Dělíme:

a) koliky pravé – při onemocnění žaludku a střev

b) koliky nepravé – jsou způsobeny např. infekční onemocnění ledvin, jater, aneb po chirurgickém zákroku (kastrace)

a) Pravé koliky

Akutní rozšíření žaludku

Příčina:

Ø s krmení těžce stravitelných nebo kvasivých nebo zkaženého krmení

Příznaky:

Ø déle trvají návaly bolestivosti, které přejdou v nepřetržité a zesilující

Léčení

Ø odstranění obsahu žaludku sondou

Chronické rozšíření žaludku

Příčina:

Ø déle trvající zkrmování objemného krmiva

Příznaky:

Ø objevují se periodicky vždy na konci krmení

Katarální křeče

Ø vznikají při akutním zánětu střev

Plynatost střev

Ø nadměrné hromadění plynů ve střevě, porucha jejich činnosti

Zácpa

Ø hromadění velkého množství střevního obsahu v některém úseku střeva

Příčina:

Ø suchá a objemná píce nebo velké množství otrub při nedostatku napájení, zůžení střev – nádory, ucpání střev kameny nebo klubky cizopasníku

První pomoc:

Ø nedovolit aby si kůň lehal a válel se, kůň by se měl vodit nebo běhat v kluse

Ø zamezit přístupu ke krmení

Pokud se kůň při kolice válí hrozí zauzlení střev, nejtěžší forma koliky. Je nutná operace.

Nemoci trávicího ústrojí:

1) Poruchy v činnosti jícnů a předžalůdku

Jícen

Ø nejčastěji u přežvýkavců, hltání potravy

Ø nejčastěji ucpání krmivem a jinými tělesy

léčení:

Ø odstranění tělesa

Předžalůdky:

Akutní nadmutí – Tijmpanie

Ø nebezpečné onemocnění

Příčina:

Ø velké množství snadno kvasící píce – vojtěžky, jetele, luskovin nebo porosty přehnojené N- hnojivy

Příznaky:

Ø 2 –3 hodiny po nakrmení zvířata odmítají krmivo i vodu

Ø nadměrně se jim zvětšuje levá polovina břicha

Ø zvířata neklidná, sténají

Ø třes svalstva, křeče

Léčení:

Ø rychlé odstranění plynů z bachoru – jícní roura, nálevy, pretympan – při tvorbě pěny se naleje, Trokarování – v krajním případě

Prevence:

Ø zákaz pastva – za rosy, deště a na zmrzlých porostech

Traumatický zánět předžaludku

Ø u přežvýkavců při hltavém polykání se dostane do trávicího ústrojí cizí těleso

Ø ostrá tělesa se nejčastěji zabodnou do čepce

Příznaky:

Ø podle postižení orgánu – nechutenství, sténání, narušený dech a pulz, změněný postoj

Ø obtížná diagnóza – nepoznáme jestli se něco zabodlo do čepce

Léčení:

Ø konzervativní – podání magnetu a aplikace antibiotik 4 – 6 dní

Ø chirurgické – drahé – jen výjimečně, operativní odstranění předmětu

Prevence:

Ø ochrana krmiv a porostu

2) Poruchy činnosti žaludku a střev

Ø především u mláďat, jsou příčinou nízkých přírůstku a vysokých úhynů

Ø dochází nejčastěji v zimě a na jaře

Příčiny:

Ø chyby ve výživě březích matek

Ø nedostatečná péče o mláďata

Příznaky:

Ø nechutenství, řídké výkaly s velkým obsahem hlenu, malátnost, dehydratece

Prevence:

Ø správná výživa, preventivní podávání vitamínů A, D, (D2 savci, D3 Drůbež)

Koliky

Ø pod tento název se zahrnuje celý komplex příznaků, které se dostavují při onemocnění břišních orgánů žaludku a střev

Ø nejčastěji u koní – hlavní důvod silný svěrač mezi jícném a žaludkem, který znemožňuje zvracení a odchod plynů

Příznaky:

Ø náhlá bolestivost

Ø přešlapování, hrabání, válení

Ø zvětšený objem břicha, změna peristaltiky a střev, poruchy kálení

Ø a dýchání

P

Ø 85% v kostře

Ø význam – v energetickém metabolismu

Ø nedostatek – poruchy růstu, nechutenství

Ø přebytek – (při současném nedostatku Ca ) – kulhání u koní, slabé vaječné skořápky

Ø Ca : P

Ø 1,8-2 :1 u savců

Ø 5 – 6 : 1 u drůbeže

Ø zdroj – zrno obilovin

Mg

Ø nachází se ve všech tkaninách asi ze 2/3 v kostře

Ø narušení poměru mezi hořčíkem, Ca, K, může vyvolat pastevní tetanii

Ø (při přechodu ze zimního krmení na mladou zelenou píci) – nechutenství, pohybové potíže, křeče

Na

Ø nejdůležitější kationt tělních tekutin

Ø nedostatek – závažné zdravotní poruchy – úhyn

Ø nadbytek – může vyvolat otravy, předávkování soli při současném nedostatku vody

K

Ø je obsažen v buněčné hmotě

Ø jeho účinnost je závislá na vzájemném poměru se sodíkem

Ø K : Na

Ø 2-5 : 1

Cl

Ø je obsažen ve většině tkání nejvíce v krvi

Ø nedostatek – ohrožuje tvorbu HCl – poruchy trávení a peristaltiky žalůdku

S

Ø ve formě sirných aminokyselin

Ø je součástí všech tkání – zvláště kůže a kožních útvarů (vlna, peří, kožešiny)

Ø dlouhodobý nedostatek – hubnutí až úhyn

2) MIKROLELEMENTY, MIKROPRVKY, STOPOVÉ PRVKY

Fe, Zn, Cu, Mn, Se, Co, F, I, Mo, Cr, N

Ø nedostatek – Fe, Cu, - chudokrevnost

Ø předávkování - F – nárůstky na kostech (Fluoroza)

Ø nedostatek – Se – z nedostatkem vitamínů E – zbělení svalstva

Ø nedostatek – Zn – změny na kůži

Mn – poruchy plodnosti

I – poruchy štítné žlázy

Antivitamíny

Ø látky, které snižují nebo úplně ruší účinky vitamínu

Ø buď vitamíny enzimaticky ruší nebo s nimi tvoří nerozložitelné komplety

Ø patří – naftaliny, dezinfekční prostředky, některé barvy

II) Anorganické živiny

Kyslík - O

Ø uplatňuje se při uvolňování energie

Voda

Ø je v metabolismu nezastupitelná

Ø ztratí – li zvíře 10% tělní vody dojde k ohrožení života

Ø ztráta více jak 20% znamená smrt

Ø zvíře získává vodu ze zdrojů a) zevní (exogenní), napájení a šťavnatými krmivy

b) vnitřní (endogenní), vzniká v látkovém metabolismu

1 kg. tuku = 1,07 kg. H2O

1 kg. škrobu = 0,5 kg. H2O

1 kg. bílkovin = 0,4 kg. H2O

Minerální látky

Ø výstavba tkání

Ø regulace osmotického tlaku

Ø acidovazické rovnováhy (regulace) – udržuje se pH

Ø zasahuje do látkového metabolismu jako součást eximů (jsou látky, které štěpí ne menší), vitamínů, hormónů

Ø jsou složkou živočišných produktů – mléka, vajec, peří, vlny

Ø dělíme: 1) MAKROELEMENTY – 99% minerálních látek

2) MIKROELEMENTY – 1% - // -

1) MAKROELEMENTY

Ø Ca, P, Mg, Na, Cl, S, K

Ca

Ø z 99% obsažen v kostech

Ø v období nedostatku se 1/3 dá uvolnit

Ø nedostatek – Rachitida

Ø přebytek – poporodní poruchy

Ø zdroj – jetel, vojtěška

Vitamíny rozpustné v tucích

Ø ADEK

A - Retinol

Ø význam – stavba epitelu

Ø nedostatek – poruchy růstů, infekční choroby, onemocnění sliznic

Ø zdroj – rybí tuk, mléko

Ø provitamín B – karoten (v mrkvi)

D - Kalciferol

Ø D2 – pro savce je významný

Ø D3 - významný pro drůbež

Ø význam – přeměna některých minerálních látek, vývoj kosti a zubů

Ø nedostatek – jako při nedostatku prvku (Ca a P) křivice, lomivost kostí (u starších)

Ø zdroj – rybí tuk, mléko, žloutek

E - Tokoferol

Ø význam – stabilizuje nenasycené mastné kyseliny, účast na nervových procesech

Ø důležitý pro reprodukci

Ø je protinádorový

Ø nedostatek – poruchy – pohlavních orgánů, příčně pruhované svaloviny, jater

Ø zdroj – obilní klíčky, zelená píce, kukuřice

K - Filochinon

Ø vitamín proti krvácivý

Ø význam – důležitý pro srážlivost krve, ovlivňuje propustnost cév

Ø nedostatek – hlavně u drůbeže, přežvýkavci si dokáží vytvořit za pomocí mikroflóry

Ø zdroj – zelené části rostlin

Vitamíny rozpustné ve vodě

Ø skupina B

Ø B1 – Thiamin

Ø B2 - Riboflavin

Ø B6 – Pyridoxin

Ø B12

Ø H – Biotin

Ø PP – Niacin

Ø význam – ovlivňuje látkový metabolismus, krvetvorbu, nervový systém

Ø nedostatek – kožní a slizniční změny, zvýšenou dráždivost

Ø zdroj – droždí (tabletky Pangamin), otruby, extrahované šroty

C – kys. Askorbová

Ø význam – ovlivňuje funkci jater, pankreatu, chrání před infekcí

Ø nedostatek – časté infekce, únava

Ø zdroj – zelená píce, okopaniny

Ø zvířata si jej samy vyrábějí

Tuky

Ø jsou koncentrovaným zdrojem energie

Ø je nositel vitamínů

Ø součástí hormonů

Ø přispívá k mechanické ochraně orgánů, omezení tepelných ztrát apd.

Ø složení tuků – jednoduché, nebo složité

Ø jsou složeny z mastných kyselin – nasycené – jsou postradatelné

- v živočišných tucích

- nenasycené - nepostradatelné

Ø čím více nenasycených mastných kyselin tím tekutější

Ø živočišné tuky - maso, sádlo, tuk, luj hovězí, rybí tuk

Ø rostlinné oleje – slunečnicový, sojový, podzemnicový, řepkový, olivový, mandlový

Vitamíny

Ø jsou to organické živiny, které se podílejí na řízení životních pochodů

Ø zvířata je přijímají buď ve formě UČINNÉ – aktivní nebo NEU´ČINNÉ – inaktivní v podobě provitamínů

Ø jsou málo odolné vůči teplotě, kyslíku, pH a podobně

Ø malý nedostatek vitamínů – Hyporitaminóza

Ø úplný nedostatek vitamínů – Avitaminóza

Ø nadbytek vitamínů – hypervitaminóza

b) Nebílkovinné

Ø amidy NL nebílkovinné

Ø dusičnany, dusitany (mohou se hromadit a nepříznivě ovlivňovat užitkovost a zdraví zvířat

Ø močovina (u skotu zdrojem dusíkatých látek)

Cukry

Ø sacharidy, úhlovodany, glycidy

Ø zdrojem energie

Ø zvláštní význam má celuoza (je tvořena mikroorganismy žijícími v předžaludcích)

Ø glycidy – skládají se ze tří prvků C,H,O

Ø jednoduché - monosacharidy – glukóza (hroznový cukr)

- fruktóza (ovocný cukr)

Ø složité – disacharidy – sacharóza – (cukr řepný)

- laktóza (cukr mléčný)

- maltóza (cukr sladový)

- polysacharidy - celuóza

- škrob

Ø zvláštní funkci má glukóza, je to forma ve které je cukr obsažen v krvi a tak se dostává do celého těla jako pohotový zdroj energie (přeměnu glukózy se řídí Inzulín)

Ø nadbytečné množství cukru se mění v zásobní tuk

Ø zdroj cukru – obiloviny, okopaniny

Výživa – živiny, rozdělění krmiv, metabolické poruchy

Živiny

Ø látky, které zvíře získává z vnějšího prostředí k zajištění metabolických potřeb

dělení živin I) Organické

II) Anorganické

I) Organické živiny

Ø dusíkaté látky a) bílkoviny ( 1)postradatelné, 2)nepostradatelné)

b) nebílkovinné

Ø cukry, tuky, vitamíny – rozpustné v tucích (A,D,E,K)

- rozpustné ve vodě (skupina B)

- antivitamíny (ničí vatemíny

Dusíkaté látky

a) Bílkoviny

Ø proteiny

Ø jsou základním stavebními látkami

Ø jsou složeny z aminokyselin (AK), které se spojují v různě velké

Dělení:

1) Postradatelé (neesenciální)

Ø jsou to takové, které si organismus dovede vytvořit sám

Ø nacházejí se většinou v krmivech rostlinného původu (luštěniny, jetel, vojtěška)

2) Nepostradatelné (esenciální)

Ø je jich 8 – 13 podle druhů monogastrických zvířat

Ø jsou obsaženy v krmivech živočišného původu z výjimkou sóje (mléko, maso, moučky)

Senážování:

- krmiva polobílkovinná a bílkovinná

- při obsahu S 35-45% (senážování), a nebo se silážují se s konzervačními prostředky

Úprava a zchutňování krmiv:

- cílem je – zvýšení příjmu krmiva

- lepší využitelnost

- zvýšení nutriční a biologické hodnoty

- snažší manipulace s krmivem apd.

- úpravy se provádí s ohledem na fyz. požadavky zvířat a na ekonomiku (prasata nejlépe využijí kašovitou potravu, ale většina technologii si vynutila méně vyhodné suché krmení)

- druhy úprav:1) mechanická

2) fyzikální

3) chemická

4) biologická

1) MECHANICKÁ

- změna struktury – řezáním, krouháním, tvarováním, mícháním, drcením, mletím, šrotováním

- granulace a tvarování – snížení prašnosti (brontichidy u prasat)

- zlepšení manipulace (u slámy- zlepšení stravitelnosti)

- přidáním – vody, melasy, sirovátky se spojí a lisuje do různých tvarů pod vysokým tlakem

2) FYZIKÁLNÍ:

- varem, zpařováním – u krmných okopanin

- vzhledem ke zvyšování koncentrace zvířat dnes menší využití

3) CHEMICKÁ:

- zlepšení krmné hodnoty krmiv s vysokým obsahem vlákniny

- především slámy – louhování (sláma 10:1 30% NaOH- hydroxid sodný)

- čpavkování (čpavkovou vodou)

- bezvodným amoniakem

4) BIOLOGICKÁ:

- příprava šlichtových roztoků ze šrotů, melasy, syrovátky, mláta, řízků, výpalku, kvasnic, ML (minerálních látek), krmné soli

- pro skot (polévání statkových krmiv se šrotovanou slámou)

- fermentace – zchutňování a zkvašování