- skutečné (dojde k nákupu)
- diferenční (spekulační obchody)
• členění trhu:
- hlavní trh (nejkvalitnější a nejvíce obchodovatelné CP)
- vedlejší trh (kvalitní CP, časem se přesouvají na hlavní trh)
- volný trh (ostatní CP)
• obchodování v 5 segmentech:
a) kurzotvorné obchody
1. Fixing (3,5%) – obchodování přes automatizovaný obchodní systém AOS při pevné ceně se všemi CP porovnáním nabídky a poptávky v určitém okamžiku dochází k fixování kurzu (k jeho určení), provádí se 1x denně v 11 hod. a kurz platí do druhého dne
2. Dodatečné objednávky – navazuje na Fixing (obchodování při pevné ceně)
3. KOBOS (4,8 %) – aukční cena stanovená ve fixingu je otevírací cenou pro KOBOS jde o obchod při proměnlivé ceně s akciemi a podílovými listy z hlavního a vedlejšího trhu
4. SPAD (91,7 %) – nejvýznamnější kurzotvorný segment jde o obchod pouze s vybranými nejlikvidnějšími akciemi (tvůrci trhu průběžně kótují cenu nabídky a poptávky)
b) nekurzotvorné obchody
5. Přímé obchody – jde o obchod s bloky CP (přímé obchody mezi členy burzy), kte-ré nejsou vázány na platný kurz a objem není limitován
Mimoburzovní obchody:
• RM-systém
- vznikl díky kupónové privatizaci spolu s počítačovou sítí v ČR, společnost RM-systém tuto síť převzala a využívá ji k obchodům s CP
- probíhá zde jiný systém než na burze (CP můžete prodat nebo koupit za jinou cenu ráno a za jinou odpoledne, ale vždy v rámci určitého intervalu)
- velmi malé riziko při nevypořádání obchodu
- obchoduje se s CP každý všední den
• RTP (Right Time Price)
- mělo by se zde obchodovat prostřednictvím modifikované holandské aukce (sestupná lici-tace ceny)
- do pol. roku 1999 však dosud obchodování nezahájil
Mimoburzovní obchody:
• RM-systém
- vznikl díky kupónové privatizaci spolu s počítačovou sítí v ČR, společnost RM-systém tuto síť převzala a využívá ji k obchodům s CP
- probíhá zde jiný systém než na burze (CP můžete prodat nebo koupit za jinou cenu ráno a za jinou odpoledne, ale vždy v rámci určitého intervalu)
- velmi malé riziko při nevypořádání obchodu
- obchoduje se s CP každý všední den
• RTP (Right Time Price)
- mělo by se zde obchodovat prostřednictvím modifikované holandské aukce (sestupná lici-tace ceny)
- do pol. roku 1999 však dosud obchodování nezahájil
Subjekty na burze:
• zprostředkovatelé (makléři, dohodci, senzálové)
- vystupují jménem klientů a uzavírají na účtech klienta obchody
- jsou jmenováni burzovní správou a skládají slib o řádném výkonu své práce
• obchodníci (dealeři, brokeři)
- obchodují svým jménem na cizí účet nebo na svůj účet
- specializují se na určité operace
• úředníci (zaměstnanci bank, makléřských firem a burz)
• hosté (pomocný personál, zástupci sdělovacích prostředků, různí zvědavci)
- vždy musí mít povolení se účastnit a musí se zdržovat v pří-slušném prostoru
Burzovní plocha má 2 části:
• parket (ring) – je ústřední prostor oddělený zábradlím a jen v tomto prostoru probíhají obchody s CP připuštěnými na trhu (tzv. kóty)
• prostor mimo parket – část za zábradlím, kde se obchoduje s neevidovanými obchodními papíry (nekótované, neoficiální)
- vystupují jménem klientů a uzavírají na účtech klienta obchody
- jsou jmenováni burzovní správou a skládají slib o řádném výkonu své práce
• obchodníci (dealeři, brokeři)
- obchodují svým jménem na cizí účet nebo na svůj účet
- specializují se na určité operace
• úředníci (zaměstnanci bank, makléřských firem a burz)
• hosté (pomocný personál, zástupci sdělovacích prostředků, různí zvědavci)
- vždy musí mít povolení se účastnit a musí se zdržovat v pří-slušném prostoru
Burzovní plocha má 2 části:
• parket (ring) – je ústřední prostor oddělený zábradlím a jen v tomto prostoru probíhají obchody s CP připuštěnými na trhu (tzv. kóty)
• prostor mimo parket – část za zábradlím, kde se obchoduje s neevidovanými obchodními papíry (nekótované, neoficiální)
Burzovní ceny:
• nominální hodnota (vyznačena na plášti CP)
• vnitřní hodnota dle CP:
- akcie – podíl vlastníka kapitálu a.s. na 1 akcii (záleží na počtu akcií a jejich hodnotě)
- obligace – hodnota závazku, který bude splacený (splácí se nominální hodnota + úrok i další poplatky)
• výnosová hodnota představuje zhodnocení vlastního kapitálu (u akcií dividendy, u ostat-ních úrok), uvádí se v %
• burzovní hodnota je tvořena na základě nabídky a poptávky
Burzovní spekulace:
• jsou specifickým znakem činnosti burz a normálním jevem na burze
• je zákonná = investor se snaží získat výhodu a snaží se najít vhodný okamžik pro nákup či prodej s co největším výnosem
• jde o koupi a prodej na několik hodin, dnů, týdnů …
a) spekulace na vzestup ceny – spekulanti (BULLS – býci) nakoupí CP a předpokládají, že k určitému datu jeho hodnota stoupne
b) spekulace na pokles ceny – spekulanti (BEARS – medvědi) prodávají CP za určitou cenu a čekají na pokles ceny a pak je za nižší cenu koupí zpět
• vnitřní hodnota dle CP:
- akcie – podíl vlastníka kapitálu a.s. na 1 akcii (záleží na počtu akcií a jejich hodnotě)
- obligace – hodnota závazku, který bude splacený (splácí se nominální hodnota + úrok i další poplatky)
• výnosová hodnota představuje zhodnocení vlastního kapitálu (u akcií dividendy, u ostat-ních úrok), uvádí se v %
• burzovní hodnota je tvořena na základě nabídky a poptávky
Burzovní spekulace:
• jsou specifickým znakem činnosti burz a normálním jevem na burze
• je zákonná = investor se snaží získat výhodu a snaží se najít vhodný okamžik pro nákup či prodej s co největším výnosem
• jde o koupi a prodej na několik hodin, dnů, týdnů …
a) spekulace na vzestup ceny – spekulanti (BULLS – býci) nakoupí CP a předpokládají, že k určitému datu jeho hodnota stoupne
b) spekulace na pokles ceny – spekulanti (BEARS – medvědi) prodávají CP za určitou cenu a čekají na pokles ceny a pak je za nižší cenu koupí zpět
Burzovní indexy:
• jsou ukazatele vývoje CP podávající investorům informace o stavu trhu, jeho vývoji (celku i částí trhu)
• mají význam pro stát, finanční ústavy i podnikovou sféru, protože stav kapitálového trhu signalizuje změny hospodářství země
• podstatou je výběr skupiny představitelů CP, z jejich cen se vypočítá aritmetický průměr a ten se zveřejňuje
• např. USA – 1897 Dow Jones (index sestaven z 30 průmyslových firem), Japonsko – NiKKei index, u nás PX50, PK30)
Burza CP Praha (1993)
• je veřejným organizátorem kapitálového trhu a akciovou společností (založena akcionáři burzy), její činnost se řídí Zákonem o burze CP, vnitřní pravidla stanovuje burza sama v burzovním řádu a v burzovních pravidlech
• členství na burze má ČNB, akcionáři burzy (většinou velké banky), členové burzy (ob-chodníci s CP)
• burzovní obchody:
a) z časového hlediska
- promptní (v reálném čase)
- termínované
• mají význam pro stát, finanční ústavy i podnikovou sféru, protože stav kapitálového trhu signalizuje změny hospodářství země
• podstatou je výběr skupiny představitelů CP, z jejich cen se vypočítá aritmetický průměr a ten se zveřejňuje
• např. USA – 1897 Dow Jones (index sestaven z 30 průmyslových firem), Japonsko – NiKKei index, u nás PX50, PK30)
Burza CP Praha (1993)
• je veřejným organizátorem kapitálového trhu a akciovou společností (založena akcionáři burzy), její činnost se řídí Zákonem o burze CP, vnitřní pravidla stanovuje burza sama v burzovním řádu a v burzovních pravidlech
• členství na burze má ČNB, akcionáři burzy (většinou velké banky), členové burzy (ob-chodníci s CP)
• burzovní obchody:
a) z časového hlediska
- promptní (v reálném čase)
- termínované
Právní postavení burz
- burza je právnická osoba oprávněná provozovat a organizovat na určeném místě ve stano-venou dobu prostřednictvím oprávněných osob nabídku a poptávku CP
- burza nesmí být živností
- burzu musí provozovat jen právnické osoby
- burza je akciová společnost řídící se obchodním zákoníkem
- zakladateli burzy nesmí být investiční společnost a fondy
- min. počet zakladatelů je 10
Orgány burzy:
• valná hromada
- nejvyšší orgán (u burzy CP shromáždění akcionářů, u burzy komoditní – zbožové shromáždění členů)
- koná se min. 1x ročně, svolává ji burzovní komora/dozorčí rada
- je usnášení schopná při přítomnost akcionářů s jmenovitou hodnotou přesahující 30 % akcií
• burzovní komora
- statutární orgán, který jedná jménem burzy a řídí činnost burzy
- členy volní a odvolává valná hromada
- členem burzovní komory může být i právnická osoba
- délku volebního období určují stanovy max. 3 roky, je přípustná opakovaná volba
- rozhoduje nadpoloviční většina hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předseda
- burza nesmí být živností
- burzu musí provozovat jen právnické osoby
- burza je akciová společnost řídící se obchodním zákoníkem
- zakladateli burzy nesmí být investiční společnost a fondy
- min. počet zakladatelů je 10
Orgány burzy:
• valná hromada
- nejvyšší orgán (u burzy CP shromáždění akcionářů, u burzy komoditní – zbožové shromáždění členů)
- koná se min. 1x ročně, svolává ji burzovní komora/dozorčí rada
- je usnášení schopná při přítomnost akcionářů s jmenovitou hodnotou přesahující 30 % akcií
• burzovní komora
- statutární orgán, který jedná jménem burzy a řídí činnost burzy
- členy volní a odvolává valná hromada
- členem burzovní komory může být i právnická osoba
- délku volebního období určují stanovy max. 3 roky, je přípustná opakovaná volba
- rozhoduje nadpoloviční většina hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předseda
• burzovní výbory
- obligatorní orgány, které zřizuje burzovní komora k výkonu činností určených ze zá-kona
• generální tajemník burzy CP či Sekretář komoditní burzy
- orgán burzy a zároveň zaměstnanec, jehož pracovní poměr vzniká jmenováním na zá-kladě výběrového řízení, které vyhlašuje komora
- řídí činnost burzovního aparátu (zaměstnanců burzy)
- účastní se zasedání burzovní komory a výrobů (poradní hlas)
- ukládá pokuty osobám porušujících pořádek
• dozorčí rada
- musí být u burzy CP
- dohlíží na výkon burzovní komory
- přezkoumává roční účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku
- má min. 3 členy (pouze fyzické osoby), nesmí to být zaměstnanci burzy
• burzovní komisař
- vykonává jménem MFČR externí kontrolu (kontroluje burzovní obchody, může pro-vádět revizi burzovních dohodců)
• generální tajemník burzy CP či Sekretář komoditní burzy
- orgán burzy a zároveň zaměstnanec, jehož pracovní poměr vzniká jmenováním na zá-kladě výběrového řízení, které vyhlašuje komora
- řídí činnost burzovního aparátu (zaměstnanců burzy)
- účastní se zasedání burzovní komory a výrobů (poradní hlas)
- ukládá pokuty osobám porušujících pořádek
• dozorčí rada
- musí být u burzy CP
- dohlíží na výkon burzovní komory
- přezkoumává roční účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku
- má min. 3 členy (pouze fyzické osoby), nesmí to být zaměstnanci burzy
• burzovní komisař
- vykonává jménem MFČR externí kontrolu (kontroluje burzovní obchody, může pro-vádět revizi burzovních dohodců)
• podílový fond se podobá státnímu ...
• podílový fond se podobá státnímu podniku majetek v podílovém fondu spravuje inves-tiční společnost svým jménem na účel podílníků
a) otevřený podílový fond – počet vydávaných podílových listů není limitován a podílník má právo na zpětný prodej podílového listu investiční společnosti
b) zavřený podílový fond – počet vydávaných podílových listů je omezen nebo doba je-jich vydávání a podílník nemá právo na zpětný prodej podílového listu investiční spo-lečnosti
• investiční společnost může zakládat a spravovat i investiční fondy jinou činnost inves-tiční společnost vykonávat nesmí
Investiční fond
• je akciová společnost, která shromažďuje peněžní prostředky vydáváním akcií takto získané prostředky používá ke koupi CP, nemovitostí nebo movitých věcí nebo ke vkla-dům dle smlouvy o tichém společenství nebo je ukládá na zvláštní účet u banky
• investiční fond je vlastníkem získaných peněžních prostředků
Závěrečná ustanovení
• k nákupu a prodeji CP nepotřebují investiční společnosti a investiční fondy povolení ob-chodníka s CP
• nad investičními společnostmi a fondy vykonává ministerstvo financí státní dozor
• každá investiční společnost a fond musí mít svého depozitáře (banka, u níž si peníze uschová) u depozitáře je investiční společnost povinna otevřít účet pro sebe i pro každý jí vytvořený podílový fond, investiční fond rovněž otevře účet u svého depozitáře
a) otevřený podílový fond – počet vydávaných podílových listů není limitován a podílník má právo na zpětný prodej podílového listu investiční společnosti
b) zavřený podílový fond – počet vydávaných podílových listů je omezen nebo doba je-jich vydávání a podílník nemá právo na zpětný prodej podílového listu investiční spo-lečnosti
• investiční společnost může zakládat a spravovat i investiční fondy jinou činnost inves-tiční společnost vykonávat nesmí
Investiční fond
• je akciová společnost, která shromažďuje peněžní prostředky vydáváním akcií takto získané prostředky používá ke koupi CP, nemovitostí nebo movitých věcí nebo ke vkla-dům dle smlouvy o tichém společenství nebo je ukládá na zvláštní účet u banky
• investiční fond je vlastníkem získaných peněžních prostředků
Závěrečná ustanovení
• k nákupu a prodeji CP nepotřebují investiční společnosti a investiční fondy povolení ob-chodníka s CP
• nad investičními společnostmi a fondy vykonává ministerstvo financí státní dozor
• každá investiční společnost a fond musí mít svého depozitáře (banka, u níž si peníze uschová) u depozitáře je investiční společnost povinna otevřít účet pro sebe i pro každý jí vytvořený podílový fond, investiční fond rovněž otevře účet u svého depozitáře
BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY
Burza je zvláštní forma trhu, kde vznikají kurzy cenných papírů. Uskutečňuje se zde koupě a prodej zboží, které není na trhu fyzicky přítomno. Burza je zvláštním shromážděním obchod-níků, oficiální místo, trh.
Historie:
I. období
• první burzy vznikají již ve středověku v přímořských městech (Benátky, Miláno …), šlo o schůzky obchodníků na ulicích, kde se obchodovalo se směnkami
• 1531 – postavena první budova určena pro obchodování v Antverpách
• 1546 v Lyonu, 1558 v Hamburku, 1563 v Paříži
II. období
• 1608 – Amsterdamská burza (obchod se směnkami, zboží – kovy, cín, pepř …)
• 18. a 19. stol. – Brusel, Londýn, Madrid
• 70. a 80. léta 20. stol jsou poznamenaná rozmachem výpočetní techniky
• současnost – New York, Londýn, Frankfurt, Vídeň, Tokio, Singapur
Historie:
I. období
• první burzy vznikají již ve středověku v přímořských městech (Benátky, Miláno …), šlo o schůzky obchodníků na ulicích, kde se obchodovalo se směnkami
• 1531 – postavena první budova určena pro obchodování v Antverpách
• 1546 v Lyonu, 1558 v Hamburku, 1563 v Paříži
II. období
• 1608 – Amsterdamská burza (obchod se směnkami, zboží – kovy, cín, pepř …)
• 18. a 19. stol. – Brusel, Londýn, Madrid
• 70. a 80. léta 20. stol jsou poznamenaná rozmachem výpočetní techniky
• současnost – New York, Londýn, Frankfurt, Vídeň, Tokio, Singapur
Burza cenných papírů Praha
• 1855 – prozatímní burza (obchod se směnkami, cennými papíry)
• 1871 – Pražská burza pro zboží a CP
• 1938 – činnost pozastavena
• 1993 – obnovena činnost jako BCPP, a. s.
Znaky burzy:
• obchoduje se s vzájemně zastupujícím zbožím, které ještě není k dispozici na burze
• burza probíhá pravidelně na určitém místě a v určitou dobu
• pro obchodování jsou stanovena přesná pravidla
• účastnit obchodů se může pouze omezený okruh osob
Druhy burz:
• všeobecné – obchoduje se s více druhy zboží (zemědělské plodiny, drahé kovy, cenné papíry …)
• specializované
- zbožové (obchoduje se s zbožím, např. káva, obilí, bavlna, kaučuk, ropa, měď …)
- devizové (obchody s devizami, jde o pohyby kurzů)
- cenných papírů (obchod s CP kapitálového trhu – dlouhodobé CP)
• 1871 – Pražská burza pro zboží a CP
• 1938 – činnost pozastavena
• 1993 – obnovena činnost jako BCPP, a. s.
Znaky burzy:
• obchoduje se s vzájemně zastupujícím zbožím, které ještě není k dispozici na burze
• burza probíhá pravidelně na určitém místě a v určitou dobu
• pro obchodování jsou stanovena přesná pravidla
• účastnit obchodů se může pouze omezený okruh osob
Druhy burz:
• všeobecné – obchoduje se s více druhy zboží (zemědělské plodiny, drahé kovy, cenné papíry …)
• specializované
- zbožové (obchoduje se s zbožím, např. káva, obilí, bavlna, kaučuk, ropa, měď …)
- devizové (obchody s devizami, jde o pohyby kurzů)
- cenných papírů (obchod s CP kapitálového trhu – dlouhodobé CP)
INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI
• zvláštním druhem obchodníku s cennými papíry jsou investiční společnosti a investiční fondy (dle zák. č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech)
• kolektivní investování je zvláštní druh podnikatelské činnosti vyloučený z živnostenského podnikání, provozovaný k tomu zřízenými právnickými osobami
• podstatou podnikání ve formě kolektivního investování je shromažďování peněžních pro-středků od předem neurčitého a neomezeného okruhu právnických a fyzických osob (ve-řejnost) za účelem jejich použití k podnikání na základě principu rozptýlení rizika
• tyto nashromážděné peněžních prostředky musí být uloženy na zvláštním účtu u banky, která se označuje jako depozitář (pouze –úschovna, tzn. že banka s penězi nijak disponovat nemůže)
Investiční společnost a podílový fond
• investiční společnost je akciová společnost, která shromažďuje peněžní prostředky prode-jem podílových listů a vytváří z nich podílové fondy
• podílový list je CP, se kterým je spojeno právo podílníka na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku
• kolektivní investování je zvláštní druh podnikatelské činnosti vyloučený z živnostenského podnikání, provozovaný k tomu zřízenými právnickými osobami
• podstatou podnikání ve formě kolektivního investování je shromažďování peněžních pro-středků od předem neurčitého a neomezeného okruhu právnických a fyzických osob (ve-řejnost) za účelem jejich použití k podnikání na základě principu rozptýlení rizika
• tyto nashromážděné peněžních prostředky musí být uloženy na zvláštním účtu u banky, která se označuje jako depozitář (pouze –úschovna, tzn. že banka s penězi nijak disponovat nemůže)
Investiční společnost a podílový fond
• investiční společnost je akciová společnost, která shromažďuje peněžní prostředky prode-jem podílových listů a vytváří z nich podílové fondy
• podílový list je CP, se kterým je spojeno právo podílníka na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku
• pro tyto obchody konkrétně s akciemi ...
• pro tyto obchody konkrétně s akciemi se používají opční smlouvy na základě této opce lze získat právo v daném termínu koupit nebo prodat za danou cenu
• za tuto opci zaplatí kupující cenu opce (prémii), která je jen zlomkem ceny akcie, jež je předmětem budoucího obchodu podle vývoje kurzu na trhu CP pak ten, kdo opci kou-pil, má právo volby
rozhoduje se zda koupí nebo prodá
• druhá strana, která opci poskytla je ovšem již naopak vždy povinna na vyzvání držitele opce prodat či koupit ve stanovenou dobu předmět obchodu
Druhy derivátů CP:
• futures, forwardy – pevné termínované obchody k určitému datu za předem dohodnutou cenu (předem dohodnutý kurz); futures je právo i povinnost uskutečnit sjednaný obchod na rozdíl od opce, kterou nemusíte realizovat
• swap – prodej CP (deviz) v aktuálním kurzu se současným podpisem smlouvy o budoucím odkoupení zpět za předem dohodnutý kurz (pro druhou stranu je to okamžitý nákup s budoucím prodejem) zabezpečení proti náhlým výkyvům kurzu
• opce – právo (nikoliv povinnost) k budoucímu datu uskutečnit obchod s CP (devizami) za předem stanovenou cenu, platí se dost velký poplatek bude-li vývoj kurzu nepříznivý, uplatníme ocpi a neriskujeme ztrátu
• za tuto opci zaplatí kupující cenu opce (prémii), která je jen zlomkem ceny akcie, jež je předmětem budoucího obchodu podle vývoje kurzu na trhu CP pak ten, kdo opci kou-pil, má právo volby
rozhoduje se zda koupí nebo prodá
• druhá strana, která opci poskytla je ovšem již naopak vždy povinna na vyzvání držitele opce prodat či koupit ve stanovenou dobu předmět obchodu
Druhy derivátů CP:
• futures, forwardy – pevné termínované obchody k určitému datu za předem dohodnutou cenu (předem dohodnutý kurz); futures je právo i povinnost uskutečnit sjednaný obchod na rozdíl od opce, kterou nemusíte realizovat
• swap – prodej CP (deviz) v aktuálním kurzu se současným podpisem smlouvy o budoucím odkoupení zpět za předem dohodnutý kurz (pro druhou stranu je to okamžitý nákup s budoucím prodejem) zabezpečení proti náhlým výkyvům kurzu
• opce – právo (nikoliv povinnost) k budoucímu datu uskutečnit obchod s CP (devizami) za předem stanovenou cenu, platí se dost velký poplatek bude-li vývoj kurzu nepříznivý, uplatníme ocpi a neriskujeme ztrátu
Rozdělení obligací:
1. z hlediska emitentů (vydavatelů)
a) státní obligace, státní půjčky, pokladniční poukázky - vydává je stát – vláda a její in-stituce (účel viz. výše)
b) komunální obligace – vydávají je zpravidla velká města na řešení konkrétních pro-gramů rozvoje
c) bankovní, podnikové obligace - emitentem je banka, podnik nebo jiná hospodářská organizace, majitelům obligace se vyplácí úrok
d) zaměstnanecké obligace – jsou převoditelné jen na pracovníky, kteří jsou u emitenta v pracovním poměru a pro bývalé pracovníky (důchodci, starobní důchod)
e) hypoteční zástavní listy
f) zástavní listy
g) komunální listy
h) opční obligace
i) duální měnové obligace
j) indexové obligace
k) obligace s varanty
l) obligace s právem opce konverse
a) státní obligace, státní půjčky, pokladniční poukázky - vydává je stát – vláda a její in-stituce (účel viz. výše)
b) komunální obligace – vydávají je zpravidla velká města na řešení konkrétních pro-gramů rozvoje
c) bankovní, podnikové obligace - emitentem je banka, podnik nebo jiná hospodářská organizace, majitelům obligace se vyplácí úrok
d) zaměstnanecké obligace – jsou převoditelné jen na pracovníky, kteří jsou u emitenta v pracovním poměru a pro bývalé pracovníky (důchodci, starobní důchod)
e) hypoteční zástavní listy
f) zástavní listy
g) komunální listy
h) opční obligace
i) duální měnové obligace
j) indexové obligace
k) obligace s varanty
l) obligace s právem opce konverse
2. z hlediska zúročení, stanovení výše splátek a dalších výplat
a) obligace bez úrokových kupónů – jsou emitovány s diskontem (diskontní míra je sou-částí nominální hodnoty obligace, která musí být proplacena majiteli obligace k předem stanovenému datu), tyto obligace nepřinášejí úrok
b) obligace s pevnou, fixní úrokovou sazbou – tato obligace přináší po celou dobu ne-měnný úrokový výnos, tzv. pevnou úrokovou sazbu (nejčastější forma)
- úrok s pevným úročením se vyplácí ve formě pevných kupónových plateb, jejichž doba a výše jsou předem stanoveny
- výše plateb se většinou udává % z nominální hodnoty obligace jako tzv. kupó-nová platba
- nominální hodnoty obligace se nakonec vyplatí s poslední kupónovou platbou v termínu, kdy dojde (tzv. doba splatnosti obligace)
c) obligace s pohyblivou (pružnou) úrokovou sazbou – nemá fixní, ale proměnlivou úrokovou sazbu, která je přizpůsobena tržním podmínkám (výše této sazby se zpravi-dla přizpůsobuje změnám ve velikosti mezibankovního úroku, diskontní sazby)
d) hybridní obligace
e) naturální obligace
f) obligace konvertibilní (směnitelné)
b) obligace s pevnou, fixní úrokovou sazbou – tato obligace přináší po celou dobu ne-měnný úrokový výnos, tzv. pevnou úrokovou sazbu (nejčastější forma)
- úrok s pevným úročením se vyplácí ve formě pevných kupónových plateb, jejichž doba a výše jsou předem stanoveny
- výše plateb se většinou udává % z nominální hodnoty obligace jako tzv. kupó-nová platba
- nominální hodnoty obligace se nakonec vyplatí s poslední kupónovou platbou v termínu, kdy dojde (tzv. doba splatnosti obligace)
c) obligace s pohyblivou (pružnou) úrokovou sazbou – nemá fixní, ale proměnlivou úrokovou sazbu, která je přizpůsobena tržním podmínkám (výše této sazby se zpravi-dla přizpůsobuje změnám ve velikosti mezibankovního úroku, diskontní sazby)
d) hybridní obligace
e) naturální obligace
f) obligace konvertibilní (směnitelné)
Základní rozdíly mezi akciemi a obligacemi
Hledisko (znak) Obligace Akcie
Splatnost stanovená přesným datem nemá určenou splatnost
Vlastnický vztah majitele věřitel podílník na majetku a.s.
Forma výnosu úrok dividenda
Hlasovací právo není téměř vždy
Pořadí uhrazovací povinnosti emitenta první v pořadí poslední v pořadí
HYPOTEČNÍ ZÁSTAVNÍ LISTY
• úvěrový cenný papír, který je jištěn hypotékou (zástavou nemovitosti)
• jsou emitovány bankami, pro které jsou zdrojem financí pro poskytování hypotečních úvě-rů
• postup: zástava nemovitosti poskytnutí hypotečního úvěru emise HZL ručených nemovitostí dostaneme peníze za HZL
• úrokové výnosy z HZL jsou osvobozeny od daně z příjmu
DERIVÁTY CENNÝCH PAPÍRŮ
• jsou odvozené cenné papíry, které vznikají na základě smluv o budoucích obchodech s CP (různé cenné papíry, devizy, burzovní indexy …)
• předmětem koupě a prodeje je určité právo, které se využívá ke spekulacím za účelem dosažení zisku (v praxi častější) a za účelem zajištění proti rizikům výkyvu kurzu
Splatnost stanovená přesným datem nemá určenou splatnost
Vlastnický vztah majitele věřitel podílník na majetku a.s.
Forma výnosu úrok dividenda
Hlasovací právo není téměř vždy
Pořadí uhrazovací povinnosti emitenta první v pořadí poslední v pořadí
HYPOTEČNÍ ZÁSTAVNÍ LISTY
• úvěrový cenný papír, který je jištěn hypotékou (zástavou nemovitosti)
• jsou emitovány bankami, pro které jsou zdrojem financí pro poskytování hypotečních úvě-rů
• postup: zástava nemovitosti poskytnutí hypotečního úvěru emise HZL ručených nemovitostí dostaneme peníze za HZL
• úrokové výnosy z HZL jsou osvobozeny od daně z příjmu
DERIVÁTY CENNÝCH PAPÍRŮ
• jsou odvozené cenné papíry, které vznikají na základě smluv o budoucích obchodech s CP (různé cenné papíry, devizy, burzovní indexy …)
• předmětem koupě a prodeje je určité právo, které se využívá ke spekulacím za účelem dosažení zisku (v praxi častější) a za účelem zajištění proti rizikům výkyvu kurzu
• procesy:
a) přelicencování – inventura subjektů kapitálového trhu a řadě fondů při kupónové pri-vatizaci odebírání licence
b) otevírání fondů – povinnost na žádost majitele podílového listu tento list od něj od-koupit zpět
OBLIGACE
• je dlouhodobý úvěrový cenný papír (dluhopis), ve kterém se emitent zavazuje v určité době majiteli obligace vrátit vloženou částku zvýšenou o úrok
• obligace = závazek
• splatnost obligace je zpravidla pevně stanovena (u nových druhů obligací může být pevně stanovená splatnost změněna na jinou dobu splatnosti)
• obligace jsou vydávány s cílem získat peněžní prostředky na delší dobu a s jistotou, že věřitel později od svého rozhodnutí neustoupí
• pro emitenta představuje obligace cizí zdroj financování (emisi schvaluje ministerstvo financí), jde o levnější způsob financování než u emise akcií
• úroky z obligace se musí vyplatit vždy, i když firma neprosperuje (vydat dluhopis je vý-hodnější než si požádat o úvěr u banky, která má vyšší úroky z dlužné částky – asi 15 % i více)
b) otevírání fondů – povinnost na žádost majitele podílového listu tento list od něj od-koupit zpět
OBLIGACE
• je dlouhodobý úvěrový cenný papír (dluhopis), ve kterém se emitent zavazuje v určité době majiteli obligace vrátit vloženou částku zvýšenou o úrok
• obligace = závazek
• splatnost obligace je zpravidla pevně stanovena (u nových druhů obligací může být pevně stanovená splatnost změněna na jinou dobu splatnosti)
• obligace jsou vydávány s cílem získat peněžní prostředky na delší dobu a s jistotou, že věřitel později od svého rozhodnutí neustoupí
• pro emitenta představuje obligace cizí zdroj financování (emisi schvaluje ministerstvo financí), jde o levnější způsob financování než u emise akcií
• úroky z obligace se musí vyplatit vždy, i když firma neprosperuje (vydat dluhopis je vý-hodnější než si požádat o úvěr u banky, která má vyšší úroky z dlužné částky – asi 15 % i více)
. dle počtu držených akcií
- velkoakcionáři (vlastní velký počet, tzv. majoritní balík akcií)
- drobní akcionáři (u nás především vlivem kupónové privatizace)
Formy akcií:
• materializované (listinné)
• dematerializované (zaknihované – údaje v paměti počítače v SCP)
Výhody financování formou emise akcií:
• možnost získat mnohem větší vstupní kapitál než v případě zakládání firmy jedincem či skupinkou jedinců
• rozložení rizika podnikání na mnohem větší okruh osob
Nevýhody:
• okamžikem emise veřejně obchodovatelných akcií firma samotná ztrácí moc nad cestami převodů těchto akcií na nové majitele
• spekulace a kolísání cen negativně ovlivňuje image firmy na trhu (firma těžko ovlivní fakt, že majoritní balík chce koupit konkurence)
• majoritní balík je tvořen 30 % akcií potřebných k ovládnutí a. s.
- drobní akcionáři (u nás především vlivem kupónové privatizace)
Formy akcií:
• materializované (listinné)
• dematerializované (zaknihované – údaje v paměti počítače v SCP)
Výhody financování formou emise akcií:
• možnost získat mnohem větší vstupní kapitál než v případě zakládání firmy jedincem či skupinkou jedinců
• rozložení rizika podnikání na mnohem větší okruh osob
Nevýhody:
• okamžikem emise veřejně obchodovatelných akcií firma samotná ztrácí moc nad cestami převodů těchto akcií na nové majitele
• spekulace a kolísání cen negativně ovlivňuje image firmy na trhu (firma těžko ovlivní fakt, že majoritní balík chce koupit konkurence)
• majoritní balík je tvořen 30 % akcií potřebných k ovládnutí a. s.
Základní práva majitele běžné – kmenové akcie:
- hlasovací právo na valné hromadě
- právo na podíl ze zisku (závisí na dividendové politice)
- informační právo (otázky na valné hromadě)
- odebírací právo (přednostní právo akcionářů na koupi nově vydaných akcií; jsou stanoveny zvláštní odebírací podmínky)
- právo na likvidačním zůstatku (nejdříve se platí závazky vůči věřitelům, pak přijde řada na akcionáře)
PODÍLOVÉ LISTY
• majetkové CP, které vydává podílový fond (společnost kolektivního investování sdružující prostředky určené k investování na finančních trzích za účelem dosažení zisku, ze kterého vyplácí vlastníkům podílových listů podíly)
• s držením podílových listů jsou spojena určitá práva:
- podíl ze zisku
- účast na valné hromadě bez hlasovacího práva
- přednostní nákup nově emitovaných podílových listů
- podíl na likvidačním zůstatku
- právo na podíl ze zisku (závisí na dividendové politice)
- informační právo (otázky na valné hromadě)
- odebírací právo (přednostní právo akcionářů na koupi nově vydaných akcií; jsou stanoveny zvláštní odebírací podmínky)
- právo na likvidačním zůstatku (nejdříve se platí závazky vůči věřitelům, pak přijde řada na akcionáře)
PODÍLOVÉ LISTY
• majetkové CP, které vydává podílový fond (společnost kolektivního investování sdružující prostředky určené k investování na finančních trzích za účelem dosažení zisku, ze kterého vyplácí vlastníkům podílových listů podíly)
• s držením podílových listů jsou spojena určitá práva:
- podíl ze zisku
- účast na valné hromadě bez hlasovacího práva
- přednostní nákup nově emitovaných podílových listů
- podíl na likvidačním zůstatku
Druhy akcie:
1. z hlediska práva účasti na řízení společnosti
- akcie obyčejné, kmenové – nedávají žádná speciální práva navíc (práva viz. výše)
- prioritní - přednostní dividendy bez práva hlasovat na valné hromadě
- zaměstnanecké - znějící na jméno zaměstnance firmy, právo na podílu a hlasování
- požitkový list – poskytují téměř všechna práva s výjimkou hlasovacího
2. z hlediska převoditelnosti
- na majitele (volně převoditelné)
- na jméno (převoditelné rubopisem)
3. z hlediska termínu emise
- staré akcie
- mladé akcie
4. z hlediska sídla společnosti
- tuzemské akcie
- cizozemské akcie
5. z hlediska kursové hodnoty
- těžké akcie (akcie s vysokým kursem)
- střední akcie (akcie s průměrným kursem)
- lehké akcie (akcie s nízkým kursem)
- akcie obyčejné, kmenové – nedávají žádná speciální práva navíc (práva viz. výše)
- prioritní - přednostní dividendy bez práva hlasovat na valné hromadě
- zaměstnanecké - znějící na jméno zaměstnance firmy, právo na podílu a hlasování
- požitkový list – poskytují téměř všechna práva s výjimkou hlasovacího
2. z hlediska převoditelnosti
- na majitele (volně převoditelné)
- na jméno (převoditelné rubopisem)
3. z hlediska termínu emise
- staré akcie
- mladé akcie
4. z hlediska sídla společnosti
- tuzemské akcie
- cizozemské akcie
5. z hlediska kursové hodnoty
- těžké akcie (akcie s vysokým kursem)
- střední akcie (akcie s průměrným kursem)
- lehké akcie (akcie s nízkým kursem)
Emitace akcií:
• za nominální hodnotu (uvedena na akcii)
• s emisním ážiem za cenu vyšší než je nominální
• s emisním disážiem za cenu nižší než je nominální
Výnos z akcie, dividenda:
• cena akcie je většinou odlišná od nominální hodnoty
• tržní hodnota – vytváří se na základě nabídky a poptávky na kapitálovém trhu a na zákla-dě řady dalších faktorů jako např.:
- výnos na akcii
- výše dividendy (podíl zisku na jednu akcii)
- vyhlídky budoucí prosperity a. s.
- všeobecná ekonomická a politická situace
• dividenda – část (podíl) čistého zisku, který připadá na jednu akcii a je vyplácena akcioná-řům (udávají se v absolutní částce nebo % z nominální hodnoty akcie)
• dividendová výnosnost – je poměr dividendy k nominální hodnotě akcie, tzn. dividen-da/nominální hodnota * 100
• s emisním ážiem za cenu vyšší než je nominální
• s emisním disážiem za cenu nižší než je nominální
Výnos z akcie, dividenda:
• cena akcie je většinou odlišná od nominální hodnoty
• tržní hodnota – vytváří se na základě nabídky a poptávky na kapitálovém trhu a na zákla-dě řady dalších faktorů jako např.:
- výnos na akcii
- výše dividendy (podíl zisku na jednu akcii)
- vyhlídky budoucí prosperity a. s.
- všeobecná ekonomická a politická situace
• dividenda – část (podíl) čistého zisku, který připadá na jednu akcii a je vyplácena akcioná-řům (udávají se v absolutní částce nebo % z nominální hodnoty akcie)
• dividendová výnosnost – je poměr dividendy k nominální hodnotě akcie, tzn. dividen-da/nominální hodnota * 100
• většina investorů však neinvestuje ...
• většina investorů však neinvestuje do akcií kvůli dividendám, ale především kvůli očeká-vanému růstu tržní ceny
Poměr ceny akcie k zisku po zdanění:
= kurs akcie
zisk po zdanění na 1 akcii
Běžná výnosnost akcie:
= dividenda na 1 akcii * 100
kurs akcie
Poměr kurzu akcie k čistému kapitálu:
= kurs = kurs akcie
čisté jmění čisté jmění na 1 akcii
Kurz akcie v Kč:
= % výnos akcie (dividenda) * nominální hodnota akcie
výnosové kritérium v %
Výnos po dobu držby akcie:
= hodnota akcie na konce doby držení + vypla-cení dividendy
Poměr ceny akcie k zisku po zdanění:
= kurs akcie
zisk po zdanění na 1 akcii
Běžná výnosnost akcie:
= dividenda na 1 akcii * 100
kurs akcie
Poměr kurzu akcie k čistému kapitálu:
= kurs = kurs akcie
čisté jmění čisté jmění na 1 akcii
Kurz akcie v Kč:
= % výnos akcie (dividenda) * nominální hodnota akcie
výnosové kritérium v %
Výnos po dobu držby akcie:
= hodnota akcie na konce doby držení + vypla-cení dividendy
- podpis výstavce šeku
• šeky nelze úročit
• je-li na šeku uvedeno více částek, pak je správná ta nejmenší
• je-li rozdíl mezi číselným a slovním údajem, je rozhodující slovní údaj
• za zaplacení šeku odpovídá jeho výstavce text vylučující tuto odpovědnost se považuje za nenapsaný
• šek je splatný na viděnou
- šek je nutno předložit k zaplacení do 8 dnů, byl-li vystaven a je-li splatný v tom též státě
- byl-li šek vystaven v jiném státě než je splatný, je třeba ho předložit ke splacení do 20 dnů a to tehdy, jsou-li tato místa ve stejném světadílu, jinak do 70 dnů
- platí však, že státy hraničící se středozemním mořem se považují za státy jednoho světadílu
• na platnost šeku nemá vliv smrt výstavce ani ztráta jeho způsobilosti k právním úkonům, pokud k ní dojde po vystavení
• šek (i směnka) je převoditelný indosamentem (rubopisem)
• nezaplacení šeku je třeba potvrdit protestem
• šekově (i směnečně) se může zavazovat každý, kdo je způsobilý k právním úkonům soud nemůže omezovat způsobilost k právním úkonům v šekové či směnečné způsobilosti
• je-li na šeku uvedeno více částek, pak je správná ta nejmenší
• je-li rozdíl mezi číselným a slovním údajem, je rozhodující slovní údaj
• za zaplacení šeku odpovídá jeho výstavce text vylučující tuto odpovědnost se považuje za nenapsaný
• šek je splatný na viděnou
- šek je nutno předložit k zaplacení do 8 dnů, byl-li vystaven a je-li splatný v tom též státě
- byl-li šek vystaven v jiném státě než je splatný, je třeba ho předložit ke splacení do 20 dnů a to tehdy, jsou-li tato místa ve stejném světadílu, jinak do 70 dnů
- platí však, že státy hraničící se středozemním mořem se považují za státy jednoho světadílu
• na platnost šeku nemá vliv smrt výstavce ani ztráta jeho způsobilosti k právním úkonům, pokud k ní dojde po vystavení
• šek (i směnka) je převoditelný indosamentem (rubopisem)
• nezaplacení šeku je třeba potvrdit protestem
• šekově (i směnečně) se může zavazovat každý, kdo je způsobilý k právním úkonům soud nemůže omezovat způsobilost k právním úkonům v šekové či směnečné způsobilosti
POKLADNIČNÍ POUKÁZKY
• jsou cenné papíry emitované státní institucí využívané k vyrovná-vání krátkodobých schodků příjmů a výdajů státního rozpočtu a jako nástroj měnové politiky určené pro velké investory a obchodování na mezinárodním trhu
• nominální hodnota bývá 1 mil. Kč, jsou prodávány formou aukce se sestupnou licitací
• velký zájem o tyto CP stát v pozici dlužníka je velmi solidární zárukou navrácení peněz vč. úrokového výnosu
BANKOVNÍ AKCEPTY
• forma spojení akceptačního úvěru a směnky cizí akceptované bankou banka je hlavní směnečný dlužník a směnka je tak velmi dobře jištěna
• tento CP je určený pro nejlepší klienty banky
AKCIE
• je majetkový CP, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se:
- na zisku (dividendy)
- na řízení společnosti (hlasování na valné hromadě)
- na likvidačním zůstatku společnosti
• akcie je vlastním zdrojem financování firmy a její vlastník se stává spolumajitelem firmy, která akcii vydala
• nominální hodnota je uvedena na akcii, součet nominálních hodnota všech emitovaných akcií představuje celkový ZK a. s.
• nominální hodnota bývá 1 mil. Kč, jsou prodávány formou aukce se sestupnou licitací
• velký zájem o tyto CP stát v pozici dlužníka je velmi solidární zárukou navrácení peněz vč. úrokového výnosu
BANKOVNÍ AKCEPTY
• forma spojení akceptačního úvěru a směnky cizí akceptované bankou banka je hlavní směnečný dlužník a směnka je tak velmi dobře jištěna
• tento CP je určený pro nejlepší klienty banky
AKCIE
• je majetkový CP, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se:
- na zisku (dividendy)
- na řízení společnosti (hlasování na valné hromadě)
- na likvidačním zůstatku společnosti
• akcie je vlastním zdrojem financování firmy a její vlastník se stává spolumajitelem firmy, která akcii vydala
• nominální hodnota je uvedena na akcii, součet nominálních hodnota všech emitovaných akcií představuje celkový ZK a. s.
Ekonomické funkce směnek:
- prostředek získání eskontního bankovního úvěru
- prostředek získání obchodního úvěru
- platební prostředek a prostředek ručení
- prostředek získání hotovosti před lhůtou splatnosti
Postih při neplacení (regres):
• nepřijetí nebo nezaplacení směnky je nutno dokázat, tzv. protestní listinou, vyhotoví ji buď městský úřad nebo notář
ŠEKY
• krátkodobé CP, na jejichž základě vystavovatel nařizuje bance, u které má pohledávku, vyplatit stanovenou částku
• musí obsahovat rovněž náležitosti stanovené směnečným a šekovým zákonem, tj.:
- označení v textu, že jde o šek
- bezpodmínečný příkaz k zaplacení určité částky
- datum a místo, kde má být zaplacena a vystavení
- šekovník (jméno plátce)
- prostředek získání obchodního úvěru
- platební prostředek a prostředek ručení
- prostředek získání hotovosti před lhůtou splatnosti
Postih při neplacení (regres):
• nepřijetí nebo nezaplacení směnky je nutno dokázat, tzv. protestní listinou, vyhotoví ji buď městský úřad nebo notář
ŠEKY
• krátkodobé CP, na jejichž základě vystavovatel nařizuje bance, u které má pohledávku, vyplatit stanovenou částku
• musí obsahovat rovněž náležitosti stanovené směnečným a šekovým zákonem, tj.:
- označení v textu, že jde o šek
- bezpodmínečný příkaz k zaplacení určité částky
- datum a místo, kde má být zaplacena a vystavení
- šekovník (jméno plátce)
Směnečné ručení:
• používá se pro zvýšení jistoty splacení směnky, ručitel musí udat za koho ručí, jinak se zaručuje za výstavce
Indosament:
• je převod směnek, písemné prohlášení na rubu směnky, kterým se směnka převádí do vlastnictví někoho jiného
- vyplněný – obsahuje podpis indosanta (převodce směnky), název indosatáře (kupující směnky), datum a místo převedení
- nevyplněný – stačí podpis indosanta na rubu směnky, poté se předá indosatáři
Protest směnky:
• veřejná listina sepsána notářem nebo soudem, pokud směnečník směnku nezaplatil nebo ji vůbec nepřijal; poté se podává žaloba u soudu (směnečný platební rozkaz)
Eskont směnky:
• prodej směnky před lhůtou splatnosti, banka při odkupu směnky odečte z její hodnoty diskont (úrok ode dne eskontování směnky do dne splatnosti směnky) a další poplatky
Indosament:
• je převod směnek, písemné prohlášení na rubu směnky, kterým se směnka převádí do vlastnictví někoho jiného
- vyplněný – obsahuje podpis indosanta (převodce směnky), název indosatáře (kupující směnky), datum a místo převedení
- nevyplněný – stačí podpis indosanta na rubu směnky, poté se předá indosatáři
Protest směnky:
• veřejná listina sepsána notářem nebo soudem, pokud směnečník směnku nezaplatil nebo ji vůbec nepřijal; poté se podává žaloba u soudu (směnečný platební rozkaz)
Eskont směnky:
• prodej směnky před lhůtou splatnosti, banka při odkupu směnky odečte z její hodnoty diskont (úrok ode dne eskontování směnky do dne splatnosti směnky) a další poplatky
SMĚNKY
• převoditelný cenný papír, který obsahuje bezpodmínečný příkaz uhradit majiteli směneč-nou částku v určitém čase a na určitém místě (cizí směnka) nebo obsahuje směnečný zá-vazek uvedenou částku zaplatit (vlastní směnka)
• vydávání a použití směnek se řídí směnečným a šekovým zákonem (191/1950 Sb.)
• splatnost směnky je doba kratší než 1 rok
• směnka se předkládá k placení v den splatnosti (dospělosti)
• majiteli směnky ručí za zaplacení všichni ti, co ji vystavili, přijali, indosovali, opatřili ru-čitelským prohlášením ...
• pokud není směnka předložena k placení včas, ztrácí se právo proti nepřímým dlužníkům
• směnečnou sumu lze úročit
Náležitosti směnky:
- slovo „směnka“ uprostřed textu
- bezpodmínečný příkaz k zaplacení
- údaj o splatnosti (datum, místo)
- jméno plátce (směnečník, výstavce)
- jméno toho, komu se platí (remitent)
- datum a místo vystavení směnky
- vlastnoruční podpis výstavce směnky
• vydávání a použití směnek se řídí směnečným a šekovým zákonem (191/1950 Sb.)
• splatnost směnky je doba kratší než 1 rok
• směnka se předkládá k placení v den splatnosti (dospělosti)
• majiteli směnky ručí za zaplacení všichni ti, co ji vystavili, přijali, indosovali, opatřili ru-čitelským prohlášením ...
• pokud není směnka předložena k placení včas, ztrácí se právo proti nepřímým dlužníkům
• směnečnou sumu lze úročit
Náležitosti směnky:
- slovo „směnka“ uprostřed textu
- bezpodmínečný příkaz k zaplacení
- údaj o splatnosti (datum, místo)
- jméno plátce (směnečník, výstavce)
- jméno toho, komu se platí (remitent)
- datum a místo vystavení směnky
- vlastnoruční podpis výstavce směnky
Druhy směnek:
základní
- vlastní: výstavce (trasant) se zavazuje, že v určitém čase majiteli směnky (remiten-tovi) zaplatí směnečnou částku
- cizí: výstavce dává příkaz 3. osobě (směnečník), aby místo něho zaplatila majiteli směnky směnečnou částku
dle důvodu vystavení
- obchodní: při prodeji zboží nebo služeb místo placení
- finanční: vystavují se při půjčování peněz
zvláštní
- směnka na vlastní řád: cizí směnka (výstavce se označuje za remitenta)
- zastřená směnka vlastní: cizí směnka (výstavce se označuje za směnečníka)
dle lhůty splatnosti
- na viděnou (vistasměnky): splatná okamžitě při předložení, tzn. nejpozději druhý den
- lhůtní vistasměnka: splatná určitý čas po předložení (14 dnů)
- dato směnka: splatná za určitý čas (3 měsíce ode dneška)
- směnka denní (fixní): splatná v určitý den (dne ... zaplaťte)
- vlastní: výstavce (trasant) se zavazuje, že v určitém čase majiteli směnky (remiten-tovi) zaplatí směnečnou částku
- cizí: výstavce dává příkaz 3. osobě (směnečník), aby místo něho zaplatila majiteli směnky směnečnou částku
dle důvodu vystavení
- obchodní: při prodeji zboží nebo služeb místo placení
- finanční: vystavují se při půjčování peněz
zvláštní
- směnka na vlastní řád: cizí směnka (výstavce se označuje za remitenta)
- zastřená směnka vlastní: cizí směnka (výstavce se označuje za směnečníka)
dle lhůty splatnosti
- na viděnou (vistasměnky): splatná okamžitě při předložení, tzn. nejpozději druhý den
- lhůtní vistasměnka: splatná určitý čas po předložení (14 dnů)
- dato směnka: splatná za určitý čas (3 měsíce ode dneška)
- směnka denní (fixní): splatná v určitý den (dne ... zaplaťte)
Směnka může sloužit jako:
- zástava při jiných typech úvěru
- ručitel určité obchodní transakce
- směnka může být součástí dokumentárního akreditivu, který se používá především při obchodech se zahraničím
- platidlo
- cizí zdroj krátkodobého financování firmy
- využití při úvěrech
- eskont exportních směnek (podpora přímých vývozců zboží od ČNB)
Akceptace směnky:
• provádí se z důvodu vystavení směnky věřitelem a je tedy nutné, aby dlužník svůj dluh uznal čili akceptoval (stačí podpis na líci směnky, tak směnečník vyjadřuje souhlas s tím, že zaplatí)
Domicil směnky:
• domicilovaná (umístěná) směnka splatná u jiné právnické či fyzické osoby než u smě-nečníka
• domicilát je zmocněncem směnečníka pro úkon placení (peněžní ústav), nápis na směnce kde je možná splatnost se nazývá domicil
- ručitel určité obchodní transakce
- směnka může být součástí dokumentárního akreditivu, který se používá především při obchodech se zahraničím
- platidlo
- cizí zdroj krátkodobého financování firmy
- využití při úvěrech
- eskont exportních směnek (podpora přímých vývozců zboží od ČNB)
Akceptace směnky:
• provádí se z důvodu vystavení směnky věřitelem a je tedy nutné, aby dlužník svůj dluh uznal čili akceptoval (stačí podpis na líci směnky, tak směnečník vyjadřuje souhlas s tím, že zaplatí)
Domicil směnky:
• domicilovaná (umístěná) směnka splatná u jiné právnické či fyzické osoby než u smě-nečníka
• domicilát je zmocněncem směnečníka pro úkon placení (peněžní ústav), nápis na směnce kde je možná splatnost se nazývá domicil
b) úvěrové
• obligace
• hypoteční zástavní listy
c) deriváty cenných papírů
• opce
• swap
• futures, forwardy
DEPOZITNÍ CERTIFIKÁTY
• úročitelné krátkodobé obchodovatelné CP s různou nominální hodnotou a splatností
• vystavuje ho banka jako dlužník a potvrzuje jím přijetí jednorázového termínovaného vkladu od věřitele
• je obvykle úročen pevnou úrokovou mírou a nominální hodnota certifikátu + úrok jsou splatné po uplynutí sjednané doby uložení
a) na jméno (jméno majitele zde není uvedeno)
b) na doručitele
• hypoteční zástavní listy
c) deriváty cenných papírů
• opce
• swap
• futures, forwardy
DEPOZITNÍ CERTIFIKÁTY
• úročitelné krátkodobé obchodovatelné CP s různou nominální hodnotou a splatností
• vystavuje ho banka jako dlužník a potvrzuje jím přijetí jednorázového termínovaného vkladu od věřitele
• je obvykle úročen pevnou úrokovou mírou a nominální hodnota certifikátu + úrok jsou splatné po uplynutí sjednané doby uložení
a) na jméno (jméno majitele zde není uvedeno)
b) na doručitele
5. z hlediska emise
a) hromadně vydávané
b) individuálně vydávané
c) ukládací
• emitentem (vydavatelem) CP může být fyzická i právnická osoba, kterou zákon k vydání CP opravňuje existují CP, které může vydat jakákoliv fyzická či právnic-ká osoba způsobilá k právním úkonům (směnky, akcie)
6. z hlediska formy
a) materiální
b) imateriální
Typy CP:
1. Peněžní trh – krátkodobé CP nepodléhající schválení ministerstva financí
• depozitní certifikáty
• směnky
• pokladniční poukázky
• bankovní akcepty
2. Kapitálový trh – dlouhodobé CP podléhající schválení min. financí
a) majetkové
• akcie
• podílové listy
b) individuálně vydávané
c) ukládací
• emitentem (vydavatelem) CP může být fyzická i právnická osoba, kterou zákon k vydání CP opravňuje existují CP, které může vydat jakákoliv fyzická či právnic-ká osoba způsobilá k právním úkonům (směnky, akcie)
6. z hlediska formy
a) materiální
b) imateriální
Typy CP:
1. Peněžní trh – krátkodobé CP nepodléhající schválení ministerstva financí
• depozitní certifikáty
• směnky
• pokladniční poukázky
• bankovní akcepty
2. Kapitálový trh – dlouhodobé CP podléhající schválení min. financí
a) majetkové
• akcie
• podílové listy
2. z hlediska převoditelnosti
a) CP na doručitele (na majitele) – za vlastníka se považuje ten, kdo CP předloží za-ručuje nejvyšší stupeň převoditelnosti, protože změna vlastnictví se realizuje pouhým předáním CP
b) CP na jméno – jméno majitele je uvedeno na akcii a převod na nového majitele lze provést zápisem na rubu akcie nebo-li rubopisem čili indosamentem a změnou v seznamu akcionářů
c) na řád – vyznačuje oprávněnou osobu jménem s doložkou na řád, převádí se rubopi-sem
3. z hlediska charakteru důchodů plynoucích z CP
a) CP přinášející stálý důchod – obligace, záruky, půjčky
b) CP s proměnlivým příjmem – akcie
c) neúročené – losy, šeky
d) dispoziční
4. z hlediska dlužníka
a) státní
b) komunální
c) soukromé
b) CP na jméno – jméno majitele je uvedeno na akcii a převod na nového majitele lze provést zápisem na rubu akcie nebo-li rubopisem čili indosamentem a změnou v seznamu akcionářů
c) na řád – vyznačuje oprávněnou osobu jménem s doložkou na řád, převádí se rubopi-sem
3. z hlediska charakteru důchodů plynoucích z CP
a) CP přinášející stálý důchod – obligace, záruky, půjčky
b) CP s proměnlivým příjmem – akcie
c) neúročené – losy, šeky
d) dispoziční
4. z hlediska dlužníka
a) státní
b) komunální
c) soukromé
CENNÉ PAPÍRY
• charakteristika vybraných druhů CP
• funkce CP
• investiční společnosti
• investiční fondy
• podílové fondy
• burza CP
Cenný papír je listina představující pohledávku vlastníka vůči tomu, kdo cenný papír emito-val (majitel právního nároku).
1. z hlediska majetkového práva
a) CP věcného obsahu poskytující zajištění pohledávky - zástavní list
b) CP vyjadřující dlužnické peněžní závazky - obligace, směnky, vkladní knížky, vkla-dové listy
c) CP vyjadřující majetková práva – akcie, podíly
d) CP dispoziční umožňující disponovat s materiálem – konosament, skladní list
• funkce CP
• investiční společnosti
• investiční fondy
• podílové fondy
• burza CP
Cenný papír je listina představující pohledávku vlastníka vůči tomu, kdo cenný papír emito-val (majitel právního nároku).
1. z hlediska majetkového práva
a) CP věcného obsahu poskytující zajištění pohledávky - zástavní list
b) CP vyjadřující dlužnické peněžní závazky - obligace, směnky, vkladní knížky, vkla-dové listy
c) CP vyjadřující majetková práva – akcie, podíly
d) CP dispoziční umožňující disponovat s materiálem – konosament, skladní list
Inflace nabídková
• zde dochází k růstu cenové hladiny v důsledku růstu cen vstupů rostou náklady na pro-dukci a ty tlačí ceny produkce nahoru poptávka přitom nezaznamenává žádný růst
P
D S1
S0
reálný HDP
Setrvačná inflace
• je zvláštním typem inflace, tj. taková, která trvá déle, přičemž její příčiny již nepůsobí je to dáno pesimistickým očekáváním budoucího politického vývoje
• každý ekonomický subjekt se snaží bránit své ekonomické postavení a při rozhodování o cenách nebo úrokových sazbách automaticky zohledňuje očekávanou či současnou míru inflace (brání se tak před přerozdělovacími procesy)
P
D S1
S0
reálný HDP
Setrvačná inflace
• je zvláštním typem inflace, tj. taková, která trvá déle, přičemž její příčiny již nepůsobí je to dáno pesimistickým očekáváním budoucího politického vývoje
• každý ekonomický subjekt se snaží bránit své ekonomické postavení a při rozhodování o cenách nebo úrokových sazbách automaticky zohledňuje očekávanou či současnou míru inflace (brání se tak před přerozdělovacími procesy)
Důsledky inflace:
• dle tempa inflace
1. mírná inflace má pro ekonomiku stimulující účinky, podporuje poptávku
2. pádivá inflace výrazně prohlubuje nerovnováhu, tlumí činnost ekonomických subjektů
- významný je dopad na vnější hospodářské vztahy vč. depreciace, tj. snížení měnového kurzu (nepřímo podporuje export a tlumí import)
- výrazně klesá kupní síla
- znehodnocení cenové hladiny peněz menší ochota držet hotovostní peníze
- investice jsou ochromovány a snižuje se funkce peněz jako uchovatele hodnoty
- sociální dopady (dotýká se více chudších vrstev než bohatých)
3. hyperinflace – peníze ztrácejí všechny své funkce, dává se přednost naturální směně
Makroekonomická reakce na inflaci:
• jde o reakci vlády a parlamentu projevující se:
1. v oblastí státního rozpočtu
a) tlakem na jeho vyrovnanost
b) restrikce rozpočtových výdajů (snižování)
c) omezování emise státních dluhopisů – obligací
2. v oblasti důchodové politiky
a) kontrola mzdového vývoje a cen (není aktuální)
b) opatření v daňové oblasti (zejména u DzP, DPH a spotřební)
3. v oblasti peněžní a úvěrové politiky ČNB
a) regulace úrokových sazeb (nízké úrokové sazby úvěrů podporují inflaci, snadno peníze získáme)
b) usměrňování množství peněz v oběhu prostřednictvím intervenci na udržení mě-nového kurzu (při posílení koruny musí ČNB nakupovat např. dolary, aby podpo-řila export)
• inflace poškozuje spíše věřitele než dlužníka
1. mírná inflace má pro ekonomiku stimulující účinky, podporuje poptávku
2. pádivá inflace výrazně prohlubuje nerovnováhu, tlumí činnost ekonomických subjektů
- významný je dopad na vnější hospodářské vztahy vč. depreciace, tj. snížení měnového kurzu (nepřímo podporuje export a tlumí import)
- výrazně klesá kupní síla
- znehodnocení cenové hladiny peněz menší ochota držet hotovostní peníze
- investice jsou ochromovány a snižuje se funkce peněz jako uchovatele hodnoty
- sociální dopady (dotýká se více chudších vrstev než bohatých)
3. hyperinflace – peníze ztrácejí všechny své funkce, dává se přednost naturální směně
Makroekonomická reakce na inflaci:
• jde o reakci vlády a parlamentu projevující se:
1. v oblastí státního rozpočtu
a) tlakem na jeho vyrovnanost
b) restrikce rozpočtových výdajů (snižování)
c) omezování emise státních dluhopisů – obligací
2. v oblasti důchodové politiky
a) kontrola mzdového vývoje a cen (není aktuální)
b) opatření v daňové oblasti (zejména u DzP, DPH a spotřební)
3. v oblasti peněžní a úvěrové politiky ČNB
a) regulace úrokových sazeb (nízké úrokové sazby úvěrů podporují inflaci, snadno peníze získáme)
b) usměrňování množství peněz v oběhu prostřednictvím intervenci na udržení mě-nového kurzu (při posílení koruny musí ČNB nakupovat např. dolary, aby podpo-řila export)
• inflace poškozuje spíše věřitele než dlužníka
1. poptávka – inflace tažená
1. poptávka – inflace tažená poptávkou (poptávková)
2. nabídka – inflace tažená náklady (nabídková)
Inflace poptávková
• je charakteristická převisem AD nad nabídkou domácností, firmy a stát chtějí spotře-bovávat více než bylo skutečně vyprodukováno roste kupní síla bez současného růstu produktivity práce
• inflace se projeví více inflačně, bude-li skutečný domácí produkt totožný nebo blízký po-tenciálnímu
P
S
D1
D0
reálný HDP
2. nabídka – inflace tažená náklady (nabídková)
Inflace poptávková
• je charakteristická převisem AD nad nabídkou domácností, firmy a stát chtějí spotře-bovávat více než bylo skutečně vyprodukováno roste kupní síla bez současného růstu produktivity práce
• inflace se projeví více inflačně, bude-li skutečný domácí produkt totožný nebo blízký po-tenciálnímu
P
S
D1
D0
reálný HDP
Nabídka peněz
• je množství peněz nabízené ekonomikou určitého státu a bankami, které mají nabídku peněz v předmětu povolání za účelem dosažení zisku (rozdíl mezi přijatými a vyplacenými úroky)
• je ovlivňována především vládní politikou a politikou centrální banky, která má rozhodující úlohu, protože přímo souvisí s penězi v oběhu (množství peněz v oběhu je jedním z indikátorů stavu měny)
• nabídku peněz neovlivňuje až tak příliš úroková sazba
• ČNB reguluje nabídku peněz a tím i stabilitu měny přes KB k tomu používá nástrojů:
1. přímých – poměr mezi krátkodobými vklady a dlouhodobými úvěry
2. nepřímých (častěji používané, působí proti všem KB)
- diskontní úroková sazba
- povinné minimální rezervy jsou tvořeny 5% ze všech přijatých vkladů
• oba tyto nástroje zmenšují nebo zvětšují prostor komerčních bank pro poskytování úvěru, tzn. že takto ovlivňuje množství peněz v oběhu zejména je to tvorba tzv. bankovních peněz
• nabídku peněz také ovlivňuje úrok čím vyšší úrok, tím vyšší nabídka (křivka S je str-mější než křivka D po penězích)
• je ovlivňována především vládní politikou a politikou centrální banky, která má rozhodující úlohu, protože přímo souvisí s penězi v oběhu (množství peněz v oběhu je jedním z indikátorů stavu měny)
• nabídku peněz neovlivňuje až tak příliš úroková sazba
• ČNB reguluje nabídku peněz a tím i stabilitu měny přes KB k tomu používá nástrojů:
1. přímých – poměr mezi krátkodobými vklady a dlouhodobými úvěry
2. nepřímých (častěji používané, působí proti všem KB)
- diskontní úroková sazba
- povinné minimální rezervy jsou tvořeny 5% ze všech přijatých vkladů
• oba tyto nástroje zmenšují nebo zvětšují prostor komerčních bank pro poskytování úvěru, tzn. že takto ovlivňuje množství peněz v oběhu zejména je to tvorba tzv. bankovních peněz
• nabídku peněz také ovlivňuje úrok čím vyšší úrok, tím vyšší nabídka (křivka S je str-mější než křivka D po penězích)
Inflace
• je makroekonomický jev vyjadřující tržní nerovnováhu, tzn. znehodnocení peněžní jed-notky stav trvalejšího převisu poptávky nad nabídkou (změna cenové hladiny)
• pro určování cenové hladiny se využívá nejznámější statistická metoda Index spotřebních cen je konstruován na základně nákladů na koš zboží a služeb spotřebovaných typickou domácností (obecný název Koš spotřebního zboží)
Typy inflace:
• z hlediska tempa inflace
1. mírná (do 10 %) – vcelku přijatelná a slučitelná se zdravým vývojem ekonomiky
2. pádivá (10 – 100 %) – jsou s ní spojeny značné ekonomické náklady, peníze ztrácejí fci uchovatele hodnot (klesají vklady)
3. hyperinflace (1000 – 1000000 a více % ročně) – trh je naprosto dezorganizován, na-turalizuje se (směna zboží za zboží) jedná se o denominalizaci, tj. snížení hodnoty peněz z 1000 na 100
• z hlediska příčin inflace
• pro určování cenové hladiny se využívá nejznámější statistická metoda Index spotřebních cen je konstruován na základně nákladů na koš zboží a služeb spotřebovaných typickou domácností (obecný název Koš spotřebního zboží)
Typy inflace:
• z hlediska tempa inflace
1. mírná (do 10 %) – vcelku přijatelná a slučitelná se zdravým vývojem ekonomiky
2. pádivá (10 – 100 %) – jsou s ní spojeny značné ekonomické náklady, peníze ztrácejí fci uchovatele hodnot (klesají vklady)
3. hyperinflace (1000 – 1000000 a více % ročně) – trh je naprosto dezorganizován, na-turalizuje se (směna zboží za zboží) jedná se o denominalizaci, tj. snížení hodnoty peněz z 1000 na 100
• z hlediska příčin inflace
4. finanční poptávka – ...
4. finanční poptávka – je odrazem skutečnosti, že peníze představují pro ekonomické subjekty jednu z forem bohatství vzniká zde závislost poptávky po penězích na úrokové sazbě tato závislost je nepřímo úměrná, protože čím vyšší úroková sazba, tím je větší zájem peníze investovat a menší zájem držet je v podobě peněžní zásoby doma čím vyšší je však poptávka po penězích, tím je úrok nižší
• poptávka po penězích je funkcí HDP, tzn. že čím větší HDP tím větší poptávka po peně-zích (HDP je vyjádřen hodnotou statků a služeb)
HDP
MD
M – množství peněz
Celková MD = transakční D + majetková D
• poptávka po penězích je funkcí HDP, tzn. že čím větší HDP tím větší poptávka po peně-zích (HDP je vyjádřen hodnotou statků a služeb)
HDP
MD
M – množství peněz
Celková MD = transakční D + majetková D
• zlatý standard je peněžní systém ...
• zlatý standard je peněžní systém založený na hodnotě zlata (dle poměru zlata) hodnota měnové jednotky je dána jejím zlatým obsahem, v této době není zlatý standard uplatňo-ván směnný kurz je v dnešní době určován nabídkou a poptávkou
Formy peněz
1. peníze hotovostní – tj. drobné mince z obecných kovů a papírových peněz, patří zde i pamětní mince
2. depozitní peníze (bank money) – existují v bezhotovostní podobě jako vklady v bankách, tzv. depozita na požádanou (peníze máme okamžitě k dispozici, př. šeky, běžné účty)
3. skoro peníze (near money) – termínované vklady, dispozice je s nimi omezená (poplatky, výpovědní lhůty …)
pozn.: Někdy se k penězům řadí i vybrané druhy CP (obligace, směnky, šeky).
Funkce peněz
• prostředek směny – umožňují rychlou směnu bez dodatečných nákladů (protikladem byla přirozená směna za zboží, tzv. barter
Formy peněz
1. peníze hotovostní – tj. drobné mince z obecných kovů a papírových peněz, patří zde i pamětní mince
2. depozitní peníze (bank money) – existují v bezhotovostní podobě jako vklady v bankách, tzv. depozita na požádanou (peníze máme okamžitě k dispozici, př. šeky, běžné účty)
3. skoro peníze (near money) – termínované vklady, dispozice je s nimi omezená (poplatky, výpovědní lhůty …)
pozn.: Někdy se k penězům řadí i vybrané druhy CP (obligace, směnky, šeky).
Funkce peněz
• prostředek směny – umožňují rychlou směnu bez dodatečných nákladů (protikladem byla přirozená směna za zboží, tzv. barter
• zúčtovací jednotka –
• zúčtovací jednotka – v cenách je evidován v účetní soustavě veškerý majetek vyjadřuje schopnost peněz působit jako míra ocenění všech ostatních statků a služeb, aktiv a pasiv
• uchovatel hodnot – peníze lze shromažďovat za účelem pozdějších výdajů schopnost peněz plnit funkci uchovatele hodnot však úzce závisí na stabilitě jejich hodnot (vlivy in-flace)
Peníze jsou v podstatě zboží a mají tedy svou poptávku, nabídku a cenu (tj. úrok). Peníze jsou ovlivňovány převážně poptávkou po penězích.
Poptávka po penězích
• dle motivu ji lze rozdělit na:
1. transakční poptávka – je motivovaná cílem získat peníze na nákup spotřebního zboží (spotřebitelský úvěr) nebo na nákup výrobních faktorů (překlenovací úvěr) dlužník v této poptávce poměřuje náklady na pořízení úvěru a efekt, který mu úvěr přinese (individuální)
2. majetková poptávka (spekulativní) – jejím cílem je získat peníze na nákup jiných majetkových aktiv, které přinášejí důchody jde tedy o nákup kapitálu (CP, provoz-ní kapitál) dlužník poměřuje náklady a efekt, který mu úvěr přinese
3. opatrnostní poptávka – je výsledkem snahy vytvořit si určitou zásobu pro případy neočekávaných událostí vyžadujících určité finanční zdroje
• uchovatel hodnot – peníze lze shromažďovat za účelem pozdějších výdajů schopnost peněz plnit funkci uchovatele hodnot však úzce závisí na stabilitě jejich hodnot (vlivy in-flace)
Peníze jsou v podstatě zboží a mají tedy svou poptávku, nabídku a cenu (tj. úrok). Peníze jsou ovlivňovány převážně poptávkou po penězích.
Poptávka po penězích
• dle motivu ji lze rozdělit na:
1. transakční poptávka – je motivovaná cílem získat peníze na nákup spotřebního zboží (spotřebitelský úvěr) nebo na nákup výrobních faktorů (překlenovací úvěr) dlužník v této poptávce poměřuje náklady na pořízení úvěru a efekt, který mu úvěr přinese (individuální)
2. majetková poptávka (spekulativní) – jejím cílem je získat peníze na nákup jiných majetkových aktiv, které přinášejí důchody jde tedy o nákup kapitálu (CP, provoz-ní kapitál) dlužník poměřuje náklady a efekt, který mu úvěr přinese
3. opatrnostní poptávka – je výsledkem snahy vytvořit si určitou zásobu pro případy neočekávaných událostí vyžadujících určité finanční zdroje
PENÍZE
• charakteristika peněz
• peněžní agregáty
• funkce peněz
• poptávka po penězích a nabídka peněz
• inflace
Peníze
• zvláštní druh zboží, které dokonale vyjadřuje hodnotu jiného zboží a zprostředkovává výměnu ostatních statků, usnadňuje ji a odstraňuje nutnost zprostředkujících výměn
• jsou všeobecným ekvivalentem a dokonale likvidním aktivem (žádná rizika a dodatečné náklady) není to tak úplně pravda, platí to pouze v dokonalé ekonomice a ta je fikcí
Peněžní agregáty
• původní směna probíhala jako směna výrobku za výrobek, nevýhodou přímé výměny byla zdlouhavost tuto nevýhodu odstranily peníze (zpočátku zbožové – zboží, které v dané oblasti potřebovali všichni nevýhodou byla objemnost, podléhání zkáze, obtížnost dě-lení)
- tuto nevýhodu odstranily později peníze z drahých kovů
• peněžní agregáty
• funkce peněz
• poptávka po penězích a nabídka peněz
• inflace
Peníze
• zvláštní druh zboží, které dokonale vyjadřuje hodnotu jiného zboží a zprostředkovává výměnu ostatních statků, usnadňuje ji a odstraňuje nutnost zprostředkujících výměn
• jsou všeobecným ekvivalentem a dokonale likvidním aktivem (žádná rizika a dodatečné náklady) není to tak úplně pravda, platí to pouze v dokonalé ekonomice a ta je fikcí
Peněžní agregáty
• původní směna probíhala jako směna výrobku za výrobek, nevýhodou přímé výměny byla zdlouhavost tuto nevýhodu odstranily peníze (zpočátku zbožové – zboží, které v dané oblasti potřebovali všichni nevýhodou byla objemnost, podléhání zkáze, obtížnost dě-lení)
- tuto nevýhodu odstranily později peníze z drahých kovů
Významný je dopad na vnější hospodářské vztahy ...
Významný je dopad na vnější hospodářské vztahy včetně depreciace, tj. snížení měnového kurzu (nepřímo se podporuje export a tlumí dovoz). Kupní síla výrazně klesá. Zkracuje se doba držby peněz na minimum. Investice jsou ochromovány a snižuje se funkce peněz jako uchovatele hodnoty.
- hyperinflace: peníze ztrácejí všechny své funkce. Dává přednost naturální směně.
MAKROEKONOMICKÁ REAKCE NA INFLACI
Jde v podstatě o reakci vlády a parlamentu a projevuje se:
1. V oblasti státního rozpočtu
a) tlakem na jeho vyrovnanost
b) restrikce rozpočtových výdajů
c) emise státních dluhopisů – obligace, omezování, tlumení
2. V oblasti důchodové politiky
a) kontrola mzdového vývoje a cen (v této době není aktuální). Považuje se to za omezování tržního mechanismu.
b) Opatření v daňové oblasti (zejména u daní z příjmu, přesun z daně z příjmu na DPH a spotřební daně.
3.V oblasti peněžní a úvěrové politiky – ČNB
a) regulace úrokových sazeb, nízké úrokové sazby z úvěru – podporuje inflaci
b) usměrňování množství peněz v oběhu prostřednictvím intervencí na udržení měnového kurzu.
- hyperinflace: peníze ztrácejí všechny své funkce. Dává přednost naturální směně.
MAKROEKONOMICKÁ REAKCE NA INFLACI
Jde v podstatě o reakci vlády a parlamentu a projevuje se:
1. V oblasti státního rozpočtu
a) tlakem na jeho vyrovnanost
b) restrikce rozpočtových výdajů
c) emise státních dluhopisů – obligace, omezování, tlumení
2. V oblasti důchodové politiky
a) kontrola mzdového vývoje a cen (v této době není aktuální). Považuje se to za omezování tržního mechanismu.
b) Opatření v daňové oblasti (zejména u daní z příjmu, přesun z daně z příjmu na DPH a spotřební daně.
3.V oblasti peněžní a úvěrové politiky – ČNB
a) regulace úrokových sazeb, nízké úrokové sazby z úvěru – podporuje inflaci
b) usměrňování množství peněz v oběhu prostřednictvím intervencí na udržení měnového kurzu.
NABÍDKOVÁ INFLACE (inflace tlačená náklady)
V tomto případě dochází k růstu cenové hladiny v důsledku růstu cen vstupů. Rostou náklady na produkci a ty tlačí ceny produkce nahoru. Poptávka přitom nazaznamenává žádný růst.
- zvláštním typem inflace je SETRVAČNÁ INFLACE, tj. taková, která trvá déle, přičemž její příčiny již nepůsobí. Je to dáno pesimistickým očekáváním(postojem) budoucího vývoje (politický vývoj). Každý z ekonomických subjektů se přitom snaží bránit své ekonomické postavení a při rozhodování o cenách nebo úrokových sazbách automaticky zohledňuje současnou míru inflace. Těžko se hledá nástroj, který by ji zabránil.
DŮSLEDKY INFLACE
Pro jejich určení bude rozlišujícím hlediskem tempo inflace. Inflací jsou nejvíce poškozeni věřitelé.
- mírná inflace: má pro ekonomiku stimulující účinky, podporuje poptávku
- pádivá inflace: výrazně prohlubuje nerovnováhu, tlumí činnost ekonomických subjektů
- zvláštním typem inflace je SETRVAČNÁ INFLACE, tj. taková, která trvá déle, přičemž její příčiny již nepůsobí. Je to dáno pesimistickým očekáváním(postojem) budoucího vývoje (politický vývoj). Každý z ekonomických subjektů se přitom snaží bránit své ekonomické postavení a při rozhodování o cenách nebo úrokových sazbách automaticky zohledňuje současnou míru inflace. Těžko se hledá nástroj, který by ji zabránil.
DŮSLEDKY INFLACE
Pro jejich určení bude rozlišujícím hlediskem tempo inflace. Inflací jsou nejvíce poškozeni věřitelé.
- mírná inflace: má pro ekonomiku stimulující účinky, podporuje poptávku
- pádivá inflace: výrazně prohlubuje nerovnováhu, tlumí činnost ekonomických subjektů
TYPY INFLACE
- z hlediska tempa inflace rozlišujeme inflaci:
1. mírná (do 10%) – která je vcelku přijatelná a slučitelná se zdravým vývojem ekonomiky.
3. Pádivá (10% - 100% ročně) – jsou s ní spojeny značné ekonomické náklady. Peníze ztrácejí funkci uchovatele hodnoty (vklady klesají).
4. Hyperinflace (od 1.000 % - 1.000.000 a více % ročně) – trh je naprosto desorganizován, naturalizuje, denomilizace (směna ZBO za ZBO)
- z hlediska příčin inflace se nejčastěji udávají
1. Poptávka – od toho pak inflace tažená poptávkou (poptávková)
2. Nabídka – též jinak inflace nákladová, nebo nabídková.
INFLACE POPTÁVKOVÁ
Je charakteristická převisem AD nad nabídkou. Za této situace chtějí domácnosti, firmy i stát spotřebovávat více než bylo skutečně vyprodukováno. Roste kupní síla bez současného růstu produktivity práce. Natolik se bude inflace chovat inflačně to závisí na míře využití výr. faktorů. Jestliže bude skutečný domácí produkt totožný nebo blízký potencionálnímu, bude nabídka jen nepatrně a tudíž inflace se projeví více inflačně.
1. mírná (do 10%) – která je vcelku přijatelná a slučitelná se zdravým vývojem ekonomiky.
3. Pádivá (10% - 100% ročně) – jsou s ní spojeny značné ekonomické náklady. Peníze ztrácejí funkci uchovatele hodnoty (vklady klesají).
4. Hyperinflace (od 1.000 % - 1.000.000 a více % ročně) – trh je naprosto desorganizován, naturalizuje, denomilizace (směna ZBO za ZBO)
- z hlediska příčin inflace se nejčastěji udávají
1. Poptávka – od toho pak inflace tažená poptávkou (poptávková)
2. Nabídka – též jinak inflace nákladová, nebo nabídková.
INFLACE POPTÁVKOVÁ
Je charakteristická převisem AD nad nabídkou. Za této situace chtějí domácnosti, firmy i stát spotřebovávat více než bylo skutečně vyprodukováno. Roste kupní síla bez současného růstu produktivity práce. Natolik se bude inflace chovat inflačně to závisí na míře využití výr. faktorů. Jestliže bude skutečný domácí produkt totožný nebo blízký potencionálnímu, bude nabídka jen nepatrně a tudíž inflace se projeví více inflačně.
NABÍDKA PENĚZ
Je ovlivňována především vládní politikou a politikou centrální banky. Centrální banka má v této souvislosti rozhodující úlohu, protože přímo souvisí její činnost s regulací peněz v oběhu. Množství peněz v oběhu je jedním z indikátorů měny. ČNB reguluje nabídku peněz a tím i stabilitu měny prostřednictvím komerční banky. Používá k tomu nástrojů přímých (konkrétní, adresné, poměr mezi kr. vklady a dl. úvěry) a nepřímých. Nepřímé jsou častěji používané, působí ve vztahu KB a jsou to především:
1. diskontní úroková sazba
2. povinné minimální rezervy – tyto PMR jsou tvořeny z uvedených 5% ze všech přijatých vkladů. Tyto rezervy jsou povinné KB ukládat na své účty u ČNB.
- oba tyto nástroje zmenšují nebo zvětšují prostor KB pro poskytování úvěru tzn., že takto ovlivňuje mn. Peněz v oběhu. Zejména PMR ovlivňují tvorbu tzv. bankovních peněz.
1. diskontní úroková sazba
2. povinné minimální rezervy – tyto PMR jsou tvořeny z uvedených 5% ze všech přijatých vkladů. Tyto rezervy jsou povinné KB ukládat na své účty u ČNB.
- oba tyto nástroje zmenšují nebo zvětšují prostor KB pro poskytování úvěru tzn., že takto ovlivňuje mn. Peněz v oběhu. Zejména PMR ovlivňují tvorbu tzv. bankovních peněz.
• Nabídku peněz kromě diskontní ...
• Nabídku peněz kromě diskontní sazby a PMR ovlivňuje ve všech případech úrok. Je zde přímá závislost, tzn. Čím vyšší úrok tím vyšší nabídka.
I MS nabídka peněz
Průběh křivky nabídky je strmější než
Průběh křivky poptávky po penězích.
M
INFLACE
Je makroekonomický jev, který vyjadřuje tržní nerovnováhu. Je to stav trvalejšího převisu poptávky nad nabídkou. Kupní síla pen. Jednotky se snižuje. Jestliže např. dojde ke zdvojnásobení cenové hladiny, sníží se kupní síla pen. Jednotky na polovinu. Pro určování cenové hladiny nelze v praxi evidovat ceny ze všech transakcí (prodejů a koupí). Pro tento účel se vybírá určitý statistický vzorek, který se pak zobecňuje. Nejznám. Metodou je Index spotřebních cen. Je konstruován na základě nákladů na koš zboží a služeb spotřebovaných typickou domácností. Tento vzorek se obecně nazývá Koš spotřebního zboží.
I MS nabídka peněz
Průběh křivky nabídky je strmější než
Průběh křivky poptávky po penězích.
M
INFLACE
Je makroekonomický jev, který vyjadřuje tržní nerovnováhu. Je to stav trvalejšího převisu poptávky nad nabídkou. Kupní síla pen. Jednotky se snižuje. Jestliže např. dojde ke zdvojnásobení cenové hladiny, sníží se kupní síla pen. Jednotky na polovinu. Pro určování cenové hladiny nelze v praxi evidovat ceny ze všech transakcí (prodejů a koupí). Pro tento účel se vybírá určitý statistický vzorek, který se pak zobecňuje. Nejznám. Metodou je Index spotřebních cen. Je konstruován na základě nákladů na koš zboží a služeb spotřebovaných typickou domácností. Tento vzorek se obecně nazývá Koš spotřebního zboží.
• Pokud jde o úrokovou sazbu ...
• Pokud jde o úrokovou sazbu a poptávku po penězích, je jejich vztah nepřímo-úměrný. Čím vyšší úrok tím nižší poptávka po penězích.
i
čím je plošší, tím je poptávka citlivější na změnu
úrokové sazby
MD
M
• Celková poptávka po penězích je součtem poptávky transakční a majetkové
i
MD celková
MDt transakční
Mdm majetková
M
i
čím je plošší, tím je poptávka citlivější na změnu
úrokové sazby
MD
M
• Celková poptávka po penězích je součtem poptávky transakční a majetkové
i
MD celková
MDt transakční
Mdm majetková
M
POPTÁVKA PO PENĚZÍCH
- lze ji rozdělit podle motivace na:
1. Transakční poptávka – je motivovaná cílem získat peníze na nákup spotřebního zboží (spotřebitelský úvěr), nebo na nákup výrobních faktorů (tj. překlenovací úvěr). Dlužník v této poptávce poměřuje náklady (úrok) na pořízení úvěru a efekt, který mu úvěr přinese.
2. Majetková poptávka (spekulativní) – jejímž cílem je získat peníze na nákup jiných majetkových aktiv, které přinášejí důchody. Rozumí se tím nákup kapitálu např. CP, nebo provozního kapitálu, tj. strojů apod. I zde poměřuje dlužník náklady a efekt, který mu úvěr přinese
• Poptávka po penězích je funkcí HDP tzn. Že čím větší HDP tím větší poptávka po penězích
HDP
MD poptávka po penězích
M množství peněz
1. Transakční poptávka – je motivovaná cílem získat peníze na nákup spotřebního zboží (spotřebitelský úvěr), nebo na nákup výrobních faktorů (tj. překlenovací úvěr). Dlužník v této poptávce poměřuje náklady (úrok) na pořízení úvěru a efekt, který mu úvěr přinese.
2. Majetková poptávka (spekulativní) – jejímž cílem je získat peníze na nákup jiných majetkových aktiv, které přinášejí důchody. Rozumí se tím nákup kapitálu např. CP, nebo provozního kapitálu, tj. strojů apod. I zde poměřuje dlužník náklady a efekt, který mu úvěr přinese
• Poptávka po penězích je funkcí HDP tzn. Že čím větší HDP tím větší poptávka po penězích
HDP
MD poptávka po penězích
M množství peněz
Peníze
- je možno definovat jako zvláštní druh zboží, které mají tu vlastnost, že dokonale vyjadřují hodnotu jiného zboží. Jinak jsou ekvivalentem hodnoty jiného zboží. Jsou dokonale likvidním aktivem, což značí, že s jejich držbou a použitím nejsou spojené žádné rizika dodatečné náklady
- původní směna probíhala jako směna výrobku za výrobek. Nevýhodou přímé výměny byla zdlouhavost. Bylo třeba provést několik směn, než jsme s dostali k tomu zboží, které jsme potřebovali. Tuto nevýhodu odstranily peníze. Ze začátku to byly peníze ZBOŽOVÉ, které představovaly zboží, které v dané oblasti všichni potřebovali a byli ochotni za ně směňovat jiné zboží.
Nevýhody: byly objemné, podléhaly zkáze, byly obtížně dělitelní. Tuto nevýhodu odstranily peníze z drahých kovů, původně to byly obecné kovy, později zlato, stříbro.
Zlatý standart – peněžní systém založený na hodnotě zlata, hodnota měnové jednotky je dána jejím zlatým obsahem. V této době není uplatňován. Směnný kurz je v podstatě určován poptávkou na finančním trhu.
FORMY A FUNKCE PENĚZ
1. Peníze hotovostní – tj. drobné mince z obecných kovů a papírových peněz, patří zde i pamětní mince
- původní směna probíhala jako směna výrobku za výrobek. Nevýhodou přímé výměny byla zdlouhavost. Bylo třeba provést několik směn, než jsme s dostali k tomu zboží, které jsme potřebovali. Tuto nevýhodu odstranily peníze. Ze začátku to byly peníze ZBOŽOVÉ, které představovaly zboží, které v dané oblasti všichni potřebovali a byli ochotni za ně směňovat jiné zboží.
Nevýhody: byly objemné, podléhaly zkáze, byly obtížně dělitelní. Tuto nevýhodu odstranily peníze z drahých kovů, původně to byly obecné kovy, později zlato, stříbro.
Zlatý standart – peněžní systém založený na hodnotě zlata, hodnota měnové jednotky je dána jejím zlatým obsahem. V této době není uplatňován. Směnný kurz je v podstatě určován poptávkou na finančním trhu.
FORMY A FUNKCE PENĚZ
1. Peníze hotovostní – tj. drobné mince z obecných kovů a papírových peněz, patří zde i pamětní mince
2. Depozitní peníze (bank Money) –
2. Depozitní peníze (bank Money) – které existují v bezhotovostní podobě na běžných účtech jako vklady v bankách. Jedná se o tzv. depozita na požádanou (šeky, běž. Účty)
3. Skoro peníze (near money) – jsou to termínované vklady s určitou výpovědní dobou (poplatky), dispozice je s nimi omezená
- někdy se k penězům řadí i vybrané druhy cenných papírů (např. obligace vydané státem ke krytí státního schodku = dluhopisy, směnky, šeky, platební karty)
FUNKCE PENĚZ
1. Jsou prostředkem směny. Umožňuje rychlou směnu bez dodatečných nákladů. Protikladem byla přirozená směna (směna zboží).
2. Jsou zúčtovací jednotkou. V cenách je evidován v úč. Soustavě veškerý majetek
3. Jsou uschovatelem hodnoty. Lze je shromažďovat za účelem pozdějších výdajů (Tuto funkci může ochromovat inflace)
- s funkcí peněz vyplývá, a je jimi ovlivňována, poptávka po penězích. Peníze jsou v podstatě zboží a mají tedy svou poptávku, nabídku a cenu (tj. úrok).
3. Skoro peníze (near money) – jsou to termínované vklady s určitou výpovědní dobou (poplatky), dispozice je s nimi omezená
- někdy se k penězům řadí i vybrané druhy cenných papírů (např. obligace vydané státem ke krytí státního schodku = dluhopisy, směnky, šeky, platební karty)
FUNKCE PENĚZ
1. Jsou prostředkem směny. Umožňuje rychlou směnu bez dodatečných nákladů. Protikladem byla přirozená směna (směna zboží).
2. Jsou zúčtovací jednotkou. V cenách je evidován v úč. Soustavě veškerý majetek
3. Jsou uschovatelem hodnoty. Lze je shromažďovat za účelem pozdějších výdajů (Tuto funkci může ochromovat inflace)
- s funkcí peněz vyplývá, a je jimi ovlivňována, poptávka po penězích. Peníze jsou v podstatě zboží a mají tedy svou poptávku, nabídku a cenu (tj. úrok).
b) SR prostřednictvím rozpočtových ...
b) SR prostřednictvím rozpočtových výdajů nenávratným způsobem poskytuje peněžní prostředky ekonomickým subjektům (organizacím, obyvatelstvu)
• velmi důležitým makroekonomickým hlediskem je míra rozdělování – nemá být příliš vysoká, aby rozpočtové subjekty byly zainteresovány a měly zájem na racionálním hospodaření (a na svém dlouhodobém rozvoji)
2. alokační funkce SR spočívá v tom, že se ze SR rozmisťují – alokují peněžní prostředky v převážné míře do veřejného sektoru (nevýrobní sféry); alokace je v zásadě dvojí:
a) rozmístění do jednotlivých oblastí, činností především veřejného sektoru (viz. celkové výdaje SR ČR)
b) rozmístění do jednotlivých regionů (viz. finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů a k rozpočtům obcí)
3. stabilizační funkce SR má napomáhat řešení takových makroekonomických problémů jako jsou:
- zaměstnanost
- rovnoměrnost vývoje ekonomiky
- přiměřená dynamika růstu ekonomiky
- míra inflace a další
• státní rozpočet se využívá jako určitá korekce – zejména při zmírňování výkyvů a ne-dostatků trhu
• v rámci stabilizační funkce SR se využívají tzv. „automatické nebo-li vestavěné“ sta-bilizátory (vestavěný stabilizátor je nástroj, který působí opačně k vývojové tendenci agregátní poptávky) dochází-li k poklesu agregátní poptávky, má tento nástroj možnost tuto poptávku určitým způsobem zvyšovat nebo obráceně, např. progresivní daňové sazby, min. mzda, výše příspěvků v nezaměstnanosti, přímé dotace regionům, dotace na rozvoj podnikání …
• významným stabilizátorem SR je vztah mezi příjmy a výdaji SR, tj. přebytkový, vy-rovnaný nebo schodkový rozpočet
• mimo automatické stabilizátory, které jsou přímo zabudovány v systému rozpočtu existují stabilizátory usměrňující průběh realizace makroekonomické politiky přes SR, např. limitování cen, zavedení kontroly cen určitým druhů zboží, vyhlášení mzdových stropů, rozlišování daní …
• velmi důležitým makroekonomickým hlediskem je míra rozdělování – nemá být příliš vysoká, aby rozpočtové subjekty byly zainteresovány a měly zájem na racionálním hospodaření (a na svém dlouhodobém rozvoji)
2. alokační funkce SR spočívá v tom, že se ze SR rozmisťují – alokují peněžní prostředky v převážné míře do veřejného sektoru (nevýrobní sféry); alokace je v zásadě dvojí:
a) rozmístění do jednotlivých oblastí, činností především veřejného sektoru (viz. celkové výdaje SR ČR)
b) rozmístění do jednotlivých regionů (viz. finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů a k rozpočtům obcí)
3. stabilizační funkce SR má napomáhat řešení takových makroekonomických problémů jako jsou:
- zaměstnanost
- rovnoměrnost vývoje ekonomiky
- přiměřená dynamika růstu ekonomiky
- míra inflace a další
• státní rozpočet se využívá jako určitá korekce – zejména při zmírňování výkyvů a ne-dostatků trhu
• v rámci stabilizační funkce SR se využívají tzv. „automatické nebo-li vestavěné“ sta-bilizátory (vestavěný stabilizátor je nástroj, který působí opačně k vývojové tendenci agregátní poptávky) dochází-li k poklesu agregátní poptávky, má tento nástroj možnost tuto poptávku určitým způsobem zvyšovat nebo obráceně, např. progresivní daňové sazby, min. mzda, výše příspěvků v nezaměstnanosti, přímé dotace regionům, dotace na rozvoj podnikání …
• významným stabilizátorem SR je vztah mezi příjmy a výdaji SR, tj. přebytkový, vy-rovnaný nebo schodkový rozpočet
• mimo automatické stabilizátory, které jsou přímo zabudovány v systému rozpočtu existují stabilizátory usměrňující průběh realizace makroekonomické politiky přes SR, např. limitování cen, zavedení kontroly cen určitým druhů zboží, vyhlášení mzdových stropů, rozlišování daní …
STÁTNÍ ROZPOČET
Státní rozpočet můžeme definovat jako centralizovaný fond finančních prostředků, který vytvářejí, rozdělují a používají ústřední orgány. Ve své podstatě představuje sestavu příjmů a výdajů státu v průběhu určitého období (v ČR v období 1 roku).
Specifika státního rozpočtu:
• obecněji můžeme státní rozpočet definovat jako peněžní vztah existující v procesu tvorby, rozdělování a užití centralizovaného peněžního fondu na principu:
neekvivalence – individuální plnění subjektů (podniků, občanů) vůči státnímu rozpočtu tu neodpovídá věcnému ani peněžnímu protiplnění (podnikatel či občan A zaplatí na daních 10x více než podnikatel či občan B občan A bude čerpat 10x více ze SR) v každém roce existuje skupina lidí, kteří na přerozdělování rozpočtu získávají a kteří prodělávají
nenávratnosti – s peněžní platbou do SR nevzniká žádný právní nárok na pozdější vrácení těchto plateb (výjimkou je důchodové pojištění)
nedobrovolnosti – znamená to, že do SR neplynou peníze dobrovolně, ale především pod tlakem zákona (zákony o daních)
Základní funkce státního rozpočtu:
1. funkce rozdělování (distribuční) spočívá v tom, že:
a) SR prostřednictvím rozpočtových příjmů nenávratným způsobem „centralizuje“ – soustřeďuje část finančních prostředků hospodářských subjektů i obyvatelstva
Specifika státního rozpočtu:
• obecněji můžeme státní rozpočet definovat jako peněžní vztah existující v procesu tvorby, rozdělování a užití centralizovaného peněžního fondu na principu:
neekvivalence – individuální plnění subjektů (podniků, občanů) vůči státnímu rozpočtu tu neodpovídá věcnému ani peněžnímu protiplnění (podnikatel či občan A zaplatí na daních 10x více než podnikatel či občan B občan A bude čerpat 10x více ze SR) v každém roce existuje skupina lidí, kteří na přerozdělování rozpočtu získávají a kteří prodělávají
nenávratnosti – s peněžní platbou do SR nevzniká žádný právní nárok na pozdější vrácení těchto plateb (výjimkou je důchodové pojištění)
nedobrovolnosti – znamená to, že do SR neplynou peníze dobrovolně, ale především pod tlakem zákona (zákony o daních)
Základní funkce státního rozpočtu:
1. funkce rozdělování (distribuční) spočívá v tom, že:
a) SR prostřednictvím rozpočtových příjmů nenávratným způsobem „centralizuje“ – soustřeďuje část finančních prostředků hospodářských subjektů i obyvatelstva
3. Státní rozpočet a fiskální politika
• přebytkový rozpočet – vytváří rezervu státu na dobu nepříznivého ekonomického vývoje (hospodářská krize, recese) X stát, který neutrácí veškeré své příjmy, nevytváří nové pra-covní příležitosti, nedává závazky soukromým firmám nepodporuje rozvoj ekonomiky
• schodkový rozpočet – sice podporuje dočasný rozvoj ekonomiky, ale na „dluh“ vydané peníze převyšující příjmy bude muset stát v příštích letech ušetřit (jde pak o politiku pro-blematickou)
• vyrovnaný rozpočet – jde o „zlatý střed“, ekonomika si nemůže dovolit odchylky kladné ani záporné, proto volní nejčastěji tento rozpočet
pozn.: náš státní rozpočet na 1 rok je asi 600 mld. Kč, tj. asi 1/3 našeho ročního HDP
4. Důchodová a cenová politika – zde se řeší příjmy obyvatel a jejich případná regulace ze strany státu a výdaje obyvatel, tzn. ceny zboží a služeb a jejich státní regulace
• regulace mezd – v dnešní době stát mzdy v soukromém sektoru nereguluje a ponechává je volnému působení trhu stát je rovněž zaměstnavatelem a přímo ovlivňuje vývoj mezd ve státním sektoru, kde pracuje 1/5 práce schopného obyvatelstva
• regulace cen – většina cen zboží a služeb je již tvořena na základě tržního mechanismu, ale zůstávají stále některé ceny regulované státem, např. elektřina, plyn, voda, nájemné v bytech, dálkové vytápění (sociálně citlivé zboží a služby a stát se obává neúměrnému tlaku na růst cen)
• schodkový rozpočet – sice podporuje dočasný rozvoj ekonomiky, ale na „dluh“ vydané peníze převyšující příjmy bude muset stát v příštích letech ušetřit (jde pak o politiku pro-blematickou)
• vyrovnaný rozpočet – jde o „zlatý střed“, ekonomika si nemůže dovolit odchylky kladné ani záporné, proto volní nejčastěji tento rozpočet
pozn.: náš státní rozpočet na 1 rok je asi 600 mld. Kč, tj. asi 1/3 našeho ročního HDP
4. Důchodová a cenová politika – zde se řeší příjmy obyvatel a jejich případná regulace ze strany státu a výdaje obyvatel, tzn. ceny zboží a služeb a jejich státní regulace
• regulace mezd – v dnešní době stát mzdy v soukromém sektoru nereguluje a ponechává je volnému působení trhu stát je rovněž zaměstnavatelem a přímo ovlivňuje vývoj mezd ve státním sektoru, kde pracuje 1/5 práce schopného obyvatelstva
• regulace cen – většina cen zboží a služeb je již tvořena na základě tržního mechanismu, ale zůstávají stále některé ceny regulované státem, např. elektřina, plyn, voda, nájemné v bytech, dálkové vytápění (sociálně citlivé zboží a služby a stát se obává neúměrnému tlaku na růst cen)
5. Zahraničně obchodní politika
• zahraniční obchod je pro naši zemi životní nutností a musíme proto vytvářet účinný soubor nástrojů, které nám tento obchod umožní a napomohou jeho efektivitě
a) tvorba kurzů koruny k zahraničním měnám – je zaveden plovoucí kurz ovlivňovaný nabídkou a poptávkou, ovlivňování kurzu spadá do kompetence ČNB
b) dovozní a vývozní kvóty – administrativně stanovená množství pro dovoz či vývoz ur-čitého zboží
c) cla – celní politika spadá do oblasti řízené ministerstvem financí
d) uzavírání mezinárodních smluv
e) zahraniční obchodní zastoupení
f) politicko-obchodní mise
g) obchodní embarga
Srovnání hospodaření našeho státu s tzv. maastrichtskými kritérii:
1. velikost schodku státního rozpočtu za jeden rok nesmí přesáhnout 3 % HDP
2. státní dluh nesmí překročit 60 % HDP
3. míra inflace musí být max. 1,5 % nad úrovní průměru tří zemí EU s nejnižší inflací
4. úroková míra se musí pohybovat v pásmu 2 % okolo průměru tří zemí s nejnižší úroko-vou mírou
5. země žádající o přijetí do měnové unie nesmí nejméně 2 roky před vstupem provést de-valvaci své měny
a) tvorba kurzů koruny k zahraničním měnám – je zaveden plovoucí kurz ovlivňovaný nabídkou a poptávkou, ovlivňování kurzu spadá do kompetence ČNB
b) dovozní a vývozní kvóty – administrativně stanovená množství pro dovoz či vývoz ur-čitého zboží
c) cla – celní politika spadá do oblasti řízené ministerstvem financí
d) uzavírání mezinárodních smluv
e) zahraniční obchodní zastoupení
f) politicko-obchodní mise
g) obchodní embarga
Srovnání hospodaření našeho státu s tzv. maastrichtskými kritérii:
1. velikost schodku státního rozpočtu za jeden rok nesmí přesáhnout 3 % HDP
2. státní dluh nesmí překročit 60 % HDP
3. míra inflace musí být max. 1,5 % nad úrovní průměru tří zemí EU s nejnižší inflací
4. úroková míra se musí pohybovat v pásmu 2 % okolo průměru tří zemí s nejnižší úroko-vou mírou
5. země žádající o přijetí do měnové unie nesmí nejméně 2 roky před vstupem provést de-valvaci své měny
Základem úspěšného rozvoje státu ...
Základem úspěšného rozvoje státu je nalezení optimální poměru a vyváženosti všech uvede-ných funkcí. Úkolem vlády je posoudit správnou proporci všech funkcí a prostřednictvím jí pak dosáhnout efektivnější a účinnější hospodářskou politiku.
NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
1. Právní systém a legislativní proces
• zákony ČR prochází schválením Parlamentu a vyjadřuje se k nim prezident republiky schválené normy jsou zveřejňovány ve sbírce zákonů a jsou závazné pro občany ČR i všechny ostatní zdržující se na území naší republiky
• porušení zákony je předmětem šetření a příslušné státní instituce mají pravomoce trestat pachatele, sporné případy řeší soudy
2. Měnový systém
• základní úlohu v oblasti monetární politiky hraje centrální banka (ČNB), k udržení stabilní měny používá následující nástroje:
NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
1. Právní systém a legislativní proces
• zákony ČR prochází schválením Parlamentu a vyjadřuje se k nim prezident republiky schválené normy jsou zveřejňovány ve sbírce zákonů a jsou závazné pro občany ČR i všechny ostatní zdržující se na území naší republiky
• porušení zákony je předmětem šetření a příslušné státní instituce mají pravomoce trestat pachatele, sporné případy řeší soudy
2. Měnový systém
• základní úlohu v oblasti monetární politiky hraje centrální banka (ČNB), k udržení stabilní měny používá následující nástroje:
a) diskontní sazba (diskont) –
a) diskontní sazba (diskont) – úrok, za který si půjčují peníze KB od centrální banky a za který se úročí jejich vklady u centrální banky (chce-li přibrzdit inflaci, zvýší úrok vyšší úrok znamená předpoklad menších půjček a následně peněz zahrnutých do ekonomiky) takovou politiku nazýváme restriktivní, jejíž výhodou je stabilizovaná měna, nevýhodou horší přístup k úvěrům
- je-li inflace nízká a ekonomice se nedaří, dáváme přednost tzv. expanzivní monetární politice diskont je nižší, úvěry se zlevní a do ekonomiky proudí více peněz
- používá se i repo sazba a lombardní sazba
b) minimální rezervy – každá KB má povinnost složit u centrální banky část svých depozit (vkladů) jako rezervu a tím tyto peníze „umrtví“ a nemůže s nimi podnikat (pokud chce ČNB snížit inflaci – zvýší povinné min. rezervy)
c) operace na volném trhu – centrální banka prodává a nakupuje CP (státní dluhopisy) pokud ČNB nakupuje CP, zvyšuje nabídku peněz v ekonomice X pokud chce snížit na-bídku peněz a inflační tlaky, pak státní CP prodává
d) ostatní nástroje měnové politiky – centrální banka může stanovovat úvěrové limity (max. rozsah poskytovaných úvěrů), min. úroky u vkladů přijímaných bankami a max. úroky u poskytovaných úvěrů tyto zásahy mají administrativní charakter a narušují fungování tržních zákonů
- je-li inflace nízká a ekonomice se nedaří, dáváme přednost tzv. expanzivní monetární politice diskont je nižší, úvěry se zlevní a do ekonomiky proudí více peněz
- používá se i repo sazba a lombardní sazba
b) minimální rezervy – každá KB má povinnost složit u centrální banky část svých depozit (vkladů) jako rezervu a tím tyto peníze „umrtví“ a nemůže s nimi podnikat (pokud chce ČNB snížit inflaci – zvýší povinné min. rezervy)
c) operace na volném trhu – centrální banka prodává a nakupuje CP (státní dluhopisy) pokud ČNB nakupuje CP, zvyšuje nabídku peněz v ekonomice X pokud chce snížit na-bídku peněz a inflační tlaky, pak státní CP prodává
d) ostatní nástroje měnové politiky – centrální banka může stanovovat úvěrové limity (max. rozsah poskytovaných úvěrů), min. úroky u vkladů přijímaných bankami a max. úroky u poskytovaných úvěrů tyto zásahy mají administrativní charakter a narušují fungování tržních zákonů
Funkce instituce státu:
• funkce právní jistoty a bezpečí – vybrané státní instituce zajišťují tvorbu a dodržování práva jako základní podmínky řádného fungování společnosti a tedy i ekonomiky k tomu mají nástroje umožňující vynutitelnost práva, zajišťují bezpečnost vnitrostátní i mezinárodní
• funkce sociální – státní instituce zajišťují přerozdělovací procesy v ekonomice, tzv. transfery (důchody, nemocenské dávky …), starají se o veřejné statky (školství, životní prostředí …), řeší nezaměstnanost a pohyb pracovních sil fungující neziskový sektor je podmínkou pro fungující ekonomiku
• funkce hospodářská – stát zaujímá významné místo i v ziskovém sektoru:
a) stát sám podniká za účelem dosažení zisku a rozmnožení bohatství státu (z těchto zdrojů jsou financovány potřeby v ne-ziskovém sektoru nebo jsou reinvestovány zpět do podnikání státu)
b) stát vytváří podmínky pro úspěšné podnikání ostatních subjektů hospodářství – např. pravidla hospodářské soutěže, garance stabilní měny, role státu v mezinárodních ob-chodních vztazích (bez zahraničního obchodu se neobejdeme stát musí vytvářet podmínky pro efektivní a pro nás výhodný zahraniční obchod formou uzavírání mezi-národních dohod o zamezení dvojího zdanění, celních dohod, zřizuje a financuje za-hraniční obchodní zastupitelství …)
• funkce sociální – státní instituce zajišťují přerozdělovací procesy v ekonomice, tzv. transfery (důchody, nemocenské dávky …), starají se o veřejné statky (školství, životní prostředí …), řeší nezaměstnanost a pohyb pracovních sil fungující neziskový sektor je podmínkou pro fungující ekonomiku
• funkce hospodářská – stát zaujímá významné místo i v ziskovém sektoru:
a) stát sám podniká za účelem dosažení zisku a rozmnožení bohatství státu (z těchto zdrojů jsou financovány potřeby v ne-ziskovém sektoru nebo jsou reinvestovány zpět do podnikání státu)
b) stát vytváří podmínky pro úspěšné podnikání ostatních subjektů hospodářství – např. pravidla hospodářské soutěže, garance stabilní měny, role státu v mezinárodních ob-chodních vztazích (bez zahraničního obchodu se neobejdeme stát musí vytvářet podmínky pro efektivní a pro nás výhodný zahraniční obchod formou uzavírání mezi-národních dohod o zamezení dvojího zdanění, celních dohod, zřizuje a financuje za-hraniční obchodní zastupitelství …)
HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU
• nástroje hospodářské politiky – právní systém, měna, důchodová a cenová politika
• státní rozpočet, specifika SR, základní funkce SR
• rozpočtová pravidla
• hodnocení SR
Subjekty hospodářské politiky jsou:
• parlament představují volení zástupci občanů, kteří schvalují zákony (podobu zákona má i schválený SR na daný rok, tzn. kolik stát v daném roce vybere od občanů a firem na da-ních a co bude z těchto peněz financovat)
• vláda je nejvyšší výkonný orgán státu, který je základním tvůrcem konkrétní aktuální hos-podářské politiky (při neúspěchu odstupuje a je nahrazena vládou jinou); každoročně při-pravuje návrh rozpočtu na další rok a předkládá ho ke schválení poslanecké sněmovně a senátu
• centrální banka – základem fungování ekonomiky je její bankovní systém u nás ČNB má za úkol střežit a korigovat komerční bankovní trhu a množství peněz v běhu tak, aby nedocházelo k inflaci
• státní rozpočet, specifika SR, základní funkce SR
• rozpočtová pravidla
• hodnocení SR
Subjekty hospodářské politiky jsou:
• parlament představují volení zástupci občanů, kteří schvalují zákony (podobu zákona má i schválený SR na daný rok, tzn. kolik stát v daném roce vybere od občanů a firem na da-ních a co bude z těchto peněz financovat)
• vláda je nejvyšší výkonný orgán státu, který je základním tvůrcem konkrétní aktuální hos-podářské politiky (při neúspěchu odstupuje a je nahrazena vládou jinou); každoročně při-pravuje návrh rozpočtu na další rok a předkládá ho ke schválení poslanecké sněmovně a senátu
• centrální banka – základem fungování ekonomiky je její bankovní systém u nás ČNB má za úkol střežit a korigovat komerční bankovní trhu a množství peněz v běhu tak, aby nedocházelo k inflaci
Hospodářský růst
• je procesem, v němž se zvyšuje schopnost NH produkovat statky a služby
• pokud budeme sledovat výkonové ukazatele NH (HDP, HNP …) v delším časovém obdo-bí, zjistíme že mají zpravidla rostoucí tendenci tato rostoucí tendence však vykazuje určitou nepravidelnost cykly
• samotný hospodářský růst musíme porovnávat vždycky i s údaji o demografickém vývoji proto pro objektivizaci vyjadřujeme hospodářský růst ukazatelem vývoje reálného HDP/1 obyvatele ukazatel současně vyjadřuje i vývoj životní úrovně
Předpoklady hospodářského růstu:
1. přírůstek počtu obyvatelstva (jeho struktura = příznivý demografický vývoj) věková skupina práce schopného obyvatelstva roste
2. přírůstek fyzického kapitálu spojený s vyšší produktivitou práce (lepší vybavenost) čisté investice + investice rozvojové
3. přírůstek investic do vzdělání – vzdělanější společnost je schopna lépe rozvíjet technický pokrok a pokrok vůbec a lépe ho akceptovat
4. samotný technický pokrok umožňující lepší využití fyzického kapitálu a lidských zdrojů (vzdělání)
• pokud budeme sledovat výkonové ukazatele NH (HDP, HNP …) v delším časovém obdo-bí, zjistíme že mají zpravidla rostoucí tendenci tato rostoucí tendence však vykazuje určitou nepravidelnost cykly
• samotný hospodářský růst musíme porovnávat vždycky i s údaji o demografickém vývoji proto pro objektivizaci vyjadřujeme hospodářský růst ukazatelem vývoje reálného HDP/1 obyvatele ukazatel současně vyjadřuje i vývoj životní úrovně
Předpoklady hospodářského růstu:
1. přírůstek počtu obyvatelstva (jeho struktura = příznivý demografický vývoj) věková skupina práce schopného obyvatelstva roste
2. přírůstek fyzického kapitálu spojený s vyšší produktivitou práce (lepší vybavenost) čisté investice + investice rozvojové
3. přírůstek investic do vzdělání – vzdělanější společnost je schopna lépe rozvíjet technický pokrok a pokrok vůbec a lépe ho akceptovat
4. samotný technický pokrok umožňující lepší využití fyzického kapitálu a lidských zdrojů (vzdělání)
5. způsob řízení ekonomiky vládou ...
5. způsob řízení ekonomiky vládou (programové prohlášení vlády – daňové zákony, úvě-rová politika ČNB, stabilita cenové hladiny, inflace)
6. přírodní zdroje daného NH, zejména neobnovitelné, důležité je jakým způsobem jsou tyto zdroje využívány (voda, půda …)
Hospodářské cykly mají různou délku trvání:
- krátkodobé (cykly v zásobách) – měsíční výpadky v případě JUST IN TIME
- střednědobé – chyby v investování do fixního kapitálu (při zdůvodnění příčin inflace)
- dlouhodobé – bývají ovlivněny politickými zvraty
• příčiny hospodářských cyklů bývají předmětem dohadů mezi zastánci různých ekonomic-kých teorií, např. keynesiánci a monetaristé všichni se ale shodují na základním dělení příčin na:
a) vnitřní – nepřiměřené investice, jestliže např. meziročně vzroste AD o 10 %, pak ve stejném období vzrostou investice do fixního kapitálu o 40 % (příliš optimistické oče-kávání vývoje odbytu)
b) vnější
6. přírodní zdroje daného NH, zejména neobnovitelné, důležité je jakým způsobem jsou tyto zdroje využívány (voda, půda …)
Hospodářské cykly mají různou délku trvání:
- krátkodobé (cykly v zásobách) – měsíční výpadky v případě JUST IN TIME
- střednědobé – chyby v investování do fixního kapitálu (při zdůvodnění příčin inflace)
- dlouhodobé – bývají ovlivněny politickými zvraty
• příčiny hospodářských cyklů bývají předmětem dohadů mezi zastánci různých ekonomic-kých teorií, např. keynesiánci a monetaristé všichni se ale shodují na základním dělení příčin na:
a) vnitřní – nepřiměřené investice, jestliže např. meziročně vzroste AD o 10 %, pak ve stejném období vzrostou investice do fixního kapitálu o 40 % (příliš optimistické oče-kávání vývoje odbytu)
b) vnější
• pro zajištění srovnatelnosti těchto ...
• pro zajištění srovnatelnosti těchto ukazatelů v jednotlivých letech musíme eliminovat vliv inflace = ukazatele přepočítáme na základní, tzv. stálých cen
Ekonomická rovnováha
• pokud může a dovede ekonomika vyrobit tolik, kolik sama spotřebuje, je v ekonomické rovnováze nejefektivnější
• v tržní ekonomice převažující vliv na ekonomiku má vztah AS a AD Ideální AS = AD
1. AD AS je to stav podezřelý, protože strana poptávky D má více peněz, než je na trhu zboží, lze toho dosáhnout:
• inflačním znehodnocením peněz
• poptávající si vypůjčí peníze a chtějí spotřebovávat na dluh
- uvedený popis signalizuje problémy a skrývá v sobě riziko předlužení a finančního krachu, tento stav může dočasně stimulovat rozvoj ekonomiky (inflační peníze defor-mují ekonomiku a její vztahy)
- pokud poroste cenová hladina výrobci sníží ceny automaticky se sníží D
Ekonomická rovnováha
• pokud může a dovede ekonomika vyrobit tolik, kolik sama spotřebuje, je v ekonomické rovnováze nejefektivnější
• v tržní ekonomice převažující vliv na ekonomiku má vztah AS a AD Ideální AS = AD
1. AD AS je to stav podezřelý, protože strana poptávky D má více peněz, než je na trhu zboží, lze toho dosáhnout:
• inflačním znehodnocením peněz
• poptávající si vypůjčí peníze a chtějí spotřebovávat na dluh
- uvedený popis signalizuje problémy a skrývá v sobě riziko předlužení a finančního krachu, tento stav může dočasně stimulovat rozvoj ekonomiky (inflační peníze defor-mují ekonomiku a její vztahy)
- pokud poroste cenová hladina výrobci sníží ceny automaticky se sníží D
2. AS AD hospodářství vyprodukovalo ...
2. AS AD hospodářství vyprodukovalo více zboží než je samo schopno spotřebovat, má jedinou možnost mohou zboží vyvézt a prodat v za-hraničí, jinak zkrachují stát má nižší příjmy z daní, ještě více se snižuje AD
- příčinou tohoto stavu jsou nízké mzdy, drahé peníze, vysoké úroky
• základem tendence dosažení ekonomiky a její rovnováhy je dosahování posloupností díl-čích nerovnováh v tzv. cyklickém vývoji hospodářství = tato cykličnost zasahuje nejen ná-rodní ekonomiku, ale i světovou
• tendence je zákonitá !!!
HDP
2
1 3 tendence
4
ČAS
- příčinou tohoto stavu jsou nízké mzdy, drahé peníze, vysoké úroky
• základem tendence dosažení ekonomiky a její rovnováhy je dosahování posloupností díl-čích nerovnováh v tzv. cyklickém vývoji hospodářství = tato cykličnost zasahuje nejen ná-rodní ekonomiku, ale i světovou
• tendence je zákonitá !!!
HDP
2
1 3 tendence
4
ČAS
Čisté ekonomické bohatství
• vychází z ukazatele HDP, který je:
1. zvýšen o nelegálně produkované výrobky (černá a šedá ekonomika)
2. zvýšen o výrobky produkované ve volném čase pro svou potřebu
3. snížen o negativní dopady hospodářské činnosti na kvalitu našeho života (dopady na životní prostředí, tzv. externality)
NEW = HDP + šedá a černá ekonomika + produkce pro vlastní potřebu – negativní
dopady hospodářské činnosti (záporné externality trhu)
• šedá ekonomika je souhrnem ekonomických vztahů, které porušují běžné etické a morální normy společnosti, ale většinou jsou na hranici zákona a jsou proto těžce právně postiži-telné
- patří zde především podplácení, korupce, melouchaření (podplácení narušuje hospo-dářskou soutěž, zvýhodňuje nemorálně jednající subjekty, vede k neefektivnosti …)
• černá ekonomika je souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země, popř. zákony mezinárodní jde tedy o protiprávní ekonomické vztahy, které jsou trestně postižitelné
- patří zde hospodářská kriminalita jednotlivců (krádeže, zpronevěry, padělání peněz, hospodářské podvody …), hospodářská trestná činnost organizovaných zločinců – mafií
1. zvýšen o nelegálně produkované výrobky (černá a šedá ekonomika)
2. zvýšen o výrobky produkované ve volném čase pro svou potřebu
3. snížen o negativní dopady hospodářské činnosti na kvalitu našeho života (dopady na životní prostředí, tzv. externality)
NEW = HDP + šedá a černá ekonomika + produkce pro vlastní potřebu – negativní
dopady hospodářské činnosti (záporné externality trhu)
• šedá ekonomika je souhrnem ekonomických vztahů, které porušují běžné etické a morální normy společnosti, ale většinou jsou na hranici zákona a jsou proto těžce právně postiži-telné
- patří zde především podplácení, korupce, melouchaření (podplácení narušuje hospo-dářskou soutěž, zvýhodňuje nemorálně jednající subjekty, vede k neefektivnosti …)
• černá ekonomika je souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země, popř. zákony mezinárodní jde tedy o protiprávní ekonomické vztahy, které jsou trestně postižitelné
- patří zde hospodářská kriminalita jednotlivců (krádeže, zpronevěry, padělání peněz, hospodářské podvody …), hospodářská trestná činnost organizovaných zločinců – mafií
• reálný HDP podává skutečný obraz ...
• reálný HDP podává skutečný obraz o výkonu ekonomiky, o skutečném fyzickém přírůstku nebo úbytku produkce
- je očištěn o vlivy inflace tím, že oceňování produkce se děje v cenách zvoleného vý-chozího roku k tomu se používá metody indexu spotřebitelských cen, který zachy-cuje změny cenové hladiny nebo jednoduché metody meziročního tempa růstu vý-konnosti ve vztahu k tempu růstu inflace
- ekonomickou sílu nebo životní úroveň státu však objektivně vyjadřuje údaj o reálném HDP přepočtený na 1 obyvatele
• potenciální HDP je totožný s dlouhodobou křivkou AS a je to takový produkt, kterého by bylo možno dosáhnout při plném využití existujících výrobních faktorů
- jedná se však o takové využití zdrojů, které je trvale udržitelné je to tedy hypotetic-ký údaj, který se zjišťuje statisticko-matematickými metodami vycházejicími z nom. HDP a údajů o míře nezaměstnanosti
• skutečný HDP je takový, který byl skutečně naměřen jako nominální nebo reálný domácí produkt
- je očištěn o vlivy inflace tím, že oceňování produkce se děje v cenách zvoleného vý-chozího roku k tomu se používá metody indexu spotřebitelských cen, který zachy-cuje změny cenové hladiny nebo jednoduché metody meziročního tempa růstu vý-konnosti ve vztahu k tempu růstu inflace
- ekonomickou sílu nebo životní úroveň státu však objektivně vyjadřuje údaj o reálném HDP přepočtený na 1 obyvatele
• potenciální HDP je totožný s dlouhodobou křivkou AS a je to takový produkt, kterého by bylo možno dosáhnout při plném využití existujících výrobních faktorů
- jedná se však o takové využití zdrojů, které je trvale udržitelné je to tedy hypotetic-ký údaj, který se zjišťuje statisticko-matematickými metodami vycházejicími z nom. HDP a údajů o míře nezaměstnanosti
• skutečný HDP je takový, který byl skutečně naměřen jako nominální nebo reálný domácí produkt
Národní důchod
• jedná se o makroekonomický ukazatel, výkonnost ekonomiky se zde měří pomocí důcho-dové metody
HND = W + Int. + R + P + D + IBT
W … příjmy zaměstnanců (mzdy a platy)
Int. … čisté úroky (přijaté, tzn. vyplacené)
R … renty
P … hrubé zisky firem
D … odpis
IBT … nepřímé daně (spotřební daň, prohibitní daně)
pozn.: Obě metody jsou rovnocenné, dospějeme stejného výsledku. Naše
statistika dává přednost metodě produktové.
HND = W + Int. + R + P + D + IBT
W … příjmy zaměstnanců (mzdy a platy)
Int. … čisté úroky (přijaté, tzn. vyplacené)
R … renty
P … hrubé zisky firem
D … odpis
IBT … nepřímé daně (spotřební daň, prohibitní daně)
pozn.: Obě metody jsou rovnocenné, dospějeme stejného výsledku. Naše
statistika dává přednost metodě produktové.
• v krátkém období bude ...
• v krátkém období bude AS reagovat na vzestup cenové hladiny pozitivně na a bude stou-pat z leva doprava je to možné zdůvodnit tím, že některé náklady firem v peněžním vy-jádření jsou fixní (mzdy, suroviny, polotovary = jejich ceny jsou fixovány dlouhod. smlouvami)
Agregátní poptávka:
• je souhrn peněžních výdajů za nákup všech poptávaných statků a služeb v NH
• můžeme ji vyjádřit jako křivku klesající z leva doprava, která vyjadřuje nepřímou závislost množství poptávaných statků a služeb na cenové hladině chová se tedy úplně stejně jako mikroekonomická poptávka
• AD v podstatě vyjadřuje výkonnost ekonomiky zjišťovanou tzv. produktovou (zbožovou) metodou
Hrubý domácí produkt
• je výsledkem produktové metody měření výkonností ekonomiky
• součet výdajů za statky a služby vyrobené ekonomickou daného státu za určité období za působení výrobních činitelů bez ohledu na to, zda tito činitelé jsou občané nebo cizinci
HDP = C + I + G + X
Agregátní poptávka:
• je souhrn peněžních výdajů za nákup všech poptávaných statků a služeb v NH
• můžeme ji vyjádřit jako křivku klesající z leva doprava, která vyjadřuje nepřímou závislost množství poptávaných statků a služeb na cenové hladině chová se tedy úplně stejně jako mikroekonomická poptávka
• AD v podstatě vyjadřuje výkonnost ekonomiky zjišťovanou tzv. produktovou (zbožovou) metodou
Hrubý domácí produkt
• je výsledkem produktové metody měření výkonností ekonomiky
• součet výdajů za statky a služby vyrobené ekonomickou daného státu za určité období za působení výrobních činitelů bez ohledu na to, zda tito činitelé jsou občané nebo cizinci
HDP = C + I + G + X
C … spotřeba domácností jsou ...
C … spotřeba domácností jsou výdaje za konečné produkty 65 %
I … investice soukromých firem jsou výdaje za stroje, budovy, technologie 20 %
G … vládní nákupy jsou výdaje na infrastrukturu, obranu státu, školství, zdravotnictví, ochranu živ. prostředí …, nezahrnují se sem transferované platby (tj. přerozdělování ze stát-ního rozpočtu) 17%
X … čistý vývoz (export – import) jsou eliminace výdajů domácností, firem a vlády za zboží a služby vyrobené v zahraniční ekonomice –2 %
• údaj o HDP byl mohl být znehodnocen nejen tím, že v položce G by byly započteny transfery, ale i tím, že bychom do kterékoliv položky započetli i údaje za produkci zůstá-vající v sektoru firem (např. plech v NH i Romo Fulnek) docházelo by k tzv. duplici-tám, proto se vylučují odečítáním jejich hodnot
• nominální HDP je údaj o HDP v aktuálních cenách, hovoříme tak o nominální hodnotě produkce v určitém kalendářním roce
- jestliže bychom seřadili údaje o HDP ČR v časové řadě např. 10 let počínaje r. 1990, zjistili bychom, že nom. HDP neustále, pravidelně roste
- údaj o nom. HDP je značně nepřesný, vyjadřuje totiž hodnotu produktu v aktuálních cenách daného roku a nepočítá s vlivy změn cenové hladiny, tj. vlivy inflace
I … investice soukromých firem jsou výdaje za stroje, budovy, technologie 20 %
G … vládní nákupy jsou výdaje na infrastrukturu, obranu státu, školství, zdravotnictví, ochranu živ. prostředí …, nezahrnují se sem transferované platby (tj. přerozdělování ze stát-ního rozpočtu) 17%
X … čistý vývoz (export – import) jsou eliminace výdajů domácností, firem a vlády za zboží a služby vyrobené v zahraniční ekonomice –2 %
• údaj o HDP byl mohl být znehodnocen nejen tím, že v položce G by byly započteny transfery, ale i tím, že bychom do kterékoliv položky započetli i údaje za produkci zůstá-vající v sektoru firem (např. plech v NH i Romo Fulnek) docházelo by k tzv. duplici-tám, proto se vylučují odečítáním jejich hodnot
• nominální HDP je údaj o HDP v aktuálních cenách, hovoříme tak o nominální hodnotě produkce v určitém kalendářním roce
- jestliže bychom seřadili údaje o HDP ČR v časové řadě např. 10 let počínaje r. 1990, zjistili bychom, že nom. HDP neustále, pravidelně roste
- údaj o nom. HDP je značně nepřesný, vyjadřuje totiž hodnotu produktu v aktuálních cenách daného roku a nepočítá s vlivy změn cenové hladiny, tj. vlivy inflace
Agregátní nabídka:
• je nabídka v rámci celého NH, tj. to co se vyrobí se také prodá od všech firem vyjadřuje tak výkonnost ekonomiky
• vyjadřuje všechny vyrobené produkty všech firem prodaných na celém území, tuto vý-konnost můžeme měřit různými ukazateli
• v praxi nelze provádět zjišťování výkonnosti naturálním způsobem, šlo by o pouhý soupis proto statistika tuto výkonnost vyjadřuje v peněžní hodnotě a to tak, že měří velikost plateb za vyrobené statky nebo služby
• agregátní nabídka je samozřejmě závislá na cenové hladině, což je průměr všech cen vý-robků od všech výrobců v rámci celého státu
• v delším období se křivka AS mění, neboť to souvisí se změnou cenové hladiny, je kolmá zvyšuje se výroba a tím i zisk mluvíme zde o tzv. potenciálním produktu, kterého lze dosáhnout při plném využití ekonomických zdrojů, tj. pracovních sil (nulová míra ne-zaměstnanosti) a ostatních ekon. zdrojů = optimální
- v delším období se všechny nákladové položky přizpůsobují cenové hladině (mzdy se přizpůsobují inflaci tím, že rostou), proto se křivka AS postupně stává téměř vertikální na cenovou hladinu a jejím změny AS nereaguje
• vyjadřuje všechny vyrobené produkty všech firem prodaných na celém území, tuto vý-konnost můžeme měřit různými ukazateli
• v praxi nelze provádět zjišťování výkonnosti naturálním způsobem, šlo by o pouhý soupis proto statistika tuto výkonnost vyjadřuje v peněžní hodnotě a to tak, že měří velikost plateb za vyrobené statky nebo služby
• agregátní nabídka je samozřejmě závislá na cenové hladině, což je průměr všech cen vý-robků od všech výrobců v rámci celého státu
• v delším období se křivka AS mění, neboť to souvisí se změnou cenové hladiny, je kolmá zvyšuje se výroba a tím i zisk mluvíme zde o tzv. potenciálním produktu, kterého lze dosáhnout při plném využití ekonomických zdrojů, tj. pracovních sil (nulová míra ne-zaměstnanosti) a ostatních ekon. zdrojů = optimální
- v delším období se všechny nákladové položky přizpůsobují cenové hladině (mzdy se přizpůsobují inflaci tím, že rostou), proto se křivka AS postupně stává téměř vertikální na cenovou hladinu a jejím změny AS nereaguje
4. Spotřeba
= je proces uspokojení potřeb
dělíme na:
a) spotřeba konečná (uspokojení potřeb jednotlivých lidí, zákazníků)
b) spotřeba výrobní (uspokojení potřeb firem, mohou dále vyrábět, podnikat = postup-ná)
c) spotřeba jednorázová (potravinářské zboží)
d) spotřeba dlouhodobá (elektronika)
Hranice produkčních možností
= u dané země můžeme najít HPM za daných podmínek (země vyrábí dva statky: banány, pomeranče ekonomika tohoto státu je efektivní, pokud se se svou produkcí pohybuje na HPM, tzn. nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by nevyráběla méně druhého statku)
- hranice produkčních možností jsou relativní
banány
100
A C
50 B
0 75 150 200
pomeranče
A – efektivní max. využití zdrojů
B – neefektivní
C – tvar křivky souvisí se zákonem klesajících výnosů = přidáváním dalších jednotek vstupu při zachování konstantních vstupů budeme dostávat stále menší přírůstky
dělíme na:
a) spotřeba konečná (uspokojení potřeb jednotlivých lidí, zákazníků)
b) spotřeba výrobní (uspokojení potřeb firem, mohou dále vyrábět, podnikat = postup-ná)
c) spotřeba jednorázová (potravinářské zboží)
d) spotřeba dlouhodobá (elektronika)
Hranice produkčních možností
= u dané země můžeme najít HPM za daných podmínek (země vyrábí dva statky: banány, pomeranče ekonomika tohoto státu je efektivní, pokud se se svou produkcí pohybuje na HPM, tzn. nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by nevyráběla méně druhého statku)
- hranice produkčních možností jsou relativní
banány
100
A C
50 B
0 75 150 200
pomeranče
A – efektivní max. využití zdrojů
B – neefektivní
C – tvar křivky souvisí se zákonem klesajících výnosů = přidáváním dalších jednotek vstupu při zachování konstantních vstupů budeme dostávat stále menší přírůstky
VÝKONNOST EKONOMIKY A JEJÍ MĚŘENÍ
• agregátní poptávka
• agregátní nabídka
• hrubý domácí produkt
• základní metody zjišťování HDP
Výkonnost ekonomiky je schopnost produkovat určité množství statků a služeb za určité období zpravidla 1 roku. K jejímu zjišťování se běžně používají dvě rovnocenné metody:
1. produktová metoda
2. důchodová metoda
Hodnocením národního hospodářství jako celku se zabývá makroekonomie. Pro pochopení fungování NH a jeho problémů je důležité sledovat zejména AS a AD.
Koloběh fungování ekonomiky
• schéma počítá se dvěma zákl. typy ekonomických subjektů (domácnosti a firmy), chybí zde banky, stát a mezinárodní obchody
DOMÁCNOST FIRMY
• agregátní nabídka
• hrubý domácí produkt
• základní metody zjišťování HDP
Výkonnost ekonomiky je schopnost produkovat určité množství statků a služeb za určité období zpravidla 1 roku. K jejímu zjišťování se běžně používají dvě rovnocenné metody:
1. produktová metoda
2. důchodová metoda
Hodnocením národního hospodářství jako celku se zabývá makroekonomie. Pro pochopení fungování NH a jeho problémů je důležité sledovat zejména AS a AD.
Koloběh fungování ekonomiky
• schéma počítá se dvěma zákl. typy ekonomických subjektů (domácnosti a firmy), chybí zde banky, stát a mezinárodní obchody
DOMÁCNOST FIRMY
• Kapitál
- zjednodušeně jsou peníze, které přinášejí další peníze, tj. vše co vkládáme do výroby pro-to, aby vznikly větší hodnoty
- jeho znakem je účelovost vložených prostředků, snaha dosáhnout zisk či úrok
- v kapitálu je obsažena výrazná osobní motivace podnikatele (předpokládá pojem vlast-nictví – ten kdo vkládá, chce pro sebe zisk)
a) vlastní
b) cizí
c) finanční (peněžní) – peníze v hotovosti
d) reálný (fyzický) – auto, PC ...
- i kapitál je omezený, vzácný; má svou cenu:
a) úrok (cena kapitálu vloženého do banky, tzn. cena vyplývající z vlastnického vztahu, nevyžaduje podnikání)
b) zisk (cena kapitálu, kterou očekává vlastník při aktivním podnikání s tímto kapitálem; je rizikovější, proto by měl být zisk > běžný úrok)
reálná úroková míra = nominální úroková míra – míra infla-ce
- kapitál se dá hromadit (akumulovat), př. vydělaný zisk se nespotřebuje,ale část se ho po-nechá ve firmě
- trh kapitálu se odehrává pokud má peněžní podobu na fin. trhu organizovaném burzou CP, RMS systémem a devizovými burzami
- jeho znakem je účelovost vložených prostředků, snaha dosáhnout zisk či úrok
- v kapitálu je obsažena výrazná osobní motivace podnikatele (předpokládá pojem vlast-nictví – ten kdo vkládá, chce pro sebe zisk)
a) vlastní
b) cizí
c) finanční (peněžní) – peníze v hotovosti
d) reálný (fyzický) – auto, PC ...
- i kapitál je omezený, vzácný; má svou cenu:
a) úrok (cena kapitálu vloženého do banky, tzn. cena vyplývající z vlastnického vztahu, nevyžaduje podnikání)
b) zisk (cena kapitálu, kterou očekává vlastník při aktivním podnikání s tímto kapitálem; je rizikovější, proto by měl být zisk > běžný úrok)
reálná úroková míra = nominální úroková míra – míra infla-ce
- kapitál se dá hromadit (akumulovat), př. vydělaný zisk se nespotřebuje,ale část se ho po-nechá ve firmě
- trh kapitálu se odehrává pokud má peněžní podobu na fin. trhu organizovaném burzou CP, RMS systémem a devizovými burzami
2. Rozdělování a přerozdělování
Po fázi výroby dochází k rozdělování:
• zaměstnanci vynaložili svou pracovní sílu a mají nárok na mzdu
• vlastníci přírodních zdrojů obdrží rentu
• všichni, kdo vkládali do výroby kapitál dostanou zisk či úrok
Po fázi rozdělování dochází k přerozdělování:
= jde o proces, kdy každý, kdo získal peníze v procesu rozdělování musí jejich část odvést do státní pokladny ve formě daní a ZP, SP a stát je pak předepsaným způsobem převádí tam, kde je třeba (na děti, důchodce, postižené ...)
- prostředky přerozdělování nesmí být příliš vysoké, jinak by se Ti, na které se odvádí, úmyslně vyhýbali práci (dobrovolná nezaměstnanost)
3. Směna
= je proces, ve kterém nabízející (výrobci, obchodníci) hledají kupce (poptávající) na své zboží a služby, aby realizovali svůj zisk
- teprve tehdy se ukáže, zda vynaložené prostředky byly správně užity a výsledky výroby rozdělené ve fázi přerozdělování byly oprávněné
- pokud výrobek nenajde svého kupce, výrobce prodělá (i krach)
• zaměstnanci vynaložili svou pracovní sílu a mají nárok na mzdu
• vlastníci přírodních zdrojů obdrží rentu
• všichni, kdo vkládali do výroby kapitál dostanou zisk či úrok
Po fázi rozdělování dochází k přerozdělování:
= jde o proces, kdy každý, kdo získal peníze v procesu rozdělování musí jejich část odvést do státní pokladny ve formě daní a ZP, SP a stát je pak předepsaným způsobem převádí tam, kde je třeba (na děti, důchodce, postižené ...)
- prostředky přerozdělování nesmí být příliš vysoké, jinak by se Ti, na které se odvádí, úmyslně vyhýbali práci (dobrovolná nezaměstnanost)
3. Směna
= je proces, ve kterém nabízející (výrobci, obchodníci) hledají kupce (poptávající) na své zboží a služby, aby realizovali svůj zisk
- teprve tehdy se ukáže, zda vynaložené prostředky byly správně užity a výsledky výroby rozdělené ve fázi přerozdělování byly oprávněné
- pokud výrobek nenajde svého kupce, výrobce prodělá (i krach)
- dělba práce
- dělba práce (různí lidé vyrábějí různé statky, služby)
a) přirozená (mezi mužem a ženou)
b) společenská
- specializace (jeden výrobek vyrábí několik lidí dle specializace na dílčí technické obory
- kooperace (míra sladění a zorganizování lidí)
• Přírodní zdroje
- jsou výrobní faktory omezené, vzácné a to se odráží v jejich ceně
- nejtypičtějším přírodním zdrojem je půda, které je omezené množství a ubývá ji
- ten, kdo je vlastníkem půdy má výsadní postavení vůči všem nevlastníkům = toto nerovné postavení se nazývá monopol
- při prodeji půdy dosáhne majitel tržní cenu
- při pronájmu získává pozemkovou rentu (peněžní výnos)
a) absolutní (má ji každý pozemek a vyplývá z monopolu vlastnictví půdy)
b) diferenční (různá, vyplývá z bonity půdy, tj. kvalita, vhodnost půdy pro zemědělství, poloha)
a) přirozená (mezi mužem a ženou)
b) společenská
- specializace (jeden výrobek vyrábí několik lidí dle specializace na dílčí technické obory
- kooperace (míra sladění a zorganizování lidí)
• Přírodní zdroje
- jsou výrobní faktory omezené, vzácné a to se odráží v jejich ceně
- nejtypičtějším přírodním zdrojem je půda, které je omezené množství a ubývá ji
- ten, kdo je vlastníkem půdy má výsadní postavení vůči všem nevlastníkům = toto nerovné postavení se nazývá monopol
- při prodeji půdy dosáhne majitel tržní cenu
- při pronájmu získává pozemkovou rentu (peněžní výnos)
a) absolutní (má ji každý pozemek a vyplývá z monopolu vlastnictví půdy)
b) diferenční (různá, vyplývá z bonity půdy, tj. kvalita, vhodnost půdy pro zemědělství, poloha)
HOSPODÁŘSKÝ PROCES
• fáze hospodářského procesu
• hranice produkčních možností
Hospodářský proces je řada činností, jejichž konečnou fází je spotřeba (samotný proces uspokojení potřeby).
1. výroba
2. rozdělování a přerozdělování
3. směna
4. spotřeba
1. Výroba
= je činnost, při které člověk přetváří přírodu ve statky. K výrobě potřebujeme mít 3 zákl. předpoklady, tzn. výrobní faktory:
- práce
- přírodní zdroje (především půda)
- kapitál
• hranice produkčních možností
Hospodářský proces je řada činností, jejichž konečnou fází je spotřeba (samotný proces uspokojení potřeby).
1. výroba
2. rozdělování a přerozdělování
3. směna
4. spotřeba
1. Výroba
= je činnost, při které člověk přetváří přírodu ve statky. K výrobě potřebujeme mít 3 zákl. předpoklady, tzn. výrobní faktory:
- práce
- přírodní zdroje (především půda)
- kapitál
• Práce
- je cílevědomá lidská činnost vytvářející statky a služby
- k vykonání práce je potřebná pracovní síla, která představuje souhrn fyzických a dušev-ních schopností člověka konat práci (tuto schopnost nemá každý a je i omezený počet po-tenciálních pracovních sil)
- práce je tedy vzácný výrobní faktor
- cena práce na trhu pracovních sil se nazývá mzda
nominální mzda = mzda, kterou si pracovník vydělal při vynaložené své pracovní síly; vyjádřená v penězích (najdeme ji na výplatním lístku)
reálná mzda = mzda vyjadřující to, co jsme schopni si za ni koupit, tj. porovnání k cenové hladině zboží a služeb
- mzdu ovlivňuje množství a kvalita vykonané práce, kvalifikace, poptávka po určitém dru-hu práce a tržní úspěšnost práce
nabídka pracovních sil je závislá na populačním vývoji, tj. kolik lidí se v daném období dostane do aktivního věku (v krátkém časovém období je relativně neměnná)
poptávka po pracovních silách je dynamicky proměnlivá, neboť závisí na ekonomickém vývoji, trh práce je omezený
1) na trhu není dostatek pracovních sil musíme zvyšovat produktivitu práce nebo po-volat pracovní síly ze zahraničí (dáno ekonomických vývojem)
2) pracovní síla není využita, tzn. nezaměstnanost (může být dobrovolná nebo nedob-rovolná)
- k vykonání práce je potřebná pracovní síla, která představuje souhrn fyzických a dušev-ních schopností člověka konat práci (tuto schopnost nemá každý a je i omezený počet po-tenciálních pracovních sil)
- práce je tedy vzácný výrobní faktor
- cena práce na trhu pracovních sil se nazývá mzda
nominální mzda = mzda, kterou si pracovník vydělal při vynaložené své pracovní síly; vyjádřená v penězích (najdeme ji na výplatním lístku)
reálná mzda = mzda vyjadřující to, co jsme schopni si za ni koupit, tj. porovnání k cenové hladině zboží a služeb
- mzdu ovlivňuje množství a kvalita vykonané práce, kvalifikace, poptávka po určitém dru-hu práce a tržní úspěšnost práce
nabídka pracovních sil je závislá na populačním vývoji, tj. kolik lidí se v daném období dostane do aktivního věku (v krátkém časovém období je relativně neměnná)
poptávka po pracovních silách je dynamicky proměnlivá, neboť závisí na ekonomickém vývoji, trh práce je omezený
1) na trhu není dostatek pracovních sil musíme zvyšovat produktivitu práce nebo po-volat pracovní síly ze zahraničí (dáno ekonomických vývojem)
2) pracovní síla není využita, tzn. nezaměstnanost (může být dobrovolná nebo nedob-rovolná)
Reálná úroková míra = nominální úroková míra – míra inflace
- kapitál se dá hromadit (akumulovat), př. Vydělaný zisk se nespotřebuje, ale část se ho ponechá firmě.
- Trh kapitálu se odehrává pokud má peněžní podobu na fin. Trhu organizovaném burzou CP, RM-systémem a devizovými burzami.
Hranice produkčních možností
U dané země můžeme najít, HPM za daných podmínek (země vybírají dva statky: (př. Banány a pomeranče)
Tato ekonomika vyrábí efektivně pokud se se svou produkcí pohybuje na HPH = nemůže vyrábět více jednoho statku aniž by nevyráběla méně druhého statku
A – efektivní, max. využití zdrojů
B - neefektivní
- hranice produkčních možností jsou relativní.
II. Rozdělování a přerozdělování
Po fázi výroby dochází k rozdělování
• Zaměstnanci vynaložili svou pracovní sílu a mají nárok na mzdu
• Vlastníci přírodních zdrojů obdrží rentu
• Všichni, kdo vkládali do výroby kapitál dostanou zisk či úrok.
- Trh kapitálu se odehrává pokud má peněžní podobu na fin. Trhu organizovaném burzou CP, RM-systémem a devizovými burzami.
Hranice produkčních možností
U dané země můžeme najít, HPM za daných podmínek (země vybírají dva statky: (př. Banány a pomeranče)
Tato ekonomika vyrábí efektivně pokud se se svou produkcí pohybuje na HPH = nemůže vyrábět více jednoho statku aniž by nevyráběla méně druhého statku
A – efektivní, max. využití zdrojů
B - neefektivní
- hranice produkčních možností jsou relativní.
II. Rozdělování a přerozdělování
Po fázi výroby dochází k rozdělování
• Zaměstnanci vynaložili svou pracovní sílu a mají nárok na mzdu
• Vlastníci přírodních zdrojů obdrží rentu
• Všichni, kdo vkládali do výroby kapitál dostanou zisk či úrok.
Po rozdělování dochází k přerozdělování
Jde o proces kdy každý kdo získal peníze v procesu rozdělování musí jejich část odvést do statní pokladny, ve formě SP a ZP a daní, stát je pak předepsaným způsobem převádí tam kde je třeba (na děti, důchodce, postižené...).
Nástrojem přerozdělování jsou veřejné rozpočty.
III. Směna
Jde o proces, ve kterém nabízející (výrobci, obchodníci) hledají kupce (poptávajícího) na své zboží a služby, aby realizovali svůj zisk.
- Teprve tehdy se ukáže zda vynaložené prostředky byly správně užity a výsledky výroby rozdělení ve fázi přerozdělování byly oprávněné = pokud výrobek nenajde svého kupce, výrobce prodělá
Směna naturální – barter – jde o výměnu zboží za zboží
IV. Spotřeba
Je proces uspokojení potřeb
Dělí se na:
a) spotřeba konečná (uspokojení potřeb jednotlivých lidí)
b) spotřeba výrobní (uspokojení potřeb firem, aby mohli dále vyrábět a podnikat)
c) spotřeba jednorázová
d) spotřeba dlouhodobá
Nástrojem přerozdělování jsou veřejné rozpočty.
III. Směna
Jde o proces, ve kterém nabízející (výrobci, obchodníci) hledají kupce (poptávajícího) na své zboží a služby, aby realizovali svůj zisk.
- Teprve tehdy se ukáže zda vynaložené prostředky byly správně užity a výsledky výroby rozdělení ve fázi přerozdělování byly oprávněné = pokud výrobek nenajde svého kupce, výrobce prodělá
Směna naturální – barter – jde o výměnu zboží za zboží
IV. Spotřeba
Je proces uspokojení potřeb
Dělí se na:
a) spotřeba konečná (uspokojení potřeb jednotlivých lidí)
b) spotřeba výrobní (uspokojení potřeb firem, aby mohli dále vyrábět a podnikat)
c) spotřeba jednorázová
d) spotřeba dlouhodobá
Trh práce je omezený:
1. není-li na trhu dostatek pracovních sil mají firmy dvě možnosti
a) zvyšovat produktivitu práce
b) povolat pracovní síly ze zahraničí
2. Pokud pracovní síla není využita, vzniká nezaměstnanost. Rozlišujeme nezaměstnanost dobrovolnou (někdo má pracovní sílu a dobrovolně ji nevyužívá) nedobrovolnou.
Dělba práce – různí lidé vyrábějí různé statky, služby. Může být přirozená (mezi M a Ž) a společenská.
Specializace – jeden výrobek vyrábí několik lidí dle specializace na dílčí technické obory
Kooperace – míra sladění a zorganizování lidí podílející se na určité výrobě.
b) Přírodní zdroje
(především půda) jsou výrobní faktory omezené, vzácné a to se odráží v jejich ceně. Nejtypičtějším přírodním zdrojem je půda, které je omezené množství a ubývá ji.
- vlastník půdy má výsadní postavení vůči všem nevlastníkům = toto nerovné postavení se nazývá monopol
- při prodeji dosáhne majitel půdy tržní cenu
- při pronájmu získává pozemkovou rentu (pen. Výnos)
a) zvyšovat produktivitu práce
b) povolat pracovní síly ze zahraničí
2. Pokud pracovní síla není využita, vzniká nezaměstnanost. Rozlišujeme nezaměstnanost dobrovolnou (někdo má pracovní sílu a dobrovolně ji nevyužívá) nedobrovolnou.
Dělba práce – různí lidé vyrábějí různé statky, služby. Může být přirozená (mezi M a Ž) a společenská.
Specializace – jeden výrobek vyrábí několik lidí dle specializace na dílčí technické obory
Kooperace – míra sladění a zorganizování lidí podílející se na určité výrobě.
b) Přírodní zdroje
(především půda) jsou výrobní faktory omezené, vzácné a to se odráží v jejich ceně. Nejtypičtějším přírodním zdrojem je půda, které je omezené množství a ubývá ji.
- vlastník půdy má výsadní postavení vůči všem nevlastníkům = toto nerovné postavení se nazývá monopol
- při prodeji dosáhne majitel půdy tržní cenu
- při pronájmu získává pozemkovou rentu (pen. Výnos)
a) absolutní (má ji každý pozemek ...
a) absolutní (má ji každý pozemek a vyplývá z monopolu vlastnictví půdy)
b) diferenční (různá, vyplývá z bonity půdy – kvalita a úrodnost půdy pro zemědelství, i z polohy...)
c) kapitál
zjednodušeně jsou peníze, které přinášejí peníze tj. vše co vkládáme do výroby proto, aby vznikly větší hodnoty.
- jeho znakem je účelovost vložených prostředků, snaha dosáhnout zisk nebo úrok
- v kapitálu je obsažena výrazná osobní motivace podnikatele (předpokládá pojem vlastnictví – ten kdo vkládá, chce zisk pro sebe)
Dělí se na:
1. vlastní
2. cizí
3. peněžní – finanční (peníze v hotovosti)
4. fyzický = reálný (auto, PC)
- i kapitál je omezený, vzácný a má svou cenu:
• úrok je cena kapitálu vloženého např. do banky, tzn. Cena, vyplývající z vlastnického vztahu a nevyžaduje se podnikání
• zisk je cena kapitálu, kterou očekává vlastník při aktivním podnikání s tímto kapitálem (rizikovější) – proto by měl být zisk > běžný úrok
Inflace = je znehodnocení peněz.
b) diferenční (různá, vyplývá z bonity půdy – kvalita a úrodnost půdy pro zemědelství, i z polohy...)
c) kapitál
zjednodušeně jsou peníze, které přinášejí peníze tj. vše co vkládáme do výroby proto, aby vznikly větší hodnoty.
- jeho znakem je účelovost vložených prostředků, snaha dosáhnout zisk nebo úrok
- v kapitálu je obsažena výrazná osobní motivace podnikatele (předpokládá pojem vlastnictví – ten kdo vkládá, chce zisk pro sebe)
Dělí se na:
1. vlastní
2. cizí
3. peněžní – finanční (peníze v hotovosti)
4. fyzický = reálný (auto, PC)
- i kapitál je omezený, vzácný a má svou cenu:
• úrok je cena kapitálu vloženého např. do banky, tzn. Cena, vyplývající z vlastnického vztahu a nevyžaduje se podnikání
• zisk je cena kapitálu, kterou očekává vlastník při aktivním podnikání s tímto kapitálem (rizikovější) – proto by měl být zisk > běžný úrok
Inflace = je znehodnocení peněz.
a) práce
je cílevědomá lidská činnost vytvářející statky a služby
Pracovní síla = souhrn fyzických a duševních schopností člověka konat práci. Práce je vzácný výrobní faktor, což ovlivňuje jeho cenu na trhu pracovních sil. Tuto cenu nazýváme mzdou.
Mzda nominální = mzda, kterou si pracovník vydělal jako zaměstnanec, když vynaložil svou pracovní sílu. Pro pracovníka je to příjem, pro firmu náklad. Nominální mzdu vyjádříme v penězích.
Mzda reálná = mzda, vyjadřující co si za utržené peníze je pracovník schopen koupit. Je to porovnání k cenové hladině zboží a služeb (inflace). Významná je i otázka vztahu velikosti mzdy k množství vykonané práce.
Kromě množství a kvality ovlivňuje velikost mzdy:
• Kvalifikace
• Poptávka po určitém druhu práce na trhu práce
• Tržní úspěšnost práce
Nabídka pracovník sil je v krátkém časovém horizontu relativně neměnná (víme v jakém je rozsahu). Poptávka po pracovních silách je však dynamicky proměnlivá.
Pracovní síla = souhrn fyzických a duševních schopností člověka konat práci. Práce je vzácný výrobní faktor, což ovlivňuje jeho cenu na trhu pracovních sil. Tuto cenu nazýváme mzdou.
Mzda nominální = mzda, kterou si pracovník vydělal jako zaměstnanec, když vynaložil svou pracovní sílu. Pro pracovníka je to příjem, pro firmu náklad. Nominální mzdu vyjádříme v penězích.
Mzda reálná = mzda, vyjadřující co si za utržené peníze je pracovník schopen koupit. Je to porovnání k cenové hladině zboží a služeb (inflace). Významná je i otázka vztahu velikosti mzdy k množství vykonané práce.
Kromě množství a kvality ovlivňuje velikost mzdy:
• Kvalifikace
• Poptávka po určitém druhu práce na trhu práce
• Tržní úspěšnost práce
Nabídka pracovník sil je v krátkém časovém horizontu relativně neměnná (víme v jakém je rozsahu). Poptávka po pracovních silách je však dynamicky proměnlivá.
Hospodářský proces
( Fáze hospodářského procesu – výroba, výrobní faktory, hranice produkčních možností, rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba)
Samotný proces uspokojení potřeby se nazývá spotřeba.
Např. snížení jídla je proces, který nazveme spotřeba statku. Samotné spotřebě předchází řada činností. Většinu statku musíme nejprve vyrobit, využíváme rozdělování (získání peněz ve formě mzdy a zisku) a přerozdělování (dávky ze státního rozpočtu) ve společnosti, takto získané peníze na trhu směňujeme za statky, které potřebujeme. Tento proces se nazývá Hospodářský proces.
Členění:
1. výroba
2. rozdělování přerozdělování
3. směna
4. spotřeba
I. Výroba
Je činnost při které člověk přetváří přírodu ve statky. Výrobu může provádět jednotlivec nebo celé výrobní firmy. V obou případech je k výrobě potřeba mít tři základní předpoklady Výrobní faktory.
Samotný proces uspokojení potřeby se nazývá spotřeba.
Např. snížení jídla je proces, který nazveme spotřeba statku. Samotné spotřebě předchází řada činností. Většinu statku musíme nejprve vyrobit, využíváme rozdělování (získání peněz ve formě mzdy a zisku) a přerozdělování (dávky ze státního rozpočtu) ve společnosti, takto získané peníze na trhu směňujeme za statky, které potřebujeme. Tento proces se nazývá Hospodářský proces.
Členění:
1. výroba
2. rozdělování přerozdělování
3. směna
4. spotřeba
I. Výroba
Je činnost při které člověk přetváří přírodu ve statky. Výrobu může provádět jednotlivec nebo celé výrobní firmy. V obou případech je k výrobě potřeba mít tři základní předpoklady Výrobní faktory.
Konkurence mezi nabídkou a poptávkou:
• je střetávání různých zájmů různých subjektů trhu (firmy, domácnosti, stát), kteří přichá-zejí na trh s různým cílem, chtějí vždy uspokojit své ekonomické zájmy
1. nabídka chce vyrobit a prodat co nejvíce za co nejvyšší cenu, tzn. maximalizovat zisk své konkurence
2. poptávka naopak chce na trhu uspokojit svou potřebu s co nejnižšími náklady, tj. nakupo-vat co nejlevněji tj. konkurence napříč trhem (dochází k ní vždy tam, kde ziskuje trh)
• DS, na trhu je nedostatek zboží, význam má konkurence na straně D
• cenová konkurence – při snížení cen se předpokládá, že sníží ceny i konkurenční prodejci a necenová konkurence (služby, reklama)
Členění vznikajících monopolů:
• kartel je dohoda mezi samostatnými konkurenty o cenách, dělení teritorií působnosti
• syndikát je dohoda o společném nákupu nebo prodeji, konkurenci zůstávají právně samo-statní, ale vystupují jako jeden celek (spolupráce samostatných obchodních firem), firmy mohou ze sdružení vystoupit
• trust je vyšší forma propojení konkurentů, jde o propojování i v oblasti výrobní koopera-ce, kdy jsou firmy na sobě závislé
• koncern je nejvyšší forma existence monopolu, jde o propojení v celém rozsahu činností, ztráta právní subjektivity (tzv. fúze je spojení dvou rovnocenných partnerů a akvizice – větší podnik koupí menší)
1. nabídka chce vyrobit a prodat co nejvíce za co nejvyšší cenu, tzn. maximalizovat zisk své konkurence
2. poptávka naopak chce na trhu uspokojit svou potřebu s co nejnižšími náklady, tj. nakupo-vat co nejlevněji tj. konkurence napříč trhem (dochází k ní vždy tam, kde ziskuje trh)
• DS, na trhu je nedostatek zboží, význam má konkurence na straně D
• cenová konkurence – při snížení cen se předpokládá, že sníží ceny i konkurenční prodejci a necenová konkurence (služby, reklama)
Členění vznikajících monopolů:
• kartel je dohoda mezi samostatnými konkurenty o cenách, dělení teritorií působnosti
• syndikát je dohoda o společném nákupu nebo prodeji, konkurenci zůstávají právně samo-statní, ale vystupují jako jeden celek (spolupráce samostatných obchodních firem), firmy mohou ze sdružení vystoupit
• trust je vyšší forma propojení konkurentů, jde o propojování i v oblasti výrobní koopera-ce, kdy jsou firmy na sobě závislé
• koncern je nejvyšší forma existence monopolu, jde o propojení v celém rozsahu činností, ztráta právní subjektivity (tzv. fúze je spojení dvou rovnocenných partnerů a akvizice – větší podnik koupí menší)
• veřejný statek
• veřejný statek je takový výrobek či služba, která nelze rozdělovat na základě tržní poptávky a nabídky, aniž by to mělo za následek nějakou společenskou újmu tyto statky nelze ani dost dobře poskytovat bezplatně jednotlivci, aniž bychom je bezplatně neposkytli všem ostatním (nejvhodnější systém při rozdělování je jejich úhrada z veřejných rozpočtů)
3. externality trhu jsou vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu ne-účastní
• negativní externality – např. špatný vliv výrobců na životní prostředí, třetí poško-zenou stranou jsou pak lidé žijící v blízkosti továren netržní vztah neovlivnitelný zákony trhu
• pozitivní externality – např. podnikatelskou činností přivedeme někomu užitek, aniž se o to nějak zaslouží nebo zaplatí (stavba dálnic, plynofikace …)
4. asymetrie informací a moci („teorie Josepha Stiglitze“ snižuje úlohu trhu jako prostředí, v němž se informace šíří bleskově a naprosto autonomně, i když tato schopnost trhu zů-stává trvale platná zpochybněna je rovnoměrnost tohoto šíření)
• asymetrie spočívá v tom, že všechny ekonomické subjekty nemají všechny nebo ale-spoň stejné informace, tzn. že to vede v praxi k chybnému rozhodování
pozn.: Stát se brání nedostatkům trhu a jeho selhání různými zásahy do fungování tržního mechanismu, jde především o tzv. právo hospodářské soutěže, které je tvořeno předpisy jako je Zákon na ochranu hospodářské soutěže a paragrafy o Nekalé soutěži.
3. externality trhu jsou vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu ne-účastní
• negativní externality – např. špatný vliv výrobců na životní prostředí, třetí poško-zenou stranou jsou pak lidé žijící v blízkosti továren netržní vztah neovlivnitelný zákony trhu
• pozitivní externality – např. podnikatelskou činností přivedeme někomu užitek, aniž se o to nějak zaslouží nebo zaplatí (stavba dálnic, plynofikace …)
4. asymetrie informací a moci („teorie Josepha Stiglitze“ snižuje úlohu trhu jako prostředí, v němž se informace šíří bleskově a naprosto autonomně, i když tato schopnost trhu zů-stává trvale platná zpochybněna je rovnoměrnost tohoto šíření)
• asymetrie spočívá v tom, že všechny ekonomické subjekty nemají všechny nebo ale-spoň stejné informace, tzn. že to vede v praxi k chybnému rozhodování
pozn.: Stát se brání nedostatkům trhu a jeho selhání různými zásahy do fungování tržního mechanismu, jde především o tzv. právo hospodářské soutěže, které je tvořeno předpisy jako je Zákon na ochranu hospodářské soutěže a paragrafy o Nekalé soutěži.
Konkurence
Konkurence
• souběžná snaha účastníků trhu dosáhnout ohledně určitého produktu výhodu oproti ostat-ním výrobcům, kteří vyrábějí tentýž produkt nebo produkt uspokojující stejnou potřebu
• hovoříme o ni jako o struktuře trhu
2 situace:
a) trh ideální s tzv. dokonalou konkurencí, který nemá indiferentní znaky (tzn. nemá rozli-šení ani v ceně), všichni prodávající mají rovné postavení vůči ostatním
- takovýto trh je fikcí, v reálné ekonomice se však podobá trhu se zemědělskými pro-dukty
- jediné, co umožní účastníkovi trhu vyšší zisky oproti jiným je snížení výrobních ná-kladů
b) výsadní postavení na trhu je nedokonalou konkurencí, takovýto trh je deformovaný
- monopol (povolení od státu jako jediný prodávat určité zboží)
- absolutní monopol (tento výrobce zná recept na výrobu určitého výrobku)
- monopsony (výsadní postavení na straně poptávky)
- oligopol (na straně nabídky existují dva nebo pouze několik málo velkých subjektů s dominantním postavením)
• monopolistická konkurence je nejčastější podoba trhu mezi dokonalou konkurencí a úpl-ným monopolem, tj. na trhu existují firmy s dominantním postavením, působí zde i řada malých konkurenčních firem
• souběžná snaha účastníků trhu dosáhnout ohledně určitého produktu výhodu oproti ostat-ním výrobcům, kteří vyrábějí tentýž produkt nebo produkt uspokojující stejnou potřebu
• hovoříme o ni jako o struktuře trhu
2 situace:
a) trh ideální s tzv. dokonalou konkurencí, který nemá indiferentní znaky (tzn. nemá rozli-šení ani v ceně), všichni prodávající mají rovné postavení vůči ostatním
- takovýto trh je fikcí, v reálné ekonomice se však podobá trhu se zemědělskými pro-dukty
- jediné, co umožní účastníkovi trhu vyšší zisky oproti jiným je snížení výrobních ná-kladů
b) výsadní postavení na trhu je nedokonalou konkurencí, takovýto trh je deformovaný
- monopol (povolení od státu jako jediný prodávat určité zboží)
- absolutní monopol (tento výrobce zná recept na výrobu určitého výrobku)
- monopsony (výsadní postavení na straně poptávky)
- oligopol (na straně nabídky existují dva nebo pouze několik málo velkých subjektů s dominantním postavením)
• monopolistická konkurence je nejčastější podoba trhu mezi dokonalou konkurencí a úpl-ným monopolem, tj. na trhu existují firmy s dominantním postavením, působí zde i řada malých konkurenčních firem
Základní problémy chování trhu:
• trh má dosud ničím nahraditelné přednosti, především dokáže odpovědět na 3 zákl. otáz-ky:
1. Co vyrábět?
• na tuto otázku odpovídá konkurence na straně poptávky kupující mají totiž tzv. ko-runové hlasy a jimi určují, co se bude kupovat a tedy zpětně vyrábět
2. Jak vyrábět?
• na tuto otázku odpovídá konkurence na straně nabídky ta určuje s jakými náklady, v jaké kvalitě a na jaké technické úrovni se bude vyrábět
3. Pro koho vyrábět?
• na tuto otázku odpovídá úroveň důchodů formují se ve fázi rozdělování (mzdy, renty, zisk a úroky)
pozn.: Na tyto otázky dokáže beze zbytku odpovědět dokonalá konkurence, ta je ovšem fikcí
Nedostatky:
1. nedokonalá konkurence (úplný monopol, oligopol, monopolistický trh)
2. skutečnost, že trh sice zajistí, aby se vyrobené statky efektivně dostaly k těm, kteří dispo-nují peněžními hlasy, ale není schopen rozdělit důchody tak, aby to bylo společensky při-jatelné
1. Co vyrábět?
• na tuto otázku odpovídá konkurence na straně poptávky kupující mají totiž tzv. ko-runové hlasy a jimi určují, co se bude kupovat a tedy zpětně vyrábět
2. Jak vyrábět?
• na tuto otázku odpovídá konkurence na straně nabídky ta určuje s jakými náklady, v jaké kvalitě a na jaké technické úrovni se bude vyrábět
3. Pro koho vyrábět?
• na tuto otázku odpovídá úroveň důchodů formují se ve fázi rozdělování (mzdy, renty, zisk a úroky)
pozn.: Na tyto otázky dokáže beze zbytku odpovědět dokonalá konkurence, ta je ovšem fikcí
Nedostatky:
1. nedokonalá konkurence (úplný monopol, oligopol, monopolistický trh)
2. skutečnost, že trh sice zajistí, aby se vyrobené statky efektivně dostaly k těm, kteří dispo-nují peněžními hlasy, ale není schopen rozdělit důchody tak, aby to bylo společensky při-jatelné
Nabídka (S – supply)
• je množství ekonomických statků Q nabízených všemi prodávajícími k prodeji na trhu za určitou cenu P
• tvar křivky nabídky je progresivní s rostoucí cenou roste i nabídka zboží, tzn. rozhodu-jící význam má cenová hladina P při vyšší cenové hladině jsou výrobci ochotni vyrábět větší množství zboží zisk
dělíme na:
a) individuální – nabídka určitého statku jednoho výrobce
b) dílčí – nabídka určitého druhu zboží od všech výrobků v určitém regionu
c) agregátní – nabídka všech výrobců v rámci státu všech statků
Faktory ovlivňující nabídku:
• cena
• náklady výroby a obchodu ( Ná = výroba)
• změny vnějších podmínek podnikání (počasí pro zemědělce, daně, organizace trhu …)
• změny kapitálové výnosnosti změny cen al-ternativních výrobků, tj. výrobek, který jsme schopni vyrobit na stejném výrobním zařízení (pšenice – ječmen na půdě)
růst – menší náklady, větší výroba
pokles – neúrodný rok, klesá nabídka
• tvar křivky nabídky je progresivní s rostoucí cenou roste i nabídka zboží, tzn. rozhodu-jící význam má cenová hladina P při vyšší cenové hladině jsou výrobci ochotni vyrábět větší množství zboží zisk
dělíme na:
a) individuální – nabídka určitého statku jednoho výrobce
b) dílčí – nabídka určitého druhu zboží od všech výrobků v určitém regionu
c) agregátní – nabídka všech výrobců v rámci státu všech statků
Faktory ovlivňující nabídku:
• cena
• náklady výroby a obchodu ( Ná = výroba)
• změny vnějších podmínek podnikání (počasí pro zemědělce, daně, organizace trhu …)
• změny kapitálové výnosnosti změny cen al-ternativních výrobků, tj. výrobek, který jsme schopni vyrobit na stejném výrobním zařízení (pšenice – ječmen na půdě)
růst – menší náklady, větší výroba
pokles – neúrodný rok, klesá nabídka
Poptávka (D – demand)
• je množství ekonomických statků Q, které jsou kupující ochotni koupit při určité ceně P
• tvar křivky poptávky je klesající z leva doprava, protože s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží, tzn. že vyjadřuje chování spotřebitele při nižší ceně jsou kupující ochotni koupit větší množství zboží zákon klesající poptávky
• poptávku dělíme stejně jako nabídku
• rozhodující pro určení objemu poptávky je tzv. efektivní koupě schopná poptávka, tj. ten kupující, který si nejen přeje koupit, ale koupí si
Faktory ovlivňující poptávku:
• cena
• demografické změny (charakteristika skupin)
• důchodový efekt (mzdy, renta, úroky, zisky …)
• změny v preferencích (móda, zvyky se mění)
• změny cen jiných zboží:
- substituty - zboží nahrazující zboží sledo-vané
- komplementy – zboží doplňující při použití zboží sledované (auto – benzín, sporák – plyn)
růst – zvýšení mzdy
pokles – změna cen komplementů
• tvar křivky poptávky je klesající z leva doprava, protože s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží, tzn. že vyjadřuje chování spotřebitele při nižší ceně jsou kupující ochotni koupit větší množství zboží zákon klesající poptávky
• poptávku dělíme stejně jako nabídku
• rozhodující pro určení objemu poptávky je tzv. efektivní koupě schopná poptávka, tj. ten kupující, který si nejen přeje koupit, ale koupí si
Faktory ovlivňující poptávku:
• cena
• demografické změny (charakteristika skupin)
• důchodový efekt (mzdy, renta, úroky, zisky …)
• změny v preferencích (móda, zvyky se mění)
• změny cen jiných zboží:
- substituty - zboží nahrazující zboží sledo-vané
- komplementy – zboží doplňující při použití zboží sledované (auto – benzín, sporák – plyn)
růst – zvýšení mzdy
pokles – změna cen komplementů
Tržní rovnováha
• podstatou trhu je vzájemná interakce (střet) nabídky a poptávky rozhodující funkci zde má cena, tj. hodnota zboží v Kč čili množství peněz, které musí být za prodané zboží zaplaceno
• rovnovážná cena je cena, při které se nabídka a poptávka dostávají do rovnováhy (tzv. tržní rovnováha), tzn. kupující je ochoten za nabízenou cenu koupit zboží
převis nabídky – příliš vysoká cena, zboží zůstává ve skladech a prodejnách N P
převis poptávky – příliš nízká cena, lidé nakupují a zboží je nedostatek P N
• křivky se protínají v rovnovážném bodě, tj. takový stav na trhu, kdy vše, co se vyrobí se i prodá (střetává se rovnovážné množství s rovnovážnou cenovou hladinou) ideální stav, ale málokdy uskutečnitelný (výrobci dopředu neznají rovnovážnou cenu a jí odpovídající množství)
• cena má schopnost trh vyčistit, tzn. zbavit ho přebytku zboží nebo odstranit jeho nedosta-tek
• rovnovážná cena je cena, při které se nabídka a poptávka dostávají do rovnováhy (tzv. tržní rovnováha), tzn. kupující je ochoten za nabízenou cenu koupit zboží
převis nabídky – příliš vysoká cena, zboží zůstává ve skladech a prodejnách N P
převis poptávky – příliš nízká cena, lidé nakupují a zboží je nedostatek P N
• křivky se protínají v rovnovážném bodě, tj. takový stav na trhu, kdy vše, co se vyrobí se i prodá (střetává se rovnovážné množství s rovnovážnou cenovou hladinou) ideální stav, ale málokdy uskutečnitelný (výrobci dopředu neznají rovnovážnou cenu a jí odpovídající množství)
• cena má schopnost trh vyčistit, tzn. zbavit ho přebytku zboží nebo odstranit jeho nedosta-tek
• směna naturální nebo-li barter
• směna naturální nebo-li barter je výměna zboží za zboží, jehož výhodou je jednodu-chost X nevýhodou malá pravděpodobnost takovéto směny
• všeobecný ekvivalent je speciální druh zboží, za který je každý ochoten směnit (drahý kov)
• peníze jsou speciální druh zboží, max. likvidní
funkce peněz:
1. prostředek směny – zprostředkovávají výměnu zboží za zboží
2. míra hodnot – pomocí peněz měříme hodnotu statků a služeb
3. prostředek akumulace – peníze můžeme hromadit
• měna je peněžní soustava určitého státu
členíme:
1. měna směnitelná – nemá překážky výměny
2. měna částečně směnitelná – stát stanovil omezující pravidla
3. měna nesměnitelná – pouze banky vlastní monopol této výměny
• měnový kurz – cena měnové jednotky země vyjádřená v peněžní jednotce jiné země
• kurzovní lístek – soupis kurzů měn států k určitému datu (vydává ho centrální banka)
1. nižší kurz při nákupu bankou
2. vyšší kurz při prodeji
• všeobecný ekvivalent je speciální druh zboží, za který je každý ochoten směnit (drahý kov)
• peníze jsou speciální druh zboží, max. likvidní
funkce peněz:
1. prostředek směny – zprostředkovávají výměnu zboží za zboží
2. míra hodnot – pomocí peněz měříme hodnotu statků a služeb
3. prostředek akumulace – peníze můžeme hromadit
• měna je peněžní soustava určitého státu
členíme:
1. měna směnitelná – nemá překážky výměny
2. měna částečně směnitelná – stát stanovil omezující pravidla
3. měna nesměnitelná – pouze banky vlastní monopol této výměny
• měnový kurz – cena měnové jednotky země vyjádřená v peněžní jednotce jiné země
• kurzovní lístek – soupis kurzů měn států k určitému datu (vydává ho centrální banka)
1. nižší kurz při nákupu bankou
2. vyšší kurz při prodeji
• valuty jsou bankovky a mince cizího státu
• devizy jsou pohledávky znějící na cizí měnu
• devalvace je oficiální snížení kurzu měny určitého státu vůči všem ostatním měnám (za jednu cizí měnovou jednotku zaplatíme více domácí měny)
• revalvace je opakem devalvace a jde o zvýšení kurzu
• depreciace je např. oslabení koruny vůči dolaru, když kurz koruny vůči dolaru zvýší
• apreciace – zhodnocení minulého kurzu daným nabídkou a poptávkou na kurzovním trhu
Tržní mechanismus:
• je automatické vyrovnání nabídky a poptávky, reguluje množství vyráběného zboží v celém národním hospodářství pomocí zákonů trhu
• pokud trh sám nezajistí rovnováhu, zasahuje stát tržní zásahy slouží k regulaci tržního mechanismu, kdy pomocí různých nařízení mírní nebo odstraňuje některé negativní proje-vy
státní zásahy dle stupně míry:
a) konzervativní (stát moc nezasahuje)
b) liberální (stát jen částečně zasahuje)
c) radikální (stát zasahuje zcela)
• devalvace je oficiální snížení kurzu měny určitého státu vůči všem ostatním měnám (za jednu cizí měnovou jednotku zaplatíme více domácí měny)
• revalvace je opakem devalvace a jde o zvýšení kurzu
• depreciace je např. oslabení koruny vůči dolaru, když kurz koruny vůči dolaru zvýší
• apreciace – zhodnocení minulého kurzu daným nabídkou a poptávkou na kurzovním trhu
Tržní mechanismus:
• je automatické vyrovnání nabídky a poptávky, reguluje množství vyráběného zboží v celém národním hospodářství pomocí zákonů trhu
• pokud trh sám nezajistí rovnováhu, zasahuje stát tržní zásahy slouží k regulaci tržního mechanismu, kdy pomocí různých nařízení mírní nebo odstraňuje některé negativní proje-vy
státní zásahy dle stupně míry:
a) konzervativní (stát moc nezasahuje)
b) liberální (stát jen částečně zasahuje)
c) radikální (stát zasahuje zcela)
Ekonomické tržní subjekty:
• domácnosti vstupují do ekonomických vztahů za účelem uspokojení potřeb
a) strana poptávky – nakupují na trhu výrobků a služeb
b) strana nabídky – nabízejí výrobní faktory (práce, kapitál …)
• firmy – cílem jejich účasti na trhu je maximalizace zisku
a) strana nabídky – subjekty vyrábějící za účelem prodeje
b) strana poptávky – poptávající se výrobních faktorech (práce, kapitál), který slouží k jejich výrobě
• stát je specifický subjekt vstupující na trh s cílem ovlivnit jej, modifikovat jeho působení, odstranit některé jeho negativní dopady na ekonomiku a jeho pozitivní vliv naopak stimu-lovat
a) strana poptávky – zejména výdaje do státního rozpočtu (rozpočtové a příspěvkové or-ganizace)
Druhy trhů:
• z hlediska územního
a) trh místní
b) trh národní
c) trh světový
• dle počtů zboží
a) dílčí (zabývá se jedním druhem zboží)
b) agrární (veškeré zboží)
a) strana poptávky – nakupují na trhu výrobků a služeb
b) strana nabídky – nabízejí výrobní faktory (práce, kapitál …)
• firmy – cílem jejich účasti na trhu je maximalizace zisku
a) strana nabídky – subjekty vyrábějící za účelem prodeje
b) strana poptávky – poptávající se výrobních faktorech (práce, kapitál), který slouží k jejich výrobě
• stát je specifický subjekt vstupující na trh s cílem ovlivnit jej, modifikovat jeho působení, odstranit některé jeho negativní dopady na ekonomiku a jeho pozitivní vliv naopak stimu-lovat
a) strana poptávky – zejména výdaje do státního rozpočtu (rozpočtové a příspěvkové or-ganizace)
Druhy trhů:
• z hlediska územního
a) trh místní
b) trh národní
c) trh světový
• dle počtů zboží
a) dílčí (zabývá se jedním druhem zboží)
b) agrární (veškeré zboží)
• dle předmětu prodeje a koupě
a) trh zboží
b) trh práce
c) trh výrobků a služeb
Struktura trhů:
• trh zboží (potraviny, výrobky, služby, materiály)
• trh práce (nabídka a poptávka po pracovní síle)
• trh finanční (nákup a prodej CP na burze a valut ve směnárnách)
Tržní hospodářství – pojmy
• zboží jsou statky a služby určené ke směně na trhu (ovšem ne každý statek je určen pro směnu) význam trhu roste a množství vyrobených statků určených ke směně nyní vý-razně převažuje množství statků určených k osobní spotřebě
vlastnosti zboží:
1. užitná hodnota – užitečnost či schopnost uspokojit lidskou potřebu
2. hodnota – množství společensky nutné práce obsažené ve zboží, které je základem pro stanovený ceny
b) trh práce
c) trh výrobků a služeb
Struktura trhů:
• trh zboží (potraviny, výrobky, služby, materiály)
• trh práce (nabídka a poptávka po pracovní síle)
• trh finanční (nákup a prodej CP na burze a valut ve směnárnách)
Tržní hospodářství – pojmy
• zboží jsou statky a služby určené ke směně na trhu (ovšem ne každý statek je určen pro směnu) význam trhu roste a množství vyrobených statků určených ke směně nyní vý-razně převažuje množství statků určených k osobní spotřebě
vlastnosti zboží:
1. užitná hodnota – užitečnost či schopnost uspokojit lidskou potřebu
2. hodnota – množství společensky nutné práce obsažené ve zboží, které je základem pro stanovený ceny
Skončení PP na dobu určitou
končí prac. poměr událostí, která omezovala dobu trvání práce. Je v zájmu zaměstnavatele, aby s dostatečným předstihem informoval zaměstnance o skončení PP, jinak je zde nebezpečí, že dojde konkludentně k jeho přeměně na PP na dobu neurčitou. Tento PP může končit i všemi jinými způsoby (dohodou, výpovědí).
Pracovní poměr cizince končí uplynutím doby povolení pobytu, vyhoštěním a jinak všemi dalšími způsoby.
Pracovní posudky vydávají zaměstnavatelé na požádání zaměstnanců nejpozději do 15ti dnů od doručení žádosti, nejdříve však v době 2 měsíců do skončení pracovního poměru.
Odstupné náleží zaměstnanci, s nímž byl pracovní poměr ukončen výpovědí zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a,b,c, nebo dohodou s týchž důvodů. Vyplácí se ve výši dvounásobku průměrného výdělku, pokud kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis neurčují jiný násobek.
Nároky z neplatně rozvázaného PP nastávají při neplatném zrušení pracovního poměru, pokud zaměstnanec trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával pak prac. poměr trvá dále a zaměstnavatel je povinen platit zaměstnanci náhradu mzdy (až do doby, kdy mu zaměstnavatel poskytne práci nebo kdy PP končí). Neplatnost skončení PP může namítat i zaměstnavatel vůči zaměstnanci. Neplatnost rozvázání PP lze uplatnit u soudu ve lhůtě do 2 měsíců od doby kdy měl PP skončit.
Pracovní poměr cizince končí uplynutím doby povolení pobytu, vyhoštěním a jinak všemi dalšími způsoby.
Pracovní posudky vydávají zaměstnavatelé na požádání zaměstnanců nejpozději do 15ti dnů od doručení žádosti, nejdříve však v době 2 měsíců do skončení pracovního poměru.
Odstupné náleží zaměstnanci, s nímž byl pracovní poměr ukončen výpovědí zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a,b,c, nebo dohodou s týchž důvodů. Vyplácí se ve výši dvounásobku průměrného výdělku, pokud kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis neurčují jiný násobek.
Nároky z neplatně rozvázaného PP nastávají při neplatném zrušení pracovního poměru, pokud zaměstnanec trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával pak prac. poměr trvá dále a zaměstnavatel je povinen platit zaměstnanci náhradu mzdy (až do doby, kdy mu zaměstnavatel poskytne práci nebo kdy PP končí). Neplatnost skončení PP může namítat i zaměstnavatel vůči zaměstnanci. Neplatnost rozvázání PP lze uplatnit u soudu ve lhůtě do 2 měsíců od doby kdy měl PP skončit.
TRH A TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
• charakteristika trhu
• druhy trhů
• tržní hospodářství a mechanismus
• poptávka a nabídka
• tržní rovnováha
• základní problémy chování trhu
• konkurence cenová a necenová, dokonalá a nedokonalá
Trh je místo, kde se střetává prodávající (chce prodat co nejvíce zboží za co nejvyšší cenu) s nakupujícím (chce nakoupit co nejlevněji), tzn. že jde o vzájemné působení nabídky a po-ptávky s vlivem ceny.
Dvojí chápání trhu:
a) prostorově – místo (město, stát), kde se setkává prodávající s nakupujícím
b) funkčně – setkání nabídky a poptávky v určité oblasti (trh práce, surovin, potravinářství …)
• druhy trhů
• tržní hospodářství a mechanismus
• poptávka a nabídka
• tržní rovnováha
• základní problémy chování trhu
• konkurence cenová a necenová, dokonalá a nedokonalá
Trh je místo, kde se střetává prodávající (chce prodat co nejvíce zboží za co nejvyšší cenu) s nakupujícím (chce nakoupit co nejlevněji), tzn. že jde o vzájemné působení nabídky a po-ptávky s vlivem ceny.
Dvojí chápání trhu:
a) prostorově – místo (město, stát), kde se setkává prodávající s nakupujícím
b) funkčně – setkání nabídky a poptávky v určité oblasti (trh práce, surovin, potravinářství …)
1. Výpověď daná zaměstnancem
- zaměstnanec může dát výpověď kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu (nemusí je však uvést)
- výpověď je účinná doručením druhé straně (Zákoník práce dává přednost doručování osobnímu)
- výpovědní doba je dvouměsíční a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi
2. Výpověď daná zaměstnavatelem
- zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen ze zákonných důvodů dle § 46 zákoníku práce, důvody lze rozdělit na:
a) zaviněné zaměstnavatelem (tříměsíční výpovědní doba)
- zrušení firmy § 46 odst. 1 písm. a)
- přemístění firmy § 46 odst. 1 písm. b)
- nadbytečnost zaměstnance § 46 odst. 1 písm. c)
b) zaviněné zaměstnancem (dvouměsíční výpovědní doba)
- ztráta zdravotních nebo kvalifikačních předpokladů
- důvody pro okamžité zrušení PP (propuštění na hodinu)
- porušení pracovní kázně i méně závažné, byl-li na možnost výpovědi zaměstnanec upozorněn písemně v posledních 6 měsících (pozdní příchody)
- výpověď je účinná doručením druhé straně (Zákoník práce dává přednost doručování osobnímu)
- výpovědní doba je dvouměsíční a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi
2. Výpověď daná zaměstnavatelem
- zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen ze zákonných důvodů dle § 46 zákoníku práce, důvody lze rozdělit na:
a) zaviněné zaměstnavatelem (tříměsíční výpovědní doba)
- zrušení firmy § 46 odst. 1 písm. a)
- přemístění firmy § 46 odst. 1 písm. b)
- nadbytečnost zaměstnance § 46 odst. 1 písm. c)
b) zaviněné zaměstnancem (dvouměsíční výpovědní doba)
- ztráta zdravotních nebo kvalifikačních předpokladů
- důvody pro okamžité zrušení PP (propuštění na hodinu)
- porušení pracovní kázně i méně závažné, byl-li na možnost výpovědi zaměstnanec upozorněn písemně v posledních 6 měsících (pozdní příchody)
Toto dělení je určující i pro stanovení výpovědní lhůty
Pozn.: Na oba dva poslední důvody je zaměstnavatel vázán na dvouměsíční subjektivní lhůtu a jednoletou objektivní lhůtu.
Subjektivní lhůta – začíná běžet od okamžiku kdy se důvody doví zaměstnavatel
Objektivní lhůta – začíná běžet od okamžiku kdy důvod nastal.
Zákaz výpovědi nemůže dát zaměstnavatel zaměstnanci v tzv. ochranné době, tj. výkon veřejné funkce, dovolená, nemocenská...(to neplatí, jde-li o výpověď danou dle § 46 odst. 1 písm. a),b). Výpověď zaměstnanci se ZPS lze dát jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu státní správy (sociální referát).
Hromadnou výpověď lze uplatnit zaměstnavatelem v termínu 30ti kalendářních dnů většímu počtu zaměstnanců, kteří mají dostat výpověď dle § 46 odst. 1 písm. a),b),c).
Důvody pro hromadné propouštění je povinen zaměstnavatel písemně sdělit odborům před jeho uskutečněním.
Okamžité zrušení PP
Může být využito jak zaměstnavatelem tak zaměstnancem, ale jen ze zákonných důvodů. Každý má k dispozici dva, nelze je dodatečně měnit.
Subjektivní lhůta – začíná běžet od okamžiku kdy se důvody doví zaměstnavatel
Objektivní lhůta – začíná běžet od okamžiku kdy důvod nastal.
Zákaz výpovědi nemůže dát zaměstnavatel zaměstnanci v tzv. ochranné době, tj. výkon veřejné funkce, dovolená, nemocenská...(to neplatí, jde-li o výpověď danou dle § 46 odst. 1 písm. a),b). Výpověď zaměstnanci se ZPS lze dát jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu státní správy (sociální referát).
Hromadnou výpověď lze uplatnit zaměstnavatelem v termínu 30ti kalendářních dnů většímu počtu zaměstnanců, kteří mají dostat výpověď dle § 46 odst. 1 písm. a),b),c).
Důvody pro hromadné propouštění je povinen zaměstnavatel písemně sdělit odborům před jeho uskutečněním.
Okamžité zrušení PP
Může být využito jak zaměstnavatelem tak zaměstnancem, ale jen ze zákonných důvodů. Každý má k dispozici dva, nelze je dodatečně měnit.
1. Zaměstnavatelem
a) jestliže zaměstnanec zvláště hrubým způsobem porušil pracovní povinnosti (např. napadení kolegy, úmyslné způsobení škody)
b) jestliže byl zaměstnanec pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok nebo na dobu delší než 6 měsíců, byl-li úmyslný trestný čin spáchán v souvislosti s výkonem práce
Pozn.: oba tyto důvody lze využít jen v jednoměsíční subjektivní lhůtě v rámci jednoleté objektivní lhůty.
2. Zaměstnancem
a) jestliže dle lékařského posudku nemůže konat dosavadní práci dle pracovní smlouvy a do 15ti dnů od podání žádosti o převedení na jinou práci mu nebylo vyhověno.
b) Jestliže mu nebyla vyplacena mzda do 15ti dnů od výplatního termínu
Pozn.: Rovněž zde platí jednoměsíční subjektivní a jednoletá objektivní lhůta. Nárok na náhradu mzdy za výpovědní dobu.
Skončení PP ve zkušební době je možné z obou stran, jestliže byla zkušební doba sjednána. Je povinností tento úmysl sdělit písemně druhé straně alespoň 3 dny předem.
b) jestliže byl zaměstnanec pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok nebo na dobu delší než 6 měsíců, byl-li úmyslný trestný čin spáchán v souvislosti s výkonem práce
Pozn.: oba tyto důvody lze využít jen v jednoměsíční subjektivní lhůtě v rámci jednoleté objektivní lhůty.
2. Zaměstnancem
a) jestliže dle lékařského posudku nemůže konat dosavadní práci dle pracovní smlouvy a do 15ti dnů od podání žádosti o převedení na jinou práci mu nebylo vyhověno.
b) Jestliže mu nebyla vyplacena mzda do 15ti dnů od výplatního termínu
Pozn.: Rovněž zde platí jednoměsíční subjektivní a jednoletá objektivní lhůta. Nárok na náhradu mzdy za výpovědní dobu.
Skončení PP ve zkušební době je možné z obou stran, jestliže byla zkušební doba sjednána. Je povinností tento úmysl sdělit písemně druhé straně alespoň 3 dny předem.
Iniciátorem je nejčastěji zaměstnavatel, a to na základě dvou skupin důvodů:
1. důvody, pro něž je povinen převést zaměstnance na jinou práci
a) jde-li o těhotnou zaměstnankyni nebo matku pečující o dítě do 9 měsíců věku, pokud tyto ženy konají práce, které dle lékařského posudku ohrožují jejich těhotenství nebo mateřské poslání
b) pokud zaměstnanec dle lékařského posudku ztratí způsobilost konat práci podle pracovní smlouvy
c) v zájmu ochrany zdraví před přenosnými nemocemi (bacilonosiče)
d) je-li to nutné dle pravomocného rozhodnutí soudu, tj. takové rozhodnutí, proti kterému nemůžeme podat opravný prostředek(např. zákaz činnosti řidiče)
e) požádá-li těhotná žena nebo žena pečující o dítě do 9. Měsíce věku o převedení z nočního na denní režim práce; týká se to i zaměstnance, který noční práce nemůže konat dle lékařského posudku.
2. důvody, pro které může převést zaměstnance na jinou práci:
a) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin související s vykonanou prací
b) jsou-li zde důvody pro výpověď dle § 46 odst. 1. písm. e),f), tj. e – zaměstnanec ztrácí kvalifikační předpoklady pro práci, f- může-li skončit prac. poměr okamžitě
a) jde-li o těhotnou zaměstnankyni nebo matku pečující o dítě do 9 měsíců věku, pokud tyto ženy konají práce, které dle lékařského posudku ohrožují jejich těhotenství nebo mateřské poslání
b) pokud zaměstnanec dle lékařského posudku ztratí způsobilost konat práci podle pracovní smlouvy
c) v zájmu ochrany zdraví před přenosnými nemocemi (bacilonosiče)
d) je-li to nutné dle pravomocného rozhodnutí soudu, tj. takové rozhodnutí, proti kterému nemůžeme podat opravný prostředek(např. zákaz činnosti řidiče)
e) požádá-li těhotná žena nebo žena pečující o dítě do 9. Měsíce věku o převedení z nočního na denní režim práce; týká se to i zaměstnance, který noční práce nemůže konat dle lékařského posudku.
2. důvody, pro které může převést zaměstnance na jinou práci:
a) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin související s vykonanou prací
b) jsou-li zde důvody pro výpověď dle § 46 odst. 1. písm. e),f), tj. e – zaměstnanec ztrácí kvalifikační předpoklady pro práci, f- může-li skončit prac. poměr okamžitě
3. pokud jde o další důvody, kdy není třeba ani souhlasu zaměstnance, pak je to:
a) převedení pro prostoj (porucha zásobování, přívodu energie)- překážka v práci u zaměstnavatele (zaměstnanec je převeden na jinou práci do doby než se odstraní překážky)
b) živelní události (v tomto případě jen na dobu nezbytně nutnou)
Pracovní cesta je časově omezený výkon práce zaměstnancem pro zaměstnavatele v jiném místě než bylo sjednáno ve smlouvě. Těhotná žena, žena pečující o dítě do 8 let věku nebo osamělá žena pečující o dítě do 15ti let musí dát k pracovní cestě souhlas.
Přeložení na jiné místo je možné jen se souhlasem zaměstnance. Pokud následně důvody pro jeho přeložení či převedení odpadnou, je povinností zaměstnavatele vrátit zaměstnance zpět na původní práci nebo do původního místa výkonu práce.
Zaměstnanec může požádat o převedení na jinou práci nebo přeložení do jiného místa, jestliže mu dosavadní stav dle lékařského posudku
škodí.
Zaměstnavatel je povinen mu vyhovět, jakmile to dovolí jeho provozní podmínky.
b) živelní události (v tomto případě jen na dobu nezbytně nutnou)
Pracovní cesta je časově omezený výkon práce zaměstnancem pro zaměstnavatele v jiném místě než bylo sjednáno ve smlouvě. Těhotná žena, žena pečující o dítě do 8 let věku nebo osamělá žena pečující o dítě do 15ti let musí dát k pracovní cestě souhlas.
Přeložení na jiné místo je možné jen se souhlasem zaměstnance. Pokud následně důvody pro jeho přeložení či převedení odpadnou, je povinností zaměstnavatele vrátit zaměstnance zpět na původní práci nebo do původního místa výkonu práce.
Zaměstnanec může požádat o převedení na jinou práci nebo přeložení do jiného místa, jestliže mu dosavadní stav dle lékařského posudku
škodí.
Zaměstnavatel je povinen mu vyhovět, jakmile to dovolí jeho provozní podmínky.
Skončení a zánik pracovního poměru probíhá na základě:
1. právních úkonů (písemně)
a) dvoustranné
- dohoda o skončení pracovního poměru
b) jednostranné
- výpověď
- okamžité zrušení
- zrušení ve zkušební době
2. právních událostí
a) uplynutí času
b) skončení dohodnutých prací
c) úmrtí zaměstnance
Dohoda o skončení PP je shodný projev vůle účastníků ukončit pracovní poměr k určitému datu (PP pak končí právě tímto datem) bez výpovědní doby. Důvody se uvádějí, přeje-li si to zaměstnanec, pokud se nedohodnou, zaměstnavatel podá výpověď.
Výpověď je způsob zrušení PP jednostranným projevem vůle zaměstnance nebo zaměstnavatele. Pracovní poměr končí až uplynutím výpovědní doby, která je jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele dvouměsíční, pokud zákon nestanoví jinak.
a) dvoustranné
- dohoda o skončení pracovního poměru
b) jednostranné
- výpověď
- okamžité zrušení
- zrušení ve zkušební době
2. právních událostí
a) uplynutí času
b) skončení dohodnutých prací
c) úmrtí zaměstnance
Dohoda o skončení PP je shodný projev vůle účastníků ukončit pracovní poměr k určitému datu (PP pak končí právě tímto datem) bez výpovědní doby. Důvody se uvádějí, přeje-li si to zaměstnanec, pokud se nedohodnou, zaměstnavatel podá výpověď.
Výpověď je způsob zrušení PP jednostranným projevem vůle zaměstnance nebo zaměstnavatele. Pracovní poměr končí až uplynutím výpovědní doby, která je jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele dvouměsíční, pokud zákon nestanoví jinak.
2. rekvalifikace
2. rekvalifikace znamená změnu dosavadní kvalifikace na jinou, která umožňuje lepší uplatnění se na trhu práce
- uchazeči o zaměstnání zařazeni do rekvalifikace mají vyšší hmotné zabezpečení než ostatní, nezaměstnaní dostávají 60 % z prům. Měsíčního čistého výdělku
- ÚP většinou jen organizují rekvalifikační kurzy, provádějí školy a podobná zařízení; uchazeči zařazeni do rekvalifikace uzavírají s ÚP „dohody o rekvalifikaci“
- Mimo tyto rekvalifikace organizují rekvalifikační kurzy i zaměstnavatelé se svými zaměstnanci, jestliže to je účelné pro zachování jejich pracovního poměru = tito zaměstnavatelé mohou být k této činnosti motivování navíc ÚP, jestliže s tímto úřadem uzavřou písemnou dohodu (mohou pak obdržet různé investiční pobídky)
3. hmotné zabezpečení – zaměstnavatelé jsou dále motivování k možnosti získat investiční pobídky jestliže:
a) zřídí společensky účelná pracovní místa
b) organizují veřejně prospěšné práce
- v obou případech je ovšem nutné uzavřít s místně příslušným ÚP písemnou smlouvu
- za společensky účelné pracovní místo se považuje takové, na které byl přijat uchazeč o zaměstnání, v tomto případě může být investiční pobídkou např. bezúročná půjčka na zakoupení výrobního zařízení nutného pro rozšíření pracovních míst
- organizace veřejně prospěšných prací spočívá ve zřizování krátkodobých většinou sezónních činnostech, na které zaměstnavatelé přijmou uchazeče o zaměstnání (ÚP může poskytnout náhradu skutečně vynaložených mzdových prostředků)
- uchazeči o zaměstnání zařazeni do rekvalifikace mají vyšší hmotné zabezpečení než ostatní, nezaměstnaní dostávají 60 % z prům. Měsíčního čistého výdělku
- ÚP většinou jen organizují rekvalifikační kurzy, provádějí školy a podobná zařízení; uchazeči zařazeni do rekvalifikace uzavírají s ÚP „dohody o rekvalifikaci“
- Mimo tyto rekvalifikace organizují rekvalifikační kurzy i zaměstnavatelé se svými zaměstnanci, jestliže to je účelné pro zachování jejich pracovního poměru = tito zaměstnavatelé mohou být k této činnosti motivování navíc ÚP, jestliže s tímto úřadem uzavřou písemnou dohodu (mohou pak obdržet různé investiční pobídky)
3. hmotné zabezpečení – zaměstnavatelé jsou dále motivování k možnosti získat investiční pobídky jestliže:
a) zřídí společensky účelná pracovní místa
b) organizují veřejně prospěšné práce
- v obou případech je ovšem nutné uzavřít s místně příslušným ÚP písemnou smlouvu
- za společensky účelné pracovní místo se považuje takové, na které byl přijat uchazeč o zaměstnání, v tomto případě může být investiční pobídkou např. bezúročná půjčka na zakoupení výrobního zařízení nutného pro rozšíření pracovních míst
- organizace veřejně prospěšných prací spočívá ve zřizování krátkodobých většinou sezónních činnostech, na které zaměstnavatelé přijmou uchazeče o zaměstnání (ÚP může poskytnout náhradu skutečně vynaložených mzdových prostředků)
Změny pracovního poměru a způsoby jeho ukončení
(změna subjektu a obsahu, převedení na jinou práci, pracovní cesta, převedení na původní místo, ukončení pracovního poměru)
Změny pracovního poměru k témuž zaměstnavateli se mohou týkat:
• Druhu práce
- převedení na jinou práci
• místa výkonu práce
- pracovní cesta
- přeložení do jiného místa
Pozn. Byla-li smlouva vyhotovena písemně, tak i změna musí být písemná (písemná není u prac. poměru kratšího než 1 měsíc)
Převedení na jinou práci je změna druhu práce oproti té, která byla uvedena ve smlouvě. Důvody převedení je zaměstnavatel povinen projednat se samotným zaměstnancem a pokud má zaměstnanec k takovému jednání námitky, je nutné to projednat dále s odbory.
Změny pracovního poměru k témuž zaměstnavateli se mohou týkat:
• Druhu práce
- převedení na jinou práci
• místa výkonu práce
- pracovní cesta
- přeložení do jiného místa
Pozn. Byla-li smlouva vyhotovena písemně, tak i změna musí být písemná (písemná není u prac. poměru kratšího než 1 měsíc)
Převedení na jinou práci je změna druhu práce oproti té, která byla uvedena ve smlouvě. Důvody převedení je zaměstnavatel povinen projednat se samotným zaměstnancem a pokud má zaměstnanec k takovému jednání námitky, je nutné to projednat dále s odbory.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)