrativy.
44.5. Krátkodobé finanč44.6. ní rozhodování 2
44.6.1. Rozhodování o krátkodobém majetku podniku
Je rozhodováním o velikosti a struktuře složek oběžného majetku. Strukturu tvoří zásoby, pohledávky a peněžní prostředky včetně finančního majetku krátkodobé pJedná se o majetek, který stále mění svou podobu. Peníze – zásobování – materiál – výroby – výrobky – prodej – pohledávky – peníze. Délka provozního cyklu je odvislá od činnosti podniku. Oběžný majetek je třeba udržet na přiměřené úrovni. Lze využít buď globální (stanovení potřebné výše pracovního kapitálu) nebo analytický postup (stanovení optimální výše jednotlivých složek OA).ovahy.
44.6.2. Rozhodování o pracovním kapitálu
Z pohledu manažera je pracovní kapitál = OA – KZ
Z pohledu majitele je pracovní kapitál = DZ – SA
1 Skrytý factoring – dlužník neví, že jeho závazek převzala jiná společnost
2 otevřený factoring – odběratelé jsou informováni o zapojení fact.společnosti
Výhody: flexibilita financování, podnik není zatížen zbytečnými úroky, umožňuje zpřesnění plánování CF, snižuje riziko nesplacení pohl., zjednodušení administrativy.
44.5. Krátkodobé finanč44.6. ní rozhodování 2
44.6.1. Rozhodování o krátkodobém majetku podniku
Je rozhodováním o velikosti a struktuře složek oběžného majetku. Strukturu tvoří zásoby, pohledávky a peněžní prostředky včetně finančního majetku krátkodobé pJedná se o majetek, který stále mění svou podobu. Peníze – zásobování – materiál – výroby – výrobky – prodej – pohledávky – peníze. Délka provozního cyklu je odvislá od činnosti podniku. Oběžný majetek je třeba udržet na přiměřené úrovni. Lze využít buď globální (stanovení potřebné výše pracovního kapitálu) nebo analytický postup (stanovení optimální výše jednotlivých složek OA).ovahy.
44.6.2. Rozhodování o pracovním kapitálu
Z pohledu manažera je pracovní kapitál = OA – KZ
Z pohledu majitele je pracovní kapitál = DZ – SA
Hlavní otázky úvěrové politiky:
-zda poskytnou OÚ a za jakých podmínek
-stanovení úvěrových limitů jednotlivým odběratelům a důsledná kontrola
-kontrola pohledávek po lhůtě splatnosti a následná opatření
-systematický sběr informací o obchodních partnerech (posouzení důvěryhodnosti)
-analyzování, plánování a kontrola úvěrových vztahů a pohledávek
Při rozhodování, zda obchodní úvěr poskytnout je důležitá výše očekávaného zisku a pravděpodobnosti,že zákazník zaplatí
Očekávaný zisk = p*(V-N) – (1-p)*N (diskontování očekávaný zisk/(1+i))
Motivace k zaplacení v hotovosti
-prodejní slevy
-obchodní slevy – poskytuje dodavatel vybrané skupině zákazníků
-hotovostní slevy (scont, skonto)– sleva z prodejní ceny při rychlé úhradě
Úrok za poskytnutí obchodního úvěru = prodejní cena bez slevy – prodejní cena se slevou
Ekvivalentní roční úroková sazba = sazba skonta v %/(doba splatnosti úvěru – lhůta pro skonto) * 360 ……..počítá zúročení poskytnutého obchodního úvěru
Techniky vymáhání dluhu – telefonické nebo písemné upomínání, zadržení dalších zakázek, použití služeb speciálních agentur, soudní cestou.
-stanovení úvěrových limitů jednotlivým odběratelům a důsledná kontrola
-kontrola pohledávek po lhůtě splatnosti a následná opatření
-systematický sběr informací o obchodních partnerech (posouzení důvěryhodnosti)
-analyzování, plánování a kontrola úvěrových vztahů a pohledávek
Při rozhodování, zda obchodní úvěr poskytnout je důležitá výše očekávaného zisku a pravděpodobnosti,že zákazník zaplatí
Očekávaný zisk = p*(V-N) – (1-p)*N (diskontování očekávaný zisk/(1+i))
Motivace k zaplacení v hotovosti
-prodejní slevy
-obchodní slevy – poskytuje dodavatel vybrané skupině zákazníků
-hotovostní slevy (scont, skonto)– sleva z prodejní ceny při rychlé úhradě
Úrok za poskytnutí obchodního úvěru = prodejní cena bez slevy – prodejní cena se slevou
Ekvivalentní roční úroková sazba = sazba skonta v %/(doba splatnosti úvěru – lhůta pro skonto) * 360 ……..počítá zúročení poskytnutého obchodního úvěru
Techniky vymáhání dluhu – telefonické nebo písemné upomínání, zadržení dalších zakázek, použití služeb speciálních agentur, soudní cestou.
44.3. Krátkodobé bankovní úvěry
Jsou poskytovány obch.bankami na krytí zvýšené potřeby oběžného majetku.
1 Peněžní úvěry – skutečné poskytnutí likvidních peněz, klient platí úrok+splátky
2 Závazkové úvěry – banka poskytuje klientovi tím, že se zaručuje za určitý budoucí závazek klienta ve prospěch 3.osoby. Banka neposkytuje peníze, ale dává mu k dispozici jméno, chce za to provizi
Peněžní úvěry
1 Krát.bankovní půjčka – čerpá se jednorázově nebo postupně, poskytována na konkrétní potřebu
2 Revolvingový úvěr – je modifikací krát.bank.půjčky, banka úvěr po určitou dobu neustále doplňuje do určité výše, vyšší úrok
3 Lombardní úvěr – půjčení peněz proti likvidní movité zástavě, nejčastěji jsou touto zástavou CP
4 Úvěr na zásoby – více se používal v dřívějším systému řízení, dnes jsou podniky z ekonomických důvodů nuceny držet zásoby na co nejnižší úrovni
5 Překlenovací úvěr – využívají jej firmy, které se dostaly do vážných ekonom.problémů, banky nerady poskytují tyto úvěry
6 Kontokorentní úvěr – nejvýznamnější, je poskytován na běžném účtu, je stanoven limit. Náklady: pohotovostní provizi + provize za překročení limitu + provize z obratu + úrok z debetního zůstatku – úrok z kreditního zůstatku
1 Peněžní úvěry – skutečné poskytnutí likvidních peněz, klient platí úrok+splátky
2 Závazkové úvěry – banka poskytuje klientovi tím, že se zaručuje za určitý budoucí závazek klienta ve prospěch 3.osoby. Banka neposkytuje peníze, ale dává mu k dispozici jméno, chce za to provizi
Peněžní úvěry
1 Krát.bankovní půjčka – čerpá se jednorázově nebo postupně, poskytována na konkrétní potřebu
2 Revolvingový úvěr – je modifikací krát.bank.půjčky, banka úvěr po určitou dobu neustále doplňuje do určité výše, vyšší úrok
3 Lombardní úvěr – půjčení peněz proti likvidní movité zástavě, nejčastěji jsou touto zástavou CP
4 Úvěr na zásoby – více se používal v dřívějším systému řízení, dnes jsou podniky z ekonomických důvodů nuceny držet zásoby na co nejnižší úrovni
5 Překlenovací úvěr – využívají jej firmy, které se dostaly do vážných ekonom.problémů, banky nerady poskytují tyto úvěry
6 Kontokorentní úvěr – nejvýznamnější, je poskytován na běžném účtu, je stanoven limit. Náklady: pohotovostní provizi + provize za překročení limitu + provize z obratu + úrok z debetního zůstatku – úrok z kreditního zůstatku
Závazkové úvěry
1 Avalový úvěr – banka přebírá záruku za závazek klienta vůči 3.osobě, na základě smlouvy, cenou pro podnik je provize. Zkvalitňuje závazky podniku
2 Akceptační úvěr – poskytnutí záruky za směnku vydanou na ni žádajícím podnikem, banka se stává hlavním dlužníkem a je povinna v den splatnosti částku uhradit, i když ji podnik ještě nesložil na účet
3 Ramboursní úvěr – akceptační úvěr v zahraničním obchodě
44.4. Zvláštní formy financování krátk.potřeb
Operativní leasing
- krátkodobé pronajmutí prostředků. Pronajímatel převádí na nájemce práva k užívání předmětu. Po uplynutí sjednané doby pronájmu zůstává pronajímatel majitelem předmětu a zařízení je používáno pro další zájemce. Cenou za poskytnutý operativní leasing je sjednané nájemné.
Factoring
- financování krátk.pohledávek z obchodního styku specializovanou společností. Pohledávky jsou postoupeny na základě smlouvy, ve které se klient zavazuje, že bude převádět factoringové společnosti veškeré pohledávky, které s`olečnost akceptovala.
2 Akceptační úvěr – poskytnutí záruky za směnku vydanou na ni žádajícím podnikem, banka se stává hlavním dlužníkem a je povinna v den splatnosti částku uhradit, i když ji podnik ještě nesložil na účet
3 Ramboursní úvěr – akceptační úvěr v zahraničním obchodě
44.4. Zvláštní formy financování krátk.potřeb
Operativní leasing
- krátkodobé pronajmutí prostředků. Pronajímatel převádí na nájemce práva k užívání předmětu. Po uplynutí sjednané doby pronájmu zůstává pronajímatel majitelem předmětu a zařízení je používáno pro další zájemce. Cenou za poskytnutý operativní leasing je sjednané nájemné.
Factoring
- financování krátk.pohledávek z obchodního styku specializovanou společností. Pohledávky jsou postoupeny na základě smlouvy, ve které se klient zavazuje, že bude převádět factoringové společnosti veškeré pohledávky, které s`olečnost akceptovala.
Bod návratu =
Bod návratu = dolní mez + rozpětí/3. Dolní mez je volitelná může být i nulová. Praktické použití tohoto modelu je limitováno předpokladem náhodnosti a nezávislosti pen.toků
Další otázkou je, do kterých CP či vkladů investovat. Míru výnosu lze stanovit jako výnos / vložená pen.suma
44.1.6. Rozhodování o krátkodobém financování
= rozhodování o způsobu financování krátkodobých potřeb. Krátk.majetek a běžné provozní výdaje by měly být financovány z krátk.fin.zdrojů, ta část, která je finan.dlouh.zdroji se nazývá prac.kapitál. Krát.zdroje jsou oproti dlouh.flexibilní, levnější a snadněji dostupné. Podstatná část těchto zdrojů je získávána z krátkodobých závazků vůči dodavatelům – obchodní úvěr, dalšími krátk.zdroji jsou krátkodobé bankovní úvěry, zvláštní formy financování.
44.2. Obchodní úvěr
Krátkodobý fin. zdroj podniku.Úvěr, který čerpá odběratel od dodavatele, dodávku neplatí okamžitě, vzniká z dohodnutých platebních podmínek Odběratel vystupuje v roli dlužníka a dodavatel v roli věřitele
Levný zdroj, zpravidla bezúročný, správně by měl být úrok z úvěru již započítán v ceně zboží. Písemný doklad o vzniku Obch. úvěru je směnka, šek, faktura
Další otázkou je, do kterých CP či vkladů investovat. Míru výnosu lze stanovit jako výnos / vložená pen.suma
44.1.6. Rozhodování o krátkodobém financování
= rozhodování o způsobu financování krátkodobých potřeb. Krátk.majetek a běžné provozní výdaje by měly být financovány z krátk.fin.zdrojů, ta část, která je finan.dlouh.zdroji se nazývá prac.kapitál. Krát.zdroje jsou oproti dlouh.flexibilní, levnější a snadněji dostupné. Podstatná část těchto zdrojů je získávána z krátkodobých závazků vůči dodavatelům – obchodní úvěr, dalšími krátk.zdroji jsou krátkodobé bankovní úvěry, zvláštní formy financování.
44.2. Obchodní úvěr
Krátkodobý fin. zdroj podniku.Úvěr, který čerpá odběratel od dodavatele, dodávku neplatí okamžitě, vzniká z dohodnutých platebních podmínek Odběratel vystupuje v roli dlužníka a dodavatel v roli věřitele
Levný zdroj, zpravidla bezúročný, správně by měl být úrok z úvěru již započítán v ceně zboží. Písemný doklad o vzniku Obch. úvěru je směnka, šek, faktura
Směnka -
Směnka - dlužní úpis, dlužník se zavazuje zaplatit k určitému datu na určitém místě určitému subjektu dlužnou částku
=>3 základní fce – platební, zajišťování, úvěrovou
-vlastní- solosměnka, vystavena dlužníkem (výstavce směnky), kt. se zavazuje zaplatit opravněné osobě označené ve měnce určitou sumu na urč. místě v určitém čase
-cizí-trata, vystavena věřitelem,přikazuje dlužníkovi (směnečník) zaplatit oprávněné osobě(označ. ve směnce urč. sumu na urč. místě v urč. čas.
Výhoda směnky-naprostá jednoznačnost pohledávek, prováděné operace(možnost získat peň. prostředky před dobou splatnosti závazku-eskont směnky), ručení(ručitel FO i PO v případě nesplnění dlužníka)bank. akcept
Úvěrová politika podniku-řeší, zda obchodní úvěř poskytnout, za jakých podmínek a komu. OÚ přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a prodejní úspěšnosti firmy, ale jde o zvýšení N a finančního rizika
Optimální úroveň OÚ je dána rovnováhou mezi: zvýšení zisků z většího objemu prodejů(díky OÚ), zvýšení N a rizika
=>3 základní fce – platební, zajišťování, úvěrovou
-vlastní- solosměnka, vystavena dlužníkem (výstavce směnky), kt. se zavazuje zaplatit opravněné osobě označené ve měnce určitou sumu na urč. místě v určitém čase
-cizí-trata, vystavena věřitelem,přikazuje dlužníkovi (směnečník) zaplatit oprávněné osobě(označ. ve směnce urč. sumu na urč. místě v urč. čas.
Výhoda směnky-naprostá jednoznačnost pohledávek, prováděné operace(možnost získat peň. prostředky před dobou splatnosti závazku-eskont směnky), ručení(ručitel FO i PO v případě nesplnění dlužníka)bank. akcept
Úvěrová politika podniku-řeší, zda obchodní úvěř poskytnout, za jakých podmínek a komu. OÚ přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a prodejní úspěšnosti firmy, ale jde o zvýšení N a finančního rizika
Optimální úroveň OÚ je dána rovnováhou mezi: zvýšení zisků z většího objemu prodejů(díky OÚ), zvýšení N a rizika
Podmínkou, aby byl obch.úvěr poskytnut je, ...
Podmínkou, aby byl obch.úvěr poskytnut je, aby byl očekávaný zisk >0, očekávaný zisk = (p*zisk-(1-p)*náklady)/1+i , kde p…pravděpodobnost zaplacení, i … předpokládaná míra zhodnocení.
Aby byli odběratelé motivováni k zaplacení, poskytují podniky slevy:
1 Obchodní slevy – dobrým zákazníkům, sezónní zboží
2 Hotovostní slevy – skonto=sleva z ceny při rychlé úhradě, ekvivalentní roční úrok.sazba=sazba skonta v %/(doba splatnosti úvěru ve dnech – lhůta pro poskytnutí skonta ve dnech)
44.1.5. Rozhodování o peněžních prostředcích PP
PP = hotovost podniku ve formě papír.peněz, mincí, plateb.poukázek, šeků, peníze na BÚ, pen.ekvivalenty
- nenesou žádný nebo téměř žádný úrok, pro zajištění plateb.schopnosti podniku
- řízení hotovosti (CMS)=soustavné zabezpečování potřebné výše PP v potřebném místě a čase, při min.nákladech spojených se zajištěním, platební schopnosti podniku, minimalizace N a minim.rizika.
Dva způsoby řízení:
Věcné řízení PP
Řízení na základě bilance příjmů a výdajů v krátkém i dlouhém období v praxi formou krátkodob.fin.plánu, zejména plánu příjmů a výdajů – platební kalendáře (koneč.stav PP=počát.stav PP+pen.příjmy-pen.výdaje)
Aby byli odběratelé motivováni k zaplacení, poskytují podniky slevy:
1 Obchodní slevy – dobrým zákazníkům, sezónní zboží
2 Hotovostní slevy – skonto=sleva z ceny při rychlé úhradě, ekvivalentní roční úrok.sazba=sazba skonta v %/(doba splatnosti úvěru ve dnech – lhůta pro poskytnutí skonta ve dnech)
44.1.5. Rozhodování o peněžních prostředcích PP
PP = hotovost podniku ve formě papír.peněz, mincí, plateb.poukázek, šeků, peníze na BÚ, pen.ekvivalenty
- nenesou žádný nebo téměř žádný úrok, pro zajištění plateb.schopnosti podniku
- řízení hotovosti (CMS)=soustavné zabezpečování potřebné výše PP v potřebném místě a čase, při min.nákladech spojených se zajištěním, platební schopnosti podniku, minimalizace N a minim.rizika.
Dva způsoby řízení:
Věcné řízení PP
Řízení na základě bilance příjmů a výdajů v krátkém i dlouhém období v praxi formou krátkodob.fin.plánu, zejména plánu příjmů a výdajů – platební kalendáře (koneč.stav PP=počát.stav PP+pen.příjmy-pen.výdaje)
Řízení na základě modelů PP
1) Baumolův model – PP jsou v podniku spotřebovávány rovnoměrně, jejich zásoba průběžně klesá, max.je při doplnění. Potřeba PP je kryta prodejem krátkodobých státních cenných papírů. Se zabezpečením potřebné výše pokladní hotovosti jsou spojeny náklady:
1 N na prodej CP, což jsou administrativní výlohy spojené s prodejem (NP)
2 N na držení peněz, které představují ušlý výnos z CP, o který jejich prodejem přicházíme (ú)
NC = NP *P/Q + ú*Q/2 , P…celková potřeba peněz, Q…velikost jednoho prodeje
Q = 2* NP*P/ú
1) Beránkův model – příjmy hotovosti jsou kontinuálním tokem, ze kterého je možno uhrazovat výdaje, ty stojí na konci sledovaného období. Cílem modelu je maximalizace zpětných toků z krátkodobých úročitelných CP.
2) Miller-Orrův model – nejvíce se blíží skutečnému životu. Příjmy i výdaje jsou rozloženy do celé plánovací periody. Denní hotovostní zůstatek PP se nahodile mění. Hotovostní zůstatky je třeba udržovat v určitých mezích, jestliže zůstatek dosáhne stanovené meze je třeba prodat či nakoupit CP. Rozpětí mezi horní a dolní mezí = 3*(3/4 * (NP*R/ú), R…rozptyl denních hotovostních toků
1 N na prodej CP, což jsou administrativní výlohy spojené s prodejem (NP)
2 N na držení peněz, které představují ušlý výnos z CP, o který jejich prodejem přicházíme (ú)
NC = NP *P/Q + ú*Q/2 , P…celková potřeba peněz, Q…velikost jednoho prodeje
Q = 2* NP*P/ú
1) Beránkův model – příjmy hotovosti jsou kontinuálním tokem, ze kterého je možno uhrazovat výdaje, ty stojí na konci sledovaného období. Cílem modelu je maximalizace zpětných toků z krátkodobých úročitelných CP.
2) Miller-Orrův model – nejvíce se blíží skutečnému životu. Příjmy i výdaje jsou rozloženy do celé plánovací periody. Denní hotovostní zůstatek PP se nahodile mění. Hotovostní zůstatky je třeba udržovat v určitých mezích, jestliže zůstatek dosáhne stanovené meze je třeba prodat či nakoupit CP. Rozpětí mezi horní a dolní mezí = 3*(3/4 * (NP*R/ú), R…rozptyl denních hotovostních toků
Modely pro zajištění ekonomicky efektivní úrovně objednávky
za předpokladu pravidelného vyskladňování zásob a pravidelných intervalů doplňování
pojistná zásoba – min. úroveň dané položky pro zajištění plynulé výroby
Model ECQ (Economic order quantity)
=ekonomická velikost jedné objednávky
minimalizuje roční N na skladování, není brána množstevní sleva.
v případě, že dodací lhůta je nulová, nemusí se počítat s pojistnou zásobou.Je-li dodací lhůta proměnná, určíme pojistnou zásobu. Ta závisí na:
1 proměnlivosti poptávky po výkonech podniku
2 výši skladovacích N
3 výši ztrát plynoucích z nedostatku zásob
V praxi je využíváno dlouh.zkušeností, empir. pozorování pracovníků zásobování.
Plánovaná spotřeba zásob kde Sd je denní spotřeba zásob – odvozena od stat.údajů z min., nebo norem spotřeby. T – doba vázanosti zásob – od přijetí do předání do spotřeby, délka dodávkového cyklu.
Metoda JIT (Just In Time)
Prioritním hlediskem je poptávka po výrobcích a službách.Zásoby jsou objednávány v okamžiku potřeby. Vyžaduje úzký kontakt mezi dodavatelem a odběratelem. Neex. časové rezervy.
pojistná zásoba – min. úroveň dané položky pro zajištění plynulé výroby
Model ECQ (Economic order quantity)
=ekonomická velikost jedné objednávky
minimalizuje roční N na skladování, není brána množstevní sleva.
v případě, že dodací lhůta je nulová, nemusí se počítat s pojistnou zásobou.Je-li dodací lhůta proměnná, určíme pojistnou zásobu. Ta závisí na:
1 proměnlivosti poptávky po výkonech podniku
2 výši skladovacích N
3 výši ztrát plynoucích z nedostatku zásob
V praxi je využíváno dlouh.zkušeností, empir. pozorování pracovníků zásobování.
Plánovaná spotřeba zásob kde Sd je denní spotřeba zásob – odvozena od stat.údajů z min., nebo norem spotřeby. T – doba vázanosti zásob – od přijetí do předání do spotřeby, délka dodávkového cyklu.
Metoda JIT (Just In Time)
Prioritním hlediskem je poptávka po výrobcích a službách.Zásoby jsou objednávány v okamžiku potřeby. Vyžaduje úzký kontakt mezi dodavatelem a odběratelem. Neex. časové rezervy.
44.1.4. Rozhodování o pohledávkách
Pohledávka umožňuje odklad plateb. Do doby zaplacení pohledávky vzniká mezi podnikem a jeho obchodním partnerem obchodní vztah = obchodní úvěr. Podnik může nabídnout různé druhy placení:
1 Placení při dodání, u nepravidelných nebo nespolehlivých zákazníků
2 Opožděné placení, obch.úvěr
3 Placení předem, v příp.značných nákladů ze strany dodavatele
4 Placení postupné
Dokladem o vzniku obch.úvěru je faktura nebo směnka. Je zde riziko nezaplacení dluhu. Je to nástroj konkurenceschopnosti, podpora prodeje. Optimální úroveň poskytnutého obch.úvěru je dána rovnováhou mezi 2 faktory:
1 Zvýšení zisků z většího objemu prodejů v důsledku poskytnutí obch.úvěru
2 Zvýšení nákladů a rizika
V rámci své úvěrové politiky podniky na základě uvedených problémů řeší:
1 Zda poskytnout obch.úvěr a za jakých podmínek
2 Stanovení úvěr.limitů a kontrola
3 Kontrola pohledávek po lhůtě splatnosti
4 Sběr info o obchodních partnerech
5 Analýza, plánování a kontrola úvěr.vztahů a pohledávek
1 Placení při dodání, u nepravidelných nebo nespolehlivých zákazníků
2 Opožděné placení, obch.úvěr
3 Placení předem, v příp.značných nákladů ze strany dodavatele
4 Placení postupné
Dokladem o vzniku obch.úvěru je faktura nebo směnka. Je zde riziko nezaplacení dluhu. Je to nástroj konkurenceschopnosti, podpora prodeje. Optimální úroveň poskytnutého obch.úvěru je dána rovnováhou mezi 2 faktory:
1 Zvýšení zisků z většího objemu prodejů v důsledku poskytnutí obch.úvěru
2 Zvýšení nákladů a rizika
V rámci své úvěrové politiky podniky na základě uvedených problémů řeší:
1 Zda poskytnout obch.úvěr a za jakých podmínek
2 Stanovení úvěr.limitů a kontrola
3 Kontrola pohledávek po lhůtě splatnosti
4 Sběr info o obchodních partnerech
5 Analýza, plánování a kontrola úvěr.vztahů a pohledávek
44.1.3. Optimalizace zásob
1 Analytický postup stanovení optimálního množství CA založen na stanovení jednotl. Složek
2 Složitá problematika, v úvahu je bráno hodně faktorů
+ zásoby umožňují optimalizovat nákupní, výrobní, odbytové aktivity, snížit nákupní cenu množstevní slevou, pojistná zásoba snižuje riziko vyčerpání zásob – ztrát z ušlých zisků
- vyvolávají N, které celkový efekt podnikání mohou výrazně snížit celkové N spojené se zásobami
Celkové náklady zahrnují
1 pořizovací náklady zásob
2 náklady na skladování a udržování zásob
3 náklady nedostatku zásob
pořizovací N zahrnují
2 cena pořízení = cena za JednotkuMnožství * počet JM
3 statní N s pořízením související – dopravní, servisní
celkové pořizovcí náklady rostou přímo úměrně s počtem dodávek zásob.
náklady na skladování a udržování zásob
jsou veškeré N související se skladováním.
2 Složitá problematika, v úvahu je bráno hodně faktorů
+ zásoby umožňují optimalizovat nákupní, výrobní, odbytové aktivity, snížit nákupní cenu množstevní slevou, pojistná zásoba snižuje riziko vyčerpání zásob – ztrát z ušlých zisků
- vyvolávají N, které celkový efekt podnikání mohou výrazně snížit celkové N spojené se zásobami
Celkové náklady zahrnují
1 pořizovací náklady zásob
2 náklady na skladování a udržování zásob
3 náklady nedostatku zásob
pořizovací N zahrnují
2 cena pořízení = cena za JednotkuMnožství * počet JM
3 statní N s pořízením související – dopravní, servisní
celkové pořizovcí náklady rostou přímo úměrně s počtem dodávek zásob.
náklady na skladování a udržování zásob
jsou veškeré N související se skladováním.
V přepočtu na jednotku mají zpravidla ...
V přepočtu na jednotku mají zpravidla klesající tendenci, chovají se jako náklady degresívní
náklady nedostatku zásob
zahrnují ušlý zisk z nedodaných výrobků, či služeb, pokuty penále. Jsou zpravidla považovány za nulové.
Celkové náklady
Nc = pořizovací náklady zásob + náklady na skladování a udržování zásob
Optimální výše jednotlivých složek Nc je taková, při které jsou Nc min.
Nc – celkové náklady
Np – pořizovací náklady
Ns – průměrné náklady na skladování jednotky množství zásob
S – plánovaná spotřeba zásob za příslušné období
C – cena za jednotku množství v Kč
Q – velikost jedné dodávky v t,l,kg…
náklady nedostatku zásob
zahrnují ušlý zisk z nedodaných výrobků, či služeb, pokuty penále. Jsou zpravidla považovány za nulové.
Celkové náklady
Nc = pořizovací náklady zásob + náklady na skladování a udržování zásob
Optimální výše jednotlivých složek Nc je taková, při které jsou Nc min.
Nc – celkové náklady
Np – pořizovací náklady
Ns – průměrné náklady na skladování jednotky množství zásob
S – plánovaná spotřeba zásob za příslušné období
C – cena za jednotku množství v Kč
Q – velikost jedné dodávky v t,l,kg…
44.1.2. Rozhod.o pracovním kapitálu(PK)
Čistý PK=oběžný majetek celkem-krátkodobé závazky
Je to ta část oběžného majetku, která je kryta dlouh.fin.zdrojičistý PK=dlouh.fin.zdroje-stálá aktiva
Manažeři se snaží udržovat PK co nejvyšší, naopak vlastníci ho chtějí co nejvíce snížit, protože jsou v něm vázány dlouh.fin.zdroje, které jsou dražší než krátkod.Optimální výše PK se stanoví na základě délky obratového cyklu peněz, ten tvoří:
1 Doba obratu zásob, což je prům.doba, která uplyne od nákupu zásob materiálu až po jejich zpeněžení v tržbách = +360/(tržby/prům.stav zásob)
2 Doba obratu pohledávek, což je doba, která uplyne od fakturace výrobků až do doby inkasa pohledávky = +pohledávky/(tržby/360)
3 Doba odkladu plateb, což je doba mezi nákupem zásob materiálu podnikem a úhradou plateb za ně = + prům.stav závazků/prům.denní nákupy, prům.denní nákupy=materiál za rok/360
Celková potřeba peněz = délka obratového cyklu peněz ve dnech * jednodenní potřeba Kč
Je to ta část oběžného majetku, která je kryta dlouh.fin.zdrojičistý PK=dlouh.fin.zdroje-stálá aktiva
Manažeři se snaží udržovat PK co nejvyšší, naopak vlastníci ho chtějí co nejvíce snížit, protože jsou v něm vázány dlouh.fin.zdroje, které jsou dražší než krátkod.Optimální výše PK se stanoví na základě délky obratového cyklu peněz, ten tvoří:
1 Doba obratu zásob, což je prům.doba, která uplyne od nákupu zásob materiálu až po jejich zpeněžení v tržbách = +360/(tržby/prům.stav zásob)
2 Doba obratu pohledávek, což je doba, která uplyne od fakturace výrobků až do doby inkasa pohledávky = +pohledávky/(tržby/360)
3 Doba odkladu plateb, což je doba mezi nákupem zásob materiálu podnikem a úhradou plateb za ně = + prům.stav závazků/prům.denní nákupy, prům.denní nákupy=materiál za rok/360
Celková potřeba peněz = délka obratového cyklu peněz ve dnech * jednodenní potřeba Kč
Úkolem finančního řízení je nejen ...
Úkolem finančního řízení je nejen zhodnocovat vložený kapitál, tj. dosahovat zis¬ku, ale neustále zabezpečovat takový příliv hotovostí, který umožní platit veškeré vý¬daje. To je předmětem řízení cash flow.
Předpokladem úspěšného finančního řízení (a jeho běžnou součástí) je finanční analýza. Její výsledky se musí promítnout jak ve strategickém řízení (především v rozhodování o investicích, tak v taktickém (operativním, běžném) říze¬ní. Jeho základními nástroji jsou krátkodobé finanční plány, v poslední době i tzv. controlling.
42.12. Dopad daní u monopolu
• množstevní daň - D má ve srovnání s MR poloviční sklon, proto se p o 1/2 daně
• daň ze zisku - firma, která maximalizuje zisk, bude maximalizovat také (1-) zisk daň ze zisku neovlivní produkční úroveň. Maximalizace (1-)p(y)y - c(y)
• paušální daň AC (pro podnik formu fixních N)
• dotace MC(určitá částka na jednotku výroby)
Předpokladem úspěšného finančního řízení (a jeho běžnou součástí) je finanční analýza. Její výsledky se musí promítnout jak ve strategickém řízení (především v rozhodování o investicích, tak v taktickém (operativním, běžném) říze¬ní. Jeho základními nástroji jsou krátkodobé finanční plány, v poslední době i tzv. controlling.
42.12. Dopad daní u monopolu
• množstevní daň - D má ve srovnání s MR poloviční sklon, proto se p o 1/2 daně
• daň ze zisku - firma, která maximalizuje zisk, bude maximalizovat také (1-) zisk daň ze zisku neovlivní produkční úroveň. Maximalizace (1-)p(y)y - c(y)
• paušální daň AC (pro podnik formu fixních N)
• dotace MC(určitá částka na jednotku výroby)
43. Krátkodobé finanč44. ní rozhodování podniku.
43. Krátkodobé finanč44. ní rozhodování podniku. Řízení oběžného majetku, řízení pracovního kapitálu, financování krátkodobých kapitálových potřeb
44.1. Krátkodobé fin.rozhodování
Souvisí s operativním rozhodováním o zajištění běžné provozní činnosti podniku. Je odvozováno od cílů stanovených v krátkodobém fin.plánu – zajištění krátk.platební schopnosti. Platební schopnost zajišťuje dostatečná likvidita podnikového majetku, proto tedy mezí úkoly fin.manažera patří rozhodování o velikosti a struktuře jednotlivých složek oběžného majetku a o způsobu financování krát.potřeb podniku.
44.1.1. Rozhodování o krátkodobém majetku
Oběžný majetek se spotřebovává v jednom výrobním cyklu(použitelnost 1 rok). Tvoří jej zásoby, pohledávky a PP + krát.fin.majetek krátkodobé povahy. Koloběh oběžných aktiv:MateriálvýrobavýrobkyprodejpohledávkyinkasoPPzásobovánímateriál…
Je důležité udržovat oběžný majetek na určité přiměřené výši = plynulost chodu podniku+vázanost PP v jednotlivých složkách oběžného majetku+rychlost přeměny na PP+schopnost krýt krátkodobé závazky.
Pro stanovení výše oběžného m.se používá 2 metod: globální postup (stanovení potřebné výše pracovního kapitálu), analytický postup (stanovení optimální výše jednotlivých složek oběžného m.)
44.1. Krátkodobé fin.rozhodování
Souvisí s operativním rozhodováním o zajištění běžné provozní činnosti podniku. Je odvozováno od cílů stanovených v krátkodobém fin.plánu – zajištění krátk.platební schopnosti. Platební schopnost zajišťuje dostatečná likvidita podnikového majetku, proto tedy mezí úkoly fin.manažera patří rozhodování o velikosti a struktuře jednotlivých složek oběžného majetku a o způsobu financování krát.potřeb podniku.
44.1.1. Rozhodování o krátkodobém majetku
Oběžný majetek se spotřebovává v jednom výrobním cyklu(použitelnost 1 rok). Tvoří jej zásoby, pohledávky a PP + krát.fin.majetek krátkodobé povahy. Koloběh oběžných aktiv:MateriálvýrobavýrobkyprodejpohledávkyinkasoPPzásobovánímateriál…
Je důležité udržovat oběžný majetek na určité přiměřené výši = plynulost chodu podniku+vázanost PP v jednotlivých složkách oběžného majetku+rychlost přeměny na PP+schopnost krýt krátkodobé závazky.
Pro stanovení výše oběžného m.se používá 2 metod: globální postup (stanovení potřebné výše pracovního kapitálu), analytický postup (stanovení optimální výše jednotlivých složek oběžného m.)
struktura dluhů (podíl krátkodobého a dlouhodobého kapitálu)
cizí kapitál je levnější než vlastní kapitál x riziko platební neschopnosti (musí se brzo splatit)
- krátkodobý cizí kapitál ke krytí krátkodobých aktiv a dlouhodobý cizí kapitál ke krytí dlouhodobých aktiv
- č- istý pracovní kapitál - přebytek oběžných aktiv nad krátkodobým cizím kapitálem - volné prostředky k úhradě všech běžných závazků měl by být v hotovosti (= míra likvidity)
- nekrytý dluh - krátkodobý cizí kapitál krátkodobá aktiva
- dluh je úč- elné zvýšit, když vyšší zadluženost zvyšuje majetek akcionářů (vyvážit výnosnost a riziko)
42.11. Shrnutí
Úkolem finančního managementu je především získávat peněžní prostředky na provoz i rozvoj podniku, investovat volné peněžní prostředky tak, aby majetek firmy a akcionářů rostl, a udržovat celkovou finanční rovnováhu firmy a zabezpečovat tak její úspěšný rozvoj. S dvěma základními faktory musí finanční manažeři počítat: s faktorem času a rizikem. Jsou v základu veškerých jejich rozhodnutí.
- krátkodobý cizí kapitál ke krytí krátkodobých aktiv a dlouhodobý cizí kapitál ke krytí dlouhodobých aktiv
- č- istý pracovní kapitál - přebytek oběžných aktiv nad krátkodobým cizím kapitálem - volné prostředky k úhradě všech běžných závazků měl by být v hotovosti (= míra likvidity)
- nekrytý dluh - krátkodobý cizí kapitál krátkodobá aktiva
- dluh je úč- elné zvýšit, když vyšší zadluženost zvyšuje majetek akcionářů (vyvážit výnosnost a riziko)
42.11. Shrnutí
Úkolem finančního managementu je především získávat peněžní prostředky na provoz i rozvoj podniku, investovat volné peněžní prostředky tak, aby majetek firmy a akcionářů rostl, a udržovat celkovou finanční rovnováhu firmy a zabezpečovat tak její úspěšný rozvoj. S dvěma základními faktory musí finanční manažeři počítat: s faktorem času a rizikem. Jsou v základu veškerých jejich rozhodnutí.
Z hlediska času mužem financování podniku ...
Z hlediska času mužem financování podniku rozdělit na běžné (krátkodobé) a mi¬mořádné (strategické, dlouhodobé - při založení, rozšiřování, spojování nebo likvida¬ci podniku). Potřeby podniku mohou být financovány vlastním kapitálem, cizím ka¬pitálem (především bankovním úvěrem a emisí obligací) a tzv. samofinancováním (především zadrženým ziskem).
Základem krátkodobého finančního řízení je stanovení potřebné výše oběžného majetku a stanovení způsobu jeho financování. Tato problematika je v americké li¬teratuře označována jako "working capital management", což můžeme přeložit jako řízení pracovního kapitálu. Podle podílu dlouhodobých a krátkodobých zdrojů finan¬cování provozního kapitálu a jeho trvalé a kolísající části se rozlišují tři přístupy ¬agresivní (široce využívá krátkodobých dluhů, které jsou sice většinou levnější než dluhy dlouhodobé, ale protože se musí zaplatit v krátké době, jsou rizikovější); kon¬zervativní (více využívá dlouhodobých zdrojů, což je dražší, ale poměrně bezpečné); někde uprostřed leží umírněný přístup.
Potřeba zdrojů závisí především na rychlosti obratu peněz; výpočet doby obratu, která je závislá na zásobovacím, výrobním i odbytovém cyklu, a určení hlavních způ¬sobů jejího zkracování, patří k prvořadým úkolům podnikového řízení.Hlavními formami krátkodobého financování potřebných oběžných aktiv jsou krátkodobé závazky (nevyplacené mzdy a nezaplacené dluhy dodavatelům), bankov¬ní půjčky, krátkodobé obchodní papíry aj.
Základem krátkodobého finančního řízení je stanovení potřebné výše oběžného majetku a stanovení způsobu jeho financování. Tato problematika je v americké li¬teratuře označována jako "working capital management", což můžeme přeložit jako řízení pracovního kapitálu. Podle podílu dlouhodobých a krátkodobých zdrojů finan¬cování provozního kapitálu a jeho trvalé a kolísající části se rozlišují tři přístupy ¬agresivní (široce využívá krátkodobých dluhů, které jsou sice většinou levnější než dluhy dlouhodobé, ale protože se musí zaplatit v krátké době, jsou rizikovější); kon¬zervativní (více využívá dlouhodobých zdrojů, což je dražší, ale poměrně bezpečné); někde uprostřed leží umírněný přístup.
Potřeba zdrojů závisí především na rychlosti obratu peněz; výpočet doby obratu, která je závislá na zásobovacím, výrobním i odbytovém cyklu, a určení hlavních způ¬sobů jejího zkracování, patří k prvořadým úkolům podnikového řízení.Hlavními formami krátkodobého financování potřebných oběžných aktiv jsou krátkodobé závazky (nevyplacené mzdy a nezaplacené dluhy dodavatelům), bankov¬ní půjčky, krátkodobé obchodní papíry aj.
17 výpočet současné hodnoty očekávaných příjmů
jelikož hodnota peněz v čo ase klesá, musíme budoucí příjmy přepočo ítat na stejnou bázi, tedy na součo asnou hodnotu
o SHCF = suma ( CF / (1+i)^n)
o Musí potom platit, že SHCF > kapitálové výdaje, jinak je investice nezisková
Metody hodnocení efektivnosti investic
23 musíme mít nějaké hodnotící kritérium. Náklady, výnosy ani zisk to nejsou, protože nejsou vždy dost dobře srovnatelné. Proto za obecný efekt investic budeme považovat Cash flow.
24 Metody se dělí na dvě skupiny:
o Statické – nezohledňují faktor čo asu. Jen u málo významných projektů.
o Dynamické – zohledňují faktor čo asu. Základem je diskontování vstupních dat.
25 Dynamické metody:
o Metoda výnosnosti investic – za efekt z investice se považuje zisk. Výnosnost je potom = průměrný ročo ní zisk / celkové kapitálové výdaje.
o Metoda doby splacení – zjišťuje se doba, za kterou se tok příjmů rovná vynaloženým nákladům. Doba splacení = náklady na investici / ročo ní CF
o Metoda čo isté součo asné hodnoty – Čo SHCF představuje rozdíl SHCF a nákladů na investici. Je-li kladná, můžeme projekt přijmout. Čo SHCF = SHCF – celkové kapitálové výdaje.
o Metoda vnitřního výnosového procenta – spočo ívá v nalezení diskontní míry, při které se SHCF = kapitálovým výdajům.
o Metoda nákladová
o SHCF = suma ( CF / (1+i)^n)
o Musí potom platit, že SHCF > kapitálové výdaje, jinak je investice nezisková
Metody hodnocení efektivnosti investic
23 musíme mít nějaké hodnotící kritérium. Náklady, výnosy ani zisk to nejsou, protože nejsou vždy dost dobře srovnatelné. Proto za obecný efekt investic budeme považovat Cash flow.
24 Metody se dělí na dvě skupiny:
o Statické – nezohledňují faktor čo asu. Jen u málo významných projektů.
o Dynamické – zohledňují faktor čo asu. Základem je diskontování vstupních dat.
25 Dynamické metody:
o Metoda výnosnosti investic – za efekt z investice se považuje zisk. Výnosnost je potom = průměrný ročo ní zisk / celkové kapitálové výdaje.
o Metoda doby splacení – zjišťuje se doba, za kterou se tok příjmů rovná vynaloženým nákladům. Doba splacení = náklady na investici / ročo ní CF
o Metoda čo isté součo asné hodnoty – Čo SHCF představuje rozdíl SHCF a nákladů na investici. Je-li kladná, můžeme projekt přijmout. Čo SHCF = SHCF – celkové kapitálové výdaje.
o Metoda vnitřního výnosového procenta – spočo ívá v nalezení diskontní míry, při které se SHCF = kapitálovým výdajům.
o Metoda nákladová
Investiční riziko
27 riziko investování spočívá v tom, že předem není znám jeho výsledek. Může přinést zisk, ale také ztrátu.
28 Riziko charakterizujeme pravděpodobností možných výsledků
29 Potom očekávaný zisk je = suma (pravděpodobnost výše zisku * výše zisku)
30 Oček. výnosnost = úr. míra státních obligací + (tržní rizik. prémie * beta koeficient)
31 Beta koeficienty – jsou publikovány poradenskými či brokerskými firmami pro každou firmu zvlášť. Čím nižší beta koeficient je, tím méně rizikové jsou akcie naší firmy
32 Portfolio – kolekce tržních akcií a ostatních aktiv držených individuálním investorem. Rozkládá investice do různých CP a tím snižuje riziko.
42.10. Optimální K struktura (zadluženost) a N na kapitál
- min celkových N na podnikový K
- vycházíme: CK je levnější než VK, s růstem zadluženosti roste úroková míra a požadavky akcionářů na vyšší dividendy, zlevnění N na celkový K až do urč- ité míry zadluženosti
k0 = ki (1 - tc) * B/V + ke *S/V
ke = (dividenda / cena akcie) + míra růstu dividend
k0 - náklady na celkový kapitál
ki - náklady na cizí kapitál před zdaněním zisku
tc -míra zdanění zisku
ke - náklady na vlastní kapitál po zdanění zisku
V - celkový kapitál firmy
S - vlastní kapitál
B - cizí kapitál
28 Riziko charakterizujeme pravděpodobností možných výsledků
29 Potom očekávaný zisk je = suma (pravděpodobnost výše zisku * výše zisku)
30 Oček. výnosnost = úr. míra státních obligací + (tržní rizik. prémie * beta koeficient)
31 Beta koeficienty – jsou publikovány poradenskými či brokerskými firmami pro každou firmu zvlášť. Čím nižší beta koeficient je, tím méně rizikové jsou akcie naší firmy
32 Portfolio – kolekce tržních akcií a ostatních aktiv držených individuálním investorem. Rozkládá investice do různých CP a tím snižuje riziko.
42.10. Optimální K struktura (zadluženost) a N na kapitál
- min celkových N na podnikový K
- vycházíme: CK je levnější než VK, s růstem zadluženosti roste úroková míra a požadavky akcionářů na vyšší dividendy, zlevnění N na celkový K až do urč- ité míry zadluženosti
k0 = ki (1 - tc) * B/V + ke *S/V
ke = (dividenda / cena akcie) + míra růstu dividend
k0 - náklady na celkový kapitál
ki - náklady na cizí kapitál před zdaněním zisku
tc -míra zdanění zisku
ke - náklady na vlastní kapitál po zdanění zisku
V - celkový kapitál firmy
S - vlastní kapitál
B - cizí kapitál
42.9. Hodnocení efektivnosti investic
11 z hlediska finančního jde o to, rozhodnout z jakých zdrojů bude investice hrazena a jaká bude její efektivnost. Případně hodnocení různých investičních variant.
12 Rozhodující kritéria pro posouzení investice:
o Výnosovost (rentabilita) – vztah mezi výnosy a náklady investice
o Rizikovost – nebezpečo í, že nebude dosaženo očo ekávaných výnosů
o Doba splacení – rychlost přeměny investice zpět do peněžní formy
13 postup hodnocení efektivnosti investic:
o určo ení kapitálových výdajů
o odhad budoucích peněžních příjmů a rizika se kterými jsou tyto příjmy spojeny
o určo ení nákladů na kapitál vlastního podniku
o výpočo et součo asné hodnoty očo ekávaných výnosů
14 určení kapitálových výdajů
o pořizovací cena investice + veškeré pořizovací a jiné náklady
o zvýšení čo istého pracovního kapitálu (zvýšení oběžného majetku minus zvýšení krátkodobých závazků)
o výdaje spojené s prodejem a likvidací nahrazovaného investičo ního majetku (o příjmy se kapitálové výdaje sníží)
o daňové vlivy a jiné
o v praxi se stává, že investičo ní výstavba trvá i několik let, je nutno kapitálové výdaje aktualizovat a přihlédnout také k inflaci
12 Rozhodující kritéria pro posouzení investice:
o Výnosovost (rentabilita) – vztah mezi výnosy a náklady investice
o Rizikovost – nebezpečo í, že nebude dosaženo očo ekávaných výnosů
o Doba splacení – rychlost přeměny investice zpět do peněžní formy
13 postup hodnocení efektivnosti investic:
o určo ení kapitálových výdajů
o odhad budoucích peněžních příjmů a rizika se kterými jsou tyto příjmy spojeny
o určo ení nákladů na kapitál vlastního podniku
o výpočo et součo asné hodnoty očo ekávaných výnosů
14 určení kapitálových výdajů
o pořizovací cena investice + veškeré pořizovací a jiné náklady
o zvýšení čo istého pracovního kapitálu (zvýšení oběžného majetku minus zvýšení krátkodobých závazků)
o výdaje spojené s prodejem a likvidací nahrazovaného investičo ního majetku (o příjmy se kapitálové výdaje sníží)
o daňové vlivy a jiné
o v praxi se stává, že investičo ní výstavba trvá i několik let, je nutno kapitálové výdaje aktualizovat a přihlédnout také k inflaci
15 odhad budoucích tržeb
o není to účo etní zisk, ale tzv. cash flow
o vycházíme z tržeb plynoucích z investice
o odečo teme výdaje včo etně odpisů (mzdy, materiál, energie, služby)
o vypočo teme daň, kterou poté odečo teme od zisku
o přičo teme odpisy, které byly uplatněny na novou investici
o do nákladů nesmíme zahrnovat úroky placené za cizí kapitál (ty se potom projeví v hodnocení investice při diskontování peněžních toků)
16 určení podnikové diskontní míry
o financuje-li investici firma z vlastních zdrojů, pak nákladem je požadovaný výnos (například vyjádřen dividendami)
o financuje-li investici firma z cizích zdrojů, pak je nákladem úrok z úvěru
o většina firem kombinuje financování jak vlastními, tak cizími zdroji, potom jsou nákladem průměrné kapitálové náklady (průměrná úroková míra)
i=váha * i(1-daň) + váha * náklady na akcie + váha * náklady na z.j.
o vycházíme z tržeb plynoucích z investice
o odečo teme výdaje včo etně odpisů (mzdy, materiál, energie, služby)
o vypočo teme daň, kterou poté odečo teme od zisku
o přičo teme odpisy, které byly uplatněny na novou investici
o do nákladů nesmíme zahrnovat úroky placené za cizí kapitál (ty se potom projeví v hodnocení investice při diskontování peněžních toků)
16 určení podnikové diskontní míry
o financuje-li investici firma z vlastních zdrojů, pak nákladem je požadovaný výnos (například vyjádřen dividendami)
o financuje-li investici firma z cizích zdrojů, pak je nákladem úrok z úvěru
o většina firem kombinuje financování jak vlastními, tak cizími zdroji, potom jsou nákladem průměrné kapitálové náklady (průměrná úroková míra)
i=váha * i(1-daň) + váha * náklady na akcie + váha * náklady na z.j.
Dividendová politika podniku :
Dividendová politika podniku : pasivní reziduální (až když už není kam investovat), stabilní (kmenové dividendy kopírují výši zisku po odečtení prioritních dividend), stálá výše dividendového podílu (každý rok stejné % ze zisku), nízké dividendy během roku a na konci dividendová prémie.
Odpisy – ta část IM, která se zahrnuje během roku do nákladů a slouží k jeho udržování a obnově. Jsou stabilnějším zdrojem financí než zisk. Jsou vytvářeny i když zisk není.
42.6. Externí finanč42.7. ní zdroje
Bankovní úvěry – úvěrová smlouva je označována jako dlužní úpis. Hypotekární úvěr tehdy, když podnik dá do zástavy určitou nemovitost. Banky tak emituje hypotéční zástavní listy a z jejich tržeb financuje tento úvěr. Lze financovat i pomocí dodavatelských úvěrů (především na stroje a technologické celky), je to podmíněno stálým vlastnictvím dodavatele.
Obligace – CP vyjadřující dlužnický závazek vydavatele obligace. Rozlišuje se nominální úroková sazba, doba životnosti a způsob splácení (jednorázové nebo splátkové). Anuitní roční splátka = NH * ((i*(1+i)^n)/ (1+i)^n)-1). Hodnocení podniku provádí ratingové firmy, kdy posuzují úvěruschopnost.
Odpisy – ta část IM, která se zahrnuje během roku do nákladů a slouží k jeho udržování a obnově. Jsou stabilnějším zdrojem financí než zisk. Jsou vytvářeny i když zisk není.
42.6. Externí finanč42.7. ní zdroje
Bankovní úvěry – úvěrová smlouva je označována jako dlužní úpis. Hypotekární úvěr tehdy, když podnik dá do zástavy určitou nemovitost. Banky tak emituje hypotéční zástavní listy a z jejich tržeb financuje tento úvěr. Lze financovat i pomocí dodavatelských úvěrů (především na stroje a technologické celky), je to podmíněno stálým vlastnictvím dodavatele.
Obligace – CP vyjadřující dlužnický závazek vydavatele obligace. Rozlišuje se nominální úroková sazba, doba životnosti a způsob splácení (jednorázové nebo splátkové). Anuitní roční splátka = NH * ((i*(1+i)^n)/ (1+i)^n)-1). Hodnocení podniku provádí ratingové firmy, kdy posuzují úvěruschopnost.
Akcie – kmenové (právo na dividendy, hlasovací, na majetku) ...
Akcie – kmenové (právo na dividendy, hlasovací, na majetku) a prioritní (přednostní právo dividend a likvidačního zůstatku) akcie maximální podíl 1:1. Náklady na emisi akcií, nemají datum splatnosti, nevyžadují platby,
42.8. Zvláštní formy financování dlouhodobých potřeb podniku
Finanční leasing – minim. 20% doby životnost, minimálně 3 roky. Leasingový koeficient = suma všech úhrad / PC prostředku. Výhody (splátka jde do nákladů, není třeba kapitál, neztrácí likviditu firmy, lze snadněji získat než úvěr) a nevýhody (náklady vyšší než na úvěr, zásahy do předmětu pouze se souhlasem pronajímatele, nebezpečí bankrotu leasingovky).
Forfaiting – odkup dlouhodobých pohledávek, ovšem jen těch co jsou bankovně jištěné. Po odkoupení se forfaitér stává majitelem pohledávky a nemůže ji požadovat proplatit od podniku. Má fázi kontraktační (forfaitér dá seznam bank, od kterých bude akceptovat záruku) a realizační. Nevýhodou je že lze zatím jen u zahraničních obchodních operacích.
Projektové financování – zatím jen u velkých firem a rozsáhlých investičních akcí. Značná část rizika je přenášena na banky, ty projekt financují úvěry, ale mohou potom rozhodovat o odbytu výrobků z projektu atd.
42.8. Zvláštní formy financování dlouhodobých potřeb podniku
Finanční leasing – minim. 20% doby životnost, minimálně 3 roky. Leasingový koeficient = suma všech úhrad / PC prostředku. Výhody (splátka jde do nákladů, není třeba kapitál, neztrácí likviditu firmy, lze snadněji získat než úvěr) a nevýhody (náklady vyšší než na úvěr, zásahy do předmětu pouze se souhlasem pronajímatele, nebezpečí bankrotu leasingovky).
Forfaiting – odkup dlouhodobých pohledávek, ovšem jen těch co jsou bankovně jištěné. Po odkoupení se forfaitér stává majitelem pohledávky a nemůže ji požadovat proplatit od podniku. Má fázi kontraktační (forfaitér dá seznam bank, od kterých bude akceptovat záruku) a realizační. Nevýhodou je že lze zatím jen u zahraničních obchodních operacích.
Projektové financování – zatím jen u velkých firem a rozsáhlých investičních akcí. Značná část rizika je přenášena na banky, ty projekt financují úvěry, ale mohou potom rozhodovat o odbytu výrobků z projektu atd.
42.3.3. DL FIN ZDROJE
1 Interní – zisk a odpisy
Zisk
lze použít jen část zisku po zaplacení: DzP, rezervní fond, jiné fondy, výpl. dividend či podílu na zisku, úhrada splátek dlouh. bank. úvěrů či obligací, ostatní
použití zisku -> po zapl. nerozdělený zisk min. let + ner. zisk běžného roku
Na výši ner. zisku mají vliv především: zisk běžného roku, DzP, ……………
Dividendová politika – druhy:
a) pasivní reziduální
b) stabilní
c) založená na udržování stálé výše div. podílu
d) politika nízkých div během roku a mimořádných div. na konci
Odpisy
stabilní zdroj financování protože:
- nejsou ovlivněny tolika faktory jako zisk
- podnik je má k dispozici i když žádný zisk nevytváří
pozn: rovn. vs. zrychlené
Zisk
lze použít jen část zisku po zaplacení: DzP, rezervní fond, jiné fondy, výpl. dividend či podílu na zisku, úhrada splátek dlouh. bank. úvěrů či obligací, ostatní
použití zisku -> po zapl. nerozdělený zisk min. let + ner. zisk běžného roku
Na výši ner. zisku mají vliv především: zisk běžného roku, DzP, ……………
Dividendová politika – druhy:
a) pasivní reziduální
b) stabilní
c) založená na udržování stálé výše div. podílu
d) politika nízkých div během roku a mimořádných div. na konci
Odpisy
stabilní zdroj financování protože:
- nejsou ovlivněny tolika faktory jako zisk
- podnik je má k dispozici i když žádný zisk nevytváří
pozn: rovn. vs. zrychlené
2 Externí –
2 Externí – A - střednědobé a dlouhodobé bank. úvěry
pozn. klas. úvěr, hypot. úvěr
B - obligace dlouh. CP vyj. dlužnický záv. emitenta obl. vůči držiteli
- s pevným úrokem, proměnlivým úr., nulovým úr.
- emisi ovlivňuje – nominální úr. sazba(kuponová)
- doba životnosti (dospělosti)
- způsob splácení
C – akcie – kmenové vs. prioritní(v ČR max. 50 %)
42.4. Interní finanč42.5. ní zdroje
Rozdělení zisku lze provést : povinný příděl do rezervního fondu, podíl na zisku (záleží na dividendové politice), úhrada závazků (splátky úvěrů či obligací), investice do IM, ostatní (úhrada ztráty, zvýšení ZJ, nerozdělený zisk).
Zisk běžného období – daně – příděl rezervnímu fondu – jiné fondy – dividendy a podíly – splátky úvěrů – ostatní = nerozdělený zisk.
pozn. klas. úvěr, hypot. úvěr
B - obligace dlouh. CP vyj. dlužnický záv. emitenta obl. vůči držiteli
- s pevným úrokem, proměnlivým úr., nulovým úr.
- emisi ovlivňuje – nominální úr. sazba(kuponová)
- doba životnosti (dospělosti)
- způsob splácení
C – akcie – kmenové vs. prioritní(v ČR max. 50 %)
42.4. Interní finanč42.5. ní zdroje
Rozdělení zisku lze provést : povinný příděl do rezervního fondu, podíl na zisku (záleží na dividendové politice), úhrada závazků (splátky úvěrů či obligací), investice do IM, ostatní (úhrada ztráty, zvýšení ZJ, nerozdělený zisk).
Zisk běžného období – daně – příděl rezervnímu fondu – jiné fondy – dividendy a podíly – splátky úvěrů – ostatní = nerozdělený zisk.
42.2.6. Rozhodování o dlouhodobém financování
Rozhodování o způsobu financování investičních záměrů. Zahrnuje financování dlouhodobého majetku jeho obnovu a rozšíření. Využívá dlouhodobých finančních zdrojů, ovšem těmi jsou kryty i krátkodobá aktiva ve formě pracovního kapitálu.
Dělíme je na interní (zisk, odpisy), externí finanční zdroje (střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry, obligace a akcie) a zvláštní formy financování (finanční leasing, forfating, projektové financování).
42.3. Dlouhodobé fin. rozhodování 2
umožňuje podniku realizovat strategické cíle, zahrnuje v sobě 2 typy rozh.
1. Investiční rozh. – do čeho, 2. Finanční rozh. – zdroje, 1,2 souv. s cíly podniku
42.3.1. Kritéria
lze považovat předp. kap. výdaje spojené s pořízením příslušného ajetku a očekávané pen. příjmy, kt z pořízeného majetku poplynou.
Celkové kap. výdaje = pořizovací cena přísl. dlouh. prostř. + výdaje na zvýšení rac kap. vyvolané investicí – příjmy z prodeje vyřaz maj. nahrazeného investicí +- daňové efekty související s prodejem nahrazovaného majetku
Dělíme je na interní (zisk, odpisy), externí finanční zdroje (střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry, obligace a akcie) a zvláštní formy financování (finanční leasing, forfating, projektové financování).
42.3. Dlouhodobé fin. rozhodování 2
umožňuje podniku realizovat strategické cíle, zahrnuje v sobě 2 typy rozh.
1. Investiční rozh. – do čeho, 2. Finanční rozh. – zdroje, 1,2 souv. s cíly podniku
42.3.1. Kritéria
lze považovat předp. kap. výdaje spojené s pořízením příslušného ajetku a očekávané pen. příjmy, kt z pořízeného majetku poplynou.
Celkové kap. výdaje = pořizovací cena přísl. dlouh. prostř. + výdaje na zvýšení rac kap. vyvolané investicí – příjmy z prodeje vyřaz maj. nahrazeného investicí +- daňové efekty související s prodejem nahrazovaného majetku
Očekávané pen. příjmy-pen. tok plynoucí ...
Očekávané pen. příjmy-pen. tok plynoucí s používání přísl. majetku pořízeného investováním po celou dobu jeho životnosti, obtížnost plánování pen. toků plyn.z investice souvisí s délkou časového období pro kt. je pen tok předpovídán i s množstvím faktorů, kt. ho budou v budoucnu ovlivňovat (zm cen, vývj inflace,zm měn. kurzů, zm daň. sazeb), nelze se orientovat pouze na dosažený zisk, je třeba vzít v úvahu CF(zisk po zdaň + odpisy)
42.3.2. Metody
A Dynamické – 1. ČSH
2. Metoda anuity
3. Metoda vnitřní výn. míry
4. Met. doby návratnosti
5. Met. indexu ziskovosti
B Statické- 1. Metoda prům. nákl.
2. Met. prům. zisku
3. Met. prům. rentability
4. Met. doby návratnosti
42.3.2. Metody
A Dynamické – 1. ČSH
2. Metoda anuity
3. Metoda vnitřní výn. míry
4. Met. doby návratnosti
5. Met. indexu ziskovosti
B Statické- 1. Metoda prům. nákl.
2. Met. prům. zisku
3. Met. prům. rentability
4. Met. doby návratnosti
Metoda vnitřní výnosové míry zjišťuje výnosové procento,...
Metoda vnitřní výnosové míry zjišťuje výnosové procento, kdy ČSHCF = 0
VVM= ((15% - 5%)*2000) / (2000 – (-1500)) +5%
Doba návratnosti : za jak dlouho se vrátí kapitálové výdaje.
Index ziskovosti – také označován jako index rentability investice = suma (CF / (1+i)^n) / KV
Průměrné náklady – porovnávány jsou průměrné roční náklady zamýšlených investičních variant. Tyto náklady = prům. roční odpisy + i*KV + prům. roční náklady bez odpisů. Neinformuje o tom, zda jsou varianty ziskové či ztrátové. Lze vypočítat i celkové diskontované náklady = KV + (suma PRN / odúročitel)
Průměrný zisk – podobně jako předchozí, ovšem zahrnuty jsou i tržby.
Průměrná rentabilita – jako poměr sumy zisků ke kapitálovým výdajům * 100 [%]
Doba návratnosti = kapitálové výdaje / průměrné roční CF
U všech těchto metod je velmi obtížné stanovení kalkulované úrokové míry. Ta by měla zohlednit míru rizika investice, způsob financování, kapitálovou strukturu podniku
VVM= ((15% - 5%)*2000) / (2000 – (-1500)) +5%
Doba návratnosti : za jak dlouho se vrátí kapitálové výdaje.
Index ziskovosti – také označován jako index rentability investice = suma (CF / (1+i)^n) / KV
Průměrné náklady – porovnávány jsou průměrné roční náklady zamýšlených investičních variant. Tyto náklady = prům. roční odpisy + i*KV + prům. roční náklady bez odpisů. Neinformuje o tom, zda jsou varianty ziskové či ztrátové. Lze vypočítat i celkové diskontované náklady = KV + (suma PRN / odúročitel)
Průměrný zisk – podobně jako předchozí, ovšem zahrnuty jsou i tržby.
Průměrná rentabilita – jako poměr sumy zisků ke kapitálovým výdajům * 100 [%]
Doba návratnosti = kapitálové výdaje / průměrné roční CF
U všech těchto metod je velmi obtížné stanovení kalkulované úrokové míry. Ta by měla zohlednit míru rizika investice, způsob financování, kapitálovou strukturu podniku
41. Dlouhodobé finanč42. ní rozhodování podniku.
41. Dlouhodobé finanč42. ní rozhodování podniku. Volba podnikové strategie, metody hodnocení efektivnosti investic, kapitálová struktura a náklady na kapitál, financování dlouhodobých kapitálových potřeb
42.1. Dlouhodobé finanč42.2. ní rozhodování
Označeno i jako investiční rozhodování. Umožňuje realizovat strategické cíle. Obsahuje dva typy rozhodování : do čeho investovat a z jakých finančních zdrojů to financovat.
42.2.1. Rozhodování o investicích
Investice jsou peněžní výdaje, jejichž přeměna na příjmy je očekávána během delšího časového období. Jsou spojeny nejen s obnovou IM, ale také s výdaji na vývoj, výzkum, výchovu pracovníků, reklamu. Investice tedy zahrnují kapitálové výdaje na pořízení HIM, NIM a FIM.
42.1. Dlouhodobé finanč42.2. ní rozhodování
Označeno i jako investiční rozhodování. Umožňuje realizovat strategické cíle. Obsahuje dva typy rozhodování : do čeho investovat a z jakých finančních zdrojů to financovat.
42.2.1. Rozhodování o investicích
Investice jsou peněžní výdaje, jejichž přeměna na příjmy je očekávána během delšího časového období. Jsou spojeny nejen s obnovou IM, ale také s výdaji na vývoj, výzkum, výchovu pracovníků, reklamu. Investice tedy zahrnují kapitálové výdaje na pořízení HIM, NIM a FIM.
42.2.2. Základní kritéria finanč42.2.3. ního rozhodování
Rozhoduje se nejen o tom jaké investice pořídit, ale také o tom, jak změní stávající strukturu majetku. Základ pro hodnocení investičních variant je stanovení kapitálových výdajů a peněžních příjmů, které z investice poplynou.
Kapitálové výdaje = PC IM + výdaj na zvýšení pracovního kapitálu – příjmy z prodeje vyřazeného IM +- daňové efekty z tohoto prodeje.
Očekávané peněžní příjmy se zjednodušeně uvažují : roční peněžní tok = zisk po zdanění + odpisy.
42.2.4. Metody investič42.2.5. ního rozhodování
Zohledňující faktor času : metoda ČSH, anuity, vnitřní výnosové procento, doby návratnosti, indexu ziskovosti. Nezohledňující faktor času (statické) : metoda průměrných nákladů, průměrného zisku, průměrné rentability, průměrné doby návratnosti.
Metoda ČSH : ČSH = suma (CF / (1+i)^n) – Kapitálové výdaje
Metoda anuity : hledá průměrný roční přebytek zpětných toků finančních prostředků (c). c=ČSH*k, kde k je faktor anuity = (1+i)^n/((1+i)^n -1).
Kapitálové výdaje = PC IM + výdaj na zvýšení pracovního kapitálu – příjmy z prodeje vyřazeného IM +- daňové efekty z tohoto prodeje.
Očekávané peněžní příjmy se zjednodušeně uvažují : roční peněžní tok = zisk po zdanění + odpisy.
42.2.4. Metody investič42.2.5. ního rozhodování
Zohledňující faktor času : metoda ČSH, anuity, vnitřní výnosové procento, doby návratnosti, indexu ziskovosti. Nezohledňující faktor času (statické) : metoda průměrných nákladů, průměrného zisku, průměrné rentability, průměrné doby návratnosti.
Metoda ČSH : ČSH = suma (CF / (1+i)^n) – Kapitálové výdaje
Metoda anuity : hledá průměrný roční přebytek zpětných toků finančních prostředků (c). c=ČSH*k, kde k je faktor anuity = (1+i)^n/((1+i)^n -1).
40.4.4. Specifika oproti dl.plán.
roku předchází období ze kt. je známa skutečnost
- čím bližší je prognozované období, tím menší je riziko prognost. chyby
- zisk je limitován krátkodobě nezměnitelnými faktory
- dominantní úloha – zabezpečení krátkdob. Platební schopnosti
používají se počítačové modely
Vytváří se: plánovaná Rozvaha, plán. VZZ
Plánovaný VZZ zpravidla obsahuje
1 Tržby, 2 přímý materiál, 3 přímé mzdy, 4 var. nepř. náklady, 5 fix. nepř. náklady, z toho: 6 Odpisy, 7 zisk před zdaněním, 8 daně z příjmů, 9 zisk po zdanění
klíčovou otázkou je spolehlivý odhad tržeb.
Základní formu kr. fin. pl. je plán příjmů a výdajů
Volné prostředky na konci období – dostatek(co s nimi)
- nedostatek(kde je vzít)
40.4.5. Cíle
1 zajištění likvidity a platební schopnosti
2 soustředí se na oběžný majetek a krdobé fin. zdroje
- čím bližší je prognozované období, tím menší je riziko prognost. chyby
- zisk je limitován krátkodobě nezměnitelnými faktory
- dominantní úloha – zabezpečení krátkdob. Platební schopnosti
používají se počítačové modely
Vytváří se: plánovaná Rozvaha, plán. VZZ
Plánovaný VZZ zpravidla obsahuje
1 Tržby, 2 přímý materiál, 3 přímé mzdy, 4 var. nepř. náklady, 5 fix. nepř. náklady, z toho: 6 Odpisy, 7 zisk před zdaněním, 8 daně z příjmů, 9 zisk po zdanění
klíčovou otázkou je spolehlivý odhad tržeb.
Základní formu kr. fin. pl. je plán příjmů a výdajů
Volné prostředky na konci období – dostatek(co s nimi)
- nedostatek(kde je vzít)
40.4.5. Cíle
1 zajištění likvidity a platební schopnosti
2 soustředí se na oběžný majetek a krdobé fin. zdroje
40.5. Rozdíl mezi fin.plány a rozpoč
40.5. Rozdíl mezi fin.plány a rozpoč40.6. ty, krátkodobé rozpoč40.7. ty-jaké známe a metody dělení
-Fin.plány slouží jako základ pro tvorbu rozpočtů.Rozpočty se orientují na větší podrobnosti a stanoví konkrétní úkoly v oblasti výnosů, N, zisků, příjmů, výdajů, majetku a fin. zdrojů podniku. Zatím co fin.plán slouží jako nástroj strateg.a takt.fin.řízení, jsou rozpočty nástrojem operat.říz.
Pomocí rozpočtu je pplán realizován.
-KRÁTK.ROZP.-vztahují se ke krátkdob.fin.plánu, dělí se na
a)vnitropodnikové-říz.vnitropodn.útvarů nebo dílčích činností
b)podnikové-podnik jako celek
-kr.plán má vazbu především na funkční rozpočty(výroba, odbyt, finance)
ad výr.(rozp.nákupu, spotřeby a zásob mater., rozp.přímých mezd, výr.režie)
ad odbyt (rozp.prodeje, zásob hot. výr. na konci roku, prodejní a odbyt.režie)
ad fin.(rozp.příjmů a výd., N a V, externího financování)
-2 způsoby sestavení kr. rozp.:1 za pevně vymez. období
2 klouzavé
-METODY DĚLENÍ-Met.přírůstkového rozp.(upravuje údaje min.období)
-Met.rozp.vycházejícího od nuly(nové hodnocení čin.)
-Fin.plány slouží jako základ pro tvorbu rozpočtů.Rozpočty se orientují na větší podrobnosti a stanoví konkrétní úkoly v oblasti výnosů, N, zisků, příjmů, výdajů, majetku a fin. zdrojů podniku. Zatím co fin.plán slouží jako nástroj strateg.a takt.fin.řízení, jsou rozpočty nástrojem operat.říz.
Pomocí rozpočtu je pplán realizován.
-KRÁTK.ROZP.-vztahují se ke krátkdob.fin.plánu, dělí se na
a)vnitropodnikové-říz.vnitropodn.útvarů nebo dílčích činností
b)podnikové-podnik jako celek
-kr.plán má vazbu především na funkční rozpočty(výroba, odbyt, finance)
ad výr.(rozp.nákupu, spotřeby a zásob mater., rozp.přímých mezd, výr.režie)
ad odbyt (rozp.prodeje, zásob hot. výr. na konci roku, prodejní a odbyt.režie)
ad fin.(rozp.příjmů a výd., N a V, externího financování)
-2 způsoby sestavení kr. rozp.:1 za pevně vymez. období
2 klouzavé
-METODY DĚLENÍ-Met.přírůstkového rozp.(upravuje údaje min.období)
-Met.rozp.vycházejícího od nuly(nové hodnocení čin.)
34. Finanč35. ní plánování v podniku, úloha a místo
34. Finanč35. ní plánování v podniku, úloha a místo ve finanč36. ním řízení. Dlouhodobé a krátkodobé finanč37. ní plánování. Soustava podnikových rozpoč38. tů, finanč39. ní plánování a finanč40. ní controlling
40.1. Finanč40.2. ní plánování
dlouhodobé finanční plány (rozpočty), krátkodobé (roční, čtvrtletní, měsíční, denní) finanční plány (rozpočty). K udržení finanční rovnováhy pod¬niku slouží finanční plánování. Jeho součástí je:
2. plánování aktiv a pasiv (plánová nebo rozpočtová rozvaha),
3. plánování výnosů, nákladů a zisku (plánová, rozpočtová výsledovka),
4. plánování peněžních příjmů a výdajů (rozpočet peněžních příjmů a výdajů, plán cash flow).
40.3. Základní prvky finanč40.4. ního plánu, krátkodobý fin. plán, jeho cíle
40.4.1. Prvky
1. Odhad budoucího odbytu výrobků a s tím spojeného předpokl.objemu tržeb
2. Požadavky na majetek
3. Potřeba fin. zdrojů
40.4.2. Krátkodobý finanč40.4.3. ní plán
vzniká konkretizací a zpřesněním záměrů pro daný rok v dl.fin. plánu,
založen na úvaze: poč.stav peň. prostř. na zač. plán období + plánované příjmy – plánované výdaje = konečný stav peň. prostř. na konci plán období.
40.1. Finanč40.2. ní plánování
dlouhodobé finanční plány (rozpočty), krátkodobé (roční, čtvrtletní, měsíční, denní) finanční plány (rozpočty). K udržení finanční rovnováhy pod¬niku slouží finanční plánování. Jeho součástí je:
2. plánování aktiv a pasiv (plánová nebo rozpočtová rozvaha),
3. plánování výnosů, nákladů a zisku (plánová, rozpočtová výsledovka),
4. plánování peněžních příjmů a výdajů (rozpočet peněžních příjmů a výdajů, plán cash flow).
40.3. Základní prvky finanč40.4. ního plánu, krátkodobý fin. plán, jeho cíle
40.4.1. Prvky
1. Odhad budoucího odbytu výrobků a s tím spojeného předpokl.objemu tržeb
2. Požadavky na majetek
3. Potřeba fin. zdrojů
40.4.2. Krátkodobý finanč40.4.3. ní plán
vzniká konkretizací a zpřesněním záměrů pro daný rok v dl.fin. plánu,
založen na úvaze: poč.stav peň. prostř. na zač. plán období + plánované příjmy – plánované výdaje = konečný stav peň. prostř. na konci plán období.
33.11.8. Predikce finanč33.11.9. ní tísně podniku
Je třeba předvídat budoucí finanční krizi podniku, abychom mohli provést předběžná opatření. Nejpoužívanější modely je možno rozdělit na Bonitní a bankrotní.
Bonitní jsou Kralickův quicktest (posouzení základních oblastí finanční analýxy – míra samofinancování, CF v % z výnosů, rentabilita celkového kapitálu a doba splácení dluhu v letech, jsou jim přiřazeny škály a vypočtena průměrná hodnota, hodnocení méně-1-3-více), Tamariho model (bodové hodnocení dílčích ukazatelů, potom hodnocení součtu bodů méně-30-60-více) a Argentiho model (neopírá se pouze o kvantifikovatelné údaje, hodnotí i chyby v práci managementu, vedení účetnictví, finanční plány, kvalita výrobků, odbyt, hodnocení je více-25-méně, čím více bodů., tím větší riziko bankrotu).
Bankrotní jsou dvojího druhu jednorozměrné a vícerozměrné. Jednorozměrné se snaží najít jednoduchou charakteristiku pro rozlišení dobrého a špatného podniku. Beaver nalezl 4 ukazatele: rentabilita vlastního kapitálu, zadluženost, běžná likvidita a podíl pracovního kapitálu na CA. Udělal graf vývoje těchto ukazatelů u dobrých a špatných firem. Vícerozměrné jsou Altmanův model (z-score, 5 ukazatelů s vahami) a Index důvěryhodnosti (6 ukazatelů, váhy různé pro různá odvětví, pro podmínky ČR).
Bonitní jsou Kralickův quicktest (posouzení základních oblastí finanční analýxy – míra samofinancování, CF v % z výnosů, rentabilita celkového kapitálu a doba splácení dluhu v letech, jsou jim přiřazeny škály a vypočtena průměrná hodnota, hodnocení méně-1-3-více), Tamariho model (bodové hodnocení dílčích ukazatelů, potom hodnocení součtu bodů méně-30-60-více) a Argentiho model (neopírá se pouze o kvantifikovatelné údaje, hodnotí i chyby v práci managementu, vedení účetnictví, finanční plány, kvalita výrobků, odbyt, hodnocení je více-25-méně, čím více bodů., tím větší riziko bankrotu).
Bankrotní jsou dvojího druhu jednorozměrné a vícerozměrné. Jednorozměrné se snaží najít jednoduchou charakteristiku pro rozlišení dobrého a špatného podniku. Beaver nalezl 4 ukazatele: rentabilita vlastního kapitálu, zadluženost, běžná likvidita a podíl pracovního kapitálu na CA. Udělal graf vývoje těchto ukazatelů u dobrých a špatných firem. Vícerozměrné jsou Altmanův model (z-score, 5 ukazatelů s vahami) a Index důvěryhodnosti (6 ukazatelů, váhy různé pro různá odvětví, pro podmínky ČR).
Poměr tržní ceny akci k zisku =
Poměr tržní ceny akci k zisku = tržní cena akcie / zisk na 1 akcii ---- P/E ratio, udává dobu, za kterou dojde ke splacení ceny akcie.
Zisk na 1 akcii = zisk po zdanění / počet emitovaných akcií
CF na 1 akcii = provozní CF / počet emitovaných kmenových akcií
Dividendový výplatní poměr = dividenda na 1 akcii / zisk po zdanění
Účetní hodnota akcie = (VJ – prioritní akcie) / počet emitovaných kmenových akcií
33.11.6. Syntetické posouzení finanč33.11.7. ní situace podniku
Odhaluje příčiny finanční situace. Předpokladem je využití pyramidové soustavy ukazatelů. První se vypočte rentabilita celkového vloženého kapitálu ZUD/CA. Ta je vyjádřena součinem ziskovosti tržeb (ZUD/T) a obratu aktiv (T/CA). Převedeme to na podíl a potom bude tedy CA/T. ZUD/T rozdělíme na 1-N/T, a CA/T na SA+OA/T.
Potom náklady zahrnují spotřebu materiálu, energie, služeb, náklady na zboží, osobní náklady, daně a poplatky, odpisy, finanční náklady a ostatní.
Stálá aktiva jsou HIM, NIM, a FIM, a oběžná aktiva jsou zásoby, pohledávky a finanční majetek krátkodobé povahy
Zisk na 1 akcii = zisk po zdanění / počet emitovaných akcií
CF na 1 akcii = provozní CF / počet emitovaných kmenových akcií
Dividendový výplatní poměr = dividenda na 1 akcii / zisk po zdanění
Účetní hodnota akcie = (VJ – prioritní akcie) / počet emitovaných kmenových akcií
33.11.6. Syntetické posouzení finanč33.11.7. ní situace podniku
Odhaluje příčiny finanční situace. Předpokladem je využití pyramidové soustavy ukazatelů. První se vypočte rentabilita celkového vloženého kapitálu ZUD/CA. Ta je vyjádřena součinem ziskovosti tržeb (ZUD/T) a obratu aktiv (T/CA). Převedeme to na podíl a potom bude tedy CA/T. ZUD/T rozdělíme na 1-N/T, a CA/T na SA+OA/T.
Potom náklady zahrnují spotřebu materiálu, energie, služeb, náklady na zboží, osobní náklady, daně a poplatky, odpisy, finanční náklady a ostatní.
Stálá aktiva jsou HIM, NIM, a FIM, a oběžná aktiva jsou zásoby, pohledávky a finanční majetek krátkodobé povahy
Rentabilita celkového vloženého kapitálu =
Rentabilita celkového vloženého kapitálu = (Z + U (1-d)) / CA ----- celková efektivnost podnikání
Rentabilita vlastního kapitálu = Zisk po zdanění / vlastní jmění ----- výnos na vlastní jmění
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu = (Z + U (1-d)) / (dlouhodobé závazky + VJ)
CF = zisk po zdanění + odpisy + změna dlouhodobých rezerv
Finanční rentabilita vloženého kapitálu = CF / celkový vložený kapitál
Finanční rentabilita vlastního kapitálu = CF / VJ --- schopnost vytvořit prostředky na dividenda a podíly
33.11.5. Ukazatele tržní hodnoty firmy
Vycházejí z údajů na kapitálovém trhu, tedy z mimoúčetních. Vypovídají o návratnosti vloženého kapitálu.
Rentabilita vlastního kapitálu = Zisk po zdanění / vlastní jmění ----- výnos na vlastní jmění
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu = (Z + U (1-d)) / (dlouhodobé závazky + VJ)
CF = zisk po zdanění + odpisy + změna dlouhodobých rezerv
Finanční rentabilita vloženého kapitálu = CF / celkový vložený kapitál
Finanční rentabilita vlastního kapitálu = CF / VJ --- schopnost vytvořit prostředky na dividenda a podíly
33.11.5. Ukazatele tržní hodnoty firmy
Vycházejí z údajů na kapitálovém trhu, tedy z mimoúčetních. Vypovídají o návratnosti vloženého kapitálu.
Obrat CA = Tržby / CA -
Obrat CA = Tržby / CA - ----produktivnost vloženého kapitálu
Obrat HIM = T / HIM ---- ukazatel relativní vázanosti HIM, efektivnost a intenzitu využití HIM
Obrat OA = T / OA
Obrat zásob = tržby / zásoby
Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob
Rychlost obrat pohledávek = T / průměrný stav pohledávek
Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek
Doba obratu pohledávek = průměrný stav pohledávek / průměrné denní tržby
Průměrné denní tržby = T / 365
Doba obratu závazků = závazky z obchodního styku / průměrné denní nákupy na obchodní úvěr
33.11.4. Ukazatele rentability
Označované jako ukazatele výnosnosti. Zobrazují kombinovaný vliv ukazatelů zadluženosti, platební schopnosti a aktivity. Rentabilita je obecně vyjadřován jako poměr zisku k vloženému kapitálu. Jsou používány 3 základní ukazatele rentability : celkového vloženého kapitálu, vlastního kapitálu a dlouhodobě investovaného kapitálu.
Obrat HIM = T / HIM ---- ukazatel relativní vázanosti HIM, efektivnost a intenzitu využití HIM
Obrat OA = T / OA
Obrat zásob = tržby / zásoby
Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob
Rychlost obrat pohledávek = T / průměrný stav pohledávek
Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek
Doba obratu pohledávek = průměrný stav pohledávek / průměrné denní tržby
Průměrné denní tržby = T / 365
Doba obratu závazků = závazky z obchodního styku / průměrné denní nákupy na obchodní úvěr
33.11.4. Ukazatele rentability
Označované jako ukazatele výnosnosti. Zobrazují kombinovaný vliv ukazatelů zadluženosti, platební schopnosti a aktivity. Rentabilita je obecně vyjadřován jako poměr zisku k vloženému kapitálu. Jsou používány 3 základní ukazatele rentability : celkového vloženého kapitálu, vlastního kapitálu a dlouhodobě investovaného kapitálu.
Průměrné náklady na kapitál i=
Průměrné náklady na kapitál i=(Dluhy/kapitál)*i1+(vlastní jmění/kapitál)*i2
Zadluženost = Celkové závazky / CA
Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky / CA
Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / CA
Míra samofinancování = vlastní jmění / CA
Finanční páka = 1 / Míra samofinancování = CA / vlastní jmění ---- odráží vliv změny zadluženosti na změnu rentability vloženého kapitálu
Podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní jmění) / stálá aktiva ---- tehdy, je-li menší než 1
Zlaté bilanční pravidlo ----- (dlouhodobé závazky + vlastní jmění) / stálá aktiva >= 1
Zlaté pravidlo financování ---- IM/dlouhodobý kapitál <=1 a oběžný majetek/krátkodobý kapitál >=1 kapitál by neměl být v majetku vázán déle, než je doba splatnosti kapitálu
Dluh na vlastní jmění = celkové závazky / vlastní jmění
CF z provozní činnosti / celkové závazky
Úrokové krytí = ZPUD / celkové úroky
Zadluženost = Celkové závazky / CA
Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky / CA
Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / CA
Míra samofinancování = vlastní jmění / CA
Finanční páka = 1 / Míra samofinancování = CA / vlastní jmění ---- odráží vliv změny zadluženosti na změnu rentability vloženého kapitálu
Podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní jmění) / stálá aktiva ---- tehdy, je-li menší než 1
Zlaté bilanční pravidlo ----- (dlouhodobé závazky + vlastní jmění) / stálá aktiva >= 1
Zlaté pravidlo financování ---- IM/dlouhodobý kapitál <=1 a oběžný majetek/krátkodobý kapitál >=1 kapitál by neměl být v majetku vázán déle, než je doba splatnosti kapitálu
Dluh na vlastní jmění = celkové závazky / vlastní jmění
CF z provozní činnosti / celkové závazky
Úrokové krytí = ZPUD / celkové úroky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)