Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

III. Zásahy státu na trhu práce

1)podpory v nezaměstnanosti
2)snaha o snížení diskriminací:
- nejdříve se US vláda pokoušela postaviti diskriminace mimo zákon
- teorie "potvrzujících činů" - zaměstnavatelé měli ukázat snahu zaměstnat ženy, černý,...
- teorie "srovnatelného ocenění" - za srovnatelnou práci stejnou mzdu, přestože vztah nabídky a poptávky na trhu dané profese velí jinak => vznikají nadbytky a jinde nedostatky

IV. Externality 1)Kladné (vnější úspory) - činnost jednoho přináší prospěch druhému a ten za to nemusí platiti
2)Záporné (vnější záporné úspory) - činnost jednoho přináší náklady druhému aniž by mu tyto hradil
Za rovnováhy by měl být společenský MU (SMU) = MU a spoilečenské náklady (SMC) = MC
Při kladnýcxh externalitách je SMU>MU, při záporných SMC>MC

V. Veřejné statky

Znaky: - nezmenšitelnost
- nemožnost vyloučit kohokoliv ze spotřeby
čistý veřejný statek splňuje oboje
Veřejné statky alokuje vláda. Optimální množství je v bodě, kde AD statku = MC na jeho výrobu
Příklady VS: obrana, (čistej luft)...

VI.Veřejná volba
Na jejím základě se vláda rozhoduje
na rozdíl od soukromých rozhodnutí, kolektivní rozhodování je
nevyhnutelné pro každého
Různé systémy (většinový a jednomyslný)


Pokud dojde rozhodnutím vlády k tomu, že si všichni pohorší, tedy nezvýší se efektivnost nebo přerozdělí zle nedobře důchody, potom selhala vláda.

19. ÚLOHA VLÁDY V EKONOMICE

I. Hlavní fce vlády
1)Vytváření právního rámce tržní ekonomiky (definuje vlastnictví, zákony o hospodářské soutěži , o uzavírání smluv...., bezpečnost práce, odpovědnost za vady...) - čímž zvyšuje bezpečnost produktů
2)Ovlivňování alokace zdrojů s cílem zvýšiti ekonomickou efektivnost (boj proti tržním selháním -monopol, exsternality, veřejné statků, diskriminace na trhu práce...)
3)Zavádění programů k rozdělování důchodů (podpora v nezaměstnanosti, soc. dávky, redistribuční daně...)
*4)Makroekonomická stabilita - viz. ot. č. 20

II. Zásahy státu do trhů finální produkce
1) Stát v případě nedokonalé konkurence chrání spotřebitele regulací cen (monopol by jinak vyráběl méně Q za vyšší ceny). Ceny reguluje na úrovní MC nebo AC
2) V některých případech stát subvencuje cenu ve prospěch výrobce, čímž se snaží udržet firmy v odvětví (většinou v zemědělství). Tím v konečném důsledku pomůže spotřebitelům, neboť se cena daného produktu sníží. Prospěch mají ale jen spotřebitelé kupující produkt, ostatní jim jen přispívají formou daní.
3) Postihuje spotřebitele i výrobce spotřební daní u nežádoucích výrobků (alkohol, tabák....)

III. Poptávka na trhu kapitálu

= potřeba financovat nákup investičních statků
Prostředky získává firma výpůjčkou či příjmy z prodeje vlastních cenných papírů
- max. zisk.....MFCk=MRPk
Je-li úrok (MFC) >MRP, firma nenakupuje úspory
je-li úrok < MRP přikoupí další kapitál

Dk je určena MRPk a je závislá na ir. Stejně jako poptávka po jiných VF je odvozena od poptávky po produktu.

IV. Rovnováha
Krátké období: S je neelastická (fixní)(neboť úspory jakožto stavovou veličinu nelze v krátkém období měniti)
Dlouhé období: S rostoucí, neboť si všichni mohou rozmyslet zda úrok plní fci tržní ceny a zda tedy za dané ir budou spořiti.

V. Trh kapitálových statků
Když firma nahromadí kapitál, přemění ho na trhu kapitálových statků na kapitálové statky (budovy...)
Tento trh odpovídá trhu výrobků, ale D není určena MU, nýbrž na základě míry výnosu z kapitálu
maximální cena, kterou je firma ochotna zaplatit = SH statku

kapitálové statky

Některé kapitálové statky se prodávají, jiné je´jich majitel pronajímá. Pak se počítá výnosová míra kapitálu (=u peněz úrok)
=(nájemné-náklady (za rok))/hodnota kapitálu.
Kapitálové statky pak v průběhu let vztvářejí Tok důchodů, který je možno převésti na současnou hodnotu:
1)věčná renta SH=NR/i NR...čistý příjem
2)omezená renta SH=NR/(1+i)t
Čistá současná hodnota ČSH=SH-investice
Opotřebení kapitálových statků se vyjadřuje v odpisech, což jest
1)položka nákladů firmy
2)zdroj dalších nákupů

II. Nabídka na trhu kapitálu - je tvořena úsporami domácností, tedy tou částí důchodů, kterou domácnosti "neprožerou" - nevydají do spotřeby.
Předpoklad: domácnost dává zásadně přednost současné spotřebě, proto musí být spotřeba v budoucnosti vyšší než dnes, jinak všecko prožerou ^S=S1-S0 = výnos z úspor...úrok
Úroková míra.... poměr čistého úroku k uspořené částce
(ir=^S/s0x100 Sn=(1+ir)n.....)
Úspory jsou rostoucí funkce úrokové míry a jsou určeny na základě časové prefšerence

VI.Odbory na trhu práce

- snaží se zvyšovat mzdu, a to třemi způsoby:

MZDOVÝ PRÁH .... v kolektivní smlouvě určená mzdová sazba, firma pak ale najme méně L ....nezaměstnanost

ZVÝŠENÍ DL .... nejlepší způsob, odbory dosáhnou zvýšení poptávkz po práci zvýšením poptávky po produktu např. dojednáním zahr. zakázek...

SNÍŽENÍ SL .... např. zakazováním členům pracovati přesčas...

9. TEORIE KAPITÁLU Y ÚROKU

I. Základní pojmy
Kapitál je aktivum přijnášející subjektu, který v současnosti znaložil prostředky na jeho zakoupení v budoucnu dodatečný výnos.
KAPITÁL: lidský x finanční, hmotný x nehmotný ...
Kapitálové statky jsou vstupem pro danou firmu a zároveň výstupem rodukce jiné firmy (budovy, stroje....)

Práce přináší

- peníze na statky a služby
- újmu ze ztráty volného času
tedy s růstem práce roste újma ze ztráty vol.času => užitek klesá
Volný čas je příjemný, užitek roste

Člověk tedz bude zvyšovat počet odpracovaných hodin až se MU zboží získaného díky poslední odpracované hodině práce vyrovná s MU poslední hodiny volného času
MUV MUV>MUL...zvýšit užitek další hodinou vol. času
Díky tomuto vztahu případné zvýšení mzdy vyvolá:
1)Substituční efekt = každá další hodina L přináší více peněz na útratu => nahrazování volného času prací
2)Důchodový efekt = zvýšení reálného důchodu (nemění-li se ceny výrobků a služeb) => nahrazování práce volným časem

Individuální křivka nabídky práce tak může být i zpět zakřivená, tržní nabídková křivka ale ne (protože každý člověk má hranici, kdy má dostatek peněz a začne si užívati jindy a tk je tržní křivka klasická, rostoucí)

Faktory ovlivňující nabídku práce:
-počet obyvatel
-aktivita (ekonomická) obyvatel

III. Rovnováha na dokonalém trhu práce

Určení mezd v podmínkách dokonalé konkurence:
1) lidi jsou si podobní, práce podobná ....žádně rozdíly ve w
2) lidi jsou si podobní, práce se liší ...kompenzační rozdíly
3) lidi se liší ale nelze je nahraditi jinými (známí herci...)... přebytky ve mzdě
4) lidi se liší ale mezi různými skupinami je částečná mobilita... všeobecná rovnováha mezd

IV. Nedokonalá konkurence
- Příčiny vzniku : -mzdová strnulost (w reaguje pomalu na změny v poptávce a nabídce práce
-tarifní sazby firem
-kolektivní smlouvy s odbory
V. Monopson na trhu práce
MONOPSON: - jediná firma na trhu (poptávající) a kvanta lidí (nabízejících)
S nájmem každého dalšího pracovníka musí firma zvýšit mzdu všem, křivka poptávky je tedy rostoucí a křivka MFC také, ale více. potom MFC>w, a tak firma najímá méně L při nižší mzdě než v dok. konkurenci

8. TRH PRÁCE & TRH PUDY

Práce je činnost člověka => je ovlivněna i neekonomickými faktory, které mají tím vliv i na nabídku práce
Dokonalá konkurence: je mnoho nabízejících i poptávající a nikdo nemůže ovlivniti cenu práce - mzdovou sazbu w

I.Poptávka po práci-množství práce najímané firmami při různé w
-optimální množství L=> MRPL=MFCL=w

Faktory ovlivňující poptávku po práci:
-technologie
-změna poptávky po statku

II. Nabídka práce - práci nabízí člověk, ten má čas rozdělen na:
1)práci, kterou pronajímá za mzdu
2)volný čas (+domácí práce bez mzdy
Člověk maximalizuje užitek => dle toho volí poměr času v práci a volného času

2)Vlastnické důchody

-rozdíl v množstvíkapitálu a půdy ve vlastnictví jednotlivých domácností
-rozdíly v mírách vínosů z kapitálu či půdy (ne každý má přístup, nebo je informovaný o výhodnější úr. míře...)
-MĚŘENÍ NEROVNOSTÍ V DUCHODECH
1)Lorenzova křivka
2)Giniho koeficient - poměřuje skutečnou LC s linií 45st.
G=(A-B)/A...G=0.... totálně spravedlivé rozdělení
G=1.... totálně nespravedlivé rozdělení

Stát důchody přerozdělí tak,aby se nerovnosti snížily. to ssebou ale nese - administrativní náklady
- oslabení podnětu k práci...

II. Poptávka fy po VF a nabídka VF

Poptávka po VF je odvozená od poptávky po produktu a závisí na tom,
-jaký je výnos z VF (dodatečná jednotka přináší firmě dodatečný příjem, který závisí n a MPP (mezní produkt) výrobního faktoru a ceně P výstup. Mezní příjem z dodatečné jednotky VF tedy MRP=MPPVFxPp)


- jaké jsou náklady na VF - dodatečná částka o níž vzrostou TC po nákupu dodatečné jednotky VF=MFC=^TC/^F
V dókonalé konkurenci firma nemůže ovlivnit cenu a tak MFC=PF jsou stálé a křivka MF je křivku nabídky VF a je dokonale elastická

Firma je v rovnováze, pokud MRP=MFC v dok. konkurenci =P
MRP>MFC...nedostatek VF, nájem dalších
MRP MFC...moc VF, propustit VF
Faktotry působící na poptávku po VF:
- změna poptávky po produktu
- množství jiných VF
- změny v technologii

V nedokonalé konkurenci MRP=D=MPPxMR (né x P)

III. Rozdělování na bázi mezní produktivity

tak je v ekonomice rozdělován národní důchod mezi jednotlive VF
Firma bude najímat vždy jen tolik VF až MRP=MFC. Bude za ně ale platiti pouze MFC, tedy dříve najaté VF přinášejí více MRP než je jejich cena. Tento přebytek si ponechá nájemce VF

IV. Slkadba důchodů domácností - příjem, který domácnost obdrží za rok = důchod
YL...pracovní důchody
YA,YK...důchody z vlastního kapitálu a půdy
YT...transferové platby
Y= YL+YA+YK+YT
Důchody jednotlivých domácností se liší - narovnosti v důchodech

V. Zdroje a měření nerovností v důchodech
-ZDROJE NEROVNOSTÍ
1)Pracovní důchody: -rozdílné schopnosti
-intenzita práce (rozdíl ve vynaloženém úsilí)
-nebezpečnost práce... (rozdíl v povolání)
-rozdíl ve vzdělání
-diskriminace (rasy, pohlaví)

1)Uspokojivá výše zisku (behavioristická teorie)

ve firmě vždy existuje konflikt zaměstnanců (vyšší mzdy) x zamestnavatele (snižování nákladů, a tedy i mezd a tím zvyšování zisku). Zisk je pak stanoven na takové výši, kdy jsou zaměstnanci ještě ochotni pracovat za dané mzdy a zaměstnavatel vyrábět při daných nákladů)
2)Dosažení podílu na trhu
3)Dlouhodobé přežití
4)Růst firmy
5)Maximalizace obratu (manažerská teorie) - firma nevyrábí v bodě MR=MC, ale v bode MR=0=>TR=max při vyšších než optimálních nákladech, proto je zisk menší ale objem produkce větší než v bodě optima. Manažer firmy s vyšším obratem získává lepší pověst

7. FORMOVÁNÍ CEN VF, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ

I. Podstata a specifika trhů výr. faktorů
- opačné postavení než na trhu produktů (firmy=D, domácnost=S)
- Poptávka po VF není poptávkou přímou, alébrž odvozenou od poptávky po produktu na jehož výrobu se VF používá
- Nabízející (domácnost) se snaží maximalizovat užitek (nejen přímý - peníze, ale i např. volný čas má vliv..)
- Cena VF je cena spojená se službou VF, za jeho pronájem. Má různé formy - práce...mzda, kapitál...úrok, půda...renta
- Rovnováha na trhu VF je ovlivněna časem, dokonalostí či nedokonalostí konkurence na trhu výrobku a na trhu VF
- Výdělek výrobního faktoru se skládá z transferového výdělku, tj. výdělek při nejlepším alternativním využití výrobních faktorů a ekonomické renty, tj. část výdělku z VF převyšující transferový výdělek

III. Cíle firem

1) ZISK = hlavní cíl většiny firem (MR=MC=>max zisk...viz zpět)
Zisk účetní = TR-náklady explicitní(skutečně vynaložené)
Zisk čistý ekonomický = účetní zisk - implicitní náklady (náklady
ušlé příležitosti

Způsoby zvyšování zisku:
1)snižování TC - K.obd. vyhledávání úspor
- Dl.obd. technický pokrok
2)zvyšování TR - v dokonalé konkurenci zvýšení Q
- v nedok. kon. podle situace (EDP...)
3)konkurence (cenová, necenová)
Vleké firmy: nemohou sledovat MC a MR všech svých porduktů, proto stanovují cenu přirážkou k průměrným nákladům (AC). Užívají přitom výhod portfólia zboží (např. sníží cenu jednoho výrobku a zároveň zvýší cenu jeho komplementu, výsledkem je vyšší zisk...)

V poslední době je trend oddělovat řízení (management) firmy od vlastnictví. Pod vlivem najatých managerů tak mohou hlavně větší firmy sledovat též jiné cíle mimo zisku.

2)Partnerství

- združení kapitálu 2 či více osob k odstranění nevýhody individuálního podnikání
Výhoda - více dostupného kapitálu
Nevýhoda - většinou ručení celým vlastním majetkem
- složité právní manévry při zakládání
V našich podmínkách osobní společnosti
3)Korporace
Výhoda - omezené ručení (u a.s. dokonce žádné)
- množství kapitálu a velké možnosti k jeho získání
ZISK - rozdělený na rozvoj a mezi akcionáře (dividendy)
Nevýhoda - dvojí zdanění zisku (daň z příjmů právnických osob, jednotlivé dividendy daň z příjmů fyzických osob - kapitálové příjmy)

II.Financování firem
1. Výdej akcií (podíl na zisku, rozhodování a vlastnictví....)
2. Výdej obligací
3. Bankovní úvěry (velké firmy mají přístup k větším úvěrům, neb budí větší důvěru banky
4. Krátkodobě - obchodní úvěr (prodej na fakturu)

Regulace

1)antitrustové zákony - omezují sílu monopolu
2)daňová politika
3)zavedení účasti státu v monopolu
4)regulovaná cena - monopolní zisk zaniká, existuje jen zisk normální. Někdo praví, že regulace dezmotivuje podnikatale a má tak ještě horší dopad na ekonomiku než monopol, proto se přímé regulace používá jen krátkodobě, dlouhodobě pak stát provádí protimonomoplní politiku (odstraňuje překážky vstupu do odvětví,trestá nekalou konkurenci...)

2.Oligopol
- Smluvní ... několik firem v odvětví, diferencovaný produkt, nemožný vstup dalších firem, každá firma může prodávat za P>MC
Každá firma se pak ve vymezené oblasti chová jako monopol
- S domonantní firmou ... silná firma přenechá část trhu konkurentům, udává cenu, kterou menší firmy respektují, je omezená možnost vstupu do odvětví, P je větší než v dok. konkurenci, ale menší než u monopolu

3. Monopolistická konkurence

-nejsou bariéry vstupu
-mnoho firem v odvětví
-diferencovaný produkt
Individuální poptávková křivka je skloněná, v krátkém období lze dosáhnout monopolního zisku, v dlouhém období zisk přiláká další firmy a monopolní zisk zaniká. poptávka je elastická, protože existují substituty.


6. TYPY FIREM & JEJICH CÍLE
I. Typy firem v tržním hospodářství
1)Firmy v individuálním vlastnictví
- soukromý podnikatel podniká sám, na jeho účet jdou zisky i přípdné ztráty
- ručí celým svým majetkem, v případě neúspěchu musí ze svého uspokojit věřitele
Výhoda - pružnost, samostatnost
Nevýhoda - omezené zdroje na rozvoj (pouze vlastní kapitál a úvěry)
V našich podn´mínkách je příkladem živnostenské podnikání

5. CHOVÁNÍ FIRMY V PODMÍNKÁCH NEDOKONALÉ KONKURENCE

V každé ekonomice je vždy alespoň jeden předpoklad dokonalé konkurence porušen a tak nasává Nedokonalá konkurtence

I. Charakteristika
- alespoň jedna firma je dost silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu
- diferencovaný produkt
- chce-li firma prodat další výrobek, musí snížit cenu, protože poptávková křivka po produktech jedné fy má zápornou směrnici

II. Příčiny vzniku NK
1. Uplatňují se úspory z rozsahu - MC klesají, AC klesají, velké firmy jsou schopny vyrábět levněji, proto sníží cenu a menší firmy jdou na buben. Tato situace může vyústiti až v monopol - jediná firma na trhu. Pokud ale firma není schopná vyrábět s klesajícími náklady stále, tedy úspory z rozsahu jsou vyčerpány, získá pouze větší podíl na trhu než ostatní = oligopol

2. Bariéry vstupu do odvětví omezují počet výrobců v odvětví (např. právní restrikce = ochr známky... a diferenciace produktu a služeb s ním souvisejících)

III. Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci

Stejně jako v dokonalé konkurenci zisk = TR-TC a je maximální, pokud MC = MR. Při konstantní ceně VF jsou náklady ovlivněny výrobou a ne typem konkurence.
Příjmy - jiné než v DK
TR....je-li poptávka elastická, snížení ceny => zvýšení TR
" " neelastická, zvýšení ceny => zvýšení TR
AR = TR/Q = P ... díky záporné směrnici poptvávkové křivky klesají i AR a MR
MR = ^TR/^Q......MR klesají rychleji než AR
Chce-li firma prodat větší množství výrobků, musí snížit cenu a tedy MR < cena posledního výrobku
IV. Typy nedokonalé konkurence - 1) Úplný monopol
-jediný výrobce v odvětví
-diferencovaný produkt
-bariéry vstupu
Rovnováha - bod optima.......MR=MC, d = AR = D klesající, Neexistuje křivka nabídky neboť neexistuje vztah mezi cenou a množstvím výrobků
Prodejní cena je vyšší než MC, schopnost stanovit P>MC = monopolní síla. ta se měří:
a)Lernerův index L = (P-MC)/P ... P=MC => L=O
b)Herfindhalův indexni=1 Si2 (Si...podíl i-té fy na trhu)

V. Výhody ze směny

Přebytek spotřebitele = rozdíl mezi celkovými výdaji na nákup a TU určitého množství zboží
Přebytek výrobce = rozdíl mezi MC a P


VI. Specifické případy dokonale konkurenčního trhu
1) Konstantní náklady......křivka nabídky je pak vodorovná-dokonale elastická
2) Fixní nabídka......křivka nabídky je svislá-dokonale neelastická (např. nabídka půdy)
3) Zpět zakřivená křivka nabídky.....např. nabídka práce (substituční a důchodový efekt mzdy a volného času...viz ot. 8)
4) Dynamická pavučina......nesoulad mezi časem volby produkce a prodeje či náhlá změna v nabídce nebo poptávce. Firma nemůže dostatečně rychle reagovat na změnu v poptávce změnou vzráběného množství Q, proto změní cenu.
Je-li S více elastická než D => divergující pavučina
Je-li S méně elastická nežD => konvergující pavučina
Jsou-li Sa D stejně elastické => opakující se oscilace

4.CHOVÁNÍ FIRMY NA DOK. KONKURENČNÍM TRHU,

I. Charakteristika dok. konkurence
Žádný výrobce nemůže ovlivniti tržní cenu, vstup na trh je zcela volný => mnoho malých firem, vyrábí se jediný - homogenní produkt. individuální poptávková křivka (po produktech jedné firmy) je vodorovná - dokonale elastická,tržní poptávka klesá s růstem ceny.
Dokonalý konkurent tak může prodat libovolné množství Q svého výrobku za pevně stanovenou cenu P => taková situace nikdy nenastane

II. Nabídka, bod uzavření fy a bod zvratu - viz ot. 3

III. Rovnováha firmy & rovnováha odvětví - viz ot. 3

IV. Tržní rovnováha & efektivnost
Trh je v rovnováze, je-li v rovnováze spotřebitel (MU = P) i výrobce (MC = P), tedy pokud MC = MU, jiné stavy na trhu jsou neefektivní:
1)P=MC 2)P=MU>MC .... firma není v rovnováze, zvýšením výroby zvýší svůj zisk

VI. Nabídka firmy

Křivka nabídky jedné firmy je totožná s křivkou MC ale až od bodu uzavření firmy nahoru
Faktory působící na nabídku:
-změna ceny ..... posun po křivce
-změna nákladů (technický pokrok nebo ceny vstupů)..... posun křivky (+-)
-změna cen ostatního zboží stejného výr. postupu
-počasí.......
Tržní nabídka = grafický součet individuálních nabídek, jinak celková nabídka určitého zboží
Agregátní nabídka = součet tržních nabídek

VII. Cenová elasticita nabídky - závislost nabízeného množství na ceně
ESP={(Q2-Q1)/((Q2+Q1)/2)}/{(P2-P1)/((P2+P1)/2)}
(ESP >1...elastická nabídka, ESP<1...neelastická nabídka)
Faktory ovlivňující ESP:
- náklady na skladování (+-)
- technologie (obtížnost přechodu na jiné výrobky (+-)

- čas - V.K.obd. .... totálně neelastická
- K.Obd. ...... .
- D.obd. ...... .
- V.D.obd. .... totálně elastická
Protíná-li křivka S osu x=> elastická nabídka
Protíná-li křivka S osu y=> neelastická nabídka

III. Náklady v dlouhém období

Používá se indiferenční analýza (Stejný jako při určování D):
Izokvanta - kombinace VF s jejichž pomocí lze vyrobit stejné množství Q (analogie Indiferenční křivky) ^K/^L=MPPL/MPPK=MRTSKL,tj směrnice iyokvanty a mezní míra technické substituce (viz ot. 2)
Izokosta - linie stejných TC (analogie rozpočtové linie) - všechny kombinace VF dostupné vzhledem k TC
(PL/PK=MPPL/MPPK=MPPL/PL=MPPKPK -bod rovnováhy)

IV. Příjmy
TR=P*Q...celková částka získaná prodejem množství Q za cenu P
AR=TR/Q=P...příjmy na jednotku produkce
MR=^TR/^Q...příjem z další prodané jednotky produkce (v dok konkurenci platí MR=P)
Rozdíl mezi TR a TC je zisk účetní, po odpčtu Implicitních nákladů získáme čistý zisk, pokud je tento roven 0, firma dosahuje právě "normálního zisku"
Maximalní zisk dosáhne firma v bodě rovnováhy, tj v momentě, kdy MR=MC, protože kdyby (byly v řiti ryby)
MR>MC, znamenalo by to, že každá další jednotka Q zvýší TR o více než zvýší TC, zvýšením Q tak firma zvýší zisk
MR MC... ....... a snížením produkce se zvýší zisk

V. Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci

- poptávka po produktech jedné firmy je dokonale elastická
- cena zboží je fixní, firma ji nemůže ovlivniti, proto jsou TR (=PQ) přímo úměrné produkci Q
Dále je-li cena konstantní, musí platit, že P=AR=MR, a proto podminka rovnováhy a maximálního zisku MR=MC je splněna když P=MC

Zvýší-li se cena, bod optima se posune vpravo nahoru
Pokud se cena sníží, bod optima se sune vlevo dolů. Klesne-li cena až na úroveň AVC, potom TR=VC, firma bude krátkodobě pokračovat ve výrobě (i přes ztrátu ve výši FC), ale jakmile TR Tento bod, kdy MC=MR=AR=P=AVC a TR=VC je BOD UZAVŘENÍ FIRMY

V dlouhém období, kdy je možný pohyb firem z a do odvětví (zisk přiláká, ztráty odradí) se situace ustálí v bodě, kdy jsou v rovnováze firmy i celé odvětví - BOD ZVRATU
V tomto bodě je účetní zisk = 0 (tedy v Dobd nelze dosáhnouti zisku)
Podmínka rovnováhy firmy a odvětví v Dobd. je P=MC=MR=AR=AC => TR=TC

3. PRODUKČNÍ ANALÝZA NÁKLADY FIRMY, ZISK

I. Předpoklady analýzy firmy - Firma nechť se při své činnosti zaměřuje jen a pouze na: nákup služeb VF
transformaci vstupů na výstupy
prodej finální produkce
a přitom nechť je jejím cílem maximalizace zisku.
Chování firmy je rozdílné podle období:
K.obd. - jen některé vstupy je možno měniti => alespoň jeden VF je fixní (zpravidla kapitál)
Dl.obd. - všechny VF jsou variabilní
Velmi dl.obd. - vliv technického pokroku
Velmi k.obd. - všechny VF jsou fixní
Při svém rozhodování je fa omezena technicky ..... produkční funkce
finančně ...... nákladová funkce

II. Produkční analýza - objem produkce je výsledkem kombinace VF
K.obd.- (L-práce je variabilní VF, k-kapitál fixní)
TPP...Celkový produkt celkový objem produkce vyrobený s využitím určitého množství VF
MPPF=^TPP/^F...zěna Q vyvolaná změnou množství faktoru F
APPF=TPP/F...objem produkce na jednotku faktoru F
MPP je klesající, protože se zde uplatňuje zákon klesajících výnosů, tj., každá další jednotka VF přináší méně do TPP

B A C H A ! nejsou to výnosy z rozsahu, ty nastanou při shodné změně všech VF najednou (jsou klesající, rostoucí či konstantní)

III. Náklady v krátkém období

Vynásobením množství F * PF (dále u variabilních VF * Q produkce) získáme celkové náklady ......TC=FC+VC
FC...fixní náklady s objemem výroby se nemění, musí se platiti i když fabrika stojí a Q=0
VC...variabilní náklady s růstem objemu výroby rostou
Náklady lze též dělit na
Explicitní - skutečně vynaložené
a Implicitní - nejlepší možné alternativní využití VF (náklady ušlé příležitosti)
AC...průměrné náklady - náklady na jednotku produkce (AC=TC/Q)
AFC...průměrné fixní n. -s růstem Q klesají
AVC...průměrné variabilní n. - s růatem výroby rostou (protože klesají výnosy)
MC...mezní náklady - náklady potřebné k rozšíření výroby o jednotku produkce (MC=^TC/^Q)
MC=ACmin, protože když AC>MC, další jednotka bude "levnější" a sníží tak AC a když AC MC, další jednotka bude "dražší" a zvýší AC...

III. Tržní elasticita poptávky (ED)

= citlivost reakce spotřebitelů
Cenová elasticita poptávky = závislost QDx a Px
Výpočet: EDP={(Q2-Q1)/((Q2+Q1)/2)}/{(P2-P1)/((P2+P1)/2)}
Důchodová elasticita poptávky = závislost QDx na I
Výpočet: EDI= %^Q/%^I
Křížová elasticita poptávky závislost QDx na Py
Platí, že: ED > 1 ..... elastická poptávka
ED < 1 ..... neelastická poptávka
ED = 1 ..... jednotkově elastická poptávka
Dále: Rostou-li při snižování ceny celkové výdaje na nákup => elastická poptávka a naopak.


Faktory ovlivňující EDP:
- povaha potřeb (ED luxusních statků > ED nutných statků)
- podíl výdajů na statek na celkovém důchodu spotřebitele (+-)
- dostupnost substitutů (++)
- odbobí (Dldob ED > KrDob ED)
Maximalizace zisku:
elastické komodity - snížení P => zvýšení celkových příjmů
neelastické komodity - zvýšení P => zvýšení celkových příjmů

2. Ordinalistická teorie

užitek není možno měřiti
Optimální spotřebované množství se určí pomocí indiferenční analýzy
Indiferencní křivka -spojuje všechny body se stejným užitkem
-klesá a je konvexní, neboť s růstem spotřeby jednoho statku klesá jeho MU a je jím možno nahradit menší množství statku druhého (Mezní míra substituce MRS = ^Y/^X = MUx/MUy=
poměr, v němž je možno nahrazovat statek X za Y aniž se zmení TU)
Indiferenční mapa -mnoho indif. křivek lišících se pouze velikostí užitku
Rovnováha: Tam, kde se jedna z indif. křivek dotýká rozpočtové linie- (BL...I=PXX+PYY => sklon BL= PX/PY=^Y/^X )
V bodě rovnováhy se BL dotýká IC => jejich směrnice musí být totožné => ^Y/^X=MUx/MUy=Px/Py= MUx/Px=MUy/Py
Poptávka: Křivku poptávky lze idvoditi takto : měním cenu statku X=> => BL mění sklon => mění se E. Z indiferenčního grafu odečtu PEa QE a dosazením do grafů poptávky mám D.

II. Tržní poptávka - viz otázka 1

2. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITLELE & FORMOVÁNÍ POPTÁVKY

I. Užitečnost & její měření Spotřebitel uspokojuje svoje potřeby statky a službami. Přitom poměřuje náklady na jejich nákup a míru uspokojení svých potřeb.
Užitek je subjektivní pocit uspokojení potřeb ze spotřeby jednotlivých statků
Existují dvě teorie měření užitku:
1. Kardinalistická teorie - užitek je měřitelný
(zástupci této teorie např. Menger & Jevons)
TU...Celkový užitek....... celková úroveň uspokojení určité potřeby
....... kolik je spotřebitel štont zaplatit za celé množství
MU...Mezní užitek......... vzrůst TU při dodatečné spotřebě 1 statku
......... kolik je spotřebitel štotnt zaplatit za další jednotku

Rovnováha: MU=P, více statků => MUx/Px=MUy/Py=....
Poptávka: Křivka poptávky je totožná s křivkou MU v Kč

V. Poptávka

množství zboží, které jsou ouchotni kupující při dané ceně nakoupiti (- agregátní, dílčí a individuální )
S růstem ceny poptávka klesá = zákon klesající poptávky (u podřadných statků nebo statků snobské spotřeby neplatí)
Faktory ovlivňující D:1)cena výrobku...... změna QD
Zvýšení ceny A =>substituční efekt (pokles QDA a zvýšení QDostatních)
´ =>důchodový efekt (pokles QDA a pokles i QDostatních)
2)důchody........... změna D
3)počet obyvatel.... změna D
4)vkus, móda... .... změna D
5)cena substitutů... změna D (+ +)
6)cena komplementů.. změna D (+ -)

VI. Cena = množství peněz, které jsou poptávající ochotni zaplatit za produkt, resp. za které jsou nabízející ochotni prodati
Cena se přizpůsobuje stavu na trhu, aktuální cena určená stavem nabídky a poptávky = cena tržní.
Cena při níž QS=QD = cena rovnovážná.

VII. Konkurence

proces střetávání různých zájmů
Konkurence DxS - kupující chce koupiti levně, nabízející chce prodati draho
Konkurence na straně D - (QD>QS)vede ke zvýšení ceny (spotřebitel se snaží koupit co nejvíc)
Konkurence na straně S - (QS>QD) může mít formu cenovou (snaha snižovat náklady) nebo necenovou (zlepšení kvality, služeb spojených s výrobkem, reklama...)
Konkurence dokonalá x nedokonalá - viz dále

VIII. Funkce trhu - alokace zdrojů
- kombinace zdrojů za účelem výroby zboží a služeb
- rozdělení finální produkce k uspokojení potřeb
Trh svou činností řeší tři základní otázky:
CO? - řeší konkurence na straně D
- spotřebitelé "hlasují" penězi
JAK? - řeší konkurence na straně S
- za kolik, jak kvalitně, ...
PRO KOHO? - řeší rozdělení důchodů
V dokonalé konkurenci by tržní mechanizmus sám otázky vyřešil, ale ta neexistuje => nutnost zásahu státu (efektivnost, stabilita, spravedlnost)
Podle toho, do jaké míry je ekonomika řízena státem rozlišujeme:
příkazovou
smíšenou
tržní ekonomiku

IX. Volba v ekonomii - zdroje jsou v hospodářství vzácné => musí být přidělovány a je třeba volit mezi jednotlivými variantami vrámci výrobních možností => Hranice produkčních možností - max. kombinace 2 statků za stávajících podmínek a výrobních faktorů

III. Tržní subjekty

Domácnost - kupuje výrobky a služby k uspokojení svých potřeb
- prodává práci a kapitál (úspory)na trhu výrobních faktorů
Firma - prodává výrobky a služby
- nakupuje výrobní faktory
Stát - ovlivňuje trh, odstraňuje negativní dopady na ekonomiku
- prodávající (státní podniky)
- kupující (vládní zakázky)

Na trhu vystupují čtyři základní faktory: poptávka, nabídka, cena a konkurence

IV. Nabídka = množství zboží, které jsou prodávající ochotni za určitou cenu nabídnout - agregátní-souhrn všech zamýšlených prodejů
v ekonomice
dílčí-tržní S (S na trhu jednoho výrobku)
individuální-S jednoho výrobce
S růstem ceny nabídka roste = zákon rostoucí nabídky
Faktory ovlivňující S: 1)cena výrobku...... změna Qs
2)výrobní náklady... změna S
3)ceny substitutů... změna S
4)specifické faktory (počasí...)

1. TRH & ZÁKLADNÍ ELEMENTY TRHU

I. Vznik trhu Člověk odnepaměti vyrábí s využitím výrobních faktorů užitečné statky k uspokojení svých potřeb » specializace na určitou činnost » dělba práce (přirozená, společenská, v pracovních operacích). Dělba práce s sebou přinesla vyšší efektivnost ale též nutnost směny » vzniká trh, jakožto oblast ekonomiky (popř. mechanizmus) kde dochází k výměně činností prostřednictvím směny zboží & služeb.
Kvantitativní směnný poměr mezi jednotlivými druhy zboží = =směnná hodnota, směnná hodnota vyjádřená v penězích = cena.
Trh je systém s decentralizovaným rozhodováním, egoistický a sobecký. Přesto v něm panuje řád - "neviditelná ruka trhu" (Adam Smith) = každý, ač sleduje svůj vlastní zájem, je prospěšný svým chováním celé společnosti.
Podmínky fungování tržního mechanizmu 1)Soukromé vlastnictví
2)Smluvní volnost 3)Volný vstup na trh
II. Typy trhů 1)Dle územní působnosti: Místní trhy se s vývojem dopravz spojily v národní. Světový trh je soubor trhů národních (ty jsou stále autonomní díky ochranářské fci států)
2)Dle počtu zboží: Dílčí trhy = trhy jednotlivých druhů zboží, agregátní trh = trh veškerého zboží v ekonomice
3)Dle předmětu koupě & prodeje: trh peněz, výrobních faktorů, produktů.

II. Fiskální x monetární politika

G+.....AD+....GNP+ Tx+....C-....GNP-
expanzivní restriktivní

Dle ekonomů strany nabídky snížení daní za určitých okolností může zvýšiti příjmy vlády (Lafferova křivka - viz. ot. č. 14)
Podle nich mají právě daně největší význam, a tedy fiskální politika.

Monetarismus - ceny a mzdy jsou dokonale pružné, krátkodobá křivka AS je téměř kolmá. Dle zástupců tohoto proudu je hlavním determinantem GNP nabídka peněz, nikolivěk jakákoliv opatření fiskální politiky, (ta neovlivní an P ani GNP). Optimální je stav, kdy nabídka peněz stabilně roste, pak stabilně roste i GNP. Monetaristi jsou zastánci minimálních zásahů vlády do trhu.

Hlavní proud - na rozdíl od monetaristů řikaj, že na AD působí kromě nabídky peněz též C, G, Tx a Ex-Im (X). Fiskální i monetární politika tak může ovlivnit AD, v krátkém období i GNP (to díky krátkodobé strnulosti mezd a nákladů).

S h r n u t í j e d n o t l i v ý c h p r o u d ů :
V dlouhém období je křivka AS téměř kolmá, proto změna AD ovlivní pouze cenu, ne tak už produkt. - na tom se shodnou všeci
V krátkém období:
-monetaristi: AS je kolmá, stejná situace jako v K.obd
-doporučují minimální zásahy státu
-hl. proud: vše záleží na elasticitě AS
-Keynesiánci: AS je vodorovná, změna pouze v GNP, strnulé mzdy

III. Možnosti kombinace fiskální a monetární politiky
- viz. ot. č. 14.-

IV. Důchodová politika
- viz. ot. č. 18.-

20. ÚLOHA VLÁDY - MAKROEKONOMICKÉ PROBLÉMY

I. Makroekonomická politika
Hlavní cíle:
1)vysoká úrověň a růst GNP
2)Nízká nedobrovolná nezaměstnanost
3)Stabilita cenové hladiny
4)Rovnováha bilance se zahraničím, stálý kurz měny

Tyto cíle si navzájem odporují, je třeba mezi nimi hledati kompromis => "Magický čtyřúhelník"

K úspěšnému dosažení cílů slouží tyto nástroje:
1)Fiskální politika (vládní výdaje a daně)
2)Monetární politika (vykonávána centrální bankou)
3)Vnější ekonomické vztahy (obchodní politika, intervence na devizovém trhu...)
4)Důchodová politika (zmírnění inflace ...viz ot. č. 18)

Je třeba správně rozhodnout, kterého nástroje užít k řešení daného prblému. Názory na to, který nástroj je nejúčinnější se liší dle jednotlivých směrů ekonomické teorie:

c)neočekávaná inflace

dopad především na důchody a bohatství d)nevyovnaná a zároveň neanticipovaná inflace - se vyskytuje většinou a nadělá nejvíce paseky

Inflace, která je očekávána a je tak započítávána do smluv =
=setrvačná inflace.

V. Inflace tažená poptávkou / tlačená náklady

VI. Phillipsova křivka - viz. ot. č. 17

VII. Antiinflační politika - Těžko říct, zda se jedná o likvidaci inflace či přizpůsobování se jí.

Původní přístup: Indexace mezd (tzn např. zvýší-li se inflace o 6%, zvedne vláda mzdy o 4%. To ale zase zvýší náklady a tedy ceny => od deseti k pěti.

Poslední dobou...: snaha snížit inflaci a nezvýšit přitom nezaměstnanost - k tomu slouží Důchodová politika:
1) Regulace cen a mezd - vdelším období je regulace čím dál větší, obyvatelstvo ji obchází => málo účinná
2) Dobrovolné mzdové a cenové směrnice - podobně jak 1)
3) Volný trh - bez regulace, funguje přirozená disciplina při omezování cen a mezd (je třeba toliko odstraňovat překážky konkurence)
Budoucnost?:
4) Důchodová politika založená na daních - teorie založená na zdanění rzchle rostoucích příjmů a dotování pomalu rostoucích - nevyzkoušeno
5)Podílnictví zaměstnanců na zisku - snižují se mzdové náklady a firma drží více zaměstnaců i při recesi - nevyzkoušeno

III. Důsledky inflace

1)Přerozdělení důchodů mezi třídami - při neanticipované inflaci ztrácejí v důsledku znehodnocení peněz věřitelé, naopak získávají dlužníci (v delším období se pak úr. míra přizpůsobí inflaci)
2)Deformace relativních cen a výstupů různých statků - ceny na základě dlouhodobých smluv se liší od cenové hladiny

Inflace může míti dále vliv na nezaměstnanost a produkt.

IV. Náklady inflace jsou různé dle toho, zda je inflace anticipovaná či neanticipovaná a zda je či není vyrovnaná.

a)vyrovnaná a zároveň anticipovaná (očekávaná)inflace nemá valného vlivu na produkt ani na důchody
b)nevyrovnaná inflace -vliv na peníze (vznik záporné úr míry => ukládání peněz do reálných aktiv)
-vliv na daně (za předpokladu progre- sívního zdanění inflace zvyčuje průměrné % zdanění
-ničí informace (plány...)

18. INFLACE & PROTIINFLAČNÍ POLITIKA

I. Inflace nastává, roste-li celková cenová hladina. Toto se měří pomocí Míry inflace = (CHt-CHt-1)/CHt (CH...cenová hladina v roce t)
Opakem inflace je deflace = snižování cenové hladiny
Dezinflace je pak snižování míry inflace

Cenová hladinab je dána především indexem spotřebitelských cen (CPI), někdy se užívá též PPI (index cen výrobců).

II. 3 stupně závažnosti inflace
1) Mírná inflace - jednociferné roční míry inflace => lidé relativně věří ve stabilitu měny, drží hotovost, ukládají do bank a nijak zvlášť se nesnaží uložit peníze do reálných statků a nemrhají tak zdroji.
2) Pádivá inflace - 10-200 % ročně
- kolem 10% např Itálie...
- její rozvoj přináší problémy, lidé hromadí statky a nikdy nepůjčí peníze za nominální úrokovou sazbu, neb je nižžší než míra inflace, (a tak by tonebyla investice, ale odevzdání peněz).
3) Hyperinflace - ekonomika je v nepopsatelném srabu
Znaky: Roste rychlost oběhu peněz
Relativní ceny jsou nestabilní
Reálné mzdy se pohybují o více než 1% za rok
- rekord drží Skopčáci, neboť v letech 1920-23 vzrostly ceny v Německu 10 000 000 000krát
V ČR: 1994....10,0% 1995....9,1%

VI. Phillipsova křivka (PC) - i pro ot. 18

PC slouží k analýze vztahu mezi nezaměstnaností a inflací
Počáteční přístup: - substituční teorie inflace => země si může koupit nižší míru inflace za vyšší míru nezaměstnanosti, což platí pro krátké i dlouhé období

Současný přístup:
Tento jednoduchý vztah platí dokud se nezmění setrvačná míra inflace (viz. 18), pak se Kd křivka PC posouvá.
Dd křivka PC je pak zcela nestabilní, neboť:
Nejdříve je nezaměstnanost na přirozené míře => +GNP=> nájem dalších pracovníků=> zvýšení nákladů na mzdy => +inflace => je je očekáváno další zvýšení inflace => setrvačná inflace roste => PC se posouvá vpravo vzhůru (tzn., že při každé úrovni nezaměstnanosti je inflace vyšší) => vláda uplatní restriktivní politiku=> -GNP => míra nezaměstnanosti se vrátí na přirozenou míru, ale inflace zůstane na
zvýšené úrovni. Z Phillipsovy křivky se tak stane takový chaos, že se to ani nedá namalovat (viz Samuelson). Podle této teorie je nutno udržet míru nezaměstnanosti na přirozené úrovni (ne pod ní!) a Phillipsova křivka je pak v dl. obd. svislá.

II. Měření nezaměstnanosti

Zaměstnaný je ten, kdo vykonává činnost pro zaměstnavatele, nebo momentálně nefachčí např. z důvodu nemoci či dovolené
Nezaměstnaní + zaměstnaní = ek. aktivní obyvatelstvo
Ekonomicky neaktivní jsu ti, co nemají práci ani ji nikterak nehledají (houmlesáci, důchodci, boháči...)

V ČR: 1994...3,2%, 1995...2,9% 1.čtvrtletí 1996...3,1%

III. Typy nezaměstnanosti
1)Frikční nezaměstnanost - je způsobena pohybem lidí mezi jednotlivými zaměstnáními, existuje vždy (i v ideálním stavu)
Př. studenti čerstvě vypadnuvší ze škol...
2)Strukturální nezaměstnanost - vzniká díky nesouladu poptávky a nabídky práce (nesoulad může býti místní či profesní). Kdyby mzdy reagovaly pružně, rostly by tam, kde je málo prac. síly a klesaly tam, kde je nadbytek => lidi by za prací dojížděli a strukturální nezaměstnanost by nebyla veškerá žádná.
3)cyklická nezaměstnanost - celková poptávka po prac. síle je nízká => AD je nízká => recese (nezaměstnanost ovlivněna hospodářským cyklem.

IV. Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná
1) dobrovolná nezaměstnanost - kdo nechce pracovat za současných mezd nebo např. z důvodu studia, matky starající se o fakany... jsou dobrovolně nezaměstnaní
I při existenci dobrovolné nezaměstnanosti lze dosáhnouti max. NEW či GNP.
Kdyby byly mzdy dokonale pružné, byla by pouze dobrovolná nezaměstnanost, ale to nejsou díky kolektivním smlouvám s odbory...
2) nedobrovolná nezaměstnanost - nastává při strnulých mzdách

V. Přirozená míra nezaměstnanosti

je taková míra nezaměstnanosti, při náíž jsou síly ke zvyšování cenové a mzdové inflace vyrovnané => inflace je stálá a nevykazuje tendenci se zvyšovat či snižovat. Je to nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti. V současnosti je asi 6% a má tendenci růst.
Příčiny růstu př.m.n.: 1)Demografické změny - mění se složení ekonomicky aktivního obyvatelstva
2)Vládní politika - zvýšení pojištění v nezaměstnanosti jen o několik desetin % => růst p.m.n. až o 1% (oslabení motivace pracovat)
3)Strukturální nezaměstnanost - např. ropné šoky
Pokud bude obyvatelstvo stárnout a budou méně časté nabídkové šoky, p.m.n. může začít klesat.
Snahy snižovat přirozenou míru nezaměstnanosti:
1)Zlepšování služeb spojených s trhem práce - úřady práce...
2)Prosazování vládních programů zaměstnanosti
3)Odstranění vládních překážek - např zrušení minimálních mezd...
4)Vytvoření přetlakové ekonomiky - maximální GNP => max zaměstnanost
5)Tvorba veřejných pracovních příležitostí - vláda coby zaměstnavatel poslední inštance

GATT

zaměřena především na mimocelní bariéry zahraničního obchodu a a proti diskriminačním opatřením
Bretton-Woods - pevný, ale přizpůsobitelný systém měnových kurzů (jsou stanoveny pevné parity a kurzy, při odchýlení od nich je možno uplatnit obranná opatření)
IMF - členské země do něj ukládají a půjčůjí jeho prostřednictvím zemím, které mají pproblémy s platební bilancí
Světová banka podobná inštituce jako IMF, ale může půjčovat i na vybrané podnikatelské projekty vlád
r.1971 - konec závislosti poslední měny (USD) na zlatě znamenal zánik Bretton-Woodského systému

Dnes - Málo zemí má vsoučasnosti zcela volné měnové kurzy, většinou jsou užívány řízeně plovoucí kurzy, popř. plovoucí vrámci určených zón a mnoho zemí má též kurzy zavěšené, především na USD a DEM.
Dochází též k vytváření měnových bloků - ECU

IV. Vnější obchodní a měnová politika - má za cíl stabilitu platební bilance a měnového kurzu
Nástroje: - intervence
- opatření monetární a fiskální politiky s vlivem na platební bilanci
- cla, kvóty, vývozní subvence
- neviditelné překážky (např. podmínka namontovaného ka- talyzártoru na všech dovežených autech...)
Konečným cílem VOMP je všeobecná stabilita a zaměstnanost

17. NEZAMĚSTNANOST - MAKROEKONOMICKÉ PROBLÉMY NA TRHU PRÁCE

I. vliv nezaměstnanosti na ekonomiku
Nezaměstnanost je ústřední problém ekonomiky.
Ekonomický dopad nezaměstnanosti:
Je-li vysoká, znamená to, že dochází k mrhání zdroji, a důchody domácností jsou nízké
Podle Okunova zákona každý pokles GNP o 2% oproti potenciálnímu produktu zapříčiní vzrůst míry nezaměstnanosti o 1%. Vysoká nezaměstnanost se tak vyskytuje zpravidla v období, kdy je rGNP pod úrovní PP.
Ztráty z mrhání zdrojů při nezaměstnanosti jsou mnohem vyšší, než ztráty např. z důvodu chybně užitých cel a kvót (ot. 16) či při monopolu (mikro).
Sociální dopad nezaměstnanosti: velký (především stres ze ztráty zaměstnání )

II. Měření nezaměstnanosti
Hlavní veličina:
míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných/ ek. aktivních obyvatel
kde: Nezaměstnaný je ten, kdo není zaměstnán, a to buď dočasně a čeká na návrat nebo aktivně hledá zaměstnání (tedy ne houmlesáci apod.)

III. Systémy měnových kurzů

soubory pravidel, úmluv a institucí, podle nichž se provádí a inkasují platby vrámci transakcí které přesahují hranice země

1) Zlatý standard - měna byla definována dle množství zlata ve státní kase. to bylo fixní => i měnové kurzy byly fixní
2) "Čistě plovoucí" měnové kurzy - ceny deviz kolísají dle vztahu nabídky a poptávky po nich bez jakýchkoliv omezení
3) "Řízeně plovoucí" měnové kurzy (dnes) - kolísání kurzů je ovlivňováno ještě intervencemi centrálních bank na mezinárodním měnovém trhu, měnové kurzy méně vyspělých zemí jsou zpravidla "zavěšeny" na kurzu některé vyspělé ekonomiky.
4) Měnové kurzy dle parity kupních sil - vzájemný kurz dvou měn. jednotek se spočte následovně: R = ( (piA * Qi))/(piB * Qi)) kde Qi je množství i-tého zboží v souboru zboží
pi je cena i-tého zboží v souboru zboží v měně A (B)

Mezinárodní měnový systém: (kterak země organizovaly obchod a finance po 2. světové válce)
- ustanovení GATT, všeobecné to dohody o clech a obchodu
- utvoření Bretton-Woodského systémuměnových kurzů
- Mezinárodní měnový fond (IMF)
- Světová banka

Platební bilance

S vývojem platební bilance se vyvíjí i stát:
1)Mladý rostoucí dlužniský stát (půjčky ze zahraničí z důvodu nízké obchodní bilance
2)Zralý dlužnický stát (obch. bilance se zvyšuje, ale stát splácí úvěry )
3)Nový věřitelský stát
4)Zralý věřitelský stát

V U.S.A. se po 4. stádiu znovu staly dlužnickým státem. Zda se jedná o 5. stádium nebo špatně vedenou ekonomiku nikdo neví.

II. Měnový (devizový) trh
Aby mohl proběhnout mezinárodní obchod a aby mohla být v mezinárodních vztazích užita měna, je třeba umožnit přístup cizinců k měně prostřednictvím devizového trhu,
Na tomto trhu se střetávají S po devizách a D po devizách. Cena určité národní měnové jednotky vyjádřená v jiné určité národní měně = měnový kurz
M.k. je ovlivněn změnami v mezinárodním obchodě. Např. poklesne-li dovoz z USA, poklesne poptávka po USD a sníží se tak poměr Kč/USD a tedy dojde ke zhodcení Kč oproti USD

16. PLATEBNÍ BILANCE, DEVIZOVÝ TRH & VNĚJŠÍ MĚNOVÁ POLITIKA

I. Obchodní a platební bilance
Každá země sestavuje svoji platební bilanci = bilanci mezinárodních plateb státu (měří se tok statků, služeb a kapitálu mezi danou zemí a ostatními)
Platební bilance:
I. Běžný účet - zboží = viditelné transakce = obchodní bilance
- slzužby,transfery...= neviditelné transakce
-vládní vývozy a dary
II. Kapitálový účet
- soukromý
- vládní
III. Statistická diskrepance - čistý zůstatek nepodchycených akcí
IV. Oficiální vyrovnání = zdroje krytí
Za dob zlatéh standardu se používalo zlato, v současnosti různé fondy
Jednotlivé položky mohou býti - kreditní (vývozy)..... + zahr. měna
- debetní (dovozy)...... - zahr. měna

V. Protekcionizmus

ochrana proti dovozům ze zahraničí
Různé důvody pro jeho uplatnění:
1)neekonomické - omezení blahobytu z důvodů jiných než ekonomických (např. národní tradice)
2)mylné argumenty
- Merkantilizmus - teorie o prospěchu z maximalizace vývozu a minimalizace importu (omyl, neboť peníze mají hodnotu toliko když je za ně možno nakoupit => import+....blahobyt+)
- cla pro zájmové skupiny - na zemědělce..
- clo uvalené v důsledku konkurence levné pracovní síly (je špatné, neboť je lepší využít komparativní výhody sousedů a pr. sílu dovézt)
- odvetná cla - např z politických důvodů (ještě zhoršují situaci)

Uplatňování protekcionizmu je neefektivní,(je lepší použít možností monetární politiky a změnit kurz měny, což ma stejný účinek) až na:
- cla pro nezletilé (rozvíjející se) odvětví
- cla snižující nezaměstnanost (domácí S+.....DL+)

VI. Stupně mezinárodní spolupráce
1)Pásmo volného obchodu - rušení vzájemných cel a kvót (k nečlenům dohody země cla neruší)
2)Celní unie - ke všem ostatním zemím
3)Společný trh - liberalizace pohybu výrobních faktorů
4)Hospodářská unie - sladění hospodářských politik
5)Úplná ekonomická integrace - sjednocení hospodářských politik

15. MEZINÁRODNÍ OBCHOD & PROTEKCIONIZMUS

Každá ekonomika též obchoduje se zahraničím - import & export.
V makroekonomii je doležitý pojem čistý export ,( tj. hodnota exportovaného zboží - hodnota importovaného), jako součást GNP (X)
Výše X závisí na importu a exportu, tedy na relativních cenách zboží.
Čistý export v ČR: 1993...10,1mld Kč , 1994...-20,6mld Kč ,
1995...-101,7mld Kč, 1. čtvrtletí 1996...-15,3mld Kč

I. Mezní sklon k importu (MPm) = přírůstek dovozů odpovídající přírůstku gnp o 1 Kč. Únik výdajů do zahraničí v podobě vývozů mění pak výši multiplikátoru:
Multiplikátor otevřené ekonomiky = 1/(MPm+MPS) = 1/(1-MPC+MPm)
(je nižší než mult. uzavřené ekonomiky )

II. Mezinárodní obchod - rozšiřuje spotřební možnosti země.
Jednotlivé státy mezi sebou kšeftují z těchto důvodů:
1)Odlišnost výrobních podmínek
2)Klesající náklady (některá výroba uplatňuje výnosy z rozsahu, proto je výhodné vyvážeti a zvějšit tak trh)
3)Rozdíl ve spotřebitelském vkusu
4)Komparativní výhda
MO je dále ovlivněn např náklady na dopravu, měnovými kurzy...

III. Komparativní výhoda

země dokáže vytvořiti určitý statek efektivněji (levněji) než ostatní => má komparativní výhodu a bude tak vyrábět a vyvážet, dovážet pak bude ty statky, při jejichž výrobě mají komparativní výhodu jniní.
Podle Davida Richarda se MO bude provozovat i v případě absolutní (ve všech výrobcích) výhody či nevýhody, neboť specializace na určitý druh výoby se zemím vždy vyplácí. Při otevření MO se ceny zboží v jednotlivých zemích vyrovnají a ve všech účastnících se zemích vzrostou reálné mzdy.


IV. Volný obchod, cla a kvóty - v některých případech vláda chrání určité odvětví před levnějším zbožím z dovozu uvalením cel či dovozních kvót, a to především v zemědělství.

Clo = peněžní částka na komoditu
Kvóta = maximální množství komodity možné dovézt
Prohybitivní clo - znevýhodnění zahr. výrobců, zcela vytlačí import
(Ps > Pd)

Clo vždy vytváří neefektivnost, neboť ztráty spotřebitelů z vyšší ceny převyšují zvýšení příjmů vlády a firem.

V. FP v multiplikátoru , vliv G a T

G... se přičte stejně jako investice a vtnikne nový průsečík s osou 45°. Výdajový multiplikátor je pak stejný jako investiční (viz ot. 11) = 1/(1-MPC)
T...je pak třeba zvýšit ke krytí G, ale o více než G!!
Daňový multiplikátor je proto menší než výdajový =
= 1/{(1-MPC)*(1-t)}

VI. Vládní dluh - vláda se zadluží, když dojde ke zvýšení rozpočtového deficitu a nechce riskovat růst inflace vydáním nových peněz
To, co platí pro soukromý dluh neplatí pro dluh vládní ( neustálý soukromý dluh = nevýhoda, neustálý státní dluh = výhoda - investice...)

Reálné problémy z velkého vládního dluhu:
1)obsluha vnějšího (do zahraničí) dluhu - musí se splácet, čímž klesají spotřební možnosti země
2)ztráta efektivnosti ze zdanění - vnitřní dluh - vláda platí úroky domácnostem, ty pak mají dost peněz =>méně pracují =>méně vydělávají => platí menší daně
3)nahrazování kapitálu veřejným dluhem - zvýší-li se dluh, vláda vydá obligace, lidi nahradí ostatní druhy kapitálu obligacemi.

3) Daňové sazby

zpravidla zvýšení daní znamená zvýšení příjmů st. rozpočtu, ale sníží spotřebu (C) a tím i GNP. Jsou-li ale daně příliš vysoké, i jejich snížením lze dosáhnouti vyšších příjmů st.r. a navíc růstu spotřeby, kterak to ukazuje Laferova křivka:

Snižení daní ale většinou trvá velmi dlouho (především dohoda o něm) a je obtížné daně zase zvyšovat, až nebezpečí pomine. Navíc, vědí-li spotřebitelé, že změna v daňových sazbách je jen dočasná, nebudou měnit výši spotřeby, takže je snížení neúčinné.
Podle většiny ekonomů je dnes důležitější a také účinnější monetární politika.


III. Kombinace monetární a fiskální politiky

1) řízení poptávky = zajištění takové AD, aby inflace ani nezaměstnanost nebyla nepřiměřeně vysoká ( celkové omezení či stimulace ekonomiky)

2)fiskálně - monetární politika

FP a MP lze užívat k ovlivnění výše GNP i jeho složení. Změnou struktury daní, vládních výdajů a pomocí MP může vláda měnit část GNP vynaloženou na I, C, ...
Např.:
restriktivní MP + expanzivní FP = snížení I a zvýšení G
expanzivní MP + restriktivní FP = zvýšení I a snížení C
GNP zůstane v obou případech stejný, jen má jinou strukturu.

IV. Vytlačování investic?
Někteří ekonomové tvrdí, že zvýšení vládních výdajů a uspává obyvatelstvo, podkopává ekonomiku - vytlačuje soukromé investice
G+...GNP+...D po penězích+...ir+...I-
Zvýšení G totiž zvýší strukturální deficit a tak sníží investice
Toto vytlačování se neděje v období recese, neb cyklický deficit na investice nepůsobí.

Že strukturální deficit vytlačuje investice, o tom není debaty, ale kolik a jak?

V. FP v

Automatická fiskální politika

ekonomika má svoje vestavěné stabilizátory, které započnou působit proti recesi okamžitě, jsou součástí právního řádu dané země.
1) Automatické změny zdanění - progresívní zdanění
- vládní příjmy tak rostou při inflaci (dochází ke stahování peněz z oběhu) a klesají při recesi (růst peněz v oběhu), což napomáhá stabilitě ekonomiky
2) Pojištění v nezaměstnanosti, sociální a ostatní transfery
- rovněž pohybují penězi anticyklickým způsobem a tak stabilizují

Pro celkovou stabilitu ekonomiky však nepostačí toliko automatické stabilizátory, ty pouze omezují kolísání v ekonomice. Zbývající poruchy řeší monetární politika nebo fiskální politika diskreční.

Fiskální politika s volností rozhodování - diskreční
Nástroje: 1) Veřejné práce a další výdajové programy -
- vytváření pracovních příležitostí ve veřejném sektoru (příliš se nepoužívají, neboť trvá velmi dlouho příprava a tak než mohou být najati nezaměstnaní, je třeba už po recesi.)
2) Projekty veřejné zaměstnanosti - výhodou je možnost rychlého zahájení a ukončení, nevýhoda je, že nezaměstnaný po ukončení programu nemá novou kvalifikaci a je tak ve stejným srabu jako předtím

14. FISKÁLNÍ POLITIKA, DEFICITY, VLÁDNÍ DLUH

I. Státní rozpočet - plánované výdaje a očekávané příjmy v daném roce, seznam specifických programů a zdrojů daní
1) Skutečný rozpočet = skutečné výdaje a příjmy
2) Strukturální rozpočet = výdaje a příjmy plánované na situaci, kdy by byla ekonomika na hranici PP
3) Cyklický rozpočet = dopad hospodářského cyklu na ropočet
(C.r. = Sk.r. - Str.r.)

Pokud příjmy = výdaje => vyrovnaný rozpočet,
příjmy > výdaje => rozpočtový přebytek,
příjmy < výdaje => rozpočtový deficit.

V ČR: 1993 ... + 1,1mld Kč
1994 ... +10,4mld Kč 1. čtvrtletí 1996 ...+1,7mld Kč
1995 ... + 7,2mld Kč

V případě deficitu je nutno vytisknouti nové peníze nebo si vypůjčit => státní dluh

Centrální banka

Funkce: -emise peněz
-banka bank a vlády
-bankovní dozor a regulace obchodního bankovnictví
-provádění měnové politiky

Nástroje: -operace na volném trhu = prodej a nákup CP vlády
- prodej vládních CP => -MB=S
-nákup vládních CP => +MB=S
- nejdůležitější stabilizační nástroj
-diskontní sazba = sazba, za kterou půjčuje CB obchodním bankám, její změna ovlivní úr. míru OB, a tak i úvěry amnožství peněz v oběhu
-rezervy OB viz výše (u nás 8,5%)

Pomocí těchto nástrojů chce CB dosáhnout především:
- růstu GNP
- zaměstnanosti
- stabilních cen
a udržuje proto nabídku peněz na přijatelné úrovni

expanzivní politika CB : S peněz+....ir-...I,C,X+...GNP+
restriktivní : opak
V dlouhém období má zvyšování MB, tedy nabídky peněz za následek růst inflace, a je tedy nutno uplatniti restriktivní politiku k jejímu snížení

V. Monetarismus

hlavně nabídka peněz má vliv na GNP v krátkém období
Kvantitativní teorie cen: ceny se pohybují proporcionálně s nabídkou peněz (mírný růst S = nízká inflace, rychlý růst S = vysoká inflace
PQ = MV
P.... cenová hladina Q.... reálný GNP
M.... množství peněz v oběhu V.... rychlost oběhu peněz

Soudobá teorie monetarizmu - zdůrazňuje důležitost peněz pro určení GNP
Podle monetaristů: 1) MB je klíčová pro růst nGNP
2) ceny a mzdy jsou dokonale průžné => peníze ovlivňují v K.obd. produkt i ceny, v D.obd. hlavně ceny
3) fiskální politika podle nich ovlivňuje ceny i produkt málo.
4)soukromý sektor je stabilní => V je stabilní => hlavní je změna M, tedy MB

Obchodní banky

naximalizují zisk, mají povinnost částečných rezerv u CB (většinou stanoveny procentem z vkladů).
Rezervy - umožňují kontrolu množství peněz v oběhu
- zajišťují bezpečnost vkladatelů i bank
Generování vkladů:
1)CB stanoví rezervy (%) /r/
2) banka uloží u CB sumu r*vklady, zbytek investuje např. formou úvěrů nebankovním institucím (lidem...) a ty je zas uloži u jiných bank
3) tyto banky znovu odvedou část do CB a zbytek půjčí
4) a takle furt
Ve skutečnosti ale tento systém nefunguje 100%, neboť banka může část zbylých peněz ponechat coby vlastní dobrovoulnou rezervu, stejnětak mohou neb. inst. držet hotovost.

Poměr nových vkladů ku zvýšení rezerv = multiplikátor peněžní nabídky= 1/r

Bludný kruh chudoby

=> Nízké S a I => nízké tempo kapitálové akumulace=>
<= nízké důchody <= nízká produktivita<=

Problémy rozvoje: - industrializace zemědělství
- vnitřní a vnější orientace
- nebezpečí nadměrné specializace (náhlá změna v D a je hotovo)

13. PENÍZE & MONETÁRNÍ POLITIKA

I. Peníze = běžně přijímaný prostředek směny
Vývoj: naturální směna -> komoditní peníze -> zlatý standard -> papírové peníze s nuceným oběhem (státovky) -> bankovky -> elektronické peníze (plat. karty...)

II. Nabídka peněz - Peněžní agregáty
M1...oběživo (bankovky a mince), šekové účty = transakční nabídka peněz
M2...M1 + méně přístupné účty = kvazipeníze
M3...M2 + úsporové, termínované účty

Měnová báze (MB) = oběživo + rezervy obchodních bank u centrální banky

III.Ppoptávka po pemězích

Funkce peněz: - oběživo, prostředek směny
- uchovatel hodnoty
- zúčtovací jednotka

Náklady držby peněz = úrok nebo zisk ušlý držbou v matraci namísto investice

Motivy držby peněz:
1)transakční motiv - za účelem provedení transakce, závisí na ir (ir+...tD-...hotovost firma změní na akcie)
2)spekulativní motiv - očekávání zvýšení ir
3)důchodový motiv - nesoulad s příjmy a výdaji
4)opatrnostní motiv - náhoda je blbec

IV. Nabídka peněz a bankovnictví
Převod peněz od nabízejícího k poptávajícímu lze uskutečniti přímo, či s pomocí finančních sprostředkvatelů, především bank.
Moderní bankovní systém je dvoustupňový, centrální banka a obchodní banky

IV. Rozvojové země

Země, kde reálný důchod na obyvatele je nízký oproti USA, Japonsku a záp. Evropě.
Jsou to - nově industrializované země
- ropné země (těží z přírodních bohatství) - Kuvajt...
Rozhodující odvětví = těžba a zemědělství
Nízký trh zboží i VF, křivka nabídky je deformována, nezávisí na domácí poptávce, ale na zahraniční poptávce dovozců.
Trh práce - nízká kvalifikace, velká nabídka dělníků
Trh kapitálu - nedostatek (nízká efektivnost)
Většina rozvojových zemí je závislá na rozvinutých ekonomikách

V. Ekonomický rozvoj - 4 zdroje:
1)lidské (nabídka práce, vzdělání, motivace, zdraví..)
2)přírodní(především orná půda, vyjímečně ropa...)
3)tvorba kapitálu (chudoba = nízké úspory = nízké I)
4)technologie (chudoba = nevynalézají, napodobují)

II.Akcelerátor

Část investic (aoutonomní I) nezávisí na produkci ale na očekávání... další část (indukované I) závisí na výši produkce.
Akcelerační princip: iI jsou funkcí změny r GNP (iI = ^rGNP*a)
- období růstu může skončit, když se GNP ustálí na příliš vysoké úrovni : +GNP =>akcelerátor => +I => multiplikátor=> +GNP...
Až se pak jednoho krásného dne růst zastaví, působí akcelerátor opačně a nastane recese.

III. Ekonomický růst = zvýšení PP (posun hranice produkčních možností). budoucí růst se velice těžko předpovídá.
Tendence růstu:
1)počet obyvatelstva rostl pomaleji než kapitál ... prohlubování kapitálu
2)mzdy rostly
3)podíl mezd k celkovým výnosům z vlastnictví rostl
4)velké výkyvy zisku bez klesající tendence
5)kapitálová náročnost klesá
6)GNP stabilně roste

12.HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

I. Hospodářský cyklus - pravidelné kolísání rGNP kolem potenciálního produktu (tj. dlouhodobě udržitelná výše GNP při níž je vysoká zaměstnanost aniž dochází k inflaci; s růstem vstupů, technologie nebo produktivity práce roste i PP; výše PP určuje Agregátní nabídku)
Urychlí-li se nebo zpomalí ekonomická aktivita, vzniká hospodářský cyklus. Např. snížení AD (nebo i AS - nabídkový šok) způsobí hospodářský pokles (recesi).

Fáze hosp.cyklu:
Recese - pokles rGNP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích
- hluboký pokles = deprese
Okunův zákon: Každý pokles r GNP o 2% oproti PP vyvolá růst nezaměstnanosti o 1%
Dno - rGNP dosahuje minimum
Expanze - rGNP rpste rychleji než PP
- ekonomika s rostoucím trendem = každý následující vrchol bude vyšší než minulý
Vrchol - rGNP dosahuje maximum

Příklad průběhu HC: -AD....-rGNP....-DL....+nezaměstnanost....-zisky.
...-ceny akcií....-zájem o úvěry....-úroková míra....+I...+GNP
HC dále často souvisí s politickým cyklem, jednotlivé fáze mohou trvat různě dlouho.
Vnější příčiny... volby, války,..
Vnitřní příčiny... investice, očekávání....

IV. Mezní sklon ke spotřebě / k úsporám

1)Mezní sklon ke spotřebě (MPC) = ^C/^DI
- o kolik se zvýší spotřeba, zvýší-li se DI o 1 Kč
- sklon spotřební fce

2)Mezní sklon k úsporám (MPS) = ^S/^DI
- o kolik se zvýší úspory, zvýší-li se DI o 1Kč
- sklon úsporové fce

Velikost C ovlivňuje : 1)DI
2)permanentní důchod = dlouhodobé renty
3)bohatství
4)ostatní

V. Investice - firmy investují = zdržují se současné spotřeby ve prospěch budoucí za účelwem zisku.
Investicční rozhodnutí závisí :
1)na poptávce po produktu firmy
2)na úr. míře a daních (náklady)
3)ba ičejávané hospodářské situaci
Vláda může ovlivnit I pomocí monetární politiky nebo daní

Křivka poptávky po investicích

vyjadřuje vztah mezi I a úr. mírou. roční zisk z investice musí být vyšší než roční úroková míra, jinak firma neinvestuje, ale uloži v bance, tedy s růstem ir klesají investice. V investičním rozhodování se bere v potaz reálná úroková míra, tedy včetně inflace

VI. Rovnovážný produkt (důchod)
I = GNP podle produktové metody - C
S = GNP podle důchodové metody - C
=> I = S

1) Průsečík úsporové a investiční fce je rovnovážný produkt
pokud I>S, nebo I 2)Rovnovářný produkt je též na průsečíku sumy výdajů (C+I) s osou 45°

VII. Multiplikátor
Platí, že v dvousektorové ekonomice (jen C a I, bez G,X..) přírůstek investic o 1 Kč zvýší GNP o více než 1 Kč. Multiplikátor je pak číslo, jehož vynásobením ^I získáme GNP (vymyslel to Keynes, machr jako bejk).
^GNP = k x ^I k = ^GNP/^I
^I - ^GNP - ^C => k = 1/^C = 1/(1-MPC) = 1/MPS, tedy
^GNP = 1/(1-MPC) x ^I

3)KEYNESIÁNSKÝ MODEL

Ceny a mzdy jsou vždy nepružné a tak je křivka AS téměř rovnoběžná s osou x a změna v Ad znamená změnu i v produktu.
(Keynes dále odvodil AD pomocí C a I , viz 11)



IV. Hospodářská politika a jednotlivé přístupy
Klasický přístup - ańi monetární ani fiskální HP neovlivní produkt, neboť neexistují nevyužité zdroje. Jakýkoliv zásah vlády tak zvýší pouze ceny a zvýšení vládních výdajů dále vytlačí soukromou spotřebu a investice

Keznesiáncký přístup - existují nevyužité zdroje a tak jakákoliv úspěšná HP, která zvýší AD zvýší GNP

11. TEORIE DETERMINACE PRODUKTU - VÝDAJOVÝ MODEL S MULTILPLIKÁTOREM

I. Disponibilní důchod
GNP - opotřebení - nepřímé daně + transfery = Národní důchod (NI),
tj. příjem domácnosti bez ohledu na to, zda jej skutečně obdrží
NI - daně ze zisku firem - platby na soc.poj. - nerozdělené zisky firem = Osobní důchod (PI), tj skutečně obdržený důchod domácnosti
PI - přímé osobní daně = Disponibilní důchod (DI)

DI pak domácnost rózdělí mezi spotřebu (C) a úspory (S); vztah mezi DI, S a C ukazuje Engelův zákon. Z něj je pak odvozena spotřební a úsporová funkce.

II. Spotřební fce se užívá k analýze spotřeby, ukazuje vztah mezi C a DI. Je - li grafem této fce osa 45°, potom C = DI a S = 0
Je - li spotřební fce nad osou kvadrantu => záporné úspory
- " - pod - " - kladné úspory
III. Úsporová fce - snadno odvodím ze spotřební fce

2)Ceny & mzdy

před dosažením PP je křivka AS plochá, neboť ceny a mzdy jsou nepružné, za PP pak AS roste
- zvýšení nákladů posouvá AS nahoru

Názor na to, jaký vliv mají jednotlivé faktory na AS se liší dle jednotlivých skupin ekonomů (Hlavní proud, klasikové a Keynesiánci)

1) HLAVNÍ PROUD
V krátkém období jsou mzdy a náklady strnulé, neboť jsou vázány dlouhodobými smlouvami (kolektivní smlouvy mezi odbory a zaměstnavatelem...), zdroje v ekonomice pak nemusí býti plně využity, a proto může vzrůstem cen vzrůst i celkový produkt. V dlouhém období se ale náklady a mzdy přizpůsobí a tak je křivka AS totožná s přímkou potenciálního produktu; změna pak nastane pouze v ceně.

2) KLASICKÝ MODEL
Ceny a mzdy jsou dostatečně pružné nejen v dlouhém, ale i v krátkém období a tak je křivka AS vždy totožná s potenciálním produktem. Změna v AD tak znamená posun pouze v cenové hladině beze změny produktu.

Faktory ovlivňující AD

1) Hospodářská politika - monetární (+MB...-ir...+I&C....+AD)
- fiskální (+G...+AD, nebo
-Tx...+DI...+C...+AD)
2) Vnější faktory - očekávání (optimismus... +I...+AD)
- zahraniční GNP (-zGNP...+Exp...+X...+AD)
- hodnoty aktiv (+P akcií...+bohatství...+C...+AD)
- demografické změny (+počet obyvatel...+AD)

Jsou různé názorty na to, který fktor ovlivňuje AD nejvíce.

III. Agregátní nabídka je celkový produkt který bude pri cenové hladině P vyroben.
Faktory ovlivňující AS:
1)Potenciální produkt - D. obd. určuje AS především ten
- je to udržitelná kapacita GNP jpři vysoké zaměstnanosti, kdy ještě neroste inflace (tedy při přirozené míře nezaměstnanosti (6%))
- zvýšení PP posouvá AS doporava

Důchod

viz ot. 11(rovnovážný produkt/důchod)

GNP a cenová hladina jsou určeny interakcí agregátní poptávky AD a agregátní nabídky AS

II. Agregátní poptávka je celkové množství produktu, které bude při dané úrovni cen P nakoupeno
AD se skládá z celkových výdajů na :
C....primárně určena disponibilním důchodem (viz 11)
I....ovlivněny očekáváním, výší produktu doma a v zahraničí....
G....nakoupené statky a služby vládou
X....export-import
Křivka AD je klesající - Pigouův efekt - C s růstem ceny klesá, což je hlavní příčinou klesání AD

I. Měření GNP a důchodu

Meří se GNP reálný a nominální:
NGNP...GNP v tržních cenách měřeného roku (růst inflace zvýší tržní ceny a s nimi i NGNP)
RGNP...GNP ve stálých cenách , tedy bez vlivu inflace, používá se stálých cen z některého roku v minulosti (u nás se užívá cen 1984).
RGNP=NGNP/deflátor GNP (inflace=10%=>deflátor=1,1)


V ČR: v roce 1995 (v cenách 1984) - GNP = 431,1 mld Kč
I = 170,6 mld Kč
C = 240,4 mld Kč
G = 85,2 mld Kč
X = -101,7 mld Kč

Čistý národní produkt(NNP) = GNP - znehodnocení kapitálu
Čistý ekonomický blahobyt (NEW) = GNP + volný čas
+ podzemní ekonomika
- znečištění prostředí

10. TEORIE DETERMINACE PRDUKTU - AD & AS

I. Měření GNP a důchodu
GNP (hrubý národní produkt....míra celkové produkce statků a služeb v zemi používaná především k měření výkonnosti ekonomiky. Měří se dvěma způsoby:
1)metoda toku produktů: GNP=C+I+G+X (spotřeba, investice, vládní výdaje, čistý export)
Započítávají se pouze finální statky určené ke spotřebě
2)důchodová (nákladová) metoda:
GNP= mzdy
+renty a další důchody z vlastnictví
+nepřímé daně
+znehodnocení kapitálu
+zisky firem

Obě tyto metody vedou ke stejnému výsledku
Nezapočítávají se mezistatky (u metody toku produktů je započtení mezistatků vyloučeno neb se berou v úvahu toliko finální statky; u metody důchodové je třeba užíti tzv. metody přidané hodnoty, kdy se v každém stadiu výroby připočte pouze přidaná část bez nakoupených polotovarů od předešlých výrobců.

Do vládních výdajů (G) se nezapočítavají transferové platby (podpory v nezaměstnanosti apod), při důchodové metodě je třeba připočísti nepřímé daně.

10.4. Efektivnost a spravedlnost

Alokace může být:
ekonomicky efektivní - když není možné přerozdělení, které by někomu polepšilo, aniž by poškodilo kohokoli jiného
spravedlivá - když je spojena se společensky žádoucím rozdělováním příjmů a bohatství
Přerozdělení důchodu společnosti ve snaze dosáhnout spravedlivější situaci může oslabit motivy k práci a snížit tak efektivnost. Tzn. že konflikt mezi efektivností a spravedlností způsobuje. že se optimální situace stává nedosažitelnou.
Optimální situaci z pohledu efektivnosti a spravedlnosti vyjadřuje společenský blahobyt - je určován faktory určující uspokojení společnosti (celkové množství výrobků a služeb a způsob, kterým jsou rozdělovány, ale i zdraví společnosti, množství volného času, stupeň znečištění, ...).

11. POUŽITÉ PRAMENY
Mácáková a kol. Mikroekonomie – základní kurs
P.A.Samuelson – Ekonomie
Valach a kol. – Finanční řízení podniku
Colander – Economics
Všem vřele děkuji – autor těchto otázek

10.3. Celková efektivnost (efektivnost produkt-mixu)

Splnění podmínek efektivnosti výroby i směny není postačující podmínkou celkové efektivnosti, současně musí být vyráběna žádaná kombinace produktu - tzv. produkt-mix
MRS pro kterákoli dvě zboží se shoduje s MRPT pro tato zboží: MRS=MRPT čili míra poměru dvou zboží, které jsou nahraditelná ve spotřebě, se musí shodovat s mírou, ve které jsou nahraditelná ve výrobě.
Jestliže známe složení produktu X a Y v ekonomice, můžeme graf PPF doplnit o box-diagram směny, v němž pravý horní roh boxu je bodem křivky PPF (bod R).
10.3.1. Předpoklady celkové rovnováhy: (podmínky 2x2x2modelu)
MRTSX=MRTSY
MRSA=MRSE
MRS=MRPT
Dosažení celkové rovnováhy
10.3.1.1. cenový systém a efektivnost výroby:
tzn. že s růstem ceny X ve vztahu k Y se bude práce přesouvat do výroby X, čili platí:
10.3.1.2. cenový systém a efektivnost ve směně:
linie příjmu spotřebitele a indiferenční křivka se musí dotýkat, sklon linie příjmu odráží relativní ceny obou zboží a sklon indiferenční křivky udává mezní míru substituce.
10.3.1.3. cenový systém a celková rovnováha:
Firmy vyrovnávají relativní ceny s poměrem mezních produktů a spotřebitelé vyrovnávají relativní ceny s relativním mezním užitkem obou produktů

10.1. Efektivnost ve výrobě

Fixní množství zdrojů bude v ekonomice efektivně rozmístěno tehdy, jestliže nebude možné vyrobit více jednoho zboží, aniž by bylo nutné omezit výrobu jiného.
10.1.1. Předpoklady efektivnosti ve výrobě
Mezní míra technické substituce (MRTS) je míra, v níž je možné nahrazovat jeden výrobní faktor jiným za neměnnosti produkce zboží. Proto MRTS kapitálu za práci musí být pro oba vyráběné produkty stejná: MRTSX=MRTSY.
Box-diagram výroby ukazuje všechny možné způsoby alokace dvou výrobních faktorů mezi výrobu dvou produktů. Graficky pomocí map izokvant.
Smluvní křivka výroby je množinou bodů, které představují efektivní alokaci zdrojů, zatímco všechny body ležící mimo ni jsou naopak neefektivní.
Sklon izokvanty vyjadřuje MRTS kapitálu za práci a potvrzuje tak, že podmínkou efektivnosti výroby je MRTSX=MRTSY, čili mezní míra technické substituce kapitálu za práci musí být pro oba výrobky stejná.
Hranice výrobních možností (PPF) je křivka, znázorňující alternativní kombinace dvou výrobků, které mohou být efektivně vyrobeny s určitým fixním rozsahem zdrojů.
Mezní míra transformace produktu (MRPT) je míra, v níž jedno zboží může být přeměněno ve druhé ( jak velké množství jednoho zboží musí být obětováno pro vyšší výrobu druhého zboží ) je to pohyb po PPF :

Alternativní nálady - pro výrobu většího množství jednoho zboží je nutno omezit výrobu zboží jiného. Platí zákon rostoucích alternativních nákladů - čím více je vyráběno určitého zboží, tím více musíme omezit výrobu druhého zboží a tím vyšší jsou jeho alternativní náklady.

10.2. Efektivnost směny

Rozdělení fixního množství zboží je efektivní, jestliže jeho přerozdělením nemůže být ani jednomu spotřebiteli přilepšeno, aniž by současně nebyl poškozen někdo jiný.
10.2.1. Předpoklady efektivnosti ve směně
Rozdělení fixního množství zboží je efektivní, jestliže jeho přerozdělením nemůže být ani jednomu spotřebiteli polepšeno, aniž by současně nebyl poškozen někdo jiný.
Mezní míra substituce MRS mezi všemi dvojicemi zboží musí být pro všechny spotřebitele stejná MRSA=MRSE .
Box diagram směny - vyjádřen indiferenčními mapami obou spotřebitelů, tj. na základě jejich preferencí.
Znázorňuje všechny možné způsoby rozdělení dvou produktů mezi dva spotřebitele.
Smluvní křivka směny je množinou bodů, které představují efektivní alokaci dvou výrobků mezi dva spotřebitele. Spojuje všechny body, v nichž se dotýkají indiferenční křivky spotřebitele A a E.
Sklon indiferenční křivky vyjadřuje mezní míru substituce jednoho zboží za jiné pro efektní směnu se musí MRSA=MRSE . Není-li tato podmínka splněna je možné oba výrobky přerozdělit tak, že alespoň jednomu polepšíme, aniž bychom druhému uškodili.

10. TEORIE CELKOVÉ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY

Předpoklad modelu celkové rovnováhy:
• cílem spotřebitelů je maximalizace užitku, cílem výrobců je maximalizace zisku
• všechny trhy jsou dokonale konkurenční
• ekonomika je barter-ekonomikou, kde jedno zboží je snadno směnitelné za jiné
• jedná se o uzavřenou ekonomiku - neexistuje zde zahraniční obchod
• existují dva druhy zboží X, Y a spotřebitelé za ně utrácejí celý svůj příjem
• existují pouze dva výrobní faktory L, K a jen dva lidé tvořící společnost - A, E
Situace celkové rovnováhy předpokládá rovnovážný stav celého ekonomického systému současná rovnováha ve výrobě a spotřebě. Celková efektivnost vyžaduje současné splnění předpokladů efektivnosti ve výrobě, směně a produkt-mixu ( výrobně spotřební efektivnost ).

Efektivnost – je z mikroekonomického hlediska situace, kdy jsou zdroje rozmístěny optimálním způsobem, tzn. Že nemůžeme zvýšit, zlepšit atd. využití jednoho zdroje aniž by tím neutrpělo využití jiného zdroje.

9.2.5. Státní selhání

Stát by tedy měl jednak omezovat resp. minimalizovat důsledky tržních selhání a jednak by měl přerozdělovat příjmy tak, jak to společnost považuje za nejspravedlivější.
Na vykonávání těchto úkolů musí stát vynaložit určité prostředky. Otázkou je zda je vynakládání těchto prostředků vůbec efektivní.
Vláda nemusí mít při vykonávání výše uvedených činností dostatečné informace, doba rozhodování a realizace určitého opatření může být neúměrně dlouhá, tržní subjekty mohou zareagovat úplně jinak…
9.2.6. Stát a tržní rovnováha
Státní orgány potřebují pro svou činnost finanční zdroje. Získávají je odčerpáváním zdrojů jednotlivých spotřebitelů a firmám snižují jejich příjmy, a tak i poptávku na jednotlivých trzích. Stát tyto prostředky použije také na nákup statků, ale má jinou strukturu než nákup spotřebitele. Nakupuje více statku Y a tak zvyšuje jeho cenu, a proto spotřebitel přesune část svých zdrojů do nákupu statku X, aby byl v rovnováze, viz teorém pavučiny. Pod vlivem státu se tedy změnila nejen dílčí rovnováha na jednotlivých trzích, ale dochází i ke změnám z hlediska celkové rovnováhy. Stát tak mění alokaci jednotlivých statků mezi jednotlivými trhy.
I stát však může selhat a to díky: neúplným informacím vedoucí k nepřesnému nebo chybnému rozhodnutí, délka rozhodovacího procesu státních orgánů, neúspěch při realizaci státního opatření.

9.3. Mechanismus veřejné volby

9.2. Omezení důsledků tržních selhání

9.2.1. Nedokonalá konkurence ( monopolní síla )
Firmy s dostatečnou monopolní silou vyrábějí menší objem produkce za vyšší ceny než v DK. Vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti DK. Stát reaguje cenovou regulací. Reguluje ceny na úrovni MC nebo AC.
Další možnostmi jsou antitrustové zákony, daňová politika…
9.2.2. Externality
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto subjekty za to musí platit nebo jsou odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti.
Vláda může omezit nebo i zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Nutnost ale rozhodnout, jakým způsobem velikost externalit ovlivnit:
• přesné vymezení vlastnických práv s nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů nedochází k externalitám při výrobě a alokace statků bude efektivní, tzv. Coaseho teorém.
• zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit. Mají podobu licencí, pokut, poplatků, daní ... Řešením je stanovit daň, která svou velikostí odpovídá externím mezním nákladům (EMC) MC se zvýší na úroveň společenských MC v grafu posun křivky MC doleva nahoru o výši EMC. Na trhu se bude nabízet méně výrobků za vyšší cenu.
• státní dotace - v případě kladných externalit. Dotace sníží MC firem na úroveň, která je potřeba, aby tyto firmy produkovaly vyšší objem produkce. Velikost dotace nebude taková, aby odpovídala externí užitečnosti z důvodu velmi vysokých nákladů státu, ale bude na úrovni optimální výše - rozdíl mezi P1 a PE. Dotaci hradí stát ze svých daňových příjmů, jestliže není přesně znám příjemce kladné externality.

9.2.3. Veřejné statky

Zboží, ze kterého mají všichni lidé stejný prospěch. Tento prospěch je nedělitelný a není možné být vyloučen z jeho používání.
Tyto vlastnosti ( nedělitelnost VS, nevylučitelnost ze spotřeby, nulové mezní náklady na zapojení dalšího spotřebitele ) vedou k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni, tzv. problém černého pasažéra. Neplacení za veřejný statek zvyšuje jeho užitečnost silná tendence k neplacení za jeho poskytování a přesouvání plateb na jiné subjekty. Aby se za veřejné statky platilo musí zde existovat donucovací prostředky - státní orgány.
9.2.4. Asymetrické informace
Jedna strana trhu ví více než druhá. Podmínkou DK jsou dokonalé ( kompletní ) informace. Aby je mohl získat musí k nim mít přístup. Volné šíření informací zvyšuje konkurenční tržní prostředí a posiluje efektivní alokaci statků. Informace však nejsou zadarmo a je třeba na jejich získání vynaložit další náklady. Někdy je jejich cena příliš vysoká, někdy i nedostupná. Stát usilující o podporu konkurenčního prostředí, musí proto podporovat volné šíření informací a někdy s nimi zacházet jako s veřejnými statky.
Asymetričnost informací vede k morálnímu hazardu a k nepříznivému výběru

9. ÚLOHA VLÁDY V EKONOMICE - MIKROEKONOMICKÉ PROBLÉMY

9.1. Hlavní funkce vlády
Snižuje svými opatřeními negativní důsledky tržních selhání. Využívá mimoekonomické prostředky. Přijatá opatření mají pro tržní subjekty závazný charakter a stát si sankcemi zajišťuje jejich dodržování.
Mikroekonomické politiky:
• omezení důsledků tržních selhání na alokační efektivnost
• přerozdělovací procesy způsobené existencí státu a vyvolané jeho aktivní činnost
Ke svému působení stát potřebuje získat finanční prostředky - daně. Snižuje tak příjmy spotřebitelů a firem a modifikuje tak jejich rozhodování. Ale státní orgány používají získané prostředky i na nákup výrobků a služeb nezbytných pro jeho činnost, k transferovým platbám. Ale nejen aktivní činnost státu, ale jeho pouhá existence má vliv na rozdělování důchodu. Stát totiž musí hradit náklady na jeho existenci a ty se hradí převážně z daňových příjmů. Stát se pokouší přerozdělováním příjmů dosáhnout sociální spravedlnosti v rozdělení, ale otázkou je, jaké je toto optimální rozdělení.

8.3. Rovnováha na trhu kapitálu

Z krátkodobého hlediska je nabídka na trhu kapitálu dána. Poptávka je v krátkém období funkcí úrokové míry. Křivka D má zápornou směrnici, neboť s tím, jak roste zásoba kapitálu, roste i celková produkce, ale klesajícími přírůstky, takže MPPK klesá a s ním i MRPK. Další dodatečné jednotky budou zapojeny jen při poklesu úrokové míry.
SSR je krátkodobá nabídka kapitálu, je svislá díky zásobě kapitálu vytvořené v minulém období. Bod E je bodem krátkodobé rovnováhy a irE (SE) je krátkodobá rovnovážná úroková míra.
Z dlouhodobého hlediska mohou domácnosti rozhodnout, že budou nabízet větší úspory, když úroková míra vzroste. Nabídka je tedy rostoucí funkcí úrokové míry. Protože neuvažujeme technologické změny je D stejná jako v krátkém období. SLR je odlišná z důvodu možnosti změny nabídky kapitálu. Má kladnou směrnici, protože se zvyšováním úrokové míry roste ochota více spořit. Průsečík křivek poptávky po kapitálu D a dlouhodobé křivky nabídky SLR určuje dlouhodobou rovnovážnou úrokovou míru irE (LR) a jí odpovídající rovnovážnou úroveň kapitálu KE (LR).
Úroková míra vyrovnává úspory a investice resp. D a S a plní tedy funkci tržní ceny.

8.4. Trhy kapitálových statků

Zde dochází k přeměně finančních prostředků v reálnou investici, neboli nákup nových kapitálových statků ( budov, zařízení, ... ). Poptávka zde není určena na základě teorie mezního užitku, ale na základě principu míry výnosu z kapitálu. Maximální cena, kterou jsou poptávající firmy ochotny zaplatit za kapitálový statek, je dána na základě současné hodnoty očekávaného toku budoucích čistých výnosů z tohoto kap. statku.
8.5. Úrokové míry (výnosy z kapitálu)
Zda a kam investovat, se firmy řídí porovnáváním různých měr výnosu, které mohou očekávat při alternativním umístění svých prostředků. Měřítka výnosu:
• Míra výnosu kapitálu - udává čistý výnos v peněžních jednotkách za 1 rok z každé peněžní jednotky investovaného kapitálu. V hospodářství, kde neexistuje riziko ani monopoly se míra výnosu z kapitálu rovna tržní úrokové míře.
• Nájemné - představuje výnosy z kapitálu, které firmy získávají za pronajímané kapitálové statky.
Nejčastější formou výnosu z kapitálu je zisk.
Současná hodnota toku budoucích výnosů z daného kapitálového statku se vypočítá na základě diskontování toku budoucích výnosů úrokovou mírou podle vzorce:

kde je SH ... současná hodnota celého toku očekávaných budoucích výnosů, Ni ... čistý roční výnos z daného kap. statku v i-tém roce jeho životnosti, která je n let a ir ... roční úroková míra, která se nemění.

úroková míra

Při úrokové míře ir se budoucí hodnota (S1) dnešní částky (S0) po uplynutí jednoho roku bude rovnat:

a po n letech , kde je tzv. úročitel.

Součastná hodnota budoucích výnosů, kde je tzv. odúročitel (diskont) - vyjadřuje, kolikrát je S0 částky Sn nižší.

Z krátkodobého hlediska je velikost úspor dána. Z dlouhodobého vede růst ir k růstu úspor. Úspory jsou rostoucí funkcí úrokové míry a jsou určeny na základě časové preference.
Při rozhodování o investicích se firmy snaží maximalizovat zisk. Proto je poptávka po kapitálu určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je závislá na výši úrokové míry. S růstem úrokové míry klesá poptávka po kapitálu. Poptávka po kapitálu je klesající funkcí úrokové míry. Poptávka po kapitálu je stejně jako poptávka po práci a půdě odvozenou od poptávky po výrobcích a službách, k jejichž výrobě se má kapitál používat.

8. TEORIE KAPITÁLU A ÚROKU

8.1. Základní pojmy teorie kapitálu ( různá chápání kapitálu, členění kapitálu )
Kapitál (kapitálové statky - budovy, výrobní zařízení, dopravní prostředky, zásoby, ...) na rozdíl od práce a půdy není primárním výrobním faktorem. Je produktem výroby, který znovu vstupuje do výrobního procesu, je současně jeho vstupem i výstupem. Výroba kap. statků je spojena s omezováním současné spotřeby. Ale zapojování kapitálu do výroby má za následek růst objemu výroby a možnost větší spotřeby v následujícím období. Tato situace je označována jako nepřímá metoda výroby.
Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou, ale působí delší dobu. Pouze se opotřebovávají a jejich hodnota se do nových statků nepřenáší najednou, ale postupně v podobě odpisů (amortizace). Odpisy jsou významnou součástí nákladů každé firmy ovlivňují velikost zisku, který je základem pro výpočet daní.
Odpisy zároveň představují zdroj prostředků pro nákup nových kapitálových statků, které mají nahradit původní již opotřebené kap. statky.
Jsou to tzv. obnovovací (restituční) investice (IR ). Čisté (netto) investice (IN) slouží k rozšiřování výroby na základě zvětšování existující zásoby kapitálu. Celkový vklad kap. statků do výroby jsou tzv. hrubé (brutto) investice (IB). Platí tedy:

8.2. Nabídka a poptávka na trhu kapitálu

Trh kapitálu ( klasické pojetí ) - na pořízení nových kap. statků musí mít firma dostatek prostředků, které může získat z vlastních zdrojů ( amortizace, nerozdělené zisky ) nebo z cizích ( vypůjčených ).
Nabídku na trhu kapitálu tvoří úspory ekonomických subjektů.
Poptávka po kapitálu je daná potřebou financovat nákup investičních statků. Firmy tyto prostředky získávají ve formě výpůjček u bank, převážně ale ve formě prodeje vlastních cenných papírů. Na tomto trhu se střetává nabídka úspor domácností s poptávkou firem po těchto úsporách.
Cenou, která se ustavuje na trhu kapitálu je úroková míra.
Úspory představují tu část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu a byla přeměněna na nabídku dočasně volných úvěrových prostředků na trhu kapitálu. Působí zde však "netrpělivost" ze strany domácností, kdy dávají přednost současné spotřebě než čekání. Odměnou za čekání ale získají tzv. výnos z jimi uspořené částky ( S): S=S1-S0, kde S0 je uložená částka a S1 je částka uspořená. Výnos má nejčastěji podobu úroku z vkladu. Úroková míra ( ir ) je dána poměrem čistého úroku z uspořené částky za určité období k této uspořené částce. Vyjadřuje se v %.

snížení nabídky práce

projeví se v posunu křivky nabídky doleva. Vyžaduje dva předpoklady: odbory jsou schopny snížit počet svých členů a schopny donutit zaměstnavatele zaměstnávat jen členy odborů. Efektem snížení nabídky je zvýšení mzdy a současně klesá poptávané množství práce
zvýšení nabídky práce - posun křivky DL nahoru doprava - zvýší se zaměstnanost i mzda. Dosahují toho snahou přimět spotřebitele zvýšit poptávku po jejich zboží, snahou omezit prodej konkurenčního zboží nebo zvýšením produktivity práce
7.5.3.3. Bilaterální monopol
Bilaterální (dvoustraný) monopol vzniká tehdy, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci.
Zájmy obou monopolizovaných stran jsou protichůdné záleží na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu. Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.

7.5.3.1. Monopson

Monopolní síla na straně poptávky po práci nastává, jestli existuje jediná dominantní firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti. Monopson je jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace. Monopsonista může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců; chce-li najmout dodatečné pracovníky, musí zvýšit mzdu. Mzdová sazba mu tedy není dána trhem. Mezní náklady práce jsou vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce (musí totiž zvýšit mzdu svým už dřívějším zaměstnancům) MFCL>w. Firma maximalizující zisk zvyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnanosti dodatečné jednotky práce převyšuje dodatečné náklady na práci. Monopson najímá méně práce LM při nižší mzdové sazbě než v DK (najímal by LN).
7.5.3.2. Odborové svazy
jsou sdružení pracujících, které ovlivňují nabídku práce. Vznášejí požadavky ve prospěch svých členů: vyšší mzdy, větší bezpečnost práce, lepší pracovní podmínky, ...
Dosažení vyšší mzdové sazby:
mzdový práh - představuje minimální mzdu, kterou odbory získaly vyjednáváním. Je vyšší než tržní mzda pro firmy znamená vyšší MFCL najímáno méně práce sníží se zaměstnanost
práce

7.5. Nedokonalosti na trhu práce

7.5.1. Faktory způsobující nedokonalosti
• mzdová strnulost - mzdy reagují mnohem pomaleji na změny na trzích práce, než ceny na trhu výrobků a služeb. Nerovnováha mezi DL a SL se vyrovnává pomaleji.
• mzdové struktury a klasifikační systémy, podle nichž jsou pracovníci odměňováni
• firmy jsou omezeny kolektivními smlouvami, pracovně právním zákonodárstvím a tržními vlivy (udržet si kvalifikované a zapracované pracovníky)
7.5.2. Důsledky nedokonalostí
V důsledku faktorů způsobujících nedokonalostí vniká monopolní výhoda na straně poptávky nebo nabídky práce.
monopson - trh s monopolní silou na straně "kupujícího" na trhu práce
působení odborových organizací - existence monopolní síly na straně "prodávajícího" na trhu práce.
7.5.3. Problematika odborů a monopsonu na trhu práce

7. TRH PRÁCE A TRH PŮDY

7.1. Práce jako výrobní faktor
Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk práci ovlivňuje řada neekonomických faktorů, což ovlivňuje trh práce, zejména vývoj nabídky na tomto trhu.. Závěry platné pro poptávku po výr. faktorech lze aplikovat i na poptávku po práci.
7.2. Poptávka po práci v DK
Je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdových sazbách, tj. mzdách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, kdy se MRPL=MFCL=w.
7.3. Nabídka práce v DK
Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk. Pracovní činnost může mít podobu práce na trhu práce, tzn pronájem práce za účelem získání peněz a podobu domácí práce. Zbytek dne, kdy člověk nepracuje je volným časem. Cílem spotřebitele je maximalizace užitku a rozhoduje se v rozdělování času mezi práci a volný čas. Maximalizace užitku dosahuje tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
Substituční efekt - při vyšší mzdě je tendence více pracovat na úkor volného času (nahrazování volného času prací) zvyšování nabízené práce. Důchodový efekt - vyšší mzda zvyšuje reálný příjem a vede k tendenci mít více volného času (nahrazovat práci volným časem) snižování nabízené práce.
Zpět zakřivená nabídka práce - tvar křivky závisí na tom zda převládá substituční nad důchodovým efektem. Při nižší sazbě převládá substituční a množství nabízené práce roste (kladná směrnice křivky) a při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový a množství nabízené práce klesá (záporná směrnice).

7.4. Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce

Vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou při rovnovážné mzdě, která je dána průsečíkem tržní poptávky DL a nabídky SL po práci. Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu práce. Tržní křivka nabídky práce ukazuje kolik hodin práce budou nabízet všichni pracovníci na tomto trhu při každé výši mzdy. Není zpět zakřivená, protože různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a vztah k práci ke zpětnému zakřivení dochází u každého v jiném bodě a také rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s většími transferovými výdělky.
Rovnováha a mzdové rozdíly:
nerovnovážné rozdíly - rozdíly ve mzdách u stejně kvalifikovaných pracovníků odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví. Různá mzda povede ke změně poptávky a nabídky práce, dokud její výše v jednotlivých zaměstnáních nevyrovná
rovnovážné rozdíly - ty rozdíly, které nevedou k přemísťování pracovních zdrojů:
• nedostatečná mobilita a segmentace trhů navzájem nekonkurenční
• rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech
• rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností
• rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání

6.7.2. Nerovnost ve vlastnických důchodech

Je založena na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Tento majetek získávají domácnosti způsoby:
• dědictvím a dary
• úsporami
• podnikáním s ochotou podstupovat riziko

6.7.3. Měření nerovností v důchodech domácností
Pro měření stupně nerovnosti v důchodech se používá tzv. Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient.
Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi absolutní rovností, absolutní nerovností a skutečnou nerovností. Způsob rozdělení vyjadřuje Lorenzova křivka (LC).
ideální LC - s osou x svíra úhel 45o
skutečná LC - lezí mezi oběma extrémními případy
Giniho koeficient - poměřuje skutečnou Lorenzovu křivku s ideální křivkou: . Může mít hodnotu od 0 do 1. G=1 v případě absolutně nerovnoměrného rozdělování a G=0 v případě rovnostářského rozdělování důchodů.

6.6. Skladba důchodů domácností

Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit na:
pracovní důchody: YL=w.L (L ... počet hodin práce odpracovaných domácností, w ... prům. hodinová mzdová sazba)
důchody plynoucí z vlastnictví půdy a kapitálu: YA=I.A, YK=v.K (A ... množství půdy domácnosti, I ... prům. míra výnosu půdy, K ... objem kapitálu, v ... prům. míra výnosu kapitálu
důchod ve formě transferové platby: YT

6.7. Zdroje nerovností v důchodech a měření těchto nerovností
6.7.1. Nerovnost v pracovních důchodech
Pracovní důchody domácností závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě. Cena práce je dána objektivně, ale množství nabízené práce obvykle záleží na domácnosti. Nerovnost ve výši výdělku ovlivňují tyto faktory:
• rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech intenzita práce
• rozdíly v povolání (doba odborné přípravy, specifické schopnosti a dovednosti, nebezpečnost a nepříjemnost určité práce)
• rozdíly ve vzdělání
• pracovní diskriminace (podle pohlaví, věku, rasy)

6.5. Teorie rozdělování na bázi teorie mezního fyzického produktu

Rozlišujeme
• důchod tj.celkové množství peněz, které domácnost obdrží během určitého období( toková veličina za určité období např. roční mzda )
• bohatství je čistá hodnota aktiv vlastněná domácností k určitému okamžiku tj.suma majetku ( stavová veličina ).
Rozdělení důchodu společnosti na mzdu, rentu a úrok by v případě rovnováhy na všech trzích mělo odpovídat poměrům mezních produktivit práce jednotlivých výrobních faktorů.
Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výr. faktorů. Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky oscilují v dlouhém období. K oscilacím kolem rovnovážného stavu nemusí docházet, jsou-li situace na monopolních trzích trvalé. Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělování. Dochází k přerozdělování zejména prostřednictvím státního rozpočtu. Výsledkem je konečné rozdělení důchodů.
Prvotní rozdělení – rozdělení mezd, úroků, zisků a rent mezi domácnosti za poskytnutí VF.
Přerozdělování – zejména prostř. Státního rozpočtu ve formě daní, transferů, atd.
Konečné rozdělení – výsledek po přerozdělení. Konečné důchody vykazují menší míru nerovnosti než důchody prvotní.
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity - snižuje disponibilní důchod společnosti. Důvody: administrativní náklady (neproduktivní náklady), vliv na pracovní úsilí, tvorbu úspor a investic

6.3. Nabídka výrobních faktorů

Vlastníky výr. faktorů jsou spotřebitelé (domácnosti), tzn. řídí se snahou maximalizovat užitek. Užitek podmiňují jak příjmové tak i nepeněžní aspekty zaměstnání. Na straně nabídky výr. faktorů je třeba rozlišovat mezi nabídkou faktoru celé ekonomice a nabídkou faktoru jednotlivé firmě.
6.4. Formy cen výrobních faktorů
Cena výrobního faktoru je spojená s jeho službou, tzn. s jeho pronájmem:
• mzdová sazba - jde-li o práci
• pozemková renta - jde-li o půdu
• úroková míra - jde-li o kapitál
Na trzích výr. faktorů vývoj rovnováhy ovlivňuje časový horizont (délka období) a podmínky konkurence (DK, NDK). V důsledku propojenosti trhu výr. faktorů s trhem produktů jde o podmínky, jak na trhu vstupu, tak i výstupu.
Výdělek výrobního faktoru se skládá ze dvou částí:
• Transferový výdělek – je to taková výše výdělku, kterou by daný vstup mohl získat při svém nejlepším alternativním využití
• ekonomická renta - ta část celkového výdělku, která převyšuje transferový výdělek. Část, která není nutná k udržení výr faktoru v daném použití.
Pokud je nabídka absolutně elastická, neexistuje žádná ekonomická renta a celkový výdělek je tvořen jen transferovými výdělky. Je-li nabídka absolutně neelastická neexistuje naopak žádný transferový výdělek a celkový výdělek je tvořen pouze ekonomickou rentou, tzv. čistou ekonomickou rentou (např. pozemková renta, protože množství půdy je absolutně omezeno, není elastické ).

6.2. Poptávka po výrobních faktorech

není poptávkou přímou, ale odvozenou: je odvozená od poptávky po zboží, na jehož výrobu se daný faktor používá. Firmy poptávají výr. faktory jen proto, že s nimi chtějí vyrobit zboží. Výchozím momentem pro rozhodování firmy o velikosti produkce a množství a kombinaci výr. faktorů je poptávka po produkci firmy.
Poptávka po výr. faktoru závisí na tom:
• jaký je výnos z výrobního faktoru ( tzn. jaká je produktivita výr. faktoru a za jakou cenu firma prodá produkt vytvořený tímto faktorem)
• jak vysoký je náklad na daný faktor.
Příjem z mezního produktu ( MRP ) je dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby a ostatní vstupy zůstávají konstantní.
MRP=MPP.P
Mezní náklady na faktor ( MFC ) jsou dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky výr. faktoru:

Protože firma najímá tak malý podíl daného vstupu, že její činnost nemůže ovlivnit jeho cenu, se MFC=PF.

Rovnováha dokonale konkurenční firmy

MRP=MFC. Je-li MRP>MFC firma najímá další výr. faktor a rozšiřuje výrobu. Je-li MRP
Změna poptávky firmy po výrobním faktoru: znamená, že při každé výši jeho ceny bude najímáno větší nebo menší množství tohoto faktoru. Projeví se posunem křivky poptávky.

Faktory způsobující změnu poptávky po VF:

• změna poptávky po zboží

• množství a kvalita ostatních vstupů resp. výrobních faktorů

• změny v technologii



Poptávka firmy po vstupu v nedokonalé konkurenci: jestli má firma na trhu monopolní sílu, musí při zvyšování množství prodaného zboží snižovat jeho cenu. Proto je přírůstek příjmů menší než cena zboží MRP=MPP.MR

Čili MPR v podmínkách dokonalé konkurence je MPP*P a v podmínkách nedokonalé konkurence je MPP*MR ( protože při nedokonalé konkurenci nemůže firma prodávat kolik chce bez vlivu na cenu ).

6. FORMOVÁNÍ CEN VÝROBNÍCH FAKTORŮ, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ

6.1. Podstata a specifika trhů výrobních faktorů
Dva základní výrobní faktory - práce a kapitál. Stejně jako na trhu zboží, také na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru.
Na trhu výr. faktorů firmy poptávají takovou kombinaci vstupů, která jim umožňuje maximalizovat zisk.
6.1.1. Specifika trhu výrobních faktorů
• Poptávka po výrobních faktorech není přímá, ale odvozená od poptávky po produkci firmy
• Nabídka výrobních faktorů je specifická tím, že vlastníkem VF jsou domácnosti, které se snaží maximalizovat užitek
• Cena VF je cenou spojenou se službou a nikoliv koupí. U práce je to mzdová sazba, u pozemků je to pachtovné resp. sazba pozemkové renty a u kapitálu je to úrok resp. úroková míra.

5.3.1. Alternativní cíle firmy

• dosažení uspokojivé výše zisku
• dosažení určitého podílu na trhu
• snaha dlouhodobě přežít
• růst a expanze firmy

5.3.2. Alternativní teorie rozhodování firmy
Alternativní teorie popisující rozhodování firmy jsou manažerské a behavioristické teorie.
Manažerské teorie firmy - zaměřují se na oddělení vlastnictví a řízení resp. kontroly velké firmy, které nejsou řízeny vlastníky, ale profesionálními řídícími pracovníky - manažery. Zájmy vlastníků bývají jiné než zájmy manažerů.

Model firmy maximalizující obrat ( Baumolův model ) - chování firmy v NDK, kdy je dosahováno maximálního TR=P.Q. Optimum maximalizující obrat je v množství Q2, tedy MR=0. Je-li poptávka elastická, obrat s růstem objemu produkce roste, je-li neelastická, obrat klesá. Obrat je maximální, když EDP=1.
Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu než firma maximalizující zisk.
Behavioristické teorie firmy - cíl firmy je výsledkem střetávání zájmů a cílů jednotlivců a skupin ve firmě. Cíl se může měnit se změnami cílů jednotlivých skupin a se změnami jejich relativní moci uvnitř firmy. Cílem není maximalizace určité proměnné, ale dosažení její uspokojivé výše.
Model zaměstnanecké firmy - cílem je maximalizace důchodu připadajícího na zaměstnance. Důchod má dvě složky: mzdu a podíl na zisku.