cenové vůdcovství = malé firmy respektují cenu, kterou určila dominantní firma
1. vzhledem ke své velikosti nerealizují úspory z rozsahu
2. jejich C podmínky jsou proto ve srovnání s dominantní firmou horší
3. P nemohou stanovit vyšší → ztráta zákazníků
4. P nemohou stanovit nižší ←horší nákladové podmínky
2 – představuje dvě možnosti:
a) konkurence cenová u produktu homogenního = ceny budou sníženy na úroveň normálních zisků mezní firmy (s↑C) jako v dokonalé konkurenci
b) necenová konkurence u produktů diferencovaných = výsledek konkurence je nejistý kvůli vzájemné závislosti firem (substituce)
každý skutečný oligopol je třeba analyzovat zvlášť
Bariéry vstupu na trh:
* ze zákona = monopoly ze zákona (znárodněná odvětví)
* úspory z rozsahu = rozšíření rozsahu výstupu na základě nižších C → ↓P → zbavení se konkurence přirozenou cestou = PŘIROZENÝ MONOPOL
= všichni potenciální konkurenti mohou být udržení vně odvětví skutečným nebo hrozícím snížením P
* umělé bariéry = např. dočasné snížení cen jako varování (dravčí cenotvorba → ztráty konkurence v cenové válce)
= spojení prodejce a distributorů
= neustálý vývoj nových výrobků a inovace
OLIGOPOL
- způsob vyhnutí se přímé konkurenci (ta snižuje zisky)
- vytváří smluvní oligopol, kartely (oficiálně nejsou legální)
- dohoda směřuje k omezení celkového výstupu→zvýšení cen + rozdělení trhu a bariérám vstupu na trh
kartel se tak efektivně stává monopolem
firmy chtějí maximalizovat své společné zisky
uplatníme analýzu monopolu maximalizujícího své zisky
společný výstup stanoví kartel na základě vztahu MR=MC
firmy společně inkasují nadnormální zisky
Podmínky úspěšnosti kartelu:
1. čím méně firem jedná, tím větší je naděje pro dosažení dohody o ceně a výstupu (otázka dodržování a nákladnosti kontrol dohodnutých „kvót“ =podílů na trhu.
2. tržní poptávka po produktu by měla vykazovat malou pružnost (výstup omezen v malém množství → proporcionálně velký nárůst cen a výnosů)
3. do kartelů musí vstoupit všichni hlavní výrobci
4. vstup do odvětví by měl být obtížný nebo nákladný
mezi 1 a 2 → oligopol s dominantní firmou – využívá se tam, kde je pro silnou firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům → silná firma se na části trhu chová jako monopol
- vytváří smluvní oligopol, kartely (oficiálně nejsou legální)
- dohoda směřuje k omezení celkového výstupu→zvýšení cen + rozdělení trhu a bariérám vstupu na trh
kartel se tak efektivně stává monopolem
firmy chtějí maximalizovat své společné zisky
uplatníme analýzu monopolu maximalizujícího své zisky
společný výstup stanoví kartel na základě vztahu MR=MC
firmy společně inkasují nadnormální zisky
Podmínky úspěšnosti kartelu:
1. čím méně firem jedná, tím větší je naděje pro dosažení dohody o ceně a výstupu (otázka dodržování a nákladnosti kontrol dohodnutých „kvót“ =podílů na trhu.
2. tržní poptávka po produktu by měla vykazovat malou pružnost (výstup omezen v malém množství → proporcionálně velký nárůst cen a výnosů)
3. do kartelů musí vstoupit všichni hlavní výrobci
4. vstup do odvětví by měl být obtížný nebo nákladný
mezi 1 a 2 → oligopol s dominantní firmou – využívá se tam, kde je pro silnou firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům → silná firma se na části trhu chová jako monopol
OLIGOPOL
OLIGOPOL
2 typy oligopolidů:
* několik prodávajících s identickým (téměř identickým) produktem
* několik prodávajících s diferencovanými produkty
- ve všech oligopolních odvětvích je počet výrobců tak malý, že každý z nich musí při rozhodování brát ohled na možné reakce každého z ostatních → oligopolní firma si nikdy není jistá, jak se zachovají její soupeři → nejistota a riziko podnikání
nelze vyvodit obecné závěry o ceně a objemu výstupu
existuje „dolní a horní“ hranice (mantinely) oligopolu
1= tajná dohoda (neformální) = smluvní oligopol
2= konkurence = konkurenční oligopol
2 typy oligopolidů:
* několik prodávajících s identickým (téměř identickým) produktem
* několik prodávajících s diferencovanými produkty
- ve všech oligopolních odvětvích je počet výrobců tak malý, že každý z nich musí při rozhodování brát ohled na možné reakce každého z ostatních → oligopolní firma si nikdy není jistá, jak se zachovají její soupeři → nejistota a riziko podnikání
nelze vyvodit obecné závěry o ceně a objemu výstupu
existuje „dolní a horní“ hranice (mantinely) oligopolu
1= tajná dohoda (neformální) = smluvní oligopol
2= konkurence = konkurenční oligopol
MONOPOL
= extrém, tzv. výlučný monopol → vzácný → v dlouhém období není žádná firma zcela zabezpečena před útokem konkurentů.
- představuje vysoký stupeň koncentrace
- neexistuje jednoduchá křivka nabídky ← monopol v závislosti na posunu poptávkové křivky může :
1) nabízet různá množství při stejné ceně
2) nabízet stejné množství při různých cenách
- firmy nemusí sledovat jeden cíl, kterým je maximalizace zisku ( ← vydělení pozice vlastník x vedení )
* maximalizace obratu = spíše cíl vedení ( managementu ) → jejich platy a další odměny závisí spíše na výnosech než na ziscích
- snaha rozšiřovat výrobu až do bodu maximálních výnosů, tzn. za hranici maximalizace zisku
- ALE nelze maximalizovat výnosy bez ohledu na to, jak bude ovlivněn zisk ↔ omezená maximalizace výnosů = výnosy z prodeje jsou maximalizovány dostatečným ziskem pro vlastníka
- představuje vysoký stupeň koncentrace
- neexistuje jednoduchá křivka nabídky ← monopol v závislosti na posunu poptávkové křivky může :
1) nabízet různá množství při stejné ceně
2) nabízet stejné množství při různých cenách
- firmy nemusí sledovat jeden cíl, kterým je maximalizace zisku ( ← vydělení pozice vlastník x vedení )
* maximalizace obratu = spíše cíl vedení ( managementu ) → jejich platy a další odměny závisí spíše na výnosech než na ziscích
- snaha rozšiřovat výrobu až do bodu maximálních výnosů, tzn. za hranici maximalizace zisku
- ALE nelze maximalizovat výnosy bez ohledu na to, jak bude ovlivněn zisk ↔ omezená maximalizace výnosů = výnosy z prodeje jsou maximalizovány dostatečným ziskem pro vlastníka
Monopol
* maximalizace růstu = předpokládaný cíl vedení i vlastníka
ale vlastník nemusí akceptovat požadavek na velký podíl reinvestovaných
zisků nutných ke zvýšení firemních aktivit
= zvětšení jmění firmy → kapitálové zisk ze
vzrůstající ceny podílů vlastníka ( vlastníků )
* maximalizace zisku = jednoznačný cíl vlastníka
= dlouhodobě primárním cílem ( ← nutnost zvětšování dlouhodobého kapitálo potřebného k financování růstu firmy )
Monopolista bude maximalizovat své zisky stanovením výstupu v bodě, v němž MC =MR ( mezní náklady = mezní příjem )
Protože monopolista má klesající poptávkovou křivku, znamená to, že P > MR → musí snížit cenu všech předchozích jednotek výstupu, aby prodal poslední jednotku výstupu → MR je nižší než cena v důsledku této ztráty
a zároveň P je nad MC → monopol vyvolává neefektivnost, protože produkuje menší než optimální množství
- monopolista může vydělat více, než kdyby byl nucen vystupovat na trhu jako dokonalý konkurent
ale vlastník nemusí akceptovat požadavek na velký podíl reinvestovaných
zisků nutných ke zvýšení firemních aktivit
= zvětšení jmění firmy → kapitálové zisk ze
vzrůstající ceny podílů vlastníka ( vlastníků )
* maximalizace zisku = jednoznačný cíl vlastníka
= dlouhodobě primárním cílem ( ← nutnost zvětšování dlouhodobého kapitálo potřebného k financování růstu firmy )
Monopolista bude maximalizovat své zisky stanovením výstupu v bodě, v němž MC =MR ( mezní náklady = mezní příjem )
Protože monopolista má klesající poptávkovou křivku, znamená to, že P > MR → musí snížit cenu všech předchozích jednotek výstupu, aby prodal poslední jednotku výstupu → MR je nižší než cena v důsledku této ztráty
a zároveň P je nad MC → monopol vyvolává neefektivnost, protože produkuje menší než optimální množství
- monopolista může vydělat více, než kdyby byl nucen vystupovat na trhu jako dokonalý konkurent
Monopolní konkurence
- u homogenního produktu je poptávka po výstupu každé firmy dokonale pružná na úrovni převládající ceny
- čím lépe firma diferencuje své produkty, tím méně pružná je poptávka po nich a tím větší kontrolu má firma nad jejich cenou ( klesající křivka )
- za předpokladu velkého množství firem s mnoha soupeřícími produkty je však poptávka relativně pružná ( posun křivky ) → zvyšují P vede k proporcionálně většímu propadu prodeje
- síla diferenciace může být velká, ale rozhodující úlohu ve volbě spotřebitele má nakonec cena produktu ( nejlepší služba = vysoce kvalitní statky za nízké ceny )
Statky jsou diferencované, jestliže jsou odlišné jejich ceněné charakteristiky nebo vlastnosti → spotřebitelské preference.
MONOPOL
a) ve svém odvětí je jediný vyrábějící
b) má úplnou kontrolu odvětví
c) neexistuje odvětví vyrábějící substitut
- čím lépe firma diferencuje své produkty, tím méně pružná je poptávka po nich a tím větší kontrolu má firma nad jejich cenou ( klesající křivka )
- za předpokladu velkého množství firem s mnoha soupeřícími produkty je však poptávka relativně pružná ( posun křivky ) → zvyšují P vede k proporcionálně většímu propadu prodeje
- síla diferenciace může být velká, ale rozhodující úlohu ve volbě spotřebitele má nakonec cena produktu ( nejlepší služba = vysoce kvalitní statky za nízké ceny )
Statky jsou diferencované, jestliže jsou odlišné jejich ceněné charakteristiky nebo vlastnosti → spotřebitelské preference.
MONOPOL
a) ve svém odvětí je jediný vyrábějící
b) má úplnou kontrolu odvětví
c) neexistuje odvětví vyrábějící substitut
Základní rozdíl mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí
základní rozdíl mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí je průběh poptávkové křivky :
1) poptávka firmy po dokonalé konkurenci 2) poptávka firmy po
nedokonalé konkurenci
ad 1)
- dokonale konkurenční firma může prodat libovolné množství statku, které si přeje, podíl své vodorovné křivky, aniž by kdy stlačovala cenu
ad 2)
- nedokonalý konkurent je v pozici, kdy jeho poptávková křivka se sklání směrem dolů, protože jeho zvýšené Q stlačuje dolů P, kterou může za Q dostat.
Zároveň pokud není chráněný monopolista → pokud „ soupeř“ sníží P, vlastní křivka monopolisty se citelně posune doleva.
Monopolní konkurence
a) existuje mnoho prodávajících
b) žádný z nich nemá rozhodující podíl na trhu ( volný příchod )
c) produkty jsou diferencované
- všechny firmy uspokojují podobné potřeby spotřebitelů
- každá firma se pokouší odlišit svůj výrobek od výrobků konkurentů
- výrobky firem jsou blízkými, ale ne zcela dokonalými substituty
1) poptávka firmy po dokonalé konkurenci 2) poptávka firmy po
nedokonalé konkurenci
ad 1)
- dokonale konkurenční firma může prodat libovolné množství statku, které si přeje, podíl své vodorovné křivky, aniž by kdy stlačovala cenu
ad 2)
- nedokonalý konkurent je v pozici, kdy jeho poptávková křivka se sklání směrem dolů, protože jeho zvýšené Q stlačuje dolů P, kterou může za Q dostat.
Zároveň pokud není chráněný monopolista → pokud „ soupeř“ sníží P, vlastní křivka monopolisty se citelně posune doleva.
Monopolní konkurence
a) existuje mnoho prodávajících
b) žádný z nich nemá rozhodující podíl na trhu ( volný příchod )
c) produkty jsou diferencované
- všechny firmy uspokojují podobné potřeby spotřebitelů
- každá firma se pokouší odlišit svůj výrobek od výrobků konkurentů
- výrobky firem jsou blízkými, ale ne zcela dokonalými substituty
Dokonale konkurenční trh
Dokonale konkurenční trh je nástroje k syntetizování ochoty lidí, majících peněžní hlasy, platit za statky představované poptávkou s mezními náklady těchto statků představovaných nabídkou.
Za ideálních podmínek zaručuje výsledek této syntézy alokační efektivnost, při které nelze zvýšit užitek žádného spotřebitele bez snížení užitku jiného spotřebitele.
Jestliže se v mnohoproduktovém a mnohafaktorovém světě individuální a společenské náklady a poptávky shodují, pak je dokonale konkurenční ekonomika efektivní ( všechny statky by byly v rovnováze a vyráběny za minimální jednotkové náklady → každé odvětví musí vyrovnávat mezní náklady a mezní užitek )
Pouze tehdy, rovnají-li se ceny mezním nákladům, dokáže ekonomika získat maximální výstup ze svých vzácných zdrojů – půdy, práce, kapitálu
+
Pouze tehdy, jestliže se mezní náklady každé firmy shodují s mezními náklady všech ostatních firem, bude odvětví vyrábět svůj celkový výstup s minimálními náklady
+
Pouze tehdy, rovná-li se cena mezním nákladům všech firem, bude se společnost nacházet na hranici produkčních možností, nikoliv neefektivně uvnitř této hranice
Za ideálních podmínek zaručuje výsledek této syntézy alokační efektivnost, při které nelze zvýšit užitek žádného spotřebitele bez snížení užitku jiného spotřebitele.
Jestliže se v mnohoproduktovém a mnohafaktorovém světě individuální a společenské náklady a poptávky shodují, pak je dokonale konkurenční ekonomika efektivní ( všechny statky by byly v rovnováze a vyráběny za minimální jednotkové náklady → každé odvětví musí vyrovnávat mezní náklady a mezní užitek )
Pouze tehdy, rovnají-li se ceny mezním nákladům, dokáže ekonomika získat maximální výstup ze svých vzácných zdrojů – půdy, práce, kapitálu
+
Pouze tehdy, jestliže se mezní náklady každé firmy shodují s mezními náklady všech ostatních firem, bude odvětví vyrábět svůj celkový výstup s minimálními náklady
+
Pouze tehdy, rovná-li se cena mezním nákladům všech firem, bude se společnost nacházet na hranici produkčních možností, nikoliv neefektivně uvnitř této hranice
Mezní náklady jako měřítko pro efektivní alokaci. monopol a oligopol
Mezní náklady jako měřítko pro efektivní alokaci zdrojů můžeme aplikovat na jakoukoliv společnost ( kapitál, sociální, komunistická, fašistická )
ale není dokázáno, že:
→ dokonalá konkurence maximalizuje největší dobro pro největší počet lidí
→ produkce maximum společenského užitku
→ jejím výsledkem je nejlepší dosažitelná úroveň společenského blahobytu.
→ lidé nejsou vybaveni stejnou kupní silou ( bez vlastní viny )
→ na základě toho ovlivňování individuální poptávkové křivky není nutně spravedlivé
( dokonce slušné )
monopol a oligopol
→ monopolistická konkurence
→ monopol
→ oligopol
Nedokonalá konkurence v odvětví existuje vždy, když jednotliví prodávající mají určitý stupeň kontroly nad cenou statku v tomto odvětví →
→ firmy ale nemá absolutní kontrolu nad cenou svého produktu ( má určitou
volnost při rozhodování o své ceně, ale cena musí být zároveň v takové
výši, aby firma růstala životaschopnou, tj. nevypadla z odvětví )
→ stupeň volnosti se u jednotlivých firem liší ( monopolní síla představuje sílu
dopadu změny ceny na odbyt firmy )
→ intenzivní soupeření se odlišuje od dokonalé konkurence ( snaha o posun
poptávkové křivky dále od počátku )
ale není dokázáno, že:
→ dokonalá konkurence maximalizuje největší dobro pro největší počet lidí
→ produkce maximum společenského užitku
→ jejím výsledkem je nejlepší dosažitelná úroveň společenského blahobytu.
→ lidé nejsou vybaveni stejnou kupní silou ( bez vlastní viny )
→ na základě toho ovlivňování individuální poptávkové křivky není nutně spravedlivé
( dokonce slušné )
monopol a oligopol
→ monopolistická konkurence
→ monopol
→ oligopol
Nedokonalá konkurence v odvětví existuje vždy, když jednotliví prodávající mají určitý stupeň kontroly nad cenou statku v tomto odvětví →
→ firmy ale nemá absolutní kontrolu nad cenou svého produktu ( má určitou
volnost při rozhodování o své ceně, ale cena musí být zároveň v takové
výši, aby firma růstala životaschopnou, tj. nevypadla z odvětví )
→ stupeň volnosti se u jednotlivých firem liší ( monopolní síla představuje sílu
dopadu změny ceny na odbyt firmy )
→ intenzivní soupeření se odlišuje od dokonalé konkurence ( snaha o posun
poptávkové křivky dále od počátku )
Křivka nabídky odvětví:
P = MC = minimum AC
stav vyrovnání v dlouhém období nastává při kritické ceně P ( ceně vyrovnání ), při které totožné firmy právě pokrývá své úplné, dokonale konkurenční náklady
pod touto kritickou cenou P by v dlouhém období firmy opouštěly odvětví, dokud by se P nevrátila na rovnovážnou úroveň
v dlouhém období jsou všechny C variabilní, firmy ukončují svou činnost, pokud nemohou pokrýt své variabilní náklady ( splatíme úvěry, propustíme manažery …)
nadnormální zisk ( ekonomická renta ) firma vydělává víc, než je nutné k udržení výroby. Tudíž nastává situace, e přitahuje další firmy do odvětví.
Normální zisk, který stačí k tomu, aby firmy dlouhodobě udrželi výrobu, ale již k tomu, aby přilákat další firmy do odvětví
stav vyrovnání v dlouhém období nastává při kritické ceně P ( ceně vyrovnání ), při které totožné firmy právě pokrývá své úplné, dokonale konkurenční náklady
pod touto kritickou cenou P by v dlouhém období firmy opouštěly odvětví, dokud by se P nevrátila na rovnovážnou úroveň
v dlouhém období jsou všechny C variabilní, firmy ukončují svou činnost, pokud nemohou pokrýt své variabilní náklady ( splatíme úvěry, propustíme manažery …)
nadnormální zisk ( ekonomická renta ) firma vydělává víc, než je nutné k udržení výroby. Tudíž nastává situace, e přitahuje další firmy do odvětví.
Normální zisk, který stačí k tomu, aby firmy dlouhodobě udrželi výrobu, ale již k tomu, aby přilákat další firmy do odvětví
Dokonalá informace
→ Dokonalá informace = kupující mají dost informací o tom, že
různé firmy prodávají identické produkty
= dodavatelé znají nejméně nákladné
technologie a metody výroby a mají k nim
neomezený přistup
Zároveň obecně předpokládáme, že firmy se snaží maximalizovat zisky a nakupují výrobní faktory.
Reálnost výše uvedených restriktivních opatření z hlediska fungování v rámci konkrétního odvětví je minimální, spíše žádná.
Proč tedy model dokonalé konkurence ? Protože :
- pomáhá nám pochopit fungování odvětví, jejich tržní struktura se přibližuje dokonalé konkurenci.
- poskytuje nám kritéria ( srovnávací ) pro vyhodnocování nedokonale konkurenčního trhu → otázky jako: Jaká bude cena a nabídka u monopolu ( oligopolu ) ve srovnávací s dokonalou konkurencí ?
Měly by zásahy státu směřovat k vytváření konkurenčních trhů? atd…
různé firmy prodávají identické produkty
= dodavatelé znají nejméně nákladné
technologie a metody výroby a mají k nim
neomezený přistup
Zároveň obecně předpokládáme, že firmy se snaží maximalizovat zisky a nakupují výrobní faktory.
Reálnost výše uvedených restriktivních opatření z hlediska fungování v rámci konkrétního odvětví je minimální, spíše žádná.
Proč tedy model dokonalé konkurence ? Protože :
- pomáhá nám pochopit fungování odvětví, jejich tržní struktura se přibližuje dokonalé konkurenci.
- poskytuje nám kritéria ( srovnávací ) pro vyhodnocování nedokonale konkurenčního trhu → otázky jako: Jaká bude cena a nabídka u monopolu ( oligopolu ) ve srovnávací s dokonalou konkurencí ?
Měly by zásahy státu směřovat k vytváření konkurenčních trhů? atd…
Křivka nabídky odvětví:
Křivka nabídky odvětví:
Když výstup nabízejí dokonale konkurenční firmy s totožnými nákladovými křivkami a když firmy mohou volně vystupovat a vystupovat z odvětví, je podmínkou rovnováhy v dlouhém období skutečnost, že cena se rovná mezním nákladům, které odpovídají bodu minimálních průměrných nákladů firem → P = MC = minimum AC = cena vyrovnání
Dokonalá konkurence – situace, která bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor ve výrobě ( jediný zdroj maximalizace zisku )
→ tendence dokonalé konkurence: konkurenční sály mají tendenci tlačit firmy a odvětví v dlouhém období do stavu nulového zisku → zisková odvětví mají tendenci přitahovat vstup nových firem,tím tlačí ceny dolů a sráží zisky k nule (=normální zisk)
rovnováha v dlouhém období je rovnováha s nulovými čistými zisky ( ekonomickými x účetními )
Když výstup nabízejí dokonale konkurenční firmy s totožnými nákladovými křivkami a když firmy mohou volně vystupovat a vystupovat z odvětví, je podmínkou rovnováhy v dlouhém období skutečnost, že cena se rovná mezním nákladům, které odpovídají bodu minimálních průměrných nákladů firem → P = MC = minimum AC = cena vyrovnání
Dokonalá konkurence – situace, která bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor ve výrobě ( jediný zdroj maximalizace zisku )
→ tendence dokonalé konkurence: konkurenční sály mají tendenci tlačit firmy a odvětví v dlouhém období do stavu nulového zisku → zisková odvětví mají tendenci přitahovat vstup nových firem,tím tlačí ceny dolů a sráží zisky k nule (=normální zisk)
rovnováha v dlouhém období je rovnováha s nulovými čistými zisky ( ekonomickými x účetními )
Konkurence
konkurence
Při prodeji svých výrobků na trhu jsou firmy omezeny konkurenčním prostředím → toto konkurenční prostředí má rozmanitou strukturu ( formy )
platí většinou:
- na straně poptávky existence konkurenčního prostředí x na straně nabídky nemůžeme konkurenční prostředí vždy předpokládat.
Základní podmínkou pro efektivní konkurenci je velké množství výrobců ( dodavatelů ) každého druhu statku nebo služby. ( ideální stav )
Nejčastěji odchylky konkurence → klasifikace tržní struktury podle stupně konkurence mezi dodavateli → hlavní formy trhu:
1. dokonalá konkurence
2. nedokonalá konkurence - 2.1. monopolní konkurence
- 2.2. monopol
- 2.3. oligopol
Při prodeji svých výrobků na trhu jsou firmy omezeny konkurenčním prostředím → toto konkurenční prostředí má rozmanitou strukturu ( formy )
platí většinou:
- na straně poptávky existence konkurenčního prostředí x na straně nabídky nemůžeme konkurenční prostředí vždy předpokládat.
Základní podmínkou pro efektivní konkurenci je velké množství výrobců ( dodavatelů ) každého druhu statku nebo služby. ( ideální stav )
Nejčastěji odchylky konkurence → klasifikace tržní struktury podle stupně konkurence mezi dodavateli → hlavní formy trhu:
1. dokonalá konkurence
2. nedokonalá konkurence - 2.1. monopolní konkurence
- 2.2. monopol
- 2.3. oligopol
Konkurence
ad 1) velké množství dodavatelů prodávajících humogen. produkt
ad 2.1) velké množství dodavatelů, kteří však prodává „diferencované“ produkty.
ad 2.2) pouze jeden dodavatel
ad 2.3) jen několik málo dodavatel s významnými podíly na trhu → důl. je jejich
ekonom. síla
dokonalá konkurence
→ žádný subjekt, který vyrábí, nemá možnost ovlivnit tržní cenu –
individuální poptávka je dokonale pružná
→ při rozhodování musí volit pouze optimální objem výstupu
nedokonalá konkurence
→ trh s existencí ( alespoň ) jednoho subjektu s možností ovlivnit
tržní cenu ( možnost manipulovat s cenou )
→ při rozhodování musí volit optimální objem výstupu a zároveň
stanovit výši ceny
ad 2.1) velké množství dodavatelů, kteří však prodává „diferencované“ produkty.
ad 2.2) pouze jeden dodavatel
ad 2.3) jen několik málo dodavatel s významnými podíly na trhu → důl. je jejich
ekonom. síla
dokonalá konkurence
→ žádný subjekt, který vyrábí, nemá možnost ovlivnit tržní cenu –
individuální poptávka je dokonale pružná
→ při rozhodování musí volit pouze optimální objem výstupu
nedokonalá konkurence
→ trh s existencí ( alespoň ) jednoho subjektu s možností ovlivnit
tržní cenu ( možnost manipulovat s cenou )
→ při rozhodování musí volit optimální objem výstupu a zároveň
stanovit výši ceny
Model dokonalé konkurence
Model dokonalé konkurence má několik předpokladů:
→ velké množství firem → každá firma má malý podíl na celkovém
trhu ( žádná není dominantní )
→ firmu lze považovat za příjemce ceny
( neovlivňuje ji )
→ křivka poptávky po výstupu firmy je
dokonale pružná na úrovni převažující tržní ceny
→ homogenní produkt = produkt každé firmy je identická
s produktem všech ostatních firem
= produkty firem se dokonale nahrazují
( nemají žádné odlišení ) – př. mýdla
→ je zabráněno déle trvajícím cenovým
rozdílům mezi firmami ( firma – regulátor
cen )
→ volný příchod a odchod = nic nebrání vstupu nových forem do odvětví
= existující firmy mohou z odvětví odejít bez
větších nákladů
→ velké množství firem → každá firma má malý podíl na celkovém
trhu ( žádná není dominantní )
→ firmu lze považovat za příjemce ceny
( neovlivňuje ji )
→ křivka poptávky po výstupu firmy je
dokonale pružná na úrovni převažující tržní ceny
→ homogenní produkt = produkt každé firmy je identická
s produktem všech ostatních firem
= produkty firem se dokonale nahrazují
( nemají žádné odlišení ) – př. mýdla
→ je zabráněno déle trvajícím cenovým
rozdílům mezi firmami ( firma – regulátor
cen )
→ volný příchod a odchod = nic nebrání vstupu nových forem do odvětví
= existující firmy mohou z odvětví odejít bez
větších nákladů
Substituce faktorů
substituce faktorů
- představuje náhradu jednoho faktoru druhým
- většinou se jedná o substituci práce fyzickým kapitálem ( ruční zpracování x stroj )
specifické zdroje
geometrické ( dimenzionální ) úspory :
- uplatňují se při zpracování a převozu tekutých nebo sypkých materiálů a produktů ( technické konstrukce skladovacích, přepravních a výrobních nádrží – tanků, cisteren, rafinerií . . .)
- těmito úsporami se zdůvodňují obrovské rozměry ocelářských, chem. atd. podniků.
→ seřizovací náklady
- uplatňují se v odvětvích v sériích ← výrobní linky se musí před
začátkem výroby příslušné série speciálně seřídit → čím větší
náklady na jednotku produkce ( např. tiskárny )
- představuje náhradu jednoho faktoru druhým
- většinou se jedná o substituci práce fyzickým kapitálem ( ruční zpracování x stroj )
specifické zdroje
geometrické ( dimenzionální ) úspory :
- uplatňují se při zpracování a převozu tekutých nebo sypkých materiálů a produktů ( technické konstrukce skladovacích, přepravních a výrobních nádrží – tanků, cisteren, rafinerií . . .)
- těmito úsporami se zdůvodňují obrovské rozměry ocelářských, chem. atd. podniků.
→ seřizovací náklady
- uplatňují se v odvětvích v sériích ← výrobní linky se musí před
začátkem výroby příslušné série speciálně seřídit → čím větší
náklady na jednotku produkce ( např. tiskárny )
Specifické zdroje
→ výrobní zásoby
- vychází z pravděpodobnosti potřeby zvýšení zásob ve vztahu
jejich optimální úrovni→ při zvětšení rozsahu výroby je poměrná
úroveň zásob nižší ( menší pravděpodobnost potřeby
náhradních dílů pro větší objem strojů ve stejnou chvíli )
→ dynamické úspory z učení
- není tak úzce spjata s rozsahem výroby
- spíše je svázána s časovým průběhem výroby → v dlouhém
období dochází k omezování nákladů v souvislosti se
získáváním zkušeností ( osvojení nejlepších metod, technik,
dovednost, obratnost …) jednotlivými pracovníky.
- tyto úspory jsou typické pro nové výroby nebo technologie
- vychází z pravděpodobnosti potřeby zvýšení zásob ve vztahu
jejich optimální úrovni→ při zvětšení rozsahu výroby je poměrná
úroveň zásob nižší ( menší pravděpodobnost potřeby
náhradních dílů pro větší objem strojů ve stejnou chvíli )
→ dynamické úspory z učení
- není tak úzce spjata s rozsahem výroby
- spíše je svázána s časovým průběhem výroby → v dlouhém
období dochází k omezování nákladů v souvislosti se
získáváním zkušeností ( osvojení nejlepších metod, technik,
dovednost, obratnost …) jednotlivými pracovníky.
- tyto úspory jsou typické pro nové výroby nebo technologie
Ztráty z rozsahu
ztráty z rozsahu
- důsledkem klesajících výnosů z rozsahu ( poměrné zvýšení výstupu je nižší než poměrné zvýšení vstupů )
- úspory z rozsahu se při určitém stupni rozvoje podniku vyčerpají → mohou nastat:
→ ztráty z rozsahu
= ztráty z managementu
= ztráty ze zhoršování výrobních vztahů
- jsou způsobeny slábnoucí produktivitou jednoho nebo více výrobních faktorů
- vysoká rozhodovací aktivita → přetížení managementu → menší pružnost, vyšší
byrokracii a administrativní náročnost → růst nákladů
- proces „odcizování se“ pracovníků ve vztahu ke společným cílům a strategiím firmy
(vlivem stále užší specializace ) → rovněž větší vzájemná závislost a tím i možnost
organizace se → až stávky
- důsledkem klesajících výnosů z rozsahu ( poměrné zvýšení výstupu je nižší než poměrné zvýšení vstupů )
- úspory z rozsahu se při určitém stupni rozvoje podniku vyčerpají → mohou nastat:
→ ztráty z rozsahu
= ztráty z managementu
= ztráty ze zhoršování výrobních vztahů
- jsou způsobeny slábnoucí produktivitou jednoho nebo více výrobních faktorů
- vysoká rozhodovací aktivita → přetížení managementu → menší pružnost, vyšší
byrokracii a administrativní náročnost → růst nákladů
- proces „odcizování se“ pracovníků ve vztahu ke společným cílům a strategiím firmy
(vlivem stále užší specializace ) → rovněž větší vzájemná závislost a tím i možnost
organizace se → až stávky
Úspory z rozsahu, ztráty z rozsahu
úspory z rozsahu, ztráty z rozsahu
Celá oblast souvisí s problematikou zvýšení rozsahu (objemu) výroby v závislosti na poměru zvýšení výstupu ke zvýšení všech vstupů (ve stejném poměru) viz. K2
úspory z rozsahu
- důsledkem rostoucích výnosů z rozsahu ( poměrné zvýšení výstupu je vyšší než
poměrné zvýšení vstupů )
- praxe ukazuje, že při zvýšení rozsahu výroby firmy se změní i její jednotkové
náklady → tyto náklady většinou klasnou vlivem využití úspor z rozsahu výroby ←
firma je v tomto případě schopna reorganizovat výrobu ( včetně zavádění
výkonnějších výrobních prostředků ), což při malém rozsahu výroby nebylo možné
→ zvýšená produktivita výrobních faktorů
→ snižování dlouhodobých průměrných nákladů
Celá oblast souvisí s problematikou zvýšení rozsahu (objemu) výroby v závislosti na poměru zvýšení výstupu ke zvýšení všech vstupů (ve stejném poměru) viz. K2
úspory z rozsahu
- důsledkem rostoucích výnosů z rozsahu ( poměrné zvýšení výstupu je vyšší než
poměrné zvýšení vstupů )
- praxe ukazuje, že při zvýšení rozsahu výroby firmy se změní i její jednotkové
náklady → tyto náklady většinou klasnou vlivem využití úspor z rozsahu výroby ←
firma je v tomto případě schopna reorganizovat výrobu ( včetně zavádění
výkonnějších výrobních prostředků ), což při malém rozsahu výroby nebylo možné
→ zvýšená produktivita výrobních faktorů
→ snižování dlouhodobých průměrných nákladů
Základními zdroji úspor z rozsahu
Základními zdroji úspor z rozsahu jsou:
1) dělba práce
2) nedělitelnost výrobních faktorů
3) substituce faktorů
4) specifické zdroje
dělba práce
- nejvýznamnější zdroj
- princip, kdy výroba zboží a služeb může být rozdělena do určitých fází a úkolů → výroba zahrnuje mnoho různých výrobních operací
→ při větším rozsahu výroby se mohou jednotlivé úkoly ve vztahu k pracovní síle
specializovat
→ vzrůst produktivity práce, efektivnosti ( souvislost s organizací výroby )
→ rovněž možnost využití specializovaných výrobních prostředků ( výkon, kapacita )
nedělitelnost výrobních faktorů
- otázka vytíženosti vstupů ( především fyzického kapitálu a pracovní síly )
- např. najmu si službu x zaměstnám specialistu
částečné vytížení x schopnost plně zaměstnat )
1) dělba práce
2) nedělitelnost výrobních faktorů
3) substituce faktorů
4) specifické zdroje
dělba práce
- nejvýznamnější zdroj
- princip, kdy výroba zboží a služeb může být rozdělena do určitých fází a úkolů → výroba zahrnuje mnoho různých výrobních operací
→ při větším rozsahu výroby se mohou jednotlivé úkoly ve vztahu k pracovní síle
specializovat
→ vzrůst produktivity práce, efektivnosti ( souvislost s organizací výroby )
→ rovněž možnost využití specializovaných výrobních prostředků ( výkon, kapacita )
nedělitelnost výrobních faktorů
- otázka vytíženosti vstupů ( především fyzického kapitálu a pracovní síly )
- např. najmu si službu x zaměstnám specialistu
částečné vytížení x schopnost plně zaměstnat )
Cílem výrobce je maximalizovat zisk.
Cílem výrobce je maximalizovat zisk.
Maximalizace zisku je stav, při němž se mezní náklady rovnají mezními příjmu firmy
optimální objem produkce
rovnováha firmy
(tj. firma nemá důvod produkci ani zvyšovat ani snižovat)
výrobce bude zvyšovat produkci, dokud mezní náklady budou nižší, než mezní příjem
MR
Mezní příjem je přírůstek příjmu dosažený z prodeje dodatečné jednotky produkce
MR = ΔTR/ ΔQ
TR
Celkový příjem (výnos) je násobkem ceny za jednotku a počtem jednotek prodaného výstupu
TR = PxQ (= výnosová funkce)
Maximalizace zisku je stav, při němž se mezní náklady rovnají mezními příjmu firmy
optimální objem produkce
rovnováha firmy
(tj. firma nemá důvod produkci ani zvyšovat ani snižovat)
výrobce bude zvyšovat produkci, dokud mezní náklady budou nižší, než mezní příjem
MR
Mezní příjem je přírůstek příjmu dosažený z prodeje dodatečné jednotky produkce
MR = ΔTR/ ΔQ
TR
Celkový příjem (výnos) je násobkem ceny za jednotku a počtem jednotek prodaného výstupu
TR = PxQ (= výnosová funkce)
Zisk firmy
Zisk firmy je rozdělen mezi celkovými výnosy a celkovými náklady formy příslušejícími k výnosům
Z = TR – TC (účetní pojetí)
Firma se nesnaží ani o maximalizaci výnosů, ani o minimalizaci nákladů, ale ve svém důsledku o zvětšování rozdílu mezi výnosy a náklady.
zásadní význam mezních veličin
(tj. mezních kategorií, které jsou veličinami přírůstkovými a sledují vztah dvou proměnných, přičemž udávají, o kolik se zvýší jedna proměnná, vzroste-li druhá proměnná o jednotku)
Platí:
Firma je ochotna nést krátkodobě ekonomickou ztrátu, ale jen do výše fixních nákladů. Pokud její příjem již nepokrývá ani variabilní náklady, zastavuje svou činnost. V dlouhém období není firma ochotna nést žádnou ekonomickou ztrátu a odchází z trhu do jiné příležitosti.
Z = TR – TC (účetní pojetí)
Firma se nesnaží ani o maximalizaci výnosů, ani o minimalizaci nákladů, ale ve svém důsledku o zvětšování rozdílu mezi výnosy a náklady.
zásadní význam mezních veličin
(tj. mezních kategorií, které jsou veličinami přírůstkovými a sledují vztah dvou proměnných, přičemž udávají, o kolik se zvýší jedna proměnná, vzroste-li druhá proměnná o jednotku)
Platí:
Firma je ochotna nést krátkodobě ekonomickou ztrátu, ale jen do výše fixních nákladů. Pokud její příjem již nepokrývá ani variabilní náklady, zastavuje svou činnost. V dlouhém období není firma ochotna nést žádnou ekonomickou ztrátu a odchází z trhu do jiné příležitosti.
Pokud jsou mezní náklady
Pokud jsou mezní náklady
→ pod průměrnými náklady, táhnou průměrné náklady
dolů
→ když se MC přesně vyrovnají s AC průměrné náklady,
průměrné náklady nerostou ani neklesají a jsou ve svém
minimu
→ když jsou MC nad AC, táhnou AC směrem vzhůru
Podstatou vztahu mezi náklady a výrobou je:
-pro každou úroveň výstupu si firma musí vybrat nejméně nákladnou kombinaci vstupů→ taková kombinace, která produkuje příslušný výstup při nejnižších nákladech
výroba produkující nejméně nákladným způsobe
podstata efektivnosti
(S použitím údajů o produkci a údajů o cenách vstupů můžeme pro každou úroveň výstupu propočítat celkové výrobní náklady )
Ekonomové uznávají, že plánovací a realizační rozhodování si může vyžádat dlouhé časové období. Rozlišují se proto tři odlišná časová období analýzy výroby nákladů :
→ pod průměrnými náklady, táhnou průměrné náklady
dolů
→ když se MC přesně vyrovnají s AC průměrné náklady,
průměrné náklady nerostou ani neklesají a jsou ve svém
minimu
→ když jsou MC nad AC, táhnou AC směrem vzhůru
Podstatou vztahu mezi náklady a výrobou je:
-pro každou úroveň výstupu si firma musí vybrat nejméně nákladnou kombinaci vstupů→ taková kombinace, která produkuje příslušný výstup při nejnižších nákladech
výroba produkující nejméně nákladným způsobe
podstata efektivnosti
(S použitím údajů o produkci a údajů o cenách vstupů můžeme pro každou úroveň výstupu propočítat celkové výrobní náklady )
Ekonomové uznávají, že plánovací a realizační rozhodování si může vyžádat dlouhé časové období. Rozlišují se proto tři odlišná časová období analýzy výroby nákladů :
Velmi krátké období ( ultra krátké )
→ velmi krátké období ( ultra krátké )
- nemůže během něho dojít k žádné změně výroby ( výrobní kapacita firmy je
omezena pevnou nabídkou v podstatě všech výrobních faktorů )
- náklady v tomto období jsou fixní
→ krátké období
- lze přizpůsobit variabilní vstupy ( materiál, práce), ale dostatečně dlouhé pro možnost změny všech vstupů→
- nelze přizpůsobit režijní faktory (budovy, zařízení)
- pracovní a materiálové náklady = fixní C
- výrobní kapacita firmy je omezena pevnou nabídkou alespoň jednoho výrobního faktoru
→ dlouhé období
- lze přizpůsobit všechny vstupy
- všechny náklady jsou variabilní a žádné nejsou fixní
- nabídka žádného výrobního faktoru není pevná
- výrobní kapacita se rozšiřuje pomocí investic
Platí: Rozšíření rozsahu výroby můžeme dosáhnout velmi rychle, jestliže je výroba náročná pouze z hlediska spotřeby práce → nevyžaduje velké množství kapitálu
- nemůže během něho dojít k žádné změně výroby ( výrobní kapacita firmy je
omezena pevnou nabídkou v podstatě všech výrobních faktorů )
- náklady v tomto období jsou fixní
→ krátké období
- lze přizpůsobit variabilní vstupy ( materiál, práce), ale dostatečně dlouhé pro možnost změny všech vstupů→
- nelze přizpůsobit režijní faktory (budovy, zařízení)
- pracovní a materiálové náklady = fixní C
- výrobní kapacita firmy je omezena pevnou nabídkou alespoň jednoho výrobního faktoru
→ dlouhé období
- lze přizpůsobit všechny vstupy
- všechny náklady jsou variabilní a žádné nejsou fixní
- nabídka žádného výrobního faktoru není pevná
- výrobní kapacita se rozšiřuje pomocí investic
Platí: Rozšíření rozsahu výroby můžeme dosáhnout velmi rychle, jestliže je výroba náročná pouze z hlediska spotřeby práce → nevyžaduje velké množství kapitálu
Variabilní náklady
Variabilní náklady ( VC ) představují korunové výdaje, které se mění s úrovní výstupu a zahrnují všechny náklady, které nejsou fixní :
- tvoří je položky jako:
→ platy za suroviny, materiály
→ mzdy
→ paliva, elektřina
Celkové náklady ( TC ) představují celkové korunové výdaje potřebné k vyrobení každé úrovně výstupu ( množství produkce )
- celkové náklady rostou, jestliže roste objem produkce
- předpokládá se, že jsou minimální a dosažitelné
→ TC = VC + FC
- nárůst TC mezi libovolnými dvěma úrovněmi výstupu je ve skutečnosti stejný jako nárůst VC → FC zůstávají stále konstantní, takže při porovnání C ( nákladů ) mezi dvěma odlišnými úrovněmi výstupu se „vyruší“
- tvoří je položky jako:
→ platy za suroviny, materiály
→ mzdy
→ paliva, elektřina
Celkové náklady ( TC ) představují celkové korunové výdaje potřebné k vyrobení každé úrovně výstupu ( množství produkce )
- celkové náklady rostou, jestliže roste objem produkce
- předpokládá se, že jsou minimální a dosažitelné
→ TC = VC + FC
- nárůst TC mezi libovolnými dvěma úrovněmi výstupu je ve skutečnosti stejný jako nárůst VC → FC zůstávají stále konstantní, takže při porovnání C ( nákladů ) mezi dvěma odlišnými úrovněmi výstupu se „vyruší“
Mezní náklady
Mezní náklady ( MC ) představují přírůstek celkových nákladů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku
- tj. dodatečné náklady na výrobu jedné dodatečné jednotky výstupu
- jsou určující pro rozhodování firem kolik ( jaký objem produkce ) bude firma vyrábět
a prodávat ( nabídka )
- může jít i o snížení celkových nákladů v důsledku zmenšení výstupu o jednotku
Průměrné náklady ( AC ) jsou náklady na jednotku produkce
- nazývají se rovněž „jednicové“ nebo „jednotkové“ náklady
- jejich srovnáním s cenou ( nebo průměrným příjmem ) firmě umožňuje určit, zda vyrábí se ziskem nebo ne
- jejich hodnotu zjistíme, jestliže celkové náklady vydělíme objemem produkce
C ( náklady)
AC = TC
platí:
Křivku AC vždy protíná v jejím minimálním bodě rostoucí křivka MC
- tj. dodatečné náklady na výrobu jedné dodatečné jednotky výstupu
- jsou určující pro rozhodování firem kolik ( jaký objem produkce ) bude firma vyrábět
a prodávat ( nabídka )
- může jít i o snížení celkových nákladů v důsledku zmenšení výstupu o jednotku
Průměrné náklady ( AC ) jsou náklady na jednotku produkce
- nazývají se rovněž „jednicové“ nebo „jednotkové“ náklady
- jejich srovnáním s cenou ( nebo průměrným příjmem ) firmě umožňuje určit, zda vyrábí se ziskem nebo ne
- jejich hodnotu zjistíme, jestliže celkové náklady vydělíme objemem produkce
C ( náklady)
AC = TC
platí:
Křivku AC vždy protíná v jejím minimálním bodě rostoucí křivka MC
Analýza nákladů a výnosů, efektivnost, maximalizace zisku, analýza bodu
analýza nákladů a výnosů, efektivnost, maximalizace zisku, analýza bodu
zvratu
Náklady jsou středem zájmů všech manažerů ← každá koruna nákladů snižuje zisk firmy → náklady jsou základním ukazatelem efektivnosti
Výsledkem správného manažerského úsilí = fixní a variabilní náklady na určité množství produkce jsou firemní minimální náklady nutné k vyrobení této úrovně výstupu.
Fixní náklady ( FC ) představují celkový korunový výdaj, který se zaplatí, i když se nevyrobí žádný výstup.
-nejsou ovlivněny žádnou změnou množství výstupu
- nezývají se rovněž „režijní“ nebo „zapuštěné“ náklady
- tvoří je položky jako :
- smluvní platby za výstavbu budov
- pronájem zařízení
- úrokové platby z půjček
- platby za pronájem pozemků
zvratu
Náklady jsou středem zájmů všech manažerů ← každá koruna nákladů snižuje zisk firmy → náklady jsou základním ukazatelem efektivnosti
Výsledkem správného manažerského úsilí = fixní a variabilní náklady na určité množství produkce jsou firemní minimální náklady nutné k vyrobení této úrovně výstupu.
Fixní náklady ( FC ) představují celkový korunový výdaj, který se zaplatí, i když se nevyrobí žádný výstup.
-nejsou ovlivněny žádnou změnou množství výstupu
- nezývají se rovněž „režijní“ nebo „zapuštěné“ náklady
- tvoří je položky jako :
- smluvní platby za výstavbu budov
- pronájem zařízení
- úrokové platby z půjček
- platby za pronájem pozemků
6.2 Ekonomický růst
= změna tokových veličin (GNP, nár. důchodu) v čase
- lze zkoumat rozdíl (odečíst), koeficient růstu a tempo růstu
Tempo růstu PP
= součet dlouhodobého tempa růstu souhrnné produktivity a objemu výr. faktorů při jejich plném využití
- závisí na:
a) tempu růstu vstupů (výr. faktorů)
b) tempu růstu souhrnné produktivity (lepší využití vstupů)
růst prod. práce
růst účinnosti kapitálu (v objemu reál. produktu/1 jednotka kap.)
pokles materiálové a energetické náročnosti výroby
- pokud roste AS a AD stejně rychle: míra využití výr. faktorů se nezměnila, cen. hladina zůstala stabilní
Poptávka a recese
skutečný produkt odpovídá potenciálnímu
pokud se AD sníží, poklesne cen. hladina i reál.
produkt (skutečný produkt se dostává pod úroveň
potenciálního – nejsou v plné míře využívány výr.
faktory mezera produktu) – klasický případ recese
- lze zkoumat rozdíl (odečíst), koeficient růstu a tempo růstu
Tempo růstu PP
= součet dlouhodobého tempa růstu souhrnné produktivity a objemu výr. faktorů při jejich plném využití
- závisí na:
a) tempu růstu vstupů (výr. faktorů)
b) tempu růstu souhrnné produktivity (lepší využití vstupů)
růst prod. práce
růst účinnosti kapitálu (v objemu reál. produktu/1 jednotka kap.)
pokles materiálové a energetické náročnosti výroby
- pokud roste AS a AD stejně rychle: míra využití výr. faktorů se nezměnila, cen. hladina zůstala stabilní
Poptávka a recese
skutečný produkt odpovídá potenciálnímu
pokud se AD sníží, poklesne cen. hladina i reál.
produkt (skutečný produkt se dostává pod úroveň
potenciálního – nejsou v plné míře využívány výr.
faktory mezera produktu) – klasický případ recese
Nabídka a recese
- nemění se velikost AD a sníží se AS
- AS se posune doleva ("před" hranici PP) – např. zvýšení nákladů
- důsledek: reálný produkt se snižuje probíhá recese
- navíc: stouply ceny a nominální produkt
- slumpflace = recese + růst cen (inflace)
1.1 Teorie hosp. cyklu
- HC = víceméně pravidelné kolísání skutečného produktu kolem reál. produktu
Fáze cyklu
1) kontrakce – pokles skut. produkce; recese = pokles skut. produktu po dobu 6 měsíců; deprese = dlouhodobý a hluboký pokles
2) dno (sedlo) – bod, ve kterém skut. produkt dosahuje minima (dolní bod zvratu)
3) vzestup (expanze) – skut. produkt roste rychleji než PP; je vždy na vyšší úrovni než předchozí vzestup konjunktura = období, kdy skut. produkt převyšuje úroveň dosaženou v předchozím cyklu
4) vrchol – bod, ve kterém skut. produkt dosahuje maxima (horní bod zvratu)
- AS se posune doleva ("před" hranici PP) – např. zvýšení nákladů
- důsledek: reálný produkt se snižuje probíhá recese
- navíc: stouply ceny a nominální produkt
- slumpflace = recese + růst cen (inflace)
1.1 Teorie hosp. cyklu
- HC = víceméně pravidelné kolísání skutečného produktu kolem reál. produktu
Fáze cyklu
1) kontrakce – pokles skut. produkce; recese = pokles skut. produktu po dobu 6 měsíců; deprese = dlouhodobý a hluboký pokles
2) dno (sedlo) – bod, ve kterém skut. produkt dosahuje minima (dolní bod zvratu)
3) vzestup (expanze) – skut. produkt roste rychleji než PP; je vždy na vyšší úrovni než předchozí vzestup konjunktura = období, kdy skut. produkt převyšuje úroveň dosaženou v předchozím cyklu
4) vrchol – bod, ve kterém skut. produkt dosahuje maxima (horní bod zvratu)
Převis nabídky má za následek ( u zboží ) :
Převis nabídky má za následek ( u zboží ) :
- přebytek ve formě nadprodukce ( výrobci mohou za minimální cenu vyrobit libovolné množství ) většinou odkupuje vláda ( vládní garance )
- náklady na nákup přebytků jsou enormní → zatížení daňových poplatníků
- vláda nese další náklady spojení se skladováním a likvidací přebytků
- častým způsobem zbavení se přebytků je vstup s tímto zbožím na zahraniční trhy za dotované ceny → snižují se světové ceny na úkor efektivnějších výrobců
příklad:
Společenská zemědělská politika EU ( CAP ) → silná lobby schopná vykonávat tlak na politické činitele. Existence intervenčních agentur EU, které od zemědělců odkupují všechny přebytky, které nedokáží prodat na trhu, za garantované ceny. Dnešní východiska – restrikce v případě nadprodukce nad určitý objem výroby.
Efekty minimálních cen jsou zcela odlišné při jejich uplatnění u služeb ← nadbytečná produkce služeb nemůže být skladována.
Převis nabídky ( u služeb ) má za následek:
- přebytečná kapacita služeb bez možnosti cenové konkurence vede ke konkurenci necenové → masivní reklamy
- další zvýšené náklady, které spolu nevytížeností kapacity snižují celkový objem zisků
- přebytek ve formě nadprodukce ( výrobci mohou za minimální cenu vyrobit libovolné množství ) většinou odkupuje vláda ( vládní garance )
- náklady na nákup přebytků jsou enormní → zatížení daňových poplatníků
- vláda nese další náklady spojení se skladováním a likvidací přebytků
- častým způsobem zbavení se přebytků je vstup s tímto zbožím na zahraniční trhy za dotované ceny → snižují se světové ceny na úkor efektivnějších výrobců
příklad:
Společenská zemědělská politika EU ( CAP ) → silná lobby schopná vykonávat tlak na politické činitele. Existence intervenčních agentur EU, které od zemědělců odkupují všechny přebytky, které nedokáží prodat na trhu, za garantované ceny. Dnešní východiska – restrikce v případě nadprodukce nad určitý objem výroby.
Efekty minimálních cen jsou zcela odlišné při jejich uplatnění u služeb ← nadbytečná produkce služeb nemůže být skladována.
Převis nabídky ( u služeb ) má za následek:
- přebytečná kapacita služeb bez možnosti cenové konkurence vede ke konkurenci necenové → masivní reklamy
- další zvýšené náklady, které spolu nevytížeností kapacity snižují celkový objem zisků
Minimální ceny
Minimální ceny ve službách jsou většinou realizovány kartely = dohodami mezi poskytovateli služeb a fixaci cen a rozdělení trhů mezi sebe ( ve většině států jsou nezákonné, ale vlády dělají výjimky pro velké množství průmyslových odvětví a profesí.
příklad:
Mezinárodní letecký kartel IATA je podporován většinou národních vlád → podpora vlastní, většinou státem vlastnické letecké společnosti → stanovení cen pravidelných letů nad úrovní volného trhu.
Velké ohrožení = charterové lety ( nevztahují se na ně regulované ceny )
= prodej zlevněných letenek
Regulace cen obecně může společnost zatíží vysokými náklady v důsledku neefektivní alokace zdrojů vlivem deformace tržní ( rovnovážné ) ceny. Je proto důležité, aby vláda při rozhodování a jejich zavedení poměřovala možný prospěch s náklady.
příklad:
Mezinárodní letecký kartel IATA je podporován většinou národních vlád → podpora vlastní, většinou státem vlastnické letecké společnosti → stanovení cen pravidelných letů nad úrovní volného trhu.
Velké ohrožení = charterové lety ( nevztahují se na ně regulované ceny )
= prodej zlevněných letenek
Regulace cen obecně může společnost zatíží vysokými náklady v důsledku neefektivní alokace zdrojů vlivem deformace tržní ( rovnovážné ) ceny. Je proto důležité, aby vláda při rozhodování a jejich zavedení poměřovala možný prospěch s náklady.
Faktory působící na výši měn. kurzu
1) vývoj ZO
- roste export německých SaS do USA roste poptávka po německé měně (je potřebná k platbám pro importéry německého zboží) apreciace kurzu marky
2) vývoj reál. úrok. sazeb
- rozdílná výše v různých zemích
- horké peníze peníze hledající umístění v zemích s vysokými úroky; představují poptávku po měně země s vyššími úroky
- CP GB jsou úročeny 8 %, CP USA 10 % britští investoři budou nabízet GBP k získání USD na nákup amerických obligací + američtí investoři budou ukládat svůj kapitál do amerických CP jejich P po librách poklesne depreciace libry + apreciace dolaru (posun křivky D dolů)
3) stav platební bilance
- při aktivní bilanci měna apreciuje
4) inflační znehodnocení
- měna země s rychlejší inflací než v ostatních zemích má tendenci k depreciaci
- cen. hladina roste v zahraničí pomaleji než doma dáváme přednost zahraničnímu zboží růst poptávky po zahraniční měně domácí měna depreciuje
- možná regulace: protekcionistická obch. politika, řada SaS není předmětem ZO, národní zvyklosti
- roste export německých SaS do USA roste poptávka po německé měně (je potřebná k platbám pro importéry německého zboží) apreciace kurzu marky
2) vývoj reál. úrok. sazeb
- rozdílná výše v různých zemích
- horké peníze peníze hledající umístění v zemích s vysokými úroky; představují poptávku po měně země s vyššími úroky
- CP GB jsou úročeny 8 %, CP USA 10 % britští investoři budou nabízet GBP k získání USD na nákup amerických obligací + američtí investoři budou ukládat svůj kapitál do amerických CP jejich P po librách poklesne depreciace libry + apreciace dolaru (posun křivky D dolů)
3) stav platební bilance
- při aktivní bilanci měna apreciuje
4) inflační znehodnocení
- měna země s rychlejší inflací než v ostatních zemích má tendenci k depreciaci
- cen. hladina roste v zahraničí pomaleji než doma dáváme přednost zahraničnímu zboží růst poptávky po zahraniční měně domácí měna depreciuje
- možná regulace: protekcionistická obch. politika, řada SaS není předmětem ZO, národní zvyklosti
Teorie kurzu podle parity kupní síly
- kurz je určen poměrem kupních sil dvou měn (poměr stejného souboru zboží oceněných cenami v jedné i druhé zemi jejich nár. měnami)
- je to přirozený kurz, ke kterému by měl tržní kurz směřovat
Systémy měn. kurzů
a) fixní
- před. v období zlatého standardu
- měnové parity byly určeny zlatými obsahy nár. měn, zlato se mohlo volně pohybovat v platbách mezi zeměmi
- automatická stabilita kurzů (kolísání okolo parity ve velmi úzkém rozpětí)
b) volně pohyblivé (plovoucí) – floating
- volný pohyb kurzů na základě vývoje poptávky po devizách a jejich nabídky (bez zásahů stát. institucí)
c) řízený floating
- dochází při něm k devizovým intervencím na deviz. trzích (nákupy a prodeje deviz centrálními bankami)
- cíl: zabránit nadměrným kurz. výkyvům či udržet výkyvy v urč. závazně stanoveném rozpětí
- např. Bretton-Woodský systém nebo EMS
- je to přirozený kurz, ke kterému by měl tržní kurz směřovat
Systémy měn. kurzů
a) fixní
- před. v období zlatého standardu
- měnové parity byly určeny zlatými obsahy nár. měn, zlato se mohlo volně pohybovat v platbách mezi zeměmi
- automatická stabilita kurzů (kolísání okolo parity ve velmi úzkém rozpětí)
b) volně pohyblivé (plovoucí) – floating
- volný pohyb kurzů na základě vývoje poptávky po devizách a jejich nabídky (bez zásahů stát. institucí)
c) řízený floating
- dochází při něm k devizovým intervencím na deviz. trzích (nákupy a prodeje deviz centrálními bankami)
- cíl: zabránit nadměrným kurz. výkyvům či udržet výkyvy v urč. závazně stanoveném rozpětí
- např. Bretton-Woodský systém nebo EMS
4.3 Mezinárodní měnový systém
- je představován soustavou pravidel a institucí, které formují vývoj peněž. vztahů v mezinár. měřítku
- Bretton-Woodský systém – fungoval po WW2 až do 70. let v RTE
- současný MMS – převládá řízený floating bez stanovení závazných pásem oscilace; existence EMS; význam zlata upadá; nadnárodní měnové jednotky; MMF, Světová banka
Oddíl III – Makroekonomická rovnováha a její poruchy
5. Modely ekonomické rovnováhy
5.1 Klasický model
5.2 Keynesiánský model
5.3 Model agregátní nabídky a poptávky
6. Ekonomický růst a hosp. cyklus
6.1 Ekonomická síla a úroveň
- ekonomická síla = absolutní objem finálních SaS, který se v EKO vyrobí za urč. čas
- množství finální produkce měříme nejč. HDP
- ekonomická úroveň vyjadřuje, jak účinně země využívají disponibilní výr. faktory + slouží k vyjádření živ. úrovně v dané zemi; měříme ji pomocí GDP nebo nár. důchodu na jednoho obyvatele
- Bretton-Woodský systém – fungoval po WW2 až do 70. let v RTE
- současný MMS – převládá řízený floating bez stanovení závazných pásem oscilace; existence EMS; význam zlata upadá; nadnárodní měnové jednotky; MMF, Světová banka
Oddíl III – Makroekonomická rovnováha a její poruchy
5. Modely ekonomické rovnováhy
5.1 Klasický model
5.2 Keynesiánský model
5.3 Model agregátní nabídky a poptávky
6. Ekonomický růst a hosp. cyklus
6.1 Ekonomická síla a úroveň
- ekonomická síla = absolutní objem finálních SaS, který se v EKO vyrobí za urč. čas
- množství finální produkce měříme nejč. HDP
- ekonomická úroveň vyjadřuje, jak účinně země využívají disponibilní výr. faktory + slouží k vyjádření živ. úrovně v dané zemi; měříme ji pomocí GDP nebo nár. důchodu na jednoho obyvatele
Nepříliš tvrdé postihy
3) nepříliš tvrdé postihy + střední pravděpodobnost prokázání porušení zákona → někteří obchodníci dodržují a někteří nedodržují regulované ceny
→ vznik černého trhu, tj. nezákonného obchodu
- někteří spotřebitelé, pociťující nedostatek, jsou ochotni zaplatit „přirážku“ k ceně, která vyrovnává náklady při obchodování na takovémto trhu
- z dlouhodobějšího hlediska pak může na takovémto trhu dojít k projevů inflačních cen
Minimální ceny
Stanovení minimální ceny se provádí proto, aby se cena zboží udržela nad rovnovážnou cenou, na které by se ustálila v podmínkách volného trhu
důsledkem je převis nabídky a vznik přebytku na trhu ( jedná se o zvýhodňování výrobců ), který nelze v tomto případě odstranit poklesem cen.
→ vznik černého trhu, tj. nezákonného obchodu
- někteří spotřebitelé, pociťující nedostatek, jsou ochotni zaplatit „přirážku“ k ceně, která vyrovnává náklady při obchodování na takovémto trhu
- z dlouhodobějšího hlediska pak může na takovémto trhu dojít k projevů inflačních cen
Minimální ceny
Stanovení minimální ceny se provádí proto, aby se cena zboží udržela nad rovnovážnou cenou, na které by se ustálila v podmínkách volného trhu
důsledkem je převis nabídky a vznik přebytku na trhu ( jedná se o zvýhodňování výrobců ), který nelze v tomto případě odstranit poklesem cen.
- expanzivní politika
- expanzivní politika (stimulována tvorba peněz) posun křivky doprava
- restriktivní politika posun křivky doleva
- tvoří jej poptávka po penězích a jejich nabídka
- předmětem obchodu se stávají peníze – je poskytován úvěr
- rozdíl proti trhu kapitálu: ten je dlouhodobý
- rovnovážná úrok. sazba = výsledek střetu nabídky a poptávky na peněž. trhu
4. Mezinárodní trh
4.1 Devizové trhy
- volně směnitelné měny = měny, při jejich využívání v běžných (ne kapitálových) platbách nejsou kladeny závažnější překážky a které se zároveň v mezinár. vztazích fakticky intenzivně používají
- mezinárodní trh peněz – dochází na něm ke střetu nabídky a poptávky po měn. prostředcích; obchoduje se na něm s valutami (cizí hotovostní peníze) i s devizami (pohledávky znějící na cizí měnu a v cizí měně splatné)
- restriktivní politika posun křivky doleva
- tvoří jej poptávka po penězích a jejich nabídka
- předmětem obchodu se stávají peníze – je poskytován úvěr
- rozdíl proti trhu kapitálu: ten je dlouhodobý
- rovnovážná úrok. sazba = výsledek střetu nabídky a poptávky na peněž. trhu
4. Mezinárodní trh
4.1 Devizové trhy
- volně směnitelné měny = měny, při jejich využívání v běžných (ne kapitálových) platbách nejsou kladeny závažnější překážky a které se zároveň v mezinár. vztazích fakticky intenzivně používají
- mezinárodní trh peněz – dochází na něm ke střetu nabídky a poptávky po měn. prostředcích; obchoduje se na něm s valutami (cizí hotovostní peníze) i s devizami (pohledávky znějící na cizí měnu a v cizí měně splatné)
4.2 Měnové kurzy
- měnový kurz = cena urč. národní měn. jednotky vyjádřená v jiné nár. měnové jednotce
a) přímý – urč. množství domácích peněž. jednotek za jednotku měny zahraniční
b) nepřímý – urč. množství zahr. měn. jednotek za jednotku domácí měny
- měnová parita = úředně stanovený poměr dvou měn. jednotek (např. na základě zlatých obsahů /dříve/ nebo přímým určením); kurz osciluje okolo této parity
Apreciace a depreciace
a) depreciace (znehodnocení) měny – pokles kurzu
b) apreciace (zhodnocení) měny – vzestup kurzu
!!! devalvace – pokles úředně stanoveného poměru dvou měn (změna měn. parity)
revalvace – dochází k růstu úředně stanoveného poměru
a) přímý – urč. množství domácích peněž. jednotek za jednotku měny zahraniční
b) nepřímý – urč. množství zahr. měn. jednotek za jednotku domácí měny
- měnová parita = úředně stanovený poměr dvou měn. jednotek (např. na základě zlatých obsahů /dříve/ nebo přímým určením); kurz osciluje okolo této parity
Apreciace a depreciace
a) depreciace (znehodnocení) měny – pokles kurzu
b) apreciace (zhodnocení) měny – vzestup kurzu
!!! devalvace – pokles úředně stanoveného poměru dvou měn (změna měn. parity)
revalvace – dochází k růstu úředně stanoveného poměru
Převis poptávky
Převis poptávky má další následky ( v podstatě závisí na přísnosti s jakou je dodržování zákonem stanovené ceny vyžadováno) :
1) postihy jsou zanedbatelné + malá pravděpodobnost prokázání porušení zákona → důsledky regulace budou zanedbatelné.
- cena stanovená státem může být ignorována
- obchodníci budou pravděpodobně pracovat s pokutami jako s daní → zvýší o ně své náklady
- v tomto případě se křivka nabídky posune vzhůru a doleva a vyústí ve zvýšení cen
- stanovení maximální ceny se projeví opačným efektem → spotřebitel platí vyšší ceny
2) tvrdé postihy + vysoká úroveň dozoru → striktní dodržování regulované ceny
1) postihy jsou zanedbatelné + malá pravděpodobnost prokázání porušení zákona → důsledky regulace budou zanedbatelné.
- cena stanovená státem může být ignorována
- obchodníci budou pravděpodobně pracovat s pokutami jako s daní → zvýší o ně své náklady
- v tomto případě se křivka nabídky posune vzhůru a doleva a vyústí ve zvýšení cen
- stanovení maximální ceny se projeví opačným efektem → spotřebitel platí vyšší ceny
2) tvrdé postihy + vysoká úroveň dozoru → striktní dodržování regulované ceny
Snížené dodávky
- snížené dodávky ( převis poptávky nemůže být eliminován nárůstem cen ) mohou být spotřebitelům alokovány dvěmi způsoby :
a) neformálním přídělovým systémem
- je prováděn samotnými dodavateli ( jednotlivě nebo kolektivně)
= systém čekání ve frontách
= diskriminace určitých spotřebitelů
= systém prvního příchozího
→ nerovnost spotřebitelů a libovůle obchodníků
b) formální přídělový systém
- je prováděn prostřednictvím státu formou rozhodování úředníků = většinou přídělové lístky, kupóny, opravňující k limitovaným nákupům zboží
→ nerovnost spotřebitelů vzhledem k jejich individuálním potřebám a libovůle úředníků
a) neformálním přídělovým systémem
- je prováděn samotnými dodavateli ( jednotlivě nebo kolektivně)
= systém čekání ve frontách
= diskriminace určitých spotřebitelů
= systém prvního příchozího
→ nerovnost spotřebitelů a libovůle obchodníků
b) formální přídělový systém
- je prováděn prostřednictvím státu formou rozhodování úředníků = většinou přídělové lístky, kupóny, opravňující k limitovaným nákupům zboží
→ nerovnost spotřebitelů vzhledem k jejich individuálním potřebám a libovůle úředníků
Druhy poptávky po penězích
a) transakční poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny
- jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy výrobků a služeb, podniky na výplatu mezd,…
b) majetková poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako uchovatele hodnoty
- ek. subjekty drží urč. část svého majetku v podobě peněz jako vysoce likvidní formy majetku, vedle jiných forem (termínovaná depozita, CP, nemovitosti,…)
V obou případech je důležitý vztah poptávky po penězích a úrok. sazby, neboť úrok je nákladem na držbu peněz.
Grafické zobrazení poptávky po penězích
- křivka poptávky po penězích: s růstem úrok. sazby poptávka po penězích klesá
- vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny
- jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy výrobků a služeb, podniky na výplatu mezd,…
b) majetková poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako uchovatele hodnoty
- ek. subjekty drží urč. část svého majetku v podobě peněz jako vysoce likvidní formy majetku, vedle jiných forem (termínovaná depozita, CP, nemovitosti,…)
V obou případech je důležitý vztah poptávky po penězích a úrok. sazby, neboť úrok je nákladem na držbu peněz.
Grafické zobrazení poptávky po penězích
- křivka poptávky po penězích: s růstem úrok. sazby poptávka po penězích klesá
3.2 Nabídka peněz
= tvorba peněz
a) tvorba bankovek – viz výše
b) tvorba depozitních (bankovních) peněz – viz dále
Bankovní soustava
- v TE má dva okruhy:
a) centrální banka
- podoba jedné banky (Deutsche Bundesbank) nebo systému bank (FED)
- instituce zřízená vládou; v řadě zemí je ve svém rozhodování samostatná
- funkce: provádění fin. operací vlády, emise bankovek, poskytování úvěrů obch. bankám, spravování měn. rezervy, regulace činnosti KB
b) obchodní (komerční) banky
- vykonávají operace aktivní (poskytují úvěry), pasivní (přijímají vklady, vydávají obligace a akcie) a zprostředkovatelské (služby klientům)
- jsou to zprav. soukromé podniky, hospodařící podle ziskového kritéria
- jejich činnost výrazně ovlivňuje vláda a CB – zabezpečuje stabilitu bank. soustavy + reguluje tvorbu bankovních peněz
a) tvorba bankovek – viz výše
b) tvorba depozitních (bankovních) peněz – viz dále
Bankovní soustava
- v TE má dva okruhy:
a) centrální banka
- podoba jedné banky (Deutsche Bundesbank) nebo systému bank (FED)
- instituce zřízená vládou; v řadě zemí je ve svém rozhodování samostatná
- funkce: provádění fin. operací vlády, emise bankovek, poskytování úvěrů obch. bankám, spravování měn. rezervy, regulace činnosti KB
b) obchodní (komerční) banky
- vykonávají operace aktivní (poskytují úvěry), pasivní (přijímají vklady, vydávají obligace a akcie) a zprostředkovatelské (služby klientům)
- jsou to zprav. soukromé podniky, hospodařící podle ziskového kritéria
- jejich činnost výrazně ovlivňuje vláda a CB – zabezpečuje stabilitu bank. soustavy + reguluje tvorbu bankovních peněz
Jak tvoří banky peníze?
- za normálních okolností je vyloučeno, že by všichni vkladatelé vyzvedli naráz své vklady banka může se svěřenými vklady urč. způsobem disponovat
- míra rezerv = podíl rezerv na depozitech (peníze, které banka musí držet)
- multiplikovaná expanze bank. Depozit
-
stádium přírůstek depozit přír. půjček a inv. přírůstek rezerv
1. 1.000 900 100
2. 900 810 90
další 8.100 7.290 810
CELÝ BANK. SYSTÉM 10.000 9.000 1.000
- multiplikátor nabídky peněz = 1/míra rezerv jaký je přírůstek depozit v souvislosti s přírůstkem rezerv o jednotku
- praxe: část peněz uniká do oběhu mimo bank. soustavu; banky mohou udržovat bank. rezervy nad stanovenou min. výši
- křivka nabídky peněz – buď velmi šikmá křivka, nebo zcela kolmá přímka (naprosto necitlivá na výši úrok. sazby)
- změna nabídky peněz při dané úrok. sazbě (posun křivky) je způsobena změnou politiky CB
- míra rezerv = podíl rezerv na depozitech (peníze, které banka musí držet)
- multiplikovaná expanze bank. Depozit
-
stádium přírůstek depozit přír. půjček a inv. přírůstek rezerv
1. 1.000 900 100
2. 900 810 90
další 8.100 7.290 810
CELÝ BANK. SYSTÉM 10.000 9.000 1.000
- multiplikátor nabídky peněz = 1/míra rezerv jaký je přírůstek depozit v souvislosti s přírůstkem rezerv o jednotku
- praxe: část peněz uniká do oběhu mimo bank. soustavu; banky mohou udržovat bank. rezervy nad stanovenou min. výši
- křivka nabídky peněz – buď velmi šikmá křivka, nebo zcela kolmá přímka (naprosto necitlivá na výši úrok. sazby)
- změna nabídky peněz při dané úrok. sazbě (posun křivky) je způsobena změnou politiky CB
Regulace cen
regulace cen
Regulace cen představuje zásah státu do trhu způsobem stanovení minimálních nebo maximálních cen
trh podléhá regulace, tzn. není volný
Maximální ceny
Stanovení maximální ceny = cenového stropu se provádí proto, aby se cena zboží udržela pod rovnovážnou cenou, na který by se ustálila v podmínkách volného obchodu. Snaha chránit spotřebitele před vysokými cenami státků, zejména uspokojujících základní potřeby.
důsledkem je převis poptávky a vznik nedostatku zboží na trhu ( jedná se tedy pouze zdánlivě o opatření ve prospěch spotřebitele ), který nelze v tomto případě odstranit nárůstem cen.
Regulace cen představuje zásah státu do trhu způsobem stanovení minimálních nebo maximálních cen
trh podléhá regulace, tzn. není volný
Maximální ceny
Stanovení maximální ceny = cenového stropu se provádí proto, aby se cena zboží udržela pod rovnovážnou cenou, na který by se ustálila v podmínkách volného obchodu. Snaha chránit spotřebitele před vysokými cenami státků, zejména uspokojujících základní potřeby.
důsledkem je převis poptávky a vznik nedostatku zboží na trhu ( jedná se tedy pouze zdánlivě o opatření ve prospěch spotřebitele ), který nelze v tomto případě odstranit nárůstem cen.
2. Peněžní agregáty
2.1 Formy peněz
Historické formy peněz
- peníze = všeobecně uznávaný prostředek směny a platební prostředek
- nejprve měly formu zbožových (komoditních) peněz – plátno, dobytek, kožešiny, obecné kovy drahé kovy (trvanlivé, snadno přenositelné, dělitelné)
- bankovky (17. stol.) – vyvinuly se z dlužních úpisů, byly emitovány řadou soukromých obch. bank, kdykoli směnitelné za zlato podmínkou bylo alespoň částečné krytí emise bankovek zlatem byly rovnocenným zástupcem zlata
- státovky – peníze emitované z rozhodnutí státu ke krytí jeho fin. potřeb, zlatém nekryté a za zlato nesměnitelné; emise v době válek a hosp. krizí
- zlatý standard – vyspělá podoba peněžního oběhu se zlatem; zánik kolem r. 1933
- klasická forma byla modifikována – minimální množství zlata při směnitelnosti, směnitelnost nepřímá (prostřednictvím zahraniční měny)
Soudobé peněžní formy
a) drobné mince – stejný ekonomický charakter jako státovky
b) bankovky – emise probíhá tak, že CB buď poskytne úvěr KB nebo od ní odkoupí (reeskontuje) dluhopis, který předtím KB koupila (eskontovala) od svého klienta zlaté krytí není nezbytné; výlučným emitentem je CB
c) bankovní (depozitní) peníze – forma bezhotovostních peněz (zápisů na účtech); součástí jsou depozita na požádanou (šeková depozita) + vklady s výpovědní lhůtou (skoro-peníze) + urč. druhy likvidních CP
Historické formy peněz
- peníze = všeobecně uznávaný prostředek směny a platební prostředek
- nejprve měly formu zbožových (komoditních) peněz – plátno, dobytek, kožešiny, obecné kovy drahé kovy (trvanlivé, snadno přenositelné, dělitelné)
- bankovky (17. stol.) – vyvinuly se z dlužních úpisů, byly emitovány řadou soukromých obch. bank, kdykoli směnitelné za zlato podmínkou bylo alespoň částečné krytí emise bankovek zlatem byly rovnocenným zástupcem zlata
- státovky – peníze emitované z rozhodnutí státu ke krytí jeho fin. potřeb, zlatém nekryté a za zlato nesměnitelné; emise v době válek a hosp. krizí
- zlatý standard – vyspělá podoba peněžního oběhu se zlatem; zánik kolem r. 1933
- klasická forma byla modifikována – minimální množství zlata při směnitelnosti, směnitelnost nepřímá (prostřednictvím zahraniční měny)
Soudobé peněžní formy
a) drobné mince – stejný ekonomický charakter jako státovky
b) bankovky – emise probíhá tak, že CB buď poskytne úvěr KB nebo od ní odkoupí (reeskontuje) dluhopis, který předtím KB koupila (eskontovala) od svého klienta zlaté krytí není nezbytné; výlučným emitentem je CB
c) bankovní (depozitní) peníze – forma bezhotovostních peněz (zápisů na účtech); součástí jsou depozita na požádanou (šeková depozita) + vklady s výpovědní lhůtou (skoro-peníze) + urč. druhy likvidních CP
Peněžní agregáty
- jsou konstruovány na základě hlubšího rozlišení jednotlivých forem peněz
M1 mince a papírové peníze v oběhu, šekové účty
M2 M1 + termínovaná depozita do urč. výše
M3 M2 + velká termínová depozita (nad 100.000 USD)
L M3 + urč. CP (stát. obligace, krátkodobé pokladniční poukázky)
2.2 Rovnice směny
- vyjadřuje skutečnost, že se na trzích vyrovnávají toky SaS s tokem peněz, určeným na jejich nákup
P*Y = M*V
cenová hladina * reálný produkt = cenová hladina * rychlost obratu 1 peněž. jednotky
- rychlost obratu peněz: kolik prodejů zprostředkuje v urč. období 1 peněž. jednotka
- P*Y = nominální produkt
Úroveň cen. hladiny závisí
1) přímo úměrně na množství peněz v EKO a rychlosti obratu peněz
2) nepřímo úměrně na objemu reál. produktu
M1 mince a papírové peníze v oběhu, šekové účty
M2 M1 + termínovaná depozita do urč. výše
M3 M2 + velká termínová depozita (nad 100.000 USD)
L M3 + urč. CP (stát. obligace, krátkodobé pokladniční poukázky)
2.2 Rovnice směny
- vyjadřuje skutečnost, že se na trzích vyrovnávají toky SaS s tokem peněz, určeným na jejich nákup
P*Y = M*V
cenová hladina * reálný produkt = cenová hladina * rychlost obratu 1 peněž. jednotky
- rychlost obratu peněz: kolik prodejů zprostředkuje v urč. období 1 peněž. jednotka
- P*Y = nominální produkt
Úroveň cen. hladiny závisí
1) přímo úměrně na množství peněz v EKO a rychlosti obratu peněz
2) nepřímo úměrně na objemu reál. produktu
Množství peněz závisí
1) přímo úměrně na nominálním produktu
2) nepřímo úměrně na rychlosti obratu peněz
Oddíl II – Peníze
3. Rovnováha peněžního trhu
3.1 Poptávka po penězích
= množství peněz v držbě jednotlivých ek. subjektů (domácnosti, podniky, vláda)
Peněžní funkce
1) prostředník směny – zprostředkovávají koupě a prodeje zboží
2) zúčtovací jednotka – vyjádření cen směňovaných zboží, vyjádření P a Z
3) uchovatel hodnoty – jsou drženy jako jedna z forem majetku
2) nepřímo úměrně na rychlosti obratu peněz
Oddíl II – Peníze
3. Rovnováha peněžního trhu
3.1 Poptávka po penězích
= množství peněz v držbě jednotlivých ek. subjektů (domácnosti, podniky, vláda)
Peněžní funkce
1) prostředník směny – zprostředkovávají koupě a prodeje zboží
2) zúčtovací jednotka – vyjádření cen směňovaných zboží, vyjádření P a Z
3) uchovatel hodnoty – jsou drženy jako jedna z forem majetku
Dokonale elastická nabídka
* původní E ( výchozí )
* velmi krátké období E´
* krátké období E ´´ nižší o něco vyšší
* dlouhé období E ´´´
- nabídková křivka roste v dlouhé období = „odvětví s rostoucími náklady ( A. Marschall )
Tento stav je obvyklý ve většině velkých dokonale konkurenčních odvětvích :
-při rozšíření výroby je nutné zvýšit vstupy do výroby
- ty získáním jejich odvedením z jiných odvětví → nutnost zvýšení cen vstupů → zvýšení výrobních nákladů
- „odvětví s konstantními náklady“ = malá odvětví s nepatrnou částí specializovaných vstupů → v tomto případě bude nabídková křivka vodorovná.
dokonale elastická nabídka
Es = Θ ( nekonečno )
- cenové změny vyvolají nekonečně velkou reakci množství
dokonale neelastická nabídka
Es = 0
- nabídka je fixní při jakékoliv změně ceny
* velmi krátké období E´
* krátké období E ´´ nižší o něco vyšší
* dlouhé období E ´´´
- nabídková křivka roste v dlouhé období = „odvětví s rostoucími náklady ( A. Marschall )
Tento stav je obvyklý ve většině velkých dokonale konkurenčních odvětvích :
-při rozšíření výroby je nutné zvýšit vstupy do výroby
- ty získáním jejich odvedením z jiných odvětví → nutnost zvýšení cen vstupů → zvýšení výrobních nákladů
- „odvětví s konstantními náklady“ = malá odvětví s nepatrnou částí specializovaných vstupů → v tomto případě bude nabídková křivka vodorovná.
dokonale elastická nabídka
Es = Θ ( nekonečno )
- cenové změny vyvolají nekonečně velkou reakci množství
dokonale neelastická nabídka
Es = 0
- nabídka je fixní při jakékoliv změně ceny
Formy nezaměstnanosti
a) frikční
- lidé přecházejí z jednoho zaměstnání do jiného se stejnou či podobnou kvalifikací
- je způsobena běžnými přesuny v nabídce a poptávce po SaS
- je přechodná, trvá několik dní, max. týdnů
b) cyklická
- je způsobena poklesem v hosp. cyklu (snížením celk. úrovně výdajů v EKO)
- trvá zprav. několik měsíců (dokud nezačne růst národní produkce dokud se nezvýší poptávka po práci)
c) strukturální
- je způsobena změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků, protože se změnily technologické podmínky výroby nebo došlo ke změnám v relativní konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví
- může trvat i několik let
- je spojena s rekvalifikací pracovníků
- lidé přecházejí z jednoho zaměstnání do jiného se stejnou či podobnou kvalifikací
- je způsobena běžnými přesuny v nabídce a poptávce po SaS
- je přechodná, trvá několik dní, max. týdnů
b) cyklická
- je způsobena poklesem v hosp. cyklu (snížením celk. úrovně výdajů v EKO)
- trvá zprav. několik měsíců (dokud nezačne růst národní produkce dokud se nezvýší poptávka po práci)
c) strukturální
- je způsobena změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků, protože se změnily technologické podmínky výroby nebo došlo ke změnám v relativní konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví
- může trvat i několik let
- je spojena s rekvalifikací pracovníků
Přirozená míra nezaměstnanosti
- počet těch, co práci ztrácejí, se rovná počtu těch, co práci nacházejí (Δ v počtu zaměstnaných = 0)
- vyšší míra ztráty prac. příležitostí zvyšuje přir. míru nezaměstnanosti
- vyšší míra nových prac. příležitostí naopak snižuje přir. míru nezaměstnanosti
1.6 Platební bilance
- vyjadřuje všechny ekonomické transakce, které subjekty dané země realizují se zahraničím během daného období
- formálně je konstruována podvojným úč. záznamem
Účty platební bilance
a) běžný
+ účet SaS (vývoz a dovoz SaS, výdaje a příjmy z turist. ruchu, čisté příjmy ze zahr. kapitálu)
+ účet transferových plateb (dary, reparace, honoráře, penze, mzdy)
b) kapitálový
+ vývoz a dovoz kapitálu (bank. a obch. úvěry, nákup a prodej akcií, obligací,…)
c) statistická diskrepance
- tj. chyby a omyly – vznikla v důsledku nejednotných informací o mezinár. operacích
d) měnový účet
- vyjadřuje změnu deviz. rezerv
- vzniká jako kumulativní saldo předchozích tří součástí s opačným znaménkem
- vyšší míra ztráty prac. příležitostí zvyšuje přir. míru nezaměstnanosti
- vyšší míra nových prac. příležitostí naopak snižuje přir. míru nezaměstnanosti
1.6 Platební bilance
- vyjadřuje všechny ekonomické transakce, které subjekty dané země realizují se zahraničím během daného období
- formálně je konstruována podvojným úč. záznamem
Účty platební bilance
a) běžný
+ účet SaS (vývoz a dovoz SaS, výdaje a příjmy z turist. ruchu, čisté příjmy ze zahr. kapitálu)
+ účet transferových plateb (dary, reparace, honoráře, penze, mzdy)
b) kapitálový
+ vývoz a dovoz kapitálu (bank. a obch. úvěry, nákup a prodej akcií, obligací,…)
c) statistická diskrepance
- tj. chyby a omyly – vznikla v důsledku nejednotných informací o mezinár. operacích
d) měnový účet
- vyjadřuje změnu deviz. rezerv
- vzniká jako kumulativní saldo předchozích tří součástí s opačným znaménkem
Cenová elasticita nabídky
1. zvýšení ceny o 1% vyvolá méně jak 1% nárůst nabízeného množství
2. snížení ceny o 1% vyvolá méně jak 1% pokles nabízeného množství
Cenová elasticita nabídky nám de facto udává, jak citlivě může odvětví zareagovat na změnu cen změnou výstupu →
- na reakci potřebují čas ( přizpůsobit výstupy změny cen )
- rozlišujeme časová období nabídky
Čím je delší čas na přizpůsobení, tím větši je elasticita reakce nabídky a tím menší je vzestup cen.
3 časová období rovnováhy ( vycházející z elasticity nabídky )
1. rovnováha ve velmi krátkém období
2. rovnováha v krátkém období
3. rovnováha v dlouhém období
ad 1 )
- nabídkové prvky nemají čas se přizpůsobit
- cena musí výrazně vzrůst, aby v danou chvíli fixní nabídku rozdělil mezi silnější poptávku
- E ´ - nová tržní cena, rovnovážná pro velmi krátké období ( mini )
ad 2)
- dochází k určitému přizpůsobení práce a variabilních faktoru ( zintenzivnění výrobního procesu → dodatečné množství )
- E´´ = rovnovážná cena pro krátké období ( short )
ad 3)
- dochází k plnému přizpůsobení všech faktorů – fixních i variabilních ( investic, nová struktura )
- E´´´= rovnovážná cena pro dlouhé období ( long )
2. snížení ceny o 1% vyvolá méně jak 1% pokles nabízeného množství
Cenová elasticita nabídky nám de facto udává, jak citlivě může odvětví zareagovat na změnu cen změnou výstupu →
- na reakci potřebují čas ( přizpůsobit výstupy změny cen )
- rozlišujeme časová období nabídky
Čím je delší čas na přizpůsobení, tím větši je elasticita reakce nabídky a tím menší je vzestup cen.
3 časová období rovnováhy ( vycházející z elasticity nabídky )
1. rovnováha ve velmi krátkém období
2. rovnováha v krátkém období
3. rovnováha v dlouhém období
ad 1 )
- nabídkové prvky nemají čas se přizpůsobit
- cena musí výrazně vzrůst, aby v danou chvíli fixní nabídku rozdělil mezi silnější poptávku
- E ´ - nová tržní cena, rovnovážná pro velmi krátké období ( mini )
ad 2)
- dochází k určitému přizpůsobení práce a variabilních faktoru ( zintenzivnění výrobního procesu → dodatečné množství )
- E´´ = rovnovážná cena pro krátké období ( short )
ad 3)
- dochází k plnému přizpůsobení všech faktorů – fixních i variabilních ( investic, nová struktura )
- E´´´= rovnovážná cena pro dlouhé období ( long )
Další makroekonomické agregáty typu produkt
- NNP = GNP – a (amortizace zahrnujeme pouze čisté investice)
- GDP – měří objem finální produkce, jež byla vytvořen za urč. období výr. faktory, které působily na území urč. státu (nepřihlížíme k tomu, který národ výr. faktor vlastní)
- NPI (čistý příjem z majetku v zahraničí) = GNP – GDP
- NDP = GNP – opotřebení
Čisté ekonomické bohatství
- agregát NEW byl vyvinut se snahou zkorigovat nedostatky GNP (některé ekonomické aktivity neprocházejí trhem)
- ke GNP přičítáme:
+ SaS vyprodukované stínovou ekonomikou (drogy, prostituce, melouchy)
+ SaS, které vyrobíme a poskytujeme sobě, rodině, přátelům (nedělní oběd)
+ hodnota volného času
+ růst kvality SaS
- produkce škodlivin (záporné externality)
- NEW roste pomaleji, ale rovnoměrněji než GNP
- GDP – měří objem finální produkce, jež byla vytvořen za urč. období výr. faktory, které působily na území urč. státu (nepřihlížíme k tomu, který národ výr. faktor vlastní)
- NPI (čistý příjem z majetku v zahraničí) = GNP – GDP
- NDP = GNP – opotřebení
Čisté ekonomické bohatství
- agregát NEW byl vyvinut se snahou zkorigovat nedostatky GNP (některé ekonomické aktivity neprocházejí trhem)
- ke GNP přičítáme:
+ SaS vyprodukované stínovou ekonomikou (drogy, prostituce, melouchy)
+ SaS, které vyrobíme a poskytujeme sobě, rodině, přátelům (nedělní oběd)
+ hodnota volného času
+ růst kvality SaS
- produkce škodlivin (záporné externality)
- NEW roste pomaleji, ale rovnoměrněji než GNP
1.3 Důchodová metoda: národní důchod
- NI (národní důchod): měříme příjmy domácností hrubé mzdy, renty, hr. zisky korporací (jsou rozděleny na dividendy akcionářů, nerozdělený zisk a daň ze zisku), čistý úrok (přijaté – placené úroky), příjmy ze samozaměstnání (lékaři, právníci, firmy v os. vlastnictví)
GNP – opotřebení = NNP
NNP – nepřímé daně = NI
- PI (osobní důchod): vyjadřuje celk. příjmy, které ve skutečnosti domácnosti obdrží od NI odčítáme platby tvořící fondy soc. pojištění a daně ze zisku korporací; přičítáme transferové platby
- DI (disponibilní os. důchod) = PI – osobní daně (např. daně ze mzdy)
1.4 Ceny
Implicitní cenový deflátor
- implicitní: není vypočítán přímo, ale dělením
- IPD analyzuje cenovou hladinu (všeobecnou úroveň cen) a její změny v průběhu času
- reálný HNP: ve jmenovateli je IPD
GNP – opotřebení = NNP
NNP – nepřímé daně = NI
- PI (osobní důchod): vyjadřuje celk. příjmy, které ve skutečnosti domácnosti obdrží od NI odčítáme platby tvořící fondy soc. pojištění a daně ze zisku korporací; přičítáme transferové platby
- DI (disponibilní os. důchod) = PI – osobní daně (např. daně ze mzdy)
1.4 Ceny
Implicitní cenový deflátor
- implicitní: není vypočítán přímo, ale dělením
- IPD analyzuje cenovou hladinu (všeobecnou úroveň cen) a její změny v průběhu času
- reálný HNP: ve jmenovateli je IPD
Explicitní cenové indexy
- indexy všeobecné cenové úrovně: index spotřebitelských cen + výrobních (VO) cen
Porovnání jednotlivých typů cenových indexů
- nejužívanější je IPD – empirické měřítko všeobecné cen. úrovně
- výhodou explicitních indexů je jednodušší a rychlejší získávání dat
1.5 Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti
- nezaměstnaný = člověk, který se aktivně uchází o zaměstnání
míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných / celk. počet prac. sil
Porovnání jednotlivých typů cenových indexů
- nejužívanější je IPD – empirické měřítko všeobecné cen. úrovně
- výhodou explicitních indexů je jednodušší a rychlejší získávání dat
1.5 Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti
- nezaměstnaný = člověk, který se aktivně uchází o zaměstnání
míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných / celk. počet prac. sil
Elasticita ( cenová pružnost ) nabídky
Elasticita ( cenová pružnost ) nabídky říká, o kolik se změní nabízené množství statků, změní-li se jeho cena ( citlivost nabízeného množství na tržní cenu )
Cenová elasticita nabídky měří procentuální změnu nabízeného množství vyvolanou jednoprocentní změnou ceny tohoto statku.
Číselný koeficient elasticity nabídky :
> 1
Es = procentuální změna nabízeného množství = 1
procentuální změna ceny <> 1 . . . . . elastická nabídka
1. zvýšení ceny o 1% vyvolá více než 1% nárůst nabízeného množství
2. snížení ceny o 1% vyvolá více než 1% pokles nabízeného množství
= 1 . . . . . jednotková elasticita nabídky
1. zvýšení ceny o 1% vyvolá 1% nárůst nabízeného množství
2. snížení ceny o 1% vyvolá 1% pokles nabízeného množství
< 1 . . . . .neelastická nabídka
Cenová elasticita nabídky měří procentuální změnu nabízeného množství vyvolanou jednoprocentní změnou ceny tohoto statku.
Číselný koeficient elasticity nabídky :
> 1
Es = procentuální změna nabízeného množství = 1
procentuální změna ceny <> 1 . . . . . elastická nabídka
1. zvýšení ceny o 1% vyvolá více než 1% nárůst nabízeného množství
2. snížení ceny o 1% vyvolá více než 1% pokles nabízeného množství
= 1 . . . . . jednotková elasticita nabídky
1. zvýšení ceny o 1% vyvolá 1% nárůst nabízeného množství
2. snížení ceny o 1% vyvolá 1% pokles nabízeného množství
< 1 . . . . .neelastická nabídka
1.2 Produkční a výdajová metoda
Produkční metoda
- GNP = všechny finální výrobky a služby, které byly za urč. období vyrobeny za použití nár. výrobních faktorů
- GNP obsahuje pouze finální výrobky (produkty, které lidé kupují pro spotřebu) nezahrnujeme do něj meziprodukty (jsou určeny pro další zpracování nebo prodej)
- sečteme hodnoty, které přidali zpracováním jednotliví výrobci GNP
Výdajová metoda
- GNP = C + I + G + (Ex – Im)
Nominální a reálný produkt
- nominální: v běžných TC
- reálný – zvolení cen některého roku, nepřihlížíme ke změnám TC jaké množství výrobků a služeb bylo opravdu v EKO vyrobeno (velikost produktu se tedy mění jen v závislosti na objemu vyrobených výrobků)
- GNP = všechny finální výrobky a služby, které byly za urč. období vyrobeny za použití nár. výrobních faktorů
- GNP obsahuje pouze finální výrobky (produkty, které lidé kupují pro spotřebu) nezahrnujeme do něj meziprodukty (jsou určeny pro další zpracování nebo prodej)
- sečteme hodnoty, které přidali zpracováním jednotliví výrobci GNP
Výdajová metoda
- GNP = C + I + G + (Ex – Im)
Nominální a reálný produkt
- nominální: v běžných TC
- reálný – zvolení cen některého roku, nepřihlížíme ke změnám TC jaké množství výrobků a služeb bylo opravdu v EKO vyrobeno (velikost produktu se tedy mění jen v závislosti na objemu vyrobených výrobků)
Podle sklonu křivky
Podle sklonu křivky můžeme usuzovat elasticitu v případě
1. dokonale neelastické poptávky
Ed = O
- poptávané množství se nemění se změnou ceny ( je konstantní )
= úplná nepružnosti
2. dokonale elastická poptávka
Ed = Θ ( ležatá 8 )
- každá změna ceny vyvolá nekonečnou změnu poptávaného množství
Typy reakce poptávky se liší v čase →
v krátkém období – malá poptávková elasticita
ceny se mění prudce a množství mírně
v dlouhém období – větší poptávková elasticita
ceny se mění málo a množství výrazně
z postupného promítnutí změny ceny do poptávaného množství
1. dokonale neelastické poptávky
Ed = O
- poptávané množství se nemění se změnou ceny ( je konstantní )
= úplná nepružnosti
2. dokonale elastická poptávka
Ed = Θ ( ležatá 8 )
- každá změna ceny vyvolá nekonečnou změnu poptávaného množství
Typy reakce poptávky se liší v čase →
v krátkém období – malá poptávková elasticita
ceny se mění prudce a množství mírně
v dlouhém období – větší poptávková elasticita
ceny se mění málo a množství výrazně
z postupného promítnutí změny ceny do poptávaného množství
Jednotková elasticita
→ při pohybu po křivce poptávky se cena a výnosy ( P . Q ) mění opačným směrem →
1 ) zvýšením cen výrobce ztrácí ( efekt snížení poptávaného množství převládne nad
efektem zvýšen ceny )
- jednoprocentní růst ceny vyvolá vyšší než jednoprocentní pokles
poptávaného množství
- zároveň se sníží výdaje spotřebitelů
2 ) snížením ceny výrobce získává ( efekt zvýšení poptávaného množství převládne
nad efektem snížení ceny )
- jednoprocentní snížení ceny vyvolá vyšší než jednoprocentní růst
poptávaného množství
- zároveň se zvýší výdaje spotřebitelů
jednotková elasticita
výsledek = 1
- při pohybu po křivce poptávky se cena a výnosy mění opačným směrem ve stejném poměru →
1) jednoprocentní růst ceny vyvolá jednoprocentní pokles poptávaného množství
2) jednoprocentní pokles ceny vyvolá jednoprocentní růst poptávaného množství
celkový výnos ( příjem ) se pro výrobce nemění
1 ) zvýšením cen výrobce ztrácí ( efekt snížení poptávaného množství převládne nad
efektem zvýšen ceny )
- jednoprocentní růst ceny vyvolá vyšší než jednoprocentní pokles
poptávaného množství
- zároveň se sníží výdaje spotřebitelů
2 ) snížením ceny výrobce získává ( efekt zvýšení poptávaného množství převládne
nad efektem snížení ceny )
- jednoprocentní snížení ceny vyvolá vyšší než jednoprocentní růst
poptávaného množství
- zároveň se zvýší výdaje spotřebitelů
jednotková elasticita
výsledek = 1
- při pohybu po křivce poptávky se cena a výnosy mění opačným směrem ve stejném poměru →
1) jednoprocentní růst ceny vyvolá jednoprocentní pokles poptávaného množství
2) jednoprocentní pokles ceny vyvolá jednoprocentní růst poptávaného množství
celkový výnos ( příjem ) se pro výrobce nemění
Neelastická poptávka
neelastická poptávka
výsledek < 1
- při pohybu po křivce poptávky se cena a výnosy pohybují stejným směrem →
1) zvýšením cen – výrobce získává
- jednoprocentní růst ceny vyvolá nižší než jednoprocentní pokles
poptávaného množství
- zároveň se zvýší výdaje spotřebitelů
2) snížením cen – výrobce tratí
- jednoprocentní pokles ceny vyvolá nižší než jednoprocentní růst
poptávaného množství
- zároveň se sníží výdaje spotřebitelů
Výpočet koeficientu elasticity Ed udává elasticitu mezi dvěma různými body na křivce.
Celkový příjem v libovolném bodě poptávkové křivky pak můžeme nalézt tak, že zjistíme plochu obdélníku vymezenou hodnotami P a Q v tomto bodě.
Sklon křivky poptávky – závisí na absolutní změně P a Q
Elasticita závisí na relativních změnách.
- všechny body na poptávkové křivce mají stejný absolutní sklon
- každý bod na poptávkové křivce má jinou elasticitu
sklon a elasticita nejsou totéž
výsledek < 1
- při pohybu po křivce poptávky se cena a výnosy pohybují stejným směrem →
1) zvýšením cen – výrobce získává
- jednoprocentní růst ceny vyvolá nižší než jednoprocentní pokles
poptávaného množství
- zároveň se zvýší výdaje spotřebitelů
2) snížením cen – výrobce tratí
- jednoprocentní pokles ceny vyvolá nižší než jednoprocentní růst
poptávaného množství
- zároveň se sníží výdaje spotřebitelů
Výpočet koeficientu elasticity Ed udává elasticitu mezi dvěma různými body na křivce.
Celkový příjem v libovolném bodě poptávkové křivky pak můžeme nalézt tak, že zjistíme plochu obdélníku vymezenou hodnotami P a Q v tomto bodě.
Sklon křivky poptávky – závisí na absolutní změně P a Q
Elasticita závisí na relativních změnách.
- všechny body na poptávkové křivce mají stejný absolutní sklon
- každý bod na poptávkové křivce má jinou elasticitu
sklon a elasticita nejsou totéž
Elasticitu poptávky
Elasticitu poptávky vypočítáme jak procentní změnu poptávaného množství, jež je reakcí na jednoprocentní změnu ceny.
ΔQ procentuální změna Q
Q
Ed =
ΔP procentuální změna P
P
ΔQ označuje změnu poptávaného množství
Q výchozí, nebo konečné množství ( = dvojznačnost výpočtu )
ΔP označuje změnu ceny
P výchozí nebo konečná cena ( = dvojznačnost výpočtu )
Tento výpočet je použitelný u velmi malých procentuálních změn (ze 100 % na 99 %)
Pro odstranění „dvojznačnosti výpočtu“ vztahujeme změny ceny a poptávaného množství k průměru ceny a množství v daním intervalu ( osa x, y )
Q2 – Q1 > 1
( Q1 + Q2 ) : 2 1
Ed = P2 – P1
( P1 + P2 ) : 2 <> 1
ΔQ procentuální změna Q
Q
Ed =
ΔP procentuální změna P
P
ΔQ označuje změnu poptávaného množství
Q výchozí, nebo konečné množství ( = dvojznačnost výpočtu )
ΔP označuje změnu ceny
P výchozí nebo konečná cena ( = dvojznačnost výpočtu )
Tento výpočet je použitelný u velmi malých procentuálních změn (ze 100 % na 99 %)
Pro odstranění „dvojznačnosti výpočtu“ vztahujeme změny ceny a poptávaného množství k průměru ceny a množství v daním intervalu ( osa x, y )
Q2 – Q1 > 1
( Q1 + Q2 ) : 2 1
Ed = P2 – P1
( P1 + P2 ) : 2 <> 1
Rovnovážná ( clearingová ) cena
Rovnovážná ( clearingová ) cena a množství se ustavují na úrovni, kde se objem, který jsou výrobci ochotni nabízet, rovno objemu, dobrovolně poptávanému.
→ na konkurenčním trhu se tato rovnováha nachází v průsečíku nabídkové a
poptávkové křivky
→ při rovnovážné ceně neexistují žádné nedostatky nebo přebytky
→ nastává tržní rovnováha, tj. síly nabídky a poptávky jsou vyrovnané
→ v této rovnováze mají cena i množství tendenci setrvává pokud se nezmění
ostatní podmínky, tzn. pokud „něco“ nezmění nabídku a poptávku
→ rovnovážná = též vyčisťují cena
pružnost nabídky a poptávky ( elasticita )
Elasticita ( cenová ) poptávky říká, o kolik se změní poptávané množství statku, změní-li se jeho cena ( = citlivost na cenu )
Statek elastičtější – když můžeme spotřebu přesunout do budoucnosti
Platí :
→ statek je „elastický“ pokud poptávané množství statku reaguje silně na změny ceny
( např. letecká doprava )
→ statek je „neelastický“ pokud poptávané množství statků na změny ceny ( např.
potraviny )
→ na konkurenčním trhu se tato rovnováha nachází v průsečíku nabídkové a
poptávkové křivky
→ při rovnovážné ceně neexistují žádné nedostatky nebo přebytky
→ nastává tržní rovnováha, tj. síly nabídky a poptávky jsou vyrovnané
→ v této rovnováze mají cena i množství tendenci setrvává pokud se nezmění
ostatní podmínky, tzn. pokud „něco“ nezmění nabídku a poptávku
→ rovnovážná = též vyčisťují cena
pružnost nabídky a poptávky ( elasticita )
Elasticita ( cenová ) poptávky říká, o kolik se změní poptávané množství statku, změní-li se jeho cena ( = citlivost na cenu )
Statek elastičtější – když můžeme spotřebu přesunout do budoucnosti
Platí :
→ statek je „elastický“ pokud poptávané množství statku reaguje silně na změny ceny
( např. letecká doprava )
→ statek je „neelastický“ pokud poptávané množství statků na změny ceny ( např.
potraviny )
Oddíl I – Makroekonomické agregáty
1. Měření makroekonomických veličin
1.1 Měření produktu a důchodu
- stacionární EKO – neexistují v ní investice (I = 0) Y = C
- metody měření toků v ekonomice: produkční, výdajová, součet všech důchodů plynoucích z vlastnictví výr. faktorů (týká se pouze trhu výr. faktorů)
- evoluční EKO – část svého příjmu lidé spoří a své úspory investují Y = C
Základní typy investic:
a) hrubé – hodnota všech vyrobených statků, které nejsou prodány za účelem finální spotřeby
b) obnovovací (reinvestice) – reprezentují opotřebení, jsou určeny k náhradě opotřebených strojů, zařízení a budov
c) čisté = hrubé investice – reinvestice; představují zvýšení produktivního zařízení a zadržovaných zásob
- Y = celk. hodnota vyrobených statků agregátní nabídka
- Y = suma všech důchodů, vynaložených na nákup vyrobené produkce agregátní poptávka
1.1 Měření produktu a důchodu
- stacionární EKO – neexistují v ní investice (I = 0) Y = C
- metody měření toků v ekonomice: produkční, výdajová, součet všech důchodů plynoucích z vlastnictví výr. faktorů (týká se pouze trhu výr. faktorů)
- evoluční EKO – část svého příjmu lidé spoří a své úspory investují Y = C
Základní typy investic:
a) hrubé – hodnota všech vyrobených statků, které nejsou prodány za účelem finální spotřeby
b) obnovovací (reinvestice) – reprezentují opotřebení, jsou určeny k náhradě opotřebených strojů, zařízení a budov
c) čisté = hrubé investice – reinvestice; představují zvýšení produktivního zařízení a zadržovaných zásob
- Y = celk. hodnota vyrobených statků agregátní nabídka
- Y = suma všech důchodů, vynaložených na nákup vyrobené produkce agregátní poptávka
Nabídka
Nabídka ( S ) je množství statku, které jsou firmy ochotny vyrábět a prodávat ( dodat na trh při určité ceně )
→ analyzujeme vztah nabízeného množství statku a jeho tržní ceny, a to při neměnnosti ostatních podmínek
→ tento vztah se nazývá : nabídková funkce nebo nabídková křivka ( = grafické vyjádření )
- křivka je stoupající, probíhá zdola a zleva směrem nahoru a doprava
Průběh křivky nám říká, že společnost může přesvědčit firmy aby vyráběli a prodávali více statků zvýšením ceny statku.
Firmy nabízej zboží kvůli zisku → nabídkové chování firem.
Tržní nabídku určují faktory:
a) výrobní náklady – dominantní faktor
I. – výrobní náklady určitého statku jsou v reakci k jeho tržní ceně nízké → výrobce, z hlediska zisku, vyrábí velké množství statku
II. – výrobní náklady určitého statku jsou v relaci k jeho tržní ceně vysoké → výrobce, z hlediska zisku, vyrábí malé množství statku, nebo výrobu opustí
→ analyzujeme vztah nabízeného množství statku a jeho tržní ceny, a to při neměnnosti ostatních podmínek
→ tento vztah se nazývá : nabídková funkce nebo nabídková křivka ( = grafické vyjádření )
- křivka je stoupající, probíhá zdola a zleva směrem nahoru a doprava
Průběh křivky nám říká, že společnost může přesvědčit firmy aby vyráběli a prodávali více statků zvýšením ceny statku.
Firmy nabízej zboží kvůli zisku → nabídkové chování firem.
Tržní nabídku určují faktory:
a) výrobní náklady – dominantní faktor
I. – výrobní náklady určitého statku jsou v reakci k jeho tržní ceně nízké → výrobce, z hlediska zisku, vyrábí velké množství statku
II. – výrobní náklady určitého statku jsou v relaci k jeho tržní ceně vysoké → výrobce, z hlediska zisku, vyrábí malé množství statku, nebo výrobu opustí
Tržní nabídku určují faktory:
b) technický pokrok – nové, levnější technologie snižují výrobní náklady → zvyšují nabídku statku
c) cena vstupů – ( paliva → přeneseně do dalších výrob )
d) ceny výrobních substitutů – takové statky, které se mohou ve výrobním procesu snadno nahradit ( výrobce je může vyrábět s danými zdroji ) → vzroste-li cena jednoho výrobního substitutu, sníží se nabídka druhého ( rafinérie nafty, zemědělství )
e) organizace trhu – za daných cen stupů a dané techniky zajistí výrobu nejvyšší možné úrovně výstupu při každé cenové úrovni jen dokonale konkurenční trh
f) specifické faktory – změny výrobních podmínek různého druhu ( počasí, státní regulace )
Nabídkové chování se neustále mění → dochází k posunu nabídkové křivky vlivem změny jiných faktorů než je vlastní cena příslušného zboží.
c) cena vstupů – ( paliva → přeneseně do dalších výrob )
d) ceny výrobních substitutů – takové statky, které se mohou ve výrobním procesu snadno nahradit ( výrobce je může vyrábět s danými zdroji ) → vzroste-li cena jednoho výrobního substitutu, sníží se nabídka druhého ( rafinérie nafty, zemědělství )
e) organizace trhu – za daných cen stupů a dané techniky zajistí výrobu nejvyšší možné úrovně výstupu při každé cenové úrovni jen dokonale konkurenční trh
f) specifické faktory – změny výrobních podmínek různého druhu ( počasí, státní regulace )
Nabídkové chování se neustále mění → dochází k posunu nabídkové křivky vlivem změny jiných faktorů než je vlastní cena příslušného zboží.
Tržní poptávku určují faktory:
Tržní poptávku určují faktory:
a) vlastní cena daného efektu
b) průměrný důchod spotřebitelů – jestliže důchody stoupají, mají lidé tendenci kupovat si téměř všeho víc
c) velikost trhu – měřená velikostí dané populace
d) cena dostupnost komplementů, tj. statků doprovázejících spotřebu zkoumaného statku ( benzín + auto, tonic + gin ) → změny ceny působí stejným směrem
e) cena dostupnost substitutů, tj. statků, které mohou nahradit zkoumaný statek ( uhlí + zemní plny, pomeranče + grepy ) → změny ceny působí opačně
f) vkus nebo preference – odráží psychologické nebo fyziologické potřeby, uměle vyvolané touhy prvky tradice náboženství
g) specifické faktory ( déšť + gumáky, sníh + lyže, horko + klimatizace )
poptávka po různých statcích se v čase mění → to je důsledek změn jiných faktorů než vlastní ceny statku.
konečným výsledkem všech změn v jiných faktorech, než je vlastní cena statku, je posun poptávkové křivky.
posun doprava posun doleva
tento posun znamená, že při každé z zavřených tento posun znamená, že při
cen se bude nakupovat více statků každé z uvažovaných cen se
( v zlev. komplementů ) bude nakupovat méně statků
( zlevnění substitutu)
Konečným výsledkem změny vlastní ceny statku je posun po křivce.
a) vlastní cena daného efektu
b) průměrný důchod spotřebitelů – jestliže důchody stoupají, mají lidé tendenci kupovat si téměř všeho víc
c) velikost trhu – měřená velikostí dané populace
d) cena dostupnost komplementů, tj. statků doprovázejících spotřebu zkoumaného statku ( benzín + auto, tonic + gin ) → změny ceny působí stejným směrem
e) cena dostupnost substitutů, tj. statků, které mohou nahradit zkoumaný statek ( uhlí + zemní plny, pomeranče + grepy ) → změny ceny působí opačně
f) vkus nebo preference – odráží psychologické nebo fyziologické potřeby, uměle vyvolané touhy prvky tradice náboženství
g) specifické faktory ( déšť + gumáky, sníh + lyže, horko + klimatizace )
poptávka po různých statcích se v čase mění → to je důsledek změn jiných faktorů než vlastní ceny statku.
konečným výsledkem všech změn v jiných faktorech, než je vlastní cena statku, je posun poptávkové křivky.
posun doprava posun doleva
tento posun znamená, že při každé z zavřených tento posun znamená, že při
cen se bude nakupovat více statků každé z uvažovaných cen se
( v zlev. komplementů ) bude nakupovat méně statků
( zlevnění substitutu)
Konečným výsledkem změny vlastní ceny statku je posun po křivce.
Poptávka
Poptávka ( D ) je množství statku, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu
→ ochota koupit závisí na mnoha faktorech, klíčovým faktorem je cena zboží
→ v každém okamžiku existuje zcela určitý vztah mezi tržní cenou zboží a množstvím, které jsou kupující ochotni si koupit
→ tento vztah mezi cenou a nakupovaným ( poptávaným ) množstvím se nazývá poptávková funkce nebo poptávková křivka ( grafické znázornění poptávkové fce)
→ křivka je klesající, probíhá shora a zleva směrem dolů a doprava
→ tato vlastnost má název :
zákon klesající poptávky stanoví, pokud cena určitého zboží stoupne ( mají kupující tendenci kupovat menší množství toho zboží. Podobně sníží–li se cena, pak poptávané množství vzroste.
Působení zákona klesající nabídky:
→ nižší cena přiláká nové kupce
→ snížení ceny vyvolá i dodatečné nákupy u již existujících spotřebitelů daného
statku ( voda → pití + mytí + zalévání… )
→ vzestup ceny určitého statku způsobí, že někteří kupující si ho koupí méně
proč je tvar poptávkové křivky „klesající“ ( poptávané množství má tendenci klesat, když cena roste ) ?
Z důvodu :
1. substitučního efektu = když cena statku roste, přirozeně se snaží substituovat za něj jiné, podobné statky ( kuře x vepřové, kožené boty x syntetické )
2. důchodového efektu = při růstu ceny „jsem o něco chudší“ než dříve → přirozeně omezím jeho potřebu ( tento efekt působí u snížení ceny opačně )
O jaké poptávce hovoříme?
Tržní poptávce → celková suma všech individuálních poptávek → trží poptávkovou křivku nalezneme pomocí součtu množství, která poptávají všichni jednotlivci při každé ceně.
→ ochota koupit závisí na mnoha faktorech, klíčovým faktorem je cena zboží
→ v každém okamžiku existuje zcela určitý vztah mezi tržní cenou zboží a množstvím, které jsou kupující ochotni si koupit
→ tento vztah mezi cenou a nakupovaným ( poptávaným ) množstvím se nazývá poptávková funkce nebo poptávková křivka ( grafické znázornění poptávkové fce)
→ křivka je klesající, probíhá shora a zleva směrem dolů a doprava
→ tato vlastnost má název :
zákon klesající poptávky stanoví, pokud cena určitého zboží stoupne ( mají kupující tendenci kupovat menší množství toho zboží. Podobně sníží–li se cena, pak poptávané množství vzroste.
Působení zákona klesající nabídky:
→ nižší cena přiláká nové kupce
→ snížení ceny vyvolá i dodatečné nákupy u již existujících spotřebitelů daného
statku ( voda → pití + mytí + zalévání… )
→ vzestup ceny určitého statku způsobí, že někteří kupující si ho koupí méně
proč je tvar poptávkové křivky „klesající“ ( poptávané množství má tendenci klesat, když cena roste ) ?
Z důvodu :
1. substitučního efektu = když cena statku roste, přirozeně se snaží substituovat za něj jiné, podobné statky ( kuře x vepřové, kožené boty x syntetické )
2. důchodového efektu = při růstu ceny „jsem o něco chudší“ než dříve → přirozeně omezím jeho potřebu ( tento efekt působí u snížení ceny opačně )
O jaké poptávce hovoříme?
Tržní poptávce → celková suma všech individuálních poptávek → trží poptávkovou křivku nalezneme pomocí součtu množství, která poptávají všichni jednotlivci při každé ceně.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)