P a n o n s k á p á n e v

lokalita: PANONONSKÁ NÍŽINA – Šturmovci
- lužní les
- izolovaná lokalita
- SZ Ptujské jezero
- měkký luh: na břehu toku, naplaveniny, topoly, břízy, olše
- tvrdý luh: jilmy, duby
- byliny – sezónní dynamika
- jaro – bledule jarní, blatouch bahenní, …
- léto – velké druhy – kopřiva, pýr, ostružník,..
- stromy – topol bílý, habrovec, vrby, akát bílý


a) botanika
• svída krvavá
• javor babyka
• děhel lesní
• chmel otáčivý – ze samičích květů se vyrábí pivo
• třtina křovištní
• válečka prapořitá
• ambrózie ambróziolistá – č. hvězdicovité
• psineček obrovský
• devaterník penízkovitý
• chrpa luční
• svízel bílý
• pýr plazivý
• ovsík vyvýšený
• jetel chlumní
• třezalka tečkovaná
• chrastavec rolní
• pryšec obecný
• vinná réva
• svízel přítula
• vlčí mák
• štírovník růžkatý
• šalvěj luční
• zeměžluč spanilá
• česnek zelinný
• vikev ptačí
• rudohlávek jehlancovitý –orchidej
• kopretina bílá
• ocún jesenní
• třeslice prostřední
• rozchodník šestiřadý
• vrbina obecná
• hrachor luční
• zlatovlásek zlatý
• ptačí zob obecný
• mydlice lékařská – dříve se z ní vyrábělo domácí mýdlo
• vrba bílá – pruty na výrobu košíků
• řebříček obecný
• řeřicha rumní
• pupalka dvouletá – protáhlé štíhlé plody, kvete odpoledne a večer , č. pupalkovité
• netykavka žlaznatá – červené květy, podél toku řek


b) obratlovci
 žluva hajní
 bažant obecný – hlasový projev

c) bezobratlí
 cvrček polní
 okáč bojínkový
 nesytka sršňová – mimikry (sršeň)
 kobylka luční
 kozlíček úzkoštítý
 pěnodějka obecná
 šidélko proužkované
 zlatohlávek huňatý
 zlatohlávek zlatý
Cíl terénního cvičení byl splněn – seznámili jsme se s geologií, botanikou a výskytem bezobratlých a obratlovců ve Slovinsku. Velmi mě zaujala zdejší příroda ( hory, vodopády, řeky, lesy…). Okouzlila mne natolik, že se sem rád vrátím a projedu si celé Slovinsko ještě jednou. I počasí stálo na naší straně a proto jsme si cvičení všichni bez potíží užili. Celkově hodnotím terénní cvičení za velmi vydařené, když devět dní se zdálo dlouhé.

lokalita: JEZERA VE FIESI

- sladká voda
- hloubka až 6,5 m
- 1989 vyhlášeno přírodní památkou
- v seznamu dědictví Slovinska

a) botanika
• břečťan vždyzelený
• bez černý
• ostřice převislá
• Thamus communis


b) obratlovci
 želva bahenní

– brakická voda (spojeno s mořem)

a) botanika
• ostružník jilmolistý
• morušovník bílý
• morušovník černý
• mirabelka

b) obratlovci
 želva nádherná
 slunečnice pestrá
 živorodka komáří

c) bezobratlí
 vážka červená
 šidélko ruměnné
 šídlo královské
 šídlo velké
 vážka černořitná
 krevetka prosvítavá


lokalita: POBŘEŽÍ JADERSKÉHO MOŘE

a) geologie
- vrstevnatý vzhled – klify – flyšové (střídání pískovce a slínovce)Chorvatsko vápence
- flyš vznikl suchozemskou sedimentací
- činností řek ostrohranné kameny X kameny na pláži zaoblené (příliv a odliv)

b) botanika
• žumara nízká – palma
• tamaryšek
• pýr přímořský
• vítečník sítinovitý
• jitrocel přímořský
• ruj vlasatá
• Blackstonia perfoliata
• Phitosporum tiba
• čilimníkovec černající
• Pistacia lentisus
• zmarlika Jidášova
• jehlice trnitá
• dub cesmínolistý
• magnólie velkokvětá
• Centrantus ruber
• artyčok
• cedr atlantský
• Punica granatum
• šalvěj lékařská
b) obratlovci
 ještěrka zední

c) bezobratlí
 běloskvrnáč pampeliškový
 roháč obecný

Lokalita: AKVÁRIUM PIRAN

Přehled bezobratlých
latinsky česky

Adamsia palliata sasanka plášťová
Aiptasia mutabilis sasanka měnivá
Anemonia sulcata sasanka hnědá
Arca noae návka Noemova
Astraea rugosa donka dalmátská
Cassidaria echinophora šišan uzlinatý
Cerianthus membranaceus červnatec sasankový
Cladocora caespitosa útesovník protáhlý
Cucumaria planci sumýš Plankův
Dromia vulgaris krab hřbetonohý
Echinaster sepositus hvězdice vzácná
Echinus melo ježovka zaoblená
Eriphia spinifrons krab žlutý
Galathea strigosa polokrab ostnitý
Geodia cydonium houba
Haliotis lamellosa ušeň mořská
Holothuria tubulosa sumýš obecný
Homaruegammarus humr evropský
Chlamys flexuosa hřebenatka
Litophaga litophaga datlovka vrtavá
Maja squinado krab pavoučí
Marthasterias glacialis hvězdice lední
Mitra zona čepicovka pruhovaná
Ophioderma longicauda hadice dlouhoramenná
Ophiothrix fragilis hadice křehká
Ostreva edulis ústřice jedlá
Ozaena moschata chobotnice pižmová
Paguristes oculatus poustevníček
Palinurus vulgaris langusta obecná
Pecten jacobaeus hřebenatka jakubská
Ragactis pulchra sasanka
Sepia officinalis sépie obecná
Squilla mantis strašek kudlankový
Suberites domuncula houba domečková
Tethya aurantiaca houba pomerančová
Velus verrucosa zaděnka jedlá

Navíc:
- Dendrodoris limbata
- Astropecten spinulosus
- Vermetus arenarius
- Astacus gammarus
- Astropetien spinuiosus
- Mytilus galloprovincialis


Přehled strunatců
latinsky česky

Alopias vulpinus liškoun obecný
Anguilla anguilla úhoř říční
Blennius ocellaris slizoun okatý
Cantharus cantharus kantara
Conger conger úhoř(ovec) mořský
Coris julis kněžík duhový
Crenilabrus ocellatus pyskoun
Dicentrarchus (Morone) labrax morčák chutný
Diplodus (Puntazzo) puntazzo mořan okounovitý (kanic ostrohl.)
Diplodus anullaris mořan světloploutvý
Diplodus sargus mořan přínopruhý
Diplodus vulgaris mořan obecný
Gobius paganellus hlaváč pestrý
Halocynthia papillosa sumka červená
Hippocampus hippocampus koníček obecný
Chromis chromis tmavec (sapín) hnědý
Labrus merula pyskoun tmavý
Mugil cephalus cípal hlavatý
Mullus barbatus parmice nachová
Muraena helena muréna obecná
Oblada melanura oblada obecná
Pagellus erythrinus ružich červený
Phallusia mammilata sumka hrbolatá
Pleuronectes (Platichthys) flesus platýs malý
Raja miraletus rejnok čtyřoký
Sarda salpa okáč (očnatec) obecný
Sciaena (Johnius) umbra smuha tmavá
Sciaena cirrhosa smuha bradavičnatá
Scorpaena porcus ropušnice
Scyliorhinus canicula máčka skvrnitá
Serranus hepatus kanic hnědý (hnědopruhý)
Serranus scriba kanic písmenkový
Sparus aurata pražman zlatý
Squalus acanthias ostroun obecný
Syngnathus acus jehla hranatá
Torpedo marmorata parejnok elektrický
Trachinus draco ostnatec velký
Tursiops truncatus delfín skákavý
Uranoscopus scaber nebehled obecný


Navíc:
- Crenilabrus pavo
- Gobius cruentatus
- Blennius gattorugine
- Crenilabrus scina
- Charax puntazzo
- Onos mediterraneus
- Johnius ambra
- Pagelus centrodontus
- Boops salpa
- Pagellus mormypus


Podpora článku:
ohebné kloubové plastové hadice

Z á p a d n í K a r a v a n k y

lokalita: MEDITERÁNNÍ FAUNA A FLORA V IZOLE A OKOLÍ

a) botanika
• Arundo donax
• jasan zimnář – roste i u nás
• cypřiš vždyzelený
• chřest pichlavý – asparágus
• pýr přímořský
• plamének plotní
• tařice rolní
• čirok
• podražec křovištní – č. podražcovité
• ostružiník jilmolistý
• ožanka Kalamandra
• česnek medvědí
• čičorka pestrá
• horčík jestřábníkolistý
• kozí brada
• fíkovník smokvoň
• pajasan žláznatý
• rmen rakouský
• kakost okrouhlolistý
• žumara nízká – palma
• rozmarýna lékařská
• komule Davidova – č. komulovité, světle fialové nebo bílé květy
• vavřín zdobný (bobkový list)
• bobkovišeň
• áron alpský – jednoděložná rostlina
• hrachor hlíznatý
• přeslička největší
• pýr pobřežní
• slanorožec obecný
• řepa přímořská – dvouletá rostlina, předek našich kultivarů
• ostrožka stračka
• mišpule německá
• borovice pinie


b) obratlovci
 rorýs obecný
 racek chechtavý
 zvonohlík zahradní
 volavka stříbřitá


c) bezobratlí
 žížala obecná
 páteříček žlutý
 okáč bojínkový
 okáč voňavkový
 okáč šedokřídlý
 otakárek fenyklový
 žluťásek čilimníkový
 žluťásek čičořečkový
 nosorožík kapucínek
 dlouhozobka svízelová – motýl denní
 cikáda

JADERSKÉ MOŘE

a) botanika
• Padina pavonica

b) obratlovci
 koníček mořský
 racek chechtavý

c) bezobratlí
 krab mořský
 medúza
 kyjovka
 rak poustevníček
 sépie – kost
 slávky
 hřebenatky




7. den 27.6.06 – J a d e r s k é m o ř e

lokalita: MEDITERÁNNÍ FAUNA A FLORA V PIRANU A OKOLÍ

a) botanika
• vavřín zdobný (bobkový list)
• cypřiš vždyzelený
• Arundo donax
• žumara nízká
• ořešák královský
• drnavec židovský – kopřivovitá rostlina, malé zelené květy
• bez chebdí
• bobkovišeň
• paulonie plstnatá
• cedr atlantský
• fenyk lsladký
• rozmarýn lékařský
• olivovník evropský
• pelyněk bílý
• fíkovník smokvoň
• borovice halepská
• borovice pinie
• mořena barvířská
• Coronilla emerus (čičorka)
• pajasan žláznatý

b) bezobratlí
 cikáda – svlečka
 otakárek ovocný

POSTOJEHSKÁ JESKYNĚ

a) geologie
 vznikla ve vápenci (vytvořil před 70 milióny let) v křídě
 v terciénu se moře stáhlo a na pevnině se začaly krasové procesy
 v pliocénu (před 3 milióny let) – povrchové řeky vsakují do vápence a pod zemí odtékají do tehdejšího panonského moře (jeho zbytek dnes Černé moře)
 ponorné řeky vytvořily podzemní chodby ve třech výškách – nejstarší suché jsou nejvýše, nejmladší jsou vodní cesty (tvarované řekou Pivkou)
 nejmenší krápníky jsou trubičky a stalaktity ( vysejí ze stropu)
 největší jsou stalagmity a sintrové kopce (rostou z pevné půdy)
 na stěnách jsou sintrové závěsy
 barva krápníků závislá na různých příměsích (do červena je obarví krasová hlína bohatá na oxidy železa, černou a šedivou barvu způsobují oxidy manganu)
 21 km dostupných chodeb ve dvou patrech
 růst krápníků-1-10 mm za rok, některé 1 mm za 100 let
 největší dóm je Kongresna dvorana – koncerty, bazén s macarátem jeskynním
 turistická část dlouhá 5 km ( 3,5 km vláčkem+1,5 km pěšky)
 teplota v jeskyni 8-10 °C

VIVÁRIUM

a) geologie
 nejspodnější vrstva – flyš – základ řeka Pivka
 vrstevnaté štěrky, brekcie
 vrstvy sintrů – teplejší ledová doba
 vápencový štěrk – kosti jeskynního medvěda
 jílovité vrstvy
 krápníky vznikly před 15 000 lety


b) obratlovci
 macarát jeskynní – slepý, dýchá zevními žábry, živí se mikroskopicky malými tvory,
rozmnožuje se vajíčky, chráněn
 kuna skalní



c) bezobratlí
 koník jeskynní
 střevlík jeskynní
 Leptodirus hochenwartii
 stinka
 krevetka
 blešivec
 jeskynní mlži – podobní slávkám
 píďalka jeskynní
 můra sklepní
 štír jeskynní

K l a s i c k ý k r a s

Lokalita: MUZEUM V DOLEJNEM JEZERU - maketa Cerknického jezera
- Cerknické jezero je obklopeno Javorníky, Slivnicí
- geol. zlom- propustný vápenec, nepropustný dolomit
- velké množství ryb – např. lín obecný, perlín ostrobřichý, kapr obecný, mník jednovousý, okoun říční
- jezero je krasový div
- žije 230 druhů ptáků
- vysoušení jezera probíhá dvěma směry
- na začátku 20. století snaha jezero vysušit
- 1954 postaveny jezy – ryby mohou přečkávat období sucha


lokalita: CERKNICKÉ JEZERO

a) botanika
• skřípinec jezerní – roste ve vodě
• chrastice rákosovitá
• ostřice pobřežní
• blatouch bahenní
• bledule letní
• rdesno obojživelné
• stolístek klasnatý
• máta rolní
• jetel luční

molinion – střídavé zatápění území:
• bukvice lékařská
• jetel chlumní
• ostřice převislá
• zvonek klubkatý
• kručinka barvířská
• měřík bahenní
• rdest vzplývavý
• skřípinec jezerní
• stulík žlutý

b) obratlovci (viz nahoře)
 + skokan zelený

c) bezobratlí
 šidélko větší – tmavé tělo s modrým zadečkem
 šidélko rudoočko – červené oči, proužkované
 vážka černořitá – černý zadeček
 šidélko ruměnné
 pijavice koňská
 plovatka bahenní

lokalita: KOPEC SLIVNICA (1114 m)

Klasický kras – 3 města trojúhelník
- Babno polje
- Loška dolina
- Cerknicke polje
- Rakniško polje
- Planinsko pole
- Lublansko polje

a) botanika
• kakost lysý
• kakost krvavý
• kýchavice bílá Lobelova
• jarmanka větší
• tymoj širokolistý
• ovsík vyvýšený
• smedník jelení
• volovec vrbolistý
• šalvěj luční
• tymol smedníkolistý
• lilie cibulkonosná
• vikev ptačí
• pryskyřník zlatožlutý
• jetel chlumní
• jetel alpínský
• úročník bolhoj mnoholistý
• mateřídouška malá
• mateřídouška vejčitá
• zvonek klubkatý
• chrastavec rolní
• kozí brada
• bílojetel německý
• pryšec chvojka
• smělek štíhlý
• jestřábník chlupatý
• devaterník velkokvětý
• sinokvět měkký
• třezalka tečkovaná
• tolita lékařská
• lilie kraňská
• růže alpská
• hlavinka horská – orchidej
• pětiprstka žežulní
• tužebník obecný
• čistec přímý
• medovník meduňkolistý
• pcháč lepkavý
b) obratlovci
 ještěrka zední
 káně lesní


c) bezobratlí
 přástevník medvědí
 kobylka zavalitá
 bělásek ovocný
 otakárek ovocný
 otakárek fenyklový
 ovád velký

ALPSKÝ PRŮSMYK VRŠIČ -1611 m

a) botanika
• buk lesní
• pěchava vápnomilná
• vřesovec pleťový
• čemeřice černá
• stokroč alpský
• vítod hořký
• dvojštítek sladkoplodý
• lipnice alpská
• hořec jarní
• Rhodothamnus
• ostřice tenká
• dryádka osmiplátečná
• tučnice alpská
• violka dvoukvětá
• krtičník hlíznatý
• kozlík trojný
• jeřáb mišpule
• rozrazil bezlistý
• jalovec obecný
• rožec alpský
• pěnišník chlupatý
• mochna zlatá
• devaterník penízkovitý
• mateřídouška alpská
• podbělice lesní
• protěž alpská
• úrazník skalní

hřeben:
• všivec živorodý
• kakost lesní
• silenka bezlodyžná
• mochna lesklá
• ostřice tenká
• lipnice alpská
• rozrazil bezlistý
• devaterník alpský
• silenka bezlodyžná
• pomněnka alpská

b) obratlovci
 kavče žlutozobé
 sýc rousný
 krtek obecný
 ovce – trus;
c) bezobratlí:
 tesařík rychlý
 chrobák hladký
 hnojník černý
 mandelinka havézová
 klikoroh modřínový
 lalokonosec rudonohý

POVODÍ ŘEKY SOČE

– krasová řeka na vápencovém podloží
– pramen Soče- krasový systém puklin


a) botanika:
• silenka nízká
• marulka alpská
• bukovinec osladičovitý
• snědek štíhlý
• hvozdíček svažitý
• jetel chlumní
• lomikámen jazykovitý
• hvozdík pyšný
• olše šedavá
• kozlík lékařský
• zvonek okrouhlolistý
• svízelka lysá
• kontryhel obecný
• huseníček rolní
• silenka nadmutá
• šťovík štítnatý
• bika sněžná
• oměj vlčí mor
• sleziník routička
• černohlávek velkokvětý
• prvosenka jarní
• hasivka orličí

J u l s k é A l p y

Lokalita: RTUŤOVÉ DOLY V IDRIJI
- r.1550 byl otevřen nejstarší vchod do dolu Antonijev rov – horníci zpočátku kutali ve slabě zrudněné karbonské jílové břidlice (obsah rtuti byl 0,3 – 1,5%)
- později narazili na cinabaritovou rudu v hloubce 42 metrů
- v 16. století většina rudy se vyvážela a sloužila k amalgamaci zlatonosné rudy
- v 17. století se vytěžilo nejvíce tun za rok – 250 tun rudy
- horníci umírali velmi mladí (20 – 25 let) po třech letech strávených v dolech, ženy (převažovaly vdovy) se živily paličkováním krajek
- vrtání nebezpečné pro zdraví- v rudě hodně křemene-zapíchnutí do stěn plic-nemoc silikóza
- v 18. století byla vykopána Terezina šachta, poté ještě další dvě
- na přelomu 18. a 19. století pracovalo v dole asi 1350 horníků a těžilo se asi 600 – 700 tun rtuti ročně
- začátkem 19. století těžba upadla a nový rozkvět začal až na začátku 20. století
(těžilo až 820 tun ročně)
- celkovým množstvím vytěžené rudy patří idrijské rtuťové doly historicky na druhé místo ve světě (1. španělský Almaden) – za 500 let se vytěžilo 144 000 tun rudy
- od poloviny 80. let 20. století klesá poptávka po rtuti a v roce 1987 jsou doly postupně uzavřeny
- dnes probíhá asanace podzemí a doly jsou od 22.6.1995 muzeem těžby rtuti
- 1.patro budovy se používalo pro horníky jako nemocnice, později ubytovna
- v přízemí registrace, čtení písma (kaple sv. Trojice), a pak 1000 schodů do podzemí

a) geologie
 idrijský rudní revír je tvořen nahoře ležícími nepropustnými staršími horninami (karbonské jílové břidlice s čočkami pískovců, svrchně perskými dolomity, klastickými a pyroklastickými sedimenty)
 v podloží jsou mladší svrchně triasové vrstvy, křídové vápence a eocénní sedimenty
 charakteristickými odrůdami rtuťových rud s místními názvy a obsahem až 78% Hg – jeklanka, jetrenka, opekovka, korálová ruda a Karoli ruda
 délka zrudněné zóny je asi 1500 m, šířka 300 – 600 m, hloubka 450 m, je v ní asi 156 známých rudních těles
 délka chodeb v několika patrech je asi 120 km

OSADA JELENDOL –louky

a) botanika
• divizna černá – tmavé středy květů (tyčinky)
• hrachor luční
• tolita lékařská
• pcháč „lepkavý“
• knotovka červená
• kohátka srostloplátečná – č. liliovité
• zimolez pýřitý
• šalvěj žláznatá – ostře vykrojené báze listů
• hořec tolitový – fialové květy (KRNAP ve znaku)
• udatna lesní – bílé květy
• kamejka lékařská – bílé květy, léčivá, č. brutnákovité
• lilek potměchuť – liána, fialové květy, roste na stinných místech
• čistec lesní – smrdí
• jarmanka větší
• chrastavec lesní
• lipnice luční
• ovsík vyvýšený
• ostřice bledavá
• kostřava luční
• trojštět žlutavý – má osiny, světlejší květy
• kapraď samec
• ocún jesenní – na podzim vykvete, po zimě teprve vyroste semeník
• lilie cibulkonosná – oranžové květy, pacibulky (slouží k vegetat. množení)
• pryšec sladký – květy v rovině, listy pravidelně uložené
• vikev lesní – bílé květy, na pavéze modré žilky
• kozí brada východní – zákrovní listy jsou zelené
(jsou buď stejně dlouhé nebo kratší jak jazykové žluté květy), č. čekankovité)
• volovec vrbolistý – štíhlé protáhlé listy, oranžově žluté květy
• vítod chocholatý – růžové květy, na hoře má chocholku
• len počistivý – bílé květy
• jitrocel prostřední
• bedrník větší - lichozpeřené listy, úkrojky protáhlé, č. miříkovité
• kmín kořenný – úzké malé úkrojky na listech
• třeslice prostřední – kulovité klásky
• medyněk vlnatý – na dotek semišový
• chrpa luční
• jílek vytrvalý – nízká trsnatá tráva
• sveřep měkký
• úročník bolhoj mnohodílný – žluté květy
• jetel chlumní – chlupatý, bílé květy
• kakost pyrenejský – drobné střední květy


b) obratlovci
 čolek horský – larva – ocas zploštělý z boku, keříčkovitá žábra
 pěnice černohlavá
 pěnkava obecná
 káně lesní

c) bezobratlí
 plotička pestrá – č. ploštičkovité
 okáč pýrový
 listokaz zahradní
 chroustek rodu Hoplia
 soumračník
 tesařík čtyřskvrnný
 tesařík skvrnitý
 chrostík
 pošvatka rybářice
 plochule znamenatá – mnohonožka
 saranče horská
 kobylka bezkřídlá


d) geologie
 kromě vápenců i pískovec  rozrušování, přenos a ukládání
 typy tvorby sedimentů – šedé až béžové pískovce, různobarevné slepence

DOLINA VRATA POD TRIGLAVEM - severní stěna

- největší vrchol Julských Alp : TRIGLAV 2864 m,
- Triglavský národní park – jediný ve Slovinsku
- vodopád Peričnik

a) botanika
• koulenka – příbuzná zvonkům, stonek bez listů, roste na skalkách
• marulka alpská – č. hluchavkovité
• podkovka chocholatá
• šťovík štítkovitý
• ostřice tuhá – pichlavá, tvoří kompaktní polštáře
• len julský
• zvonečník kloubkatý
• řebříček obecný
• kapradina královitá
• porostnice mnohotvárná – vytváří deštníky, kapradina
• bukovinec osladičovitý – kapradina
• sleziník zelený – roste na vápencích, žebro je zelené (prostřední)
• lomikámen hadcolistý – listy v přízemní růžici, ale není přímo u země,
bílé drobné květy;
• hlístník hnízdák – orchidej, parazit, není chráněná
• papratka horská – protáhlé spory
• třezalka skvrnitá – čtyřhranná lodyha
• hasivka orličí – kapradina
• svízelka lysá – 4 listy v přeslenu, nemá chlupy, žluté květy
• dryádka osmiplátečná
• pěchava vápnomilná
• pryskyřník zvrhlý – nejjedovatější
• borovice kleč


b) obratlovci
 mlok černý
 ještěrka živorodá

c) bezobratlí
 mravenec lesní – královna
 žížala zelená

J u l s k é A l p y

lokalita: RAŠELINNÉ PRAMENIŠTĚ ZELENCI U KRANJSKÉ GORY

a) geologie
 Hornosávské údolí – vrchovištní prameniště řeky Sávy = ZELENEC
- přírodní rezervace: 219 km
- údolí modelováno tektonicky – glaciálně- uložena především spodní moréna
- podloží vápence (vápence rozmělněny zkorodovány-dno Zelence) na něm se
ukládaly především rostlinné sedimenty- Vrchoviště


b) botanika
• rdesno ptačí
• ostřice trsnatá
• suchopýr rpochvatý
• kozí brada
• blatouch bahenní
• pcháč zelinný
• jetel luční
• pomněnka lesní
• přeslička močálová
• medovník meduňkolistý – kvete bíle (jiná forma), u nás kvete růžovo-bíle
• bradáček vejčitý
• zvonečník klasnatý


c) obratlovci
 potápka malá – hlasový projev
 volavka popelavá


d) bezobratlí
 mravenec lesní – samec
 chrostík
 čelistnatka rákosní
 nosorožík kapucínek
 klikoroh devětsilový
 rýhonosec bodlákový
 pěnodějka obecná

b) Obratlovci

b) obratlovci
 zmije obecná
 slepýš křehký

c) bezobratlí
 tesařík čtyřskvrnný
 kovařík obecný
 slimák

d) geologie
 Stol 2200 m – hora v Západních Karavankách
 vápence- spodní perm (permokarbon)
 na dně moře Tethis ukládání zbytků organismů (mikroorganismů) – mocnost
několik km
 v paleogénu se zvedly Alpy vlivem nárazu Evropské a Africké desky
 vápence obsahují CaCO3, MgCO3, žilky s kalcity Fe2+
 Fe3+ akumulace ve vrchních vrstvách → vznik červené půdy = tera rosy
(vinorodé)
 velké suťové posypy –gravitační třídění

lokalita: HORSKÉ LOUKY - bazické podloží

a) botanika
• brambořík evropský – list ze spodu červený
• jeřáb mišpulka – ze spodu bíle plstnaté listy
• kýchavice bílá Lobelova – č. liliovité, špinavě zelené květy, původ alpský
• lilie zlatohlávek – listy v přeslenu, květy růžové obrácené dolů, nemá pacibulky
• devětsil zvrhlý – bílé plstnaté listy, suťová pole
• dvojštítek měňavý – č. brukvovité
• len počistivý – používal se jako projímadlo
• kociánek dvoudomý – č. hvězdicovité
• kohátka srostloplátečná
• pětipratka horská
• zvonečník klubkatý
• všivec lesní – poloparazit, č. krtičníkovité
• dryádka osmiplátečná – bílé květy
• vítod hořký – modré květy;
• mák Kernerův – žluté květy
• lnice alpská – fialové květy, prašníky oranžové, hmyzosnubná bylina
• lýkovec jedovatý
• jaterník trojlaločný
• ostřice převislá
• starček celolistý
• bolševník obecný
• žluťucha orlíčkolistá – světlé růžové květy
• jarmanka bavarika – list dělený, drobné okolíky
• ostřice „kuří noha“
• orchidej pětiprstá horská – fialové květy, úzké listy
• střevíčník pantoflíček
• upolín evropský – žluté květy

lokalita: 1500 m.n.m.(výjezd lanovkou)

a) botanika
• pamětník alpský
• mochna zlatá
• šťovík kadeřavý
• vítod hořký
• pryskyřník alpský
• štírovník růžkatý
• rozrazil rezekvítek
• šafrán jarní (krokus)


b) obratlovci (v celé lokalitě)
 čolek horský
 křivka obecná
 krkavec obecný
 zajíc obecný


c) bezobratlí (v celé lokalitě)
 páteříček obecný
 kněžice zelená
 babočka kopřivová
 bělásek řeřichový
 kovařík kovový
 kuloštítník beranní – mimikry (vosy)
 kozlíček smrkový
 kozlíček sosnový
 pestřenka trubcová – mimikry (včela)
 zlatohlávek tečkovaný
 mandelinka havézová
 mrchožrout nosatý – živí se plži, žije pod kameny
 střevlíček rudonohý
 střevlíček kovový – pod kameny
 klikoroh borový
 lalokonosec rudonohý
 chřestovníček liliový – červeně zbarvený
 slunéčko sedmitečné
 sekáč obecný – dlouhé nohy

Z á p a d n í K a r a v a n k y

Obec Tržič
– výroba bot BEKO
– slavný betlém
– výstava minerálů


lokalita: DOLŽANOVA SOUTĚSKA - světová paleontologická oblast

a) geologie
 u první pravotočivé zatáčky umístěn statigrafický sloup, podobný statigrafický
vývoj jako v údolí Zelenici  vznikl v mladších prvohorách
(karbon, perm – před 260 milióny let)  mělké šelfové moře
(žily mohutné kolonie korálů – čtyřčetní i šestičetní, trilobiti, ramenonožci s CaCO3
schránkami)  karbonátové sedimenty
 nejstarší období je svrchní karbon – vrstvy jílovitých břidlic a pískovce
 následuje perm (největší výskyt bezobratlých) – temně šedé jílové břidlice
a pískovce, tmavé vrstevnaté vápence
(Schwagerina Carniolika – jediné místo s fosíliemi – objevené v levotočivé zatáčce)
 střední a svrchní perm – vápence zpevněné červenými tmely, červené gremenské
pískovce, slepence, temně šedé vrstevnaté dolomity, dolomitové brekcie
(vznikly podmořským sesuvem, ostrohranné úlomky posunuty na krátkou
vzdálenost a ostatní tmely zpevněny), někdy horniny musely podstoupit vliv
horkého suchého podnebí - Fe2+ → Fe3+ (červená barva)
 poslední vrstva trias – vápence (stáří 250 miliónů let a méně než 232 miliónů let)

SLOVINSKO 2006

21.6.-27.6.2006

Cílem našeho terénního cvičení bylo poznat přírodu Slovinska (hory a okolí moře)
a seznámit se s geologií, botanikou a výskytem bezobratlých a obratlovců v této lokalitě.
Poznali jsem zde jak druhy vyskytující se pouze v alpské oblasti, tak druhy vyskytující se
i u nás.
Metodika:
 pozorování a determinace rostlin, bezobratlých a obratlovců v terénu
 smýkání bezobratlých
 šnorchlování

1. den 21.6.06 – Z á p a d n í K a r a v a n k y
- na okraji Slovinska u hranice s Rakouskem

lokalita: BUČINY – bazické podloží

a) botanika
• štědřenec odvislý
• štědřenec alpský – lysé letorosty, jedovatý med, č. bobovité
• orlíček alpský
• kozlík trojný – list ze 3 částí
• pcháč lepkavý –žluté květenství
• zimolez pýřitý
• kozlík valeriána
• javor klen
• lýkovec jedovatý
• kokořík přeslenitý
• růže převislá
• rozrazil kopřivolistý
• kyčelnice devítilistá
• čemeřice černá
• vřesovec pleťový – kvete začátkem jara na bazických půdách
• podbělice lesní - čeleď hvězdicovité
• bika lesní – široké listy
• sasanka trojená – trojčetné listy
• kuklice horská
• plamének horský
• zvonečník „ovális“
• hlaváček klasnatý
• černýš lesní
• hořectolitolistý
• pstroček dvoulistý
• krtičník psí
• hrachor benátský
• hvězdnatec čemeřicovitý
• pryšec mandloňovitý
• knotovka červená