Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

ČLENĚNÍ DANÍ V ČR

ČLENĚNÍ DANÍ V ČR

A. PŘÍMÉ

1.DANĚ Z PŘÍJMŮ (FO,PO)

2.DANĚ Z MAJETKU
- daň z nemovitostí = daň z pozemků a staveb
- daň z převodu nemovitostí = poplatníkem je převodce, předmětem je hodnota úplatného převodu vlastnictví
- daň dědická = poplatníkem je dědic ze zákona nebo závěti, předmětem jsou všechny movité,nemovité věci, cenné papíry aj.
- daň darovací = předmětem daně je majetek získaný úplným nebo částečným bezúplatným darováním
- daň silniční = předmětem daně jsou silniční motorová vozidla, pokud mají přidělenou SPZ a jsou používána k podnikatelské činnosti.

ČLENĚNÍ DANÍ V ČR

B. NEPŘÍMÉ

1. UNIVERZÁLNÍ
- DPH = předmětem jsou veškerá zdanitelná plnění v tuzemsku. Její výnos je nejvyšším daňovým příjmem státního rozpočtu.

2. SELEKTIVNÍ
spotřební daně = jsou dále specifikovány na druhu zboží, plátci jsou fyzické a právnické osoby, které vyrábějí nebo vyvážení výrobky..

daně na ochranu životního prostředí = dosud nebyly schváleny


NEDAŇOVÉ PŘÍJMY

Základním veřejným příjmem je soustava daní a cel. Vedle těchto hlavních veřejných příjmů existují další příjmy – nedaňové.

- ze státního respektive z veřejného podnikání = jsou produkovány zejména smíšené veřejné statky nebo i statky polotržní. Těmito příjmy jsou zejména uživatelské poplatky.

- příjmy z podnikání s majetkem = příjmy z prodeje a pronájmu státního majetku.

- příjmy z vlastní správní činnosti = služby, které provádějí orgány veřejné správy (výpis z matriky, rejstříku trestů….)

- splátky z dříve poskytnutých půjček a finanční výpomoci =
- emisní výnosy ze státních dluhopisů

PŘÍJEM

Příjmy veřejných rozpočtů můžeme členit dle nejrůznějších hledisek:

PŘÍJEM:

A) Z HLEDISKA NÁVRATNOSTI

- nenávratné příjmy = plynou do veřejných rozpočtů od různých subjektů a nemusí se vracet např. daně, dávky, poplatky, příjmy z prodeje majetku

- návratné příjmy = veřejné rozpočty je mají jen dočasně na určitou dobu k dispozici a musí je vrátit příslušným subjektům např. z emise cenných papírů, obligací, z bankovních úvěrů

B) Z ČASOVÉHO HLEDISKA
běžné příjmy = slouží k financování běžných výdajů
kapitálové příjmy = kryjí kapitálové, investiční výdaje (železniční koridory, dálnice, vodovody…)

C) DLE MÍRY ZÁVAZNOSTI
Obligatroní = povinné ze zákona
Fakultativní = jejichž zavedení a výběr závisí na rozhodnutí příslušné vládní autority

PŘÍJEM

D) DLE TERITORIA = na kterým se příjmy vybírají, můžeme příjmy členit na
- celostátní
- místní

E) DLE DAŇOVÉ PRAVOMOCI = podle toho, která vládní úroveň má zákonem umožněno vybírat daně

F) DLE DAŇOVÉHO URČENÍ


OBĚ TYTO SKUPNY LZE ČLENIT NA DANĚ:
- nadnárodní
- státní
- svěřené
- místní

G) DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
-daňové příjmy jsou nejvýznamnějšími zdroji příjmů veřejných rozpočtů

ROZPOČTOVÝ PROCES A ROZPOČTOVÁ SKLADBA

ROZPOČTOVÝ PROCES A ROZPOČTOVÁ SKLADBA

Jde o činnost orgánů finanční soustavy spojenou se sestavováním návrhu příslušného veřejného rozpočtu, s projednáním a schválením veřejného rozpočtu, s jeho realizací v rozpočtovém období a kontrolou plnění veřejného rozpočtu, ať již průběžnou nebo následnou.

ROZPOČTOVÝ PROCES lze rozdělit do 4 časových etap:
1. sestavení návrhů veřejného rozpočtu
2. projednání a schválení veřejného rozpočtu
3. plnění a průběžná kontrola
4. následná kontrola a sestavení přehledu o skutečném vývoji veřejného rozpočtu

rozpočtové období je většinou 1 rok a kryje se s kalendářním rokem.

Během rozpočtového procesu je nutné dodržovat obecně platné rozpočtové zásady:
- zásada úplnosti
- zásada jednotnosti
- zásada reálnosti
- zásada každoročního sestavování a schvalování
- zásada vyrovnanosti (dlouhodobé vyrovnanosti) = zlaté pravidlo
- zásada publicita
- zásada přehlednost

ROZPOČTOVÁ SKLADBA

ROZPOČTOVÁ SKLADBA
- jeden ze základních předpisů v oblasti účetnictví veřejných rozpočtů. Znamená = dohodnutý standard třídění příjmových a výdajových operací veřejného sektoru.

- dává nám informaci o hospodařením s veřejnými prostředky rozpočtových organizací, obcí na úrovni státu (jako celku)

V rozpočtové skladbě se uplatňují tato základní hlediska třídění:

- hledisko kapitolní = vyjadřující okruh působnosti a odpovědnosti subjektu, v němž se realizují peněžní operace.

- hledisko druhové = sleduje členění peněžních operací na příjmy, výdaje a financující operace.

- hledisko funkční = specifikuje, s kterým typem subjektu jsou spojeny veřejné výdaje a jaké činnosti subjekt provádí.

Všechna tato hlediska se uplatňují společně u každého dílčího výdaje státního rozpočtu.

Uživateli rozpočtové skladby v ČR v současné době je asi 570 ústředních orgánů a jimi zřízených rozpočtových organizací, 73 okresních úřadů, 4 magistrátní města (PRAHA, OSTRAVA, BRNO, PLZEŇ) a přes 6200 obcí.

ROZPOČTOVÁ SKLADBA

Veřejnými rozpočty protéká asi 45% vytvořeného hrubého domácího produktu.

Návrh státního rozpočtu – Ministerstvo financí sestavuje se v březnu / dubnu

Projednání a schválení - vláda ČR ( o prázdninách – konec stáří, 3 čtení)

- poslanecké sněmovny ČR

Expoze MF projev ministra financi o projednání státního rozpočtu (zahajuje 1 čtení)

Rozpočtové provisorium = hospodaří se dle rozpočtu minulého roku
- období mezi schválení státního rozpočtu (když se nestihne schválit do 31.12..)

Publicita = je projednáván na veřejné schůzi
Dlouhodobá vyrovnanost = v období, kdy je v recesi může být SR schodkový

19. VEŘEJNÉ PŘÍJMY A VÝDAJE (DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ)

Jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů krytí veřejných výdajů

VEŘEJNÉ ROZPOČTY CENTRÁLNÍ A ÚZEMNÍ ÚROVNĚ

3) MAJETKOVÝ FOND
- fond národního majetku
- pozemkový fond
- fond dětí a mládeže

4) SVĚŘENECKÉ FONDY (tzv. pojistné fondy) = jedná se o fondy zdravotního a sociálního pojištění

- fond zdravotních pojišťoven
- sociální pojištění plyne do státního rozpočtu
sociální pojištění
- nemocenské pojištění
- příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti
- důchodové pojištění

5) JINÉ FONDY (vládní agentury)
- českomoravská záruční a rozvojová banka
- exportní garanční a pojišťovací společnost – EGA
- podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond

6) FONDY ROZPOČTOVÝCH ORGANIZACÍ ZŘÍZENÝCH ÚSTŘEDNÍMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY

6) FONDY ROZPOČTOVÝCH ORGANIZACÍ ZŘÍZENÝCH ÚSTŘEDNÍMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY

B. VEŘEJNÉ ROZPOČTY ÚZEMNÍ ÚROVNĚ
a) rozpočty a fondy obcí
b) rozpočty rozpočtových organizací obcí
c) rozpočty dobrovolných svazků obcí
d) rozpočty vyšších samosprávních celků (rozpočty krajů)
e) rozpočty okresních úřadů

ROZPOČTY CENTRÁLNÍ ÚROVNĚ = nejvýznamnějším rozpočtem na centrální úrovni je státní rozpočet.

Fond státního rozpočtu
- centralizovaní peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování.
- má podobu zákona a bilance
- nemusí být vyrovnaný, ale i schodkový x přebytek
- bývá schvalován na 1 fiskální rok (kalendářní rok)

ve vyspělých zemích se používá na centrální úrovni toto členění:
- generální rozpočet
- účty specifických alokací
- dodatkové rozpočty

ROZPOČTY ÚZEMNÍ ÚROVNĚ

ROZPOČTY ÚZEMNÍ ÚROVNĚ

Ve všech vyspělých zemích se do této úrovně zařazují všechny zemské, regionální a municipální rozpočty a jejich rozhodování o zabezpečení zhruba čtyř typů veřejných statků:

A) STATKY POD OCHRANOU = stát nenechává na libovůli občanů, zda tyto statky chtějí či nechtějí spotřebovávat (školství, zdravotnictví)

B) NÁRODNÍ VEŘEJNÉ STATKY = jsou charakteristické kolektivní spotřebou a spotřeba jedním obyvatelem nebrání jiným uživatelům tuto službu spotřebovávat (např. služby zabezpečované dálnicemi)

C) LOKÁLNÍ VEŘEJNÉ STATKY = tyto statky jsou místně ohraničené např. místní policie, místní hasičstvo, veřejné osvětlení, místní komunikace, odvoz odpadků…

D) POPLATKOVÉ SLUŽBY = mají často charakter polotržních statků. Územní vlády je zajišťují buď samy nebo prostřednictvím zakázky u soukromého sektoru. (kabelová televize, kulturní služby)

Veřejné rozpočty územní úrovně jsou ovlivněny velikostí území, ale i počtem a velikostí obcí, ale zejména počtem obyvatel příslušného územního celku!!!!!

III. skupina NEZISKOVÉ VEŘEJNOPRÁVNÍ ORGANIZACE

III. skupina NEZISKOVÉ VEŘEJNOPRÁVNÍ ORGANIZACE
- sem spadají organizace, které jsou zřizovány jen pro ně určeným zákonem
např. Česká televize, Český rozhlas, Státní fond život


IV. skupina NEZISKOVÉ ORGNAIZACE ZŘIZOVANÉ PODLE OBCHODNÍHO
ZÁKONÍKU
Sem patří nepodnikatelské obchodní společnosti
Např. společnosti s ručením omezeným, akciová společnost, družstvo

V.skupina STÁTNÍ PDONIK
Rozeznáváme 2 typy podniků:

A) PODNIKY ZBYTKOVÉ
- podniky, které byly privatizovány jen z malé části = hospodaří se značným majetkem státu
- podniky privatizované z velké části = vyvíjí jen minimální výrobní činnost
- podniky s nulovým nebo téměř nulovým majetkem = byly zcela privatizovány


B) STÁTNÍ PODNIKY STRATEGICKÉHO VÝZNAMU
např. Česká pošta, DINAMO, Transgas

účelem nové právní úpravy státních podniků je:
- vytvořit podmínky pro fungování státního podniku jako podnikatelského subjektu v tržním hospodářství
- stanovit právní rámec pro zbytkové podniky

VEŘEJNÉ ROZPOČTY CENTRÁLNÍ A ÚZEMNÍ ÚROVNĚ

VEŘEJNÉ ROZPOČTY CENTRÁLNÍ A ÚZEMNÍ ÚROVNĚ

typy veřejných rozpočtů
- veřejné rozpočty centrální úrovně
- veřejné rozpočty územní úrovně (nízká úroveň)

A. VEŘEJNÉ ROZPOČTY CENTRÁLNÍ ÚROVNĚ

1) STÁTNÍ ROZPOČET
2) STÁTNÍ FONDY
a) státní fond tržní regulace v zemědělství
b) státní fond životního prostředí
c) státní fond pro zúrodnění půdy
d) státní fond kultury ČR
e) státní fond ČR pro obnovu a rozvoj kinematografie
f) státní fond dopravy
g) státní fond rozvoje bydlení

ad a) státní fond tržní regulace v zemědělství = bude od roku 2001 pojmenován na státní intervenční fond

ad b) státní fond životního prostředí = financuje určité programy spojené s oblastí životního prostředí (výstavba čističek)

ad c) státní fond pro zúrodnění půdy = financuje určité programy spojené s kultivací půdy a krajiny, týká se to pohraničních, odlehlých či horských oblastí.

ad d) státní fond kultury ČR= příspěvky z loterních činností (LOTYNKA)

KRITÉRIA ČLENĚNÍ PODNIKŮ A ORGANIZACÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU

KRITÉRIA ČLENĚNÍ PODNIKŮ A ORGANIZACÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU

Z globálního hlediska dělíme podniky a organizace ve veřejné ekonomice podle poslání na tyto základní typy:

1) vzájemně prospěšné = jejich prvořadým cílem je sloužit spíše zájmům svých vlastních členů. (kluby, družstva, podnikové a obchodní asociace)

2) veřejně prospěšné = jsou to organizace s prvořadou službou veřejnosti.

3) státní podnik = který je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem a má k takovému to majetku jen právo hospodaření.

Vzájemnost = je to princip, na základě kterého se sdružují občané nebo skupiny občanů a právnické osoby, aby realizovaly či podporovaly poslání, ke kterým mají navzájem pozitivní vztah.

Obecně prospěšné služby = jsou to služby poskytované veřejnosti za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Mohou být poskytovány za úplatu.

Obecně prospěšná společnost se zakládá zakladatelskou smlouvou nebo zakládací listinou.

Zakladatelským subjektem podniků a organizací ve veřejné ekonomice může být:

Zakladatelským subjektem podniků a organizací ve veřejné ekonomice může být:

a) stát (pověřená vládní instituce jako ministerstvo, okresní úřad apod.), obec či magistrát. Takto zřízené organizace působí převážně v té části veřejného sektoru, který představuje sektor státní a obecní. Jde tedy o veřejnoprávní organizace a státní podniky.

b) soukromá právnická nebo fyzická osoba. Těmito subjekty zřízené či založené neziskové soukromoprávní organizace působí v té části veřejného sektoru, který je nazýván občanským sektorem.

c) stát, obce, soukromé právnické nebo fyzické osoby = zakládají neziskové organizace typu obchodní společnosti podle obchodního zákoníků. Tyto organizace působí v celém veřejném sektoru.

ČLENĚNÍ ORGANIZACÍ A PODNIKŮ VE VEŘEJNÉ EKONOMICE ČR

ČLENĚNÍ ORGANIZACÍ A PODNIKŮ VE VEŘEJNÉ EKONOMICE ČR

a) Z pohledu zakladatele

I. skupina NEZISKOVÉ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE ZAKLÁDANÉ SOUKROMÝMI SUBJEKTY

I. Vzájemně prospěšné organizace

a) OBČANSKÁ SDRUŽENÉ A ODBORY VČETNĚ ODOBORVÝCH ORGANIZACÍ
Jedná se o vzájemně prospěšné organizace, které si svá poslání stanovují sama a sdružují občany, kteří chtějí vykonávat stejnou činnosti, či hájit stejné zájmy.
- zahrádkáři, sportovní kluby, chovatelé….

b)ZÁJMOVÁ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB
- typ organizace, který mohou zřídit právnické osoby k ochraně svých zájmů nebo k dosažení společného účelu

c) SDRUŽENÍ BEZ PRÁVNÍ SUBJEKTIVITY, tj. sdružení na základě smlouvy o sdružení - po splnění poslání sdružení většinou zaniká

II. Veřejně prospěšné organizace

II. Veřejně prospěšné organizace

a) OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI
- poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek.

b) NADACE A NADAČNÍ FONDY nadace = účelové sdružení majetku

c) POLITICKÉ STRANY A HNUTÍ
- poslání každé politické strany je stejné „uspět ve volbách a podílet se na řízení státu“

d)CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNSOTI

e)ORGANIZACE S CIZÍM PRVKEM


II. skupina NEZISKOVÉ VLÁDNÍ ORGANIZACE ROZPOČTOVÉHO A PŘÍSPĚVKOVÉHO TYPU

- Organizace zahrnované do bloku společenských potřeb, tj. organizace působící ve veřejné správě, policii, justici, armádě
- Organizace ostatní

ENTITY

ENTITY:
- registrace nemovitostí - identifikace - číslo parcely IČP
- registrace ekonomického subjektu - identifikace číslo organizace IČO
- registrace obyvatel – identifikace - rodné číslo RČ

- všechny tyto registry jsou na úrovni okresu

RČ – informace pro dávky, vojenskou správu, finanční úřad, policii
IČO – 1.přiděleno na základě živnostenského podnikání
- zápis do registru živnostenského podnikání (živnostenský úřad)
2. soudy -> zápis do Obchodního rejstříku

veškeré tyto evidence vede ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (pobočka OV)

- IČP - evidence pozemků i nemovitostí
-> katastrální mapa (můžeme nahlédnout) KATASTRÁLNÍ ÚŘAD

INFORMAČNÍ SYSTÉM

INFORMAČNÍ SYSTÉM

a) celorepubliková (celostátní)
- údaje potřebné pro ….. (ministerstvo – bytová politika…)
- koordinátor musí spolupracovat s nižšími informačními systémy

b) regionální
- vymezené na úrovni regionu (informace nezbytné z hlediska regionu)

c) lokální
- veškeré informační systémy měst, obcí (informace o dopravě, ubytování, hotely…)

d) geografické
- zřizovány při regionálních a celorepublikových systémech

presentace
- brožury
- webové stránky
- noviny

ORGANIZACE A PODNIKY VE VEŘEJNÉM SEKTORU, KRITÉRIA ČLENĚNÍ, NEZISKOVÉ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE

ORGANIZACE A PODNIKY VE VEŘEJNÉM SEKTORU, KRITÉRIA ČLENĚNÍ, NEZISKOVÉ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE


Organizace a podniky lze ve veřejné sektoru rozčlenit na podniky a organizace ve:

a) státní veřejném sektoru = jde o rozpočtové organizace přímo napojené na státní rozpočet (např. okresní úřady)
b) místním samosprávném (lokálním) sektoru, který je definovaný subjekty místní samosprávy, sdruženími obcí.
c) občanském veřejném sektoru nevládních veřejných institucí = zahrnuje pestrou paletu různých institucí a organizací. Typickým příkladem jsou ve vyspělých zemích univerzity, akademie věd, veřejnoprávní rozhlas a televize, národní divadla, muzea, atd.

Organizace a podniky ve státním, municipálním i občanském veřejném sektoru, lez definovat v ČR jako organizace charakteru právnické osoby:

- které nebyly zřízeny nebo založeny za účelem podnikání, ale za jiným účelem
- podniky, které řídil stát – státní podniky (ziskové i neziskové)

VYTVOŘENÍ TRANSPARENTNÍHO EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ

VYTVOŘENÍ TRANSPARENTNÍHO EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ
- snaha vytvořit nejen ve veřejné sféře, ale soukromé sféře
- snaha:
1. transparentního podnikatelsko-ekonomického pro podnikání
2. z hlediska hospodaření s veřejnými finančními fondy pod kontrolou veřejnosti

ad 1) vhodnost, aby jednotlivé subjekty byli informováni
= PO, FO, by měly být informováni o trzích a možnostech podnikání

ad 2) jednotlivé veřejné investice (prostředky z veřejných rozpočtů) použité na zakázky
- informovanost pro veřejnost, abych já jako (daňový plátce) věděl na co byly jednotlivé prostředky použity.

8. INFORMAČNÍ SPOLEČNOST
= měla by být bezpečná a stabilní
- zajištění bezpečnosti a obrany = souvisí s výstavbou informační společnosti

informační podpora v:
- oblasti kursového managementu
- oblast pro živnostenské podnikání
- zajištění informací a komunikace
- zajištění bezpečnosti a obrana

PRINCIPY A ZÁKLADY STÁTNÍ INFORMAČNÍ POTŘEBY (realizace)

PRINCIPY A ZÁKLADY STÁTNÍ INFORMAČNÍ POTŘEBY (realizace)

ovlivnění realizace:
- legislativa
- přidělování finančních zdrojů a uplatnění z hlediska finančních nástrojů
- řízení a koordinace prostřednictvím orgánů státní správy

zajišťování a koordinace:
instituce: Rada vlády pro státní informační politiku
+ Úřad pro státní informační systém

realizace:
-- vláda připraví plán (2 roky), připraví úkoly, jež budou plněny v rámci informační politiky
- stanoveny zdroje, podmínky, orgány, které se tím budou zabývat


ČINNOST STÁTNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU

- ze státního rozpočtu jsou vydávány prostředky státní informatiku
- 70.-80.miliónů vyčleněno ze státního rozpočtu pro Úřad státního informačního systému
- tvoří nám státní informační systém
- zabezpečují informace z globálního hlediska
- jsou vzájemně propojeny (vazby a koordinace)

ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY

ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY

- provádí výběr technických a programových prostředků ale i dalších produktů nezbytných pro provoz.
= jsou povinny vytvářet koncepci celkového vedení informačního systému
- jak tento systém funguje, schválení
= spolupráce s úřadem pro informační systémy
= poskytují informace jenž jsou uložené v jim poskytovaném informačním systému
= zveřejňuje informace pro potřeby jiných informačních systému, koordinaci
= musí zveřejňovat informace pokud dojde například k znehodnocování dat -> aktualizovat (zveřejnit datum…) - ochrana a bezpečnost dat informačního systému

sankce: - poruší-li povinnosti až do výše 1 mil Kč
- neodstraní-li nedostatky, nereaguje-li na ně
- možno uložit do 1 roku ode dne, kdy to úřad zjistil
- pokutu vybírá územní finanční orgán
- výnos z pokut -> příjem státního rozpočtu

ÚŘAD PRO STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM

ÚŘAD PRO STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM
= likviduje-li se tak jednotlivá práva a povinnosti přecházejí na úřad pro veřejný informační systém

4. KOMUNIKAČNÍ INFRASTRUKTURA
= předpoklad rozvoje informační společnosti
= dosažení úrovně informační společnosti
= všeobecná dostupnost

5. DŮVĚRYHODNOST A BEZPEČNOST INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
= ochrana a bezpečnost důvěryhodnosti jednotlivých informačních systémů
= v rámci užití informačního identifikátoru
= zajištění ochrany osobních dat

rozvíjejí se možnosti jako:
- elektronický podpis
- elektronická ….
- zdravotní karta občana osobní identifikátory
- řidičák

- ochrana osobních dat – musí být zabezpečena propojením informačního systému na logistiku
orgány pro ochranu osobních dat
- nesmí být dotčeno právo občana k přístupu k informacím

ELEKTRONICKÝ OBCHOD

ELEKTRONICKÝ OBCHOD
- Úřad pro státní informační systémy = zajišťuje podmínky pro provoz

pozitiva:
- minimální náklady pro nákup
- nízké provozní náklady
- vysoká rychlost a efektivita poskytnutých informací
- neomezená komunikace
- komunikace se světovými trhy

negativa:
- roste prostor pro daňové úniky
- vytváří se prostor pro praní špinavých peněz
- šíření protizákonných věcí (dětská pornografie…)

ELEKTRONICKÝ OBCHOD V ČR

pozitiva:
- zvýšit komunikace schopnost
- prostor pro uplatnění malých a středních podniků
- zapojení se do mezinárodního informačního systému (mezinárodní trh)
-- nutnost zajistit technicko-provozní podmínky (předpoklady)
-- harmonizace s EU (přístupy, právní úprava)

vazby

vazby = propojenost, komunikativnost
- je nutné, aby vznikla mezi informačními systémy veřejné správy
- aby mohli využívat data a informace jednotné zpracování informací na jednotné bází
- informační systémy jenž jsou podsystémy, doplňující informační techniky a technologie  doplňují zbývající informace


INFORMAČNÍ SYSTÉM VEŘEJNÉ SPRÁVY slouží:

nevztahují se
- pro výkon veřejné správy
- policie ČR
- ministerstvo financí
- ministerstvo obrany
- státní služba, státní bezpečnostní úřad

vztahují se
- ministerstva
- jiné správní úřady
- orgány územní samosprávy
- další státní orgány

ÚŘAD PRO VEŘEJNÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

ÚŘAD PRO VEŘEJNÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
- je ústředním správním úřadem pro vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy
- spolupracuje s orgány veřejné správy
-- vyhledává, zpracovává, ukládá, vytváří nové informace, jež jsou základem pro rozvoj informačního systému v rámci jednotlivých oblastí veřejné správy
= zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti veřejné správy
= připravuje a koordinuje přípravu záměru pro budování, vytváření i pro přetváření informačního systému
= vyvíjí spolupráci na mezinárodní úrovni mezi informačními systémy (koordinace) snaha spravovat a vytvářet veřejný informační systém
= koordinuje a vytváří podmínky pro rozvoje a podporu rozvoje elektronického obchodu

KONTROLNÍ ČINNOST
= dodržování povinností a jejich činností
= hodnotí projekty, jež mají meziresortní dopady
= u jednotlivých správců informačních systémů, když použili novou verzi nebo změna dosavadního informačního systému, zda nebyl zcela pozměněn oproti standardům jež jsou určeny
= zjistí-li nedostatky - sankce
= kontrola z hlediska finanční náročnosti pro jednotlivé projekty a vyjádření
= vydává věstník (uveřejňuje veškeré standardy a povinnosti)

STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM ČR - SIS

STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM ČR - SIS

Cíle a přínosy státních informačních systémů
- vybudovat a rozvíjet informační společnost
- vytvoření předpokladů pro zlepšení kvality života občanů
- zefektivnění státní správy a samosprávy
- zkvalitnění podpory rozvoje podnikání

občané:
- lepší kvalifikace, rostoucí kvalita života, uplatnění tvůrčích schopností

veřejná správa:
- rostoucí komunikace na úřadech, vytvoření nových pracovních míst

státní správa:
- zpřístupnění práce občanů, omezení daňových úniků, umožňuje se zavést metody na určení sociálních a důchodových dávek, lepší kontrola finančních toků

Koncepce SIS byla založena na zákonem stanovených úředních seznamech tzv. registrech a na využívání dat z registrů.

Registr nemovitostí = vztahuj se k entitě území.

Registr obyvatel = rozpadá se na evidenci pobytu občanů a cizinců pobývajících na našem území.

Registr ekonomických subjektů = u nás zatím neexistuje.

PRVOTNÍ OBLASTI STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKY

PRVOTNÍ OBLASTI STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKY
1. Informační gramotnost
2. Informatizovaná demokracie
3. Rozvoj informačních systémů veřejné správy
4. Komunikační infrastruktura
5. Důvěryhodnost a bezpečnost informačních systémů a ochrana osobních dat
6. Elektronický obchod
7. Transparentní ekonomická prostředí
8. Informační společnost, aby byla vybudována jako bezpečná a stabilní

1. INFORMAČNÍ GRAMOTNOST
- napojení se s prací s PC, Internetem
- s jinými firmami vzdělávání
- nové možnosti vzdělávání, (celoživotní, distanční), uplatnění rozvoje osobnosti
- zvládnutí systému vzdělávání (školy)

PRVOTNÍ OBLASTI STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKY

2. INFORMATIZOVANÁ DEMOKRACIE
- právo občana k přístupu informací, jeho využívání (v oblasti podnikatelské správy, veřejné, správní)
- možnosti nových pracovních míst
- o lékařské péči, o ochraně životního prostředí
+ veřejné informační služby (knihovny, archivy…)

3. ROZVOJ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
- rozvoj informačního systému veřejné správy
- snaha o využití informačních technologií a zlepšit služby poskytované občanům veřejnou správou
- úprava se opírá o zákon o informačních systémech veřejné správy 365 Sb/2000
= vymezená práva a povinnosti osob které souvisí s vytvářením, provozováním, ale i rozvojem veřejné správy
= řízení úřadu pro informační systémy
+ působnost a pravomoci

Informační systém veřejné právy

informační systém veřejné právy
- informační činnosti a získávání a poskytování informací
- prezentace, shromažďování, vyhodnocování informací, likvidace dat

- informační činnosti jsou prováděny - správci (spravují)
- provozovateli (provozují)
- uživateli (užívají)
- využívají různé technické a programové vybavení


správce = subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování informací. Za daný informační systém i odpovídá

provozovatel = subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti, které souvisí s daným informačním systémem.

vytváření informačních systémů
- složitý proces zavádění informačních a komunikačních technologií
- zajištění právních norem, organizačních znalostí i technických podmínek
- vytvoření určitého standardu = soubor pravidel, které jsou nezbytné pro výkon určitých činností, je spojen s vytvářením, rozvojem informací
- jsou uveřejněny (veškeré informace) ve věstníku

VEŘEJNÁ INFORMATIKA (CÍLE, PŘÍNOSY, PRIORITNÍ OBALASTI), INFORMAČNÍ SYSTÉMY VS, STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM, ÚZEMNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

VEŘEJNÁ INFORMATIKA (CÍLE, PŘÍNOSY, PRIORITNÍ OBALASTI), INFORMAČNÍ SYSTÉMY VS, STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM, ÚZEMNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

Informační technologie = výrazně ovlivňují nejrůznější odvětví lidské činnosti. Rozšiřují množství i kvalitu nových poznatků, umožňují jejich všeobecnou dostupnost.

informatizace společnosti = tu nereprezentuje pouze computerizace, spočívající v nasazování počítačů a v automatickém zpracování dat.

K rozvoji informatizace je zapotřebí odpovídající rozvoj komunikační infrastruktury, založený na rekonstrukci spojových telekomunikačních sítí s orientací na digitální síť internetových služeb.

Státní informační politika = je orientována do oblasti veřejné informovanosti. Zvláštní pozornost bývá věnována informačním službám, které jsou spojovány s školskými a dalšími knihovnami, archívy, vybranými sítěmi center pro podporu vědy a výzkumu.

Výrazným problémem v oblasti státní informační politiky je problém informačních monopolů.
- státní monopol v oblasti spojových služeb
- hromadných sdělovacích prostředků

současné tendence rozvinutých zemí směřují k minimalizaci státního monopolu

INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY – ISVS

INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY – ISVS

princip podpory veřejné informovanosti je zakotven v Ústavě ČR a v Listině základních lidských práv a svobod. Státní orgány jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti.

Poskytnutím informace se rozumí zpřístupnění jako prvotních materiálu tj.písemností, spisů, zpráv, studií, výkazů, statistik, směrnic, instrukcí, sdělení, tak i jiných záznamů na jiných nosičích.

Informační systém veřejné správy by měl být funkčním komplexem jednotlivých informačních systémů provozovaných státní správou a samosprávou.

CÍLEM INFORMAČNÍ POLITIKY ČR
- je vytvořit jednotný informační systém veřejné správy. Jeho jednotnost spočívá v řešení stejných úkolů v různých lokalitách.
Jádrem informačního systému veřejné správy bude státní informační systém SIS.

- rozvoj informační společnosti probíhá na všech úrovních společnosti

Spojení

spojení = podporování je současnou technologickou revolucí  jenž je vzájemně propojena informačními, komunikačními a masově mediálními technologiemi.

systém globální informační infrastruktury = nám umožňuje komunikovat a koordinovat nejrůznějšími procesy -> (lidé, techniky, technologie)

rys globální infrastruktury systémů
- posun od interní komunikace až na externí komunikace příkladem je internet.


CÍL INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ:
- snaha je v rámci informačního systému je vytvoření globální sítě jenž umožní vzájemnou komunikaci - budou napomáhat veškerým lidem (osoba, podnik, vládaje) .

Přínosy a úskalí globálních informačních systémů
- zhoršení postavení méně kvalifikovaných pracovníků na trhu Práce všeho druhu
- přírůstek legislativy, upravit ji proti informační kriminalitě
- unikání dat
- napojení na mezinárodní informační systémy
- snaha začlenit ČR do této mezinárodní sítě

Šance pro ČR až se připojí:
- rozsáhlé zahraniční informace do moderních technologií, jež umožní lepší komunikaci
- poskytnutí zahraničních investic

Efektivnost investic

Efektivnost investic = dopad investiční činnosti na výrobu je opožděný. Růstu investic generuje růst výroby v dalším roce, přičemž výroba se mění mírnějšími tempy než investice.

Přímé zahraniční investice = největší přímé zahraniční investice jsou spjaty s odprodejem významných podílů velkých tuzemských firem.

Hrubá míra investic = podíl hrubé tvorby fixního kapitálu na hrubém domácím produktu.

Oblast veřejných investic = je ovlivňována v ČR zákonem o veřejných zakázkách.

Z hlediska rozsahu veřejných investic je na jedné straně Japonsko, na druhé pak USA.

úroveň veřejných investic záleží - dle úrovně země
- dle stupně rozvoje země

Veřejná obchodní soutěž

veřejná obchodní soutěž – musí žadatel povinně vyhlásit jestliže bude nabídková cena v určitém limitu

- pro nemovitosti >= 50 mil Kč
- ostatní případy >= 12 mil Kč
- provozovatel telefonních sítí a služeb >= 18 mil Kč

!! výzva více zájemců – nutno, aby žadateli plnil evidenční povinnost - do 15 dnů od uzavření musí poslat orgánům vyplnění evidenční list veřejné zakázky.
- do 30 dnů po uzavření musí zveřejnit veškeré informace v obchodním věstníku (kdo byl vybrán + nabídková cena)

archivační povinnost = musí vše archivovat 5 let od všech, kdo nabídkou prošli

UZAVŘENÍ SMLOUVY
a)dvoustupňové
1. Návrh smlouvy, která bude uzavřena
2. Přijetí návrhu smlouvy mezi žadatelem a uchazečem

b) třístupňové
1. podnět, výzva k podání návrhu smlouvy ze strany zadavatele
2. návrh na uzavření smlouvy ze strany uchazeče
3. přijetí návrhu smlouvy žadatele

Specifikace

Specifikace = zúžení, omezení nucených podmínke pro uzavření nabídky (dle návrhu nabídky)

Druhy specifikace:
- technické, funkční nebo výkonová
- značková = technologie, jakost…
- normalizované = spojení s podmínkami, plnění nových, určitých norem
- kombinace těchto specifikací (pro úplné zůžení nabídek)

uzavření veřejné obchodní soutěže – dvoustupňové:
1. podá návrh smlouvy, která bude uzavřena
2. vyzve jenom ty, kteří splnily bod č.1

Veřejné investice
- které mají být financovány z veřejných zdrojů, rozpočtů
- zabezpečuje se rozvoj výroby, energie, vody, zásobování těmito zdroji
- odstranění odpadů, rekultivace krajiny
- investice do dopravy a spojů
- oblast školství, kultury, zdravotnictví
- sociálního zabezpečení asociálních služeb
- část bytové výstavby
- investice do veřejné správy
- rozvoj lidských zdrojů

VEŘEJNÉ INVESTOVÁNÍ

VEŘEJNÉ INVESTOVÁNÍ

Problematika veřejných investic se stala jedním z ústředních témat politických problémů.

Jedná se o problematiku:

- které investice mají být financovány
- kolik investičních prostředků má být na veřejně prospěšné činnosti vynaloženo
- v jaké míře bude břemeno financování investic přeneseno na příští generace

veřejnými investicemi = bývá většinou zabezpečován rozvoj výroby energií a vody, zásobování těmito zdroji, odstraňování odpadů, investice do dopravy a spojů, školství, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, část bytové výstavby, investice do životního prostředí.

Počátkem devadesátých let představovaly většinu investic stavební práce.
Zvyšoval se podíl investic do soukromého sektoru.
Podíl investic do ostatního vlastnictví se zvyšoval.
Zvýšil se podíl investic do sféry služeb a to na úrok výroby.

PŘEDMĚTEM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

tuzemská osoba
1. právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba s bydlištěm v ČR
2. fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, oprávněná podnikat na území ČR v souladu se zvláštními předpisy.

zahraniční osoba = právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR.
Nabídka a předběžná nabídka = návrh uchazeče.

Nabídka = návrh na uzavření smlouvy.
Předběžná nabídka = návrh na způsob plnění veřejné zakázky.(je spjat s dvoustupňovou veřejnou obchodní soutěží)

nabídková cena = cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky.
zadávací dokumentace = souhrn údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky.

PODMÍNKY OBCHODNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE

PODMÍNKY OBCHODNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE
- podmínky založení a zrušení musí být vyhlášeny v obchodním věstníku, který žadatel vyhlásí.

musí splňovat:
- musí být dáno „ co se bude plnit“
- doba a místo plnění „konání zakázky“
- požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů uchazečů
- musí obsahovat „způsob hodnocení nabídek“
- stanoveny požadavky i na „nabídkovou cenu“
- soutěžní lhůta, místo otevírání nabídek (obálek s nabídkou)
- samotná zadávací lhůta
- místo pro podání nabídek (posta, adresa, osobně..)
- název, sídlo - informace a kontakt na žadatele
- oznámení prohlídky (době o prohlídce) veřejné obchodní zakázky
- požadavek na poskytnutí jistoty

hodnocení se provádí dle:
- nabídkové ceny
- ekonomické vhodnosti nabídky
- technické jakostní, funkční charakteristiky veřejné zakázky

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA
- uchazeč může podat několik nabídek na řešení veřejné zakázky (různé varianty) a žadatel je musí všechny zvážit - variantní řešení
- jinak musí být vyhlášeno, že to bude bez variantního řešení - žadatel je odmítá
- sejde se komise a seřadí se dle pořadí, dle hodnosti nabídke (od nejlepší po nejhorší)
- žadatel musí 1.oznámit , že je vybraný a „vyzve ho“, aby dodal veškeré náležitosti (doklady) pro uzavření smlouvy.
- Nesplní-li do 3 dnů od uzavření smlouvy, je vyloučen a žadatel osloví 2.uchazeče.
- Nesplní-li tak , tak 3.uchazeč, vše končí.
- Doba pro podání nabídek nesmí být kratší než 14 dnů (pro uchazeče).

ZRUŠENÍ
- odmítne-li smlouvu 3.uchazeč (nesplní podmínky)
- jestliže není podána ani jedna nabídka
- poté je žadatel povinen to všem oznámit, že veřejná zakázka končí
- vzhledem ke změně okolností, za níž byla veřejná zakázka žádána, které žadatel nemohl předvídat ani ovlivnit

NESMÍ
- žádat novou zakázku až do té doby, dokud nedojde k vyřešení zrušení a důvody zrušení předchozí veřejné zakázky

VEŘEJNÉ INVESTICE A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

VEŘEJNÉ INVESTICE A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

veřejná zakázka = každou zakázkou, do které vstupují peníze z veřejných rozpočtů.

V ČR JE POKLÁDÁNA ZA VEŘEJNOU ZAKÁZKU KAŽDÁ ZAKÁZKA:

- zadávána subjektem jako jsou ministerstva, jiné správní úřady, územní samosprávné celky, jimi řízené rozpočtové a příspěvkové organizace, nejvyšší kontrolní úřad, soudy, státní zastupitelství, státní fondy.

- zadávána právnickou osobou nebo zřízenou zákonem = znakem těchto dvou kategorií je, že hospodaří s prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizace např. PHARE, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných celků.

- zadávána osobou právnickou či fyzickou = která k úhradě zakázky použije prostředky pocházející z uvedených zdrojů.

PŘEDMĚTEM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

PŘEDMĚTEM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
- je zhotovení, montáž, úprava, popř. koupě věcí nemovité či souboru strojů a zařízení, tvořících samostatný celek, za veřejnou zakázku se rovněž považuje nájem nebytových prostor.

Zadavatel = nejedná se o toho, kdo zadává, ale o dvě skupiny, dva okruhy subjektů, které jsou specifikovány tak, že:

1. skupina hospodaří s rozpočtovými prostředky
2. skupina používá k úhradě zakázky jí poskytované rozpočtové prostředky

zájemce o veřejnou zakázku = může být tuzemská nebo zahraniční osoba, případně více těchto osob společně, která:

- si vyžádá zadávací nebo kvalifikační dokumentaci
- prokáže svou kvalifikaci
- je vyzvána zadavatelem k předložení nabídky
- se zúčastní jednání v prvním stupni dvoustupňové obchodní veřejné soutěže

uchazeč o veřejnou zakázku = jedná se o tuzemskou nebo zahraniční osobu, popřípadě více těchto osob společně, která předložila:
- nabídku
- předběžnou nabídku
- nabídku na podkladě výzvy zadavatele

SPOLEČENSKÉ ROZHODOVÁNÍ V PŘÍMÉ DEMOKRACII

SPOLEČENSKÉ ROZHODOVÁNÍ V PŘÍMÉ DEMOKRACII
- rozhodují všichni
- nejjednodušší volební systém
- alternativní pravidla hlasování

PRAVIDLA HLASOVÁNÍ

1. pravidlo jednomyslného koncenzu – Knut Wicksell (Švéd)
2. většinová pravidla hlasování

ad 1) princip tohoto pravidla spočívá v tom, že rozhodnutí může být učiněno pouze v případě souhlasu všech účastníků rozhodujícího procesu

ad 2) Kolektivní rozhodnutí – přijetí rozhodnutí pouze tehdy, když s ním souhlasí většina voličů

důchod
skupiny B B – menšina, E-bod rovnováhy

L dostupné důchody
E M
N

důchod skupiny A

PRAVIDLA HLASOVÁNÍ:

PRAVIDLA HLASOVÁNÍ:

a) nadpoloviční většiny (absolutní)
b) relativní většiny
c) kvalifikované většiny
d) optimální většiny

ad a) pravidlo nadpoloviční většina
N počet voličů, - binární proměnná
= 0 N je sudé
= 1 N je liché
N -
M = + 1
2

polovina s celkového počtu +1

Nejužší rozhodovací koalice (minimální), které zaručují nemožnost přijetí dvou protichůdných rozhodnutí

ad b) pravidlo relativní většiny = užívá se tehdy, je –li za potřebí rozhodnout 3 a více návrhů najednou, a je přijat ten návrh, který obdrží největší počet hlasů. Každý volič řadí navrhované varianty podle svých preferencí.

ad c) pravidlo kvalifikované většiny = ke schválení opatření je nutné dosáhnout předem definované kvalifikované většiny. Jedná se o 3/4 nebo 2/3

ad d) pravidlo optimální většiny = vychází z toho, že pravidla kolektivního rozhodnutí obsahují dva typy společenských nákladů:

- externí = pro občana to bude takový náklad, který vyjadřuje riziko, že výsledné rozhodnutí bude jiné, než si přál on sám.

- Interní = vyjadřuje velikost nákladů vynaložených na informace a projednávání celého postupu při kolektivním rozhodnutí.

DALŠÍ ZPŮSOBY:

DALŠÍ ZPŮSOBY:

1. pluralitní hlasování
2. hlasování podle počtu

ad 1) volič dělí rozhodnutí podle jednotlivé varianty body od nejmenšího = nejlepší do největší. Vítězí varianta s nejnižším celkovým počtem bodů

ad 2) volič má určitou „banku“ bodů, kterou může libovolně rozdělit mezi jednotlivé varianty, vítězí varianta s celkovým nejvyšším počtem bodů.

Hlasovací paradox = paradox cyklických voleb, vzniká tehdy, když žádná z variant nemůže dosáhnout většiny

Tranzitivita = počet hlasů pro X > počet hlasů Y > počet hlasů Z

volič V1 X > Y <> X vítězí Z
volič V2 X > Y >Z vítězí X neexistuje řešení
volič V3 X <>Z vítězí Y

JINÁ PRAVIDLA HLASOVÁNÍ
- eliminační
- bodové
- schvalovací

Určitá pravidla jsou schopna eliminovat cyklické hlasování.

Logrolling = jánabrachismus – politické smlouvání, obchodování s hlasy také může eliminovat cyklické hlasování, ale jen když se varianty nevylučují

VOLIČ MEDIÁN
- takový volič, pro nějž platí, že počet voličů preferující vyšší úroveň výdajů je roven počtu voličů, preferující nižší úroveň výdajů.

VOLEBNÍ SYSTÉMY

Ad 2) většinová volba kandidátů
- ve svých vlastních důsledcích je opakem poměrné zastoupení kandidátních listin
- vytváří parlament, který % neodráží složení voličů
- podněcuje štěpení stran a podporuje střídání dvou velkých stran
- snaha vytvářet akceschopnou a solidní vládu --- většinou stálá podpora v parlamentu
- umožňuje volení nezávislých osobností
- zvyšuje jakousi váhu parlamentu, přináší rostoucí úroveň poslanců
- umožňuje přímý výběr osob, přímý styk voliče s poslancem --- přímá odpovědnost poslance k voličům
- tlumí proslov pro vytváření extremistických stran

ad 3) smíšené = kombinace výše uvedených systému, každý má své pro i proti

13. PŘÍMÁ A ZASTUPITELSKÁ DEMOKRACIE (PRAVIDLA HLASOVÁNÍ), CYKLICKÉ HLASOVÁNÍ, VOLIČ MEDIÁN

Proces veřejné volby se může odehrávat ve dvou základních formách:

a) přímá demokracie = na rozhodování se podílí všichni členové skupiny, ve které se volí. Člověk by měl mít jeden hlas a jednotlivé hlasy by měly mít stejnou váhu.

b) Nepřímá (reprezentativní) demokracie = za voliče rozhodují volení zástupci

SPOLEČNÉ ROZHODOVÁNÍ V ZASTUPITELKSÉ DEMOKRACII

SPOLEČNÉ ROZHODOVÁNÍ V ZASTUPITELKSÉ DEMOKRACII
Rozlišujeme 2 modely reprezentativní demokracie:
I. demokracie dvou politických stran
II. model demokracie více politických stran

demokracie dvou politických stran = jsou dvě stěžejní strany, většinová strana tvoří vládu, menšinová strana tvoří opozici.
- vláda se snaží udržet moc, udržet si příznivce
- opozice se snaží získat si moc

model demokracie více politických stran = jestliže se rozčlení model dvou stran vzniká systém více stran.
- vyvstává problém cyklických voleb, cyklického hlasování
- vzniká vládní nestabilita
- rozhodující úlohu má volič „ medián“
- problém týkající se vzniku koalic
- snaha je mít rozhodující převaha - minimální koalice

koalice = se formují seskupením voličů, kteří mají podobný pohled na určitý soubor variant.

Mechanismus veřejné volby

Mechanismus veřejné volby existuje v každé zemi. Je to proces, kterým se individuální preference spojují do kolektivních rozhodnutí.

DEMOKRATICKÁ SPOLEČNOST KLADE DŮRAZ NA VÝZNAM INDIVIDUÁLNÍCH HODNOT A PREFERENCÍ. Základním problémem je agregace milionů názorů do jediného rozhodnutí.

VOLEBNÍ SYSTÉMY
1. poměrné zastoupení kandidátních listin
2. většinová volba kandidátů
3. smíšené

Ad 1) poměrné zastoupení kandidátních listin
- vede k parlamentu, jehož politické složení odráží procentní složení voličů
- vede ke vzniku malých stran a štěpení velkých stran
- činí nezbytnými velké koalice s nejistou podporou parlamentu a tím pádem omezuje akceschopnost vlády
- znemožňuje volbu nezávislých kandidátů
- podřizuje poslance stranickým programům
- znesnadňuje volbu osob, poslanci nemají odpovědnost vůči voličům (já volím, aniž bych ho znal)
- umožňuje tvorbu a vliv extrémistických stran (negativním způsobem ovlivňují lidi)

TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY (PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ, METODOLOGIE, PŘÍSTUP), VOLEBNÍ PROCES, TYPY VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ

TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY (PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ, METODOLOGIE, PŘÍSTUP), VOLEBNÍ PROCES, TYPY VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ

teorie veřejné volby je poměrně mladá disciplína, která se jako samostatný obor začala rozvíjet zejména v roce 1948.

Počátky teorie veřejné volby jsou spjaty se jmény:
Abraham Bergson (30.léta 20.století)
Kenneth Arrow (50.léta 20.století)

- zkoumali funkcí společenského blahobytu
- zaměřili se na problémy agregace individuálních preferencí za účelem maximalizace společenského blahobytu

veřejná volba = proces, kterým se individuální preference spojují do kolektivních rozhodnutí

PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ
1. teorie státu
2. volební pravidla
3. volební chování
4. stranická politika a byrokracie

METODOLOGIE: stejná jako u ekonomie – vede ke studiu netržních procedur, odhaluje preference jednotlivců

PŘÍSTUP TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY

PŘÍSTUP TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY je založen na 3 předpokladech:

a) behaviorální předpoklady = jednotlivci uvažují racionálně, cílem maximalizovat užitek, sledují svůj vlastní prospěch.

b) proces odhalování preferencí = voliči odhalují své preference prostřednictvím hlasování.

c) přístup tradiční teorie cen = klade si otázky zda existuje rovnováha, paretooptimální stav, jak ji dosáhnout atd.

Teorie veřejné volby je významná ve všech oblastech, ve kterých je ekonomický mechanismus rozhodování nahrazen z jakýchkoliv důvodů politickým systémem.

Teorie veřejné volby popisuje mechanismus politického rozhodování, poukazuje na slabá místa, klade si otázky Jak? , Co? Pro Koho? ve veřejném sektoru.

VOLEBNÍ PROCES
VOLIČI
Preference

Zájmové skupiny ZÁKONODÁRCI
Rozhodování

BYROKRATÉ
Realizace


Akce

stát

stát – funkce regulátoru trhu: hledá společensky přijatelný kompromis, připouští určitou nezaměstnanost ale jen nízkou
(do 5%), ke snížení negativních dopadů vytváří systém sociálních opatření:
pasivní – podpora v nezaměstnanosti (možnost demotivačního účinku)
aktivní – rekvalifikace, tvorba pracovních míst, daňové výhody pro zaměstnavatele atd.
funkce zaměstnavatele: jisté zaměstnání (nehrozí bankrot), ale nižší mzdy (proti inflaci, omezené prostředky)

SITUACE NA TRHU PRÁCE:

rovnost nabídky a poptávky – všichni kdo chtějí pracovat získají práci, firmy nakoupí kolik poptávají – při rovnovážné mzdě
převis poptávky – firmy by koupily více práce, ale za tak nízké mzdy je neseženou (reálná mzda nižší než rovnovážná)
převis nabídky – lidé nabízí práci, část však nevyužita – vzniká nezaměstnanost (reální mzda je vyšší než rovnovážná)
- zjednodušeno – nezohledňuje strukturu N a P

typy: krátkodobá (frikční) – ztráta zaměstnání, dobrovolný odchod (hledání lepšího), absolventi, míra pouze oficiální,
nezohledňuje melouchy, nekontaktování úřadu práce; přirozený krátkodobý jev, pro hospodářství positivní (motivace)
strukturální (změny ve struktuře NH, problémy s rekvalifikací)
cyklická (v době recese roste, snižují se mzdy)
stagflace - současně vysoká míra nezaměstnanosti a inflace

míra nezam.

míra nezam. = nezam. hledající práci / ekonom. aktivní obyv. (přijatelná – 3-8%)
hodnota pouze oficiální, řada lidí se nenahlásí na úřad práce, skutečná míra o něco vyšší; na druhou stranu řada evidovaných pracuje načerno a měli by se vyřadit
míra se liší dle regionu (nejvíce Severní Morava a Čechy), a podle délky (narostla dlouhodobá nezaměstnanost)

důsledky: ztráta statků a služeb, které by mohli nezaměstnaní vyrobit, pokles ŽÚ, rostoucí kriminalita, možná ztráta kvalifikace,
negativní soc. důsledky – zátěž pro SR

TRIPARTITA – rada pro sociální dialog (vláda, zaměstnavatelé, odbory)

zaměstnanci – chtějí co nejvyšší mzdy a plnou zaměstnanost, ne každý je však ochoten odvádět odpovídající výkon
zaměstnavatelé – chtějí nízké mzdy pro nižší N a konkurenceschopnost; potřebují zaměstnance s určitou kvalifikací a
positivním vztahem k práci; nezaměstnanost pro ně přínosem – mohou si vybírat a mzdy jsou nižší, mají pak vyšší zisky

druhy sald:

druhy sald: obchodní (E – I) – nejasné posouzení ekonomické a platební pozice, vývoj hospodářské aktivity dané země
výkonové (E – I = - D – T – DK – KK – DR) – pohyb hmotných zdrojů a výkonů vůči zahraničí,
ekonomika je schopna udržet rovnováhu vztahů
běžné (E – I +D + T = - DK + KK + DR) – návaznost na bilanci stavu celkového zadlužení země k zahraničí
= 0 – vnější zadluženost se nezměnila;
aktivní – růst zahraničních pohledávek; pasivní – růst zahraničních závazků
základní (E – I + D + T + DK = - KK + DR)

12. Nezaměstnanost – pojem, typy, ukazatelé. Přístupy a cesty řešení. Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti

VF, pracovní síla využitelná dobrovolně – nabízené zboží; situace na trhu práce – stav N a P

skupiny obyvatel: ekonomicky aktivní – zaměstnaní, hledající práci = pracovní síla země
neaktivní – nezaměstnaní nehledající práci – studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti

nezaměstnanost dobrovolná – lidé mají pracovní sílu, ale nechtějí ji vynakládat, mají jiné dostatečné příjmy, nezajímá nás,
zákonem není předepsána povinnost pracovat
nedobrovolná – chtějí a potřebují pracovat pro obživu, ale nemohou sehnat, sociální společnost, zajímá nás situace lidí
v sociální tísni, vyspělé země mají vybudovaný záchranný sociální systém
je těžké najít únosnou míru tohoto přerozdělování aby sociální pomoc byla dostatečná a míra přerozdělování nezatížila neúměrně pracující část populace

zboží:

zboží: hmotné toky bez ohledu na uskutečněné platby, desagregace podle komoditních skupin + věcné transfery proti
kapitálovým účtům (reálné investice);

dlouhodobý kapitál: přímé investice – export import kapitálu, převyšuje min. 30% podílu celkového kapitálu (teoret. 51%)
nepřímé (portfoliové) – nákup a prodej obligací a akcií, které nesplňují spodní hranici pro zařazení
do přímých investic
ostatní – vládní úvěry, smluvní obchodní úvěry
devizové rezervy – likvidní devizová aktiva CB i jiných institucí (MF)
a) reálná devizová aktiva – konvertibilní měny (hotovostní i ne) u zahraničních bank, zlato
b) zahraniční státní CP, devizové facility (pohotovostní úvěry)

ANALÝZA

praktická – pozornost strukturálnímu vývoji (pohyb nejdůležitějších položek) prostřednictvím vymezených kumulativních sald v rámci celkové platební bilance
vymezení běžných druhů sald – základní struktura PB; sestava agregovaná – odpovídá metodice MMF

1. běžný účet: obchodní bilance (zboží); bilance služeb; bilance výnosů (důchody); transfery
2. kapitálový účet: dlouhodobý kapitál, krátkodobý
3. chyby a opomenutí
4. změna devizových rezerv

možno rozdělit do 2 samostatných okruhů (čára mezi položkami) – vymezení druhu kumulativního salda;
rovnice – změna v 1 okruhu, tak i v 2.

důsledky:

důsledky: fixní důchody nerostou, klesá kupní síla
mzdy – v mírné rostou, cválající klesají
inflace větší než úrok – klesá hodnota vkladů
vlastníci HIM mají výhodu, hodnota roste
sociální dopady, klesá kupní síla, rostou životní N
pádivá – nominální P roste, ale reálná klesá – pokles skutečného produktu pod potenciální; mírná posiluje poptávku úměrně růstu nabídky a stimuluje tak výrobu a zaměstnanost
mění strukturu spotřeby (růst cen základních potřeb snižuje použitelnost důchodů na ostatní spotřebu)
vyšší inflace domácí než zahraniční posiluje dovoz, roste převaha nabídky, to oslabuje podněty k hospodářskému růstu

Platební bilance

– peněžní hodnota všech ekon. transakcí mezi ČR a ost. zeměmi za 1 rok
běžný účet – obch. bilance, bilance služeb, výnosů, jednostranné převody
kapitálový účet – přímé a portfoliové investice, , dlouhodobý a krátkodobý kapitál; kurzové rozdíly, změny devizových rezerv

systematický statický výkaz ekonomických transakcí mezi národní ekonomikou a zahraničím, zachycuje devizová inkasa a některé hmotné toky (bez CF – pomoc zahraničí)
vypovídá o: stavu ekonomiky a vnější výkonnosti, charakteru rozvoje a zaměření, úspěšnosti hospodářské politiky

STRUKTURA:
informační charakter – sestava agregovaných položek (několik skupin), mezinárodní pohyby
zboží (eviduje se cena jdoucího přes hranice); služby (doprava, skladování, pojištění); důchody;
transfery (nevedou ke vzniku P ani Z); krátkodobý (úvěry, CP, devizy) i dlouhodobý kapitál; devizové rezervy
zachycování – princip podvojnosti (kredit + debet)
základní skupiny (zahrnují všechny transakce): kredit – export 1,2; import 3,4,5; zvýšení 6
debet – import 1,2; export 3,4,5; snížení 6

11. Inflace - podstata jevu, příčiny vzniku, formy projevu. Důsledky a řešení inflace. Platební bilance a její struktura, vnější rovnováha země

Inflace = zvyšování celkové hladiny cen většiny statků a služeb v průběhu delšího období, nemusí růst všechny ceny, některé stagnují nebo i klesají – zvyšuje se průměrná úroveň cen – cenová hladina

ukazatel – cenové indexy, nečastěji index spotřebitelských cen
kupní síla peněz klesá, znehodnocují se úspory, snižuje se schopnost peněz plnit své základní funkce

příčiny: vládní rozpočtová, peněžní a úvěrová politika a monopolní postavení odborů
inflace tažená poptávkou – převis poptávky, subjekty chtějí spotřebovat více HDP, než jaký byl vytvořen; agregátní P
příčiny: nadměrné investice, růst nominálních mezd bez produktivity práce (rostou N), levný úvěr, snížení daní, růst státních N
inflace tlačená náklady – ceny výrobků jsou vytlačovány růstem nákladů (nákladová inflace)
příčiny: nedokonalá konkurence (rostou ceny), růst mezd, politické události (zdražení dovozu, přechod na nižší kvalitu), růst N s přechodem na méně kvalitní zdroje

formy:

formy: mírná – několik % ročně, nemá negativní důsledky, ekonomika zdravá
pádivá – ročně o desítky nebo stovky %, snižuje výkonnost ekonomiky
hyperinflace – tisíce až miliony % ročně, naprostá dezorganizace NH, peníze přestávají plnit své funkce,
naturalizuje se ekonomika
deflace – opak, snižování hladiny cen
zjevná – růst cen na trhu
potlačená – opatření státních orgánů brzdit – neodstraňuje příčiny; vynucený růst úspor, nedostatkové zboží,
rozvoj černého trhu; dlouhodobě neudržitelná, ceny nutno přizpůsobit, vyústí v otevřenou inflaci
skrytá – nezachyceny ceny stínové ekonomiky, neukazuje skutečný růst cen, projev ekonomické nerovnováhy

tempo růstu potenciálního produktu

tempo růstu potenciálního produktu = dlouhodobé tempo růstu souhrnné produktivity + objem VF při jejich plném využití
- závisí na: tempu růstu vstupů (VF) – zvýši-li se množství VF za nezměněných podmínek lze očekávat růst produktu
tempu růstu souhrnné produktivity – při stejném množství VF lze zvýšit produktivitu lepším využitím vstupů, vliv na: růst produktivity práce, růst účinnosti kapitálu, snížení materiální a energetické náročnosti výroby

dlouhodobý rozvoj země závisí na obou faktorech, podle jejich vývoje se mění postavení v mezinárodním srovnání a roste životní úroveň obyvatelstva

zdroje růstu: ekonomické zdroje a schopnost jejich využití, úspory obyvatelstva – zdroje bank pro úvěry
přírůstek nabídky prac. sil (extenzivní zdroj), vyšší produktivita práce – lepší vybavenost (intenzivní zdroj)
investice do lidského kapitálu, technický pokrok, lepší organizace a řízení výroby

čisté ekonomické bohatství

– některé ek. aktivity neprojdou trhem nebo je statistika nezaregistruje, nejsou zahrnuty v HDP ale ekonomika je vyprodukovala; = HDP + produkce stínové ekonomiky, samovýroba (kutilové, pro známé), volný čas (nepromítne se v HDP ale projeví se ve větším blahobytu), růst kvality produkce

Agregáty typu důchod

národní důchod – mzdy, čisté úroky (přijaté), renty, hrubé zisky korporací, příjmy OSVČ = ČDD + odpisy + nepřímé daně;
- měří všechny příjmy domácností, bez ohledu na to jestli je skutečně dostanou

osobní důchod– skutečně obdržené příjmy, na jednu domácnost; zjistíme tak, že od národního důchodu odečteme sociální pojištění, nerozdělené zisky korporací, daně ze zisku korporací; musíme přičíst transferové platby

disponibilní osobní důchod – bez osobních a nepřímých daní; použití – nákup na spotřebu, úspory

UKAZATELE ÚROVNĚ:

ekonomická síla: absolutní objem výrobků a služeb vyrobených za určitý čas; množství finální produkce určitého státu,
měříme nejčastěji HDP (porovnáváme absolutní hodnotu s ostatními zeměmi)
ekonomická úroveň – do jaké míry země užívá disponibilní VF; vyjadřuje ŽÚ; měříme pomocí HDP nebo NI na obyvatele
(neodráží blahobyt)
ekonomický růst – proces, jímž se zvyšuje schopnost NH vyrábět statky a služby, má vliv na ŽÚ obyvatel, předpokládáme úroveň cen konstantní, změna tokových veličin v čase; ukazatel – přírůstek reálného HDP na 1 obyv.; produkt (Y), čas (t)
rozdíl: Y = Yt – Yt-1; koeficient růstu: r = (Yt / Yt-1)*100; tempo růstu: G = (Yt – Yt-1 / Yt-1)*100

čistý produkt

čistý produkt – hrubý bez amortizace (výdaje na nákup kapitálových statků jež nahrazují kapitál spotřebovaný)
nominální produkt – v běžných tržních cenách, závisí na inflaci a objemu prodaných výrobků a služeb
reálný produkt – vyjádřený v cenách zvoleného roku, neustále stejných bez ohledu na tržní ceny
potencionální produkt – při plné zaměstnanosti

metody zjištění: výdajová – hledisko použití důchodů; výdaje jednotlivých sektorů na nákup konečných výrobků a služeb;
tyto informace zjistíme díky odvodům DPH a přiznání k dani z příjmu + statistické výkazy zpracovávané pravidelně firmami; export a import z evidence celních úřadů
výdaje domácností na spotřebu – předměty krátkodobého užití, dlouhodobé spotřeby, služby
soukromé investiční výdaje – výdaje firem (obnova a rozšíření zásob), výdaje na výstavbu domů
vládní výdaje na spotřebu – ne transfery, čistý export (bez importu – výrobky nebyly vytvořeny domácími výr. faktory)
produktová – součet přidaných hodnot jednotlivých výrobců + nepřímé daně – subvence; obtížné rozlišit co je konečný produkt a co meziprodukt

vývoj cen statků:

a) negativní P šok - pokles agregátní P, pokles cenové hladiny
b) negativní N šok - pokles agregátní N, růst cen vstupů, inflace, výstupy
c) positivní P šok – inflace roste
d) positivní N šok – inflace klesá
stagflace – vysoká nezaměstnanost s růstem inflace
expanze – analogické jevy v opačném směru – růst poptávky, zaměstnanosti, produktu

10. Základní a odvozené makroekonomické veličiny. Makroekonomický produkt a důchod. Metody zjišťování NH produktu. Ekonomická síla a úroveň země.

ke zkoumání makroekonomických procesů se používají makroekonomické agregáty = veličiny
zaměstnanost – úroveň produktu ovlivňuje úroveň zaměstnanosti; vyjadřujeme v absolutní hodnotě nebo jako míru
(podíl na práceschopných)
cenová hladina – úroveň jednotlivých cen NH, cenové indexy (spotřebitelský koš)
vnější ekonomická pozice – saldo platební bilance (E a I)
+ měnový kurs a úroková sazba

Agregáty typu produkt

souhrn vyrobených výrobků a služeb v daném NH za určité časové období, finální statky, vylučují se meziprodukty (vstupy v podobě jednorázové spotřeby nebo dále zpracovávaných statků)
důvod – zabránit několikanásobnému započítání hodnoty meziproduktů;

HDP = spotřeba domácností + spotřeba vlády a soukromých nevýdělečných institucí + hrubá tvorba fixního kapitálu (IM bez pozemků) + přírůstek zásob produkčních jednotek – úbytek zásob produkčních jednotek + vývoz – dovoz
= výdaje na osobní spotřebu + hrubé domácí investice + státní nákupy statků a služeb + export – import
- produkce vytvořená na území určitého státu bez ohledu na to, který národ vlastní výrobní prostředky

HNP – produkt lidí nejen v zemi, ale i jejích občanů v zahraničí; produkce z výrobních faktorů ve vlastnictví urč. národa

Hospodářské cykly

střídání růstu a poklesu poptávky – cyklický vývoj, nedá se předvídat
cyklus: kontrakce - HDP klesá ve 2 čtvrtletích po sobě, pokles nabídky, růst nezaměstnanosti
dno - vyrovnání nabídky a poptávky; expanze - růst produktu, poptávky a zaměstnanosti
konjunktura - vysoká – přehřátá eko, např. Čína
dnes kratší než 8 let a ne tak výrazné výkyvy – státní opatření
dlouhodobý vývoj potenciálního produktu je trendem, okolo kterého skutečný produkt fluktuuje
ekonomická realita vykazuje N a P šoky – skutečný produkt není na své dlouhodobé růstové dráze, fluktuace neustálá, střídání kratších a delších období
výkyvy reálného produktu – nejvýraznější rys hospodářských cyklů; v širším smyslu – výkyvy v ekonomické aktivitě + kolísání produktu ale i investic, zaměstnanosti, zisku
dlouhé vlny (50 let) – hypotézy: šoky (naleziště, klima)
teorie cyklu – sledování čtvrtletního produktu na meziroční srovnání ukazatelů změny produktu
kontrakce přes 2 roky – recese až deprese; 0 = stagnace
- pokles P, odbytové potíže, růst zásob, nezaměstnanosti, klesá reálný produkt

SMĚNA

SMĚNA - činnosti od výroby po spotřebu, koupě / prodej; uskutečňuje se na trhu prostřednictvím N a P
typy: běžná (produkt stejný, stagnace) / rozšířená (větší, expanze) / zúžená (nižší, kontrakce)

SPOTŘEBA
konzumace statků a využívání služeb
dle učelu: spotřební předměty = výroba konečná, produkty, které. neslouží k další hospod. čin.
statky denní potřeby, občasné, luxusní
výrobní předměty = slouží k navazující spotřební čin.;
statky jednorázové spotřeby (oběžný majetek), postupné spotřeby (investiční majetek)
jednorázová / dlouhodobá
uspokojením jedné potřeby vznikají další, což iniciuje výrobu a celý proces pokračuje
- činnosti od výroby po spotřebu, koupě / prodej; uskutečňuje se na trhu prostřednictvím N a P
typy: běžná (produkt stejný, stagnace) / rozšířená (větší, expanze) / zúžená (nižší, kontrakce)

SPOTŘEBA
konzumace statků a využívání služeb
dle učelu: spotřební předměty = výroba konečná, produkty, které. neslouží k další hospod. čin.
statky denní potřeby, občasné, luxusní
výrobní předměty = slouží k navazující spotřební čin.;
statky jednorázové spotřeby (oběžný majetek), postupné spotřeby (investiční majetek)
jednorázová / dlouhodobá
uspokojením jedné potřeby vznikají další, což iniciuje výrobu a celý proces pokračuje

HOSPODAŘENÍ

HOSPODAŘENÍ - účelné nakládání s prostředky, které má spol. k dispozici; je třeba zajistit účinnost každé činnosti
efekt - užitečný výsledek činnosti, pro jehož dosažení musely být vynaloženy urč. zdroje
efektivní činnost - přináší žádoucí výsledky s vynaložením přiměřených zdrojů
efektivní hospodaření - účelné a hospodárné; efektivnost = výstupy / vstupy
hospodárnost - úsporná opatření v souladu s efektivností nesmí snížit požadovaný užitek
zásady hospodárnosti - zabraňovat plýtvání; princip: max. výsledky s min. zdroji
produktivita práce - efektivnost; vstupy - počet prac. nebo odprac. čas; výstupy - výkony ve hm. jedn., Kč, normohodinách
zdroje růstu: technický rozvoj - nová technika, nová technologie, cílem dokonalejší výrobek
dokonalejší organizace - uspoř. výr. činitelů - rozmístění strojů, uspoř. toku materiálu, využití pracovníků
vyšší kvalifikace pracovníků

koloběh v hospodářství - hosp. procesy na zákl. dělby práce - specializace a kooperace mezi výrobci, výměna statků a služeb mezi subjekty trhu pomocí peněz (změření hodnoty zboží)

KOLOBĚH:

KOLOBĚH: vztahy mezi sektory o toku výrobků a služeb, VF a důchodů

Reprodukční proces

hospodářská činnost - výroba statků, poskytování služeb; principy: zdroje (max. výnos) + min. N (šetřit na správném)
reprodukční proces - opakovaná hosp. činnost; na stále vyšší úrovni, zvyšuje se rozsah trhu a tím i konečné spotřeby
výroba - rozdělování - směna - spotřeba

VÝROBA: přetváření přírody, jejích předmětů a sil ve statky a služby;
pracovní / nepracovní; ruční / strojová / automatická
- činnost, při které vznikají statky a služby; určující složka reprodukčního procesu, činnost směřující k produkci
zdroje (vstupy) > přeměna (zhodnocení) > výstup (statek, služba)
technická stránka výroby  výrobní síly  výrobní (produkční) faktory
společenská stránka výroby  výrobní vztahy (vlastnické vztahy)

výrobní faktory

výrobní faktory - práce
přírodní zdroje (omezenost množstevní, kvalitní - bonita) - půda zemědělská, stavební; prodej / pronájem; cena = renta
kapitál - fyzické kapitálové statky; zvláštní – výsledkem výroby; prodej / pronájem; cena = úrok, výnos, zisk

výrobní vztahy - vlastnické
výrobní procesy - pracovní - ruční, strojně ruční, strojní
nepracovní - mechanické a automatické, přírodní

ROZDĚLOVÁNÍ: určit podíl na tvorbě produktu
teorie rozdělování = základní mzda, přerozdělovací procesy (důchody / děti), stát zajišťuje solidaritu pro všechny
nástroj - fiskální politika, daňová (progresivní - bohatší platí více, daň roste abs. i reálně), povinné platy do pojišt. fondů

Forfeiting

Forfeiting = odkup jednotlivých středně a dlouhodobých pohledávek, vzniklých při exportu; kupující nemá možnost postihu vývozce pokud není zaplacena
předmětem – zajištěné pohledávky, splatnost nad 90-180 dní,až 5-8 let, nad 150000$; proplácena výše pohledávky bez diskontu
dodací parita – určuje povinnosti s dodávkou a převzetím: místo předání zboží; okamžik přechodu úhrady N a rizika
ztráty nebo poškození; další povinnosti při zajištění dopravy, průvodních dokladů, kontroly, pojištění, balení...
vznik jako zvyklost, význam interpretační, pravidla Mezinárodní obchodní komory (INCOTERMS) ne právní normy, závazné až po výslovném odvolání
fáze: 1. kontraktační – vývozce a forfeiter; vývozce předloží – své jméno, obchodní jméno a zemi dovozce, výši a měnu
pohledávky, garanční B, druh platebního instrumentu, charakter zboží, termín dodání zboží
pokud vše v pořádku, následuje uzavření smlouvy
2. realizační – prodej pohledávky
náklady: diskont – srážka z pohledávky; % není stanoveno (země riziko, měna, splatnost
závazková provize – za držení pohotovostních platebních prostředků (pro případnou platbu)
zpracovatelská provize – kryje N na zpracování

rizika v ZO:

rizika v ZO: hospodářská, špatná kvalita, nevhodný sortiment, špatný průzkum trhu, dopravní, nezaplacení, politická
minimalizace: bezpečné dokumentární nástroje, ověřovat bonitu kupujícího, přenesení rizika na jiný subjekt

9. Makroekonomický koloběh, makroekonomické subjekty a jejich úloha v ekonomice.

Makroekonomie
zabývá se souhrnnými jevy na úrovni celého NH
mikroekonomie – sleduje jednotlivé subjekty na dílčích trzích

SEKTORY:
domácnosti – vlastníci VF a kapitálových statků (využívají podniky k produkci za důchody); další zdroj – transfery
využití – spotřeba / úspory; domácnosti jednotlivců / ústavní domácnosti – agregace spotřebitelů
podniky – využívají VF k produkci a výrobě služeb, které prodávají ostatním sektorům i jiným podnikům;
soukromé / státní; tržní / netržní
vláda – soustava veřejných rozpočtů, příjmy – daně + pojištění; výdaje – nákup + transfery
zahraničí – podniky a domácnosti, které nemají sídlo v daném státě + zahraničí vládní sektory; export / import
tok důchodů – z VF ve vlastnictví residentů (fungujících v zahraničí) / z VF ve vl. neresidentů (fungují v daném NH)

náklady:

náklady: provize – riziková složka / N se zpracováním
úrok – přibližně úrok krátkodobých B úvěrů
výhody pro dodavatele: možnost dodání zboží na úvěr bez rizika platební neschopnosti odběratele
nejsou N vymáhání a úrok z prodlení
peníze před termínem splatnosti
ČR: Asociace faktoringových společností – sdružuje 5 největších spolčeností
Faktoring Čs. spořitelny + Faktoring KB + O. B. Heller + Transfinance + LB Faktoring
roční obrat (2002) z postoupených pohledávek – 50mld Kč a dále roste, oblíben
2,5% HDP, v zahraničí – 5-6% HDP; 80% faktoringu tuzemský, zbytek exportní
Důvody rostoucí obliby: ne tak neznámý pojem; společnosti pružnější než B + další služby; nevyžaduje tak přísnou analýzu

revolvingový

revolvingový – po čerpání je doplněn na původní výši
permanentní – částka rozdělena na časové období
výhody: garance zaplacení, plnění po splnění podmínek
nevýhody: časově náročné, vysoké N

B) inkaso – méně spolehlivé; příkazce (prodávající) přikazuje vysílající B aby sama (přes korespondenční – inkasní B)
inkasovala od kupujícího peníze proti předání dokumentů;B nedává záruku plnění
jednotná pravidla pro inkasa – komora v Paříži; dovozce uhradí po oznámení své banky o obdržení dokumentů
fáze: sjednání podmínek
vystavení příkazu – prodávající expeduje zboží, předává dokumenty, příkaz k provedení inkasa
náležitosti: jméno a adresa příkazce a kupujícího, místo a čas vystavení, adresa inkasní B, částka,
splatnost, dokumenty, poplatek, podpis příkazce
předložení dokumentů + zaplacení – inkasní B přebírá dokumenty a požaduje zaplacení
druhy: dokumenty proti placení / proti akceptaci (směnkou, delší doba)
výhody: levnější, placení po předání dokumentů
nevýhody: není garance platby

Faktoring

Faktoring = průběžný odkup krátkodobých pohledávek, v důsledku poskytnutí nezajištěného dodavatelského úvěru
podmínky: splatnost menší 180 dní, vznik z nezajištěného úvěru, žádná práva 3. osoby, možnost postoupení (CESE),
za subjektem s akceptovatelnou bonitou a z přijatelné země
funkce: a) garanční – přijetí rizika platební neschopnosti (garanční platba 90-120 dní po splatnosti nebo 10-20 dní u maturity
b) předfinancování – proplacení pohledávky v okamžiku postoupení (80-90%, zbytek provize + záruka reklamací)
c) správa pohledávky a jiné služby pro dodavatele – účetnictví, statistika, daně...
průběh: 1. žádost – prověřuje se bonita, obchodní jméno, dosavadní vztahy s odběrateli, sídlo, počet fa, roční obrat,
přehled dosud nesplacených pohledávek
2. uzavření smlouvy – zpravidla vyžaduje faktoringová společnost všechny pohledávky
limity – revolvingový úvěrový limit na každého odběratele
speciální úvěrové limity na každou dodávku
3. dodávka zboží + vystavení faktury
4. postoupení pohledávky – originální faktura odběrateli, kopie společnosti (stává se věřitelem vůči odběrateli
5. úvěrování – předfinancování
6. inkaso pohledávky v době splatnosti
7. úhrada pohledávky v garanční platbě – odběratel zaplatí společnosti, ta dodavateli
pokud nezaplatí – společnost vymáhá, ale dodavateli zaplatí

použití (likvidace) akreditivu

– kontrola dokumentů a smlouvy, odešle zboží a dokumenty bance, ta do týdne prověří
závady: a) žádost o proplacení akreditivu i s nedostatky
b) odešle dokumenty vystavující bance, ta rozhodne
c) akreditiv proplacen s výhradou, dokumenty odeslány vystavující B, ta vznese
námitky proti placení (i nemusí – do 8 dnů) =>beneficient musí vrátit
druhy: podle měnitelnosti podmínek bankou – odvolatelný (B může kdykoli měnit bez souhlasu ostatních)
neodvolatelný (změny jen se souhlasem všech zúčastněných;
označen „neodvolatelný“)
zapojení další koresp. zahr. B (neodvolatelný) – potvrzený (potvrzující B přebírá Z za splnění, obě B ručí stejně)
nepotvrzený (Z jen otevírající B)
způsob a forma plnění – vista (úhrada ihned po předložení dokumentů)
akceptační (úhrada v den splatnosti směnky)
nutnost deponování prostředků u korespondenční B – krytý (korespondenční B požaduje peníze v době otevření)
nekrytý – peníze po otevření

platební nástroje:

platební nástroje: nedokumentární – hotovost (zřídka, možnost padělku), hladký plat (příkaz k úhradě), šek, směnka
dokumentární – podmíněny předáním dokladů (fa, balicí list, dopr. dokl., poj., původ), složitější, větší záruka zaplacení
dokumenty: dopravní – konosament, letecký, říční, silniční a železniční nákladní list, poštovní průvodka, spediterské potvrzení
inkasní – předloženy bance pro zaplacení (výběr), např. fa
pojišťovací – pojistky, pojistné certifikáty (vystavuje pojišťovna pro každou dodávku na základě uzavřených
hromadných pojistek)
skladovací – skladní list
dispoziční – podoba CP, obchodovatelné, držitel je oprávněn disponovat se zbožím, může ho převést rubopisem;
konosament, říční náložní list, skladní list (varrant)
legitimační – prokazují plnění kontraktu, průkazní doklad při reklamaci, nejsou obchodovatelné ani převoditelné
(ne forma CP); silniční nákladní list, letecký, poštovní průvodka, potvrzení speditéra
faktury – obchodní, celní, konzulární (úřední formulář, počet, ověření konzulátem); proforma – předběžná, neplatí

A) akreditiv

A) akreditiv – vystavit smí pouze B na žádost příkazce; zaplatí z jeho účtu beneficientovi, pokud předloží požadované
dokumenty; sjednání podmínek, otevření účtu dovozcem, čerpání z účtu vývozcem
B odpovídá za správnost a úplnost dokumentů ale ne za předmět transakce; povinnost zaplatit; B přebírá závazek za klienta (bonitní nebo zajištěné); klient získá dokumenty a zboží po zaplacení
Obchodní zákoník – dispozitivní; v souladu s mezinárodními pravidly; Jednotné zvyklosti a pravidla pro DA
Mezinárodní obchodní komora v Paříži – pravidla dobrovolná – uvést ve smlouvě
účastníci: příkazce, beneficient, otevírající B, čerpající B (potvrzující, avizující)
remboursní B – pokud obě B nemají přímý kontakt
fáze: sjednání podmínek – před sepsáním smlouvy, souhlas
otevření akreditivu – formulář (jméno, adresa a číslo účtu příkazce a beneficienta, druh akredivitu, doba platnosti, částka,
požadované dokumenty, popis zboží, dopravní parita (N v ceně), údaj o pojištění, místo a čas odeslání zboží, místo určení, způsob použití akreditivu (hotově), podpis příkazce)

2) UZAVŘENÍ KUPNÍ SMLOUVY

z podnětu prodávajícího / kupujícího / společné vypracování; konfirmace – potvrzení smlouvy (kontraktu); nabídka písemná (druh a kvalita zboží, dodací lhůta, cena, dodací a platební podmínky, platnost nabídky)
kupní smlouvy nemají předepsanou úpravu, ale musí být co nejpřesnější; slevy, pojištění, doprava

uzavření – předmět: druh a jakost – popis, značka, výrobní typ, normy jakosti, komoditní zvyklosti
množství – různé jednotky, někdy specifické (bushel – obilí), ne přesně, jen přibližně + odchylka
obal – cena započtena nebo zvlášť, paušální přirážka nebo za jednotlivé obaly; označit signem
(značka) kontraktu; dodržení, včasná zásilka – i na všech průvodních dokumentech
cena – nejčastěji pevná, pohyblivá (odvolání na burzu), měna
dodací lhůta – datum, lhůta uskutečnění dodávky (počátek, průběh, konec, polovina měsíce)
platební podmínka – místo, doba, způsob; volba podle: druhu zboží, teritoria, obchodního partnera,
ekonomického postavení

3) PLNĚNÍ KUPNÍ SMLOUVY

dodání zboží a dokladů (balicí list, přepravní doklady, osvědčení o původu zboží, konosament – nákl. list)
práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího – Mezinárodní obchodní komora v Paříži, pravidla INCOTERMS
(přechod rizik, nákladů, místo přechodu)
platební podmínky: určeny mezinár. situací, druhem zboží, zvyky, situace na trhu, vztah partnerů, předpisy institucí
obsah: subjekty, měna, místo, doba, způsob

metody financování:
bankovní úvěr – jištění státem nebo spec. bankou
faktoring – odkup pohledávky bez zpětného postihu, bankovně nezajištěná, krátkodobá (do 90 dnů)
forfeiting – pohl. bankovně zajištěná, dlouhodobá (150-200 tis. USD)
leasing dovezeného zboží
clearing – vzájemné zúčt. pohledávek, jsou vyloučeny přímé platby, zřízení cl. účtů a pověřených bank, dohoda o měně

subjekty:

investoři – nakupují s cílem zisku, spekulanti
obchodníci s CP – státem (komisí pro CP) licencované společnosti, uzavírají obchody, zprostředkovávají
emitenti – obchodní společnosti, potřebují peníze
organizátoři trhu – BCPP (90%), RM-S (7%), středisko CP (1,5%)
UNIVYC – dceřinná společnost burzy, vypořádání transakcí pro členy
středisko CP – centrální státní registr zaknihovaných CP v ČR, ze zákona, zřizuje účty, spravuje
specializovaní finanční zprostředkovatelé – obchodují na vlastní účet (arbitražéři, spekulanti)
nespecializovaní – dealeři (na vlastní účet a jméno, nemají přístup na burzu)
makléři (zaměstnanec nebo najatý, provize na klientův účet a jméno, ze zákona povinnosti za nejlepší ceny)
komise pro CP – regulátor trhu, zastupuje stát, rozvoj a ochrana, sankce za porušení

Úvěry: závazkové a záruky – akceptační, avalový, bankovní záruky, remboursní
peněžní – komerční – krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé; lombardní, negociační, eskontní, kontokorentní
spotřební – revolvingové, splátkové, hypoteční, překlenovací, leasing, kreditní a úvěrové karty

žádost o úvěr

žádost o úvěr – obsahuje: jméno (název), zajištění, předmět činnosti, účetní výkazy, účel, výše, měna, návrh čerpání a splácení
předtím konzultovat s B o možnosti poskytnutí; absolutní obchod (obchodní zákoník)
náležitosti: smluvní strany, výše a měna (i úroky), lhůta čerpání, účel, doba splatnosti, splácení (neuvedeno – do 1 měs.
od požádání B), výše úrokové sazby, zajištění
úročení: fixně / pohyblivě – častěji
způsoby změn: floating rate – úrok vázán na jinou sazbu (diskontní, základní), na tržní referenční sazbu (FIBOR)
variable rate – dohoda pevné sazby ale výhrada změn (rozpětí)
úroky z prodlení – u občansko právních vztazích, pracovní, obchodních; upravuje nařízení vlády (2x diskontní sazba);
přísluší za dobu od 1. dne prodlení do dne předcházejícího zaplacení dluhu; u = č*ú*d / 365*100
poplatek z prodlení – u nájemného (po 5 dnech po splatnosti); i u půjčení movité věci, za každý den 0,0025% z dluhu, min. 25,-
za každý započatý měsíc, věřitel oprávněn požadovat poplatek nebo úrok
způsoby splácení: úrok i úvěr spláceny najednou ve splatnosti (krátkodobé) – BH = SH*(1+r)n
spláceny každý zvlášť
umořování dluhu pravidelnými platbami – konstantní anuita / různé nestejné částky

8. Zahraničně obchodní transakce - průběh, kupní smlouva

Vývozní operace
předcházejí vývozu, ZO se liší od VO – jiné normy, tradice, požadavky, charakter a struktura potřeb

1) PŘÍPRAVA
průzkum: teritoriální, komoditní a technický, cenový (daně, cla, marže, provize, služby), připravenost podniku
(organizace, výroba, financování), možných zákazníků a představa o cenových možnostech, propagace
výběr vhodného státu – informace o odběratelích, konkurenci, dovozní předpisy, obyvatelstvo, kupní síla a kapacita trhu,
náboženství, dopravní infrastruktura, bankovní systém
získáme od české obchodní a průmyslové komory, bank,výzkumných ústavů, odborné literatuře, výstavy, cesty
vývozní marketing – obchodní politika: zboží – kvalita, předpisy, zvyklosti, balení;
ceny – ze situace na trhu, obchodní N (pojistné, skladné, doprava, clo);
způsob prodeje – vlastní obchodní sítě, služby specializované organizace, vlastní
výrobní firma v zahraničí, podnik se zahraniční činností
akvizice – získání trhu, rozšíření odbytu; předběžná kalkulace – základ cena na trhu, náklady, zisk; nabídka – druh zboží,
kvalita, množství; dod. lhůta, podmínky; platební podmínky, cena; platnost nabídky; všeobecné prodejní podmínky

Kapitál

vše do vkládáme do výroby pro zisk, charakteristická je účelovost, výrazná osobní motivace (zisk chceme pro sebe i když třeba část odvedeme tomu kdo nám kapitál půjčil)
- peníze + kapitálové statky (opotřebovávají se, ne primární, výsledkem výroby – potřeba určitých výrobních faktorů)
dá se akumulovat – pokud podnikatel zisk nespotřebuje pro svou spotřebu ale ponechá ve firmě aby rozšířil její možnosti
poptávka: firmy, spotřebitelé, klesající funkce úrokové sazby
nabídka peněz: úspory = část důchodu nevydána na spotřebu; motivace – úrok, nejistý budoucí příjem
úroková míra – poměr úroku k jistině; nominální (nabízené bankou), reálná (upravená o inflaci)
výroba: spotřební statky (méně ve prospěch budoucí spotřeby); kapitálové statky (v budoucnu zvyšují spotřebu)
zdroje: vlastní (zisk, odpisy); cizí (půjčky – trh kapitálu)
cena: úrok – z cizího kapitálu; zisk – očekávaná cena vlastníkem, rizikovější, proto očekává že zisk bude vyšší než úrok

TRH KAPITÁLU

v peněžní podobě = finanční trhy – organizátory jsou burzy cenných papírů; devizové trhy
- souhrn institucí a vztahů prostřednictvím kterých dochází k přesunu volných finančních prostředků;
finanční trh – trh finančních instrumentů, existence přebytků (N) a deficitů (P) – alokace PP k deficitním pomocí finančních
instrumentů na základě N a P
funkce: likvidita; alokace (rozdělování); motivace k tvorbě úspor (domácnosti)
běžné úspory jsou podmiňovány mírou růstu hlavně důchodů a celkového bohatství domácností a růstem a věkem obyvatel
hrubé národní úspory = vládní + soukromé (domácnosti + firmy)
úspory firem závisí na investičních příležitostech, schopnostech managementu (vypůjčit levné zdroje), motivy vlastníků
peněžní / kapitálový / úvěrový (krátkodobé, dlouhodobé); primární / sekundární
organizovaný – specializované instituce s oprávněním (banky, finanční společnosti); neorganizované – mimo

burzy:

burzy: prezenční / elektronické; mimoburzovní: RM-S

trh CP: systém ekonomických vztahů a institucí zprostředkujících alokaci finančních prostředků
akciové / dluhopisové / derivátů (opce, swapy, futures, forwardy: předem stanovena cena – ochrana investorů, zamezení
spekulacím)
1. privátní – deficitní jednotky emitují CP (primární finanční investice) a přebytkové jednotky investují úspory do CP;
bez účasti zprostředkovatele (USA, Japonsko); N na emisi: průzkumné, implicitní (čas), informační
2. zprostředkovatelský – banka, pojišťovny, investiční a penzijní fondy – emise sekundárních finančních investic; depozita,
podílové listy
a) zprostředkovatel emituje, přebytkové jednotky kupují
b) zprostředkovatel koupí primární investice, přebytkové jednotky koupí od nich

Mzda

Mzda – odměna za odvedenou práci = cena práce; formy: úkolová – normovaná práce; podílová – v % z tržeb nebo zisku
časová – hodinová / fixní (pevná nebo tarif, nemá stimulační účinky, proto se přidávají prémie za provedenou práci)
kombinovaná – např. časová + podílová (číšník)

nominální – v penězích to co pracovník obdrží, jeho příjem
reálná – vyjadřuje co si za tyto peníze může koupit, porovnání k cenové hladině

vztah velikosti mzdy a množství vykonané práce – čím více práce, tím větší mzda, avšak ne vždy
vlivy: kvalita práce, nutnost kvalifikace, společenská potřeba, N a P, tržní úspěšnost práce

DŮCHODY A ROZDĚLOVÁNÍ

peníze, které spotřebitel obdrží za časové období; mzda, vlastnické (úroky, nájemné), transfery (starobní důchod, podpory);
tok peněz – důchod během určitého období
bohatství – čistá hodnota aktiv, kterou domácnosti vlastní v určitém okamžiku; hmotné statky, finanční aktiva (Y)
nerovnost důchodů: různé profese (vzdělání, odpovědnost), pracovní nasazení, osobní předpoklady; nestejné množství kapitálu a aktiv ve vlastnictví domácností
Lorenzova křivka – rozložení důchodů, množství lidí klesá s výší důchodu; rozdíl ideálního rovnoměrného rozdělení a skutečného stavu – Giniho koeficient G = A – B / A
Rozdělení: prvotní – vyplývá ze situace na trhu výr. faktorů; přerozdělování – prostředků SR; konečné – rovnoměrné
negativa – administrativní N, vliv na pracovní úsilí, na úspory

7. Trh výrobních faktorů – obecná charakteristika, zákonitosti, fungování. Trh práce – mzda a její formy. Trh kapitálu – nabídka a poptávka na kapitál

Obecná charakteristika

NABÍDKA – domácnosti (spotřebitelé), cíl – max. užitek;
POPTÁVKA – firmy, cíl – max. množství VF velikost odvozena od trhu zboží a služeb
Cena (P): poplatek za pronájem VF
Práce (L): mzdová sazba (w)
Půda (A): pozemková renta
Kapitál (K): úroková míra
transferový výdělek: výše výdělku, kt. by vstup získal při svém nejlepším alternativním využití
eko renta: výše výdělku, o kt. skut. výdělek přesahuje transferový výdělek

Přírodní zdroje (půda):
jsou omezené, vzácné, celosvětově jí ubývá, vlastníci mají určité výsadní postavení, diktují si podmínky
renta absolutní – výnos každého pozemku; diferenční renta – závisí na kvalitě půdy a vhodnosti pro zemědělství (bonita půdy), na poloze, vybavenosti inženýrskými sítěmi, dostupnosti
s využíváním spojen problém ekologie, snaha o úspory těchto zdrojů, ceny rostou, hledání nových technologií
trh – největší objemy na světových komoditních burzách, nejznámější Londýnská

informace

za další VF možno považovat informace – důležité know-how, software; cena kolísá, před množstvím je důležitější správnost, pravdivost a užitečnost; rychle zastarávají, důležité včas obnovovat

Práce
poptávka – odvozena od poptávky na trhu zboží a služeb
nabídka – množství lidí, kteří jsou schopni a ochotni pracovat za určitou mzdu
cena – mzdová sazba (w)
transferový výdělek – při max. využití vstupu (N obětované příležitosti)
ekonomická renta – výše o kterou přesahuje skutečný výdělek transferový
nedostatek: zvyšování produktivity práce / pracovní síly z jiných zemí

TRH PRÁCE:

poptávka – množství najaté práce při určité úrovni mzdové sazby;
závisí na: výnosu z práce (příjem z mezního produktu práce), nákladu na práci
MRPl – výše dodatečného příjmu po zapojení jednotky dodatečné práce = P*MPPl; závisí na velikosti a ceně výstupu
MPPl – mezní fyzický produkt práce = Q / L (změna produkce při změně práce o jednotku)
MFCl - dodatečné N při najmutí 1 dodatečné jednotky práce = TC / L – konstanta = w = Pl
nabídka – v kratším období neměnná, v delším ze ve vyspělých zemích zmenšuje, klesá počet ekonomicky aktivních obyvatel a roste počet neaktivních; ne však natolik aby rostla konkurence na straně poptávky, spíše naopak – nezaměstnanost roste
spotřebitelé – volba mezi prací a volným časem (H); cíl – maximální užitek (TU)
efekty: substituční – w roste – možnost více nakoupit, práce roste (čas)
důchodový – w roste – od určitého bodu klesá nabídka práce
individuální křivka N práce – zpětně zakřivená;
souhrnná křivka – zakřivení u každého jinde + růst w přitahuje nové pracovníky
v praxi – optimální w není – ze zaměstnání není pouze peněžní prospěch; nedostatečná mobilita výr. faktorů; nestejná kvalifikace, šikovnost; různá odvětví

akciová společnost

– ZJ rozvrženo na urč. počet akcií o urč. jmenovité hodnotě
vznik soukromou cestou bez upisování ZK 2 mil.; veřejným úpisem 20 mil.
ustavující valná hromada – do 60dnů od sepsání listiny upisovatelů, do konání splaceno min. 30%; přijaty stanovy
typy akcií podle formy: listinné
složení akcie: plášť – OJ a sídlo spol., č. akcie, ozn. na jm. (převoditelná rubopisem) nebo majitele, výše ZJ a počet akcií v době
vydání, datum vydání a podpisy dvou členů představenstva
talón – OJ a sídlo spol., č. akcie, pro další arch
kupónový arch – OJ a sídlo spol., počet akcií, poř. č. kupónu a č. akcie, datum inkasa dividendy (za jednotl.
odstřihávané kupony)
zaknihované (fyzicky neexistují, vedeny ve Středisku CP v počítači)
podle druhu: na jméno - uveden je vlastník, změna vlastníka je zaznamenán na rubopisu
na majitele - uveden není vlastník, pouhé předání novému vlastníku
speciální - prioritní – max. 50% ZK; zaměstnanecké – max. 5%;

vklad spol.

vklad spol. – povinný, nestanovena hodnota, min. tržní cena 1 akcie (emisní ážio); rozdělení zisku – podle počtu akcií
ručení – akcionáři neručí za závazky spol.; rezervní fond – povinný, min. 5% zisku ročně, min. 10%, max. 20% ZK
statut. org. – představenstvo, min. 3 členy; dozorčí rada – kontrola, min. 3 členy, ne člen představenstva; valná hromada
vznik: upisování, upisovatelé uhradí 10% hodnoty akcií a dostanou premisu, zbytek splatí do 1 roku po vydání akcií
práva akcionáře: na likvidační zůstatek, na dividendy (dvojí zdanění), odběrní (přednostní koupě nové emise),
účast na valné hromadě, svolání, hlasování (dle podílu)
povinnost: uhradit cenu akcie
kontrolní balík, majoritní (minoritní) podíl – kontrola, řízení; imobilizace akcií – při obchodu se fyzicky nepohybují
výnosnost akcií = dividenda/tržní hodnota*100; ú = j/100*p*d/360
investice – rozhodnutí: výnosnost akcie / bankovního produktu
německý model – majoritní vlastníci nejsou v představenstvu ale v dozorčích radách

zapisuje se:

zapisuje se: firma, IČO, předmět, právní forma, statutární orgány, prokurista, ZK, vklady a identifikace společníků
nezaměnitelnost firmy – na dokladech; firma osobní (jméno, profese), věcná (předmět, právní forma), smíšená

jednání FO – podnikatel sám, zástupce, prokurista
PO – statutární orgán, prokurista, jednatel
hospodářská soutěž – zákaz zneužití účasti, zákon o ochraně HS, nekalá soutěž, kartely, slučování podniků, nedovolené
porušování volné soutěže (nekalá reklama, označování produktů, záměna, výroba škodlivých výrobků, zneužití obchodního tajemství, úplatky); dohlíží Antimonopolní úřad

Obchodní společnosti
právnické osoby založené za čelem podnikání
založení – společenskou smlouvou (2 a více lidí u v.o.s., k.s. a s.r.o.)
zakladatelskou listinou (1 člověk u s.r.o., a.s.; 2 a více u a.s.)
náležitosti: OJ, sídlo, předmět podnikání, identifikace (mimo a. s.), majetkové poměry
max. 90 dní mezi založením a vznikem (zápis do OR)
změny: fúze, rozdělení (delimitace – M, Z a P), změna právní formy
zánik, zrušení: s likvidací, bez likvidace (právní nabyvatel), konkursem a vyrovnáním (u předlužení)

OSOBNÍ

veřejná obchodní společnost – min. 2 osoby podnikají pod společným obch. jménem
zaniká smrtí 1 společníka (ne pokud má dědice); zákaz konkurence bez povolení
ručení – neomezené, všichni společníci určí celým svým majetkem
ZJ, rezervní fond a vklad společníka nejsou povinné
rozdělení zisku – zásadně rovným dílem; statutární orgán – všichni společníci

komanditní společnost – min. 2 osoby, dvě skupiny společníků – komandisté, komplementáři
zákaz konkurence pro komplementáře, podílí se na ztrátě (komanditisté jen je-li to ve smlouvě)
ručení – komanditista do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR; komplementář neomezeně
vklad společníka – povinný u komanditisty; ZJ a rezervní fond nejsou povinny
rozdělení zisku – komanditisté podle výše vkladů, komplementáři rovným dílem
statutární orgán – komplementáři; obchodní zál. komplementáři, ostatní rozhoduje většina hlasů

KAPITÁLOVÉ

společnost s ručením omezeným – min. 1 osoba, max. 50 spol. zákaz konkurence (jednatel, dozorčí rada - nepovinně)
výstup – prodej podílu, smrt, soud; při existenci společnosti nelze žádat vrácení
práva: spolusprávní – účast na hlasování dle výše vkladu; vypořádací – podíl při zániku; na zisk
ručení – do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR; ZK – povinné, min. Kč 200 000,--
vklad společníka – povinný, min. Kč 20 000,-- (peněžitý nebo nepeněžitý), splacen do 5 let, pro zápis min. 50%
rezervní fond – povinný, tvoří se poprvé v roce, v němž spol. dosáhla zisku, min. 5% ze zisku, do výše 10% ZK
rozdělení zisku – podle výše vkladu, pouze spol. smlouva může určit jinak
statutární orgán – jednatelé, musí zaručit vedení předepsané evidence a účetnictví, jmenuje je valná hromada
dozorčí rada – není povinná, dohlíží na činnost jednatelů, přezkoumává roční účetní závěrku, podává zprávy valné hromadě
valná hromada – nejvyšší orgán, shromáždění všech společníků, kompetence: změna spol. smlouvy, změna ZJ,
jmenování dozorčí rady a jednatelů, vyloučení společníka, rozdělení zisku, schválení zrušení společnosti

Kontrola

Kontrola– místně příslušná z ŽÚ, zákon na kontrolu
sankce: za nedovolené podnikání – bez řádného povolení, pokuta (FO / PO), není dotčena trestní odpovědnost, podle druhu Ž
ostatní – podle prospěchu (majetkový, značný majetkový, velkého rozsahu)
neohlášené změny (otevření, zavření provozovny); nedodržení podmínek; neustanovení zástupce
proti blokové pokutě není odvolání – nechat do řízení
promlčecí lhůty: 5 let; rok od jištění, 3 roky od trvání
součinnost orgánů státní správy – kopie rozhodnutí do 30 dnů (ŽÚ + hygiena, požární ochrana, ČOI, státní zkušebnictví, veterinární péče, cenová kontrola, nejvyšší kontrolní úřad, ČZPI – zemědělsko-potravinářská)

práva a povinnosti kontroly
veřejně činné osoby – mohou vstupovat do objektů podnikatele, zjistit totožnost, požadovat doklady, odstranit nedostatky
povinnost: informační, předložení průkazu, pověření ke kontrole, telefonické ověření, mlčenlivost o zjištěném
podnikatel – dokazuje původ zboží; zajištění tlumočníka, vystavuje doklady, archivace 3 roky