3.1. Komponenty nabídky peněz
Peníze jsou všeobecně přijímaný prostředek směny ,
3.1.1. Funkce peněz
• Prostředek směny – primární funkce, peníze jsou všeobecně používány k placení za zboží a úhradě závazků
• Zúčtovací jednotka – vyjadřují ceny statků
• Uchovatel hodnoty – tj.jsou jednou z forem bohatství
3.1.2. Formy peněz
• Zbožové ( komoditní peníze ) – drahé kovy atd.
• Papírové peníze – bankovky a státovky
• Bankovky - alespoň částečně kryty zlatem
• Státovky – emitoval je panovník, bez ohledu na krytí
• Depozitní ( bankovní peníze ) – bezhotovostní
• Depozita na požádání ( na viděnou )
• Termínová a úsporová depozita
Depozita na viděnou a termínová a úsporová depozita se liší jednak likviditou a jednak výnosnotí.
Peněžní zásoba, Poptávka po penězích a motivy jejich držby
3.1.3. Peněžní zásoba
Je množství peněz v ekonomice, neboli také nabídka peněz
Je tvořena různými peněžními agregáty
• M1 – peněžní agregát v užším smyslu. Je to hotovostní oběživo + vklady na viděnou
• M2 - peněžní agregát v širším smyslu. Je to M1 + úsporová a termínová depozita
Atd. U nás to má ČNB trochu odlišně (objem v mld. Kč koncem 1997:
• M0 – oběživo (119,3)
• M1 – M0 + vklady na viděnou (445,1)
• M2 – M1 + quasipeníze ( TV+vklady rezidentů v cizích měnách ) (1217,6)
L = M2 + SPP + poukázky ČNB + poukázky FNM v portfoliu domácích nebankovních subjektů. (1241,8)
3.2. Poptávka po penězích a motivy jejich držby
.Poptávka po penězích (MD) je představována množstvím peněz, které jsou ochotny držet ekonomické subjekty při určité úrokové sazbě.
3.2.1. Motivy držby:
transakční motiv - držba peněz za účelem např. běžných výdajů domácností. Z důvodu časového nesouladu mezi příjmy a výdaji. Spolu s ním uznáván i opatrnostní motiv pro případ neočekávaných výdajů nebo poklesu příjmů.
spekulační motiv - vychází z nejistoty výnosů alternativních finančních aktiv, tj. ůroků, kapitálové ztráty nebo zisku v souvislosti s vývojem tržních cen cenných papírů. Teorie portfolia vychází ze skutečnosti, že ekonomické subjekty vykazují vyšší či nižší averzi k riziku. Vyšší výnos v podobě úrokové sazby stimuluje k držbě rizikovějších aktiv a tedy k nižší držbě peněz. Spekulační motiv je též spojován s úsilím ekonomických subjektů získat dodatečné bohatství na základě výhodných nákupů a prodejů různých aktiv.
Graf poptávky po penězích odráží skutečnost, že poptávané množství roste s poklesem nominální úrokové sazby (pohyb po křivce MD).
Je množství peněz v ekonomice, neboli také nabídka peněz
Je tvořena různými peněžními agregáty
• M1 – peněžní agregát v užším smyslu. Je to hotovostní oběživo + vklady na viděnou
• M2 - peněžní agregát v širším smyslu. Je to M1 + úsporová a termínová depozita
Atd. U nás to má ČNB trochu odlišně (objem v mld. Kč koncem 1997:
• M0 – oběživo (119,3)
• M1 – M0 + vklady na viděnou (445,1)
• M2 – M1 + quasipeníze ( TV+vklady rezidentů v cizích měnách ) (1217,6)
L = M2 + SPP + poukázky ČNB + poukázky FNM v portfoliu domácích nebankovních subjektů. (1241,8)
3.2. Poptávka po penězích a motivy jejich držby
.Poptávka po penězích (MD) je představována množstvím peněz, které jsou ochotny držet ekonomické subjekty při určité úrokové sazbě.
3.2.1. Motivy držby:
transakční motiv - držba peněz za účelem např. běžných výdajů domácností. Z důvodu časového nesouladu mezi příjmy a výdaji. Spolu s ním uznáván i opatrnostní motiv pro případ neočekávaných výdajů nebo poklesu příjmů.
spekulační motiv - vychází z nejistoty výnosů alternativních finančních aktiv, tj. ůroků, kapitálové ztráty nebo zisku v souvislosti s vývojem tržních cen cenných papírů. Teorie portfolia vychází ze skutečnosti, že ekonomické subjekty vykazují vyšší či nižší averzi k riziku. Vyšší výnos v podobě úrokové sazby stimuluje k držbě rizikovějších aktiv a tedy k nižší držbě peněz. Spekulační motiv je též spojován s úsilím ekonomických subjektů získat dodatečné bohatství na základě výhodných nákupů a prodejů různých aktiv.
Graf poptávky po penězích odráží skutečnost, že poptávané množství roste s poklesem nominální úrokové sazby (pohyb po křivce MD).
Bariéry růstu, Ekonomika rozvojových zemí
2.9. Bariéry růstu
• Nedostatečná zásoba kapitálových statků
• Nedostatečný technologický pokrok
• Únik mozků
2.10. Ekonomika rozvojových zemí
Rozvojová země je taková země, v níž reálný důchod na obyvatele ve srovnání se Spojenými státy, Japonskem a západní Evropou je nízký. Ukazatele rozvojových zemí: odvětvová struktura (typická jednostrannost); demografická struktura (vysoký podíl venkovského obyv.), dále všeobecně nízká střední délka života.
Příčiny nízkého tempa růstu HDP/1 obyv.:
• vývoj obyvatelstva: vysoká míra porodnosti a úmrtnosti přetrvává vysoká porodnost a pod vlivem pokroku se snižuje úmrtnost (populační exploze) - zde se nachází rozvojové země klesá míra porodnosti a růst obyv. se zpomaluje stabilizovaná míra porodnosti i úmrtnosti (v rozvinutých zemích)
• nedostatečná zásoba kapitálových statků - k rozšíření a prohloubení kapitálu chybí úspory, ty ale nemohou být rozšířeny díky nízkému produktu a důchodu na obyvatele. Nízká produktivita (Y/L) se ale nezvýší, dokud nevzroste zásoba kapitálu na jednotku práce, ale to opět naráží na nedostatečné úspory bludný kruh nerozvinutosti.
• nedostatečný technologický pokrok spojený také s nedostatkem kapitálu
• únik mozků - tj. kvalifikovaní pracovníci migrují do rozvinutých zemí
• bariéra v podobě institucí - právní rámec podnikání, byrokracie zneužívají své postavení, licence
• Nedostatečná zásoba kapitálových statků
• Nedostatečný technologický pokrok
• Únik mozků
2.10. Ekonomika rozvojových zemí
Rozvojová země je taková země, v níž reálný důchod na obyvatele ve srovnání se Spojenými státy, Japonskem a západní Evropou je nízký. Ukazatele rozvojových zemí: odvětvová struktura (typická jednostrannost); demografická struktura (vysoký podíl venkovského obyv.), dále všeobecně nízká střední délka života.
Příčiny nízkého tempa růstu HDP/1 obyv.:
• vývoj obyvatelstva: vysoká míra porodnosti a úmrtnosti přetrvává vysoká porodnost a pod vlivem pokroku se snižuje úmrtnost (populační exploze) - zde se nachází rozvojové země klesá míra porodnosti a růst obyv. se zpomaluje stabilizovaná míra porodnosti i úmrtnosti (v rozvinutých zemích)
• nedostatečná zásoba kapitálových statků - k rozšíření a prohloubení kapitálu chybí úspory, ty ale nemohou být rozšířeny díky nízkému produktu a důchodu na obyvatele. Nízká produktivita (Y/L) se ale nezvýší, dokud nevzroste zásoba kapitálu na jednotku práce, ale to opět naráží na nedostatečné úspory bludný kruh nerozvinutosti.
• nedostatečný technologický pokrok spojený také s nedostatkem kapitálu
• únik mozků - tj. kvalifikovaní pracovníci migrují do rozvinutých zemí
• bariéra v podobě institucí - právní rámec podnikání, byrokracie zneužívají své postavení, licence
Strategie ekonomického rozvoje rozvojové země
2.11. Strategie ekonomického rozvoje rozvojové země
Východiskem je start ekonomického růstu, kde startem je rozvoj výroby v určitém odvětví, kde rychlý růst umožní tvorbu úspor a ty poslouží k financování investic v dalším odvětví až k sebeudržujícímu růstu celé ekonomiky. Většinou jde o rozvoj průmyslových odvětví, tzv. industrializace. Bývá stimulována vládní regulací jako podpory vývozu (dotace, daňové úlevy, ...) nebo nahrazování dovozů (ochrana domácí výroby před zahr. konkurencí). Součástí strategie je využívání zahraničních finančních zdrojů. Rozhodující význam mají úvěrové zdroje. Přijaté úvěry jsou základní součástí zahraničního dluhu rozvojových zemí. Budou použity na nákup kap.statků, který povede k růstu produktu.
Východiskem je start ekonomického růstu, kde startem je rozvoj výroby v určitém odvětví, kde rychlý růst umožní tvorbu úspor a ty poslouží k financování investic v dalším odvětví až k sebeudržujícímu růstu celé ekonomiky. Většinou jde o rozvoj průmyslových odvětví, tzv. industrializace. Bývá stimulována vládní regulací jako podpory vývozu (dotace, daňové úlevy, ...) nebo nahrazování dovozů (ochrana domácí výroby před zahr. konkurencí). Součástí strategie je využívání zahraničních finančních zdrojů. Rozhodující význam mají úvěrové zdroje. Přijaté úvěry jsou základní součástí zahraničního dluhu rozvojových zemí. Budou použity na nákup kap.statků, který povede k růstu produktu.
Zdroje ekonomického růstu
2.8. Zdroje ekonomického růstu
Tyto zdroje lze dělit několika způsoby.
• Lidské zdroje – množství práce, kvalifikace
• Přírodní zdroje – množství půdy a nerost. surovin a jejich kvalita
• Kapitálové zdroje – stroje, zařízení a technická úroveň těchto kapitálových statků
Obecněji lze zdroje ekonomického růstu členit na:
2.8.1. Kvantitativní zdroje ekonomického růstu
Pokud se do výroby zapojují další výrobní faktory, tj. dodatečné množství práce, půdy nebo kapitálu. ( tempo růstu kapitálu a práce ).
Pokud je ekonomický růst založen převážně na těchto zdrojích, potom mluvíme o tzv. extenzivním růstu.
2.8.2. Kvalitativní zdroje ekonomického růstu
Zvyšování kvalifikace pracovníků, využívání kvalitnějších přírodních zdrojů, lepší technická úroveň strojů atd. ( kappa ).
Kvalitativní zdroje ekonomického růstu bývají někdy označovány jako Technologická změna. a ta ovlivňuje produktivitu práce.
V tomto případě hovoříme o tzv. intenzivním růstu
Tyto zdroje lze dělit několika způsoby.
• Lidské zdroje – množství práce, kvalifikace
• Přírodní zdroje – množství půdy a nerost. surovin a jejich kvalita
• Kapitálové zdroje – stroje, zařízení a technická úroveň těchto kapitálových statků
Obecněji lze zdroje ekonomického růstu členit na:
2.8.1. Kvantitativní zdroje ekonomického růstu
Pokud se do výroby zapojují další výrobní faktory, tj. dodatečné množství práce, půdy nebo kapitálu. ( tempo růstu kapitálu a práce ).
Pokud je ekonomický růst založen převážně na těchto zdrojích, potom mluvíme o tzv. extenzivním růstu.
2.8.2. Kvalitativní zdroje ekonomického růstu
Zvyšování kvalifikace pracovníků, využívání kvalitnějších přírodních zdrojů, lepší technická úroveň strojů atd. ( kappa ).
Kvalitativní zdroje ekonomického růstu bývají někdy označovány jako Technologická změna. a ta ovlivňuje produktivitu práce.
V tomto případě hovoříme o tzv. intenzivním růstu
Princip akcelerátoru
2.5. Princip akcelerátoru
Akcelerátor – je číslo, které udává o kolik je třeba zvýšit (nebo o kolik se zvýší ) Investice, vzroste-li produkt o X.
Protože Investice jsou ovlivněny růstem prodejů, růstem produktu a vůbec pozitivními očekáváními, způsobuje skutečný i očekávaný růst produktu násobný růst investic.
Akcelerační princip je založen na vztahu mezi objemem vytvářené produkce a stavem kapitálu, potřebného k výrobě daného produktu. Dosahuje-li tento poměr (tzv. kapitálový koeficient K/Y) hodnotu např. 2, znamená to, že k výrobě produkce v hodnotě 100 mld korun je třeba kapitálu ve výši 200 mld.
2.6. Interakce multiplikátoru a akcelerátoru
V důsledku fungování akcelerátoru dojde k nárůstu investic. Ten způsobuje další nárůst poptávky. To další růst investic atd. čili účinnost akcelerátoru doprovází resp. zesiluje existence multiplikačního efektu.
Akcelerátor – je číslo, které udává o kolik je třeba zvýšit (nebo o kolik se zvýší ) Investice, vzroste-li produkt o X.
Protože Investice jsou ovlivněny růstem prodejů, růstem produktu a vůbec pozitivními očekáváními, způsobuje skutečný i očekávaný růst produktu násobný růst investic.
Akcelerační princip je založen na vztahu mezi objemem vytvářené produkce a stavem kapitálu, potřebného k výrobě daného produktu. Dosahuje-li tento poměr (tzv. kapitálový koeficient K/Y) hodnotu např. 2, znamená to, že k výrobě produkce v hodnotě 100 mld korun je třeba kapitálu ve výši 200 mld.
2.6. Interakce multiplikátoru a akcelerátoru
V důsledku fungování akcelerátoru dojde k nárůstu investic. Ten způsobuje další nárůst poptávky. To další růst investic atd. čili účinnost akcelerátoru doprovází resp. zesiluje existence multiplikačního efektu.
Teorie ekonomického růstu
2.7. Teorie ekonomického růstu
V užším pojetí se ekonomickým růstem rozumí vývoj reálného produktu.
Synonymem by mohl být pojem Ekonomický rozvoj
2.7.1. Růst produktu
Krátkodobý, který je po určité době vystřídán poklesem, protože k růstu došlo v důsledku odchylky od dlouhodobých potenciálních možností – to je růst skutečného produktu, resp. jeho kolísání.
Dlouhodobý, který je spojený s plynulým zvyšováním produkčních možností ekonomiky při plné zaměstnanosti výrobních faktorů – to je dlouhodobý růst potenciálního produktu.
V teorii růstu se budeme zabývat dlouhodobým růstem potencionálního produktu, popř. dlouhodobým růstem Y* na jednoho obyvatele.
2.7.2. Grafické znázornění růstu
• V modelu AS-AD je růst produktu vyjádřen posunem křivky SRAS doprava. Jelikož je křivka LRAS závislá na výši Y*, bude se s posunem Y* zároveň posouvat i křivka LRAS.
• Vývoj potencionálního produktu lze též znázornit jako posun hranice produkčních možností.
2.7.3. Růst reálného produktu
V praxi se používá pojem “ růst produktu ” v souvislosti s růstem reálného produktu.
Tento přírůstek reálného produktu lze vyjádřit dvěma způsoby:
• Absolutně – např. jako přírůstek v mld. Kč tj. Y=Yt-Y(t-1)
• Relativně – jako tempo růstu produktu tj.
2.7.4. Růst nominálního produktu
Tímto způsobem lze vyjádřit též tempo růstu nominálního produktu.
Na tempo růstu nominálního produktu mají vliv dvě veličiny: jednak tempo růstu reálného produktu gY a tempo růstu cenové hladiny neboli míra inflace .
Čili zjednodušeně platí gYtN = gYt+t
Jinak se násobí koeficienty růstu.
2.7.5. Růst produktu na 1 obyvatele
Opět se určuje buď jako absolutní změna nebo jako tempo růstu.
Za předpokladu, že obyvatelstvo roste stejně rychle jako množství použité práce L, můžeme ztotožnit tempo růstu produktu na 1 obyvatele s tempem růstu produktu na jednotku použité práce, tedy s tempem růstu produktivity práce.
Jinak toto určíme pokud podělíme tempo růstu produktu tempem růstu obyvatel.
Ukazatel produktu na jednoho obyvatele vyjadřuje ekonomickou úroveň (HDP/obyv.). tj. jak daná ekonomika využívá disponibilní výrobní faktory.
2.7.6. Kapitálová vybavenost práce
Kapitálová vybavenost práce je množství kapitálu připadající na jednotku práce.
K/L – při růstu tohoto poměru dochází k prohlubování kapitálu
Jestliže zásoba kapitálu roste stejně rychle jako množství pracovní síly – potom se jedná o tzv. rozšiřování kapitálu.
V užším pojetí se ekonomickým růstem rozumí vývoj reálného produktu.
Synonymem by mohl být pojem Ekonomický rozvoj
2.7.1. Růst produktu
Krátkodobý, který je po určité době vystřídán poklesem, protože k růstu došlo v důsledku odchylky od dlouhodobých potenciálních možností – to je růst skutečného produktu, resp. jeho kolísání.
Dlouhodobý, který je spojený s plynulým zvyšováním produkčních možností ekonomiky při plné zaměstnanosti výrobních faktorů – to je dlouhodobý růst potenciálního produktu.
V teorii růstu se budeme zabývat dlouhodobým růstem potencionálního produktu, popř. dlouhodobým růstem Y* na jednoho obyvatele.
2.7.2. Grafické znázornění růstu
• V modelu AS-AD je růst produktu vyjádřen posunem křivky SRAS doprava. Jelikož je křivka LRAS závislá na výši Y*, bude se s posunem Y* zároveň posouvat i křivka LRAS.
• Vývoj potencionálního produktu lze též znázornit jako posun hranice produkčních možností.
2.7.3. Růst reálného produktu
V praxi se používá pojem “ růst produktu ” v souvislosti s růstem reálného produktu.
Tento přírůstek reálného produktu lze vyjádřit dvěma způsoby:
• Absolutně – např. jako přírůstek v mld. Kč tj. Y=Yt-Y(t-1)
• Relativně – jako tempo růstu produktu tj.
2.7.4. Růst nominálního produktu
Tímto způsobem lze vyjádřit též tempo růstu nominálního produktu.
Na tempo růstu nominálního produktu mají vliv dvě veličiny: jednak tempo růstu reálného produktu gY a tempo růstu cenové hladiny neboli míra inflace .
Čili zjednodušeně platí gYtN = gYt+t
Jinak se násobí koeficienty růstu.
2.7.5. Růst produktu na 1 obyvatele
Opět se určuje buď jako absolutní změna nebo jako tempo růstu.
Za předpokladu, že obyvatelstvo roste stejně rychle jako množství použité práce L, můžeme ztotožnit tempo růstu produktu na 1 obyvatele s tempem růstu produktu na jednotku použité práce, tedy s tempem růstu produktivity práce.
Jinak toto určíme pokud podělíme tempo růstu produktu tempem růstu obyvatel.
Ukazatel produktu na jednoho obyvatele vyjadřuje ekonomickou úroveň (HDP/obyv.). tj. jak daná ekonomika využívá disponibilní výrobní faktory.
2.7.6. Kapitálová vybavenost práce
Kapitálová vybavenost práce je množství kapitálu připadající na jednotku práce.
K/L – při růstu tohoto poměru dochází k prohlubování kapitálu
Jestliže zásoba kapitálu roste stejně rychle jako množství pracovní síly – potom se jedná o tzv. rozšiřování kapitálu.
Teorie cyklu
1.1. Teorie cyklu
Fáze cyklu
1. Kontrakce neboli recese , tj. pokles reálného produktu alespoň ve dvou po sobě jsoucích čtvrtletích. ( velká recese je označována jako deprese ).
2. Fáze je zakončena bodem obratu ( dno, sedlo ). Příčinou je pokles agregátní poptávky spojený s poklesem cenové hladiny (inflace) nebo pokles agregátní nabídky spojený s růstem cenové hladiny – stagflace.
3. expanze, růst reálného produktu.
4. Na konci fáze dochází k hornímu bodu obratu ( vrchol ). Dochází k růstu poptávky a zaměstnanosti a produktu.
Nabídkové a poptávkové šoky (spontánní i regulační) představují vnější příčiny cyklického kolísání produktu. Patří k nim i teorie politického cyklu, kdy před blížícími volbami se prosazuje expanzivní typ politiky s cílem získat a udržet si hlasy voličů, ale ihned po volbách je prosazována restriktivní pol.
Monetární teorie cyklu vidí vnější příčiny v pohybu agregátní poptávky, vyvolané měnovou politikou. Fluktuace je umožněna díky záměně nominálních mezd za reálné ze strany pracovníků jejich nesprávným inflačním očekáváním.
Podobná je i hypotéza racionálních očekávání, kdy na neočekávané změny agregátní poptávky působí krátkodobá mylná interpretace vývoje cen podniky a pracovníky.
Teorie reálných hospodářských cyklů odvozuje kolísání ze změny produkční funkce (změny ve vybavenosti práce kapitálem, technologické změny, omezení disponibilního množství surovin, ...).
Podle inovační teorie ( Schumpeter )jsou střednědobé cykly způsobeny inovacemi.
Jakmile je zahájen cyklus vnější příčinou (poptávkovým a nabídkovým šokem) začne působit samočinný ekonomický mechanismus - vnitřní příčina, která udržuje fluktuaci produktu. Tato teorie klade důraz na investice a jejich roli interakci multiplikátoru a akcelerátoru.
Fáze cyklu
1. Kontrakce neboli recese , tj. pokles reálného produktu alespoň ve dvou po sobě jsoucích čtvrtletích. ( velká recese je označována jako deprese ).
2. Fáze je zakončena bodem obratu ( dno, sedlo ). Příčinou je pokles agregátní poptávky spojený s poklesem cenové hladiny (inflace) nebo pokles agregátní nabídky spojený s růstem cenové hladiny – stagflace.
3. expanze, růst reálného produktu.
4. Na konci fáze dochází k hornímu bodu obratu ( vrchol ). Dochází k růstu poptávky a zaměstnanosti a produktu.
Nabídkové a poptávkové šoky (spontánní i regulační) představují vnější příčiny cyklického kolísání produktu. Patří k nim i teorie politického cyklu, kdy před blížícími volbami se prosazuje expanzivní typ politiky s cílem získat a udržet si hlasy voličů, ale ihned po volbách je prosazována restriktivní pol.
Monetární teorie cyklu vidí vnější příčiny v pohybu agregátní poptávky, vyvolané měnovou politikou. Fluktuace je umožněna díky záměně nominálních mezd za reálné ze strany pracovníků jejich nesprávným inflačním očekáváním.
Podobná je i hypotéza racionálních očekávání, kdy na neočekávané změny agregátní poptávky působí krátkodobá mylná interpretace vývoje cen podniky a pracovníky.
Teorie reálných hospodářských cyklů odvozuje kolísání ze změny produkční funkce (změny ve vybavenosti práce kapitálem, technologické změny, omezení disponibilního množství surovin, ...).
Podle inovační teorie ( Schumpeter )jsou střednědobé cykly způsobeny inovacemi.
Jakmile je zahájen cyklus vnější příčinou (poptávkovým a nabídkovým šokem) začne působit samočinný ekonomický mechanismus - vnitřní příčina, která udržuje fluktuaci produktu. Tato teorie klade důraz na investice a jejich roli interakci multiplikátoru a akcelerátoru.
Okunův zákon
2.1. Okunův zákon
Arthur Okun. Ekonomické důsledky nezaměstnanosti jsou představovány ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem. Kvantifikuje ho Okunův zákon . Je-li skutečná nezaměstnanost na přirozené míře (u=u*), pak Y=Y* Y/Y*=1.
Je-li u>u* ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti a Y klesá pod Y* Y/Y*<1.>1. Rozdíl mezi Y a Y* je tzv. inflační mezera.
Koeficient 0,02 vyjadřuje, že růst u nad u* o 1 procentní bod je spojen s poklesem Y pod Y* o 2%.
2.2. Potenciální produkt
Maximální úroveň HNP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva, aniž dochází k urychlení inflace. Je to úroveň produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti. Je ho dosahováno při rovnováze na trzích práce, kdy se poptávané množství práce vyrovná s nabízeným.
2.3. Charakteristika hospodářského cyklu
Dlouhodobý vývoj potenciálního produktu je trendem, okolo kterého skutečný produkt kolísá ( fluktuuje ). Odchylka skutečného produktu od jeho potenciální úrovně představuje tzv. mezeru produktu. Inflační mezera: Y>Y*. Deflační mezera: Y
Arthur Okun. Ekonomické důsledky nezaměstnanosti jsou představovány ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem. Kvantifikuje ho Okunův zákon . Je-li skutečná nezaměstnanost na přirozené míře (u=u*), pak Y=Y* Y/Y*=1.
Je-li u>u* ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti a Y klesá pod Y* Y/Y*<1.>1. Rozdíl mezi Y a Y* je tzv. inflační mezera.
Koeficient 0,02 vyjadřuje, že růst u nad u* o 1 procentní bod je spojen s poklesem Y pod Y* o 2%.
2.2. Potenciální produkt
Maximální úroveň HNP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva, aniž dochází k urychlení inflace. Je to úroveň produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti. Je ho dosahováno při rovnováze na trzích práce, kdy se poptávané množství práce vyrovná s nabízeným.
2.3. Charakteristika hospodářského cyklu
Dlouhodobý vývoj potenciálního produktu je trendem, okolo kterého skutečný produkt kolísá ( fluktuuje ). Odchylka skutečného produktu od jeho potenciální úrovně představuje tzv. mezeru produktu. Inflační mezera: Y>Y*. Deflační mezera: Y
Rovnovážný důchod
1.7. Rovnovážný důchod ( produkt )
Celkové plánované výdaje (AE) jsou složeny ze spotřebních a investičních výdajů AE = C + I , z nichž část je autonomní (A=Ca+I) a část z indukovaných (cYD) AE=A+cYD. Skutečné výdaje se ale od plánovaných mohou lišit. Rozdíl mezi Y1 a AE1 je tvořen neplánovanými investicemi v podobě neplánovaných zásob IU1 (část produkce nenašla odbyt a zůstala na skladech). Pouze je-li produkt (důchod) na úrovni Y0 (AE=Y0) a jsou-li UI=Y-AE=0 je produkt v rovnovážné úrovni. Za této rovnováhy se úspory domácností rovnají plánovaným investicím S=I.
Čili pří rovnovážném produktu platí:
Y=AE
IU=0
I=S
1.8. Přizpůsobovací procesy v podmínkách nerovnováhy
V případě Y1 jsou úspory větší než plánované investiční výdaje S1>I. V následujícím období dojde k poklesu důchodu a tím i úspor. V případě Y2, kdy S2
1.9.1. Paradox spořivosti
Zamýšlené zvýšení úspor domácností ( posun úsporové funkce rovnoběžně nahoru ) může ve skutečnosti vést ke snížení úspor. Růst úspor by mohl být chápán jako podmínka růstu poptávky po investicích a tedy následného růstu produktu.
Ve skutečnosti však dojde k poklesu AD a produktu, protože s růstem úspor klesají spotřební výdaje domácností, které nejsou ničím nahrazeny a Y klesá. To může vést k omezení investic, poklesu důchodů a nakonec i k nižším úsporám.
Celkové plánované výdaje (AE) jsou složeny ze spotřebních a investičních výdajů AE = C + I , z nichž část je autonomní (A=Ca+I) a část z indukovaných (cYD) AE=A+cYD. Skutečné výdaje se ale od plánovaných mohou lišit. Rozdíl mezi Y1 a AE1 je tvořen neplánovanými investicemi v podobě neplánovaných zásob IU1 (část produkce nenašla odbyt a zůstala na skladech). Pouze je-li produkt (důchod) na úrovni Y0 (AE=Y0) a jsou-li UI=Y-AE=0 je produkt v rovnovážné úrovni. Za této rovnováhy se úspory domácností rovnají plánovaným investicím S=I.
Čili pří rovnovážném produktu platí:
Y=AE
IU=0
I=S
1.8. Přizpůsobovací procesy v podmínkách nerovnováhy
V případě Y1 jsou úspory větší než plánované investiční výdaje S1>I. V následujícím období dojde k poklesu důchodu a tím i úspor. V případě Y2, kdy S2
1.9.1. Paradox spořivosti
Zamýšlené zvýšení úspor domácností ( posun úsporové funkce rovnoběžně nahoru ) může ve skutečnosti vést ke snížení úspor. Růst úspor by mohl být chápán jako podmínka růstu poptávky po investicích a tedy následného růstu produktu.
Ve skutečnosti však dojde k poklesu AD a produktu, protože s růstem úspor klesají spotřební výdaje domácností, které nejsou ničím nahrazeny a Y klesá. To může vést k omezení investic, poklesu důchodů a nakonec i k nižším úsporám.
Determinanty investic
1.5. Determinanty investic
Zbývající částí celkových plánovaných výdajů jsou v dvousektorovém výdajovém modelu hrubé soukromé domácí investiční výdaje ( I ), které jsou tvořeny výdaji na nákup fixního kapitálu a na zvýšení zásob.
Předpokládáme, že investiční výdaje na rozdíl od spotřebních jsou na důchodu (Y) nezávislé I=Ia.
1.5.1. Okolnosti vedoucí ke změně objemu plánovaných investic:
• Úroková sazba a její vztah k očekávané výnosnosti investice
• Zdanění zisků
• Očekávání - investice jsou riskantní sázkou na budoucnost, zda budoucí příjmy převýší přítomné a budoucí náklady.
1.6. Křivka poptávky po investicích a její posuny
Křivka investiční poptávky vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a plánovanými investičními výdaji. Znázorňuje, jak úroveň investic reaguje na úrokovou sazbu. Firma realizuje jen ziskové investiční projekty. Různé investiční statky mají rozdílnou míru výnosu ( výnosnost r ), tj., poměr mezi očekávaným výnosem a cenou investičního statku. Nejméně možností je investovat do vysoce výnosných projektů a nejvíce možností nabízí nízko výnosné projekty.
Posuny křivky poptávky po investicích:
• zvýšení celkové úrovně produktu v ekonomice
• vyšší zdanění firem
• očekávání atd.
Zbývající částí celkových plánovaných výdajů jsou v dvousektorovém výdajovém modelu hrubé soukromé domácí investiční výdaje ( I ), které jsou tvořeny výdaji na nákup fixního kapitálu a na zvýšení zásob.
Předpokládáme, že investiční výdaje na rozdíl od spotřebních jsou na důchodu (Y) nezávislé I=Ia.
1.5.1. Okolnosti vedoucí ke změně objemu plánovaných investic:
• Úroková sazba a její vztah k očekávané výnosnosti investice
• Zdanění zisků
• Očekávání - investice jsou riskantní sázkou na budoucnost, zda budoucí příjmy převýší přítomné a budoucí náklady.
1.6. Křivka poptávky po investicích a její posuny
Křivka investiční poptávky vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a plánovanými investičními výdaji. Znázorňuje, jak úroveň investic reaguje na úrokovou sazbu. Firma realizuje jen ziskové investiční projekty. Různé investiční statky mají rozdílnou míru výnosu ( výnosnost r ), tj., poměr mezi očekávaným výnosem a cenou investičního statku. Nejméně možností je investovat do vysoce výnosných projektů a nejvíce možností nabízí nízko výnosné projekty.
Posuny křivky poptávky po investicích:
• zvýšení celkové úrovně produktu v ekonomice
• vyšší zdanění firem
• očekávání atd.
Dvousektorový model: spotřeba a investice
1.2. Dvousektorový model: spotřeba a investice
Tento model ( + třísektorový i čtyřsektorový ) se také nazývá Keynesiánský výdajový model, model s linií 45o, model s multiplikátorem.
Předpokládá se existence pouze dvou subjektů – domácnosti a podniky.
Sektor vláda ani zahraničí neuvažujeme a proto platí, že Y=YD, Y = C + I
1.2.1. Omezení modelu
Dostatečné množství nevyužitých kapacit, vysoká nezaměstnanost
Neexistuje nabídkové omezení tj. podniky jsou schopny uspokojit jakkoliv vysokou poptávku.
Abstrahujeme od úspor podniků
Cenová hladina a mzdy jsou stabilní
Úroková sazba je stabilní
Tento model ( + třísektorový i čtyřsektorový ) se také nazývá Keynesiánský výdajový model, model s linií 45o, model s multiplikátorem.
Předpokládá se existence pouze dvou subjektů – domácnosti a podniky.
Sektor vláda ani zahraničí neuvažujeme a proto platí, že Y=YD, Y = C + I
1.2.1. Omezení modelu
Dostatečné množství nevyužitých kapacit, vysoká nezaměstnanost
Neexistuje nabídkové omezení tj. podniky jsou schopny uspokojit jakkoliv vysokou poptávku.
Abstrahujeme od úspor podniků
Cenová hladina a mzdy jsou stabilní
Úroková sazba je stabilní
Spotřební a úsporová funkce
1.3. Spotřební a úsporová funkce
1.3.1. Spotřební funkce
Spotřební funkce vyjadřuje vztah mezi spotřebními výdaji a disponibilním důchodem. S růstem YD rostou C.
Spotřební výdaje členíme na:
Autonomní (Ca), tj. nezávislé na výši YD. Jejich financování pochází z dřívějších úspor nebo z úvěru ( pak domácnosti tvoří záporné úspory )
Indukované (cYD) - z každé další jednotky YD, kterou domácnosti získají, je část vynaložena na spotřebu
kde c je mezní sklon ke spotřebě
1.3.2. Úsporová funkce
Úsporová funkce - jestliže existují Ca, pak musí existovat i autonomní úspory Sa, ale v záporné hodnotě
1.3.1. Spotřební funkce
Spotřební funkce vyjadřuje vztah mezi spotřebními výdaji a disponibilním důchodem. S růstem YD rostou C.
Spotřební výdaje členíme na:
Autonomní (Ca), tj. nezávislé na výši YD. Jejich financování pochází z dřívějších úspor nebo z úvěru ( pak domácnosti tvoří záporné úspory )
Indukované (cYD) - z každé další jednotky YD, kterou domácnosti získají, je část vynaložena na spotřebu
kde c je mezní sklon ke spotřebě
1.3.2. Úsporová funkce
Úsporová funkce - jestliže existují Ca, pak musí existovat i autonomní úspory Sa, ale v záporné hodnotě
TEORIE DETERMINACE PRODUKTU - VÝDAJOVÝ MODEL S MULTIPLIKÁTOREM
1. TEORIE DETERMINACE PRODUKTU - VÝDAJOVÝ MODEL S MULTIPLIKÁTOREM
1.1. Disponibilní důchod, spotřeba a úspory
Hrubý národní produkt ( HNP ) představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země. Čistý produkt získáme odečtením obnovovacích investic od hrubého produktu.
Hrubý domácí produkt ( HDP ) je výsledkem fungování výrobních faktorů umístěných v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.
Čistý… pokud od hrubých ukazatelů odečteme amortizaci neboli opotřebení fixního kapitálu, získáme čisté ukazatele.
Národní důchod používáme jako ukazatele při zjišťování výstupu ekonomiky tzv. důchodovou metodou. Ta vychází z toho, že statky jsou produkovány výrobními faktory a ty jsou zaplaceny. Důchod je tedy tvořen příjmy za poskytnutí VF.
Mzdy a platy + ostatní náklady ( sociálka a zdravotní )
+ čisté úroky získané domácnostmi a vládou
+ renty
+ důchody ze sebezaměstnání ( živnostníci )
+ zisky ostatních podniků
= Čistý domácí důchod
+ znehodnocení kapitálu
= Hrubý domácí důchod
+- saldo zahraničních DŮCHODŮ
= Národní důchod ( pokud není uvedeno jinak, chápe se čistý ND )
Hrubý národní důchod = HNP v cenách výrobních faktorů
+ nepřímé daně
- subvence
= HNP v tržních cenách
1.1. Disponibilní důchod, spotřeba a úspory
Hrubý národní produkt ( HNP ) představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země. Čistý produkt získáme odečtením obnovovacích investic od hrubého produktu.
Hrubý domácí produkt ( HDP ) je výsledkem fungování výrobních faktorů umístěných v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.
Čistý… pokud od hrubých ukazatelů odečteme amortizaci neboli opotřebení fixního kapitálu, získáme čisté ukazatele.
Národní důchod používáme jako ukazatele při zjišťování výstupu ekonomiky tzv. důchodovou metodou. Ta vychází z toho, že statky jsou produkovány výrobními faktory a ty jsou zaplaceny. Důchod je tedy tvořen příjmy za poskytnutí VF.
Mzdy a platy + ostatní náklady ( sociálka a zdravotní )
+ čisté úroky získané domácnostmi a vládou
+ renty
+ důchody ze sebezaměstnání ( živnostníci )
+ zisky ostatních podniků
= Čistý domácí důchod
+ znehodnocení kapitálu
= Hrubý domácí důchod
+- saldo zahraničních DŮCHODŮ
= Národní důchod ( pokud není uvedeno jinak, chápe se čistý ND )
Hrubý národní důchod = HNP v cenách výrobních faktorů
+ nepřímé daně
- subvence
= HNP v tržních cenách
Osobní důchod
1.1.1. Osobní důchod
Osobní důchod je celkový důchod, který získávají domácnosti.
HNP
- znehodnocení kapitálu
- nepřímé daně zmenšené o subvence
- daně ze zisků podniků
- všechny příspěvky na sociální a zdravotní pojištění
- tu část zisku podniků, co bývá nerozdělena
- úroky získané vládou a přičteme úroky, které domácnosti hradí podnikovému sektoru a také úroky, co získávají ostatní domácí sektory od vlády.
+ transfery
1.1.2. Disponibilní důchod YD
Disponibilní důchod (YD) získáme z osobního důchodu, odečteme-li od něj osobní daně, které domácnosti platí.
YD se využije na spotřební výdaje domácností (C)a na tvorbu osobních úspor (S).
1.1.3. Spotřeba C
Tzv. spotřební výdaje domácností – předměty dlouhodobé spotřeby, krátkodobé spotřeby, služby, které domácnosti nakupují a spotřebovávají.
1.1.4. Úspory S
Zjednodušeně řečeno S = YD – C resp. PS + GBS, protože zde abstrahujeme od úspor podniků.
Osobní důchod je celkový důchod, který získávají domácnosti.
HNP
- znehodnocení kapitálu
- nepřímé daně zmenšené o subvence
- daně ze zisků podniků
- všechny příspěvky na sociální a zdravotní pojištění
- tu část zisku podniků, co bývá nerozdělena
- úroky získané vládou a přičteme úroky, které domácnosti hradí podnikovému sektoru a také úroky, co získávají ostatní domácí sektory od vlády.
+ transfery
1.1.2. Disponibilní důchod YD
Disponibilní důchod (YD) získáme z osobního důchodu, odečteme-li od něj osobní daně, které domácnosti platí.
YD se využije na spotřební výdaje domácností (C)a na tvorbu osobních úspor (S).
1.1.3. Spotřeba C
Tzv. spotřební výdaje domácností – předměty dlouhodobé spotřeby, krátkodobé spotřeby, služby, které domácnosti nakupují a spotřebovávají.
1.1.4. Úspory S
Zjednodušeně řečeno S = YD – C resp. PS + GBS, protože zde abstrahujeme od úspor podniků.
Daň z příjmu právnických osob
Daň z příjmu právnických osob
- PO jsou všechny, které nejsou osobami FO např. státní podnik, družstva, rozpočtové a příspěvkové organizace, nadace,….
PO 1) podnikatelská (zisková) – hl. cíl je dosahovat zisku, dani podléhají veškeré příjmy z činnosti….
2) neziskové – dani podléhají příjmy z činnosti, ve kterých dosahují zisku např. pronájem, vedlejší hospodářská činnost.
dočasné osvobození od daně: 5 let u příjmu z provozu malých vodních elektráren a některých dalších ekologických zařízení
Základ daně: účetní hospodářský výsledek před zdaněním
1) jednoduché účetnictví, výsledkem je rozdíl příjmů a výdajů v deníku
2) podvojné účetnictví, výsledkem je výnos – náklad
Schéma daně z příjmů právnické osoby
Účetní HV před zdaněním
- příjmy, které nejsou předmětem daně např. daň dědická, darovací
- osvobozené příjmy např. větrné elektrárny
- příjmy nezahrnované do základu daně např. přijatá náhrada škody…
- příjmy u nichž je daně vybírána zvl. sazbou např. dividendy – 15%
+ účetní náklady, které nejsou daňově uznatelné např. pokuty a penále, manka a škody
= ZÁKLAD DANĚ
- odčitatelné položky (daňová ztráta vzniklá za předešlá zdaňovací období…)
= ZÁKLAD DANĚ SNIŽENÝ O ODČITATELNÉ POLOŽKY
- dary na veřejné prospěšné účely
- PO jsou všechny, které nejsou osobami FO např. státní podnik, družstva, rozpočtové a příspěvkové organizace, nadace,….
PO 1) podnikatelská (zisková) – hl. cíl je dosahovat zisku, dani podléhají veškeré příjmy z činnosti….
2) neziskové – dani podléhají příjmy z činnosti, ve kterých dosahují zisku např. pronájem, vedlejší hospodářská činnost.
dočasné osvobození od daně: 5 let u příjmu z provozu malých vodních elektráren a některých dalších ekologických zařízení
Základ daně: účetní hospodářský výsledek před zdaněním
1) jednoduché účetnictví, výsledkem je rozdíl příjmů a výdajů v deníku
2) podvojné účetnictví, výsledkem je výnos – náklad
Schéma daně z příjmů právnické osoby
Účetní HV před zdaněním
- příjmy, které nejsou předmětem daně např. daň dědická, darovací
- osvobozené příjmy např. větrné elektrárny
- příjmy nezahrnované do základu daně např. přijatá náhrada škody…
- příjmy u nichž je daně vybírána zvl. sazbou např. dividendy – 15%
+ účetní náklady, které nejsou daňově uznatelné např. pokuty a penále, manka a škody
= ZÁKLAD DANĚ
- odčitatelné položky (daňová ztráta vzniklá za předešlá zdaňovací období…)
= ZÁKLAD DANĚ SNIŽENÝ O ODČITATELNÉ POLOŽKY
- dary na veřejné prospěšné účely
Daň darovací, Daň z převodu nemovitostí
Daň darovací
• nabyvatel (obdarovaný) – subjekt, který majetek bezúplatně nabývá
• dárce – subjekt, který majetek bezúplatně přenechává
• Poplatník daně – FO s občanstvím ČR nebo cizinec s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR
- PO se sídlem na území ČR
1) nabyvatel – při darování v ČR nebo do ČR
2) dárce – při darování do ciziny
• Předmět daně – nemovitosti, movitý majetek
• Základ daně – cena nabytého majetku snížená o:
- prokázané dluhy
- cena majetku osvobozeného do daně darovací
- clo, když se jedná o movité věci darované z ciziny
Daň z převodu nemovitostí
- jednorázový úplatný převod vlastnictví k nemovitosti z jedné osoby (PO i FO) na osobu druhou (PO i FO).
• průvodce – prodávající
• nabyvatel – kupující
• Poplatník daně
1) Převodce – nabyvatel se stává ručitelem (stát má pojistku)
2) Nabyvatel – jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí (exekuce, konkurz)
3) Převodce i nabyvatel – jde-li o výměnu nemovitosti. Oba platí společně a nerozdílně. Daň se vybírá z té nemovitosti, u které je daň vyšší
4) Oprávněný z věcného břemene – jedná se o omezení vlastnického práva ve prospěch jiného.
• Základ daně = cena úřední
a) pokud je sjednaná cena nižší než úřední – základ je cena úřední
b) pokud je sjednaná cena vyšší než úřední – základ je cena sjednaná
• nabyvatel (obdarovaný) – subjekt, který majetek bezúplatně nabývá
• dárce – subjekt, který majetek bezúplatně přenechává
• Poplatník daně – FO s občanstvím ČR nebo cizinec s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR
- PO se sídlem na území ČR
1) nabyvatel – při darování v ČR nebo do ČR
2) dárce – při darování do ciziny
• Předmět daně – nemovitosti, movitý majetek
• Základ daně – cena nabytého majetku snížená o:
- prokázané dluhy
- cena majetku osvobozeného do daně darovací
- clo, když se jedná o movité věci darované z ciziny
Daň z převodu nemovitostí
- jednorázový úplatný převod vlastnictví k nemovitosti z jedné osoby (PO i FO) na osobu druhou (PO i FO).
• průvodce – prodávající
• nabyvatel – kupující
• Poplatník daně
1) Převodce – nabyvatel se stává ručitelem (stát má pojistku)
2) Nabyvatel – jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí (exekuce, konkurz)
3) Převodce i nabyvatel – jde-li o výměnu nemovitosti. Oba platí společně a nerozdílně. Daň se vybírá z té nemovitosti, u které je daň vyšší
4) Oprávněný z věcného břemene – jedná se o omezení vlastnického práva ve prospěch jiného.
• Základ daně = cena úřední
a) pokud je sjednaná cena nižší než úřední – základ je cena úřední
b) pokud je sjednaná cena vyšší než úřední – základ je cena sjednaná
Daň z příjmů FO
Daň z příjmů FO
- má progresivní charakter (s růstem příjmů roste)
• Poplatník daně – osoba, která má trvalé bydliště na území ČR a daň platí i ze zdrojů plynoucích ze zahraničí
• Předmět daně
1) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
- příjmy z pracovně právního poměru, příjmy společníků
- platy členů vlády, poslanců, odměny za výkon funkce v obecních orgánech
2) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
- příjmy ze živností, příjmy advokátů, tlumočníků
3) příjmy z kapitálového majetku – CP
4) příjmy z pronájmu
5) a jiné (příjmy z prodeje majetku v osobním vlastnictví)
• Příjmy, které jsou od daně osvobozeny:
- důchody
- příjmy z nemocenského pojištění
- podpory v nezaměstnanosti
- dávky státní sociální podpory
- odměny dárců krve
- stipendia
- úroky z vkladů stavebního spoření
- příjmy z prodeje CP nabytých v rámci kuponové privatizace
- má progresivní charakter (s růstem příjmů roste)
• Poplatník daně – osoba, která má trvalé bydliště na území ČR a daň platí i ze zdrojů plynoucích ze zahraničí
• Předmět daně
1) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
- příjmy z pracovně právního poměru, příjmy společníků
- platy členů vlády, poslanců, odměny za výkon funkce v obecních orgánech
2) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
- příjmy ze živností, příjmy advokátů, tlumočníků
3) příjmy z kapitálového majetku – CP
4) příjmy z pronájmu
5) a jiné (příjmy z prodeje majetku v osobním vlastnictví)
• Příjmy, které jsou od daně osvobozeny:
- důchody
- příjmy z nemocenského pojištění
- podpory v nezaměstnanosti
- dávky státní sociální podpory
- odměny dárců krve
- stipendia
- úroky z vkladů stavebního spoření
- příjmy z prodeje CP nabytých v rámci kuponové privatizace
Daň silniční
Daň silniční
- přímá daň majetková
• Předmět daně – motorová vozidla opatřená SPZ, která jim byla přidělena v ČR a jsou určena k podnikatelské činnosti, dále auta evidována v zahraničí a u nás též používaná k podnikatelské činnosti.
• Poplatník daně – FO, PO
1) držitel vozidla, který je zapsán v technickém průkazu
2) osoba, která užívá vozidlo evidované v zahraničí na našem území – daň se platí podle předpokládané doby pobytu, sazby jsou odvozeny od délky pobytu.
3) zaměstnavatel, který vyplácí zaměstnanci tzv. cestovné náhrady za použití vlastního auta (pokud on sám již tuto daň neplatí).
• Osvobození do daně např.
- jednostopých a trojstopých vozidel
- vozidla pro zdravotnické, hasičské, policejní účely, MHD
• Základ daně
1) U osobních aut – rozhoduje objem válce (v kubických cm)
2) U nákladních aut – rozhoduje hmotnost aut (v tunách) a počet náprav
- přímá daň majetková
• Předmět daně – motorová vozidla opatřená SPZ, která jim byla přidělena v ČR a jsou určena k podnikatelské činnosti, dále auta evidována v zahraničí a u nás též používaná k podnikatelské činnosti.
• Poplatník daně – FO, PO
1) držitel vozidla, který je zapsán v technickém průkazu
2) osoba, která užívá vozidlo evidované v zahraničí na našem území – daň se platí podle předpokládané doby pobytu, sazby jsou odvozeny od délky pobytu.
3) zaměstnavatel, který vyplácí zaměstnanci tzv. cestovné náhrady za použití vlastního auta (pokud on sám již tuto daň neplatí).
• Osvobození do daně např.
- jednostopých a trojstopých vozidel
- vozidla pro zdravotnické, hasičské, policejní účely, MHD
• Základ daně
1) U osobních aut – rozhoduje objem válce (v kubických cm)
2) U nákladních aut – rozhoduje hmotnost aut (v tunách) a počet náprav
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti
- daň jednorázová = neuplatňuje se pravidelně
- pro účely výpočtu těchto daní se osoby zařazují do 3 skupin:
1. skupina – příbuzní v řadě přímé (všichni potomci a předkové) a manželé po dobu trvání manželství. Tato skupina daň neplatí od roku 1999.
2. skupina – příbuzní v řadě pobočné (strýcové…) manželé dětí, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osob, které žily ve společné domácnosti aspoň 1 rok.
3. skupiny – ostatní FO a PO
- daň dědická i darovací mají progresivní sazby,ale daň dědická má proti darovací dani poloviční sazbu daně.
- sazba u daně z převodu nemovitosti je lineární a činí 5% ze základu daně.
Daň dědická
• zůstavitel = osoba, po jejíž smrti se dědí
• dědic = osoby oprávněná dědit
Formy dědění:
1) ze závěti – FO i PO
2) ze zákona – pouze FO
• Poplatník daně – dědic, který nabyl dědictví ze závěti nebo ze zákona
• Předmět daně – nemovitosti i movitý majetek
• Základ daně – cena majetku snížená o:
- prokázané dluhy zůstavitele
- cenu majetku osvobozeného do daně dědické
- přiměřené náklady na pohřeb
- odměny pro notáře
- daň jednorázová = neuplatňuje se pravidelně
- pro účely výpočtu těchto daní se osoby zařazují do 3 skupin:
1. skupina – příbuzní v řadě přímé (všichni potomci a předkové) a manželé po dobu trvání manželství. Tato skupina daň neplatí od roku 1999.
2. skupina – příbuzní v řadě pobočné (strýcové…) manželé dětí, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osob, které žily ve společné domácnosti aspoň 1 rok.
3. skupiny – ostatní FO a PO
- daň dědická i darovací mají progresivní sazby,ale daň dědická má proti darovací dani poloviční sazbu daně.
- sazba u daně z převodu nemovitosti je lineární a činí 5% ze základu daně.
Daň dědická
• zůstavitel = osoba, po jejíž smrti se dědí
• dědic = osoby oprávněná dědit
Formy dědění:
1) ze závěti – FO i PO
2) ze zákona – pouze FO
• Poplatník daně – dědic, který nabyl dědictví ze závěti nebo ze zákona
• Předmět daně – nemovitosti i movitý majetek
• Základ daně – cena majetku snížená o:
- prokázané dluhy zůstavitele
- cenu majetku osvobozeného do daně dědické
- přiměřené náklady na pohřeb
- odměny pro notáře
Daň z nemovitosti
Daň z nemovitosti
nemovitost = to, co je pevně svázáno se zemí
1) daň z pozemků
2) daň ze staveb
- celá daň se dostává do obecních rozpočtů.
1) Daň z pozemků
• Předmět daně – pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí (chmelinice, vinice, zahrady, rybníky chovné, hospodář. lesy, staveb. pozemky, orná půda)
• Poplatník daně – je zpravidla vlastník
• Osvobození od daně – pozemky zastavěné stavbami, lesy se zvláštní funkcí (chráněné), vodní plochy krom chovných, pozemky ve vlastnictví státu, pozemky využívané diplomaty, hřbitovy.
• Základ daně = m2 X sazba za 1 m2
- sazby závisí na druhu pozemků
- u staveb. pozemků závisí na velikosti obce
nemovitost = to, co je pevně svázáno se zemí
1) daň z pozemků
2) daň ze staveb
- celá daň se dostává do obecních rozpočtů.
1) Daň z pozemků
• Předmět daně – pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí (chmelinice, vinice, zahrady, rybníky chovné, hospodář. lesy, staveb. pozemky, orná půda)
• Poplatník daně – je zpravidla vlastník
• Osvobození od daně – pozemky zastavěné stavbami, lesy se zvláštní funkcí (chráněné), vodní plochy krom chovných, pozemky ve vlastnictví státu, pozemky využívané diplomaty, hřbitovy.
• Základ daně = m2 X sazba za 1 m2
- sazby závisí na druhu pozemků
- u staveb. pozemků závisí na velikosti obce
Daň ze staveb
Daň ze staveb
• Předmět daně – stavby na území ČR, na které bylo vydáno tzv. kolaudační rozhodnutí = schválení stavby, že je užívání schopna.
• Poplatník daně – zpravidla vlastník
• Osvobození od daně – stavby ve vlastnictví obcí, státu, církve, školy, musea, knihovny, stavby ve vlastnictví jiného státu
• Dočasná osvobození – např. novostavby rodinného domku na dobu 15let, pokud po kolaudaci v něm majitel bydlí.
• Základ daně - půdorys stavby v m2 X sazba za m2
- sazba se liší podle druhu stavby
- sazba se dále zvyšuje o každé podlaží
polohová renta – násobí se k tomu
- liší se podle velikosti obce, podle toho jestli je to lázeňské město…
m2 X sazba X polohová renta
Daňové přiznání
• zdaňovací období = 1 kalendářní rok
Daň platíme každý rok, ale daňové přiznání každý rok nemusíme podávat (pokud nemovitost nezaznamenala změny).
Pokud nemovitost zaznamená změny (např. přístavba patra) podáváme nové daň. přiznání:
a) na celou nemovitost + změna
b) jen na ten rozdíl
Při placení daně můžeme využít splátkový kalendář (u větších částek) nebo ji zaplatit jednorázově.
• Předmět daně – stavby na území ČR, na které bylo vydáno tzv. kolaudační rozhodnutí = schválení stavby, že je užívání schopna.
• Poplatník daně – zpravidla vlastník
• Osvobození od daně – stavby ve vlastnictví obcí, státu, církve, školy, musea, knihovny, stavby ve vlastnictví jiného státu
• Dočasná osvobození – např. novostavby rodinného domku na dobu 15let, pokud po kolaudaci v něm majitel bydlí.
• Základ daně - půdorys stavby v m2 X sazba za m2
- sazba se liší podle druhu stavby
- sazba se dále zvyšuje o každé podlaží
polohová renta – násobí se k tomu
- liší se podle velikosti obce, podle toho jestli je to lázeňské město…
m2 X sazba X polohová renta
Daňové přiznání
• zdaňovací období = 1 kalendářní rok
Daň platíme každý rok, ale daňové přiznání každý rok nemusíme podávat (pokud nemovitost nezaznamenala změny).
Pokud nemovitost zaznamená změny (např. přístavba patra) podáváme nové daň. přiznání:
a) na celou nemovitost + změna
b) jen na ten rozdíl
Při placení daně můžeme využít splátkový kalendář (u větších částek) nebo ji zaplatit jednorázově.
Sazby DPH
Sazby DPH
22% = základní (standardní) – u zboží
5% = snížená – u služeb
• Osvobození od daně např.:
- poštovní služby
- rozhlasové a televizní vysílání
- služby soc. péče
- vývoz služeb a zboží
• Zdaňovací období
1) jeden měsíc pokud obrat plátce dosáhl 10 milionu za rok
2) kalendářní čtvrtletí pokud nedosáhne 10 milionu
22% = základní (standardní) – u zboží
5% = snížená – u služeb
• Osvobození od daně např.:
- poštovní služby
- rozhlasové a televizní vysílání
- služby soc. péče
- vývoz služeb a zboží
• Zdaňovací období
1) jeden měsíc pokud obrat plátce dosáhl 10 milionu za rok
2) kalendářní čtvrtletí pokud nedosáhne 10 milionu
Předmět daně
Předmět daně
1) Dodání zboží
2) Poskytování služeb
3) Převod nemovitostí (koupě, prodej)
- Plátcem je podnikatel, který je plátcem DPH a správcem je FÚ
4) Dovoz zboží
- plátcem daně je dovozce a správce je celní úřad
5) Příležitostná autobusová doprava v ČR provozovaná zahraničními provozovateli
- plátcem je provozovatel a správce je celní úřad
DPH při dovozu, vývozu a v mezinárodní přepravě
1) DPH při dovozu (zboží podléhá DPH, služby nepodléhají dani)
- vybírají ho celní orgány spolu se clem
- dovážející podnik má právo na odpočet, tak jako u tuzemských dodávek
2) DPH při vývozu (zboží i služby jsou osvobozeny)
- vývoz zboží do zahraničí uskutečněné od plátce je osvobozen od povinnosti uplatnit DPH na výstupu.
- v případě, že podnik má větší DPH na vstupu než na výstupu vniká nadměrný odpočet.
3) DPH v mezinárodní přepravě (příležitostná autobusová přeprava osob v tuzemsku provozovaná zahraničními provozovateli)
- základem daně je součin přepravovaných osob (bez řidiče a 1 vedoucího) a počtu ujetých km v ČR.
- daň se platí zálohově při překročení státní hranice ČR do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých km. Konečné vyúčtování se provádí pří návratu autobusu zpět.
- daň se nevyměřuje ani se nevrací do hodnoty 100,-
1) Dodání zboží
2) Poskytování služeb
3) Převod nemovitostí (koupě, prodej)
- Plátcem je podnikatel, který je plátcem DPH a správcem je FÚ
4) Dovoz zboží
- plátcem daně je dovozce a správce je celní úřad
5) Příležitostná autobusová doprava v ČR provozovaná zahraničními provozovateli
- plátcem je provozovatel a správce je celní úřad
DPH při dovozu, vývozu a v mezinárodní přepravě
1) DPH při dovozu (zboží podléhá DPH, služby nepodléhají dani)
- vybírají ho celní orgány spolu se clem
- dovážející podnik má právo na odpočet, tak jako u tuzemských dodávek
2) DPH při vývozu (zboží i služby jsou osvobozeny)
- vývoz zboží do zahraničí uskutečněné od plátce je osvobozen od povinnosti uplatnit DPH na výstupu.
- v případě, že podnik má větší DPH na vstupu než na výstupu vniká nadměrný odpočet.
3) DPH v mezinárodní přepravě (příležitostná autobusová přeprava osob v tuzemsku provozovaná zahraničními provozovateli)
- základem daně je součin přepravovaných osob (bez řidiče a 1 vedoucího) a počtu ujetých km v ČR.
- daň se platí zálohově při překročení státní hranice ČR do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých km. Konečné vyúčtování se provádí pří návratu autobusu zpět.
- daň se nevyměřuje ani se nevrací do hodnoty 100,-
Spotřební daň
Spotřební daň
- nepřímá daň, silně posiluje SR
- na rozdíl od DPH postihuje úzký okruh výrobků – alkohol, tabákové výrobky, pohonné látky.
- není to %, je to pevná částka na jednu měrnou jednotku
Důvody zavedení této daně:
1) zdravotní důvody
2) ekologické důvody
- touto daní stát nepřímo ovlivňuje spotřebu těchto výrobků.
- spotřební daně jsou součástí základu pro výpočet DPH
• Osvobození od daně
např. použití lihu jako materiálu při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků.
• Nárok na vrácení již zaplacené daně
např. výrobky, které vstupují jako materiál do výroby výrobků, které budou rovněž zdaněny spotřební daní (z vína výroba koňaku)
• Zdaňovací období
1 měsíc – základní období (plátce nejpozději do 25.dne po skončení zdaňovacího období odvede daň)
Vznik daňové povinnosti
- nejčastěji vzniká dnem vyskladnění
- při výrobě a dovozu cigaret vzniká daň. povinnost dnem, kdy byly odebrány tabákové nálepky (celní úřad v Kutné Hoře)
- při vývozu cigaret vzniká daň. povinnost vyskladněním, protože vyvážené cigarety nesmí být nálepkami označeny.
- nepřímá daň, silně posiluje SR
- na rozdíl od DPH postihuje úzký okruh výrobků – alkohol, tabákové výrobky, pohonné látky.
- není to %, je to pevná částka na jednu měrnou jednotku
Důvody zavedení této daně:
1) zdravotní důvody
2) ekologické důvody
- touto daní stát nepřímo ovlivňuje spotřebu těchto výrobků.
- spotřební daně jsou součástí základu pro výpočet DPH
• Osvobození od daně
např. použití lihu jako materiálu při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků.
• Nárok na vrácení již zaplacené daně
např. výrobky, které vstupují jako materiál do výroby výrobků, které budou rovněž zdaněny spotřební daní (z vína výroba koňaku)
• Zdaňovací období
1 měsíc – základní období (plátce nejpozději do 25.dne po skončení zdaňovacího období odvede daň)
Vznik daňové povinnosti
- nejčastěji vzniká dnem vyskladnění
- při výrobě a dovozu cigaret vzniká daň. povinnost dnem, kdy byly odebrány tabákové nálepky (celní úřad v Kutné Hoře)
- při vývozu cigaret vzniká daň. povinnost vyskladněním, protože vyvážené cigarety nesmí být nálepkami označeny.
DPH
DPH
- nepřímá daň
- tvoří v příjmech SR největší položku
- říká se ji tak, protože z hlediska plátce daně (podnikatele) zatíží DPH pouze tu část hodnoty, kterou k výrobku (službě) sám přidal k původní hodnotě vstupu.
• Odpočet daně
- odpočet smí provést pouze plátce daně
Podstata odpočtu: Jde o snížení vlastní daňové povinnosti plátce vůči státu o daň, kterou mu vyfakturoval jeho dodavatel.
Odpočet smí provést plátce daně, jen když:
1) použije nakoupené vstupy pro své podnikání
2) návrh na odpočet musí doložit příslušným daňovým dokladem
3) nárok na odpočet musí uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém daň zaúčtoval.
Nadměrný odpočet
- v případě, že na vstupu je výše daně větší než daň na výstupu, vznikne při výpočtu daně, kterou máme odvést tzv. záporné saldo, který se nazývá nadměrný odpočet.
Vzniká např.:
- pokud podnikatel nakupuje vstupy se sazbou 22% a to, co pak vyrábí je zatíženo sazbou 5%
- pokud podnikatel ve zdaňovacím období prodával méně než nakupovat
Na úhradu nadměrného odpočtu má plátce nárok, ale až v dalším zdaňovacím období.
- nepřímá daň
- tvoří v příjmech SR největší položku
- říká se ji tak, protože z hlediska plátce daně (podnikatele) zatíží DPH pouze tu část hodnoty, kterou k výrobku (službě) sám přidal k původní hodnotě vstupu.
• Odpočet daně
- odpočet smí provést pouze plátce daně
Podstata odpočtu: Jde o snížení vlastní daňové povinnosti plátce vůči státu o daň, kterou mu vyfakturoval jeho dodavatel.
Odpočet smí provést plátce daně, jen když:
1) použije nakoupené vstupy pro své podnikání
2) návrh na odpočet musí doložit příslušným daňovým dokladem
3) nárok na odpočet musí uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém daň zaúčtoval.
Nadměrný odpočet
- v případě, že na vstupu je výše daně větší než daň na výstupu, vznikne při výpočtu daně, kterou máme odvést tzv. záporné saldo, který se nazývá nadměrný odpočet.
Vzniká např.:
- pokud podnikatel nakupuje vstupy se sazbou 22% a to, co pak vyrábí je zatíženo sazbou 5%
- pokud podnikatel ve zdaňovacím období prodával méně než nakupovat
Na úhradu nadměrného odpočtu má plátce nárok, ale až v dalším zdaňovacím období.
Plátce DPH
Plátce DPH
- plátci DPH jsme buď dobrovolně nebo povinně.
Registrace je povinná podle výše dosahovaného obratu.
- povinná je, když výše obratu přesáhne za 3 předcházející měsíce částku 750.000,- a to od prvního dne druhého měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl stanovený obrat překročen. Žádost o registraci musíme předložit nejpozději do 20 dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen.
Jestliže daný subjekt není plátcem DPH nemůže si odpočítávat DPH na vstupu. V tomto případě se DPH na vstupu stává součástí jeho vlastních nákladů.
- plátci DPH jsme buď dobrovolně nebo povinně.
Registrace je povinná podle výše dosahovaného obratu.
- povinná je, když výše obratu přesáhne za 3 předcházející měsíce částku 750.000,- a to od prvního dne druhého měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl stanovený obrat překročen. Žádost o registraci musíme předložit nejpozději do 20 dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen.
Jestliže daný subjekt není plátcem DPH nemůže si odpočítávat DPH na vstupu. V tomto případě se DPH na vstupu stává součástí jeho vlastních nákladů.
Struktura DS
Struktura DS
1) Daně přímé – jsou přímé, protože se přímo dotýkají majetku nebo příjmu poplatníka
a) daň z příjmů – DPFO, DPPO
b) daně majetkové
- daně z nemovitosti
- daň z pozemků
- daň ze staveb
- daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti
- daň silniční
2) Daně nepřímé – nepřímo je platíme v ceně výrobku nebo služby, kterou si koupíme
a) daň z přidané hodnoty (DPH)
b) spotřební daň
Poplatník daně = je ten komu daň snižuje jeho prostředky, které má k dispozici, nese tzv. daňové břemeno (např. zaměstnanec v pracovním poměru nese daň. břemeno, ale daň ze mzdy za něj odvádí zaměstnavatel).
Plátce daně = osoba, která je povinna daň vypočítat, vybrat a odvést do státního rozpočtu (zaměstnavatel odvádí daň za zaměstnance).
Zdaňovací období = časový interval, za který se daň platí
1) Daně přímé – jsou přímé, protože se přímo dotýkají majetku nebo příjmu poplatníka
a) daň z příjmů – DPFO, DPPO
b) daně majetkové
- daně z nemovitosti
- daň z pozemků
- daň ze staveb
- daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti
- daň silniční
2) Daně nepřímé – nepřímo je platíme v ceně výrobku nebo služby, kterou si koupíme
a) daň z přidané hodnoty (DPH)
b) spotřební daň
Poplatník daně = je ten komu daň snižuje jeho prostředky, které má k dispozici, nese tzv. daňové břemeno (např. zaměstnanec v pracovním poměru nese daň. břemeno, ale daň ze mzdy za něj odvádí zaměstnavatel).
Plátce daně = osoba, která je povinna daň vypočítat, vybrat a odvést do státního rozpočtu (zaměstnavatel odvádí daň za zaměstnance).
Zdaňovací období = časový interval, za který se daň platí
Celní režimy
Celní režimy:
1) volný oběh – zahr. zboží se doveze k nám a s tímto zbožím může být volně nakládáno, podléhá clu, DPH, spotřební dani
2) vývoz – zboží z tohoto režimu může opustit ČR, nepodléhá clu ani dani
3) uskladnění v celním skladu – týká se zahr. zboží i našeho zboží vyváženého do zahraničí
4) aktivní zušlechťovací styk – zde je zboží dovezeno k nám k tzv. zušlechtění (dokončení výrobního procesu)
5) pasivní zuštěchťvací styk – české zboží je vyvezeno do zahraničí za účelem dokončení výrobního procesu a vrací se zpět
6) přepracování pod celním dohledem – týká se dovozu zboží k nám, povoluje se pouze českým osobám, dovážené zboží se u nás dál zpracovává (polotovar), clo se vyměřuje až z finálního výrobku.
7) dočasná použití zboží – zahraniční zboží je dovezeno k nám a po určitém čase v nezměněné podobě se vrací zpět
1) volný oběh – zahr. zboží se doveze k nám a s tímto zbožím může být volně nakládáno, podléhá clu, DPH, spotřební dani
2) vývoz – zboží z tohoto režimu může opustit ČR, nepodléhá clu ani dani
3) uskladnění v celním skladu – týká se zahr. zboží i našeho zboží vyváženého do zahraničí
4) aktivní zušlechťovací styk – zde je zboží dovezeno k nám k tzv. zušlechtění (dokončení výrobního procesu)
5) pasivní zuštěchťvací styk – české zboží je vyvezeno do zahraničí za účelem dokončení výrobního procesu a vrací se zpět
6) přepracování pod celním dohledem – týká se dovozu zboží k nám, povoluje se pouze českým osobám, dovážené zboží se u nás dál zpracovává (polotovar), clo se vyměřuje až z finálního výrobku.
7) dočasná použití zboží – zahraniční zboží je dovezeno k nám a po určitém čase v nezměněné podobě se vrací zpět
Celní řízení a jeho dokumentace
Celní řízení a jeho dokumentace
= rozhodnutí o propuštění zboží do navrhovaného celního režimu
- celní řízení se zahajuje podáním tzv. „celního prohlášení“ (může mít podobu ústní nebo písemnou)
- písemná je častější, ústní – u neobchodního zboží, u zboží do určité finanční částky
- celní prohlášení podává deklarant a pomocí tohoto prohlášení žádá o propuštění zboží do zahraničí
- rozhodnutí o celním řízení provádí celní úřad (převažuje písemné rozhodnutí)
- celní prohlášení se podává na tiskopise trz. deklarace (vyplňuje ji deklarant a celnice)
Tiskopis deklarace obsahuje:
- hmotné údaje o zboží (druh dodávky, váha)
- hodnotové údaje o zboží (cena za jednotku, měna, fakturovaná částka, přepočítací kurz)
- údaje o dopravě (druh dopravy)
- údaje o odesílateli, příjemci a deklarantovi
- údaje o zemi původu, zemi určení, údaje o kvótách
- údaje o dodacích podmínkách
- údaje o celním režimu a výpočet poplatků (clo, DPH,…)
Porušení celních předpisů
- zákon stanoví co je považováno za porušení celních předpisů a stanovuje i sankce, které lze za toto porušení udělit
- porušení znamená: nezákonný dovoz nebo vývoz
uvedení nesprávných údajů o zboží
padělání dokladů
= rozhodnutí o propuštění zboží do navrhovaného celního režimu
- celní řízení se zahajuje podáním tzv. „celního prohlášení“ (může mít podobu ústní nebo písemnou)
- písemná je častější, ústní – u neobchodního zboží, u zboží do určité finanční částky
- celní prohlášení podává deklarant a pomocí tohoto prohlášení žádá o propuštění zboží do zahraničí
- rozhodnutí o celním řízení provádí celní úřad (převažuje písemné rozhodnutí)
- celní prohlášení se podává na tiskopise trz. deklarace (vyplňuje ji deklarant a celnice)
Tiskopis deklarace obsahuje:
- hmotné údaje o zboží (druh dodávky, váha)
- hodnotové údaje o zboží (cena za jednotku, měna, fakturovaná částka, přepočítací kurz)
- údaje o dopravě (druh dopravy)
- údaje o odesílateli, příjemci a deklarantovi
- údaje o zemi původu, zemi určení, údaje o kvótách
- údaje o dodacích podmínkách
- údaje o celním režimu a výpočet poplatků (clo, DPH,…)
Porušení celních předpisů
- zákon stanoví co je považováno za porušení celních předpisů a stanovuje i sankce, které lze za toto porušení udělit
- porušení znamená: nezákonný dovoz nebo vývoz
uvedení nesprávných údajů o zboží
padělání dokladů
Daňová soustava
Daňová soustava
od r. 1993, každý rok novelizace daní
Důvody vzniku nové DS
1) Změna poli. systému – přechod z centrálně řízené ekonomiky na tržní ekonomiku.
2) Vznik nové formy podnikatelských subjektů (např. obchod. spol., soukromé podnikání)
3) Snaha o začlenění do procesu integrace evr. států (EU)
Cíle DS
1) snižování přímých daní na úkor nepřímých
2) omezovat daňové uniky (co nejméně vyjímek osvobození do daní a úlev)
3) sbližování daňového práva ČR s daňovým právem EU
4) výše daní musí být v souladu s možností poplatníků daní (průměrně hospodařící daňový subjekt musí být schopen bez potíží daně platit)
5) dobrá vymahatelnost od daňových dlužníků (souvisí to s celkovou kvalitou právního systému, s kvalitou fin. úřadů)
Funkce DS
1) Fiskální – úkolem je vytvořit takový SR (státní rozpočet), který zabezpečí plynulé financování státního hospodářství
2) Regulační – týká se jen některých daní (spotřební), cílem je regulovat spotřebu určitých výrobků. Důvody regulace jsou zdravotní a ekologické.
3) Stimulační – např. vlastníkovi nemovitosti (pozemky, budovy) se nevyplatí tyto nemovitosti vlastnit pokud je sám nevyužívá. Daň z nemovitosti ho nutí k prodeji nebo k pronájmu.
4) Sociální – do DS stát zabudovává nástroje, které např. do určité míry napomáhají řešit soc. otázky např. u daně z příjmu to jsou odčitatelné položky, nezdanitelné minimum nebo u některých daní úplné osvobození.
od r. 1993, každý rok novelizace daní
Důvody vzniku nové DS
1) Změna poli. systému – přechod z centrálně řízené ekonomiky na tržní ekonomiku.
2) Vznik nové formy podnikatelských subjektů (např. obchod. spol., soukromé podnikání)
3) Snaha o začlenění do procesu integrace evr. států (EU)
Cíle DS
1) snižování přímých daní na úkor nepřímých
2) omezovat daňové uniky (co nejméně vyjímek osvobození do daní a úlev)
3) sbližování daňového práva ČR s daňovým právem EU
4) výše daní musí být v souladu s možností poplatníků daní (průměrně hospodařící daňový subjekt musí být schopen bez potíží daně platit)
5) dobrá vymahatelnost od daňových dlužníků (souvisí to s celkovou kvalitou právního systému, s kvalitou fin. úřadů)
Funkce DS
1) Fiskální – úkolem je vytvořit takový SR (státní rozpočet), který zabezpečí plynulé financování státního hospodářství
2) Regulační – týká se jen některých daní (spotřební), cílem je regulovat spotřebu určitých výrobků. Důvody regulace jsou zdravotní a ekologické.
3) Stimulační – např. vlastníkovi nemovitosti (pozemky, budovy) se nevyplatí tyto nemovitosti vlastnit pokud je sám nevyužívá. Daň z nemovitosti ho nutí k prodeji nebo k pronájmu.
4) Sociální – do DS stát zabudovává nástroje, které např. do určité míry napomáhají řešit soc. otázky např. u daně z příjmu to jsou odčitatelné položky, nezdanitelné minimum nebo u některých daní úplné osvobození.
Celnictví
Celnictví
clo = je to peněžní dávka, kterou vybírá stát při přechodu zboží přes hranice
- je vyjádřeno v peněžních jednotkách
- posiluje státní rozpočet
Význam cla
1) fiskální – posiluje příjmovou stránku státního rozpočtu
2) cenotvorný – clo je součástí ceny zboží
3) obchodně politický – clo je jeden z nástrojů tzv. obchodní politiky státu
Druhy cel
I. Z hlediska pohybu zboží
- vývozní (používá se málokdy např. při neúrodě nějaké plodiny)
- dovozní (vztahuje se na dovážené zboží, zvyšuje cenu, většina dováženého zboží tomuto clu podléhá)
- tranzitní (průvozní) u nás se ani nepoužívá
II. Z hlediska obchodně politického
- autonomní: vzniká z rozhodnutí jednoho státu
- smluvní: vzniká na základě smlouvy mezi státy a používá se vůči státům ostatním
III. Z hlediska způsobu výpočtu cla
- specifické - stanovena pevná sazba na jednotku množství, nepřihlíží k cenám, inflaci
- hodnotové: častější, clo určeno procentem z celní hodnoty zboží
IV. Z hlediska účelu
- preferenční: vztahuje se na zboží tzv. preferenčního původu, což je zboží, které přichází ze zemí, kterým je uděleno určitě zvýhodnění
- odvetní: používá se vůči státům, kde stát vyjadřuje obchodně-politická opatření vůči nim
- antidampingové (vyrovnávací): na zboží ze zahraničí, které je předmětem dumpingu, tzn. zahraniční zboží dovážené za cenu nižší než je cena domácího konkurenčního zboží
clo = je to peněžní dávka, kterou vybírá stát při přechodu zboží přes hranice
- je vyjádřeno v peněžních jednotkách
- posiluje státní rozpočet
Význam cla
1) fiskální – posiluje příjmovou stránku státního rozpočtu
2) cenotvorný – clo je součástí ceny zboží
3) obchodně politický – clo je jeden z nástrojů tzv. obchodní politiky státu
Druhy cel
I. Z hlediska pohybu zboží
- vývozní (používá se málokdy např. při neúrodě nějaké plodiny)
- dovozní (vztahuje se na dovážené zboží, zvyšuje cenu, většina dováženého zboží tomuto clu podléhá)
- tranzitní (průvozní) u nás se ani nepoužívá
II. Z hlediska obchodně politického
- autonomní: vzniká z rozhodnutí jednoho státu
- smluvní: vzniká na základě smlouvy mezi státy a používá se vůči státům ostatním
III. Z hlediska způsobu výpočtu cla
- specifické - stanovena pevná sazba na jednotku množství, nepřihlíží k cenám, inflaci
- hodnotové: častější, clo určeno procentem z celní hodnoty zboží
IV. Z hlediska účelu
- preferenční: vztahuje se na zboží tzv. preferenčního původu, což je zboží, které přichází ze zemí, kterým je uděleno určitě zvýhodnění
- odvetní: používá se vůči státům, kde stát vyjadřuje obchodně-politická opatření vůči nim
- antidampingové (vyrovnávací): na zboží ze zahraničí, které je předmětem dumpingu, tzn. zahraniční zboží dovážené za cenu nižší než je cena domácího konkurenčního zboží
celnictví
Právní normy:
1. celní zákon = právní předpis, stanovuje práva a povinnosti celních orgánů a FO a PO při celní kontrole. Jsou tu definované základní celní pojmy, sankce při neplnění předpisů
2. celní sazebník – vydáván nařízením vlády, slouží pro výpočet cla
Organizace celnictví:
celní orgány = orgány státní správy a mají pravomoce v oblasti celnictví
- zabývají se celní politikou tzn. dodržování pravidel celního zákona
- zabývají se statistikou
- zabývají se správou příslušných daní (DPH, spotř. daň)
- existuje tzv. generální ředitelství cel (pod Min. financí)
- oblastní celní úřady
- výkonné orgány = celní úřady (pohraniční, vnitrostátní)
pohraniční – nacházejí se na hraničních přechodech, nádražích letištích
- mají na starosti vstupní a výstupní celní dohled
Určení celní hodnoty:
- celní hodnota je potřebná pro výpočet trv. hodnotového cla
- pro výpočet celní hodnoty je základem cena (zahraniční, kterou přepočítáme na koruny pomocí platného kurzu – vycházíme z kurzu ČNB, vychází se ze sloupce střed, používá se kur. lístek z 2. středy v měsíci po dobu následujícího měsíce)
- přepočítáváme další položky např. náklady na dopravu, na pojištění…
1. celní zákon = právní předpis, stanovuje práva a povinnosti celních orgánů a FO a PO při celní kontrole. Jsou tu definované základní celní pojmy, sankce při neplnění předpisů
2. celní sazebník – vydáván nařízením vlády, slouží pro výpočet cla
Organizace celnictví:
celní orgány = orgány státní správy a mají pravomoce v oblasti celnictví
- zabývají se celní politikou tzn. dodržování pravidel celního zákona
- zabývají se statistikou
- zabývají se správou příslušných daní (DPH, spotř. daň)
- existuje tzv. generální ředitelství cel (pod Min. financí)
- oblastní celní úřady
- výkonné orgány = celní úřady (pohraniční, vnitrostátní)
pohraniční – nacházejí se na hraničních přechodech, nádražích letištích
- mají na starosti vstupní a výstupní celní dohled
Určení celní hodnoty:
- celní hodnota je potřebná pro výpočet trv. hodnotového cla
- pro výpočet celní hodnoty je základem cena (zahraniční, kterou přepočítáme na koruny pomocí platného kurzu – vycházíme z kurzu ČNB, vychází se ze sloupce střed, používá se kur. lístek z 2. středy v měsíci po dobu následujícího měsíce)
- přepočítáváme další položky např. náklady na dopravu, na pojištění…
Platební podmínky
Platební podmínky = ovlivněny celou řadou faktorů jako je:
mezinárodní situace (stabilita x konflikt),
druh zboží,
vztahy partnerů,
situace na trhu (určuje ten, kdo je na tom lépe), atd.…
Obsah pl.podmínek: subjekty placení (kdo bude komu platit), místo placení (kterékoli místo dle dohody), měna placení (měna jedné nebo druhé strany, nebo třetí), doba splatnosti, platební nástroje:
1) nedokumentární – levnější, nevyžadují vyhotovení nějakých speciálních dokumentů, jsou rizikovější
a) v hotovosti – hl. malé částky, včasnost x kurzové rozdíly
b) hladká platba – z účtu na účet bez dokumentů (jednoduchá, levná, častá)
c) pomocí šeku – CP, na finančním trhu, písemný příkaz bance, aby zaplatila
d) pomocí směnky – CP, písemný závazek ve stanovém termínu zaplatit
2) dokumentární – zaplacení spojeno s předáním sjednaných dokladů (faktury, dopravní doklady, pojistka, osvědčení o původu zboží, osvědčení o jakosti…)
dokumentární inkaso – vývozce dá podnět k platbě, zboží je vydáno dovozci, jestliže splní určité podmínky. Podkladem je příkaz k inkasu. Inkasní banka převezme v zahraničí příkaz do evidence a zašle dovozci zprávu o podmínkách pro vydání dokumentů (konosament, warant, indosament)
dokumentární akreditiv – vzniká na základě smlouvy o otevření d.akreditivu, jde o smlouvu s bankou, na žádost dovozce, v níž se banka zavazuje že vývozci zaplatí, jestliže splní
mezinárodní situace (stabilita x konflikt),
druh zboží,
vztahy partnerů,
situace na trhu (určuje ten, kdo je na tom lépe), atd.…
Obsah pl.podmínek: subjekty placení (kdo bude komu platit), místo placení (kterékoli místo dle dohody), měna placení (měna jedné nebo druhé strany, nebo třetí), doba splatnosti, platební nástroje:
1) nedokumentární – levnější, nevyžadují vyhotovení nějakých speciálních dokumentů, jsou rizikovější
a) v hotovosti – hl. malé částky, včasnost x kurzové rozdíly
b) hladká platba – z účtu na účet bez dokumentů (jednoduchá, levná, častá)
c) pomocí šeku – CP, na finančním trhu, písemný příkaz bance, aby zaplatila
d) pomocí směnky – CP, písemný závazek ve stanovém termínu zaplatit
2) dokumentární – zaplacení spojeno s předáním sjednaných dokladů (faktury, dopravní doklady, pojistka, osvědčení o původu zboží, osvědčení o jakosti…)
dokumentární inkaso – vývozce dá podnět k platbě, zboží je vydáno dovozci, jestliže splní určité podmínky. Podkladem je příkaz k inkasu. Inkasní banka převezme v zahraničí příkaz do evidence a zašle dovozci zprávu o podmínkách pro vydání dokumentů (konosament, warant, indosament)
dokumentární akreditiv – vzniká na základě smlouvy o otevření d.akreditivu, jde o smlouvu s bankou, na žádost dovozce, v níž se banka zavazuje že vývozci zaplatí, jestliže splní
Financování ZO
Financování ZO
VÝVOZ
a) bankovní úvěr = úvěr, který vývozci poskytuje banka
b) faktoring
c) forfaiting
DOVOZ
a) bankovní úvěr nebo úvěr od zahraničního dodavatele (=obchodní úvěr)
b) leasing = majitel zboží umožní uživateli používat toto zboží za předem dohodnuté splátky po určitou dobu
1. operativní leasing (krátkodobý pronájem) – majitel své zboží pronajímá na kratší dobu než je jeho životnost, po dobu půjčení se stará o bezporuchový chod stroje, nájemce platí dohodnuté splátky, po skončení pronájmu vrací věc zpět
2. finanční leasing (dlouhodobý pronájem) – po skončení smlouvy výrobek přechází do vlastnictví nájemci, pronajímatel není odpovědný za vady během použití výrobku
VÝVOZ
a) bankovní úvěr = úvěr, který vývozci poskytuje banka
b) faktoring
c) forfaiting
DOVOZ
a) bankovní úvěr nebo úvěr od zahraničního dodavatele (=obchodní úvěr)
b) leasing = majitel zboží umožní uživateli používat toto zboží za předem dohodnuté splátky po určitou dobu
1. operativní leasing (krátkodobý pronájem) – majitel své zboží pronajímá na kratší dobu než je jeho životnost, po dobu půjčení se stará o bezporuchový chod stroje, nájemce platí dohodnuté splátky, po skončení pronájmu vrací věc zpět
2. finanční leasing (dlouhodobý pronájem) – po skončení smlouvy výrobek přechází do vlastnictví nájemci, pronajímatel není odpovědný za vady během použití výrobku
Vývozní operace
Vývozní operace
1. Příprava vývozní operace
A: průzkum trhu – teritoriální (celek), komoditní a technický( inf. o zboží, technické parametry, cenový (podklady pro vhodnou cenovou politiku)
B: aktivizace – přímá (spojena s rozšiřováním inzerátů, letáků…), nepřímá (navazování kontaktů s potenciálními zákazníky, zasílání dopisů, osobní návštěvy, veletrhy, výstavy…)
C: předběžná kalkulace ceny – vychází z trhu i z podniku
D: nabídková činnost – měla by obsahovat druh, kvalitu a množství zboží, dodací a platební lhůty, ceny, platební podmínky, dodací podmínky, platnost nabídky, od kdy do kdy platí.
2. Realizace vývozní operace
A: uzavření kupní smlouvy – v ZO = kontrakt, co musí prodávající, co kupující…
B: dodání zboží a dokladů – u zvířat složitější – veterinární a lékařská osvědčení…
C: fakturace – případně i reklamace
D: výsledková kalkulace – konečné výsledky, zda byl obchod úspěšný
1. Příprava vývozní operace
A: průzkum trhu – teritoriální (celek), komoditní a technický( inf. o zboží, technické parametry, cenový (podklady pro vhodnou cenovou politiku)
B: aktivizace – přímá (spojena s rozšiřováním inzerátů, letáků…), nepřímá (navazování kontaktů s potenciálními zákazníky, zasílání dopisů, osobní návštěvy, veletrhy, výstavy…)
C: předběžná kalkulace ceny – vychází z trhu i z podniku
D: nabídková činnost – měla by obsahovat druh, kvalitu a množství zboží, dodací a platební lhůty, ceny, platební podmínky, dodací podmínky, platnost nabídky, od kdy do kdy platí.
2. Realizace vývozní operace
A: uzavření kupní smlouvy – v ZO = kontrakt, co musí prodávající, co kupující…
B: dodání zboží a dokladů – u zvířat složitější – veterinární a lékařská osvědčení…
C: fakturace – případně i reklamace
D: výsledková kalkulace – konečné výsledky, zda byl obchod úspěšný
Dovozní operace
Dovozní operace
1. Příprava
a) rozbor potřeby dovozu – účelem zjistit, zda potřebné zboží je na domácím trhu ve vhodné kvalitě a ceně..
b) vyhledání možných dodavatelů – a výběr dodavatele, zjišťujeme informace o dod.
c) Vyhotovení poptávky – posílá se vybranému okruhu dodavatelů, základní charakteristika výrobku a dodací a platební podm.
d) Vyhotovení nabídek – po obdržení nabídek dovozce provede jejich vyhodnocení, na základě cen zde uvedených vypracuje předběžnou kalkulaci
2. Realizace dovozní operace
a) uzavření kupní smlouvy – někdy je dovozce povinen opatřit si dovozní licenci
b) převzetí dodávky – dovozce povinen zaslat přepravní dispozice, dále může zajistit dopravu, pojištění atd…
c) zaplacení zboží – placení dle sjednaných plat.podmínek
d) výsledná kalkulace – konečné výsledky dovozního případu na zákl. skut. Nákladů
Dodací podmínky = vyjadřují přechod práv a povinností z prodávajícího na kupujícího, určují, na kterém místě uvedené výdaje a rizika přecházejí z prodávajícího na kupujícího.
Rizika – poškození zásilky, zničení, ztráta, během dopravy
Přechod nákladů – na dopravu, skladování, celní poplatky, pojistné
Místo přechodu: ze závodu (hned vše na kupujícím)
Ujednané místo v zemi dovozu (nejvíce se stará prodávající)
Vyplaceně dopravci (přechod v okamžiku převzetí zboží dopravcem)
- dopravce si volí kupující a místo přepravy také
1. Příprava
a) rozbor potřeby dovozu – účelem zjistit, zda potřebné zboží je na domácím trhu ve vhodné kvalitě a ceně..
b) vyhledání možných dodavatelů – a výběr dodavatele, zjišťujeme informace o dod.
c) Vyhotovení poptávky – posílá se vybranému okruhu dodavatelů, základní charakteristika výrobku a dodací a platební podm.
d) Vyhotovení nabídek – po obdržení nabídek dovozce provede jejich vyhodnocení, na základě cen zde uvedených vypracuje předběžnou kalkulaci
2. Realizace dovozní operace
a) uzavření kupní smlouvy – někdy je dovozce povinen opatřit si dovozní licenci
b) převzetí dodávky – dovozce povinen zaslat přepravní dispozice, dále může zajistit dopravu, pojištění atd…
c) zaplacení zboží – placení dle sjednaných plat.podmínek
d) výsledná kalkulace – konečné výsledky dovozního případu na zákl. skut. Nákladů
Dodací podmínky = vyjadřují přechod práv a povinností z prodávajícího na kupujícího, určují, na kterém místě uvedené výdaje a rizika přecházejí z prodávajícího na kupujícího.
Rizika – poškození zásilky, zničení, ztráta, během dopravy
Přechod nákladů – na dopravu, skladování, celní poplatky, pojistné
Místo přechodu: ze závodu (hned vše na kupujícím)
Ujednané místo v zemi dovozu (nejvíce se stará prodávající)
Vyplaceně dopravci (přechod v okamžiku převzetí zboží dopravcem)
- dopravce si volí kupující a místo přepravy také
Struktura ZO
Struktura ZO:
- z hlediska teritoriálního (územního) A – vývoz podle toho, do kterých zemí směřuje
B – dovoz podle toho, ze kterých zemí pochází
Nejvíce obchodujeme s: Německo, Rakousko, Itálie – největší obraty se státu EU
Rusko, Slovensko (v Rusku nesplacené pohledávky, chtějí nám
místo peněz dát zbraně a paliva do jaderných elektráren)
- z hlediska komoditního (zbožového), sledujeme složení vývozu nebo dovozu podle skupin zboží. Obchodujeme hlavně se stroji a dopravními prostředky, dovážíme hl.ropu a zemní plyn)
Směry obchodní politiky:
a) Protekcionismus (ochranářství) – vyznačuje se zásahy státu do ZO. Má k tomu dva prostředky: pasivní(celní ochrana, množstevní kvóty, omezení dovozu, licenční povolování)
aktivní (vývozní subvence a úvěrování vývozu – Česká exportní banka, EGAP)
EGAP = exportní garanční pojišťovací společnost, Vývozní subvence = úleva na daních, stát motivován k tomu, aby více dovezl, více úvěrů
b) Liberalismus – vyznačuje se omezováním zásahů státu do hospodářství i do ZO, př. volný
přístup k devizovým prostředkům. Odstraňuje překážky které omezují
volný pohyb zboží = clo, dovozní kvóty, embargo
- Směry obchodní politiky jsou součástí hospodářské politiky státu. Je to souhrn zásad a prostředků, které ovlivňují rozsah vývozu, dovozu, teritoriální i komoditní stav…
- z hlediska teritoriálního (územního) A – vývoz podle toho, do kterých zemí směřuje
B – dovoz podle toho, ze kterých zemí pochází
Nejvíce obchodujeme s: Německo, Rakousko, Itálie – největší obraty se státu EU
Rusko, Slovensko (v Rusku nesplacené pohledávky, chtějí nám
místo peněz dát zbraně a paliva do jaderných elektráren)
- z hlediska komoditního (zbožového), sledujeme složení vývozu nebo dovozu podle skupin zboží. Obchodujeme hlavně se stroji a dopravními prostředky, dovážíme hl.ropu a zemní plyn)
Směry obchodní politiky:
a) Protekcionismus (ochranářství) – vyznačuje se zásahy státu do ZO. Má k tomu dva prostředky: pasivní(celní ochrana, množstevní kvóty, omezení dovozu, licenční povolování)
aktivní (vývozní subvence a úvěrování vývozu – Česká exportní banka, EGAP)
EGAP = exportní garanční pojišťovací společnost, Vývozní subvence = úleva na daních, stát motivován k tomu, aby více dovezl, více úvěrů
b) Liberalismus – vyznačuje se omezováním zásahů státu do hospodářství i do ZO, př. volný
přístup k devizovým prostředkům. Odstraňuje překážky které omezují
volný pohyb zboží = clo, dovozní kvóty, embargo
- Směry obchodní politiky jsou součástí hospodářské politiky státu. Je to souhrn zásad a prostředků, které ovlivňují rozsah vývozu, dovozu, teritoriální i komoditní stav…
Prostředky obchodní politiky
Prostředky obchodní politiky:
SMLUVNÍ: bilaterální(oboustranné)
I. Obchodní smlouvy – stanovují pouze rámcová pravidla, projednávány na nejvyšší úrovni, v parlamentu, dlouhá platnost
II. Obchodní dohody – konkrétnější, obsahují i zbožovou náplň
III. Platební dohody – upravují vzájemný platební styk, uzavírají se zpravidla mezi vládami
IV. Dohody o vědeckotechnické spolupráci
V. Úvěrové smlouvy….
SMLUVNÍ: multilaterální (vícestranné)
- výsledkem těchto mnohostranných dohod je vznik integračních seskupení (WTO, EFTA, CEFTA, NAFTA, MMF, SB….
Organizace ZO (řídící orgány a právní normy)
- Parlament ČR – schvaluje zákony, moc zákonodárná
- Vláda ČR – vydává nařízení a vyhlášky, moc výkonná
- Ministerstva – vydává vyhlášky týkající se např. osvobození zboží od dovozního cla
(ministerstvo zahraničních věcí – nejvyšší stupeň, uzavírání smluv s jinými
státy, ministerstvo financí – osvobozuje od cla, ministerstvo průmyslu a
obchodu – povolení k vývozu a dovozu…)
- ČNB – vydává opatření pro provádění směnárenské činnosti (určování kurzů)
Subjekty provádějící ZO
a) podniky ZO, mají to za hlavní činnost (prostředník)
b) specializované podniky, přímo se s ním zabývají
SMLUVNÍ: bilaterální(oboustranné)
I. Obchodní smlouvy – stanovují pouze rámcová pravidla, projednávány na nejvyšší úrovni, v parlamentu, dlouhá platnost
II. Obchodní dohody – konkrétnější, obsahují i zbožovou náplň
III. Platební dohody – upravují vzájemný platební styk, uzavírají se zpravidla mezi vládami
IV. Dohody o vědeckotechnické spolupráci
V. Úvěrové smlouvy….
SMLUVNÍ: multilaterální (vícestranné)
- výsledkem těchto mnohostranných dohod je vznik integračních seskupení (WTO, EFTA, CEFTA, NAFTA, MMF, SB….
Organizace ZO (řídící orgány a právní normy)
- Parlament ČR – schvaluje zákony, moc zákonodárná
- Vláda ČR – vydává nařízení a vyhlášky, moc výkonná
- Ministerstva – vydává vyhlášky týkající se např. osvobození zboží od dovozního cla
(ministerstvo zahraničních věcí – nejvyšší stupeň, uzavírání smluv s jinými
státy, ministerstvo financí – osvobozuje od cla, ministerstvo průmyslu a
obchodu – povolení k vývozu a dovozu…)
- ČNB – vydává opatření pro provádění směnárenské činnosti (určování kurzů)
Subjekty provádějící ZO
a) podniky ZO, mají to za hlavní činnost (prostředník)
b) specializované podniky, přímo se s ním zabývají
Subjekty provádějící ZO
Subjekty provádějící ZO
a) podniky ZO, mají to za hlavní činnost (prostředník)
b) specializované podniky, přímo se s ním zabývají
Subjekty poskytující služby ZO
a) pojišťovny (EGAP)
b) banky – peněžní ústavy provádí mezinárodní platební styk, ČSOB, úvěry, účty
c) propagace a výstavy – organizace pořádající domácí i zahraniční veletrhy
d) dopravní organizace – ČD, ČNP (česká námořní plavba)..
e) hospodářská komora – informační služby
a) podniky ZO, mají to za hlavní činnost (prostředník)
b) specializované podniky, přímo se s ním zabývají
Subjekty poskytující služby ZO
a) pojišťovny (EGAP)
b) banky – peněžní ústavy provádí mezinárodní platební styk, ČSOB, úvěry, účty
c) propagace a výstavy – organizace pořádající domácí i zahraniční veletrhy
d) dopravní organizace – ČD, ČNP (česká námořní plavba)..
e) hospodářská komora – informační služby
Formy ZO
Formy ZO:
1) Export – přímý a nepřímý (přímý = přímo dohoda mezi podniky), vývoz
2) Import – přímý a nepřímý (nepřímý = dohoda podniků přes zprostředkovatele), dovoz
3) Reexport – přímý a nepřímý
Důvody použití reexportu:
- obchodně politické překážky (vyšší cla, dovozní kvóty, embarga)
- kompletace vývozu reexportem (doplňujeme naše výrobky)
- ekonomický (výdělek) koupí za levně, prodá dráž …..
Před rokem 1989 – tu byl monopol, vše muselo jít přes PZ (podniky ZO), staral se o to stát, jinak neexistovalo.
Po roce 1989 – zrušení monopolu, dovoz a vývoz ne jen přes stát, ale spoustu podniků
Obchodní a platební bilance:
a) Obchodní: zachycuje hodnotu vývozu a dovozu zboží a služeb.
Porovnáváme. Můžou být: vyrovnané, (D = V)
aktivní (D <> V).
Podkladem je hlášení celnic o přechodu zboží a služeb přes hranice.
b) Platební : zachycuje vztah mezi peněžními příjmy ze zahraničí a peněžními výdaji do zahraničí. Sestavuje jí česká národní banka. Tvoří jí tři účty (Bú, kapitálový účet, devizové rezervy).
-Vzniká kladné saldo, záporné saldo, vyrovnaná bilance
1) Export – přímý a nepřímý (přímý = přímo dohoda mezi podniky), vývoz
2) Import – přímý a nepřímý (nepřímý = dohoda podniků přes zprostředkovatele), dovoz
3) Reexport – přímý a nepřímý
Důvody použití reexportu:
- obchodně politické překážky (vyšší cla, dovozní kvóty, embarga)
- kompletace vývozu reexportem (doplňujeme naše výrobky)
- ekonomický (výdělek) koupí za levně, prodá dráž …..
Před rokem 1989 – tu byl monopol, vše muselo jít přes PZ (podniky ZO), staral se o to stát, jinak neexistovalo.
Po roce 1989 – zrušení monopolu, dovoz a vývoz ne jen přes stát, ale spoustu podniků
Obchodní a platební bilance:
a) Obchodní: zachycuje hodnotu vývozu a dovozu zboží a služeb.
Porovnáváme. Můžou být: vyrovnané, (D = V)
aktivní (D <> V).
Podkladem je hlášení celnic o přechodu zboží a služeb přes hranice.
b) Platební : zachycuje vztah mezi peněžními příjmy ze zahraničí a peněžními výdaji do zahraničí. Sestavuje jí česká národní banka. Tvoří jí tři účty (Bú, kapitálový účet, devizové rezervy).
-Vzniká kladné saldo, záporné saldo, vyrovnaná bilance
Hypotéční zástavní list
Hypotéční zástavní list
- dlouhodobý CP, úvěrový CP,
- emituje ho banka pro dlužníka, který si chce opatřit půjčku (hypotéční úvěr)
- emituje ho pouze banka, která má povolení od MF, nebo banky, které mimo jiné poskytují i jiné bankovní služby
- banka na tento úvěr získá peníze tak, že vydává hypotéční listy, které si koupí investoři (např. penzijní fondy, investiční společnosti), protože jim přinesou pravidelný úrok
- pro banku je ziskem rozdíl z prodeje hypotéčního listu a poskytnutí úvěru
- banka na úroku získává zisk
- maximální doba splatnosti v ČR je 20 let, musíme ničím ručit
- banka jako záruku pro splacení úvěru požaduje tzv. zástavu (může to být pořizovaný dům nebo jiná nemovitost, i cizí – musí být notářsky ověřeno), musí být výpis z katastru
Na co se poskytuje hypotéční úvěr
1) na koupi již existující nemovitosti (dům, byt)
2) na menší stavební úpravy nemovitosti
3) na výstavbu rodinného domu
4) na změnu stavby (nebytový prostor předělán na bytový)
5) na koupi pozemku,kde bude realizovaná výstavba
Do jaké výše?
Hypotéka může představovat max. 70 % ceny zastavené nemovitosti (odhadce si tam dosazuje banka). Pokud nám tato částka nestačí, můžeme zažádat o další (doplňkový úvěr) max. ale do
90 % ceny zastavené nemovitosti, ale se zvýšenou úrokovou sazbou.
- dlouhodobý CP, úvěrový CP,
- emituje ho banka pro dlužníka, který si chce opatřit půjčku (hypotéční úvěr)
- emituje ho pouze banka, která má povolení od MF, nebo banky, které mimo jiné poskytují i jiné bankovní služby
- banka na tento úvěr získá peníze tak, že vydává hypotéční listy, které si koupí investoři (např. penzijní fondy, investiční společnosti), protože jim přinesou pravidelný úrok
- pro banku je ziskem rozdíl z prodeje hypotéčního listu a poskytnutí úvěru
- banka na úroku získává zisk
- maximální doba splatnosti v ČR je 20 let, musíme ničím ručit
- banka jako záruku pro splacení úvěru požaduje tzv. zástavu (může to být pořizovaný dům nebo jiná nemovitost, i cizí – musí být notářsky ověřeno), musí být výpis z katastru
Na co se poskytuje hypotéční úvěr
1) na koupi již existující nemovitosti (dům, byt)
2) na menší stavební úpravy nemovitosti
3) na výstavbu rodinného domu
4) na změnu stavby (nebytový prostor předělán na bytový)
5) na koupi pozemku,kde bude realizovaná výstavba
Do jaké výše?
Hypotéka může představovat max. 70 % ceny zastavené nemovitosti (odhadce si tam dosazuje banka). Pokud nám tato částka nestačí, můžeme zažádat o další (doplňkový úvěr) max. ale do
90 % ceny zastavené nemovitosti, ale se zvýšenou úrokovou sazbou.
Podílové listy
Podílové listy
- dlouhodobý CP
- investiční společnost shromažďuje peněžní prostředky ke prodeji tzv. podílových listů, získá peníze
- podílíme se na zisku společnosti
Podílový list = CP, který umožňuje jeho majiteli podílet se na společném investování do CP. Investiční společnost investuje získaný kapitál do různých druhů CP a tím rozloží možné riziko podnikání.
- výnos podílového listu závisí na zisku společnosti
- nepodílí se na podílu majetku, jsou zainteresování na HV
- výnosnost není vysoká, ale není tam riziko
- dlouhodobý CP
- investiční společnost shromažďuje peněžní prostředky ke prodeji tzv. podílových listů, získá peníze
- podílíme se na zisku společnosti
Podílový list = CP, který umožňuje jeho majiteli podílet se na společném investování do CP. Investiční společnost investuje získaný kapitál do různých druhů CP a tím rozloží možné riziko podnikání.
- výnos podílového listu závisí na zisku společnosti
- nepodílí se na podílu majetku, jsou zainteresování na HV
- výnosnost není vysoká, ale není tam riziko
Zahraniční obchod
Zahraniční obchod: je to směna, kterou provádějí právnické i fyzické osoby mezi státy
Předmět ZO: zboží,
služby (pojištění, doprava…),
práva (licence, chráněné vzory),
schválená umělecká díla,
leasing…
informace
Význam ZO: ekonomický – všichni nemůžou vyrábět všechno
politický – každý stát potřebuje odbyt pro výrobky zpracovatelského průmyslu,
my potřebujeme dovážet ropu, zemní plyn, nerosty (nyní máme větší
výběr, Norsko…)
kulturní – poznávání kultur jiných národů (při setkání obchodních partnerů)…
Předmět ZO: zboží,
služby (pojištění, doprava…),
práva (licence, chráněné vzory),
schválená umělecká díla,
leasing…
informace
Význam ZO: ekonomický – všichni nemůžou vyrábět všechno
politický – každý stát potřebuje odbyt pro výrobky zpracovatelského průmyslu,
my potřebujeme dovážet ropu, zemní plyn, nerosty (nyní máme větší
výběr, Norsko…)
kulturní – poznávání kultur jiných národů (při setkání obchodních partnerů)…
Akcie
Akcie
- dlouhodobý CP, na kapitálovém trhu, majetkový CP,
- vyjadřuje podíl na majetku a. s.
- velikost podílu je dána nominální hodnotou
- patří do rizikovější kategorie CP – úrok dividendy záleží na prosperitě podniku
- s vlastnictvím akcie jsou spojena akcionářská práva:
a) účastnit se a hlasovat ve valné hromadě: nejvyšší orgán, rozhodne o rozdělení zisku
b) akcionář se podílí na rozdělení zisku = dividendy, dividenda = podíl na zisku a.s., podmínky pro pobírání dividendy: HV musí mít podobu zisku, o rozdělení dividendy rozhodne valná hromada
c) podílet se na likvidačním zůstatku: v případě zániku společnosti
Složení akcie
- náležitosti akcie
a) plášť akcie: obchodní jméno, sídlo společnosti, číselné označení akcie, nominální hodnota, druh akcie, výše základního jmění, počet akcií v době vydání, datum vydání, podpisy dvou členů představenstva
b) kupónový arch: kupóny – slouží k odebrání případné dividendy
talón – k získání nového kupónového archu
- dlouhodobý CP, na kapitálovém trhu, majetkový CP,
- vyjadřuje podíl na majetku a. s.
- velikost podílu je dána nominální hodnotou
- patří do rizikovější kategorie CP – úrok dividendy záleží na prosperitě podniku
- s vlastnictvím akcie jsou spojena akcionářská práva:
a) účastnit se a hlasovat ve valné hromadě: nejvyšší orgán, rozhodne o rozdělení zisku
b) akcionář se podílí na rozdělení zisku = dividendy, dividenda = podíl na zisku a.s., podmínky pro pobírání dividendy: HV musí mít podobu zisku, o rozdělení dividendy rozhodne valná hromada
c) podílet se na likvidačním zůstatku: v případě zániku společnosti
Složení akcie
- náležitosti akcie
a) plášť akcie: obchodní jméno, sídlo společnosti, číselné označení akcie, nominální hodnota, druh akcie, výše základního jmění, počet akcií v době vydání, datum vydání, podpisy dvou členů představenstva
b) kupónový arch: kupóny – slouží k odebrání případné dividendy
talón – k získání nového kupónového archu
Druhy akcií
Druhy akcií
1) kmenové akcie – akcie bez dalšího označení a jsou s nimi spojena základní akcionářská práva, nejčastější
2) prioritní akcie – preferenční, akcionáři zaručuje výplatu určité minimální dividendy (pokud bude mít společnost zisk), ale akcionář ztrácí právo hlasovat ve valné hromadě, v případě, že společnost nemá zisk, tak naopak hlasovací právo (ta akcie) získává,
3) zaměstnanecké akcie – vlastní je pouze zaměstnanci toho podniku, jsou těžko obchodovatelné, jsou vždy na jméno, mívají nižší nabývací hodnotu než je nominální, případně je získávají zdarma, zamc. jsou zainteresování na hospodářském výsledku, počítá se postupně s jejich likvidací, asi v 1.1. 2003 – zánik
4) úrokové akcie – majiteli akcie se vyplácí úroky v předem stanovené výši v případě, že dividenda je nižší než úrok, je – li dividenda vyšší, má majitel této akcie právo na úrok a na dividendu úroku přesahující
5) požitková akcie – emitují se tehdy, když a. s. snižuje svůj základní kapitál tím, že odkoupí část svých akcií, akcionáři v tomto případě vyplatí nominální hodnotu a na rozdíl mezi nominální a tržní hodnotou vydává tzv. požitkové akcie (pro a.s. je to zdroje peněz)
6) vlastní – a. s. je emituje sama
cizí – emituje je jiný podnik
1) kmenové akcie – akcie bez dalšího označení a jsou s nimi spojena základní akcionářská práva, nejčastější
2) prioritní akcie – preferenční, akcionáři zaručuje výplatu určité minimální dividendy (pokud bude mít společnost zisk), ale akcionář ztrácí právo hlasovat ve valné hromadě, v případě, že společnost nemá zisk, tak naopak hlasovací právo (ta akcie) získává,
3) zaměstnanecké akcie – vlastní je pouze zaměstnanci toho podniku, jsou těžko obchodovatelné, jsou vždy na jméno, mívají nižší nabývací hodnotu než je nominální, případně je získávají zdarma, zamc. jsou zainteresování na hospodářském výsledku, počítá se postupně s jejich likvidací, asi v 1.1. 2003 – zánik
4) úrokové akcie – majiteli akcie se vyplácí úroky v předem stanovené výši v případě, že dividenda je nižší než úrok, je – li dividenda vyšší, má majitel této akcie právo na úrok a na dividendu úroku přesahující
5) požitková akcie – emitují se tehdy, když a. s. snižuje svůj základní kapitál tím, že odkoupí část svých akcií, akcionáři v tomto případě vyplatí nominální hodnotu a na rozdíl mezi nominální a tržní hodnotou vydává tzv. požitkové akcie (pro a.s. je to zdroje peněz)
6) vlastní – a. s. je emituje sama
cizí – emituje je jiný podnik
Obligace
Obligace
- dlouhodobý CP
- úvěrový CP
- dlužník (vydavatel) obligace se zavazuje, že splatí v předem stanoveném datu ( = datum splatnosti obligace) částku na obligaci vytištěnou ( = nominální hodnota)
- úrok obligace = kupón – vyplacen minimálně 1 x ročně, 1 x za pololetí
- výše úroku je uvedena na obligaci
Členění obligací:
1) dle emitenta: průmyslové – obligace, které emitují podniky
bankovní – obligace, které emitují banky
státní – obligace, které emituje stát
komunální – obligace, které emituje obec, město
3.) dle stanovení výnosů obligace
a) pevně úročené: úrok je stanoven určitým % z nominální hodnoty, procento se nemění, vyplácí se pravidelně (ročně, pololetně)
b) obligace s pohyblivým úrokem: v závislosti na probíhající inflaci
c) ziskové obligace: výše úroku závisí na zisku, kterého ten emitent dosáhne, nepodílí se na zisku té společnosti
d) neúročené obligace: mají nižší prodávající cenu než nominální, rozdíl je pro nás zisk
e) indexované obligace: vydavatel se zavazuje, že bude zvyšovat nominální hodnotu obligace podle míry inflace
f) povodňové obligace: na 1 000 a 10 000 korun, první rok 12,5%, stálý pevný úrok, každý další pohyblivý úrok, plus 2,5 %, vydáno v roce 1997 na 5 let, do roku 2002
Složení obligace
1) plášť obligace: označení emitenta, nominální hodnota, název a číselné označení, způsob stanovení výnosů, datum vydání, podpis emitenta, údaje o povolení emise
2) kupónový arch: poukázky na výplatu výnosu (úroku), talón na získání nového arch
- dlouhodobý CP
- úvěrový CP
- dlužník (vydavatel) obligace se zavazuje, že splatí v předem stanoveném datu ( = datum splatnosti obligace) částku na obligaci vytištěnou ( = nominální hodnota)
- úrok obligace = kupón – vyplacen minimálně 1 x ročně, 1 x za pololetí
- výše úroku je uvedena na obligaci
Členění obligací:
1) dle emitenta: průmyslové – obligace, které emitují podniky
bankovní – obligace, které emitují banky
státní – obligace, které emituje stát
komunální – obligace, které emituje obec, město
3.) dle stanovení výnosů obligace
a) pevně úročené: úrok je stanoven určitým % z nominální hodnoty, procento se nemění, vyplácí se pravidelně (ročně, pololetně)
b) obligace s pohyblivým úrokem: v závislosti na probíhající inflaci
c) ziskové obligace: výše úroku závisí na zisku, kterého ten emitent dosáhne, nepodílí se na zisku té společnosti
d) neúročené obligace: mají nižší prodávající cenu než nominální, rozdíl je pro nás zisk
e) indexované obligace: vydavatel se zavazuje, že bude zvyšovat nominální hodnotu obligace podle míry inflace
f) povodňové obligace: na 1 000 a 10 000 korun, první rok 12,5%, stálý pevný úrok, každý další pohyblivý úrok, plus 2,5 %, vydáno v roce 1997 na 5 let, do roku 2002
Složení obligace
1) plášť obligace: označení emitenta, nominální hodnota, název a číselné označení, způsob stanovení výnosů, datum vydání, podpis emitenta, údaje o povolení emise
2) kupónový arch: poukázky na výplatu výnosu (úroku), talón na získání nového arch
Cenné papíry
Cenné papíry
- upraveny zákonem o cenný papírech
- listina která obsahuje pohledávku vlastníka (věřitele) vůči tomu, kdo ten cenný papír vydal (emitoval)
- CP – je nositelem právního nároku, je zbožím.
1.) z hlediska jejich převoditelnosti
a) na doručitele (majitele): majitel CP je ten, kdo ho předloží, má výhody, že snáze obchodovatelný ( z ruky do ruky)
b) na jméno: CP, kde je uvedeno jméno vlastníka, horší obchodovatelnost, je ale bezpečnější (musí se vždy prokázat totožnost)
2.) z hlediska obchodovatelnosti
a) obchodovatelné: CP, které se může kdokoliv koupit na sekundárním trhu, převoditelné na kohokoliv
b) neobchodovatelné: zaměstnanecké akcie, dnes už skoro ne
c) z části obchodovatelné:
3.) z hlediska doby splatnosti
a) do 1 roku: směnky, šeky, státní pokladniční poukázky, na peněžním trhu, finanční oběžný majetek
b) nad 1 rok: akcie, obligace, HZL, obchoduje se na kapitálovém trhu finanční investice
4.) z hlediska podoby
a) listinné = materializované: existují tzv. fyzicky, např. povodňová obligace, již za 1. republiky
b) zaknihované = dematerializované: převažuje, spojena s rozvoje výpočetní techniky, neexistují fyzicky, listinný CP je nahrazen zápisem do zákonem stanovené evidence, u nás Středisko CP, v jednotlivých obvodech
5.) z hlediska důchodů, které nám přináší
a) CP, které přinášejí proměnlivý důchod, akcie – dividenda
b) CP, které přinášejí stálý důchod, obligace, vkladní knížka
c) neúročené CP, losy, šeky
6.) z hlediska počtu emitovaných papírů
a) CP, které jsou vydávány hromadně (akcie)
b) CP, které jsou vydávány jednotlivě (směnka)
- upraveny zákonem o cenný papírech
- listina která obsahuje pohledávku vlastníka (věřitele) vůči tomu, kdo ten cenný papír vydal (emitoval)
- CP – je nositelem právního nároku, je zbožím.
1.) z hlediska jejich převoditelnosti
a) na doručitele (majitele): majitel CP je ten, kdo ho předloží, má výhody, že snáze obchodovatelný ( z ruky do ruky)
b) na jméno: CP, kde je uvedeno jméno vlastníka, horší obchodovatelnost, je ale bezpečnější (musí se vždy prokázat totožnost)
2.) z hlediska obchodovatelnosti
a) obchodovatelné: CP, které se může kdokoliv koupit na sekundárním trhu, převoditelné na kohokoliv
b) neobchodovatelné: zaměstnanecké akcie, dnes už skoro ne
c) z části obchodovatelné:
3.) z hlediska doby splatnosti
a) do 1 roku: směnky, šeky, státní pokladniční poukázky, na peněžním trhu, finanční oběžný majetek
b) nad 1 rok: akcie, obligace, HZL, obchoduje se na kapitálovém trhu finanční investice
4.) z hlediska podoby
a) listinné = materializované: existují tzv. fyzicky, např. povodňová obligace, již za 1. republiky
b) zaknihované = dematerializované: převažuje, spojena s rozvoje výpočetní techniky, neexistují fyzicky, listinný CP je nahrazen zápisem do zákonem stanovené evidence, u nás Středisko CP, v jednotlivých obvodech
5.) z hlediska důchodů, které nám přináší
a) CP, které přinášejí proměnlivý důchod, akcie – dividenda
b) CP, které přinášejí stálý důchod, obligace, vkladní knížka
c) neúročené CP, losy, šeky
6.) z hlediska počtu emitovaných papírů
a) CP, které jsou vydávány hromadně (akcie)
b) CP, které jsou vydávány jednotlivě (směnka)
Cenné papíry
Cenné papíry – kapitálového trhu
Trh cenných papírů
- zvláštním druhem trhu, střet nabídky s poptávku – předmětem poptávky a nabídky jsou peníze a cenné papíry
- většina obchodů se zde uskutečňuje bez osobní přítomnosti nakupujícího a prodávajícího
Členění finančního trhu
1.) z hlediska splatnosti
a) peněžní – trh krátkodobých peněz a cenných papírů, splatnost kratší
jak 1 rok, krátkodobé úvěry, směnky a šeky
b) kapitálový – střednědobé a dlouhodobé úvěry, dlouhodobé cenné
papíry, akcie, obligace, HZL
2.) z hlediska použitých nástroje na finančním trhu
a) úvěrový – obchodní úvěr ( po 1989), bankovní úvěr, mezibankovní,
b) trh cenných papírů – primární – CP se dostává od emise k 1. vlastníka
sekundární – 1. vlastník – 2. vlastník …
Trh cenných papírů
- zvláštním druhem trhu, střet nabídky s poptávku – předmětem poptávky a nabídky jsou peníze a cenné papíry
- většina obchodů se zde uskutečňuje bez osobní přítomnosti nakupujícího a prodávajícího
Členění finančního trhu
1.) z hlediska splatnosti
a) peněžní – trh krátkodobých peněz a cenných papírů, splatnost kratší
jak 1 rok, krátkodobé úvěry, směnky a šeky
b) kapitálový – střednědobé a dlouhodobé úvěry, dlouhodobé cenné
papíry, akcie, obligace, HZL
2.) z hlediska použitých nástroje na finančním trhu
a) úvěrový – obchodní úvěr ( po 1989), bankovní úvěr, mezibankovní,
b) trh cenných papírů – primární – CP se dostává od emise k 1. vlastníka
sekundární – 1. vlastník – 2. vlastník …
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)