6 FINANČNÍ ANALÝZA
= metoda (přístup) ke zkoumání toho, jak se chová podnik (instituce)
6.1 účel FA:
= posoudit fin. stav podniku pomocí speciálních diagnostických prostředků, metodologických prostředků, metod
fin. zdravý podnik
= ten podnik, který zvětšuje majetek, plní závazky, vytváří zisk,……
- existují příznaky, že zdraví podniku je špatné
finanční analýza:
a) nástroj poznání (umožňuje posoudit, poznat)
b) nástroj fin. řízení
6.2 Použití finanční analýzy
1. uvnitř podniku
2. vně podniku
ad 1.
- zjistit, jak jsme na tom, jak na tom budeme v budoucnosti uvnitř podniku
- dobrý management podniku se dívá vždy dopředu
uživatelé FA:
- manažeři (= podnik, u kterého jsme FA prováděli)
- investoři (= současní investoři – akcionáři, společníci, i potenciální investoři)
- dodavatelé (aby věděli, jak si na tom podnik stojí, zda mu bude platit)
- odběratelé (chtějí mí jistotu, že nezkrachujeme a že nebudou muset hledat nového dod.)
- banky (zda budeme schopni splatit dluh)
- stát (fin. úřady)
- analytici, poradci a makléři
- konkurenti
6.3 Zdroje dat
- je nejdůležitější, kde se dají získat informace
Finanční informace
- jsou v účetních výkazech a výročních zprávách ve vnitropodnik. výkazech, burzovní zpravodajství, předpovědi fin. analytiků v ekonom. informacích
= kvantifikovatelné údaje
nefinanční informace
- kvantifikovatelné informace - počet zaměstnanců, objem prodeje,…
2 hl. prameny:
1. interní podnikové statistiky
(FES má 20 000 studentů)
2. údaje ČSÚ (český statistický úřad)
nekvantifikovatené informace
= ostatní fin. i nefin.
- výrok odborníka, že se předpokládá růst HDP (informace)
- každý správný ekonom (manager)
hl. zdroje dat FA jsou:
1) rozvaha
2) výkaz zisků a ztrát
3) výkaz o CF
6.4 Metody a klasifikace ukazatelů fin. analýzy
Metody
1) elementární 2) vyšší
- hlavní - založených na mat. metodách
a) analýza stavových ukazatelů
b) analýza tokových ukazatelů
c) analýza poměrových ukazatelů
d) analýza soustav ukazatelů
jev - pojem - ukazatel
- to co existuje – je třeba pojmenovat
Druhy ukazatelů
1. kritérium
a) absolutní (počet studentů FES)
b) relativní (poměr, počet studentů FES na celkovém počtu studentů UP)
2. kritérium
a) stavové (k určitému datu)
b) tokové (za nějaké období)
3. kritérium
a) extenzivní
b) intenzivní
4. kritérium
a) kvantitativní
b) kvalitativní
Co s výsledky?
Trendová analýza
Problémy
- 3 body málo - 4 body jsou už lepší - čím více bodů, tím lépe
- všechny ČŘ nemohou jít pod rok 93, protože zde byly jiné daně
- na jak dlouho mohu usuzovat (prognóza do budoucnosti může být pouhá x-tina údajů, z kterých vycházíme)
Procentní analýza
- pokud nějaký ukazatel porovnáváme vůči celku
- podíl něčeho na nějakém celku
Komparace
= srovnání
- jedna ze základních metod fin. analýzy
- ukazatele naše podniku srovnávám s ukazateli nejlepších podniků v daném odvětví
- ukazatele 1 provozu s 2 ve stejném podniku
- naše ukazatele s ukazateli světovými (to co beru jako měřítko porovnání není absolutní)
na ukazatele fin. analýzy klademe určité požadavky:
1) musí být v souladu s jevy, které měřím
2) musí mít vypovídací schopnost (ukazatel a jméno musí být v příčinném vztahu)
3) musí být upřednostňovaní ukazatelé obecně kvantifikovatelné
4) přiměřený počet ukazatelů
5) musí být adekvátní možnostem a potřebám řízení a využívání
6) musí být stabilní pro určité období
7) data pro ukazatele, které jsme si vybrali musí být dostupná
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
5. FINANCOVÁNÍ PODNIKU
5. FINANCOVÁNÍ PODNIKU
= získávání fin. zdrojů – obecněji kapitálu – ve všech jeho formách a jeho použití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnost podniku
- v širším smyslu: zahrnujeme do tohoto pojmu i všechny finanční operace při založení podniku, při jeho rozšiřování, fúzi, sanaci a likvidaci (sanace = ozdravění podniku)
5.1 Finanční řízení = management
= řízení financování a má tyto hlavní úkoly:
1) získávat kapitál a rozhodovat o jeho struktuře
2) rozhodovat o jeho umístění = použití
3) rozhodovat o rozdělení zisku
4) řídit ekonom. (hospod.) stránku činnosti podniku
- jeho základem je finanční rozhodování (FR)
= výběr optimální varianty FŘ
- probíhá podle 2 faktorů:
a) faktor času
- hodnota peněz se s časem mění = současná hodnota peněz je vyšší než za určité čas. období
- způsobeno inflací ( znehodnocování peněz)
- pokud budeme peníze investovat dříve - přinesou více peněz než peníze investované později = kupní síla peněz v současnosti je vyšší než kupní síla peněz v bud.
b) faktor rizika
- každá hospod. činnost podniku s sebou nese urč. nejistotu, možnost vzniku ztrát na HV i na majetku (podnikat. riziko – věcné škody, vliv, živel. události = věcné riziko X finanční riziko
- riziko: požáry, povodně, havárie, krádež
§ podnikatelské riziko
tržní – podnikatel nemá jistotu, jestli své výrobky prodá
selhání zaměstnanců
– souvisí s provozem podniku (např. i uzavření S s neseriozním partnerem
§ týká se to D i O
§ finanční = nejistota, že peníze vložené do určité akce se vrátí v takové částce, v jakou jsme
doufali
a) úvěrové – mohou se změnit podmínky při poskyt. úvěru
b) úrokové – možná změna úrokových sazeb
c) kurzové – změna kursu měn
d) daňové – změna daň. sazeb
e) platební neschopnost – podnik nebude schopen v dané době splatit své závazky
Ochrana proti rizikům
- u podnik. rizik: pojištění
- u finančních: rozložení aktivit do více činnosti (při diversifikaci výrobního programu)
portfolio = sestava CP (převážně akcií) a jiných aktivit (např. pozemky, uměl. předměty, zlato), ve kterých má investor uložen svůj majetek
- rozmístěním majetku - minimalizace fin. rizika
Všeobecná pravidla pro FR
1. preferuje se větší výnos před menším
2. preferuje se menší riziko před větším
3. za větší riziko se považuje větší výnos
4. preferují se peníze získané dříve před stejnou částkou získanou později
5. motivací investování do urč. akce je očekávání většího výnosu než by přineslo investování do jiné akce – s přihlédnutím k míře rizika
6. motivací veškerého investování je zvětšení majetku (bohatství)
- měřítkem, kritériem FR je – zisk nebo CF
5.2 Druhy financování podniku
- různá hlediska:
A) podle pravidelnosti
1) běžné
- obstarání fin. prostředků a jejich použití k zajištěné běžného provozu podniku
= zajištění nákupu oběžného majetku (mat,…)
2) mimořádné
- při zvlášt. okolnostech - založení podniku, fúze, sanace (prodej nepotřebných zásob), rozšíření podniku, likvidace (vyrovnání dluhu)
B) podle původu fin. prostředků (od koho)
1) financování vlastním kapitálem
- vklady společníků (peněžité i hmotné), emise akcií, příchod dalšího společníka
2) financování cizím kapitálem
- bank. úvěry, dluhopisy, zálohy od O
3) samofinancování
= určitý typ financování VK
- ze zisku, z odpisů
C) podle toho, odkud fin. prostředky přicházejí
1) financování vnější
- vklad dodateč. společníka, úvěr,…
2) financování vnitřní
- ziskem, odpisy, z tržeb,…
D) podle doby, po kterou jsou fin. prostředky k dispozici
1) dlouhodobé
- fin. prostředky jsou k dispozici déle než 1 rok
= financování VK (vlastního kapitálu), dlouhodobé úvěry
2) krátkodobé
- < rok =" financování" ck =" závazky" style="font-weight: bold;">Rezervy = cizí zdroj financování - určeny ke krytí nepředvídaných událostí, okolností = finanční výdaje či ztráty (př. kurzové ztráty, opravy, nedobytné pohledávky,…) - jsou vyjádřeny na druh N, čímž se liší od rezerv. fondu, který je tvořen ze zisku - kryje se s nimi riziko podnikání - ještě existuje tzv. skryté (tiché, latentní) rezervy - vznikají nižším oceněním aktiv než je jejich skutečná hodnota nebo naopak vyšším oceněním dluhu - např. zrychlené odepisování Vlastní zdroje financování - členíme na: a) vlastní vnitřní - označují se jako samofinancování - tvořeny: odpisy, odprodej majetku,… b) vlastní vnější - tvořeny kapitál. vklady jednotl. společníků nebo akcionářů - podoba: peněžní nebo věcná (vyjádřitelná v penězích) - např. budovy, pozemky, patenty, know – how - dodatečné zdroje lze získat přijetím nového společníka, vkladem tichého společníka, emisí akcií náklady na VK = NVK /v Kč/ NVK = VK x kVK kVK = cena VK = míra nákladů na VK kVK = rf + (rm – rf) rf = bezrizikový výnos; rm = výnos s rizikem = tržní riziko rm – rf = prémie na riziko, odečtení 2 výnosů kVK = d + g d = dividendový výnos g = očekávaný růst dividendy - ocenění VK vychází z cen akcií – zohlednění cen akcií v současnosti a v budoucnosti Cizí zdroje financování CK – nepatří podniku, ale používá ho ke své hospod. činnosti a) krátkodobý CK - krátkodobé bank. úvěry – obvykle nižší úroková sazba - dodavatelské úvěry - odběratelské úvěry = zálohy přijaté od 0 - půjčky - závazky k zam. = nevyplacené mzdy - nezaplacené daně (závazek ke státu) - výdaje příštích období – souvisí s čas. rozlišením N = náklady, které budou zaplaceny v budoucnosti b) dlouhodobý CK - obvykle se používá na nákup IM (HIM, NIM), k dispozici > 1 rok
- dlouh. bank. úvěry – B je poskytují za cenu – úrok na delší dobu
- dlužní úpisy
- leasingové dluhy
Krátk. bankovní úvěry
- kontokorentní
- vzniká v souvislosti s pasivním saldem na speciálním BÚ = kontokorent – na něm se zaúčtují pohledávky a závazky podniku
= forma BÚ v B, na kterém se účtují vklady i na úvěr
- úvěr je poskytován pouze při vyčerpání vlastních prostředků = pokud jsou V > P
- je stanovena hranice pro čerpání úvěru
- při přečerpání - sankční poplatky
- lombardní
- žadatel musí prokázat, že disponuje určitým movitým majetkem, který musí být:
- stálý
- likvidní = převoditelný na peníze, aby se mohl prodat
- počítá se jako fixní Σ na urč. období, na konci období se jednorázově splácí
- B potřebuje určité záruky – např. CP, směnka, výrobní zásoby, zlato,…
Dlouhodobé bankovní úvěry
- emisní
- B odkupuje dluhopisy, které dlužník emituje s cílem získat vyšší finanč. obnos; především na finančně i časově méně náročné investice
- hypotekární
- dlužník se musí zaručit nemovitostí
- poskytují ho pouze některé B
- úvěrový úpis
= závazková listina - podmínky pro poskytnutí úvěru, pro jeho splácení, úrok. podmínky
- sanační
= úvěr na ozdravění podniku
- B podrobně zkoumá situaci podniku
Důvody používání CK
1) podnik nedisponuje dostatečně velkým VK
- např. při zakládání firmy
2) podnik přechodně nedisponuje K v době, kdy jej potřebuje
3) použitím CK nevznikají jeho poskytovateli zvláštní práva v řízení, zatímco přibíráním společníků ano
4) CK je všeobecně levnější než VK - jeho použití zvyšuje rentabilitu podniku
- souvisí to s úroky za CK, úroky se zahrnují do N - klesá daňové zatížení
„daňový efekt“ („daňový štít“)
Náklady na CK
NCK = kCK (1 – T)CK kCK = cena cizího kapitálu = úroková míra (sazba)
T = daňová sazba
1 – T = daňový štít
CK = hodnota (tržní) CK
Průměrné kapitálové náklady
= WACC = WEIGHTED AVERAGE COST OF CAPITAL
ÚVK = úhrnný vložený kapitál
slouží k rozhodování o struktuře kapitálu
- závisí zejména na výši úroku
- použitím CK - k zvýšení celk. rentability kapitálu (a tedy i VK)
5.3 Finanční trh a podnikové finance
- finanční rozhodování je ovlivněno:
a) daňovým prostředím
b) situací na finančním trhu
finanční trh
= soustava fin. instrumentů, institucí a vztahů mezi nimi, kt. mobilizuje a přerozděluje volné peněžní prostředky mezi ekonomickými subjekty na základě nabídka a poptávky po penězích a vytváří cenu peněz
- účast na fin. trzích přispívá k větší efektivitě podnikatelské činnosti tím, že podnikateli umožňuje:
1) efektivně využít volné pen. prostředky
2) získat peníze na investiční akce od těch, kteří nechtějí nebo nemají možnost v současné době investovat
fin trh se dělí na:
1) peněžní
2) kapitálový
ad 1) peněžní
- na něm se obchoduje s krátkodobými instrumenty (<>1 rok)
- větší investiční akce
- je rozhodující pro získávání peněžních prostředků prostřednictvím emise dlouhodobých CP, dlouh. bank. úvěry
- peněžní prostředky mohou subjekty nabízet nebo získávat na fin. trzích přímo nebo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů – makléřů
5.3.1 Leasing
- jde o financování cizím kapitálem
- pořízení investice na splátky, na počátku kupující složí určitou částku a pravidelnými měsíčními splátkami se postupně může stát vlastníkem předmětu leasingu nebo jej využívat po sjednanou dobu
- z hlediska změn vlastnických vztahů na začátku a na konci dělíme leasing na:
a) finanční
b) operativní
c) zpětný
Finanční leasing
- uzavírá se S o pronájmu (3 – 5 roků, někdy až 8 let)
- cena se odvíjí od obvyklé doby životnosti předmětu leasingu a od odpisové doby, kterou určují daň. odpisy (zákony)
nájemce platí:
• pořizovací náklady
• úrok z vloženého kapitálu
• prémii za riziko
• ziskovou přirážku
- v leasingové smlouvě je předem upraven převod vlastnických práv k předmětu leasingu po ukončení smlouvy kupní smlouvou ve prospěch leas. nájemce
- akontace = platba před dodávkou
Operativní leasing
- pronájem na určitou dobu která je obvykle kratší než doba životnosti
- po uplynutí této doby předmět leasingu zůstává ve vlastnictví pronajímatele
- zrušení pronájmu se sankčně nepostihuje, po vrácení je možný další pronájem
např. osobní automobily, sváteční oděvy, sportovní výstroj a výzbroj, spotř. zboží pro domácnost, VYT/PC,…
Zpětný leasing
- leasingová společnost získává na základě k. smlouvy předmět leasingu od původního majitele a následně ho pův. majiteli opět pronajme
= specifická forma fin. leasingu
2001: fin. leasing se týká:
- osobních automobilů, autobusů, LKW, stroje, VYT, kan. tech., zdrav. tech., nemovitosti
výhody:
• netřeba ručitele, pouze doklad o příjmu
• vyřizování je rychlé
• l. splátky jdou podnikatelům do N (snižují daň. základ)
leasing X úvěr – výše úvěru, splátkový kalendář, doba životnosti, doba odpisování
anuita = pravidelná splátka dluhu, která se skládá z vlastní částky (úmor) + úroků
je-li ČVL > O je výhodnější leasing než úvěr, tzn. je-li současná hodnota výdajů s L nižší než PC zařízení
čistá výhoda leasingu
L…………leasingové splátky
T…………daňová sazba
On………odpisy
K…………kapitálové výdaje
i…………diskontní sazba – druh úrokové sazby, zákl. centrály
n…………jednotlivá léta životnosti
Formy leasingu
1) přímý leasing: výrobce = poskytovatel leasingu
2) nepřímý leasing: výrobce leas. spol. nájemce
3) dohoda o prodeji a zpětném pronájmu
majitel prodej l.s. pronajme pův. majiteli
5.3.2 Faktoring a forfaiting
= odkup pohledávky před její splatností buď bankou nebo faktoringem nebo forfaitingem
faktoring
= cese (odkoupení, postoupení) krátkodobých pohledávek
- týká se potravin, obuvi, subdodávek, dodávky služeb, ND
vztah:
dodavatel odběratel
dodavatel faktoring. spol.
dodavatel odběratel (zboží)
faktoring. s. (faktura)
faktor platí dodavateli
inkaso od odběratele
faktor (forfait) si při odkoupení pohledávky sráží:
1) rizikovou provizi
2) režijní N (evidence, inkaso, vymáhání pohledávek)
3) diskont
výhody pro dodavatele (věřitele):
- nemá vázaný kapitál v pohledávkách
- okamžité inkaso (v 80 %)
- odpadají N na evidenci pohledávek
- zrychluje se obrat kapitálu
- různé modifikace fakt. dohod – odkoupení jednotlivých poheldávek, veškerých pohledávek, pohl. do určité výše
faktoring
• skrytý
– dlužník neví, že se změnil věřitel, platí věřiteli, který soustředuje platby na zvláštním účtu – předává je faktorovi
• otevřený
– věřitel dlužníkovi oznamuje dlužníkovi a ta svoje závazky hradí přímo faktorovi
forfaiting – odkup střednědobých adlouhodobých pohledávek (3 měsíce – 7 let)
- vyšší riziko; za pohledávku ručí ještě další subjekt – např. jiná banka
- riziko kurzového vývoje, změny úrokových sazeb
- v ZO
5.4 Financování exportu
1) akreditiv
2) hladké platby
3) exportní úvěr
1) AKREDITIV
- vystupují je banky, které se podmíněně zavazují zaplatit dohodnutým způsobem po předložení dokumentu dokazujícího odeslání přesně popsaného zboží v určitý den nebo v určité době splatnosti do daného místa určení
- otevírají se na pokyn kupujícího a musí obsahovat všechny náležitosti
- jsou regulovány „Všeobecnými obchodními podmínkami pro dokumentární platby“
- dělí se na (podle stupně jistoty kupujícího):
a) odvolatelné a neodvolatelné
b) potvrzené a nepotvrzené
c) převoditelné (jednorázové s využitím prostředníka)
d) back–to-back akreditivy (2 najednou, vysoké riziko)
2) HLADKÉ PLATBY
- výhodné pro dovozce, veškeré riziko podstupuje vývozce, zboží je zasláno přímo dovozci
3) EXPORTNÍ ÚVĚR
- poskytnutý prodávajícímu - proti jeho vlastním směnkám
- poskytnutý kupujícímu – na transakce s investičními celky, platby provádí banka jménem kupujícího
5.5 Financování oběžného majetku
- běžné, krátkodobé financování
- doba, kt. je potřebná k uzavření jednoho koloběhu se nazývá doba obratu oběžného majetku
- čím je kratší, tím je obrat rychlejší a tím je menší potřeba OM v podniku
- zrychlení obratu OM umožňuje vyrobit při jeho stejné velikosti více výrobků
doba obratu OM
Q …….roční výnosy v Kč (v VZZ)
OM………% stav
OM v Kč
OM = 1/2 * (OM na poč. roku + OM na konci roku) ………průměrná výše OM za rok
OM = oběžný majetek (průměrný stav OM v Kč)
Q = roční výnosy v Kč (produkce za rok)
PO = počet obrátek = kolikrát za časové období (za rok) se nám majetek obrátí
- čím více, tím lépe
OM = stav OM pomocí rozvahy
Q = roční výnosy z výsledovky - VZZ
Zásoby hotových výrobků
Nt = roční vlastní náklady v Kč
tZHV = normativ zásob hotových výrobků ve dnech
- jde o to, aby obrat byl co nejvyšší
1. skp. = zásoby materiálu
- aktiva
- chceme je co nejmenší (čím nižší zásoba tím vyšší vázanost fin. prostředků v zásobách)
2. zásoby paliva
- vzniká problém, kdy palivo nakoupit (tehdy, když je jeho cena nejnižší)
- i u tekutých paliv
3. drobný IM
- je účelné pořizovat jen v účelné výši a v nezbytně nutné míře
4. nedokončená výroba
= rozpracovaná výroba
- musí být v takové výši, aby byl zabezpečen plynulý provoz
5. zásoby hotových výrobků
- chceme je co nejmenší, ale platí pro ně, že zásoba musí být tak vysoká, abychom mohli dodat, co jsme slíbili a dodat i náhlé (nečekané) zakázky
Pohledávky
= OM
Zásady splácení:
1. stanovit přiměřenou dobu splatnosti faktury
- přiměřenost má 2 stránky – potřeba výrobce X možnosti plátce
2. uplatňování skontra
- skontro = sleva při dřívějším placení
3. formulovat úvěrové standardy
- za jakých podmínek jsme ochotni s někým obchodovat
4. inkasní politika
- jakým způsobem hlídáme odběratele
Určení výše OM
- optimalizační procesy
- chceme takovou výši OM, která zabezpečí plynulý tok oběživa (průběh činností) s co nejnižšími
- pokud je OM méně - HIM nejsou vyžívány (stálá aktiva)
- bude-li OM více než je potřeba - jde o uložené peníze, které nám nic nepřináší
2 metody:
1) Globální způsob
- vychází z cyklu peněz a výše jednodenních N
= propočet souhrnný
2) Analytický způsob
= analyzují se jednotlivé složky OM a hledáme, kolik jich potřebujeme, abychom vyráběli efektivně
- podle jednotlivých položek OM
Globální
- obratový cyklus peněz (OCP)
= doba mezi platbou za mat. a HIM a přijetí inkasa z prodeje výrobků
OCP = DOZ + DI – DOP
Doba obratu zásob
DO = průměrná zásoba/(tržby/300)
Doba obratu inkasa pohledávek (od fakturace do dne přijetí inkasa)
DI = Pohledávky
tržby/366
Doba obratu našich plateb
(od doby nákupu po platbu)
DOP = dluhy dodavatelů
tržby/360
Obrázek: Obratový cyklus peněz
OCP = DOZ + DI – DOP
- u velkých pod. je financování OM hlavním problémem
obratový cyklus peněz
- čím kratší, tím méně peněz pro provoz budeme potřebovat
- lze zkrátit: zkrácením doby obratu závazků, inkas
Provozní kapitál
AKTIVA PASIVA
Stálá A Celkový vložený kapitál
- nehmotný IM - Vlastní kapitál (vlastní jmění
- hmotný IM - Dl. dluhy
(dlouh. cizí kapitál)
- FI
- Kr. dluhy
(Kr. dl. kapitál
Oběžná aktiva
- zásoby
- pohledávky
- fin. majetek
= výše, kterou potřebuje pro zabezpečení provozu
tags for english: best home equity loans, equity loans
= získávání fin. zdrojů – obecněji kapitálu – ve všech jeho formách a jeho použití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnost podniku
- v širším smyslu: zahrnujeme do tohoto pojmu i všechny finanční operace při založení podniku, při jeho rozšiřování, fúzi, sanaci a likvidaci (sanace = ozdravění podniku)
5.1 Finanční řízení = management
= řízení financování a má tyto hlavní úkoly:
1) získávat kapitál a rozhodovat o jeho struktuře
2) rozhodovat o jeho umístění = použití
3) rozhodovat o rozdělení zisku
4) řídit ekonom. (hospod.) stránku činnosti podniku
- jeho základem je finanční rozhodování (FR)
= výběr optimální varianty FŘ
- probíhá podle 2 faktorů:
a) faktor času
- hodnota peněz se s časem mění = současná hodnota peněz je vyšší než za určité čas. období
- způsobeno inflací ( znehodnocování peněz)
- pokud budeme peníze investovat dříve - přinesou více peněz než peníze investované později = kupní síla peněz v současnosti je vyšší než kupní síla peněz v bud.
b) faktor rizika
- každá hospod. činnost podniku s sebou nese urč. nejistotu, možnost vzniku ztrát na HV i na majetku (podnikat. riziko – věcné škody, vliv, živel. události = věcné riziko X finanční riziko
- riziko: požáry, povodně, havárie, krádež
§ podnikatelské riziko
tržní – podnikatel nemá jistotu, jestli své výrobky prodá
selhání zaměstnanců
– souvisí s provozem podniku (např. i uzavření S s neseriozním partnerem
§ týká se to D i O
§ finanční = nejistota, že peníze vložené do určité akce se vrátí v takové částce, v jakou jsme
doufali
a) úvěrové – mohou se změnit podmínky při poskyt. úvěru
b) úrokové – možná změna úrokových sazeb
c) kurzové – změna kursu měn
d) daňové – změna daň. sazeb
e) platební neschopnost – podnik nebude schopen v dané době splatit své závazky
Ochrana proti rizikům
- u podnik. rizik: pojištění
- u finančních: rozložení aktivit do více činnosti (při diversifikaci výrobního programu)
portfolio = sestava CP (převážně akcií) a jiných aktivit (např. pozemky, uměl. předměty, zlato), ve kterých má investor uložen svůj majetek
- rozmístěním majetku - minimalizace fin. rizika
Všeobecná pravidla pro FR
1. preferuje se větší výnos před menším
2. preferuje se menší riziko před větším
3. za větší riziko se považuje větší výnos
4. preferují se peníze získané dříve před stejnou částkou získanou později
5. motivací investování do urč. akce je očekávání většího výnosu než by přineslo investování do jiné akce – s přihlédnutím k míře rizika
6. motivací veškerého investování je zvětšení majetku (bohatství)
- měřítkem, kritériem FR je – zisk nebo CF
5.2 Druhy financování podniku
- různá hlediska:
A) podle pravidelnosti
1) běžné
- obstarání fin. prostředků a jejich použití k zajištěné běžného provozu podniku
= zajištění nákupu oběžného majetku (mat,…)
2) mimořádné
- při zvlášt. okolnostech - založení podniku, fúze, sanace (prodej nepotřebných zásob), rozšíření podniku, likvidace (vyrovnání dluhu)
B) podle původu fin. prostředků (od koho)
1) financování vlastním kapitálem
- vklady společníků (peněžité i hmotné), emise akcií, příchod dalšího společníka
2) financování cizím kapitálem
- bank. úvěry, dluhopisy, zálohy od O
3) samofinancování
= určitý typ financování VK
- ze zisku, z odpisů
C) podle toho, odkud fin. prostředky přicházejí
1) financování vnější
- vklad dodateč. společníka, úvěr,…
2) financování vnitřní
- ziskem, odpisy, z tržeb,…
D) podle doby, po kterou jsou fin. prostředky k dispozici
1) dlouhodobé
- fin. prostředky jsou k dispozici déle než 1 rok
= financování VK (vlastního kapitálu), dlouhodobé úvěry
2) krátkodobé
- < rok =" financování" ck =" závazky" style="font-weight: bold;">Rezervy = cizí zdroj financování - určeny ke krytí nepředvídaných událostí, okolností = finanční výdaje či ztráty (př. kurzové ztráty, opravy, nedobytné pohledávky,…) - jsou vyjádřeny na druh N, čímž se liší od rezerv. fondu, který je tvořen ze zisku - kryje se s nimi riziko podnikání - ještě existuje tzv. skryté (tiché, latentní) rezervy - vznikají nižším oceněním aktiv než je jejich skutečná hodnota nebo naopak vyšším oceněním dluhu - např. zrychlené odepisování Vlastní zdroje financování - členíme na: a) vlastní vnitřní - označují se jako samofinancování - tvořeny: odpisy, odprodej majetku,… b) vlastní vnější - tvořeny kapitál. vklady jednotl. společníků nebo akcionářů - podoba: peněžní nebo věcná (vyjádřitelná v penězích) - např. budovy, pozemky, patenty, know – how - dodatečné zdroje lze získat přijetím nového společníka, vkladem tichého společníka, emisí akcií náklady na VK = NVK /v Kč/ NVK = VK x kVK kVK = cena VK = míra nákladů na VK kVK = rf + (rm – rf) rf = bezrizikový výnos; rm = výnos s rizikem = tržní riziko rm – rf = prémie na riziko, odečtení 2 výnosů kVK = d + g d = dividendový výnos g = očekávaný růst dividendy - ocenění VK vychází z cen akcií – zohlednění cen akcií v současnosti a v budoucnosti Cizí zdroje financování CK – nepatří podniku, ale používá ho ke své hospod. činnosti a) krátkodobý CK - krátkodobé bank. úvěry – obvykle nižší úroková sazba - dodavatelské úvěry - odběratelské úvěry = zálohy přijaté od 0 - půjčky - závazky k zam. = nevyplacené mzdy - nezaplacené daně (závazek ke státu) - výdaje příštích období – souvisí s čas. rozlišením N = náklady, které budou zaplaceny v budoucnosti b) dlouhodobý CK - obvykle se používá na nákup IM (HIM, NIM), k dispozici > 1 rok
- dlouh. bank. úvěry – B je poskytují za cenu – úrok na delší dobu
- dlužní úpisy
- leasingové dluhy
Krátk. bankovní úvěry
- kontokorentní
- vzniká v souvislosti s pasivním saldem na speciálním BÚ = kontokorent – na něm se zaúčtují pohledávky a závazky podniku
= forma BÚ v B, na kterém se účtují vklady i na úvěr
- úvěr je poskytován pouze při vyčerpání vlastních prostředků = pokud jsou V > P
- je stanovena hranice pro čerpání úvěru
- při přečerpání - sankční poplatky
- lombardní
- žadatel musí prokázat, že disponuje určitým movitým majetkem, který musí být:
- stálý
- likvidní = převoditelný na peníze, aby se mohl prodat
- počítá se jako fixní Σ na urč. období, na konci období se jednorázově splácí
- B potřebuje určité záruky – např. CP, směnka, výrobní zásoby, zlato,…
Dlouhodobé bankovní úvěry
- emisní
- B odkupuje dluhopisy, které dlužník emituje s cílem získat vyšší finanč. obnos; především na finančně i časově méně náročné investice
- hypotekární
- dlužník se musí zaručit nemovitostí
- poskytují ho pouze některé B
- úvěrový úpis
= závazková listina - podmínky pro poskytnutí úvěru, pro jeho splácení, úrok. podmínky
- sanační
= úvěr na ozdravění podniku
- B podrobně zkoumá situaci podniku
Důvody používání CK
1) podnik nedisponuje dostatečně velkým VK
- např. při zakládání firmy
2) podnik přechodně nedisponuje K v době, kdy jej potřebuje
3) použitím CK nevznikají jeho poskytovateli zvláštní práva v řízení, zatímco přibíráním společníků ano
4) CK je všeobecně levnější než VK - jeho použití zvyšuje rentabilitu podniku
- souvisí to s úroky za CK, úroky se zahrnují do N - klesá daňové zatížení
„daňový efekt“ („daňový štít“)
Náklady na CK
NCK = kCK (1 – T)CK kCK = cena cizího kapitálu = úroková míra (sazba)
T = daňová sazba
1 – T = daňový štít
CK = hodnota (tržní) CK
Průměrné kapitálové náklady
= WACC = WEIGHTED AVERAGE COST OF CAPITAL
ÚVK = úhrnný vložený kapitál
slouží k rozhodování o struktuře kapitálu
- závisí zejména na výši úroku
- použitím CK - k zvýšení celk. rentability kapitálu (a tedy i VK)
5.3 Finanční trh a podnikové finance
- finanční rozhodování je ovlivněno:
a) daňovým prostředím
b) situací na finančním trhu
finanční trh
= soustava fin. instrumentů, institucí a vztahů mezi nimi, kt. mobilizuje a přerozděluje volné peněžní prostředky mezi ekonomickými subjekty na základě nabídka a poptávky po penězích a vytváří cenu peněz
- účast na fin. trzích přispívá k větší efektivitě podnikatelské činnosti tím, že podnikateli umožňuje:
1) efektivně využít volné pen. prostředky
2) získat peníze na investiční akce od těch, kteří nechtějí nebo nemají možnost v současné době investovat
fin trh se dělí na:
1) peněžní
2) kapitálový
ad 1) peněžní
- na něm se obchoduje s krátkodobými instrumenty (<>1 rok)
- větší investiční akce
- je rozhodující pro získávání peněžních prostředků prostřednictvím emise dlouhodobých CP, dlouh. bank. úvěry
- peněžní prostředky mohou subjekty nabízet nebo získávat na fin. trzích přímo nebo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů – makléřů
5.3.1 Leasing
- jde o financování cizím kapitálem
- pořízení investice na splátky, na počátku kupující složí určitou částku a pravidelnými měsíčními splátkami se postupně může stát vlastníkem předmětu leasingu nebo jej využívat po sjednanou dobu
- z hlediska změn vlastnických vztahů na začátku a na konci dělíme leasing na:
a) finanční
b) operativní
c) zpětný
Finanční leasing
- uzavírá se S o pronájmu (3 – 5 roků, někdy až 8 let)
- cena se odvíjí od obvyklé doby životnosti předmětu leasingu a od odpisové doby, kterou určují daň. odpisy (zákony)
nájemce platí:
• pořizovací náklady
• úrok z vloženého kapitálu
• prémii za riziko
• ziskovou přirážku
- v leasingové smlouvě je předem upraven převod vlastnických práv k předmětu leasingu po ukončení smlouvy kupní smlouvou ve prospěch leas. nájemce
- akontace = platba před dodávkou
Operativní leasing
- pronájem na určitou dobu která je obvykle kratší než doba životnosti
- po uplynutí této doby předmět leasingu zůstává ve vlastnictví pronajímatele
- zrušení pronájmu se sankčně nepostihuje, po vrácení je možný další pronájem
např. osobní automobily, sváteční oděvy, sportovní výstroj a výzbroj, spotř. zboží pro domácnost, VYT/PC,…
Zpětný leasing
- leasingová společnost získává na základě k. smlouvy předmět leasingu od původního majitele a následně ho pův. majiteli opět pronajme
= specifická forma fin. leasingu
2001: fin. leasing se týká:
- osobních automobilů, autobusů, LKW, stroje, VYT, kan. tech., zdrav. tech., nemovitosti
výhody:
• netřeba ručitele, pouze doklad o příjmu
• vyřizování je rychlé
• l. splátky jdou podnikatelům do N (snižují daň. základ)
leasing X úvěr – výše úvěru, splátkový kalendář, doba životnosti, doba odpisování
anuita = pravidelná splátka dluhu, která se skládá z vlastní částky (úmor) + úroků
je-li ČVL > O je výhodnější leasing než úvěr, tzn. je-li současná hodnota výdajů s L nižší než PC zařízení
čistá výhoda leasingu
L…………leasingové splátky
T…………daňová sazba
On………odpisy
K…………kapitálové výdaje
i…………diskontní sazba – druh úrokové sazby, zákl. centrály
n…………jednotlivá léta životnosti
Formy leasingu
1) přímý leasing: výrobce = poskytovatel leasingu
2) nepřímý leasing: výrobce leas. spol. nájemce
3) dohoda o prodeji a zpětném pronájmu
majitel prodej l.s. pronajme pův. majiteli
5.3.2 Faktoring a forfaiting
= odkup pohledávky před její splatností buď bankou nebo faktoringem nebo forfaitingem
faktoring
= cese (odkoupení, postoupení) krátkodobých pohledávek
- týká se potravin, obuvi, subdodávek, dodávky služeb, ND
vztah:
dodavatel odběratel
dodavatel faktoring. spol.
dodavatel odběratel (zboží)
faktoring. s. (faktura)
faktor platí dodavateli
inkaso od odběratele
faktor (forfait) si při odkoupení pohledávky sráží:
1) rizikovou provizi
2) režijní N (evidence, inkaso, vymáhání pohledávek)
3) diskont
výhody pro dodavatele (věřitele):
- nemá vázaný kapitál v pohledávkách
- okamžité inkaso (v 80 %)
- odpadají N na evidenci pohledávek
- zrychluje se obrat kapitálu
- různé modifikace fakt. dohod – odkoupení jednotlivých poheldávek, veškerých pohledávek, pohl. do určité výše
faktoring
• skrytý
– dlužník neví, že se změnil věřitel, platí věřiteli, který soustředuje platby na zvláštním účtu – předává je faktorovi
• otevřený
– věřitel dlužníkovi oznamuje dlužníkovi a ta svoje závazky hradí přímo faktorovi
forfaiting – odkup střednědobých adlouhodobých pohledávek (3 měsíce – 7 let)
- vyšší riziko; za pohledávku ručí ještě další subjekt – např. jiná banka
- riziko kurzového vývoje, změny úrokových sazeb
- v ZO
5.4 Financování exportu
1) akreditiv
2) hladké platby
3) exportní úvěr
1) AKREDITIV
- vystupují je banky, které se podmíněně zavazují zaplatit dohodnutým způsobem po předložení dokumentu dokazujícího odeslání přesně popsaného zboží v určitý den nebo v určité době splatnosti do daného místa určení
- otevírají se na pokyn kupujícího a musí obsahovat všechny náležitosti
- jsou regulovány „Všeobecnými obchodními podmínkami pro dokumentární platby“
- dělí se na (podle stupně jistoty kupujícího):
a) odvolatelné a neodvolatelné
b) potvrzené a nepotvrzené
c) převoditelné (jednorázové s využitím prostředníka)
d) back–to-back akreditivy (2 najednou, vysoké riziko)
2) HLADKÉ PLATBY
- výhodné pro dovozce, veškeré riziko podstupuje vývozce, zboží je zasláno přímo dovozci
3) EXPORTNÍ ÚVĚR
- poskytnutý prodávajícímu - proti jeho vlastním směnkám
- poskytnutý kupujícímu – na transakce s investičními celky, platby provádí banka jménem kupujícího
5.5 Financování oběžného majetku
- běžné, krátkodobé financování
- doba, kt. je potřebná k uzavření jednoho koloběhu se nazývá doba obratu oběžného majetku
- čím je kratší, tím je obrat rychlejší a tím je menší potřeba OM v podniku
- zrychlení obratu OM umožňuje vyrobit při jeho stejné velikosti více výrobků
doba obratu OM
Q …….roční výnosy v Kč (v VZZ)
OM………% stav
OM v Kč
OM = 1/2 * (OM na poč. roku + OM na konci roku) ………průměrná výše OM za rok
OM = oběžný majetek (průměrný stav OM v Kč)
Q = roční výnosy v Kč (produkce za rok)
PO = počet obrátek = kolikrát za časové období (za rok) se nám majetek obrátí
- čím více, tím lépe
OM = stav OM pomocí rozvahy
Q = roční výnosy z výsledovky - VZZ
Zásoby hotových výrobků
Nt = roční vlastní náklady v Kč
tZHV = normativ zásob hotových výrobků ve dnech
- jde o to, aby obrat byl co nejvyšší
1. skp. = zásoby materiálu
- aktiva
- chceme je co nejmenší (čím nižší zásoba tím vyšší vázanost fin. prostředků v zásobách)
2. zásoby paliva
- vzniká problém, kdy palivo nakoupit (tehdy, když je jeho cena nejnižší)
- i u tekutých paliv
3. drobný IM
- je účelné pořizovat jen v účelné výši a v nezbytně nutné míře
4. nedokončená výroba
= rozpracovaná výroba
- musí být v takové výši, aby byl zabezpečen plynulý provoz
5. zásoby hotových výrobků
- chceme je co nejmenší, ale platí pro ně, že zásoba musí být tak vysoká, abychom mohli dodat, co jsme slíbili a dodat i náhlé (nečekané) zakázky
Pohledávky
= OM
Zásady splácení:
1. stanovit přiměřenou dobu splatnosti faktury
- přiměřenost má 2 stránky – potřeba výrobce X možnosti plátce
2. uplatňování skontra
- skontro = sleva při dřívějším placení
3. formulovat úvěrové standardy
- za jakých podmínek jsme ochotni s někým obchodovat
4. inkasní politika
- jakým způsobem hlídáme odběratele
Určení výše OM
- optimalizační procesy
- chceme takovou výši OM, která zabezpečí plynulý tok oběživa (průběh činností) s co nejnižšími
- pokud je OM méně - HIM nejsou vyžívány (stálá aktiva)
- bude-li OM více než je potřeba - jde o uložené peníze, které nám nic nepřináší
2 metody:
1) Globální způsob
- vychází z cyklu peněz a výše jednodenních N
= propočet souhrnný
2) Analytický způsob
= analyzují se jednotlivé složky OM a hledáme, kolik jich potřebujeme, abychom vyráběli efektivně
- podle jednotlivých položek OM
Globální
- obratový cyklus peněz (OCP)
= doba mezi platbou za mat. a HIM a přijetí inkasa z prodeje výrobků
OCP = DOZ + DI – DOP
Doba obratu zásob
DO = průměrná zásoba/(tržby/300)
Doba obratu inkasa pohledávek (od fakturace do dne přijetí inkasa)
DI = Pohledávky
tržby/366
Doba obratu našich plateb
(od doby nákupu po platbu)
DOP = dluhy dodavatelů
tržby/360
Obrázek: Obratový cyklus peněz
OCP = DOZ + DI – DOP
- u velkých pod. je financování OM hlavním problémem
obratový cyklus peněz
- čím kratší, tím méně peněz pro provoz budeme potřebovat
- lze zkrátit: zkrácením doby obratu závazků, inkas
Provozní kapitál
AKTIVA PASIVA
Stálá A Celkový vložený kapitál
- nehmotný IM - Vlastní kapitál (vlastní jmění
- hmotný IM - Dl. dluhy
(dlouh. cizí kapitál)
- FI
- Kr. dluhy
(Kr. dl. kapitál
Oběžná aktiva
- zásoby
- pohledávky
- fin. majetek
= výše, kterou potřebuje pro zabezpečení provozu
tags for english: best home equity loans, equity loans
4. CENY
4 CENY
2 typy cen:
1. smluvní – převážně na trhu (např. zaplacení obědu)
2. regulované
- Zákon o cenách č. 524/90 Sb. ve znění pozdějších předpisů
- význam s postupem doby klesá = méně regul. cen, více vlastnictví soukromého
cena
- doplňkem je hodnota (užitná hodnota)
- cena = přibližné peněžní vyjádření hodnoty
- cena – vyjádřená v Kč
4.1 Zákon o cenách
- cena = peněžní částka:
a) sjednaná při nákupu a prodeji zboží
- v praxi – cena se vlastně nesjednává
b) zjištěná podle z
c) zvláštního předpisu (existuje Zákon o oceňování majetku, vyhláška tomuto zákonu)
- v případě dědictví, prodeje nemovitého majetku
- prodávající stejně jako kupující nesmějí zneužívat svého postavení, aby něco kupovali (nebo prodávali) za cenu, která zahrnuje neoprávněný zisk (náklady)
regulace cen
= stanovení nebo přímé usměrňování výše cen cenovými orgány a místními orgány
- cenový orgán = Ministerstvo financí ČR
- místní orgán = obecní úřad
způsoby regulace cen:
1) úředně stanovené ceny
a) maximální – nelze ji překročit
b) minimální – nelze snížit
c) pevná – nelze snížit
2) věcné usměrňování cen
- jde o stanovení podmínek:
- max. rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období
- max. podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období
- závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci
3) časově usměrňované ceny
- když pro zvýšení cenový orgán stanoví:
- min. časový předstih pro ohlášení
- min. lhůtu,po jejímž uplynutí lze cenu zvýšit
- časově omezený zákaz opětovného zvýšení ceny
4) časové moratorium = časově omezený zákaz zvyšování cen nad danou (dosud platnou) úroveň na trhu daného zboží
- max. 6 měsíců
! – seznam zboží s regulovanými cenami – viz cenový věstník (vydává ho MF)
Př. jízdné ČD (nikoliv ČSAD,a.s.), nájemné, vodné, stočné, ceny plynu, tepla, el. energie, léky
4.2 Tvorba cen
4.2.1 Základní přístupy
- magický cenové politiky
- cena je ovlivňována: N na výrobu, cenou konkurence a P po našem výrobku (službě)
3 přístupy k tvorbě cen:
a) nákladový typ (= nákladově orientovaná cena)
- nikdo by neměl prodávat levněji než je tržní cena
- N + zisk - náklad. orientovaná cena
Zákon klesající poptávky
A. Marshall – obrácené osy D.K.
b) poptávkově orientovaná cena
- její stanovení vychází z výzkumu trhu (= součást marketingu)
- porovnávají cenu, která by vycházela z nákladů a cenu, kterou jsou kupující ochotni zaplatit
c) konkurenčně orientovaná cena
- porovnávání naší ceny s cenou konkurence
§ naše cena je nižší nebo vyšší
4.2.2 Typy a druhy cen
- rozlišuje se řada cen:
1) psychologické
- mají podtext v marketingu
- působí na psychiku kupujícího
- např. Baťa – 899; 999,90
2) ve špičce – např. cena el. energie, tel. hovoru
3) světová
= cena za zboží, které se prodává na trhu vyspělých zemí
např. pšenice, káva, vlna,…
4) monopolní
5) oligopolní
6) konkurenční – spjaty s konkurenčním trhem
7) sezónní – u sezónního zboží – doplňkem je mimosezónní cena (= výprodejová)
8) nákupní, prodejní = cena, za kterou kupujeme, když jdeme do obchodu
= za kterou to nákupce nakoupí od někoho jiného
9) jednotková – např. za ks, l, m,…
Cenové strategie obchodního (maloobchodního) podniku
1) strategie nízkých cen
• selektivně nízké ceny – výběrově se orientují v rámci svého sortimentu na určité typy produktů
• nízká cenová hladina – naše ceny jsou nízké
• = levný sortiment – zaměření se na nízké ceny
• okasní akce (výprodeje) – zboží označené slevou „akce“
• cenové garance – garantují, že nikde nekoupím levněji
2) strategie vysokých cen
- založena na prezentaci kvality (často: značka = kvalita)
- cena se často neuvádí
Zaváděcí ceny
- při otevření nové prodejny
- při vstupu nového produktu na trh
2 strategie:
penetrační strategie
= cena je nejprve nízká, pak normální
skimming strategie (smetánková)
= cena je nejprve vysoká, pak normální
- cena obvyklá – v Zákoně o oceň. majetku je definovaná
4.2.3 Tvorba ceny nového výrobku
nový výrobek – doposud nebyl ani vyráběn ani prodáván
8 kroků:
1) určí se cenová strategie podniku (viz výše)
2) určí se N – zjištění, výpočet, odhad – THN
3) zjistí se P – přes metody market. výzkumu (asi 100 let)
4) zjistí se konkurenční ceny = cen substitutů
5) vybere se metoda tvorby ceny – celá řada – porovnávací, bodovací
– nákladová, poptávková, konkurenčně-orientovaná
6) návrh ceny
7) ověření ceny na trhu
8) korekce ceny podle ohlasu trhu
4.3 Cenová specifika
4.3.1 Obchodní přirážky a srážky
přirážky – daň z přidané hodnoty, spotřební daň
- jejich výše, pravidla, sazby jsou dány daň. zákony
srážky z ceny:
- rabat = dopředu sjednaná srážka (sleva) z ceny, poskytovaná odběrateli % z ceny
- často je vázaná na větší množství (množstevní rabat)
≠ marže
- skonto = sleva z (fakturované) částky při jejím dřívějším zaplacení, popř. při hotovostním placení
- bonifikace = zvláštní sleva – např. při vadné dodávce
X marže – v obchodě
= prodejní cena – nákupní cena
zahrnuje:
- N obchodního prodejce spojené s dopravou, skladováním zboží a zisk obchodníka
- některé nakoupené produkty neprodáme
u výrobce: cena = N + zisk = nákupní cena obchodníka
2 typy cen:
1. smluvní – převážně na trhu (např. zaplacení obědu)
2. regulované
- Zákon o cenách č. 524/90 Sb. ve znění pozdějších předpisů
- význam s postupem doby klesá = méně regul. cen, více vlastnictví soukromého
cena
- doplňkem je hodnota (užitná hodnota)
- cena = přibližné peněžní vyjádření hodnoty
- cena – vyjádřená v Kč
4.1 Zákon o cenách
- cena = peněžní částka:
a) sjednaná při nákupu a prodeji zboží
- v praxi – cena se vlastně nesjednává
b) zjištěná podle z
c) zvláštního předpisu (existuje Zákon o oceňování majetku, vyhláška tomuto zákonu)
- v případě dědictví, prodeje nemovitého majetku
- prodávající stejně jako kupující nesmějí zneužívat svého postavení, aby něco kupovali (nebo prodávali) za cenu, která zahrnuje neoprávněný zisk (náklady)
regulace cen
= stanovení nebo přímé usměrňování výše cen cenovými orgány a místními orgány
- cenový orgán = Ministerstvo financí ČR
- místní orgán = obecní úřad
způsoby regulace cen:
1) úředně stanovené ceny
a) maximální – nelze ji překročit
b) minimální – nelze snížit
c) pevná – nelze snížit
2) věcné usměrňování cen
- jde o stanovení podmínek:
- max. rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období
- max. podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období
- závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci
3) časově usměrňované ceny
- když pro zvýšení cenový orgán stanoví:
- min. časový předstih pro ohlášení
- min. lhůtu,po jejímž uplynutí lze cenu zvýšit
- časově omezený zákaz opětovného zvýšení ceny
4) časové moratorium = časově omezený zákaz zvyšování cen nad danou (dosud platnou) úroveň na trhu daného zboží
- max. 6 měsíců
! – seznam zboží s regulovanými cenami – viz cenový věstník (vydává ho MF)
Př. jízdné ČD (nikoliv ČSAD,a.s.), nájemné, vodné, stočné, ceny plynu, tepla, el. energie, léky
4.2 Tvorba cen
4.2.1 Základní přístupy
- magický cenové politiky
- cena je ovlivňována: N na výrobu, cenou konkurence a P po našem výrobku (službě)
3 přístupy k tvorbě cen:
a) nákladový typ (= nákladově orientovaná cena)
- nikdo by neměl prodávat levněji než je tržní cena
- N + zisk - náklad. orientovaná cena
Zákon klesající poptávky
A. Marshall – obrácené osy D.K.
b) poptávkově orientovaná cena
- její stanovení vychází z výzkumu trhu (= součást marketingu)
- porovnávají cenu, která by vycházela z nákladů a cenu, kterou jsou kupující ochotni zaplatit
c) konkurenčně orientovaná cena
- porovnávání naší ceny s cenou konkurence
§ naše cena je nižší nebo vyšší
4.2.2 Typy a druhy cen
- rozlišuje se řada cen:
1) psychologické
- mají podtext v marketingu
- působí na psychiku kupujícího
- např. Baťa – 899; 999,90
2) ve špičce – např. cena el. energie, tel. hovoru
3) světová
= cena za zboží, které se prodává na trhu vyspělých zemí
např. pšenice, káva, vlna,…
4) monopolní
5) oligopolní
6) konkurenční – spjaty s konkurenčním trhem
7) sezónní – u sezónního zboží – doplňkem je mimosezónní cena (= výprodejová)
8) nákupní, prodejní = cena, za kterou kupujeme, když jdeme do obchodu
= za kterou to nákupce nakoupí od někoho jiného
9) jednotková – např. za ks, l, m,…
Cenové strategie obchodního (maloobchodního) podniku
1) strategie nízkých cen
• selektivně nízké ceny – výběrově se orientují v rámci svého sortimentu na určité typy produktů
• nízká cenová hladina – naše ceny jsou nízké
• = levný sortiment – zaměření se na nízké ceny
• okasní akce (výprodeje) – zboží označené slevou „akce“
• cenové garance – garantují, že nikde nekoupím levněji
2) strategie vysokých cen
- založena na prezentaci kvality (často: značka = kvalita)
- cena se často neuvádí
Zaváděcí ceny
- při otevření nové prodejny
- při vstupu nového produktu na trh
2 strategie:
penetrační strategie
= cena je nejprve nízká, pak normální
skimming strategie (smetánková)
= cena je nejprve vysoká, pak normální
- cena obvyklá – v Zákoně o oceň. majetku je definovaná
4.2.3 Tvorba ceny nového výrobku
nový výrobek – doposud nebyl ani vyráběn ani prodáván
8 kroků:
1) určí se cenová strategie podniku (viz výše)
2) určí se N – zjištění, výpočet, odhad – THN
3) zjistí se P – přes metody market. výzkumu (asi 100 let)
4) zjistí se konkurenční ceny = cen substitutů
5) vybere se metoda tvorby ceny – celá řada – porovnávací, bodovací
– nákladová, poptávková, konkurenčně-orientovaná
6) návrh ceny
7) ověření ceny na trhu
8) korekce ceny podle ohlasu trhu
4.3 Cenová specifika
4.3.1 Obchodní přirážky a srážky
přirážky – daň z přidané hodnoty, spotřební daň
- jejich výše, pravidla, sazby jsou dány daň. zákony
srážky z ceny:
- rabat = dopředu sjednaná srážka (sleva) z ceny, poskytovaná odběrateli % z ceny
- často je vázaná na větší množství (množstevní rabat)
≠ marže
- skonto = sleva z (fakturované) částky při jejím dřívějším zaplacení, popř. při hotovostním placení
- bonifikace = zvláštní sleva – např. při vadné dodávce
X marže – v obchodě
= prodejní cena – nákupní cena
zahrnuje:
- N obchodního prodejce spojené s dopravou, skladováním zboží a zisk obchodníka
- některé nakoupené produkty neprodáme
u výrobce: cena = N + zisk = nákupní cena obchodníka
3. KALKULACE
3. KALKULACE
3.1 Pojem kalkulace
kalkulace = propočet (stanovení) N na určitý výkon, příp. na nějakou nižší složku
- má min. 3 významy – činnost
- výsledek činnosti
- útvar (skupina lidí)
kalkulační jednice = množství vyjádřené měrnou jednotkou na kterou vypočítáme kalkulaci
kalkulační množství = dopředu stanovený počet kalkulovaných jednic, kterými se kryjí N
3.2 Metody kalkulace
= způsob stanovení kalkulace
- zohledňují celou řadu faktorů)
1) předmět kalkulace
2) v jakém odvětví
3) typ výroby
4) strukturu N
5) způsob přiřazování
3.2.1 Dělení kalkulace
a) z hl. času (kdy ji sestavujeme)
přeběžné (ex ante) propočtové (odhad ze zkušenosti z praxe)
plánové (z THN – tam, kde se výroba opakuje, velké podniky)
operativní (z THN, odrážejí okamžitý stav)
výsledné
b) podle rozsahu
kalkulace úplných (vlastních) N = absorbční – zahrnujeme všechny druhy N spjaté nejenom s výkonem ale s celým chodem podniku
Všeobecný KALKULAČNÍ VZOREC (doporučený)
1. přímý materiál
2. přímé mzdy
3. ostatní přímé náklady
4. výrobní (provozní) režie
VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY
5. správní režie
VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
6. odbytová režie
ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
7. zisk
KALKULOVANÁ CENA
1) přímý materiál
- přesně dáno – co se spotřebuje při výrobě výrobků (i odpad), co se stává součástí výrobku
2) přímé mzdy
• základní mzdy ()kolové, časové) výrobních dělníků
• příplatky, doplatky ke mzdě výr. dělníků
• osob. ohodnocení, prémie výr. dělníků
3) ostatní přímé N
- příspěvky na SZ zabezpečení
- licenční poplatky (za 1 ks)
4) výrobní režie
- vše, co je spjato s vlastní výrobou
• mzdy režijních dělníků (mistř, plánovači,…)
• opotřebení nástrojů
• odpisy HIM (stroje, výrobní budovy)
• spotřeba energie
• režijní materiál
5) správní režie
• náklady řízení (jednotky) podniku
• platy THP
• odpisy správních budov
• poštovné, pojistné
6) odbytová režie
• skladování hotových výrobků
• propagace
• prodej
• expedice
- pravidla se zahrnuje do správní režie, někdy i zásobovací režie
- může být ve výrobní nebo správní režii
3.3 Skupiny kalkulačních metod (dle M. Synka)
4 skupiny:
1) kalkulace dělením
- prostá kalkulace dělením
- stupňovitá kalkulace dělením
- kalkulace dělením s poměrovými čísly
2) kalkulace přirážková
- režijní přirážka
3) kalkulace ve sdružené výrobě
- zůstatková (odečítací) metoda
- rozpočítavací metoda
- metoda kvantitativní výběže
4) kalkulace rozdílové
- metoda standardních nákladů, neboli metoda normová
ad 1) kalkulace dělením
a) prostá kalkulace dělením
- použití: hromadná výroba piva, těžba plynu, uhlí, rud, vodárny, výroby el. energie
- v podstatě: vždy produkce 1 výrobku
vzorce:
n = N/q n ………náklady na kalk. jednici
N ………celkové (úhrné) náklady
q ………počet vyrobených kalkulačních jednic
b) stupňovité kalkulace dělení
- použití: v chemické výrobě ( = ROZVRHOVÁ METODA)
- podstata: sestavujeme kalkulace pro jednotlivé výrobní stupně (fáze), měření Q (q) a zjišťování N pro každý výrobní stupeň
c) kalkulace dělením s poměrovými čísly
- použití: při výrobě výrobků, které se liší velikostí, tvarem, hmotností, pracností
- při stejné technologii výroby netvoří stejnou typovou (rozměrovou řadu)
- např. Felicia, Octavia, Fabia
výrobky: hutnické, strojírenské, dřevařské, cihlářské
- poměrová čísla: ukazatele vyjadřující poměr známé veličiny pro jednotlivé výrobky
Př.
Výrobek Q [ks] Norma času Pom. čísla
A (základ) 200 000 1,5 1
B 80 000 1,8 1,2 (1,8/1,5)
C 50 000 3 2
Celkové N: 18 458 000,--
Přepočtený objem
A 200 000 x 1 = 200 000
B 80 000 x 1,2 = 96 000
C 50 000 x 2 = 100 000
celkem 396 000,--
náklad na 1 přepočtenou jednotku: 18 458 000: 396 000 = 46,61 Kč/ks
kalkulace:
46,61 Kč/ks
46,61 x 1,2 = 55,93 Kč/ks
46,61 x 2 = 93,22 Kč/ks
2) kalkulace přirážková
- použití: pro kalkulaci režijních N při výrobě různýchvýrobků v sériové a hromadné výrobě
- princip:
- N se rozdělí na přímé a nepřímé
- nepřímé N poslouží k určení režijních přirážky (sazby)
rozvrhová sazba = nepřímé N za dané období
rozvrhová základna daného období
- požadavky na drozvrhovou základnu:
1. nepřímé N k ní mají mít přičinnou souvislost
2. poměr mezi ní a nepř. N se nemá měnit
3. její výše má být snadno zjistitelná
příklady R.Z. :
• přímé mzdy – ve stroj. vždy
• přímý materiál
• normohodiny
• strojové hodiny
• počet vyrobených jednotek
…
Př.
Výroba 3 výrobků: A,B,C.
Přímé mzdy = 50 000 Kč/měsíc (vyplaceny)
nepřímé N = 150 000,--/měsíc (zjištěny)
režijní sazba (150 000/50 000 = 300 %)
kalkulace výr. A:
Přímé mzdy 80 Kč/ks
přímý mat. 40 Kč/ks
režie 240 Kč/ks (3 x 80)
vl. N výkonu 360,--/ks
Předpokl., že zahrnuje i správní režii.
3) kalkulace ve sdružené výrobě
a) odečítací metoda
Př.
Výroba výrobků A (hlavní) 720 kg
B
C
Výchozí surovina – spotřeba 1 200 kg Tržba za B 620,--
- cena 5 Kč/kg Tržba za C 340,--
Zpracovací N – 864,--
Vypočteno:
spotřeba suroviny 1200 x 5 = 6000,--
zprac. N 864,--
tržby za B - 620,--
tržba za C - 340,--
na výr. A zbývá 5 904,--
N na A: 5 904 : 720 = 8,20 Kč/ks
Určuje nákl. na A, ale ne na B a C
Pleteme dohromady náklady a výnosy
3) rozdílová ( sčítací) metoda
- v případech sdružené výroby
- na výstupu je více druhů než na vstupu
Př.
100 kg suroviny (obilí)
- mouka A – 60 kg
- mouka B – 30 kg
- mouka C – 10 kg
- fiktivní příklad
- 100 kg za 572 Kč
náklady se rozpočítávají v poměru ceny mouky (4:2:1)
Výrobek Norm. výtěž za 100 kg Poměr. číslo Kombin. poměr Přepočt. N celkem N/1kg
A 60 4 240 442 begin_of_the_skype_highlighting 60 4 240 442 end_of_the_skype_highlighting,8 7,38
B 30 2 60 110,7 3,693,69
C 10 1 10 18,5 1,85
Σ 100 x 310 572 x
Poznámka pod čarou:
Propočet: sl. 2 x 3 = 310 ( 30 x 2 = 60; 60 x 4 = 240)
1) 572 : 310 = 1,85 ……pomocná cena za jednotku
2) A 1,85 x 240 = 442,8
B 1,85 x 60 = 110,7
C 1,85 x 10 = 185
3) A 442,8 : 60 = 7,49 Kč/kg
B 110,2 : 30 = 3,70 Kč/kg
C 18,5 : 10 = 1,85 Kč/kg = 1,9
Poměr cen se objeví v nákladech.
Metoda kvantit. výtěže
- výtěž v odbor. výrobě (sklář, průmysl,…) = číselné vyjádření dobrých výrobků z celk. výrobků
- výtěž ≠ zmetkovitost
Kalkulace neúplných Nákladů
- v ČR nová
- vzniklá po r. 89 (do té doby pouze kalk. úplných
3b) rozdílová metoda (= rozčítací)
- na výstupu z 1 vstupu je několik výrobků
- např. do mlýna přivezli několik pytlů obilí z 1 zrna vznikly 3 druhy mouky – A,B,C)
100 kg suroviny – ze zrna se vyprodukovalo mouky:
A ……60 kg
B ……30 kg
C ……10 kg
za 572,--
- cena se rozpočítává v poměru k ceně 4:2:1
Výrobek Normovaná výtěž za 100 kg Poměrové číslo (poměr cen) Kombinovaný poměr Přepočtené N celkem N na 1 kg
A 60 4 240 442,8 7,39
B 30 2 60 110,7 3,69
C 10 1 10 18,5 1,85
Celkem 100 x 310 572 x
propočet:
1) sloupec 2. a 3. vynásobíme
2) A: 1,85 x 240 = 442,8
B: 1,85 x 60 = 110,7 kontrola Σ = 572,--
C: 1,85 x 10 = 185
3) A: 442,8 : 60 = 7,38 = 7,4
B: 110,7 : 30 = 3,69 = 3,7
C: 18,5 : 10 = 1,85 = 1,9
3c) metoda kvantitativní výtěže
- výtěž = číselné vyjádření dobrých výsledků (vyrobených) z celkového počtu výrobků
3.4 Kalkulace neúplných N
= metoda nová – vznik po roce 1989
- do té doby pouze kalkulace úplných N
- vychází z kritiky kalkulace úplných N
nevýhody:
1) objem výroby není konstantní
- mění se v důsledku trhu, který často nabourává naše předpoklady
2) závěry z kalkulace úplných N jsou někdy nesprávné, nepřesné (zejména u režijní přirážky) špatné závěry
3) každý výrobek má svůj zisk (u kalk. úplných N) mění se N zisk se mění na kalkul. jednici
4) k N se vždy přidává zisk (= kladné číslo)
- ale v mikroeko existuje nulový zisk nebo ztráta
odstranění nedostatků:
• na výrobky kalkulujeme pouze variabilní N (= přímé N + variabilní část režijních N)
• zbývající část režijních N (= fixní část) zahrnujeme až do celk. výsledku
• u jednotl. výrobků se nezjišťuje zisk - zisk se chápe jako výsledek práce celého podniku, tedy všech výrobků
• za příspěvek k tvorbě HV se považuje:
a) příspěvek na úhradu (fixních N a zisku)
b) hrubé rozpětí (marže) – je snáze určitelná
• „výhodnost“ výrobku = poměr příspěvku (PÚ) na úhradu k ceně (C) výrobku
VV = PÚ/C
- čím je vyšší VV - tím je vyšší přínos k celk. zisku podniku
- PÚ na 1 výrobek závisí na změnách Q
(- při posuzování výhodnosti jednotlivých výrobků pro tvorbu zisku podniku použijeme ten nejvýhodnější…)
využití kalkulace:
1. určit, jak jednotlivé výrobky přispívají k HV podniku
2. pro určení pořadí výhodnosti výrobků (Bostonská matice)
- které výrobky podporovat, potlačovat, preferovat, zavádět do výroby
3. pro určení optimálního sortimentu
(- pozor na optimálnost – není nic nejoptimálnější)
- sortiment = typy a druhy výrobků, které se vyrábějí v daném čase
4. určení minimální prodejní ceny výrobku
- prodejní cena + řada cen PC, ZC,…
- mění se při prodeji – každý mezičlánek si něco přiráží
Struktura ceny a nákladů při kalkulaci neúplných N
Celkové N zisk
přímé
náklady režie
hrubé rozpětí (marže)
cena
přímé N variabilní režie fixní režie zisk
variabilní N příspěvek na úhradu fixních N a zisku
Př. Kalkulace úplných N
Výrobky A B C
1. Přímý mat. 90 110 80
2. Přímé mzdy 80 70 120
3. Režie (307 %) = 307 x 80 246 215 368
4. Výrobní cena = 1 + 2 + 3 416 395 568
5. Prodejní cena 430 490 500
6. Jednotkový zisk = 5 – 4 14 95 -68
7. Prodané množství (kusy) 80 000 50 000 20 000
8. Zisk z prodaného množství u jednotl. výrobků celkem 1 120 000 (=14 x 80 000) 4 750 000 (= 95 x 50 000) - 1 360 000 ( = - 68 x 20 000)
Celkový zisk 4 510 000,--
4 510 000 = 1 120 000 + 4 750 000 – 1 360 000,--
v tehdejší filosofii:
- výrobek C by se nevyráběl, protože přináší ztrátu a odebírá kapacitu - přeneseme tuto kapacitu na výrobek B, který má nejvyšší zisk
dnes:
2 otázky:
- bude někdo ochoten akceptovat větší množství výrobků?
- lze převést lidi vyrábějící výrobek C na výrobu výrobku B (jiná technologie, jiná kvalifikace)
- není výrobek C v budoucnosti nadějný?
Kalkulace neúplných N
Výrobky
kalk. vzorec A B C
1. PMA 90 110 80
2. PMZ 80 70 120
3. Ost. přímé N 110 150 200
4. Variab. N (= 1 + 2 + 3) 280 330 400
5. Prodejní cena 430 490 500
6. Příspěvek na úhradu 150 160 100
7. Prodané množství 80 000 50 000 20 000
8. Celk. přísp. na úhradu 12 000 000 8 000 000 2 000 000
9. Soukr. přísp. na úhradu 22 000 000
10. Fixní režijní N 17 490 000
11. Zisk z prodaného množství 4 510 000
VV = výnosnost výrobku = PS/C
VV výrobku A = 150/430 = 0,34
VV výrobku B = 160/49 = 0,30
VV výrobku C = 100/500 = 0,2
příspěvek na úhradu = 5 – 4
celk. příspěvek na úhradu = 7 x 6
zisk z prodaného množství = 9 – 10
3.5 Nástroje řízení N
4 nástroje:
1) THN = technicko-hospod. norma (viz minulý semestr)
= limit (zpravidla horní)
2) kalkulace = stanovení N dopředu
3) rozpočetnictví
- rozpočet ≠ kalkulace (rozpočet ve stroj. výrobě)
4) normativy N – vztah s THN
3.5.1 Rozpočetnictví
Rozdíly mezi rozpočetem a kalkulací:
Rozpočet Kalkulace
- vyčísluje se pro urč. období - vyčísluje se pro kalk. jednici
- je zaměřen na N a V - je zaměřen na N
- počítá se všemi plánovanými N - počítá s těmi plánovanými N, které je možné zahrnout do kalkulace
- prvořadé je hledisko odpovědnosti za N (= hledisko organizačně místní ) HS - prvořadé je hledisko účelu vynaložení N
- týká se vnitropodnik. útvaru - týká se výkonů (výrobků, služeb)
- je podrobný v režijních N - rež. N vyjadřuje rozvržením do globálních položek
rozpočet
= plán na urč. období – nevztahuje se k výrobku, k jednici , ale k urč. útvaru (hospodářské, nákladové středisko,…)
hospodářské – vyšší X nákladové – nižší
rozpočetnictví
= činnost při sestavování plánu, kdy:
a) se sestavují (plánují, určují) N a V - HV
b) dochází ke spojení kalkulací s rozpočtem a finančního plánu (kalkulace předchází rozpočtu)
= plán potřeby finančních peněž. prostředků pro určité období (do peněz promítneme všechny fin. plánu podniku na období)
- vyjdeme z plánu odbytu = co se prodá, kolik jakých výrobků a služeb poskytneme v daném roce
- ten vychází z toho, že se něco prodá, co mohlo být vyrobeno už dříve
- plán výroby = co se má letos vyrobit
- plán investic
- co chceme koupit, postavit a co to bude stát
- plán zásob – kolik toho musíme v roce koupit
- plán N – N v jednotlivých druzích a kumulovaně na pokrytí služeb i provozu
- eventuelně další plány
- fin. odbor udělá finanční plán
= kolik potřebujeme peněz na urč. měsíce, na to všechno, co musíme hradit
c) se stanovují úkoly útvarům (nákl. a hospod. střediska)
Sestavení rozpočtu
- vychází z jednotl. plánů
- sestavují se pro všechny útvary podniku (i pro nejnižší)
- sčítáním rozpočtů jednotl. útvarů vzniká rozpočet pro celý podnik
- (vyloučit duplicitu = co je 2x )
- rozpočtování není otázka pouze matematiky, jde o hledání rezerv
- je celoroční – rozpracovává se na kratší období čtvrtletní, měsíční
druhy rozpočtů:
1) podle stupňů řízení pro hospod. středisko
pro vyšší celky
2) podle rozsahu pro všechny položky
pro některé vybrané položky
3) pevný – množství je konstantní (neměnné)
pohyblivý – bere pro jednotlivé období změny
- klouzaný rozpočet
3.5.2 Ostatní cesty snižování N
1) limitování N
2) komparace
= srovnávání – kalkulací předběž. a výsled, výrobků mezi sebou, stejných výrobků vyráběných různými výrobci, jiných výrobků v odvětví
3) kontrola režij. N – výši, využití režij. pracovníků
- praktické rady:
- - nejlepší je ta výrob. operace, která se nemusí dělat
- zrušení některé činnosti je lepší než ji omezovat
- kumulací fcí je dovolena
metoda ABC = samostudium
= ACTIVITY BASED COSTING
- přístup k nákladům
ZDROJE - NÁKLADY - ČINNOSTI
- správné ocenění zdrojů
- správné přiřazení nákladů činnostem
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
3.1 Pojem kalkulace
kalkulace = propočet (stanovení) N na určitý výkon, příp. na nějakou nižší složku
- má min. 3 významy – činnost
- výsledek činnosti
- útvar (skupina lidí)
kalkulační jednice = množství vyjádřené měrnou jednotkou na kterou vypočítáme kalkulaci
kalkulační množství = dopředu stanovený počet kalkulovaných jednic, kterými se kryjí N
3.2 Metody kalkulace
= způsob stanovení kalkulace
- zohledňují celou řadu faktorů)
1) předmět kalkulace
2) v jakém odvětví
3) typ výroby
4) strukturu N
5) způsob přiřazování
3.2.1 Dělení kalkulace
a) z hl. času (kdy ji sestavujeme)
přeběžné (ex ante) propočtové (odhad ze zkušenosti z praxe)
plánové (z THN – tam, kde se výroba opakuje, velké podniky)
operativní (z THN, odrážejí okamžitý stav)
výsledné
b) podle rozsahu
kalkulace úplných (vlastních) N = absorbční – zahrnujeme všechny druhy N spjaté nejenom s výkonem ale s celým chodem podniku
Všeobecný KALKULAČNÍ VZOREC (doporučený)
1. přímý materiál
2. přímé mzdy
3. ostatní přímé náklady
4. výrobní (provozní) režie
VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY
5. správní režie
VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
6. odbytová režie
ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
7. zisk
KALKULOVANÁ CENA
1) přímý materiál
- přesně dáno – co se spotřebuje při výrobě výrobků (i odpad), co se stává součástí výrobku
2) přímé mzdy
• základní mzdy ()kolové, časové) výrobních dělníků
• příplatky, doplatky ke mzdě výr. dělníků
• osob. ohodnocení, prémie výr. dělníků
3) ostatní přímé N
- příspěvky na SZ zabezpečení
- licenční poplatky (za 1 ks)
4) výrobní režie
- vše, co je spjato s vlastní výrobou
• mzdy režijních dělníků (mistř, plánovači,…)
• opotřebení nástrojů
• odpisy HIM (stroje, výrobní budovy)
• spotřeba energie
• režijní materiál
5) správní režie
• náklady řízení (jednotky) podniku
• platy THP
• odpisy správních budov
• poštovné, pojistné
6) odbytová režie
• skladování hotových výrobků
• propagace
• prodej
• expedice
- pravidla se zahrnuje do správní režie, někdy i zásobovací režie
- může být ve výrobní nebo správní režii
3.3 Skupiny kalkulačních metod (dle M. Synka)
4 skupiny:
1) kalkulace dělením
- prostá kalkulace dělením
- stupňovitá kalkulace dělením
- kalkulace dělením s poměrovými čísly
2) kalkulace přirážková
- režijní přirážka
3) kalkulace ve sdružené výrobě
- zůstatková (odečítací) metoda
- rozpočítavací metoda
- metoda kvantitativní výběže
4) kalkulace rozdílové
- metoda standardních nákladů, neboli metoda normová
ad 1) kalkulace dělením
a) prostá kalkulace dělením
- použití: hromadná výroba piva, těžba plynu, uhlí, rud, vodárny, výroby el. energie
- v podstatě: vždy produkce 1 výrobku
vzorce:
n = N/q n ………náklady na kalk. jednici
N ………celkové (úhrné) náklady
q ………počet vyrobených kalkulačních jednic
b) stupňovité kalkulace dělení
- použití: v chemické výrobě ( = ROZVRHOVÁ METODA)
- podstata: sestavujeme kalkulace pro jednotlivé výrobní stupně (fáze), měření Q (q) a zjišťování N pro každý výrobní stupeň
c) kalkulace dělením s poměrovými čísly
- použití: při výrobě výrobků, které se liší velikostí, tvarem, hmotností, pracností
- při stejné technologii výroby netvoří stejnou typovou (rozměrovou řadu)
- např. Felicia, Octavia, Fabia
výrobky: hutnické, strojírenské, dřevařské, cihlářské
- poměrová čísla: ukazatele vyjadřující poměr známé veličiny pro jednotlivé výrobky
Př.
Výrobek Q [ks] Norma času Pom. čísla
A (základ) 200 000 1,5 1
B 80 000 1,8 1,2 (1,8/1,5)
C 50 000 3 2
Celkové N: 18 458 000,--
Přepočtený objem
A 200 000 x 1 = 200 000
B 80 000 x 1,2 = 96 000
C 50 000 x 2 = 100 000
celkem 396 000,--
náklad na 1 přepočtenou jednotku: 18 458 000: 396 000 = 46,61 Kč/ks
kalkulace:
46,61 Kč/ks
46,61 x 1,2 = 55,93 Kč/ks
46,61 x 2 = 93,22 Kč/ks
2) kalkulace přirážková
- použití: pro kalkulaci režijních N při výrobě různýchvýrobků v sériové a hromadné výrobě
- princip:
- N se rozdělí na přímé a nepřímé
- nepřímé N poslouží k určení režijních přirážky (sazby)
rozvrhová sazba = nepřímé N za dané období
rozvrhová základna daného období
- požadavky na drozvrhovou základnu:
1. nepřímé N k ní mají mít přičinnou souvislost
2. poměr mezi ní a nepř. N se nemá měnit
3. její výše má být snadno zjistitelná
příklady R.Z. :
• přímé mzdy – ve stroj. vždy
• přímý materiál
• normohodiny
• strojové hodiny
• počet vyrobených jednotek
…
Př.
Výroba 3 výrobků: A,B,C.
Přímé mzdy = 50 000 Kč/měsíc (vyplaceny)
nepřímé N = 150 000,--/měsíc (zjištěny)
režijní sazba (150 000/50 000 = 300 %)
kalkulace výr. A:
Přímé mzdy 80 Kč/ks
přímý mat. 40 Kč/ks
režie 240 Kč/ks (3 x 80)
vl. N výkonu 360,--/ks
Předpokl., že zahrnuje i správní režii.
3) kalkulace ve sdružené výrobě
a) odečítací metoda
Př.
Výroba výrobků A (hlavní) 720 kg
B
C
Výchozí surovina – spotřeba 1 200 kg Tržba za B 620,--
- cena 5 Kč/kg Tržba za C 340,--
Zpracovací N – 864,--
Vypočteno:
spotřeba suroviny 1200 x 5 = 6000,--
zprac. N 864,--
tržby za B - 620,--
tržba za C - 340,--
na výr. A zbývá 5 904,--
N na A: 5 904 : 720 = 8,20 Kč/ks
Určuje nákl. na A, ale ne na B a C
Pleteme dohromady náklady a výnosy
3) rozdílová ( sčítací) metoda
- v případech sdružené výroby
- na výstupu je více druhů než na vstupu
Př.
100 kg suroviny (obilí)
- mouka A – 60 kg
- mouka B – 30 kg
- mouka C – 10 kg
- fiktivní příklad
- 100 kg za 572 Kč
náklady se rozpočítávají v poměru ceny mouky (4:2:1)
Výrobek Norm. výtěž za 100 kg Poměr. číslo Kombin. poměr Přepočt. N celkem N/1kg
A 60 4 240 442 begin_of_the_skype_highlighting 60 4 240 442 end_of_the_skype_highlighting,8 7,38
B 30 2 60 110,7 3,693,69
C 10 1 10 18,5 1,85
Σ 100 x 310 572 x
Poznámka pod čarou:
Propočet: sl. 2 x 3 = 310 ( 30 x 2 = 60; 60 x 4 = 240)
1) 572 : 310 = 1,85 ……pomocná cena za jednotku
2) A 1,85 x 240 = 442,8
B 1,85 x 60 = 110,7
C 1,85 x 10 = 185
3) A 442,8 : 60 = 7,49 Kč/kg
B 110,2 : 30 = 3,70 Kč/kg
C 18,5 : 10 = 1,85 Kč/kg = 1,9
Poměr cen se objeví v nákladech.
Metoda kvantit. výtěže
- výtěž v odbor. výrobě (sklář, průmysl,…) = číselné vyjádření dobrých výrobků z celk. výrobků
- výtěž ≠ zmetkovitost
Kalkulace neúplných Nákladů
- v ČR nová
- vzniklá po r. 89 (do té doby pouze kalk. úplných
3b) rozdílová metoda (= rozčítací)
- na výstupu z 1 vstupu je několik výrobků
- např. do mlýna přivezli několik pytlů obilí z 1 zrna vznikly 3 druhy mouky – A,B,C)
100 kg suroviny – ze zrna se vyprodukovalo mouky:
A ……60 kg
B ……30 kg
C ……10 kg
za 572,--
- cena se rozpočítává v poměru k ceně 4:2:1
Výrobek Normovaná výtěž za 100 kg Poměrové číslo (poměr cen) Kombinovaný poměr Přepočtené N celkem N na 1 kg
A 60 4 240 442,8 7,39
B 30 2 60 110,7 3,69
C 10 1 10 18,5 1,85
Celkem 100 x 310 572 x
propočet:
1) sloupec 2. a 3. vynásobíme
2) A: 1,85 x 240 = 442,8
B: 1,85 x 60 = 110,7 kontrola Σ = 572,--
C: 1,85 x 10 = 185
3) A: 442,8 : 60 = 7,38 = 7,4
B: 110,7 : 30 = 3,69 = 3,7
C: 18,5 : 10 = 1,85 = 1,9
3c) metoda kvantitativní výtěže
- výtěž = číselné vyjádření dobrých výsledků (vyrobených) z celkového počtu výrobků
3.4 Kalkulace neúplných N
= metoda nová – vznik po roce 1989
- do té doby pouze kalkulace úplných N
- vychází z kritiky kalkulace úplných N
nevýhody:
1) objem výroby není konstantní
- mění se v důsledku trhu, který často nabourává naše předpoklady
2) závěry z kalkulace úplných N jsou někdy nesprávné, nepřesné (zejména u režijní přirážky) špatné závěry
3) každý výrobek má svůj zisk (u kalk. úplných N) mění se N zisk se mění na kalkul. jednici
4) k N se vždy přidává zisk (= kladné číslo)
- ale v mikroeko existuje nulový zisk nebo ztráta
odstranění nedostatků:
• na výrobky kalkulujeme pouze variabilní N (= přímé N + variabilní část režijních N)
• zbývající část režijních N (= fixní část) zahrnujeme až do celk. výsledku
• u jednotl. výrobků se nezjišťuje zisk - zisk se chápe jako výsledek práce celého podniku, tedy všech výrobků
• za příspěvek k tvorbě HV se považuje:
a) příspěvek na úhradu (fixních N a zisku)
b) hrubé rozpětí (marže) – je snáze určitelná
• „výhodnost“ výrobku = poměr příspěvku (PÚ) na úhradu k ceně (C) výrobku
VV = PÚ/C
- čím je vyšší VV - tím je vyšší přínos k celk. zisku podniku
- PÚ na 1 výrobek závisí na změnách Q
(- při posuzování výhodnosti jednotlivých výrobků pro tvorbu zisku podniku použijeme ten nejvýhodnější…)
využití kalkulace:
1. určit, jak jednotlivé výrobky přispívají k HV podniku
2. pro určení pořadí výhodnosti výrobků (Bostonská matice)
- které výrobky podporovat, potlačovat, preferovat, zavádět do výroby
3. pro určení optimálního sortimentu
(- pozor na optimálnost – není nic nejoptimálnější)
- sortiment = typy a druhy výrobků, které se vyrábějí v daném čase
4. určení minimální prodejní ceny výrobku
- prodejní cena + řada cen PC, ZC,…
- mění se při prodeji – každý mezičlánek si něco přiráží
Struktura ceny a nákladů při kalkulaci neúplných N
Celkové N zisk
přímé
náklady režie
hrubé rozpětí (marže)
cena
přímé N variabilní režie fixní režie zisk
variabilní N příspěvek na úhradu fixních N a zisku
Př. Kalkulace úplných N
Výrobky A B C
1. Přímý mat. 90 110 80
2. Přímé mzdy 80 70 120
3. Režie (307 %) = 307 x 80 246 215 368
4. Výrobní cena = 1 + 2 + 3 416 395 568
5. Prodejní cena 430 490 500
6. Jednotkový zisk = 5 – 4 14 95 -68
7. Prodané množství (kusy) 80 000 50 000 20 000
8. Zisk z prodaného množství u jednotl. výrobků celkem 1 120 000 (=14 x 80 000) 4 750 000 (= 95 x 50 000) - 1 360 000 ( = - 68 x 20 000)
Celkový zisk 4 510 000,--
4 510 000 = 1 120 000 + 4 750 000 – 1 360 000,--
v tehdejší filosofii:
- výrobek C by se nevyráběl, protože přináší ztrátu a odebírá kapacitu - přeneseme tuto kapacitu na výrobek B, který má nejvyšší zisk
dnes:
2 otázky:
- bude někdo ochoten akceptovat větší množství výrobků?
- lze převést lidi vyrábějící výrobek C na výrobu výrobku B (jiná technologie, jiná kvalifikace)
- není výrobek C v budoucnosti nadějný?
Kalkulace neúplných N
Výrobky
kalk. vzorec A B C
1. PMA 90 110 80
2. PMZ 80 70 120
3. Ost. přímé N 110 150 200
4. Variab. N (= 1 + 2 + 3) 280 330 400
5. Prodejní cena 430 490 500
6. Příspěvek na úhradu 150 160 100
7. Prodané množství 80 000 50 000 20 000
8. Celk. přísp. na úhradu 12 000 000 8 000 000 2 000 000
9. Soukr. přísp. na úhradu 22 000 000
10. Fixní režijní N 17 490 000
11. Zisk z prodaného množství 4 510 000
VV = výnosnost výrobku = PS/C
VV výrobku A = 150/430 = 0,34
VV výrobku B = 160/49 = 0,30
VV výrobku C = 100/500 = 0,2
příspěvek na úhradu = 5 – 4
celk. příspěvek na úhradu = 7 x 6
zisk z prodaného množství = 9 – 10
3.5 Nástroje řízení N
4 nástroje:
1) THN = technicko-hospod. norma (viz minulý semestr)
= limit (zpravidla horní)
2) kalkulace = stanovení N dopředu
3) rozpočetnictví
- rozpočet ≠ kalkulace (rozpočet ve stroj. výrobě)
4) normativy N – vztah s THN
3.5.1 Rozpočetnictví
Rozdíly mezi rozpočetem a kalkulací:
Rozpočet Kalkulace
- vyčísluje se pro urč. období - vyčísluje se pro kalk. jednici
- je zaměřen na N a V - je zaměřen na N
- počítá se všemi plánovanými N - počítá s těmi plánovanými N, které je možné zahrnout do kalkulace
- prvořadé je hledisko odpovědnosti za N (= hledisko organizačně místní ) HS - prvořadé je hledisko účelu vynaložení N
- týká se vnitropodnik. útvaru - týká se výkonů (výrobků, služeb)
- je podrobný v režijních N - rež. N vyjadřuje rozvržením do globálních položek
rozpočet
= plán na urč. období – nevztahuje se k výrobku, k jednici , ale k urč. útvaru (hospodářské, nákladové středisko,…)
hospodářské – vyšší X nákladové – nižší
rozpočetnictví
= činnost při sestavování plánu, kdy:
a) se sestavují (plánují, určují) N a V - HV
b) dochází ke spojení kalkulací s rozpočtem a finančního plánu (kalkulace předchází rozpočtu)
= plán potřeby finančních peněž. prostředků pro určité období (do peněz promítneme všechny fin. plánu podniku na období)
- vyjdeme z plánu odbytu = co se prodá, kolik jakých výrobků a služeb poskytneme v daném roce
- ten vychází z toho, že se něco prodá, co mohlo být vyrobeno už dříve
- plán výroby = co se má letos vyrobit
- plán investic
- co chceme koupit, postavit a co to bude stát
- plán zásob – kolik toho musíme v roce koupit
- plán N – N v jednotlivých druzích a kumulovaně na pokrytí služeb i provozu
- eventuelně další plány
- fin. odbor udělá finanční plán
= kolik potřebujeme peněz na urč. měsíce, na to všechno, co musíme hradit
c) se stanovují úkoly útvarům (nákl. a hospod. střediska)
Sestavení rozpočtu
- vychází z jednotl. plánů
- sestavují se pro všechny útvary podniku (i pro nejnižší)
- sčítáním rozpočtů jednotl. útvarů vzniká rozpočet pro celý podnik
- (vyloučit duplicitu = co je 2x )
- rozpočtování není otázka pouze matematiky, jde o hledání rezerv
- je celoroční – rozpracovává se na kratší období čtvrtletní, měsíční
druhy rozpočtů:
1) podle stupňů řízení pro hospod. středisko
pro vyšší celky
2) podle rozsahu pro všechny položky
pro některé vybrané položky
3) pevný – množství je konstantní (neměnné)
pohyblivý – bere pro jednotlivé období změny
- klouzaný rozpočet
3.5.2 Ostatní cesty snižování N
1) limitování N
2) komparace
= srovnávání – kalkulací předběž. a výsled, výrobků mezi sebou, stejných výrobků vyráběných různými výrobci, jiných výrobků v odvětví
3) kontrola režij. N – výši, využití režij. pracovníků
- praktické rady:
- - nejlepší je ta výrob. operace, která se nemusí dělat
- zrušení některé činnosti je lepší než ji omezovat
- kumulací fcí je dovolena
metoda ABC = samostudium
= ACTIVITY BASED COSTING
- přístup k nákladům
ZDROJE - NÁKLADY - ČINNOSTI
- správné ocenění zdrojů
- správné přiřazení nákladů činnostem
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
2. HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK, VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT, CASH FLOW
2. HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK, VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT, CASH FLOW
2.1 Hospodářský výsledek podniku
HV = V – N + HV = zisk
- HV = ztráta
HV = souhrnný ukazatel hospodaření podniku usilující o dosažení zisku
V a N se dělí na:
1. provozní
- jsou spojeny se zákl. činností podniku – pravidelně se opakují
2. finanční
- různé finanční operace - výnosy z úroků, z CP – jsou z finanční činnosti
3. mimořádné
- z ostatních činností – ojediněle (např. pokuta, prodej opotřebovaného stroje, který účetně už žádnou hodnotu nemá, je odepsaný, ale prodejem získáme finanční prostředky)
- z jakého druhu činnosti se něco zaplatilo nebo něco přišlo
Zisk
= komplexní ukazatel
1) kriteriální
- slouží pro rozhodování
- když máme problém, do čeho investovat, zisk je kritériem
2) zisk je prostředkem nebo zdrojem akumulace
= zisk = zdroj pro financování
3) rozdělovací
- zejména pozitivní aspekt
- ze zisku plynou dividendy, ale platí se i daně z příjmů PO
4) motivační
2 formy zvyšování HV
1. skupina:
zvyšování výnosů – tvrdí to spíše teoretici, módní
snižování nákladů – těžké
- zjišťujeme ho s výkazem zisků a ztrát
- zjišťujeme ho za určité období – za uplynulý kalendářní rok problém – minulé období
Zisk = ekonomický (viz Mie)
účetní – z výkazu (= účetní dokument)
daňový – v přiznání k dani z příjmů
rentabilita = ziskovost zisk
x
x = např. celk. kapitál, vlastní kapitál, výnosy, tržby, N, cizí kapitál,…
- zahrnuje v sobě za určité období pozitivní i negativní stránky toho, co bylo zaúčtováno
2.2 Výkaz zisků a ztrát (= VzaZ)
= výsledovka
- podoba – předepsaná
- rozlišujeme – dnes v ČR
a) VZaZ ve zkráceném rozsahu (Výsledovka Úč POD 2 – 01)
b) VZaZ v plném rozsahu (Výsledovka ÚčPOD 2 – 01)
využití: pro finanční analýzu – viz později
pro mezipodnikové srovnání
ROZVAHA – zachycuje stav k urč. datu
VZaZ – zahrnuje informace za určité období
VZaZ – shrnuje V a N, zachycované ve fin. účetnictví a zjišťuje HV daného období jako jejich rozdíl
VZaZ – stará forma
N V
spotřeba materiálu tržby z prodeje výrobků (ze služeb)
mzdové N ostatní výnosy
odpisy
ostatní N
.
.
.
N celkem V celkem
HV = V – N
2.3 Výkaz CF
- zisk může být fiktivní
- zahrnuje příjmy a výdaje
- potřeba znát údaje o solventnosti a o tom, zda jsou peníze na zaplacení
= pohyb pen. prostředků
- existují 2 způsoby k sestavení výkazu CF:
a) přímá metoda
- vychází z UCE – z jednotl. účetních položek za určité kalendář. období se vyberou ty položky, které znamenají příjem nebo výdaj pen. prostředků (= určitý pohyb pen. prostředků)
b) nepřímá metoda
- vychází ze 2 dokumentů: z rozvahy, z výsledovky
- rozlišují se 3 činnosti:
a) provozní činnost – běžné aktivity
b) finanční – operace spojené s kapitálem v podobě peněz, CP
c) investiční – pořizujeme HIM nebo prodáváme
- přímá metoda je spjata s těmito 3 činnostmi, ale nepřímá metoda to má jinak
Zjednodušený schematický příklad
zadání: (vše v 1 měsíci)
nákup, výroba, prodej za 3 000,--
spotřeba mat. 1 400,--
mzdy 700,--
odpisy 300,--
platba – 70 % v tomto měsíci, 30 % v následujícím
Vyjádření v tabulce
Měsíc 1. 2. Σ
tržby (výnosy) 3000 0 3000
náklady 2400 0 2400
zisk 600 0 600
příjmy 2100 900 3000
výdaje 2100 - 2100
CF 0 900 900
- zjednodušení přímé metody
1. rok 2. rok … n-tý rok
1. TRŽBY
2. PROVOZNÍ N KROMĚ ODPISŮ
3. ODPISY
4. ZISK PŘED ZDANĚNÍM (1 – 2 – 3)
5. DAŇ (STANOVENÉ % PODLE ZÁKONA)
6. ZISK PO ZDANĚNÍ (4 – 5)
7. ODPISY (= 3)
8. ZMĚNA PRAC. KAPITÁLU (ZADÁNO + NEBO -)
CASH FLOW (6 + 7 +(-) 8) Z PROVOZNÍ ČINNOSTI
- všechny údaje musíme znát dopředu - velkou řadu musíme umět odhadnout
- odpisy - N, ale výdaje
Způsob zvyšování CF:
1. přesvědčit zákazníky, aby platili dříve – jak? - slevy z cen
2. prodat pohledávky (faktoring, forfaiting)
3. svým dodavatelům platit později
4. zvýšení cen
5. snížit režijní N a platby za ně, omezovat zásoby = nevázat peněžní prostředky v něčem, co k ničemu není
2.4 Analýza bodu zvratu (= bod vyrovnání)
= vztah mezi tržbami (ziskem), náklady a objemem výroby i cenou
- rozdělení na oblast ziskovou a neziskovou
označení:
N = náklady (celkové) v Kč
Q = objem výroby v ks
Z = zisk v Kč/ks nebo Kč
C = cena Kč/ks = konstantní
P = příjem (tržba) v Kč
FN = fixní náklady v Kč
VN = variabilní náklady v Kč/ks
N = FN + VN.Q …………přímka jdoucí z jisté výše FN
P = C.Q …………přímka jdoucí z počátku
QKRIt = QBZ …………když se P = N
- z uvedených rovnic lze tedy určit:
a) objem výroby odpovídající bodu zvratu
Qkr= FN
C – VN
b) bezpečnostní marže (= MARGIN OF SAFETY = MS)
MS = (QP - QKR)/QP QP = plánovaný (skutečný) objem produkce
c) objem výroby v ks za dané období, zabezpečující určitý min. požadovaný zisk
QzMIN = (FN + ZMIN)/(C – VN) ZMIN = min. zisk
d) limit variabilních nákladů na 1 ks výrobku
VN = C – FN/QKR
e) limit variabilních N na 1 ks výrobku při předpokladu určitého min. požadovaného zisku
VNzMIN = C - (FN + ZMIN)/QKR
f) min. cena 1 ks výrobku zajišťující minimální požadovaný zisk
Czmin = (FN + ZMIN)/Q + C
- vše lze odvodit z 1 rovnice
- slouží to pro rozhodování
zisk
= 1. výsledek činnosti celého podniku
= 2. rozdíl mezi cenou a N urč. výrobku (plánované X reálné)
2.5 Hodnocení racionalizačních akcií
(= dodatek (apendix) k bodu zvratu)
= porovnávání 2 variant – existuje stávající způsob, který žádá určité variabilní náklady snaha o snížení N nová varianta
NC1 = N1 + N1.q NC1 = celk. N na variantu 1.
NC2 = N2 + N2.q
- 3 varianty:
QŽ = odpovídá množství za dobu životnosti té technologie, která je ovlivněna především dobou, po kterou je výrobek vyráběn
- př.: auto MB Škoda prováděla dodávky
2.1 Hospodářský výsledek podniku
HV = V – N + HV = zisk
- HV = ztráta
HV = souhrnný ukazatel hospodaření podniku usilující o dosažení zisku
V a N se dělí na:
1. provozní
- jsou spojeny se zákl. činností podniku – pravidelně se opakují
2. finanční
- různé finanční operace - výnosy z úroků, z CP – jsou z finanční činnosti
3. mimořádné
- z ostatních činností – ojediněle (např. pokuta, prodej opotřebovaného stroje, který účetně už žádnou hodnotu nemá, je odepsaný, ale prodejem získáme finanční prostředky)
- z jakého druhu činnosti se něco zaplatilo nebo něco přišlo
Zisk
= komplexní ukazatel
1) kriteriální
- slouží pro rozhodování
- když máme problém, do čeho investovat, zisk je kritériem
2) zisk je prostředkem nebo zdrojem akumulace
= zisk = zdroj pro financování
3) rozdělovací
- zejména pozitivní aspekt
- ze zisku plynou dividendy, ale platí se i daně z příjmů PO
4) motivační
2 formy zvyšování HV
1. skupina:
zvyšování výnosů – tvrdí to spíše teoretici, módní
snižování nákladů – těžké
- zjišťujeme ho s výkazem zisků a ztrát
- zjišťujeme ho za určité období – za uplynulý kalendářní rok problém – minulé období
Zisk = ekonomický (viz Mie)
účetní – z výkazu (= účetní dokument)
daňový – v přiznání k dani z příjmů
rentabilita = ziskovost zisk
x
x = např. celk. kapitál, vlastní kapitál, výnosy, tržby, N, cizí kapitál,…
- zahrnuje v sobě za určité období pozitivní i negativní stránky toho, co bylo zaúčtováno
2.2 Výkaz zisků a ztrát (= VzaZ)
= výsledovka
- podoba – předepsaná
- rozlišujeme – dnes v ČR
a) VZaZ ve zkráceném rozsahu (Výsledovka Úč POD 2 – 01)
b) VZaZ v plném rozsahu (Výsledovka ÚčPOD 2 – 01)
využití: pro finanční analýzu – viz později
pro mezipodnikové srovnání
ROZVAHA – zachycuje stav k urč. datu
VZaZ – zahrnuje informace za určité období
VZaZ – shrnuje V a N, zachycované ve fin. účetnictví a zjišťuje HV daného období jako jejich rozdíl
VZaZ – stará forma
N V
spotřeba materiálu tržby z prodeje výrobků (ze služeb)
mzdové N ostatní výnosy
odpisy
ostatní N
.
.
.
N celkem V celkem
HV = V – N
2.3 Výkaz CF
- zisk může být fiktivní
- zahrnuje příjmy a výdaje
- potřeba znát údaje o solventnosti a o tom, zda jsou peníze na zaplacení
= pohyb pen. prostředků
- existují 2 způsoby k sestavení výkazu CF:
a) přímá metoda
- vychází z UCE – z jednotl. účetních položek za určité kalendář. období se vyberou ty položky, které znamenají příjem nebo výdaj pen. prostředků (= určitý pohyb pen. prostředků)
b) nepřímá metoda
- vychází ze 2 dokumentů: z rozvahy, z výsledovky
- rozlišují se 3 činnosti:
a) provozní činnost – běžné aktivity
b) finanční – operace spojené s kapitálem v podobě peněz, CP
c) investiční – pořizujeme HIM nebo prodáváme
- přímá metoda je spjata s těmito 3 činnostmi, ale nepřímá metoda to má jinak
Zjednodušený schematický příklad
zadání: (vše v 1 měsíci)
nákup, výroba, prodej za 3 000,--
spotřeba mat. 1 400,--
mzdy 700,--
odpisy 300,--
platba – 70 % v tomto měsíci, 30 % v následujícím
Vyjádření v tabulce
Měsíc 1. 2. Σ
tržby (výnosy) 3000 0 3000
náklady 2400 0 2400
zisk 600 0 600
příjmy 2100 900 3000
výdaje 2100 - 2100
CF 0 900 900
- zjednodušení přímé metody
1. rok 2. rok … n-tý rok
1. TRŽBY
2. PROVOZNÍ N KROMĚ ODPISŮ
3. ODPISY
4. ZISK PŘED ZDANĚNÍM (1 – 2 – 3)
5. DAŇ (STANOVENÉ % PODLE ZÁKONA)
6. ZISK PO ZDANĚNÍ (4 – 5)
7. ODPISY (= 3)
8. ZMĚNA PRAC. KAPITÁLU (ZADÁNO + NEBO -)
CASH FLOW (6 + 7 +(-) 8) Z PROVOZNÍ ČINNOSTI
- všechny údaje musíme znát dopředu - velkou řadu musíme umět odhadnout
- odpisy - N, ale výdaje
Způsob zvyšování CF:
1. přesvědčit zákazníky, aby platili dříve – jak? - slevy z cen
2. prodat pohledávky (faktoring, forfaiting)
3. svým dodavatelům platit později
4. zvýšení cen
5. snížit režijní N a platby za ně, omezovat zásoby = nevázat peněžní prostředky v něčem, co k ničemu není
2.4 Analýza bodu zvratu (= bod vyrovnání)
= vztah mezi tržbami (ziskem), náklady a objemem výroby i cenou
- rozdělení na oblast ziskovou a neziskovou
označení:
N = náklady (celkové) v Kč
Q = objem výroby v ks
Z = zisk v Kč/ks nebo Kč
C = cena Kč/ks = konstantní
P = příjem (tržba) v Kč
FN = fixní náklady v Kč
VN = variabilní náklady v Kč/ks
N = FN + VN.Q …………přímka jdoucí z jisté výše FN
P = C.Q …………přímka jdoucí z počátku
QKRIt = QBZ …………když se P = N
- z uvedených rovnic lze tedy určit:
a) objem výroby odpovídající bodu zvratu
Qkr= FN
C – VN
b) bezpečnostní marže (= MARGIN OF SAFETY = MS)
MS = (QP - QKR)/QP QP = plánovaný (skutečný) objem produkce
c) objem výroby v ks za dané období, zabezpečující určitý min. požadovaný zisk
QzMIN = (FN + ZMIN)/(C – VN) ZMIN = min. zisk
d) limit variabilních nákladů na 1 ks výrobku
VN = C – FN/QKR
e) limit variabilních N na 1 ks výrobku při předpokladu určitého min. požadovaného zisku
VNzMIN = C - (FN + ZMIN)/QKR
f) min. cena 1 ks výrobku zajišťující minimální požadovaný zisk
Czmin = (FN + ZMIN)/Q + C
- vše lze odvodit z 1 rovnice
- slouží to pro rozhodování
zisk
= 1. výsledek činnosti celého podniku
= 2. rozdíl mezi cenou a N urč. výrobku (plánované X reálné)
2.5 Hodnocení racionalizačních akcií
(= dodatek (apendix) k bodu zvratu)
= porovnávání 2 variant – existuje stávající způsob, který žádá určité variabilní náklady snaha o snížení N nová varianta
NC1 = N1 + N1.q NC1 = celk. N na variantu 1.
NC2 = N2 + N2.q
- 3 varianty:
QŽ = odpovídá množství za dobu životnosti té technologie, která je ovlivněna především dobou, po kterou je výrobek vyráběn
- př.: auto MB Škoda prováděla dodávky
Manažerská ekonomika 1. Náklady,Odpisy,Daně a clo,Pojistné
1 NÁKLADY
1.1 Základní pojmy
Náklady
- řada definic
= ceny vstupů (vstupy = VF (A, L, K)
• práce – 2 kategorie:
- řídící - šéfové, manažeři
- výkon – podřízení
• kapitál – ve věcné podobně = kapit. svazky
- nemusí být přítomny všechny 3 faktory (u různých činností)
= peněžní vyjádření spotřebovaných vstupů (VF) – spotřebování VF by mělo být účelné a účelové
- neúčelným a neúčelovým vynaložením peněz by byla pokuta
Výnosy
HV = V – N HV + zisk
HV - zisk
= peněžní vyjádření výsledků plynoucí z činnosti provozování podniku
3 kategorie:
a) z provozní činnosti
- vyplývají z hlavního poslání podniku
- hlavní část: tržby z prodeje výrobků a služeb
b) z finanční činnosti
- spojeny s vlastnictvím finančních investic – s finančním trhem
c) z mimořádné činnosti
- prodej nepotřebných zásob nebo strojů, zařízení
Cash flow (CF)
příjem = faktické zvýšení stavu peněžních prostředků, které podnik má
X
výdaj = snížení stavu peněžních prostředků, které podnik má
1.2 Dělení nákladů
- různá kritéria
1. druhy N – určitý historický vývoj
a) N spojené se spotřebou VF = práce
- mzdy, ostatní osobní N, příspěvky na SZP (vycházejí z hodnoty mezd), příspěvky na státní politiku zaměstnanosti
b) N spojené se spotřebou hmotných prostředků
- materiál, energie, odpisy (= N vzniklé spotřeb. HIM), N spojené s využíváním služeb externích subjektů, úroky – pojistné, ostatní ( = paliva, přepravné, opravy, cestovné, pokuta, penále, daně, nájemné poplatky, manko, škoda,…)
2. účelové členění N
= dělení N podle účelu, k jakému je používáme
- pro různé účely – různé N
- účel se vztahuje k nositeli (objektu či subjektu) nákladu
-
existují 3 dvojice:
a) N technologické a N na obsluhu a řízení výroby
- technologické – bezprostředně spjaty s výrobou s přeměnou mat. a sur. ve výrobek
- na obsluhu a řízení – spjaty s činnostmi, aby hlavní výr. proces mohl existovat
b) N přímé X nepřímé
- přímé = lze přímo, přesně a průkazně kvantitativně přiřadit s objekty a výkony, s kterými příčinně souvisí
- nepřímé = požadavek formulovaný u přímých nelze přesně splnit - nepřímá metoda k určení
c) N jednicové X režijní
- jednicové – určujeme je ke vztahu ke zvolené jednici a umíme to určit
- režijní – na jednici je neumíme určit - jiná metoda
kalkulační jednice – ks, l, kg, m,…
- vykazují se v samostatných položkách
- 4 skupiny: zásobovací režie
výrobní režie zpravidla jsou zahrnuty do režie správní
správní
odbytová
d) N členěné ve vztahu k útvaru
- útvar = obecné označení jakéhokoli vnitropodnik. celku bez ohledu na jeho význam, velikost, postavení ( provoz, závod, dílna, pracoviště,…)
• hospodářské středisko
= vyšší kompletnější
= samostatně hospodařící útvar
- zjišťuje se zde HV
- musí mít plán N a V i jejich skutečné čerpání (např. u podniku: provoz, u školy: fakulty)
• nákladové středisko
= nižší
(např. u podniku: dílny,…)
- nezjišťuje se HV, pouze rozdíl mezi plán. a skutečnými N
3. v závislosti na změnách objemu výroby
a) fixní N (stálé) = FC - se změnou Q se nemění
b) variabilní (proměnné) – mění se změnou Q
nadproporciální rostou rychleji než Q
- nezdravé
fixní = mění se skokem (např. zavedením nového HIM)
problémy - členění na 5 skupin podle závislosti na změnách Q:
1. fixní - odpisy, pojistné
2. převážně fixní N
- existuje možnost, že se v urč. období změní
- každým rokem stejná částka – N na výzkum, vývoj, na reklamu
3. současně fixní a variabilní N – při zkoumání zjistíme, že mají 2 prvky:
- jako by byly stále stejné
-jako by se měnily v určité závislosti
např. N na údržbu
4. převážně variabilní
- je v nich zaveden určitý aspekt, že se mění se změnou Q, ale je tu ještě něco jiného
- jednicové nebo přímé mzdy, sociální N i DČR
5. jednoznačně se měnící
- jednicový materiál
1.3 Nákladová funkce
N = f (Q)
N = f (FC, VC) = f(FN,VN)
lin. fce…………..y = a + b . Q
kvadr. fce…….. y = a + bQ – c.Q2 = podproporc.
y =a + b.Q + c.Q2 = nadproporc.
- problém: určení konstant a, b
4 metody:
a) metoda klasifikační analýzy
b) metoda 2 období
c) bodový diagram
d) regresní a korelační analýzy – může posloužit i ke zjištění příslušné závislosti a hodnoty i pro nelineární funkce
ad c) bodový diagram
proloží se přímka
tg α = b
4 kroky:
1) vytvoření souřadného systému N, Q
2) zanesení bodů pro jednotl. množství
3) body proložíme přímkou metodou nejmenších čtverců
4) hodnota, kterou přímka protne je konstanta a z toho se odvodí b (tg α = b)
N = 314 + 27,5.Q
ad b) metoda 2 období
- k určení konstant a, b lineární nákladové fce vybereme 2 období s nejmenšími a největšími náklady
- z výběru vyloučíme měsíce s extrémními hodnotami – např. měsíc, kde byla celozávodní dovolená, únor – protože je nejkratší, měsíc – kdy se porouchal stroj
- údaje dáme do 2 rovnic: N1 = a + b.Q1
N2 = a + b.Q2
umíme vyřešit
N = 320 + 28. Q
ad a) klasifikační analýza
- píšeme nákladové druhy
- 2 sloupce – FC, VC
Nákl. druhy FC VC
…. x 0
….. 0 x
…..
ׁΣ FC VC
- každá nákladová položka se zařadí pouze do 2 sloupce
- úkolem je určit a, b
a = Σ VC
b = ? b.Q = Σ VC
b = Σ VC
Q
1.4 Odpisy
= peněžní vyjádření fyzického (i morální) opotřebení HIM a NIM
- opotřebení fyzické a morální souvisí s technickou úrovní
• fyzické - dá se určit
chátrání – potřeba prostředků na jejich obnovu
- promítá se do N - ke stanovení ceny
- zahrnuje se do N a vrací se nám v příjmech
• morální – diskutabilní
Vzorce pro odpisy
1) rovnoměrné odepisování
RO = roční odpisy ….Kč/rok
VC = vstupní cena ….Kč
DV = doba využívání …roky
DV = stanovená doba životnosti určité věci
- 2 možnosti: daná X odhadnutá
VC – dle zákona o DPH se za VC považuje:
a) PC = pořizovací cena = cena, za kterou jsme to koupili v určitém období
b) VN = vlastní N – ve vlastní režii – sami pro sebe
c) RC = reprodukční pořizovací cena
= cena, kterou přiřazujeme určité věci dávno pořízené v cenové relaci dnešní doby
DV – zahrnuje v sobě fyzické i morální opotřebení
roční odpisové procento = a
oprávky = Op = Σ odpisů
Op = Σ ROi
zůstatková cena = ZC – s časem klesá až do 0 , při prodeji je cena vyšší než 0!
ZC = VC – Op
2. přednáška
2) nerovnoměrné
- zrychlené - v prvních letech je % odpis urychlí a v posledních zpomalí
- nekončí to na nule jako u rovnoměrného
Odpisy:
1) jsou nákladem
2) nejsou výdajem, protože nesnižují stav peněžních prostředků
3) jsou zdrojem financování, neboť se vracejí v příjmech či tržbách - zahrnuli jsme je do ceny
1.4.1 Účetní odpisy
= jsou upraveny zákonem o UCE č. 563/91 Sb. ve znění pozdějších předpisů
- stanovuje pravidla (jak se odepisuje, co se odepisuje, zp. odepisování a jeho neměnnost po celo dobu)
- zákl. forma , kdy jde promítnutí odpisů do N (výkaz Z a Z)
X majetek nehm. se odepisuje nejpozději do 5-ti let
1.4.2 Daňové odpisy
31. 3 daň z příjmů
- jsou upraveny z. č. 586/92 Sb. ve znění pozd. předpisů (z. o příjmech)
- odpisování = zahrnování odpisů z hmot. a nehmot. maj., evidovaného v majetku účetní jednotky, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění a udržení tohoto příjmu
Technické zhodnocení
- zahrnuje rekonstrukci, modernizaci, nástavby a jiné úpravy, pokud je cena vyšší než 40 000,--
rekonstrukce
= zásahy do účelu (nebo jejich parametrů) hmotného majetku, které mají za následek změnu
modernizace
= rozšíření vybavenosti či použitelnosti majetku (př. stroj je doplněn o autom. řízení)
- dle zákonu se majetek dělí do 5 skupin:
Odpisová skupina Doba odepisování Příklady
1 4 autobus, os. automobily, počítač
2 6 prac. stroje, traktory, letadla – vydrží déle
3 12 výtahy, lodě, dopr. prostř., el. lokomotiva
4 20 budovy ze dřeva a lehkých hmot
5 30 budovy, haly – z betonu, železa
Zásada: To, co není uvedeno, se zařadí se odpisové skupiny 2
Roční odpisové sazby (v %) při rovnom. odpis.
Odpis. skupina V 1. roce Další roky
1 14,2 28,6
2 8,5 18,3
3 4,3 8,7
4 5,15 5,15
5 3,4 3,4
Pozn.: 3 x 28,6 + 14,2 = 100
5 x 18,3 + 8,5 = 100
- pořízeno v průběhu 1. roku
- v počátku je to těžké
Zrychlené odpisy
ROdalší = 2*ZC/koef. v dalších letech – doba odepisování
1. r VC/4 = 100/4 = 25 % v 1. roce odepíše 25 %, ZC = 75 %
2. r 2*ZC/5-1 = 2*75/4 = 37,5% v 2. roce PC = 37,5, odepíše 37,5 %
3. r 2*ZC/5-2 =2*37,5/3 = 25 %
4. r 2*ZC/5-3 = 2*12,5/2 = 12,5 %
Koef. pro zrychlené odepisování
Odpisová skupina v 1. roce Koef v dalších letech
1 4 5
2 6 7
3 12 13
4 20 21
50 30 31
neodepisuje se:
- zásoby, movitá umělecká díla, mov. i nemov. kulturní památky, pozemky, lesy, vody, inventarizační přebytky, nehm. majetek vložený do společnosti, ložiska nerostných surovin
Odpisy mohou být různé - ovlivnění HV - používat metodu daň. odpis, abych omezil rozdíl
1.5 Daně a clo
příjmy obyvatel
daňové nedaňové
daně přímé daně nepřímé - příspěvky do fondů (SZ, ZP)
- z příjmů FO, PO - univerzální = DPH - cla
- majetkové - selektivní - poplatky
- z nemovitosti - spotřební daň - ost. příjmy
- z převodu nem. - k ochraně životního prostředí
- dědická a darovací (v ČR se ještě nevyměřuje)
- silniční
1.5.1 Daně z pohledu podniku
Daň z příjmu
- daní se HV hrubý (před zdaněním)
- ovlivňuje ukazatele používané ve fin. analýze
Daň z nemovitosti
- platí se daň z pozemku a staveb
D. z převodu nem.
- z. 357/92 Sb. o dani dědické, dar. a převodu nem. ve znění pozd. předpisů
Daň silniční
- platí se za používání tuzem. komunikací dvoustopými silničními motorovými prostředky + přívěsy s českou SPZ, která slouží k podnikání
- neplatí se za: traktory a přívěsy, tříkolky, motocykly
DPH
- plátce, neplátce, 5 % (služby), 22 %
Daň spotřební
- z. č. 587/92 Sb., o spotř. daních ve znění pozd. předpisů
- pevnými částkami na jednotl. množství
- např. benzin na l
- výrobky zdaněny jednorázově
1.5.2 Clo a celnictví
clo
= poplatek, dávka za propuštění zboží přes státní hranici, který se vybírá podle předem stanovených pravidel na zákl. celního řízení
- má charakter veřejné dávky, kterou vybírá stát prostřednictvím správního úřadu CELNÍ ÚŘAD
3 fce cla
1. fiskální = zdroj příjmu do SR, hlavní fce
2. obchodně-politická
- k zabránění přílivu zboží do země
- vedlejší fce
3. cenotvorná
- cla se připočítávají k ceně zboží, za kterou ho prodávám
- vedl. fce
druhy cla:
1. dovozní
- nejběžnější, clu podléhá vše, co se dováží
2. vývozní
- používá se v daném čase
- v daném času potřebuje ČR vyvážet (PB pasivní)
3. vyrovnávací
- dotace zeměděl. produktů dovážených do ČR,
- jsou velkým konkurentem naší zemědělské výroby
4. odvetné
- někdo nás hospodářsky poškodil – vrátíme mu to
Reexport
= firma, N, doveze zboží, ale pokud je to tady dočasně uloženo (ve veřejném celním skladu) odpadá proclení - export do další země
výjimka: dovozního cla: co je v sel. sazebníku prohl., že nepodléhá clu
celní sazebník
- vydává se nařízením vlády
- sazby se mění
osoba, kt. dováží zboží, musí zboží přihlásit k proclení, vyplní JCD
celní sazby všeobecné – početně největší
smluvní – nižší
preferenční – vyplývají z více smluv mezi ČR a jinými státy
Celní orgány v ČR
1. Ministerstvo financí
2. Generální ředitelství cel v Praze
3. Celní ředitelství (v jednotl. teritoriích př. krajů)
4. celní úřady pohraniční (Mikulov, Břeclav, Náchod)
vnitrostátní (vnitrozemské) – Pce, Cr
celní pohraniční pásmo
- je částí celního území (celá ČR)
- vzdušná čára – 25 km od hranic
- nebo letecky 25 km od letiště (v Praze)
Celní úřad:
1) vyměřuje a vybírá clo daně a popl. vyměřované cel. orgány
a) DPH, silniční, spotřební
2) kontrola dokladů potřebných k dovozu, vývozu nebo transitu zboží dle zvl. předpisů
+ činí opatření, pokud něco není v pořádku
3) vedení evidence a kontrolování zboží
1.6 Pojistné
1.6.1 Zdravotní pojištění
pojištění
- zaměstnanec a zaměstnavatel poskytuje do fondu
- na ZP – u lékaře, v nemocnici
= N na léčení
1.6.2 Pojištění na sociální zabezpečení
3 části:
1) nemocenské pojištění
- na úhrady ztráty výdělku pro nemoc
- nižší než výdělek
2) důchodové pojištění
- na starobní, invalidní
3) příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Zaměstnanec zaměstnavatel Σ
ZP 4,5 9,0 13,5
SP 8,0 26,0 34,0
- nemocenské 1,1 3,3 4,4
- důchodové 6,5 19,5 26,0
- zaměstnanost 0,4 3,2 3,6
Σ 12,5 % 35 % 47,5 %
Pojištění rizik (při podnikání)
- živelné pojištění, poj. pro případ odcizení, poj. pro případ vandalismu, poj. skla (výkl. skříně), poj. strojů, elektroniky vnitrost. přepravy poj. při přepravě, zahr. přepravy, pro případ přerušení nebo omezení provozu N, poj. za škodu způsobenou hl. výrobkem, poj. odpovědnosti za škodu způsobenou managementem společnosti, odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání,provozovatele zdravotnického zařízení, poj. profesní zodpovědnosti, odp. mezin. silničního dopravce, motor. vozidel, stavebních a montážních rizik, poj. celního dluhu
1.1 Základní pojmy
Náklady
- řada definic
= ceny vstupů (vstupy = VF (A, L, K)
• práce – 2 kategorie:
- řídící - šéfové, manažeři
- výkon – podřízení
• kapitál – ve věcné podobně = kapit. svazky
- nemusí být přítomny všechny 3 faktory (u různých činností)
= peněžní vyjádření spotřebovaných vstupů (VF) – spotřebování VF by mělo být účelné a účelové
- neúčelným a neúčelovým vynaložením peněz by byla pokuta
Výnosy
HV = V – N HV + zisk
HV - zisk
= peněžní vyjádření výsledků plynoucí z činnosti provozování podniku
3 kategorie:
a) z provozní činnosti
- vyplývají z hlavního poslání podniku
- hlavní část: tržby z prodeje výrobků a služeb
b) z finanční činnosti
- spojeny s vlastnictvím finančních investic – s finančním trhem
c) z mimořádné činnosti
- prodej nepotřebných zásob nebo strojů, zařízení
Cash flow (CF)
příjem = faktické zvýšení stavu peněžních prostředků, které podnik má
X
výdaj = snížení stavu peněžních prostředků, které podnik má
1.2 Dělení nákladů
- různá kritéria
1. druhy N – určitý historický vývoj
a) N spojené se spotřebou VF = práce
- mzdy, ostatní osobní N, příspěvky na SZP (vycházejí z hodnoty mezd), příspěvky na státní politiku zaměstnanosti
b) N spojené se spotřebou hmotných prostředků
- materiál, energie, odpisy (= N vzniklé spotřeb. HIM), N spojené s využíváním služeb externích subjektů, úroky – pojistné, ostatní ( = paliva, přepravné, opravy, cestovné, pokuta, penále, daně, nájemné poplatky, manko, škoda,…)
2. účelové členění N
= dělení N podle účelu, k jakému je používáme
- pro různé účely – různé N
- účel se vztahuje k nositeli (objektu či subjektu) nákladu
-
existují 3 dvojice:
a) N technologické a N na obsluhu a řízení výroby
- technologické – bezprostředně spjaty s výrobou s přeměnou mat. a sur. ve výrobek
- na obsluhu a řízení – spjaty s činnostmi, aby hlavní výr. proces mohl existovat
b) N přímé X nepřímé
- přímé = lze přímo, přesně a průkazně kvantitativně přiřadit s objekty a výkony, s kterými příčinně souvisí
- nepřímé = požadavek formulovaný u přímých nelze přesně splnit - nepřímá metoda k určení
c) N jednicové X režijní
- jednicové – určujeme je ke vztahu ke zvolené jednici a umíme to určit
- režijní – na jednici je neumíme určit - jiná metoda
kalkulační jednice – ks, l, kg, m,…
- vykazují se v samostatných položkách
- 4 skupiny: zásobovací režie
výrobní režie zpravidla jsou zahrnuty do režie správní
správní
odbytová
d) N členěné ve vztahu k útvaru
- útvar = obecné označení jakéhokoli vnitropodnik. celku bez ohledu na jeho význam, velikost, postavení ( provoz, závod, dílna, pracoviště,…)
• hospodářské středisko
= vyšší kompletnější
= samostatně hospodařící útvar
- zjišťuje se zde HV
- musí mít plán N a V i jejich skutečné čerpání (např. u podniku: provoz, u školy: fakulty)
• nákladové středisko
= nižší
(např. u podniku: dílny,…)
- nezjišťuje se HV, pouze rozdíl mezi plán. a skutečnými N
3. v závislosti na změnách objemu výroby
a) fixní N (stálé) = FC - se změnou Q se nemění
b) variabilní (proměnné) – mění se změnou Q
nadproporciální rostou rychleji než Q
- nezdravé
fixní = mění se skokem (např. zavedením nového HIM)
problémy - členění na 5 skupin podle závislosti na změnách Q:
1. fixní - odpisy, pojistné
2. převážně fixní N
- existuje možnost, že se v urč. období změní
- každým rokem stejná částka – N na výzkum, vývoj, na reklamu
3. současně fixní a variabilní N – při zkoumání zjistíme, že mají 2 prvky:
- jako by byly stále stejné
-jako by se měnily v určité závislosti
např. N na údržbu
4. převážně variabilní
- je v nich zaveden určitý aspekt, že se mění se změnou Q, ale je tu ještě něco jiného
- jednicové nebo přímé mzdy, sociální N i DČR
5. jednoznačně se měnící
- jednicový materiál
1.3 Nákladová funkce
N = f (Q)
N = f (FC, VC) = f(FN,VN)
lin. fce…………..y = a + b . Q
kvadr. fce…….. y = a + bQ – c.Q2 = podproporc.
y =a + b.Q + c.Q2 = nadproporc.
- problém: určení konstant a, b
4 metody:
a) metoda klasifikační analýzy
b) metoda 2 období
c) bodový diagram
d) regresní a korelační analýzy – může posloužit i ke zjištění příslušné závislosti a hodnoty i pro nelineární funkce
ad c) bodový diagram
proloží se přímka
tg α = b
4 kroky:
1) vytvoření souřadného systému N, Q
2) zanesení bodů pro jednotl. množství
3) body proložíme přímkou metodou nejmenších čtverců
4) hodnota, kterou přímka protne je konstanta a z toho se odvodí b (tg α = b)
N = 314 + 27,5.Q
ad b) metoda 2 období
- k určení konstant a, b lineární nákladové fce vybereme 2 období s nejmenšími a největšími náklady
- z výběru vyloučíme měsíce s extrémními hodnotami – např. měsíc, kde byla celozávodní dovolená, únor – protože je nejkratší, měsíc – kdy se porouchal stroj
- údaje dáme do 2 rovnic: N1 = a + b.Q1
N2 = a + b.Q2
umíme vyřešit
N = 320 + 28. Q
ad a) klasifikační analýza
- píšeme nákladové druhy
- 2 sloupce – FC, VC
Nákl. druhy FC VC
…. x 0
….. 0 x
…..
ׁΣ FC VC
- každá nákladová položka se zařadí pouze do 2 sloupce
- úkolem je určit a, b
a = Σ VC
b = ? b.Q = Σ VC
b = Σ VC
Q
1.4 Odpisy
= peněžní vyjádření fyzického (i morální) opotřebení HIM a NIM
- opotřebení fyzické a morální souvisí s technickou úrovní
• fyzické - dá se určit
chátrání – potřeba prostředků na jejich obnovu
- promítá se do N - ke stanovení ceny
- zahrnuje se do N a vrací se nám v příjmech
• morální – diskutabilní
Vzorce pro odpisy
1) rovnoměrné odepisování
RO = roční odpisy ….Kč/rok
VC = vstupní cena ….Kč
DV = doba využívání …roky
DV = stanovená doba životnosti určité věci
- 2 možnosti: daná X odhadnutá
VC – dle zákona o DPH se za VC považuje:
a) PC = pořizovací cena = cena, za kterou jsme to koupili v určitém období
b) VN = vlastní N – ve vlastní režii – sami pro sebe
c) RC = reprodukční pořizovací cena
= cena, kterou přiřazujeme určité věci dávno pořízené v cenové relaci dnešní doby
DV – zahrnuje v sobě fyzické i morální opotřebení
roční odpisové procento = a
oprávky = Op = Σ odpisů
Op = Σ ROi
zůstatková cena = ZC – s časem klesá až do 0 , při prodeji je cena vyšší než 0!
ZC = VC – Op
2. přednáška
2) nerovnoměrné
- zrychlené - v prvních letech je % odpis urychlí a v posledních zpomalí
- nekončí to na nule jako u rovnoměrného
Odpisy:
1) jsou nákladem
2) nejsou výdajem, protože nesnižují stav peněžních prostředků
3) jsou zdrojem financování, neboť se vracejí v příjmech či tržbách - zahrnuli jsme je do ceny
1.4.1 Účetní odpisy
= jsou upraveny zákonem o UCE č. 563/91 Sb. ve znění pozdějších předpisů
- stanovuje pravidla (jak se odepisuje, co se odepisuje, zp. odepisování a jeho neměnnost po celo dobu)
- zákl. forma , kdy jde promítnutí odpisů do N (výkaz Z a Z)
X majetek nehm. se odepisuje nejpozději do 5-ti let
1.4.2 Daňové odpisy
31. 3 daň z příjmů
- jsou upraveny z. č. 586/92 Sb. ve znění pozd. předpisů (z. o příjmech)
- odpisování = zahrnování odpisů z hmot. a nehmot. maj., evidovaného v majetku účetní jednotky, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění a udržení tohoto příjmu
Technické zhodnocení
- zahrnuje rekonstrukci, modernizaci, nástavby a jiné úpravy, pokud je cena vyšší než 40 000,--
rekonstrukce
= zásahy do účelu (nebo jejich parametrů) hmotného majetku, které mají za následek změnu
modernizace
= rozšíření vybavenosti či použitelnosti majetku (př. stroj je doplněn o autom. řízení)
- dle zákonu se majetek dělí do 5 skupin:
Odpisová skupina Doba odepisování Příklady
1 4 autobus, os. automobily, počítač
2 6 prac. stroje, traktory, letadla – vydrží déle
3 12 výtahy, lodě, dopr. prostř., el. lokomotiva
4 20 budovy ze dřeva a lehkých hmot
5 30 budovy, haly – z betonu, železa
Zásada: To, co není uvedeno, se zařadí se odpisové skupiny 2
Roční odpisové sazby (v %) při rovnom. odpis.
Odpis. skupina V 1. roce Další roky
1 14,2 28,6
2 8,5 18,3
3 4,3 8,7
4 5,15 5,15
5 3,4 3,4
Pozn.: 3 x 28,6 + 14,2 = 100
5 x 18,3 + 8,5 = 100
- pořízeno v průběhu 1. roku
- v počátku je to těžké
Zrychlené odpisy
ROdalší = 2*ZC/koef. v dalších letech – doba odepisování
1. r VC/4 = 100/4 = 25 % v 1. roce odepíše 25 %, ZC = 75 %
2. r 2*ZC/5-1 = 2*75/4 = 37,5% v 2. roce PC = 37,5, odepíše 37,5 %
3. r 2*ZC/5-2 =2*37,5/3 = 25 %
4. r 2*ZC/5-3 = 2*12,5/2 = 12,5 %
Koef. pro zrychlené odepisování
Odpisová skupina v 1. roce Koef v dalších letech
1 4 5
2 6 7
3 12 13
4 20 21
50 30 31
neodepisuje se:
- zásoby, movitá umělecká díla, mov. i nemov. kulturní památky, pozemky, lesy, vody, inventarizační přebytky, nehm. majetek vložený do společnosti, ložiska nerostných surovin
Odpisy mohou být různé - ovlivnění HV - používat metodu daň. odpis, abych omezil rozdíl
1.5 Daně a clo
příjmy obyvatel
daňové nedaňové
daně přímé daně nepřímé - příspěvky do fondů (SZ, ZP)
- z příjmů FO, PO - univerzální = DPH - cla
- majetkové - selektivní - poplatky
- z nemovitosti - spotřební daň - ost. příjmy
- z převodu nem. - k ochraně životního prostředí
- dědická a darovací (v ČR se ještě nevyměřuje)
- silniční
1.5.1 Daně z pohledu podniku
Daň z příjmu
- daní se HV hrubý (před zdaněním)
- ovlivňuje ukazatele používané ve fin. analýze
Daň z nemovitosti
- platí se daň z pozemku a staveb
D. z převodu nem.
- z. 357/92 Sb. o dani dědické, dar. a převodu nem. ve znění pozd. předpisů
Daň silniční
- platí se za používání tuzem. komunikací dvoustopými silničními motorovými prostředky + přívěsy s českou SPZ, která slouží k podnikání
- neplatí se za: traktory a přívěsy, tříkolky, motocykly
DPH
- plátce, neplátce, 5 % (služby), 22 %
Daň spotřební
- z. č. 587/92 Sb., o spotř. daních ve znění pozd. předpisů
- pevnými částkami na jednotl. množství
- např. benzin na l
- výrobky zdaněny jednorázově
1.5.2 Clo a celnictví
clo
= poplatek, dávka za propuštění zboží přes státní hranici, který se vybírá podle předem stanovených pravidel na zákl. celního řízení
- má charakter veřejné dávky, kterou vybírá stát prostřednictvím správního úřadu CELNÍ ÚŘAD
3 fce cla
1. fiskální = zdroj příjmu do SR, hlavní fce
2. obchodně-politická
- k zabránění přílivu zboží do země
- vedlejší fce
3. cenotvorná
- cla se připočítávají k ceně zboží, za kterou ho prodávám
- vedl. fce
druhy cla:
1. dovozní
- nejběžnější, clu podléhá vše, co se dováží
2. vývozní
- používá se v daném čase
- v daném času potřebuje ČR vyvážet (PB pasivní)
3. vyrovnávací
- dotace zeměděl. produktů dovážených do ČR,
- jsou velkým konkurentem naší zemědělské výroby
4. odvetné
- někdo nás hospodářsky poškodil – vrátíme mu to
Reexport
= firma, N, doveze zboží, ale pokud je to tady dočasně uloženo (ve veřejném celním skladu) odpadá proclení - export do další země
výjimka: dovozního cla: co je v sel. sazebníku prohl., že nepodléhá clu
celní sazebník
- vydává se nařízením vlády
- sazby se mění
osoba, kt. dováží zboží, musí zboží přihlásit k proclení, vyplní JCD
celní sazby všeobecné – početně největší
smluvní – nižší
preferenční – vyplývají z více smluv mezi ČR a jinými státy
Celní orgány v ČR
1. Ministerstvo financí
2. Generální ředitelství cel v Praze
3. Celní ředitelství (v jednotl. teritoriích př. krajů)
4. celní úřady pohraniční (Mikulov, Břeclav, Náchod)
vnitrostátní (vnitrozemské) – Pce, Cr
celní pohraniční pásmo
- je částí celního území (celá ČR)
- vzdušná čára – 25 km od hranic
- nebo letecky 25 km od letiště (v Praze)
Celní úřad:
1) vyměřuje a vybírá clo daně a popl. vyměřované cel. orgány
a) DPH, silniční, spotřební
2) kontrola dokladů potřebných k dovozu, vývozu nebo transitu zboží dle zvl. předpisů
+ činí opatření, pokud něco není v pořádku
3) vedení evidence a kontrolování zboží
1.6 Pojistné
1.6.1 Zdravotní pojištění
pojištění
- zaměstnanec a zaměstnavatel poskytuje do fondu
- na ZP – u lékaře, v nemocnici
= N na léčení
1.6.2 Pojištění na sociální zabezpečení
3 části:
1) nemocenské pojištění
- na úhrady ztráty výdělku pro nemoc
- nižší než výdělek
2) důchodové pojištění
- na starobní, invalidní
3) příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Zaměstnanec zaměstnavatel Σ
ZP 4,5 9,0 13,5
SP 8,0 26,0 34,0
- nemocenské 1,1 3,3 4,4
- důchodové 6,5 19,5 26,0
- zaměstnanost 0,4 3,2 3,6
Σ 12,5 % 35 % 47,5 %
Pojištění rizik (při podnikání)
- živelné pojištění, poj. pro případ odcizení, poj. pro případ vandalismu, poj. skla (výkl. skříně), poj. strojů, elektroniky vnitrost. přepravy poj. při přepravě, zahr. přepravy, pro případ přerušení nebo omezení provozu N, poj. za škodu způsobenou hl. výrobkem, poj. odpovědnosti za škodu způsobenou managementem společnosti, odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání,provozovatele zdravotnického zařízení, poj. profesní zodpovědnosti, odp. mezin. silničního dopravce, motor. vozidel, stavebních a montážních rizik, poj. celního dluhu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)