Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

OSVOBOZENÍ A VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI

Paliva a maziva a motorová nafta používané jako poh. hm. pro mezinárodní leteckou a vodní přepravu nákladů a osob.
Daňová povinnost nejčastěji vzniká dnem vyskladnění (vydání výrobků plátcem z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány za účelem prodeje).
DAŇ Z LIHU A LIHOVIN

PŘEDMĚT DANĚ
Předmětem daně je líh obsažený v jakýchkoli směsích s jinými látkami, pokud jeho podíl ve směsích přesahuje 15% absolutního alkoholu.

Líh 1 litr ethanolu 234,- Kč
Ovocné destiláty 1 litr ethanolu 95,- Kč
Lihoviny, destiláty 1 litr ethanolu 234,- Kč

OSVOBOZENÍ A VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI
Osvobozen je např. líh vstupující do výrobků při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků, líh pro výrobu léčiv,…
Daňová povinnost vzniká zpravidla vyskladněním, u dovozu vznikem celního dluhu.

PŘEDMĚT, ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ, ODVOD A SPLATNOST

Předmětem jsou výrobky vyrobené v tuzemsku a výrobky do tuzemska dovezené. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Daňové přiznání podá plátce daně nejpozději do 25. dne po skončení zdaň. období, den zaplacení se prodlužuje o 30 dnů od tohoto dne. Daň je placena jednorázově. Pouze při překročení měsíčního limitu 7 mil. Kč odvádí plátce denní daňové zálohy stanovené fin. úradem.

NÁROK NA VRÁCENÍ JIŽ ZAPLACENÉ DANĚ
 při propuštění výrobků do celního řízení vývoz
 při vstupu jako materiál do výrobků, které budou též zdaněny
 při oprávněné reklamaci


DAŇ Z UHLOVODÍKOVÝCH PALIV A MAZIV

PŘEDMĚT A SAZBY DANĚ
Automobilové benzíny a letecké poh. hm. 1.000 litrů 10.840 Kč
Technické benzíny t 0
Motorové nafty, topné oleje 1.000 litrů 8.150 Kč
Auto. a letecké motor. a převod. oleje, bionafta t 0
Zkapalněné plyny používané jako poh. hm. t 2.850 Kč

hledisko ekologické

– zvýšení ceny pohon. hmot znamená snížení jejich spotřeby a
tedy i splodin při jejich spalování.
Spotřební daně patří do nepřímých daní:
 mají selektivní charakter (týkají se vybraných výrobků)
 vznik daňové povinnosti je vázán na vyskladnění (ne ve všech případech)
 uplatňují se jen jednou
 základem daně jsou jednotky množství, tedy naturální
Poplatníkem je konečný spotřebitel. Při dovozu jsou vybírány celnicemi.
Spotřební daně jsou součástí základu pro výpočet DPH !

STRUKTURA
Daň z uhlovodíkových paliv a maziv – benzíny, motorové nafty, topné oleje
Daň z lihu a lihovin – líh, ovocné destiláty, lihoviny
Daň z piva – nápoj vzniklý zkvašením mladiny
Daň z vína – révová vína, šumivá vína, dezertní vína
Daň z tabákových výrobků – cigarety, doutníky, žvýkací tabák

Základ DPH = celní hodnota + clo + spotřební daň

Celní hodnota = prodejní cena + provize + obaly + licenční poplatky + doprava +
pojištění …
K přepočtu měny se používá kur. lístek ČNB devizy střed ze druhé středy v měsíci po dobu následujícího měsíce. Celní hodnota se zaokr. na celé Kč nahoru ! ! !

DPH PŘI VÝVOZU
Vývoz zboží do zahr. uskutečněný plátcem DPH je osvobozen do povinnosti uplatnit DPH na výstupu. Vývoz zboží je uskutečněn, jestliže je zboží propuštěno do celního režimu. Pokud vznikne nadměrný odpočet, fin. úřad je povinen částku vrátit do 30 dnů od konce lhůty pro podání daň. přiznání, tedy do 25. dne násl. měsíce.

DPH V MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVĚ
= přeprava, jejíž počátek a cíl je tuzemsko + tranzit přes ČR
Přeprava osvobozená od DPH – přeprava pravidelná zboží, peněz a osob
Přeprava podléhající DPH
 nepravidelná přeprava osob ( jde o část poskyt. v tuz. nebo v zahr. Daň musí být uplatněna na výstupu. Daň. zákl. je cena přepravy.
 příležitostná autobusová přeprava v tuz. provozovaná zahr. provozovateli ( zákl. daně je součin přepravovaných osob bez řidiče a vedoucího zájezdu a počtu ujetých km v ČR. Sazba je 0,05 Kč na 1 osobu a 1 km.

PŘIZNÁNÍ K DPH

Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daň. přiznání a to i v případě, ze mu nevznikla daňová povinnost.
Zdaňovacím obdobím je kal. měsíc, pokud obrat plátce ze předchozí kal. rok dosáhl 10.000.000 Kč. Pokud plátce za předchozí rok nedosáhl tuto částku, je zdaň. obdobím kalendářní čtvrtletí.


SPOTŘEBNÍ DANĚ


FUNKCE
Spotřební daně mají kromě funkce fiskální (vytvořit dostatečně velký státní rozpočet) i funkci regulační (udržet spotřebu v únosné míře):
hledisko zdravotní – zvýšení ceny alk. a tab. a tím snížení jejich spotřeby

Plátce je povinen vést záznamy

Plátce je povinen vést záznamy, ve kterých jsou uvedeny údaje pro stanovení daně. Dále musí vést evidenci tržeb za zdanitelná plnění.
Musí tedy vést evidenci všech vstupů, které musí být rozděleny na přijatá zd. plnění z dovozu a z tuzemska a zároveň podle sazeb daně.
Musí také vést evidenci všech výstupu, rozdělené podle sazeb, plnění na vývoz a na plnění osvobozená od daně.

Plátce je povinen vyhotovit za každé zd. plnění daňový doklad:
 běžný daň. doklad – faktury
 zjednodušený daň. doklad – o prodeji za hotové, prostřed. pl. karty nebo šekem
 speciální daň. doklad – splátkový kalendář (leasing), doklad o zaplacení,
písemné celní prohlášení
 zvláštní daň. doklad – daň. dobropis, daň. rubopis, opravný daň. doklad
Zákon určuje minimální rozsah údajů, které musí tento doklad obsahovat.

VÝPOČET DANĚ

Daň se vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné sazby.
Koeficient pro výpočet DPH: u sazby 22% 0,1803
u sazby 5% 0,0476

OBCHODNÍ VZTAHY MEZI PLÁTCI A NEPLÁTCI
1, Neplátce prodává neplátci – stát nemá DPH ani vstupu ani na výstupu
2, Plátce prodává neplátci – DPH na vstupu se stává součástí nákladů podniku,
neodvádí daň.
3, Neplátce prodává plátci – daň ze stupů se stává nákladem a odvádíme daň
z výstupů nesníženou o daň na vstupu.
4, plátce prodává plátci – podnik odvede daň sníženou o daň na vstupu.

DPH PŘI DOVOZU, VÝVOZU A V MEZINÁR. PŘEPRAVĚ

DPH v zahr. obchodě: dovoz - zboží – dani nepodléhá
služeb – dani nepodléhá
vývoz - zboží – osvobozen
služeb – osvobozen
Rozdíl mezi „nepodléháním“ a „osvobozením“ spočívá v tom, že vývozce, který je plátcem DPH, i když není povinen podrobovat vyvážené zboží DPH na výstupu, má nárok na odpočet DPH z přijatých zdan. plnění na vstupu.
Tedy při vývozu zboží a služeb není uplatněna DPH na výstupu, ale DPH na vstupu je odpočít. z daň. povin. celá bez ohledu na to, na jaký účel byly vstupy použity.

DPH PŘI DOVOZU
Daň. povinnost vzniká dnem nároku státu na clo. DPH vybírají celní orgány spolu se clem. Povinnost zaplatit clo i daně má účastník celního řízení, jemuž bylo zboží propuštěno do volného oběhu v tuzemsku. Zboží z dovozu je osvobozeno od DPH, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla. V cestovním ruchu je povolen bezcelní limit 6.000 Kč.

Má-li plátce příjmy a výnosy

Má-li plátce příjmy a výnosy za zdan. plnění osvobozená od DPH, nemá nárok na odpočet daně na vstupu z těchto plnění. V těchto případech musí plátce vypočítat poměrnou část odpočtu, tedy krátit nárok na odpočet daně příslušným koeficientem nároku na odpočet daně.
K = suma cen bez DPH za zdan. plnění s nárokem na odpočet
suma cen všech plnění bez DPH

ODPOČET DHP
Zdaňovacím obdobím je jeden měsíc, pokud obrat pláce za předchozí kal. rok dosáhl 10.000.000 Kč. Pokud obrat plátce za předchozí rok částku nedosáhl, je zdaňov. obdobím kal. čtvrtletí.
Daň musí být uhrazena vždy do 25. dne násl. měsíce po vzniku daň. povinnosti.

VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI, EVIDENCE DPH, DOKLADY
Daňová povinnost vzniká dnem uskutečnění zdan. plnění, což je:
 při prodeji zboží – na základě kupní smlouvy den dodání, den převzetí nebo den
zaplacení
 při poskytování služeb – den poskytnutí nebo zaplacení služby

PŘEDMĚT, SAZBY, OSVOBOZENÍ OD DPH

Předmětem DPH jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku.
 dodání zboží – zbožím nejsou peníze a cenné papíry
 převod nemovitostí – při změně vl. práva
 poskytování služeb – v tuzemsku při podnikání
 také dovoz zboží ze zahraničí

Sazby DPH jsou jednotné na celém území ČR. Základní sazba je 22% (zdanění zboží) a snížená sazba je 5% ( zdanění služeb nevýrobní povahy).
Od daňové povinnosti jsou osvobozena zdan. plnění v těchto činnostech:
 poštovní služby
 rozhlasové a televizní vysílání
 pojišťovnictví
 výchova a vzdělání
 zdravotnické služby a zboží
 sociální pomoc
 apod.

DAŇ Z LIHU A LIHOVIN

PŘEDMĚT DANĚ
OSVOBOZENÍ A VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI
DAŇ Z PIVA
PŘEDMĚT DANĚ
ZÁKLAD A SAZBY DANĚ
VÝPOČET VÝŠE DANĚ
DAŇ Z VÍNA
PŘEDMĚT A SAZBY DANĚ
DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
PŘEDMĚT A SAZBY DANĚ
VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI PŘI VÝROBĚ A DOVOZU CIGARET
PŘIZNÁNÍ KE SPOTŘEBNÍM DANÍM


DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY


Přidaná hodnota = rozdíl mezi hodnotou vstupů do našeho podniku bez DPH a celkovou vystupující hodnotou výstupů. Tzn., že na výstupu z našeho podniku vystupuje hodnota vyšší než do podniku vstupovala. Většinou se jedná o práci podniku a zisk. Velikost přidané hodnoty není předem známá. Odvíjí se od cen vstupů a cen výstupů.

Daň z přidané hodnoty

= je nepřímou daní, tedy daní z prodeje výrobků a služeb. DPH přímo neovl. hospod. podniků. Nevchází do A ani do V. Podniky jsou pouze výběrčími daně, kteří ji odvádějí do st. rozpočtu pomocí fin. úřadů.
Daňovou povinnost je rozdíl mezi DPH na výstupu mínus DPH na vstupu. Plátce odvede fin. úřadu rozdíl. V případě, že výše daně na vstupu je větší, má podnik nárok na vrácení rozdílu. Tento rozdíl se nazývá nadměrný odpočet.
Odpočítávat si daň zaplacenou na vstupu mohou pouze registrovaní plátci DPH. Jestliže odběratel není plátcem DPH, nemůže si odpočítat DPH na vstupu a ta se stává součástí jeho vl. nákladů.

PLÁTCI DPH
Povinnými plátci DPH jsou FO i PO, jejichž obrat za nejbližší tři předcházející po sobě jdoucí kal. měsíce přesáhne částku 750.000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce násl. po měsíci, ve kterém byl obrat překročen. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kal. měsíce násl. měsíce, ve kterém byl obrat překročen.
Obratem jsou příjmy (u JÚ) a výnosy (u PÚ) z dodání zboží, poskytování služeb a převodu práv. Nezahrnují se osvobozené od DPH.
Při zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně.

STRUKTURA DzP PO

Účetní hospodářský výsledek před zdaněním v Kč
– příjmy, které nejsou předmětem daně
– osvobozené příjmy
– příjmy nezahrnované do základu daně
– příjmy, u nichž je daň vybírána zvláštní sazbou
+ účetní náklady, které nejsou daňově uznatelné
+ úprava výnosů
= základ daně (případně daňová ztráta)
– odčitatelné položky od základu daně
– daňová ztráta za předešlá zdaňovací období
= základ daně snížený o odčitatelné položky zaokrouhlený na celé tisíce dolů ! ! !
* sazba daně
= daň z příjmů PO
– slevy na dani
= celková daňová povinnost po slevě

DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ K DzP PO
Daňové přiznání se podává nejpozději k 31. březnu u správce daně, v jehož územním obvodu má zaměstnanec trvalé bydliště v den podání přiznání k dani. Zpracovává-li a předpokládá-li daňové přiznání daňový poradce, prodlužuje se lhůta pro podání do 30. června. Nebylo-li přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit vyměřenou daň až na 10%.

DANĚ NEPŘÍMÉ

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY = DPH
POJMY PŘIDANÁ HONOTA A DPH
PLÁTCI DPH
PŘEDMĚT, SAZBY, OSVOBOZENÍ OD DPH
ODPOČET DPH
VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI, EVIDENCE DPH, DOKLADY
VÝPOČET DANĚ
OBCHODNÍ VZTAHY MEZI PLÁTCI A NAPLÁTCI DPH
DPH PŘI DOVOZU, VÝVOZU A V MEZINÁR. PŘEPRAVĚ
PŘIZNÁNÍ K DPH

SPOTŘEBNÍ DANĚ
FUNKCE
STRUKTURA
PŘEDMĚT, ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ, ODVOD A SPLATNOST
NÁROK NA VRÁCENÍ JIŽ ZAPLACENÉ DANĚ
DAŇ Z UHLOVODÍKOVÝCH PALIV A MAZIV
PŘEDMĚT A SAZBY DANĚ
OSVOBOZENÍ A VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI

Členění PO:

1, podnikatelské – byly založeny za účelem podnikání. DzP podléhají
veškeré příjmy z činností a z nakládání majetkem.
2, neziskové – nebyly založeny za účelem podnikání. Dani podléhají
pouze příjmy z činností dosahuj. zisku (pronájem, …).

POPLATNÍCI DzP PO
1, daňový rezident – poplatníci se sídlem v ČR. Daňový rezident je popl. s neomezenou daňovou povinností. Je poplatníkem DzP ze zdrojů na území ČR i v zahraničí.
2, daňový nerezident – poplatník, který není daňovým rezidentem a má příjmy ze zdrojů na území ČR. Daň. nerezident je popl. s omezenou daň. povinností. Je popl. DzP pouze ze zdrojů na území ČR.

Aby nedošlo ke dvojímu zdanění téhož příjmu v ČR i v cizině, je přijata metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Popl. si tedy může od vypočítané daně odečíst odbornou daň zaplacenou v zahr., nejvýše však do částky DzP připadající na příjmy plynoucí ze zahraničí.

PŘEDMĚT DzP PO

Předmětem DzP jsou příjmy nebo výnosy z veškeré činnosti a z nakládání veškerým majetkem poplatníka.

Předmětem daně nejsou:
 příjmy získané zděděním nemovitosti nebo movité věci
 příjmy získané darováním nemovitosti nebo movité věci
Příjmy získané zděděním a darováním podléhají dani dědické a darovací.

ZÁKLAD DANĚ, POLOŽKY UPRAVUJÍCÍ ZD
Při výpočtu základu daně je výchozím podkladem účetní hospodářský výsledek před zdaněním.
U poplatníků účtujících výjimečně v soustavě JÚ je hospodářským výsledkem před zdaněním rozdíl příjmů a výdajů.
U poplatníků účtujících v soustavě PÚ je hospodářským výsledkem před zdaněním zisk nebo ztráta.
Hospodářský výsledek před zdaněním u PO, které vedou podvojné účetnictví, musí být před výpočtem daně upraven o tyto skupiny položek:
 položky, které nelze zahrnout do daňových nákladů
 položky, které jsou zahrnuty do účetních nákladů ve větším rozsahu, než připouští daňový zákon (např. stravné nad limit)
 odčitatelné položky od základu daně

DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB

POJEM PRÁVNICKÁ OSOBA

POPLATNÍCI DzP PO

PŘEDMĚT DzP PO

ZÁKLAD DANĚ, POLOŽKY UPRAVUJÍCÍ ZD

STRUKTURA DzP PO

DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ K DzP PO



DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB


POJEM PRÁVNICKÁ OSOBA
Právnické osoby jsou osoby, které nejsou FO. Např. obchodní společnosti, družstva, státní podniky, účelová sdružení majetku (nadace, fondy), rozpočtové organizace, příspěvkové organizace apod.

Oddíl V – Teorie ekonomických systémů

12. Vývoj ekonomických systémů
12.1 Normativní ekonomie
12.2 Základní otázky normativní ekonomie
12.3 Historické tendence vývoje ekonomických systémů

13. Postindustriální společnost, teorie samosprávné ekonomiky
13.1 Postindustriální společnost
13.2 Samosprávná ekonomika

14. Rozvojové země a centrálně plánovaná ekonomika

14.1 Obecná charakteristika rozvojových zemí
14.2 Ekonomický rozvoj RZ
14.3 Obecná charakteristika centrálně plánované EKO
14.4 Vlastnické vztahy v centrálně plánované EKO
14.5 Centrální plán místo trhu
14.6 Podnik v centrálně plánované EKO – homo se assecurans
14.7 Chování spotřebitele v centrálně plánované EKO
14.8 Ceny v centrálně plánované EKO
14.9 Nákladový mechanizmus: nabídková inflace
14.10 Zisk, mzda a úrok v centrálně plánované EKO
14.11 Výsledný efekt centrálně plánované EKO: celková devastace EKO a společnosti

Krátkodobá

- předpokládá, že se nemění setrvačná (očekávaná) míra inflace
- vyjadřuje tedy zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností – snížení nezam. vyvolá vyšší růst cen. hladiny, snížení inflace zvýší míru nezaměstnanosti
- skutečná míra inflace však neustále kolísá pod vlivem cen. šoků
 pokud se skut. míra inflace zvýší, kr. Phillipsova křivka se posune vzhůru

Dlouhodobá
- křivka protíná přir. míru nezaměstnanosti (poloha jako PP)  vláda svou expanzivní pol. sníží míru nezam. pod přirozenou míru za cenu zvýšení skut. inflace (posun po křivce směrem doleva)  růst setrvačné inflace (posun křivky vzhůru)  vláda přejde k restriktivní politice (posun po křivce směrem doprava – opět na průsečík s při. mírou nezam., ale tentokrát "výš")

Náklady disinflace

- vláda může snížit míru setrvačné inflace za cenu:
a) dočasného zvýšení nezam. nad její přirozenou míru  skut. produkt je nižší než PP  ztráta z nevytvořeného produktu (náklady snížení míry inflace) = náklady disinflace
b) důchodová politika (působení na firmy a odbory, aby omezili tempo růstu cen a mezd)  pružnost cen a mezd je narušena – trh neposkytuje zcela správné informace, kam je nejvhodnější alokovat výr. faktory  nižší efektivnost

Monetární politika: regulace úrok. měr nebo nabídky peněz?
- rychlost oběhu peněz není konstantní (závisí na efektivitě fin. systému, frekvenci plateb, výši úrok. měr a na míře očekávané inflace)
- MONETARISTÉ tvrdí, že má CB regulovat nabídku peněz, protože lze předpovědět, jak se bude rychlost oběhu peněz vyvíjet
- KEYNESIÁNCI tvrdí, že nelze s dostatečnou přesností určit bud. vývoj rychlosti oběhu peněz
- MONETARISTÉ vidí v regulaci úrok. měr destabilizující prvek (větší výkyvy v hosp. cyklu)
- KEYNESIÁNCI tvrdí, že CB má regulovat úrok. míry (protože tím omezuje výkyvy v investičních rozhodnutích)

11.3 Fiskální politika: diskrétní opatření nebo vestavěné stabilizátory?

a) diskrétní opatření
- MONETARISTÉ – odmítají (časté změny  nestabilní prostředí  nestabilita EKO), navíc nelze přesně prognózovat  nelze přesně provádět stabilizační politiku
- KEYNESIÁNCI – ceny na některých trzích (výr. faktory) nejsou pružné  samoregulační schopnosti trž. mechanizmu neodstraňují rychle poruchy v EKO
b) vestavěné stabilizátory
- MONETARISTÉ – neodmítají je
- KEYNESIÁNCI – nemusí posílit trž. mechanizmus natolik, aby byl schopen odstraňovat ek. poruchy bez využití diskrétních opatření
- SHODUJÍ SE – jsou účinné jen v podmínkách stabilních cen
- taxflace = inflace + progresivní zdanění prohlubují recesi

11.4 Monetární nebo fiskální politika?
- je nutné počítat s časovým zpožděním: informační (než se o tom stát dozví), politické, reakční doba (než to lidi přijmou)
- jde o to, kde jsou zpoždění menší

Strukturální deficit a investice

- není vyvážen přebytky SR v jiných letech  má pouze vytěsňovací efekt  růst úrok. sazeb, pokles soukromých inv. výdajů  dlouhodobé oslabení růstu reál. produktu a zaměstnanosti při růstu cen. hladiny

Monetizace strukturálního deficitu
- vláda nemusí hledat prostředky k pokrytí deficitu SR na fin. trzích – může se obrátit na CB  emise peněz + poskytnutí prostředků na pokrytí deficitu  bezdůvodně roste množství peněz v EKO  růst cen. hladiny (inflace)
- aby se této monetizaci deficitu zabránilo, má mít CB nezávislé postavení

10. Mezinárodní obchod a stabilizační politika
10.1 Absolutní a komparativní výhody
- co podněcuje jednotlivé země k Mezinárodnímu obchodu: snaha prostřednictvím specializace a dělby práce zvýšit efektivnost výroby  svůj blahobyt
- co určuje, co exportovat a co importovat?
1) monopol přírodních a klimatických podmínek
2) odlišné preference spotřebitelů
3) realizace absolutní výhody z MO – tytéž výrobky produkují s nižšími náklady
4) realizace komparativní výhody – efektivnější země dosahuje výhodu proti zemi méně efektivní (v obou odvětvích) v nestejné míře

10.2 Vnější obchodní a měnová politika a její nástroje

Obsah VOMP
- reguluje tok SaS a kapitálu přes hranice země
- bezprostřední cíle: dlouhodobě vyrovnaná plat. bilance + regulace měn. kurzu (protože ten ovlivňuje toky)
- konečné cíle: cen. stabilita + dostatečná zaměstnanost

Nástroje VOMP
a) tržně orientované
- nepřímé nástroje
 intervence na deviz. trzích – podobné operacím na volném trhu; spojeno se systémem řízených měn. kurzů
 opatření monetární a fiskální politiky ovlivňující rovnováhu plat. bilance
b) přímé (administrativní)
 kvóty – určují max. objem dovozu zboží; lze určit i nulovou kvótu; možno určit i v % z domácí výroby daného produktu
 tarify a vývozní subvence – clo = daň, kterou stát vybírá za dovoz/vývoz zboží; vývozní subvence = snížení nebo odečtení daní, které by platil výrobce, pokud by zboží prodal na domácím trhu
 neviditelné překážky dovozu – přísné zdravotnické normy, požadavek zabudovat katalyzátor,…

10.3 VOMP v systému pevných měn. kurzů

10.4 Systém pružných měn. kurzů a VOMP
10.5 Koordinace a integrace na svět. trhu

11. Účinnost HP
11.1 Magický čtyřúhelník
- vláda by měla plnit čtyři úkoly: dostatečná zaměstnanost, cenová stabilita, dostatečné tempo růstu reál. produktu, vyrovnaná plat. bilance
- nelze splnit všechny čtyři najednou  magický čtyřúhelník
- kreslíme démanty – tvar ukazuje úspěšnost, velikost plochy představuje celk. úspěšnost

11.2 Phillipsova křivka
- vyjadřuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace
- na ose x je míra nezaměstnanosti (%) a na ose y míra inflace (%)  křivka klesá (jako AD)

Multiplikační efekt čistých daní

- změna čistých daní (snížení) změní AD, ale ne ve stejném rozsahu !!!
- proč: pouze část nových příjmů bude použita na spotřebu, část se promění v úspory + dostatečné příjmy mají multiplikační efekt
- multiplikační efekt snížení daní je tedy menší než multiplikační účinky stát. výdajů
- výdajový multiplikátor:
r = míra zdanění
 o kolik se zvýší produkt, jestliže se investiční a státní
výdaje zvýší SPOLEČNĚ o jednotku

Daně a AS
- nižší daně  vyšší disponibilní důchod  vyšší výdaje na spotřebu  vzrůst AD  expanzivní fiskální politika
- nižší daně  větší zájem o pracování a podnikání  vyšší AS
 lidé se cítí bohatší, místo práce a pod. volí volný čas  pokles AS
(závisí na konkrétní situaci v dané zemi)

9.3 Konečné cíle fiskální politiky

Krátkodobé účinky expanzivní fiskální politiky
a) skutečný produkt nedosahuje PP (existují nevyužité výr. kapacity a vysoká nezaměstnanost)  křivka AS je pružná
- stát sníží čisté daně nebo zvýší nákupy SaS  AD se posune nahoru  zvýší se spíš celk. produkt než cen. hladina
- pokud současně vzroste i AS (posune se doprava)  úspěšná daň. reforma
b) skutečný produkt se blíží PP (křivka AS je téměř vertikální)
- snížení daní nebo zvýšení stát. nákupů SaS  růst AD  spíše roste cen. hladina než reál. produkt
- pokud současně vzroste i AS (posune se doprava)  daňová reforma je neúspěšná

Dlouhodobé účinky expanzivní fiskální politiky
- křivka AS je značně vertikální, AS a AD se protínají na PP
- AD se posune nahoru  protnou se za hranicí PP  krátkodobý růst nom. produktu  vyšší poptávka po penězích  růst úrok. míry  omezení inv. výdajů  EFEKT VYTĚSNĚNÍ (vládní rozpočtové výdaje snižují soukromé inv. výdaje)
- nemění se úroveň reál. produktu a zaměstnanosti, zvyšuje se úroveň cen; reálné investice a úrok. míry se nevrací na výchozí úroveň (úrok. míry zůstávají na vyšší úrovni a inv. výdaje jsou trvale sníženy v důsledku zvýšených rozpočtových výdajů)

Restriktivní fiskální politika

a) krátkodobé hledisko
- nižší reálný produkt a zaměstnanost Pokud existují nevyužité zdroje)
- nižší cen. hladina (pokud se skut. produkt blíží PP a nemění se AS)
- nižší reál. produktu + růst cen. hladiny (skut. = PP a AS klesá)
b) dlouhodobé hledisko
- zvyšuje soukromé investice
- pokles cen. hladiny
- pokles nominální a reálné úrok. míry
- úroveň reálného produktu a zam. se nezmění (pokud soukromé inv. výdaje plně nahradí snížení stát. výdajů na nákup SaS)

9.4 Deficit SR
Strukturální a cyklický deficit
- rozlišení podle způsobu vzniku deficitu
a) cyklický
- odráží automatické změny ve výši daní a rozpočtových výdajů, ke kterým dochází v souvislosti s cyklickými výkyvy reál. produktu, nezaměstnanosti a cen. hladiny
- z dl. hlediska se vyrovnává  vůči EKO je neutrální
b) strukturální
- výsledek permanentní expanzivní politiky
- výdaje tedy dlouhodobě převažují nad příjmy
- má negativní účinky: snižuje soukromé výdaje a může být zdrojem inflace

9. Fiskální politika

9.1 Veřejné finance a SR
- sledují hospodaření všech státních orgánů
- členění:
a) SR – centralizovaný peněžní fond, který TRP ústřední stát. orgány
b) rozpočty orgánů místní správy
c) speciální fondy – na přesně vymezené účely (SZ)
d) finance stát. podniků

Příjmy SR
- základní formou příjmů jsou daně (povinná platba, kterou subjekt odvádí do SR ve stanovené výši a lhůtě)
- dále sem mohou patřit např. příjmy z prům. státních podniků, z poskytování veřejných služeb,…
- pokud jsou daně nižší než výdaje, vzniká deficit SR
 stát si musí vypůjčit
a) emise státních CP
b) výpůjčka od jiného stát. orgánu
- opakovanými deficity SR vzniká státní dluh

Výdaje SR

a) transfery – výdaje bez protiplnění přerozdělovací efekt
b) výdaje na nákup SaS

Nástroje fiskální politiky
a) záměrná (diskrétní) opatření
- vyjadřují jednorázová rozhodnutí příslušného stát. orgánu
- změna daň. sazeb, změna ve struktuře výdajů SR, změna ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů
b) vestavěné stabilizátory
- po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí stát. orgánů
- vláda je instaluje do EKO proto, aby napomáhala trhu zajistit efektivní využití výr. zdrojů a aby se skutečně vyrobený produkt co nejméně odchyloval od PP
- progresivní daň z příjmu, pojištění v nezaměstnanosti, státní výkup zeměděl. přebytků, subvence k cenám zeměděl. produkce

Cíle fiskální politiky

a) bezprostřední
b) konečné

9.2 Bezprostřední cíle fiskální politiky
Restriktivní a expanzivní fiskální politika
- expanzivní: podporuje růst AD
- restriktivní: omezuje růst AD nebo ji snižuje

Multiplikační efekt stát. nákupů SaS
- výdaje státu na nákup SaS jsou součástí AD  růstem rozpočtových výdajů se zvyšuje AD
- AD se však zvyšuje v multiplikovaném rozsahu !!!
- multiplikátor státních výdajů udává, o kolik se zvýší produkt, jestliže se stát. nákupy SaS zvýší o 1 jednotku; vzorec jako u investičního multiplikátoru

b) restriktivní

- poptávka se nemění: nižší nabídka peněz  posun MS doleva  úrok. sazby rostou, množství peněz v oběhu se snižuje
- poptávka vzroste a CB nereaguje: MD se posune nahoru  růst úrok. sazeb i množství peněz v oběhu
- poptávka vzroste a CB reaguje: MD se posune nahoru a MS doleva  vyšší úrok. sazby při konstantním množství peněz v oběhu

Vyšší poptávka - může CB udržet na pův. úrovni úrok. sazby i množství peněz v oběhu?  MD se posune nahoru  CB musí přiměřeně zvyšovat nabídku peněz (expanzivní politika)

8.7 Konečné cíle monetární politiky
Krátkodobé efekty monetární politiky
a) výr. faktory nejsou plně využity
- křivka AS je vysoce pružná (elastická)
- CB zvýší nabídku peněz  KB zvýší nabídku úvěrů  pokles úrok. měr  realizace i méně výnosných investic  zvýšení AD (posun nahoru)  růst reál. produktu a zaměstnanosti (spíš než cen)  vyšší nominální produkt  vyšší poptávka po penězích  růst úrok. sazeb
- křivky se protínají před hranicí PP  úrok. míry se nevrátí na výchozí úroveň a v urč. míře se tedy přece jen sníží
b) skutečný produkt se blíží potenciálnímu
- AD se při posunu protne s AS až za hranicí PP – spíš se zvyšují ceny než produkt a zaměstnanost

Dlouhodobé efekty expanzivní monetární politiky

- z dl. hlediska je křivka AS vertikální (všechny ceny jsou v dlouhém období pružné)
- AD se posune nahoru, neprotíná už AS v PP, ale za ním
- v delším čas. období začnou růst i ceny výr. faktorů (jejich růst se zastaví v okamžiku, kdy zvýšení cen produktů i výr. faktorů bude shodné s poč. zvýšením nabídky peněz, které vyvolala expanzivní monet. politika)  vyšší poptávka po penězích  vyšší úrok. míry  snížení investičních výdajů
- po urč. období se úrok. míry i inv. výdaje vrací na výchozí úroveň
- důsledky: nezměněná úroveň reál. produktu a zam. + výše reál. úrokových měr; růst rovnovážné úrovně cen, která odpovídá zvýšení množství peněz v oběhu

Efekty restriktivní monetární politiky
- CB omezuje nabídku peněz  opačný pohyb
- důsledky:
a) krátkodobá – pokles úrovně reál. produktu a zaměstnanosti (pokud existuje nezam. a nevyužité výr. kapacity); pokles cen. hladiny (pokud se blíží skutečný produkt PP)
b) dlouhodobá – nezměněná úroveň reál. produktu a zaměstnanosti, jež se bude udržovat na úrovni PP a přirozené míry nezam.; nižší rovnovážná úroveň cen (odpovídá snížení množství peněz v EKO)

8.4 Typy HP

a) Keynesiánský
- model ze 30. let 20. století
- státní orgány mají pružně reagovat na vývoj hospodářství a plynule regulovat poruchy v ekonomice
- hlavním cílem HP má být vysoká zaměstnanost – všichni lidé, kteří chtějí pracovat a práci hledají, by ji také měli nalézt  výrobě (nabídce) by měla odpovídat dostatečná poptávka
- stát má tedy podporovat růst poptávky (doplňovat soukromé výdaje státními)
- státní výdaje plynou ze SR  nejvýznamnější nástroj je fiskální politika

b) konzervativní
- vychází z klasického modelu určení důchodu
- stát má vytvářet optimální podmínky pro fungování trž. mechanizmu (přesná a dlouhodobě platná pravidla pro tržní subjekty + minimalizace permanentní stát. regulace)
- hlavní podmínka: cenová stabilita  tržní subjekty se mohou chovat racionálně s ohledem na maximalizaci vl. prospěchu
- cenová stabilita a dobře fungující trž. mechanizmus zajistí i dostatečnou zaměstnanost

c) neokeynesiánský

- hl. cíl: dostatečná zaměstnanost + cenová stabilita (nezbytná podmínka realizace hl. cíle – zaměstnanosti)
- na cen. stabilitu má stát působit regulací nabídky peněz
- na hospodářství se má působit vhodnou kombinací monetární a fiskální politiky

Monetární politika
8.5 Předpoklady a nástroje monetární politiky
= činnost státu, která je zaměřena na kontrolu množství peněz v EKO, na regulaci úrok. měr a podmínek úvěru
- je určena k regulaci TE
- podmínky použití: rozvinutý tržní mechanizmus (před. trh peněz a trh kapitálu); existence CB ve státním vlastnictví

Nástroje monetární politiky

a) přímé (administrativní)
- regulace inv. úvěru
- regulace spotřebního úvěru – max. doba splatnosti úvěru
- další přímé nástroje (měsíční zprávy bank o úvěrech nad stanovený limit, úvěrové stropy, max. rozpětí mezi diskontem a sazbou požadovanou od klientů,…)
b) nepřímé (tržně orientované)
- politika povinných min. rezerv
- operace na volném trhu
- diskontní politika

8.6 Bezprostřední cíle monetární politiky
- dva typy politiky CB:
a) expanzivní
- poptávka po penězích se nemění a nabídka se zvyšuje (v důsledku politiky CB)
- MS se posune doprava (nejsou to křivky, ale úsečky; MS je strmější)
- nižší úrok. sazby + větší množství peněz v oběhu
- pokud poptávka klesne a CB nebude reagovat  MD se posune dolů  pokles úrok. měr i množství peněz v oběhu
- poptávka klesne a CB bude reagovat (zvýší nabídku peněz)  MD se posune dolů, MS doprava  v EKO je stejné množství peněz v oběhu, úrok. míra poklesla

Oddíl IV – Makroekonomická politika státu

8. Hospodářská politika a její cíle
8.1 Podstata HP
- HP = souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality
a) teoretická – zabývá se tvorbou koncepcí HP
b) praktická – opírá se o teoretická doporučení a bere na sebe pol. zodpovědnost za svá rozhodnutí
- nositelé HP: stát – parlament, vláda, CB, ministerstva, vládní úřady, výzkumné a expertní organizace řízené státem, zájmové skupiny (lobby), pracovníci stát. aparátu, mezinár. organizace, nadnárodní orgány

8.2 Cíle HP
1) efektivnost
- zvýšení efektivnosti v alokaci výr. faktorů
- trh nepůsobí efektně v případě nedokonalé konkurence, externalit,…
2) spravedlnost
- stát přerozděluje důchody tržních subjektů
- změna pozic jednotlivých tržních subjektů

3) stabilita

- stabilní rozvoj NH jako celku
- snaha překonávat národohospodářské poruchy vzniklé uvnitř i vně EKO
- stabilita cenová + podpora zaměstnanosti
- podmínkou je růst reál. produktu – rovnoměrně, přiměřeným tempem
- nutná je i rovnováha platební bilance a stabilita měn. kurzů

8.3 Nástroje HP
1. Monetární politika
- emisi peněz provádí CB
- opatření se projeví v dynamice ek. růstu a ovlivní rovnováhu plat. bilance a měn. kurzů  změna cen a úrovně zaměstnanosti

2. Fiskální politika
- spojení s rozpočty ústřední vlády a orgánů místní správy
- změny v užití peněz mění tržní signály, které získávají trž. subjekty v cenách výrobků
- výrobci a domácnosti přizpůsobují své chování trž. signálům  v celé EKO se mění tempo ek. růstu a úroveň zaměstnanosti
- dvě součásti: způsob zdanění + výdaje z jednotlivých rozpočtů

3. Důchodová politika

- stát působí na ceny výr. faktorů, před. na mzdy a zisky
- stát může zavést přímou administrativní kontrolu mezd a cen; max. možný přírůstek v urč. období nebo úplné zmrazení
- ceny se přestanou pohybovat  tržní mechanizmus je zmražen  stát jej musí nahradit přídělovým mechanizmem
- stát může podporovat dohody firem a odborů o přírůstcích cen a mezd

4. Vnější obchodní a měnová politika
a) vnější obchodní politika
- stát reguluje toky SaS přes hranice země
- nástroje: celní politika, určování kvót výrobků
b) vnější měnová politika
- regulace měn. kurzů  působení na toky SaS + odliv a příliv kapitálu

Nabídková (nákladová) inflace

- může k ní dojít i v případě, kdy je skut. produkt nižší než PP
- důvod: zvýšení nákladů  posun křivky AS nahoru
- příčiny:
1) nedokonalá konkurence – jedna firma zvýší ceny a její výrobky slouží jako meziprodukty  ostatním se zvýší náklady
2) zvýšení mezd (prosazené odbory)  vyšší náklady
3) politické události vyvolávající zdražení dovážených surovin a energetických zdrojů
4) přechod na méně kvalitní zdroje surovin nebo energií  vyšší náklady
NĚKTERÉ ZMĚNY JSOU OČEKÁVANÉ  OČEKÁVANÁ INFLACE.

7.3 Důsledky inflace
1) přerozdělovací efekt
- postihuje příjemce fixních důchodů (nominální výše se nemění, reálná kupní síla klesá) – starobní důchody, stipendia, úroky z obligací,…
- nepříznivě ovlivňuje mzdy a platy (pokles reál. mezd)
- klesá absolutně hodnota vkladů a půjček (věřitelé ztrácejí, dlužníci získávají)
- inflace nepostihuje vlastníky hmotných statků, protože cena majetku stoupá společně s inflací

2) sociální dopady

- sociálně silné skupiny vlastní reálné hodnoty  inflaci pociťují výrazněji majetkově a příjmově slabé skupiny obyvatelstva
3) působení na rovnováhu EKO
- pádivá inflace nominálně zvyšuje poptávku, reálně ji však snižuje  pokles reál. produktu pod úroveň PP  recese; mírná inflace stimuluje výrobu a zaměstnanost (posiluje AD úměrně růstu nabídky)
- inflace mění strukturu spotřeby  strukturální změny ve výrobě  narušená rovnováha hospodářství
- vyšší inflace v zemi oproti zahraničí – při pevných měn. kurzech posiluje dovozy, roste převaha nabídky nad poptávkou  oslabení podnětů k ekonom. růstu země
- při pohyblivých měn. kurzech vede nerovnoměrná inflace k výkyvům kurzů  nestabilita všech toků spojujících zemi se zahraničím  ohrožení stability

6.4 Hosp. cyklus spjatý s multiplikátorem a akcelerátorem

- autonomní investice = část investičních výdajů, které nezávisí na velikosti reál. národního důchodu; velikost je podmíněna tempem růstu obyvatelstva, rychlostí realizace tech. pokroku,…
- indukované (vyvolané) investice = část investic, která závisí na velikosti nár. důchodu
- akcelerační princip vyjadřuje skutečnost, že čisté indukované investice jsou funkcí míry změny reálného produktu
 čisté indukované investice budou větší než nula, pokud reálný produkt roste
- pokud lze část strojů prodat, dochází k disinvesticím (decelerátor)
- kombinace multiplikačního a akceleračního principu: růst produktu  nové (indukované) investice /dle AKCELERAČNÍHO principu/  růst produktu /dle MULTIPLIKAČNÍHO efektu/  produkt roste, dokud nenarazí na bariéru PP  rychlé tempo růstu produktu se zabrzdí  akcelerátor a multiplikátor působí v opačném směru  reál. produkt klesá  mělo by dojít k disinvesticím /DECELERAČNÍ princip/, ale bariérou jsou restituční investice – opotřebený kapitál musí být nahrazován  pokles investic se zastaví  pokles reál. důchodu se zastaví  restituční investice podnítí růst produktu /MULTIPLIKAČNÍ efekt/  růst investic…

7. Inflace

7.1 Podstata a formy inflace
- inflace = projev ekonomické nerovnováhy, jehož zevním znakem je růst cenové hladiny
- pokud dochází k poklesu cen. hladiny, označuje se tento proces jako deflace
- cenové indexy – používáme je k vyjádření velikosti inflace
- míra inflace = (CPI letos – CPI loni)/CPI loni

Inflace zjevná, potlačená a skrytá
a) zjevná (otevřená) – ek. nerovnováha je spojena s růstem cen. hladiny
b) potlačená (blokovaná) – administrativně lze odstranit růst cen, ale nikoli příčiny inflace; projevy: vynucený růst úspor, existence nedostatkového zboží, rozvoj černého trhu,…; mění se po urč. době v otevřenou
c) skrytá – v případě, kdy cen. indexy nevykazují skut. růst cen. hladiny (není v nich zachycen vývoj cen SaS produkovaných stínovou EKO, špatně zvolený koš)

Inflace mírná a pádivá

- členění inflace z hlediska kvantitativního
a) mírná (plíživá)
- tempo růstu cen v podstatě nepřekračuje tempo růstu výroby  roste nominální i reálný produkt
- lidé ji obv. považují za přijatelnou  nesnaží se zbavovat peněz
b) pádivá (cválající)
- tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen
- peníze ztrácejí kupní sílu  lidé se snaží držet jich co nejméně
c) hyperinflace
- extrémní případ b)
- tempo růstu cen je vysoké, nemá žádnou souvislost s tempem růstu výroby
- ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění, reál. mzdy kolísají
- peníze přestanou vykonávat své funkce, částečně dochází k barteru

7.2 Příčiny inflace
Poptávková inflace
- AS a AD se protínají za PP, AD se posune nahoru  protnou se ještě dál
- dochází k ní, když se skutečný produkt blíží svou velikostí PP + AD dále roste a PP ne
- důvody:
1) nadměrné inv. výdaje  růst AD  multiplikátor+akcelerátor  inflace
2) růst nom. mezd převýší růst produktivity (nabídky)  inflace
3) levné úvěry  vyšší spotřební a inv. výdaje
4) snížení daní  vyšší poptávka
5) zvýšení stát. výdajů je větší než růst nabídky (před. při deficitu SR)
6) importovaná inflace

Poptávka a recese

skutečný produkt odpovídá potenciálnímu
 pokud se AD sníží, poklesne cen. hladina i reál.
produkt (skutečný produkt se dostává pod úroveň
potenciálního – nejsou v plné míře využívány výr.
faktory  mezera produktu) – klasický případ recese

Nabídka a recese
- nemění se velikost AD a sníží se AS
- AS se posune doleva ("před" hranici PP) – např. zvýšení nákladů
- důsledek: reálný produkt se snižuje  probíhá recese
- navíc: stouply ceny a nominální produkt
- slumpflace = recese + růst cen (inflace)

6.3 Teorie hosp. cyklu
- HC = víceméně pravidelné kolísání skutečného produktu kolem reál. produktu

Fáze cyklu

1) kontrakce – pokles skut. produkce; recese = pokles skut. produktu po dobu 6 měsíců; deprese = dlouhodobý a hluboký pokles
2) dno (sedlo) – bod, ve kterém skut. produkt dosahuje minima (dolní bod zvratu)
3) vzestup (expanze) – skut. produkt roste rychleji než PP; je vždy na vyšší úrovni než předchozí vzestup  konjunktura = období, kdy skut. produkt převyšuje úroveň dosaženou v předchozím cyklu
4) vrchol – bod, ve kterém skut. produkt dosahuje maxima (horní bod zvratu)

Typy cyklů
- periodičnost cyklu = doba trvání jednoho cyklu (opakování jednoho cyklu po urč. době)
a) Kitchinovy – krátkodobé (36 – 40 měsíců); výkyvy v zásobách a rozprac. výrobě
b) Juglarovy – střednědobé (10 – 11 let); investice do strojů a zařízení
c) Kodantěvovy (Kuznetsovy) – dlouhodobé (50 – 60 let); změny ve výr. technologiích, monetární jevy a politické události

Příčiny vzniku cyklu

a) teorie externích příčin
- nerovnoměrné tempo objevu nových vynálezů
- nedostatečné informace, kterými disponují tržní subjekty
- politické příčiny (války, revoluce, volby)
- korelace mezi výskytem slunečních skvrn a objemem zeměděl. produkce
- urč. HP státu
 např. monetaristická teorie (příčinou fluktuace je nevhodná monetární pol. státu)
b) teorie interních příčin
- snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových N  zaostávání P za N
- výkyvy v AD  nestabilita inv. výdajů (je dána také střídáním optimistických a pesimistických odhadů podnikatelů o budoucích výnosech investic)
- bohatí nebo šetrní lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti
 např. keynesiánská teorie (cykly jsou způsobeny výkyvy AD, zejména výkyvy investic)
c) kombinace příčin
- prvotní impulz je externí, proticyklicky začnou působit i faktory interní

Teorie kurzu podle parity kupní síly

- kurz je určen poměrem kupních sil dvou měn (poměr stejného souboru zboží oceněných cenami v jedné i druhé zemi jejich nár. měnami)
- je to přirozený kurz, ke kterému by měl tržní kurz směřovat
Systémy měn. kurzů
a) fixní
- před. v období zlatého standardu
- měnové parity byly určeny zlatými obsahy nár. měn, zlato se mohlo volně pohybovat v platbách mezi zeměmi
- automatická stabilita kurzů (kolísání okolo parity ve velmi úzkém rozpětí)
b) volně pohyblivé (plovoucí) – floating
- volný pohyb kurzů na základě vývoje poptávky po devizách a jejich nabídky (bez zásahů stát. institucí)
c) řízený floating
- dochází při něm k devizovým intervencím na deviz. trzích (nákupy a prodeje deviz centrálními bankami)
- cíl: zabránit nadměrným kurz. výkyvům či udržet výkyvy v urč. závazně stanoveném rozpětí
- např. Bretton-Woodský systém nebo EMS

4.3 Mezinárodní měnový systém

- je představován soustavou pravidel a institucí, které formují vývoj peněž. vztahů v mezinár. měřítku
- Bretton-Woodský systém – fungoval po WW2 až do 70. let v RTE
- současný MMS – převládá řízený floating bez stanovení závazných pásem oscilace; existence EMS; význam zlata upadá; nadnárodní měnové jednotky; MMF, Světová banka

Oddíl III – Makroekonomická rovnováha a její poruchy
5. Modely ekonomické rovnováhy
5.1 Klasický model
5.2 Keynesiánský model
5.3 Model agregátní nabídky a poptávky

6. Ekonomický růst a hosp. cyklus
6.1 Ekonomická síla a úroveň
- ekonomická síla = absolutní objem finálních SaS, který se v EKO vyrobí za urč. čas
- množství finální produkce měříme nejč. HDP
- ekonomická úroveň vyjadřuje, jak účinně země využívají disponibilní výr. faktory + slouží k vyjádření živ. úrovně v dané zemi; měříme ji pomocí GDP nebo nár. důchodu na jednoho obyvatele

6.2 Ekonomický růst

= změna tokových veličin (GNP, nár. důchodu) v čase
- lze zkoumat rozdíl (odečíst), koeficient růstu a tempo růstu

Tempo růstu PP
= součet dlouhodobého tempa růstu souhrnné produktivity a objemu výr. faktorů při jejich plném využití
- závisí na:
a) tempu růstu vstupů (výr. faktorů)
b) tempu růstu souhrnné produktivity (lepší využití vstupů)
 růst prod. práce
 růst účinnosti kapitálu (v objemu reál. produktu/1 jednotka kap.)
 pokles materiálové a energetické náročnosti výroby
- pokud roste AS a AD stejně rychle: míra využití výr. faktorů se nezměnila, cen. hladina zůstala stabilní

4. Mezinárodní trh

4.1 Devizové trhy
- volně směnitelné měny = měny, při jejich využívání v běžných (ne kapitálových) platbách nejsou kladeny závažnější překážky a které se zároveň v mezinár. vztazích fakticky intenzivně používají
- mezinárodní trh peněz – dochází na něm ke střetu nabídky a poptávky po měn. prostředcích; obchoduje se na něm s valutami (cizí hotovostní peníze) i s devizami (pohledávky znějící na cizí měnu a v cizí měně splatné)

4.2 Měnové kurzy
- měnový kurz = cena urč. národní měn. jednotky vyjádřená v jiné nár. měnové jednotce
a) přímý – urč. množství domácích peněž. jednotek za jednotku měny zahraniční
b) nepřímý – urč. množství zahr. měn. jednotek za jednotku domácí měny
- měnová parita = úředně stanovený poměr dvou měn. jednotek (např. na základě zlatých obsahů /dříve/ nebo přímým určením); kurz osciluje okolo této parity

Apreciace a depreciace

a) depreciace (znehodnocení) měny – pokles kurzu
b) apreciace (zhodnocení) měny – vzestup kurzu
!!! devalvace – pokles úředně stanoveného poměru dvou měn (změna měn. parity)
revalvace – dochází k růstu úředně stanoveného poměru

Faktory působící na výši měn. kurzu
1) vývoj ZO
- roste export německých SaS do USA  roste poptávka po německé měně (je potřebná k platbám pro importéry německého zboží)  apreciace kurzu marky
2) vývoj reál. úrok. sazeb
- rozdílná výše v různých zemích
- horké peníze  peníze hledající umístění v zemích s vysokými úroky; představují poptávku po měně země s vyššími úroky
- CP GB jsou úročeny 8 %, CP USA 10 %  britští investoři budou nabízet GBP k získání USD na nákup amerických obligací + američtí investoři budou ukládat svůj kapitál do amerických CP  jejich P po librách poklesne  depreciace libry + apreciace dolaru (posun křivky D dolů)
3) stav platební bilance
- při aktivní bilanci měna apreciuje
4) inflační znehodnocení
- měna země s rychlejší inflací než v ostatních zemích má tendenci k depreciaci
- cen. hladina roste v zahraničí pomaleji než doma  dáváme přednost zahraničnímu zboží  růst poptávky po zahraniční měně  domácí měna depreciuje
- možná regulace: protekcionistická obch. politika, řada SaS není předmětem ZO, národní zvyklosti

b) obchodní (komerční) banky

- vykonávají operace aktivní (poskytují úvěry), pasivní (přijímají vklady, vydávají obligace a akcie) a zprostředkovatelské (služby klientům)
- jsou to zprav. soukromé podniky, hospodařící podle ziskového kritéria
- jejich činnost výrazně ovlivňuje vláda a CB – zabezpečuje stabilitu bank. soustavy + reguluje tvorbu bankovních peněz

Jak tvoří banky peníze?
- za normálních okolností je vyloučeno, že by všichni vkladatelé vyzvedli naráz své vklady  banka může se svěřenými vklady urč. způsobem disponovat
- míra rezerv = podíl rezerv na depozitech (peníze, které banka musí držet)
- multiplikovaná expanze bank. Depozit

stádium přírůstek depozit

stádium přírůstek depozit přír. půjček a inv. přírůstek rezerv
1. 1.000 900 100
2. 900 810 90
další 8.100 7.290 810
CELÝ BANK. SYSTÉM 10.000 9.000 1.000
- multiplikátor nabídky peněz = 1/míra rezerv  jaký je přírůstek depozit v souvislosti s přírůstkem rezerv o jednotku
- praxe: část peněz uniká do oběhu mimo bank. soustavu; banky mohou udržovat bank. rezervy nad stanovenou min. výši
- křivka nabídky peněz – buď velmi šikmá křivka, nebo zcela kolmá přímka (naprosto necitlivá na výši úrok. sazby)
- změna nabídky peněz při dané úrok. sazbě (posun křivky) je způsobena změnou politiky CB
- expanzivní politika (stimulována tvorba peněz)  posun křivky doprava
- restriktivní politika  posun křivky doleva
- tvoří jej poptávka po penězích a jejich nabídka
- předmětem obchodu se stávají peníze – je poskytován úvěr
- rozdíl proti trhu kapitálu: ten je dlouhodobý
- rovnovážná úrok. sazba = výsledek střetu nabídky a poptávky na peněž. trhu

2.2 Rovnice směny

- vyjadřuje skutečnost, že se na trzích vyrovnávají toky SaS s tokem peněz, určeným na jejich nákup
P*Y = M*V
 cenová hladina * reálný produkt = cenová hladina * rychlost obratu 1 peněž. jednotky
- rychlost obratu peněz: kolik prodejů zprostředkuje v urč. období 1 peněž. jednotka
- P*Y = nominální produkt
Úroveň cen. hladiny závisí
1) přímo úměrně na množství peněz v EKO a rychlosti obratu peněz
2) nepřímo úměrně na objemu reál. produktu

Množství peněz závisí
1) přímo úměrně na nominálním produktu
2) nepřímo úměrně na rychlosti obratu peněz

Oddíl II – Peníze

3. Rovnováha peněžního trhu
3.1 Poptávka po penězích
= množství peněz v držbě jednotlivých ek. subjektů (domácnosti, podniky, vláda)

Peněžní funkce
1) prostředník směny – zprostředkovávají koupě a prodeje zboží
2) zúčtovací jednotka – vyjádření cen směňovaných zboží, vyjádření P a Z
3) uchovatel hodnoty – jsou drženy jako jedna z forem majetku

Druhy poptávky po penězích
a) transakční poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny
- jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy výrobků a služeb, podniky na výplatu mezd,…
b) majetková poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako uchovatele hodnoty
- ek. subjekty drží urč. část svého majetku v podobě peněz jako vysoce likvidní formy majetku, vedle jiných forem (termínovaná depozita, CP, nemovitosti,…)
V obou případech je důležitý vztah poptávky po penězích a úrok. sazby, neboť úrok je nákladem na držbu peněz.

Grafické zobrazení poptávky po penězích

- křivka poptávky po penězích: s růstem úrok. sazby poptávka po penězích klesá


3.2 Nabídka peněz
= tvorba peněz
a) tvorba bankovek – viz výše
b) tvorba depozitních (bankovních) peněz – viz dále

Bankovní soustava
- v TE má dva okruhy:
a) centrální banka
- podoba jedné banky (Deutsche Bundesbank) nebo systému bank (FED)
- instituce zřízená vládou; v řadě zemí je ve svém rozhodování samostatná
- funkce: provádění fin. operací vlády, emise bankovek, poskytování úvěrů obch. bankám, spravování měn. rezervy, regulace činnosti KB

1.6 Platební bilance

- vyjadřuje všechny ekonomické transakce, které subjekty dané země realizují se zahraničím během daného období
- formálně je konstruována podvojným úč. záznamem
Účty platební bilance
a) běžný
+ účet SaS (vývoz a dovoz SaS, výdaje a příjmy z turist. ruchu, čisté příjmy ze zahr. kapitálu)
+ účet transferových plateb (dary, reparace, honoráře, penze, mzdy)
b) kapitálový
+ vývoz a dovoz kapitálu (bank. a obch. úvěry, nákup a prodej akcií, obligací,…)
c) statistická diskrepance
- tj. chyby a omyly – vznikla v důsledku nejednotných informací o mezinár. operacích
d) měnový účet
- vyjadřuje změnu deviz. rezerv
- vzniká jako kumulativní saldo předchozích tří součástí s opačným znaménkem

2. Peněžní agregáty

2.1 Formy peněz
Historické formy peněz
- peníze = všeobecně uznávaný prostředek směny a platební prostředek
- nejprve měly formu zbožových (komoditních) peněz – plátno, dobytek, kožešiny, obecné kovy  drahé kovy (trvanlivé, snadno přenositelné, dělitelné)
- bankovky (17. stol.) – vyvinuly se z dlužních úpisů, byly emitovány řadou soukromých obch. bank, kdykoli směnitelné za zlato  podmínkou bylo alespoň částečné krytí emise bankovek zlatem  byly rovnocenným zástupcem zlata
- státovky – peníze emitované z rozhodnutí státu ke krytí jeho fin. potřeb, zlatém nekryté a za zlato nesměnitelné; emise v době válek a hosp. krizí
- zlatý standard – vyspělá podoba peněžního oběhu se zlatem; zánik kolem r. 1933
- klasická forma byla modifikována – minimální množství zlata při směnitelnosti, směnitelnost nepřímá (prostřednictvím zahraniční měny)

Soudobé peněžní formy

a) drobné mince – stejný ekonomický charakter jako státovky
b) bankovky – emise probíhá tak, že CB buď poskytne úvěr KB nebo od ní odkoupí (reeskontuje) dluhopis, který předtím KB koupila (eskontovala) od svého klienta zlaté krytí není nezbytné; výlučným emitentem je CB
c) bankovní (depozitní) peníze – forma bezhotovostních peněz (zápisů na účtech); součástí jsou depozita na požádanou (šeková depozita) + vklady s výpovědní lhůtou (skoro-peníze) + urč. druhy likvidních CP

Peněžní agregáty
- jsou konstruovány na základě hlubšího rozlišení jednotlivých forem peněz
M1  mince a papírové peníze v oběhu, šekové účty
M2  M1 + termínovaná depozita do urč. výše
M3  M2 + velká termínová depozita (nad 100.000 USD)
L  M3 + urč. CP (stát. obligace, krátkodobé pokladniční poukázky)

Explicitní cenové indexy

- indexy všeobecné cenové úrovně: index spotřebitelských cen + výrobních (VO) cen

Porovnání jednotlivých typů cenových indexů
- nejužívanější je IPD – empirické měřítko všeobecné cen. úrovně
- výhodou explicitních indexů je jednodušší a rychlejší získávání dat

1.5 Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti
- nezaměstnaný = člověk, který se aktivně uchází o zaměstnání
míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných / celk. počet prac. sil

Formy nezaměstnanosti

a) frikční
- lidé přecházejí z jednoho zaměstnání do jiného se stejnou či podobnou kvalifikací
- je způsobena běžnými přesuny v nabídce a poptávce po SaS
- je přechodná, trvá několik dní, max. týdnů
b) cyklická
- je způsobena poklesem v hosp. cyklu (snížením celk. úrovně výdajů v EKO)
- trvá zprav. několik měsíců (dokud nezačne růst národní produkce  dokud se nezvýší poptávka po práci)
c) strukturální
- je způsobena změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků, protože se změnily technologické podmínky výroby nebo došlo ke změnám v relativní konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví
- může trvat i několik let
- je spojena s rekvalifikací pracovníků

Přirozená míra nezaměstnanosti
- počet těch, co práci ztrácejí, se rovná počtu těch, co práci nacházejí (Δ v počtu zaměstnaných = 0)
- vyšší míra ztráty prac. příležitostí zvyšuje přir. míru nezaměstnanosti
- vyšší míra nových prac. příležitostí naopak snižuje přir. míru nezaměstnanosti

1.2 Produkční a výdajová metoda

Produkční metoda
- GNP = všechny finální výrobky a služby, které byly za urč. období vyrobeny za použití nár. výrobních faktorů
- GNP obsahuje pouze finální výrobky (produkty, které lidé kupují pro spotřebu)  nezahrnujeme do něj meziprodukty (jsou určeny pro další zpracování nebo prodej)
- sečteme hodnoty, které přidali zpracováním jednotliví výrobci  GNP

Výdajová metoda
- GNP = C + I + G + (Ex – Im)

Nominální a reálný produkt
- nominální: v běžných TC
- reálný – zvolení cen některého roku, nepřihlížíme ke změnám TC  jaké množství výrobků a služeb bylo opravdu v EKO vyrobeno (velikost produktu se tedy mění jen v závislosti na objemu vyrobených výrobků)

Další makroekonomické agregáty typu produkt

- NNP = GNP – a (amortizace  zahrnujeme pouze čisté investice)
- GDP – měří objem finální produkce, jež byla vytvořen za urč. období výr. faktory, které působily na území urč. státu (nepřihlížíme k tomu, který národ výr. faktor vlastní)
- NPI (čistý příjem z majetku v zahraničí) = GNP – GDP
- NDP = GNP – opotřebení

Čisté ekonomické bohatství
- agregát NEW byl vyvinut se snahou zkorigovat nedostatky GNP (některé ekonomické aktivity neprocházejí trhem)
- ke GNP přičítáme:
+ SaS vyprodukované stínovou ekonomikou (drogy, prostituce, melouchy)
+ SaS, které vyrobíme a poskytujeme sobě, rodině, přátelům (nedělní oběd)
+ hodnota volného času
+ růst kvality SaS
- produkce škodlivin (záporné externality)
- NEW roste pomaleji, ale rovnoměrněji než GNP

1.3 Důchodová metoda: národní důchod

- NI (národní důchod): měříme příjmy domácností  hrubé mzdy, renty, hr. zisky korporací (jsou rozděleny na dividendy akcionářů, nerozdělený zisk a daň ze zisku), čistý úrok (přijaté – placené úroky), příjmy ze samozaměstnání (lékaři, právníci, firmy v os. vlastnictví)
GNP – opotřebení = NNP
NNP – nepřímé daně = NI
- PI (osobní důchod): vyjadřuje celk. příjmy, které ve skutečnosti domácnosti obdrží  od NI odčítáme platby tvořící fondy soc. pojištění a daně ze zisku korporací; přičítáme transferové platby
- DI (disponibilní os. důchod) = PI – osobní daně (např. daně ze mzdy)

1.4 Ceny
Implicitní cenový deflátor
- implicitní: není vypočítán přímo, ale dělením
- IPD analyzuje cenovou hladinu (všeobecnou úroveň cen) a její změny v průběhu času
- reálný HNP: ve jmenovateli je IPD

Oddíl I – Makroekonomické agregáty

1. Měření makroekonomických veličin
1.1 Měření produktu a důchodu
- stacionární EKO – neexistují v ní investice (I = 0)  Y = C
- metody měření toků v ekonomice: produkční, výdajová, součet všech důchodů plynoucích z vlastnictví výr. faktorů (týká se pouze trhu výr. faktorů)
- evoluční EKO – část svého příjmu lidé spoří a své úspory investují  Y = C

Základní typy investic:
a) hrubé – hodnota všech vyrobených statků, které nejsou prodány za účelem finální spotřeby
b) obnovovací (reinvestice) – reprezentují opotřebení, jsou určeny k náhradě opotřebených strojů, zařízení a budov
c) čisté = hrubé investice – reinvestice; představují zvýšení produktivního zařízení a zadržovaných zásob

- Y = celk. hodnota vyrobených statků  agregátní nabídka
- Y = suma všech důchodů, vynaložených na nákup vyrobené produkce  agregátní poptávka