Pokud by centrální banka monetární expanzi předem ohlásila, ekonomické subjekty by tuto skutečnost zabudovaly do svých očekávání a očekávaly by vyšší cenovou hladinu. Zaměstnanci by požadovali vyšší mzdy, dodavatelé by zvýšili cenu surovin, výrobci cenu zboží …Výstup ekonomiky by zůstal i v krátkém období nezměněn na úrovni potenciálního produktu. Cenová hladina vzroste.
Sargentova teze o neúčinnosti hospodářské politiky – stát může svým působením buď ekonomiku krátkodobě vychýlit (což je nežádoucí), nebo (v případě ohlášeného zásahu) působit pouze na cenovou hladinu – doporučení, aby stát pouze vytvářel podmínky pro plynulé fungování autoregulačního mechanismu ekonomiky – jednoduchá, jasná a stabilní pravidla.
Monetární politika ČNB
Měnověpolitické nástroje ČNB
Česká národní banka v současnosti využívá 3 typy nástrojů měnové politiky, jejichž konkrétní podobu dále rozlišuje.
1. Operace na volném trhu
– tento měnový nástroj v pojetí ČNB vystupuje ve třech podobách:
• hlavní měnový nástroj – má podobu 14denní repo operace, tzn. ČNB prodává nebo nakupuje cenné papíry za předem vyhlášenou úrokovou sazbu (repo sazba), a to na dobu dvou týdnů, poté je operace provedena v opačném směru (např. ČNB koupí cenný papír a dopředu je určeno, že za 14 dní ho zase prodá).
• doplňkový měnový nástroj – jde o stejný typ operace ovšem nikoli na dva týdny, ale na 3 měsíce – dnes již téměř bezvýznamný, jelikož poslední 3měsíční repo operace proběhla v roce 2001
• nástroje jemného ladění – jde o operace s cílem eliminovat krátkodobé nečekané výkyvy – například devizové operace, ale i operace s cennými papíry
2. Automatické facility – slouží k ukládání nebo poskytování likvidity přes noc (overnight operace O/N)
• depozitní facilita – představuje možnost uložit u ČNB přes noc přebytečnou likviditu, minimální částka je 10 mil.korun a dále násobky 50 milionů, úrokovou sazbou je zde diskontní sazba – která představuje dolní mez pro mezibankovní trh
• marginální zápůjční facilita – představuje možnost půjčit si od ČNB, ale vzhledem k přebytku likvidity na mezibankovním trhu je tento nástroj málo využíván, minimální částka není dána a úrokovou sazbou je lombardní sazba – která představuje jakousi horní mez pro úrokové sazby na mezibankovním trhu
• hlavní měnový nástroj – má podobu 14denní repo operace, tzn. ČNB prodává nebo nakupuje cenné papíry za předem vyhlášenou úrokovou sazbu (repo sazba), a to na dobu dvou týdnů, poté je operace provedena v opačném směru (např. ČNB koupí cenný papír a dopředu je určeno, že za 14 dní ho zase prodá).
• doplňkový měnový nástroj – jde o stejný typ operace ovšem nikoli na dva týdny, ale na 3 měsíce – dnes již téměř bezvýznamný, jelikož poslední 3měsíční repo operace proběhla v roce 2001
• nástroje jemného ladění – jde o operace s cílem eliminovat krátkodobé nečekané výkyvy – například devizové operace, ale i operace s cennými papíry
2. Automatické facility – slouží k ukládání nebo poskytování likvidity přes noc (overnight operace O/N)
• depozitní facilita – představuje možnost uložit u ČNB přes noc přebytečnou likviditu, minimální částka je 10 mil.korun a dále násobky 50 milionů, úrokovou sazbou je zde diskontní sazba – která představuje dolní mez pro mezibankovní trh
• marginální zápůjční facilita – představuje možnost půjčit si od ČNB, ale vzhledem k přebytku likvidity na mezibankovním trhu je tento nástroj málo využíván, minimální částka není dána a úrokovou sazbou je lombardní sazba – která představuje jakousi horní mez pro úrokové sazby na mezibankovním trhu
4. Účinky monetární politiky v pojetí monetaristů
V monetaristickém pojetí vycházíme z předpokladů pružných nominálních mezd a cen, informační převahy na straně firem a adaptivních očekávání. Opět uvažujeme uzavřenou ekonomiku. Krátkodobá křivka agregátní nabídky je v monetaristickém pojetí rostoucí díky peněžní iluzi na straně pracovníků. Křivka agregátní poptávky je odvozena z kvantitativní teorie peněz a je klesající.
Předpokládejme opět situaci, kdy centrální banka zvýší peněžní nabídku. Agregátní poptávka vzroste a křivka AD se v grafu posune doprava. Na trhu statků dojde při dané cenové hladině k převisu agregátní poptávky nad nabídkou. To povede k růstu cen. S vyšší cenovou hladinou reálné mzdy klesají, firmy jsou proto ochotny najímat více práce a vyrábět více. Nezaměstnanost je ovšem na své přirozené míře. Proto firmy mírně zvýší nominální mzdu (reálná mzda je stále nižší než před růstem cenové hladiny). Zaměstnanci růst nominálních mezd chybně interpretují jako růst mezd reálných (očekávají cenovou hladinu P0) a nabídnou více práce. Výstup ekonomiky tedy krátkodobě roste na úroveň Y1. V dlouhém období zaměstnanci rozpoznají svůj omyl, přizpůsobí očekávání a výstup bude opět na úrovni potenciálního produktu.
Předpokládejme opět situaci, kdy centrální banka zvýší peněžní nabídku. Agregátní poptávka vzroste a křivka AD se v grafu posune doprava. Na trhu statků dojde při dané cenové hladině k převisu agregátní poptávky nad nabídkou. To povede k růstu cen. S vyšší cenovou hladinou reálné mzdy klesají, firmy jsou proto ochotny najímat více práce a vyrábět více. Nezaměstnanost je ovšem na své přirozené míře. Proto firmy mírně zvýší nominální mzdu (reálná mzda je stále nižší než před růstem cenové hladiny). Zaměstnanci růst nominálních mezd chybně interpretují jako růst mezd reálných (očekávají cenovou hladinu P0) a nabídnou více práce. Výstup ekonomiky tedy krátkodobě roste na úroveň Y1. V dlouhém období zaměstnanci rozpoznají svůj omyl, přizpůsobí očekávání a výstup bude opět na úrovni potenciálního produktu.
Friedmanovy závěry o účinnosti monetární politiky:
1) monetární politika může reálné veličiny ovlivnit pouze krátkodobě
2) zaměstnanci činí svá očekávání adaptivně, čili na základě minulých zkušeností
3) pokud CB bude zvyšovat zásobu peněz v následujících obdobích nezměněným tempem, budou očekávání přizpůsobena okamžitě a růst peněžní zásoby se i krátkodobě projeví pouze růstem cen
4) aby ekonomika opakovaně překračovala svůj potenciál, musela by CB neustále měnit (zvyšovat) tempo růstu peněžní zásoby, což by v dlouhém období vedlo pouze k akceleraci inflace
5) teorie adaptivních očekávání uspokojivě vysvětlila reálné ekonomické jevy v podobě inflačních tlaků projevujících se od konce 60. let minulého století – Friedman vysvětlil nebezpečnost neustálé stimulace AD v podobě neokeynesiánské hospodářské politik
6) Friedman doporučoval, aby tempo růstu peněžní zásoby kopírovalo tempo růstu potenciálního produktu, čímž rehabilitoval kvantitativní teorii peněz, kde M = k.P.Y → ΔM = ΔY*
2) zaměstnanci činí svá očekávání adaptivně, čili na základě minulých zkušeností
3) pokud CB bude zvyšovat zásobu peněz v následujících obdobích nezměněným tempem, budou očekávání přizpůsobena okamžitě a růst peněžní zásoby se i krátkodobě projeví pouze růstem cen
4) aby ekonomika opakovaně překračovala svůj potenciál, musela by CB neustále měnit (zvyšovat) tempo růstu peněžní zásoby, což by v dlouhém období vedlo pouze k akceleraci inflace
5) teorie adaptivních očekávání uspokojivě vysvětlila reálné ekonomické jevy v podobě inflačních tlaků projevujících se od konce 60. let minulého století – Friedman vysvětlil nebezpečnost neustálé stimulace AD v podobě neokeynesiánské hospodářské politik
6) Friedman doporučoval, aby tempo růstu peněžní zásoby kopírovalo tempo růstu potenciálního produktu, čímž rehabilitoval kvantitativní teorii peněz, kde M = k.P.Y → ΔM = ΔY*
5. Účinky monetární politiky v pojetí školy racionálních očekávání
V Lucasově pojetí vycházíme z předpokladů pružných nominálních mezd a cen, nedokovaných informací na straně firem i zaměstnanců a racionálních očekávání. Opět uvažujeme uzavřenou ekonomiku. Krátkodobá křivka agregátní nabídky je v Lucasově pojetí při neočekávaných změnách cenové hladiny rostoucí. Křivka agregátní poptávky je potom odvozena z kvantitativní teorie peněz a je klesající.
Předpokládejme, že centrální banka zvýšila neočekávaně peněžní nabídku. Agregátní poptávka vzroste a křivka AD se v grafu posune doprava. Neočekávaný růst peněžní nabídky vyvolá na trhu statků převis agregátní poptávka nad nabídkou a růstu cen. Firmy růst cen interpretují jako růst relativních cen jejich produkce a jsou ochotni vyrábět více. Při vyšších cenách reálné mzdy poklesly. Firmy jsou proto ochotny najímat více práce a vyrábět více. Nezaměstnanost je ovšem na své přirozené míře. Proto firmy mírně zvýší nominální mzdu (reálná mzda je stále nižší než před růstem cenové hladiny). Zaměstnanci růst nominálních mezd chybně interpretují jako růst mezd reálných (očekávají cenovou hladinu P0) a nabídnou více práce. Výstup ekonomiky tedy krátkodobě roste na úroveň Y1. V dlouhém období zaměstnanci i firmy rozpoznají svůj omyl, přizpůsobí očekávání a výstup bude opět na úrovni potenciálního produktu.
Předpokládejme, že centrální banka zvýšila neočekávaně peněžní nabídku. Agregátní poptávka vzroste a křivka AD se v grafu posune doprava. Neočekávaný růst peněžní nabídky vyvolá na trhu statků převis agregátní poptávka nad nabídkou a růstu cen. Firmy růst cen interpretují jako růst relativních cen jejich produkce a jsou ochotni vyrábět více. Při vyšších cenách reálné mzdy poklesly. Firmy jsou proto ochotny najímat více práce a vyrábět více. Nezaměstnanost je ovšem na své přirozené míře. Proto firmy mírně zvýší nominální mzdu (reálná mzda je stále nižší než před růstem cenové hladiny). Zaměstnanci růst nominálních mezd chybně interpretují jako růst mezd reálných (očekávají cenovou hladinu P0) a nabídnou více práce. Výstup ekonomiky tedy krátkodobě roste na úroveň Y1. V dlouhém období zaměstnanci i firmy rozpoznají svůj omyl, přizpůsobí očekávání a výstup bude opět na úrovni potenciálního produktu.
2. Účinky monetární politiky v základním keynesiánském případě
V základním keynesiánském případě vycházíme z předpokladů fixních nominálních mezd a výstupu pod úrovní potenciálního produktu, ceny jsou omezeně pružné. Uvažujeme uzavřenou ekonomiku. Křivka krátkodobé agregátní nabídky je rostoucí. Křivka agregátní poptávky je odvozena z modelu IS-LM a je klesající.
Monetární expanze vyvolá opět růst agregátní poptávky a posun křivky AD doprava. Při dané cenové hladině ovšem na trhu statků dojde k převisu agregátní poptávky nad nabídkou a růstu cen. Při vyšší cenové hladině jsou výrobci ochotni vyrábět a nabídnout více. Růst cenové hladiny vyvolá pokles reálných mezd. Při nižší úrovni reálných mezd jsou firmy ochotny najat více práce a vyrobit více. Výstup ekonomiky vzroste, nezaměstnanost klesá, roste ovšem i cenová hladina. Monetární expanze je opět doprovázena poklesem úrokové míry (posun křivky LM doprava).
Vzájemný vztah modelu AS-AD v základní situaci a modelu IS-LM (v němž odstraníme předpoklad konstantních cen) vidíme v grafu. Předpokládáme opět, že CB zvýší peněžní nabídku. V modelu AS-AD dojde k posunu křivky AD doprava, růstu výstupu ekonomiky a růstu cenové hladiny. V modelu IS-LM růst peněžní nabídky vede k posunu křivky LM doprava, poklesu úrokové míry a růstu výdajů citlivých na úrokovou míru (investic a spotřeby). Více jsou výrobci ovšem ochotni vyrobit jenom za vyšší cenu. Roste cenová hladina a nabídka reálných peněžních zůstatků klesá. Křivka LM se posune mírně zpět (doleva).
Monetární expanze vyvolá opět růst agregátní poptávky a posun křivky AD doprava. Při dané cenové hladině ovšem na trhu statků dojde k převisu agregátní poptávky nad nabídkou a růstu cen. Při vyšší cenové hladině jsou výrobci ochotni vyrábět a nabídnout více. Růst cenové hladiny vyvolá pokles reálných mezd. Při nižší úrovni reálných mezd jsou firmy ochotny najat více práce a vyrobit více. Výstup ekonomiky vzroste, nezaměstnanost klesá, roste ovšem i cenová hladina. Monetární expanze je opět doprovázena poklesem úrokové míry (posun křivky LM doprava).
Vzájemný vztah modelu AS-AD v základní situaci a modelu IS-LM (v němž odstraníme předpoklad konstantních cen) vidíme v grafu. Předpokládáme opět, že CB zvýší peněžní nabídku. V modelu AS-AD dojde k posunu křivky AD doprava, růstu výstupu ekonomiky a růstu cenové hladiny. V modelu IS-LM růst peněžní nabídky vede k posunu křivky LM doprava, poklesu úrokové míry a růstu výdajů citlivých na úrokovou míru (investic a spotřeby). Více jsou výrobci ovšem ochotni vyrobit jenom za vyšší cenu. Roste cenová hladina a nabídka reálných peněžních zůstatků klesá. Křivka LM se posune mírně zpět (doleva).
3. Účinky monetární politiky v klasickém pojetí
V pojetí klasické školy vycházíme z předpokladů pružných mezd a cen, který vyčišťují trh práce i trh produkce a výstupu na úrovni potenciálního produktu. Uvažujeme uzavřenou ekonomiku. Křivka krátkodobé agregátní nabídky je díky pružnosti cen a mezd vertikální na úrovni potenciálního produktu. Křivka agregátní poptávky je odvozena z kvantitativní teorie peněz a je klesající.
Dojde-li k růstu nabídky peněz, vzroste agregátní poptávka a křivka AD se posune doprava. Růst peněžní nabídky způsobí, že ekonomické subjekty budou držet více peněz, než chtějí (vzhledem k výši nominálního důchodu). Porostou tedy i jejich výdaje na nákup statků a služeb, roste i agregátní poptávka. Na trhu statků dochází při dané cenové hladině k převisu agregátní poptávky nad nabídkou. Růst cen vyčistí trh zboží a služeb. Růst cenové hladiny totiž způsobí pokles reálných peněžních zůstatků a vyrovnání agregátní poptávky s nabídkou.
Růst nabídky peněz se v klasickém pojetí přelije do růstu cenové hladiny. Peníze jsou neutrální. Reálný výstup zůstává nezměněn na úrovni potenciálního produktu.
Dojde-li k růstu nabídky peněz, vzroste agregátní poptávka a křivka AD se posune doprava. Růst peněžní nabídky způsobí, že ekonomické subjekty budou držet více peněz, než chtějí (vzhledem k výši nominálního důchodu). Porostou tedy i jejich výdaje na nákup statků a služeb, roste i agregátní poptávka. Na trhu statků dochází při dané cenové hladině k převisu agregátní poptávky nad nabídkou. Růst cen vyčistí trh zboží a služeb. Růst cenové hladiny totiž způsobí pokles reálných peněžních zůstatků a vyrovnání agregátní poptávky s nabídkou.
Růst nabídky peněz se v klasickém pojetí přelije do růstu cenové hladiny. Peníze jsou neutrální. Reálný výstup zůstává nezměněn na úrovni potenciálního produktu.
Účinnost monetární politiky
Účinnost monetární politiky závisí na sklonu křivek IS a LM
- čím plošší je křivka IS a čím strmější je křivka LM tím účinnější je monetární politika
Strmá křivka LM značí nízkou citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru. Změna peněžní nabídky povede k nerovnováze na trhu peněz. Díky nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru je potřeba velká změna úrokové míry k vyčištění trhu peněz.
Plochá křivka IS značí vysokou citlivost autonomních výdajů na změny úrokové míry. Změna úrokové míry vyvolaná změnou peněžní nabídky tedy vyvolá velkou změnu výdajů citlivých na úrokovou míru.
Horizontální křivka LM – tzv. „past likvidity“
V pasti likvidity je poptávka po penězích maximálně citlivá na úrokovou míru. Lidé jsou ochotni držet jakékoli množství peněz. Křivka LM je horizontální.
Monetární politika je v situaci, kdy je ekonomika v pasti likvidity, zcela neúčinná. Zvýšení nabídky peněz je pohlceno spekulativní poptávkou po penězích a úroková míra se nemění. Křivka LM se posune doprava, rovnovážný důchod se nemění.
- čím plošší je křivka IS a čím strmější je křivka LM tím účinnější je monetární politika
Strmá křivka LM značí nízkou citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru. Změna peněžní nabídky povede k nerovnováze na trhu peněz. Díky nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru je potřeba velká změna úrokové míry k vyčištění trhu peněz.
Plochá křivka IS značí vysokou citlivost autonomních výdajů na změny úrokové míry. Změna úrokové míry vyvolaná změnou peněžní nabídky tedy vyvolá velkou změnu výdajů citlivých na úrokovou míru.
Horizontální křivka LM – tzv. „past likvidity“
V pasti likvidity je poptávka po penězích maximálně citlivá na úrokovou míru. Lidé jsou ochotni držet jakékoli množství peněz. Křivka LM je horizontální.
Monetární politika je v situaci, kdy je ekonomika v pasti likvidity, zcela neúčinná. Zvýšení nabídky peněz je pohlceno spekulativní poptávkou po penězích a úroková míra se nemění. Křivka LM se posune doprava, rovnovážný důchod se nemění.
Vertikální křivka LM – tzv. „klasický případ“
V klasickém případě je poptávka po reálných peněžních zůstatcích naopak zcela necitlivá na změnu úrokové míry. Peníze jsou drženy jen z transakčního a opatrnostního motivu, křivka LM je vertikální.
Monetární politika je v případě vertikální křivky LM maximálně účinná. Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede ke snížení úrokové míry (na i1) a maximálnímu růstu důchodu (na úroveň Y1).
Monetární politika v modelu AS-AD
1. Účinky monetární politiky v extrémním keynesiánském případě
V extrémním keynesiánském případě vycházíme z předpokladů fixních cen a nominálních mezd a výstupu pod úrovní potenciálního produktu. Uvažujeme uzavřenou ekonomiku. Křivka krátkodobé agregátní nabídky je horizontální na úrovní fixní cenové hladiny. Agregátní poptávka je odvozena z modelu IS-LM – (pokles cenové hladiny vyvolá růst nabídky reálných peněžních zůstatků, pokles úrokové míry a růstu výdajů citlivých na změnu úrokové míry).
Monetární politika je v případě vertikální křivky LM maximálně účinná. Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede ke snížení úrokové míry (na i1) a maximálnímu růstu důchodu (na úroveň Y1).
Monetární politika v modelu AS-AD
1. Účinky monetární politiky v extrémním keynesiánském případě
V extrémním keynesiánském případě vycházíme z předpokladů fixních cen a nominálních mezd a výstupu pod úrovní potenciálního produktu. Uvažujeme uzavřenou ekonomiku. Křivka krátkodobé agregátní nabídky je horizontální na úrovní fixní cenové hladiny. Agregátní poptávka je odvozena z modelu IS-LM – (pokles cenové hladiny vyvolá růst nabídky reálných peněžních zůstatků, pokles úrokové míry a růstu výdajů citlivých na změnu úrokové míry).
Monetární expanze
Monetární expanze (zvýšení peněžní nabídky) vyvolá nerovnováhu na trhu peněz – při stávající úrokové míře (i0) je peněžní nabídka vyšší než poptávka po penězích. Úroková míra klesá a vyčistí trh peněz. Pokles úrokové míry vyvolá růst výdajů citlivých na úrokovou míru (investic a spotřeby) a růst agregátní poptávky. Křivka AD se posune doprava. Výrobci jsou při konstantní cenové hladině a konstantní úrovni nominálních mezd ochotni nabídnout jakékoli poptávané množství produkce. Výstup ekonomiky vzroste, nezaměstnanost klesá, cenová hladina se nemění. Monetární expanze je doprovázena poklesem úrokové míry (křivka LM se posunula doprava).
Změna výstupu vyvolaná monetární expanzí (restrikcí) zachycená v modelu AS-AD pro extrémní keynesiánský případ odpovídá změně výstupu zachyceném v modelu IS-LM. Růst peněžní nabídky vyvolá i v modelu AS-AD změnu výstupu odpovídající multiplikátoru monetární politiky vynásobenému změnou nabídky reálných peněžních zůstatků ΔY = β. ∆(M/P), kde β = (α/(1+ (α.b.k/h)).(b/h) .
Změna výstupu vyvolaná monetární expanzí (restrikcí) zachycená v modelu AS-AD pro extrémní keynesiánský případ odpovídá změně výstupu zachyceném v modelu IS-LM. Růst peněžní nabídky vyvolá i v modelu AS-AD změnu výstupu odpovídající multiplikátoru monetární politiky vynásobenému změnou nabídky reálných peněžních zůstatků ΔY = β. ∆(M/P), kde β = (α/(1+ (α.b.k/h)).(b/h) .
Monetární politika v modelu IS-LM
Připomeňme opět, že model IS-LM je keynesiánským (přesněji neokeynesiánským) modelem, který vychází z předpokladů, že nominální mzdy a cenová hladina jsou fixní a výstup je pod úrovní potenciálního produktu. Uvažujeme uzavřenou ekonomiku.
1. Expanzivní monetární politika
Předpokládejme, že se centrální banka rozhodla stimulovat výkon ekonomiky a zvýšila peněžní nabídku (například nakoupila státní cenné papíry od komerčních bank čímž zvýšila peněžní zásobu).
Peněžní zásoba tedy díky monetární expanzi vzrostla z úrovně M0 na M1, a protože cenová hladina je konstantní na úrovni P0, vzrostla i zásoba reálných peněžních zůstatků. Růst nabídky peněz vyvolá nerovnováhu na trhu peněz – při dané úrokové míře (i0) dojde k převisu nabídky peněz nad poptávkou. Pokles úrokové míry vyčistí trh peněz. Křivka LM se posune doprava o (1/k).∆(M/P). Pokles úrokové míry vyvolá růst autonomních výdajů citlivých na úrokovou míru (investic a spotřeby) a rovnovážný výstup ekonomiky vzroste (v našem případě na úroveň Y1).
1. Expanzivní monetární politika
Předpokládejme, že se centrální banka rozhodla stimulovat výkon ekonomiky a zvýšila peněžní nabídku (například nakoupila státní cenné papíry od komerčních bank čímž zvýšila peněžní zásobu).
Peněžní zásoba tedy díky monetární expanzi vzrostla z úrovně M0 na M1, a protože cenová hladina je konstantní na úrovni P0, vzrostla i zásoba reálných peněžních zůstatků. Růst nabídky peněz vyvolá nerovnováhu na trhu peněz – při dané úrokové míře (i0) dojde k převisu nabídky peněz nad poptávkou. Pokles úrokové míry vyčistí trh peněz. Křivka LM se posune doprava o (1/k).∆(M/P). Pokles úrokové míry vyvolá růst autonomních výdajů citlivých na úrokovou míru (investic a spotřeby) a rovnovážný výstup ekonomiky vzroste (v našem případě na úroveň Y1).
Změna výstupu
Rovnovážný výstup a rovnovážnou úrokovou míru v modelu IS-LM vypočítáme dosazením do rovnic
Y = γĀ + β.(M/P), kde γ = α/(1+ (α.b.k/h) a β = γ.(b/h)
i = (1/h)(kY – M/P)
Z rovnice pro rovnovážný výstup vidíme, že růst nabídky peněz vyvolal růst výstupu ekonomiky o multiplikátor monetární politiky (β) násobený změnou nabídky reálných peněžních zůstatků
ΔY = β. ∆(M/P), kde β = (α/(1+ (α.b.k/h)).(b/h)
2. Monetární restrikce
Předpokládejme nyní, že centrální banka snížila peněžní nabídku (například prodala státní cenné papíry komerčním bankám a odčerpala od nich tímto část peněz).
Peněžní zásoba tedy poklesla. Pokles nabídky peněz vyvolá nerovnováhu na trhu peněz – při dané úrokové míře (i0) a daném důchodu (Y0) dojde k převisu poptávky po reálných peněžních zůstatcích nad nabídkou. Růst úrokové míry vyčistí trh peněz. Křivka LM se posune doleva o vzdálenost (1/k).∆(M/P). Růst úrokové míry vyvolá pokles autonomních výdajů citlivých na úrokovou míru (investic a spotřeby) a rovnovážný výstup ekonomiky poklesne (v našem případě na úroveň Y1).
Y = γĀ + β.(M/P), kde γ = α/(1+ (α.b.k/h) a β = γ.(b/h)
i = (1/h)(kY – M/P)
Z rovnice pro rovnovážný výstup vidíme, že růst nabídky peněz vyvolal růst výstupu ekonomiky o multiplikátor monetární politiky (β) násobený změnou nabídky reálných peněžních zůstatků
ΔY = β. ∆(M/P), kde β = (α/(1+ (α.b.k/h)).(b/h)
2. Monetární restrikce
Předpokládejme nyní, že centrální banka snížila peněžní nabídku (například prodala státní cenné papíry komerčním bankám a odčerpala od nich tímto část peněz).
Peněžní zásoba tedy poklesla. Pokles nabídky peněz vyvolá nerovnováhu na trhu peněz – při dané úrokové míře (i0) a daném důchodu (Y0) dojde k převisu poptávky po reálných peněžních zůstatcích nad nabídkou. Růst úrokové míry vyčistí trh peněz. Křivka LM se posune doleva o vzdálenost (1/k).∆(M/P). Růst úrokové míry vyvolá pokles autonomních výdajů citlivých na úrokovou míru (investic a spotřeby) a rovnovážný výstup ekonomiky poklesne (v našem případě na úroveň Y1).
2. Ekonomika pracuje pod úrovní potenciálního produktu.
2. Ekonomika pracuje pod úrovní potenciálního produktu. Výdaje vlády činí 510 mld., transferové platby jsou na úrovni 150 mld., autonomní daně jsou ve výši 80 mld., sazba důchodové dně je 0,4. Pokud by ekonomika pracovala na úrovni potenciálního produktu, dosahovala by výkonu 1 500 mld. (mezní sklon ke spotřebě je 0,8, citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30, citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 60, a citlivost poptávky po penězích na důchod je 0,6, autonomní výdaje dosahují výše 800 mld. a nabídka reálných peněžních zůstatků činí 500 mld.).
a) Zjistěte, jaký byl v daném roce stav rozpočtu a vypočítejte jeho cyklickou a strukturální složku. Zakreslete do grafu.
b) V dalším období se vláda rozhodla podpořit výkon ekonomiky. Snížila daňové zatížení v zemi na úroveň 0,375 s cílem podpořit podnikání v zemi. Velikost zamýšlených transferových plateb, vládních výdajů i výnosů z autonomních daní zůstala nezměněna. Určete vliv tohoto opatření na stav státního rozpočtu a určete jeho cyklickou a strukturální složku.
c) Kolik by vláda musela snížit transferové platby, aby dosáhla strukturálně vyrovnaného rozpočtu? (po snížení důchodové daně)
Řešení
a) BS(skutečný) = - 67,82, BS(strukturální)= 20, BS(cyklický) = - 87,82 (Y = 1280,45)
b)BS(skutečný) = - 87,8, BS(strukturální)= -17,5, BS(cyklický) = - 70,3 (Y = 1312,5)
c)Vláda by musela o 17,5 mld. snížit transfery
a) Zjistěte, jaký byl v daném roce stav rozpočtu a vypočítejte jeho cyklickou a strukturální složku. Zakreslete do grafu.
b) V dalším období se vláda rozhodla podpořit výkon ekonomiky. Snížila daňové zatížení v zemi na úroveň 0,375 s cílem podpořit podnikání v zemi. Velikost zamýšlených transferových plateb, vládních výdajů i výnosů z autonomních daní zůstala nezměněna. Určete vliv tohoto opatření na stav státního rozpočtu a určete jeho cyklickou a strukturální složku.
c) Kolik by vláda musela snížit transferové platby, aby dosáhla strukturálně vyrovnaného rozpočtu? (po snížení důchodové daně)
Řešení
a) BS(skutečný) = - 67,82, BS(strukturální)= 20, BS(cyklický) = - 87,82 (Y = 1280,45)
b)BS(skutečný) = - 87,8, BS(strukturální)= -17,5, BS(cyklický) = - 70,3 (Y = 1312,5)
c)Vláda by musela o 17,5 mld. snížit transfery
Makroekonomie II – monetární politika
Cíle a nástroje monetární politiky
Monetární politika je druhem hospodářské politiky, která prostřednictvím ovlivňování nabídky peněz v ekonomice, usiluje o dosažení makroekonomických cílů hospodářské politiky – cenová stabilita, plná zaměstnanost, ekonomický růst a vnější rovnováha.
Cíl monetrání politiky
Cíle monetární politiky prošly v průběhu času genezí. Od 30. let 20. století byla hlavním cílem monetární politiky, jako jednoho z nástrojů politiky stabilizační, plná zaměstnanost. V 70. letech 20. století dochází k modifikaci hlavního cíle monetární politiky na zajištění cenové stability a kvality měny. Nositelem monetární politiky je centrální banka (CB).
Nástroje centrální banky při provádění monetární politiky
Centrální banka má při provádění monetární politiky k dispozici přímé a nepřímé nástroje, pomocí nichž ovlivňuje chování a činnost komerčních bank.
Monetární politika je druhem hospodářské politiky, která prostřednictvím ovlivňování nabídky peněz v ekonomice, usiluje o dosažení makroekonomických cílů hospodářské politiky – cenová stabilita, plná zaměstnanost, ekonomický růst a vnější rovnováha.
Cíl monetrání politiky
Cíle monetární politiky prošly v průběhu času genezí. Od 30. let 20. století byla hlavním cílem monetární politiky, jako jednoho z nástrojů politiky stabilizační, plná zaměstnanost. V 70. letech 20. století dochází k modifikaci hlavního cíle monetární politiky na zajištění cenové stability a kvality měny. Nositelem monetární politiky je centrální banka (CB).
Nástroje centrální banky při provádění monetární politiky
Centrální banka má při provádění monetární politiky k dispozici přímé a nepřímé nástroje, pomocí nichž ovlivňuje chování a činnost komerčních bank.
Přímé nástroje CB - Nepřímé nástroje CB
Přímé nástroje CB
Nepřímé nástroje CB
- pravidla likvidity - povinné minimální rezervy
- úvěrové kontingenty - operace na volném trhu
- povinné vklady - stanovení diskontní a lombardní sazby
- doporuční, výzvy, dohody - devizové intervence
- konverze měny a swapové obchody
- reeskont směnek
Expanzivní monetární politika – CB zvyšuje peněžní nabídku s cílem stimulovat výkon ekonomiky.
Nástroje monetární politiky užívá CB v následujícím směru - pokles povinných minimálních rezerv, nákup cenných papírů od KB, pokles diskontní a lombardní sazby...).
Restriktivní monetární politika – CB snižuje peněžní nabídku s cílem poklesu výkonu ekonomiky. Zabraňuje přehřátí ekonomiky v případě, že je výstup za úrovní potenciálního produktu.
Nástroje monetární politiky užívá CB v následujícím směru - růst povinných minimálních rezerv, prodej cenných papírů, růst diskontní a lombardní sazby..).
Nepřímé nástroje CB
- pravidla likvidity - povinné minimální rezervy
- úvěrové kontingenty - operace na volném trhu
- povinné vklady - stanovení diskontní a lombardní sazby
- doporuční, výzvy, dohody - devizové intervence
- konverze měny a swapové obchody
- reeskont směnek
Expanzivní monetární politika – CB zvyšuje peněžní nabídku s cílem stimulovat výkon ekonomiky.
Nástroje monetární politiky užívá CB v následujícím směru - pokles povinných minimálních rezerv, nákup cenných papírů od KB, pokles diskontní a lombardní sazby...).
Restriktivní monetární politika – CB snižuje peněžní nabídku s cílem poklesu výkonu ekonomiky. Zabraňuje přehřátí ekonomiky v případě, že je výstup za úrovní potenciálního produktu.
Nástroje monetární politiky užívá CB v následujícím směru - růst povinných minimálních rezerv, prodej cenných papírů, růst diskontní a lombardní sazby..).
Expanzivní fiskální politika užívá následující nástroje
– růst vládních nákupů statků a služeb
– růst transferových plateb
– pokles autonomní daně
– pokles sazby důchodové daně
Restriktivní fiskální politika užívá následující nástroje
– pokles vládních nákupů statků a služeb
– pokles transferových plateb
– růst autonomní daně
– růst sazby důchodové daně
Příklady:
1. Ekonomika pracuje 15 procent pod úrovní potenciálního produktu. Výdaje vlády činí 340 mld., transferové platby jsou na úrovni 110 mld., autonomní daně jsou ve výši 50 mld., sazba důchodové dně je 0,4. Pokud by ekonomika pracovala na úrovni potenciálního produktu, dosahovala by výkonu 1200 mld..
a) Zjistěte jaký byl v daném roce stav rozpočtu a vypočítejte jeho cyklickou a strukturální složku. Zakreslete do grafu.
b) Vláda se rozhodla stimulovat výkon ekonomiky zvýšením vládních výdajů o 40 mld. Multiplikátor fiskální politiky je 1,8. Vypočítejte nyní stav státního rozpočtu a jeho strukturální a cyklickou složku.
Řešení
a) BS(skutečný) = + 8, BS(strukturální)= +80, BS(cyklický) = - 72 (Y = 1020)
b)BS(skutečný) = - 3,2, BS(strukturální)= +40, BS(cyklický) = - 43,2 (Y =1092 )
– růst transferových plateb
– pokles autonomní daně
– pokles sazby důchodové daně
Restriktivní fiskální politika užívá následující nástroje
– pokles vládních nákupů statků a služeb
– pokles transferových plateb
– růst autonomní daně
– růst sazby důchodové daně
Příklady:
1. Ekonomika pracuje 15 procent pod úrovní potenciálního produktu. Výdaje vlády činí 340 mld., transferové platby jsou na úrovni 110 mld., autonomní daně jsou ve výši 50 mld., sazba důchodové dně je 0,4. Pokud by ekonomika pracovala na úrovni potenciálního produktu, dosahovala by výkonu 1200 mld..
a) Zjistěte jaký byl v daném roce stav rozpočtu a vypočítejte jeho cyklickou a strukturální složku. Zakreslete do grafu.
b) Vláda se rozhodla stimulovat výkon ekonomiky zvýšením vládních výdajů o 40 mld. Multiplikátor fiskální politiky je 1,8. Vypočítejte nyní stav státního rozpočtu a jeho strukturální a cyklickou složku.
Řešení
a) BS(skutečný) = + 8, BS(strukturální)= +80, BS(cyklický) = - 72 (Y = 1020)
b)BS(skutečný) = - 3,2, BS(strukturální)= +40, BS(cyklický) = - 43,2 (Y =1092 )
Cyklický rozpočet (BScykl)
– zachycuje dopad hospodářských cyklů na stav skutečného rozpočtu. Měří změnu rozpočtových příjmů a výdajů vyvolanou odchýlením výstupu ekonomiky od potenciálního produktu.
BScykl = BS – BS*
- v konjunktuře dochází ke zlepšování cyklického rozpočtu (snižování cyklických deficitů či k cyklickým přebytkům)
- v recesi naopak dochází ke zhoršování cyklického rozpočtu (poklesu cyklických přebytku či k cyklickým deficitům)
Při posuzování stavu skutečného rozpočtu můžeme rozlišovat strukturální a cyklickou složku rozpočtu.
- pokud dojde k deficitu státního rozpočtu
o strukturální rozpočet je vyrovnaný → cyklický deficit
o strukturální přebytek → cyklický deficit (vyšší než strukturální přebytek)
o strukturální deficit → cyklický deficit, přebytek či vyrovnaný cyklický rozpočet (stav závisí na výši strukturálního deficitu v porovnání se skutečným deficitem
pamatujme, že vycházíme z předpokladu, že výše transferových plateb se se změnou důchodu nemění – ve skutečnosti s poklesem důchodu transferové platby klesají (výplata podpor v nezaměstnanosti, sociálních dávek...), což v grafu není zachyceno.
BScykl = BS – BS*
- v konjunktuře dochází ke zlepšování cyklického rozpočtu (snižování cyklických deficitů či k cyklickým přebytkům)
- v recesi naopak dochází ke zhoršování cyklického rozpočtu (poklesu cyklických přebytku či k cyklickým deficitům)
Při posuzování stavu skutečného rozpočtu můžeme rozlišovat strukturální a cyklickou složku rozpočtu.
- pokud dojde k deficitu státního rozpočtu
o strukturální rozpočet je vyrovnaný → cyklický deficit
o strukturální přebytek → cyklický deficit (vyšší než strukturální přebytek)
o strukturální deficit → cyklický deficit, přebytek či vyrovnaný cyklický rozpočet (stav závisí na výši strukturálního deficitu v porovnání se skutečným deficitem
pamatujme, že vycházíme z předpokladu, že výše transferových plateb se se změnou důchodu nemění – ve skutečnosti s poklesem důchodu transferové platby klesají (výplata podpor v nezaměstnanosti, sociálních dávek...), což v grafu není zachyceno.
- pokud je státní rozpočet vyrovnaný
o strukturální rozpočet je vyrovnaný → cyklický rozpočet je také vyrovnaný
o strukturální přebytek → cyklický deficit (ve výši strukturálního přebytku)
o strukturální deficit → cyklický přebytek (ve výši strukturálního deficitu)
- pokud dojde k přebytku státního rozpočtu
o strukturální rozpočet je vyrovnaný → cyklický přebytek
o strukturální přebytek → cyklický přebytek, cyklický deficit (nižší než strukturální přebytek), či vyrovnaný cyklický rozpočet
o strukturální deficit → cyklický přebytek (vyšší než strukturální deficit)
Strukturální a cyklický rozpočet
BS = (TA + t.Y) – (TR + G)
V grafu vidíme stav státního rozpočtu a jeho cyklickou a strukturální složku při různých úrovních výstupu. Pokud ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu Y*, státní rozpočet je deficitní. Deficit rozpočtu je strukturální. Pokud by dosahoval výstup ekonomiky výše Y1, je státní rozpočet opět deficitní – deficit rozpočtu je BS1. Strukturální deficit dosahuje úrovně BS* a protože ekonomika pracuje pod úrovní potenciálního produktu část deficitu je cyklická (BS1 – BS*). Pokud bude výstup na úrovni Y2 bude existovat rozpočtový přebytek. V tomto případě cyklický přebytek převáží strukturální deficit (BS*).
o strukturální přebytek → cyklický deficit (ve výši strukturálního přebytku)
o strukturální deficit → cyklický přebytek (ve výši strukturálního deficitu)
- pokud dojde k přebytku státního rozpočtu
o strukturální rozpočet je vyrovnaný → cyklický přebytek
o strukturální přebytek → cyklický přebytek, cyklický deficit (nižší než strukturální přebytek), či vyrovnaný cyklický rozpočet
o strukturální deficit → cyklický přebytek (vyšší než strukturální deficit)
Strukturální a cyklický rozpočet
BS = (TA + t.Y) – (TR + G)
V grafu vidíme stav státního rozpočtu a jeho cyklickou a strukturální složku při různých úrovních výstupu. Pokud ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu Y*, státní rozpočet je deficitní. Deficit rozpočtu je strukturální. Pokud by dosahoval výstup ekonomiky výše Y1, je státní rozpočet opět deficitní – deficit rozpočtu je BS1. Strukturální deficit dosahuje úrovně BS* a protože ekonomika pracuje pod úrovní potenciálního produktu část deficitu je cyklická (BS1 – BS*). Pokud bude výstup na úrovni Y2 bude existovat rozpočtový přebytek. V tomto případě cyklický přebytek převáží strukturální deficit (BS*).
Stav státního rozpočtu
Stav státního rozpočtu je závislí na výši výstupu ekonomiky. Příjmy BS s růstem výstupu rostou, výdaje BS jsou na výstupu nezávislé. Roste-li výstup ekonomiky, stav státního rozpočtu se zlepšuje (BS roste).
BS = (TA + t.Y) – (TR + G)
Státní rozpočet vidíme v grafu. Při výstupu Y1 je státní rozpočet vyrovnaný – příjmy státního rozpočtu jsou stejné jako výdaje. Pokud by důchod ekonomiky poklesl na úroveň Y2 rozpočet by byl deficitní – výdaje státního rozpočtu se nezměnily, příjmy z důchodové daně ovšem poklesly. Pokud by byl výstup na úrovni Y3 rozpočet by byl přebytkový – výdaje státního rozpočtu se opět nezměnily, s růstem důchodu ovšem vzrostly výnosy důchodové daně.
Sklon křivky BS
Závisí na sazbě důchodové daně
- s růstem sazby důchodové daně (t) bude křivka BS strmější,
- s poklesem sazby důchodové daně (t) bude BS naopak plošší
BS = (TA + t.Y) – (TR + G)
Státní rozpočet vidíme v grafu. Při výstupu Y1 je státní rozpočet vyrovnaný – příjmy státního rozpočtu jsou stejné jako výdaje. Pokud by důchod ekonomiky poklesl na úroveň Y2 rozpočet by byl deficitní – výdaje státního rozpočtu se nezměnily, příjmy z důchodové daně ovšem poklesly. Pokud by byl výstup na úrovni Y3 rozpočet by byl přebytkový – výdaje státního rozpočtu se opět nezměnily, s růstem důchodu ovšem vzrostly výnosy důchodové daně.
Sklon křivky BS
Závisí na sazbě důchodové daně
- s růstem sazby důchodové daně (t) bude křivka BS strmější,
- s poklesem sazby důchodové daně (t) bude BS naopak plošší
Poloha křivky BS
Je determinována výši výdajů státního rozpočtu
- s poklesem transferů (TR) a vládních nákupů (G) se BS posune nahoru
- s růstem transferů (TR) a vládních nákupů (G) se BS posune dolů
Možnosti snižování deficitu státního rozpočtu
- zvýšení sazby důchodové daně (t)
- snížení transferů (TR)
- snížení vládních výdajů na nákup statků a služeb (G)
Tyto kroky ovšem pravděpodobně povedou k poklesu výstupu ekonomiky.
Strukturální a cyklický rozpočet
Jak ze stavu skutečného rozpočtu poznáme, zda vláda uplatňuje restriktivní či expanzivní fiskální politiku? O konkrétním tvaru fiskální politiky můžeme usuzovat na základě stavu strukturálního rozpočtu.
Strukturální rozpočet (BS*) – strukturální rozpočet určuje stav rozpočtu za předpokladu, že by ekonomika fungovala na úrovni potenciálního produktu. Stav strukturálního rozpočtu zjistíme, pokud očistíme skutečný rozpočet o vlivy hospodářského cyklu.
BS* = (TA+t.Y*) – (G+TR)
- při strukturálním deficitu je uplatňována expanzivní fiskální politika
- při strukturálním přebytku je naopak fiskální politika restriktivní
- s poklesem transferů (TR) a vládních nákupů (G) se BS posune nahoru
- s růstem transferů (TR) a vládních nákupů (G) se BS posune dolů
Možnosti snižování deficitu státního rozpočtu
- zvýšení sazby důchodové daně (t)
- snížení transferů (TR)
- snížení vládních výdajů na nákup statků a služeb (G)
Tyto kroky ovšem pravděpodobně povedou k poklesu výstupu ekonomiky.
Strukturální a cyklický rozpočet
Jak ze stavu skutečného rozpočtu poznáme, zda vláda uplatňuje restriktivní či expanzivní fiskální politiku? O konkrétním tvaru fiskální politiky můžeme usuzovat na základě stavu strukturálního rozpočtu.
Strukturální rozpočet (BS*) – strukturální rozpočet určuje stav rozpočtu za předpokladu, že by ekonomika fungovala na úrovni potenciálního produktu. Stav strukturálního rozpočtu zjistíme, pokud očistíme skutečný rozpočet o vlivy hospodářského cyklu.
BS* = (TA+t.Y*) – (G+TR)
- při strukturálním deficitu je uplatňována expanzivní fiskální politika
- při strukturálním přebytku je naopak fiskální politika restriktivní
Seminář č. 6 - Fiskální politika, rozpočtový deficit a veřejný dluh
Fiskální politikou chápeme ovlivňování výkonu ekonomiky pomocí vládních výdajů a zdanění
Cíle fiskální politiky
- plná zaměstnanost
- cenová stabilita
Expanzivní fiskální politika – užívá nástroje fiskální politiky ke stimulaci výkonu ekonomiky
Restriktivní fiskální politika - užívá nástroje fiskální politiky ke snížení výkonu ekonomiky (zabraňuje přehřátí ekonomiky v případě, že je výstup za úrovní potenciálního produktu)
Nástroje fiskální politiky
- Základním nástrojem fiskální politiky je státní rozpočet (BS).
Státní rozpočet je centralizovaným peněžním fondem, který představuje základní prvek systému veřejných financí. Státní rozpočet má příjmovou a výdajovou stránku.
1. Příjmová stránka BS. Hlavním zdrojem příjmů státního rozpočtu jsou daně (T). Daně jsou povinné platby, které jednotlivé ekonomické subjekty odvádí do státního rozpočtu v předem stanovené výši a lhůtě.
Cíle fiskální politiky
- plná zaměstnanost
- cenová stabilita
Expanzivní fiskální politika – užívá nástroje fiskální politiky ke stimulaci výkonu ekonomiky
Restriktivní fiskální politika - užívá nástroje fiskální politiky ke snížení výkonu ekonomiky (zabraňuje přehřátí ekonomiky v případě, že je výstup za úrovní potenciálního produktu)
Nástroje fiskální politiky
- Základním nástrojem fiskální politiky je státní rozpočet (BS).
Státní rozpočet je centralizovaným peněžním fondem, který představuje základní prvek systému veřejných financí. Státní rozpočet má příjmovou a výdajovou stránku.
1. Příjmová stránka BS. Hlavním zdrojem příjmů státního rozpočtu jsou daně (T). Daně jsou povinné platby, které jednotlivé ekonomické subjekty odvádí do státního rozpočtu v předem stanovené výši a lhůtě.
My budeme rozeznávat daň autonomní (TA)
My budeme rozeznávat daň autonomní (TA) - její výše je nezávislá na výši příjmu či majetku, jedná se o daň paušální. A daň důchodovou (t.Y) – její výše závisí na výši důchodu, je procentním podílem z důchodu.
Celkové příjmy státního rozpočtu jsou tvořeny příjmy z autonomní daně a příjmy z daně důchodové.
T = TA + t.Y
2. Výdajová stránka BS. Na straně výdajů státní rozpočtu jsou transferové platby (TR) a vládní nákupy statků a služeb (G). Výdaje státního rozpočtu jsou tvořeny součtem těchto dvou veličin.
Stav státního rozpočtu zjistíme následovně
BS = (TA + t.Y) – (TR + G)
Státní rozpočet může být v závislosti na poměru příjmů a výdajů
1. vyrovnaný – příjmy BS = výdaje BS → T =TR+G
2. přebytkový - příjmy BS >výdaje BS → T >TR+G
3. deficitní – příjmy BS < výdaje BS → T < TR+G
Celkové příjmy státního rozpočtu jsou tvořeny příjmy z autonomní daně a příjmy z daně důchodové.
T = TA + t.Y
2. Výdajová stránka BS. Na straně výdajů státní rozpočtu jsou transferové platby (TR) a vládní nákupy statků a služeb (G). Výdaje státního rozpočtu jsou tvořeny součtem těchto dvou veličin.
Stav státního rozpočtu zjistíme následovně
BS = (TA + t.Y) – (TR + G)
Státní rozpočet může být v závislosti na poměru příjmů a výdajů
1. vyrovnaný – příjmy BS = výdaje BS → T =TR+G
2. přebytkový - příjmy BS >výdaje BS → T >TR+G
3. deficitní – příjmy BS < výdaje BS → T < TR+G
monetární expanze
Monetární expanze zapříčiní vzrůst důchodu o multiplikátor monetární politiky násobený změnou nabídky reálných peněžních zůstatků, pokles úrokové míry (posun LM vpravo), snížení nezaměstnanosti, cenová hladina se nemění.
Účinky fiskální a monetární politiky v základním keynesiánském případě
a) krátké období
fiskální expanze
Vlivem fiskální expanze vzroste důchod o multiplikátor fiskální politiky násobený změnou vládních výdajů, vzroste cenová hladina, sníží se nezaměstnanost, vzroste úroková míra (nejen vlivem posunu křivky IS, ale i křivky LM – ta se díky vzrůstu cenové hladiny posune vlevo – klesne zásoba reálných peněžních zůstatků).
monetární expanze
Vlivem monetární expanze vzroste důchod o multiplikátor monetární politiky násobený změnou zásoby reálných peněžních zůstatků, vzroste cenová hladina, sníží se nezaměstnanost, klesne úroková míra (LM se posune vpravo – posun je zpočátku výraznější, růst cenové hladiny ovšem tento posun zmírní – zásoba reálných peněžních zůstatků nevzroste o tolik, jako v případě fixní cenové hladiny).
fiskální expanze
Vlivem fiskální expanze vzroste důchod o multiplikátor fiskální politiky násobený změnou vládních výdajů, vzroste cenová hladina, sníží se nezaměstnanost, vzroste úroková míra (nejen vlivem posunu křivky IS, ale i křivky LM – ta se díky vzrůstu cenové hladiny posune vlevo – klesne zásoba reálných peněžních zůstatků).
monetární expanze
Vlivem monetární expanze vzroste důchod o multiplikátor monetární politiky násobený změnou zásoby reálných peněžních zůstatků, vzroste cenová hladina, sníží se nezaměstnanost, klesne úroková míra (LM se posune vpravo – posun je zpočátku výraznější, růst cenové hladiny ovšem tento posun zmírní – zásoba reálných peněžních zůstatků nevzroste o tolik, jako v případě fixní cenové hladiny).
b) dlouhé období
fiskální expanze
V dlouhém období nemá fiskální expanze vliv na důchod ani zaměstnanost, dojde pouze k růstu cenové hladiny a úrokové míry (posun IS vpravo a LM vlevo – úplný vytěsňovací efekt vládních výdajů).
monetární expanze
Monetární expanze v dlouhém období má vliv pouze na cenovou hladinu – ta vzroste ekviproporcionálně růstu zásoby nominálních peněz. Nemění se tedy důchod, nezaměstnanost ani úroková míra (nabídka reálných peněžních zůstatků se nezměnila).
Účinky fiskální a monetární politiky v extrémním keynesiánském případě
fiskální expanze
Fiskální expanze zapříčiní vzrůst důchodu o multiplikátor fiskální politiky násobený změnou vládních výdajů, růst úrokové míry (posun IS vpravo), snížení nezaměstnanosti, cenová hladina se nemění.
V dlouhém období nemá fiskální expanze vliv na důchod ani zaměstnanost, dojde pouze k růstu cenové hladiny a úrokové míry (posun IS vpravo a LM vlevo – úplný vytěsňovací efekt vládních výdajů).
monetární expanze
Monetární expanze v dlouhém období má vliv pouze na cenovou hladinu – ta vzroste ekviproporcionálně růstu zásoby nominálních peněz. Nemění se tedy důchod, nezaměstnanost ani úroková míra (nabídka reálných peněžních zůstatků se nezměnila).
Účinky fiskální a monetární politiky v extrémním keynesiánském případě
fiskální expanze
Fiskální expanze zapříčiní vzrůst důchodu o multiplikátor fiskální politiky násobený změnou vládních výdajů, růst úrokové míry (posun IS vpravo), snížení nezaměstnanosti, cenová hladina se nemění.
Makro II – Seminář č. 5 – Analýza AS – Keynesiánská AS
AS = celkové množství produkce, který firmy zamýšlejí prodat při dané úrovni cenové hladiny
Krátkodobá AS je odvozena za krátkodobé produkční funkce
Základní keynesiánský případ – fixní nominální mzdy, ceny málo pružné
Produkční funkce v krátkém období – kapitál a technologie fixní, práce variabilní → Y = f (L)
Odvození křivky AS začneme u produkční funkce, kde vidíme, že celkový produkt se zvyšuje s počtem jednotek práce – klesajícím tempem – čili křivka mezního produktu práce je klesající. Součin mezního produktu práce a ceny (příjem z mezního produktu práce) udává tvar křivky poptávky po práci → s klesající reálnou mzdou jsou firmy ochotny najímat větší množství práce. Při fixních nominálních mzdách a rostoucí cenové hladině je tato podmínka splněna – reálná mzda klesá → firmy poptávají více práce → klesá nezaměstnanost. Křivka AS je mírně rostoucí (ceny jsou relativně pružné).
Pozn.: nezapomeňme, že se pohybujeme v keynesiánském modelu → AD zaostává za potenciálním produktem → čili ani trh práce nemůže být vyčištěn (fixní nominální mzdy to nedovolí), mění se pouze rozsah nedobrovolné nezaměstnanosti v závislosti na pohybu AD (čím více se AD přiblíží k potenciálu, tím více klesne nedobrovolná nezaměstnanost a naopak).
Krátkodobá AS je odvozena za krátkodobé produkční funkce
Základní keynesiánský případ – fixní nominální mzdy, ceny málo pružné
Produkční funkce v krátkém období – kapitál a technologie fixní, práce variabilní → Y = f (L)
Odvození křivky AS začneme u produkční funkce, kde vidíme, že celkový produkt se zvyšuje s počtem jednotek práce – klesajícím tempem – čili křivka mezního produktu práce je klesající. Součin mezního produktu práce a ceny (příjem z mezního produktu práce) udává tvar křivky poptávky po práci → s klesající reálnou mzdou jsou firmy ochotny najímat větší množství práce. Při fixních nominálních mzdách a rostoucí cenové hladině je tato podmínka splněna – reálná mzda klesá → firmy poptávají více práce → klesá nezaměstnanost. Křivka AS je mírně rostoucí (ceny jsou relativně pružné).
Pozn.: nezapomeňme, že se pohybujeme v keynesiánském modelu → AD zaostává za potenciálním produktem → čili ani trh práce nemůže být vyčištěn (fixní nominální mzdy to nedovolí), mění se pouze rozsah nedobrovolné nezaměstnanosti v závislosti na pohybu AD (čím více se AD přiblíží k potenciálu, tím více klesne nedobrovolná nezaměstnanost a naopak).
Extrémní keynesiánský případ – fixní nominální mzdy, fixní ceny
V extrémním keynesiánském případě se zavádí silný předpoklad, že každá dodatečná jednotka práce je stejně produktivní → produkční funkce je lineární, křivka mezního produktu práce a tím pádem i křivka příjmu z mezního produktu práce (křivka poptávky po práci) je horizontální. Při nepružnosti cen je křivka AS také horizontální. Zde, podobně jako v předchozím případě, se trh práce při nedostatečné AD nemůže vyčistit. Rozměr zaměstnanosti je tedy výlučně otázkou agregátní poptávky (čím více zaostává za potenciální produktem, tím vyšší nezaměstnanost).
Zdroje nepružnosti mezd a cen
1) Dlouhodobé mzdové dohody
2) Teorie efektivních mezd – firmy, ač při všeobecném tlaku na pokles mezd, se snaží udržet své zaměstnance, a proto drží mzdy na nezměněné úrovni
3) Menu costs (náklady na přecenění) – firmy zvažují, zda přecenit svou produkci, poměřují náklady na přecenění s výnosy, které by jim přecenění přineslo – pokud jsou tyto náklady stejné nebo vyšší než výnosy, firmy produkci nepřecení
Zdroje nepružnosti mezd a cen
1) Dlouhodobé mzdové dohody
2) Teorie efektivních mezd – firmy, ač při všeobecném tlaku na pokles mezd, se snaží udržet své zaměstnance, a proto drží mzdy na nezměněné úrovni
3) Menu costs (náklady na přecenění) – firmy zvažují, zda přecenit svou produkci, poměřují náklady na přecenění s výnosy, které by jim přecenění přineslo – pokud jsou tyto náklady stejné nebo vyšší než výnosy, firmy produkci nepřecení
Příklady:
1) Ekonomika je dána následujícími údaji:
c = 0,8, Ā = 1000, t = 0,25, b = 50, h = 80, k = 0,5, M/P0 = 600, P0 = 1,0, P1 = 1,2
a) odvoďte křivku AD a určete rovnovážné úrokové míry při obou cenových hladinách
Y0 při cenové hladině P0
Y0 = γ.Ā + β.M/P0 → γ = α/(1+αbk/h) = 2,5/(1+2,5.50.0,5/80) = 1,4
Y0 = 1,4.1000 + 1,4.(50/80).600 = 1925
Y1 při cenové hladině P1
Y1 = γ.Ā + β.M/P1 →Y1 = 1,4.1000 + 1,4.(50/80).500 = 1837,5
i0 při cenové hladině P0
i0 = (1/80)(0,5.1925 – 600) = 4,53 %
i1 při cenové hladině P1
i1 = (1/80)(0,5.1837,5 – 500) = 5,23
c = 0,8, Ā = 1000, t = 0,25, b = 50, h = 80, k = 0,5, M/P0 = 600, P0 = 1,0, P1 = 1,2
a) odvoďte křivku AD a určete rovnovážné úrokové míry při obou cenových hladinách
Y0 při cenové hladině P0
Y0 = γ.Ā + β.M/P0 → γ = α/(1+αbk/h) = 2,5/(1+2,5.50.0,5/80) = 1,4
Y0 = 1,4.1000 + 1,4.(50/80).600 = 1925
Y1 při cenové hladině P1
Y1 = γ.Ā + β.M/P1 →Y1 = 1,4.1000 + 1,4.(50/80).500 = 1837,5
i0 při cenové hladině P0
i0 = (1/80)(0,5.1925 – 600) = 4,53 %
i1 při cenové hladině P1
i1 = (1/80)(0,5.1837,5 – 500) = 5,23
b) jaký efekt na AD bude mít zvýšení vládních výdajů o 200?
Y2 při cenové hladině P0
Y2 = 1,4.1200 + 1,4.(50/80).600 = 2205
Y3 při cenové hladině P1
Y3 = 1,4.1200 + 1,4.(50/80).500 = 2117,5
c) určete rozměr vytěsňovacího efektu vládních výdajů
Porovnáme hypotetický přírůstek důchodu (např. při cenové hladině P0) a skutečný přírůstek důchodu vyvolaný zvýšením vládních výdajů
ΔYh = α.ΔG = 2,5.200 = 500
ΔYskutečný = Y2 – Y0 = 2205 – 1925 = 280
Vytěsňovací efekt = 500 – 280 = 220
Y2 = 1,4.1200 + 1,4.(50/80).600 = 2205
Y3 při cenové hladině P1
Y3 = 1,4.1200 + 1,4.(50/80).500 = 2117,5
c) určete rozměr vytěsňovacího efektu vládních výdajů
Porovnáme hypotetický přírůstek důchodu (např. při cenové hladině P0) a skutečný přírůstek důchodu vyvolaný zvýšením vládních výdajů
ΔYh = α.ΔG = 2,5.200 = 500
ΔYskutečný = Y2 – Y0 = 2205 – 1925 = 280
Vytěsňovací efekt = 500 – 280 = 220
Horizontální křivka LM a vertikální křivka AD
V případě horizontální LM se ekonomika nachází v tzv. „pasti likvidity“, tj. situaci, kdy veškerá změna v nabídce reálných peněžních zůstatku je pohlcena spekulativní poptávkou po penězích → úroková míra se nemění.
V takovém případě je křivka AD opět vertikální, protože se změnou cenové hladiny se nemění poptávané množství agregátních výdajů → opět jediným účinným nástrojem – fiskální politika
ALE
Pigouův efekt
- neboli efekt reálných peněžních zůstatků, pomocí něhož se argumentuje ve prospěch samoregulační schopnosti ekonomiky a proti zvyšování vládních výdajů, logika je následující:
obyvatelstvo drží konstantní zásobu reálnéh bohatství → s poklesem cenové hladiny se zvyšuje jeho reálná hodnota → růst spotřebních výdajů → posun IS → zvyšování poptávaného množství agregátních výdajů → AD má negativní sklon
V takovém případě je křivka AD opět vertikální, protože se změnou cenové hladiny se nemění poptávané množství agregátních výdajů → opět jediným účinným nástrojem – fiskální politika
ALE
Pigouův efekt
- neboli efekt reálných peněžních zůstatků, pomocí něhož se argumentuje ve prospěch samoregulační schopnosti ekonomiky a proti zvyšování vládních výdajů, logika je následující:
obyvatelstvo drží konstantní zásobu reálnéh bohatství → s poklesem cenové hladiny se zvyšuje jeho reálná hodnota → růst spotřebních výdajů → posun IS → zvyšování poptávaného množství agregátních výdajů → AD má negativní sklon
Je ovšem pravděpodobné, že proti Pigouovu efektu mohou působit jiné efekty
Je ovšem pravděpodobné, že proti Pigouovu efektu mohou působit jiné efekty, které mohou Pigouův efekt tlumit, či jeho působení zcela eliminovat:
a) efekt očekávání – lidé při poklesu cenové hladiny mohou očekávat její další pokles → své spotřební výdaje mohou odkládat na pozdější dobu
b) efekt znovurozdělování – pokles cenové hladiny zvýší reálnou hodnotu dluhu dlužníků, kteří se mohou dostat do potíží → bankroty firem → bankroty bank → ztráta depozit → snížení nabídky reálných peněžních zůstatků a snížení důchodu
Posun křivky AD
Je způsoben vším, co způsobuje posun křivek IS a LM, kromě změny cenové hladiny (posun po křivce AD), čili fiskální a monetární politika, očekávání, investiční a spotřební optimismus atd.
ΔY = γ.ΔĀ nebo ΔY = β.Δ(M/P)
a) efekt očekávání – lidé při poklesu cenové hladiny mohou očekávat její další pokles → své spotřební výdaje mohou odkládat na pozdější dobu
b) efekt znovurozdělování – pokles cenové hladiny zvýší reálnou hodnotu dluhu dlužníků, kteří se mohou dostat do potíží → bankroty firem → bankroty bank → ztráta depozit → snížení nabídky reálných peněžních zůstatků a snížení důchodu
Posun křivky AD
Je způsoben vším, co způsobuje posun křivek IS a LM, kromě změny cenové hladiny (posun po křivce AD), čili fiskální a monetární politika, očekávání, investiční a spotřební optimismus atd.
ΔY = γ.ΔĀ nebo ΔY = β.Δ(M/P)
trh peněz:
trh peněz:
L = M/P.....M/P = 160
L = 0,2Y – 20i = 0,2.1200 – 20.4 = 240 – 80 = 160 → L = M/P → trh peněz je v rovnováze
trh statků a služeb:
AE = C + I = Y
AE = 160 – 10i + 0,8.1200 + 240 – 10i = 160 – 40 + 960 + 240 – 40 = 1280 > Y → na trhu statků a služeb je převis poptávky nad nabídkou
e) i = 4 %, Y = 1600, opět zjistěte, zda jsou oba trhy v rovnováze
trh peněz:
L = 0,2Y – 20i = 0,2.1600 – 20.4 = 240 > M/P → na trhu peněz je převis poptávky nad nabídkou
trh statků a služeb:
AE = 160 – 10i + 0,8Y + 240 – 10i = 160 – 40 + 08.1600 + 240 – 40 = 1600 = Y → trh statků a služeb je v rovnováze
L = M/P.....M/P = 160
L = 0,2Y – 20i = 0,2.1200 – 20.4 = 240 – 80 = 160 → L = M/P → trh peněz je v rovnováze
trh statků a služeb:
AE = C + I = Y
AE = 160 – 10i + 0,8.1200 + 240 – 10i = 160 – 40 + 960 + 240 – 40 = 1280 > Y → na trhu statků a služeb je převis poptávky nad nabídkou
e) i = 4 %, Y = 1600, opět zjistěte, zda jsou oba trhy v rovnováze
trh peněz:
L = 0,2Y – 20i = 0,2.1600 – 20.4 = 240 > M/P → na trhu peněz je převis poptávky nad nabídkou
trh statků a služeb:
AE = 160 – 10i + 0,8Y + 240 – 10i = 160 – 40 + 08.1600 + 240 – 40 = 1600 = Y → trh statků a služeb je v rovnováze
Makroekonomie II – Seminář č. 4 – analýza AD
Odvození AD z modelu IS-LM
Zachovány zůstávají všechny předpoklady, kromě fixní cenové hladiny
Při růstu cenové hladiny dojde k poklesu zásoby reálných peněžních zůstatku (posun LM vlevo), k poklesu rovnovážného důchodu a růstu úrokové míry. Přenesením obou bodů rovnováhy (E0 a E1) do levého grafu získáte křivku AD
křivka AD = kombinace důchodů a cenových hladin, při nichž je trh zboží a trh peněz v rovnováze
Sklon AD
- negativní – vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na cenovou hladinu
- čím plošší křivka IS, tím plošší křivka AD
- čím strmější křivka LM, tím plošší křivka AD
viz následující extrémní případy
Zachovány zůstávají všechny předpoklady, kromě fixní cenové hladiny
Při růstu cenové hladiny dojde k poklesu zásoby reálných peněžních zůstatku (posun LM vlevo), k poklesu rovnovážného důchodu a růstu úrokové míry. Přenesením obou bodů rovnováhy (E0 a E1) do levého grafu získáte křivku AD
křivka AD = kombinace důchodů a cenových hladin, při nichž je trh zboží a trh peněz v rovnováze
Sklon AD
- negativní – vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na cenovou hladinu
- čím plošší křivka IS, tím plošší křivka AD
- čím strmější křivka LM, tím plošší křivka AD
viz následující extrémní případy
Rovnice AD
Y = γ.Ā + β.M/P .........kde.......γ.....multiplikátor fiskální politiky
Ā....autonomní výdaje při nulové úrokové sazbě
β....multiplikátor monetární politiky = γ.b/h
M/P...zásoba reálných peněžních zůstatků
Vertikální křivka IS a vertikální křivka AD
Případ, kdy je AD vertikální se nazývá deflační impotence → při poklesu cenové hladiny totiž nedochází k růstu výdajů.
V tomto případě vertikální AD vychází z vertikální IS. To může být způsobeno pesimistickými očekáváními firem i spotřebitelů → úroková míra vůbec neovlivňuje investiční ani spotřební výdaje.
Za předpokladu, že ekonomika operuje pod potenciálním produktem (což je jeden z předpokladů modelu IS-LM), se jako jediný účinný nástroj ke stimulaci ekonomiky jeví fiskální politika, konkrétně zvyšování vládních výdajů – monetární politika je zcela neúčinná a ovlivňuje pouze cenovou hladinu a úrokovou míru.
Ā....autonomní výdaje při nulové úrokové sazbě
β....multiplikátor monetární politiky = γ.b/h
M/P...zásoba reálných peněžních zůstatků
Vertikální křivka IS a vertikální křivka AD
Případ, kdy je AD vertikální se nazývá deflační impotence → při poklesu cenové hladiny totiž nedochází k růstu výdajů.
V tomto případě vertikální AD vychází z vertikální IS. To může být způsobeno pesimistickými očekáváními firem i spotřebitelů → úroková míra vůbec neovlivňuje investiční ani spotřební výdaje.
Za předpokladu, že ekonomika operuje pod potenciálním produktem (což je jeden z předpokladů modelu IS-LM), se jako jediný účinný nástroj ke stimulaci ekonomiky jeví fiskální politika, konkrétně zvyšování vládních výdajů – monetární politika je zcela neúčinná a ovlivňuje pouze cenovou hladinu a úrokovou míru.
c) o kolik se zvýší Y
c) o kolik se zvýší Y, vzrostou-li vládní výdaje o 100? Jaký bude rozměr vytěsňovacího efektu?
rovnovážný důchod nevzroste o součin multiplikátoru vládních výdajů a změny vládních výdajů, jelikož křivka LM má pozitivní sklon → zvýšení vládních výdajů povede k růstu úrokové míry, což zapříčiní částečný vytěsňovací efekt → důchod tedy vzroste o součin změny vládních výdajů a multiplikátoru fiskální politiky (γ)
γ = α/(1 + αbk/h) = 2,5/(1 + 2,5.50.0,25/62,5) = 1,67 → ΔY = γ.ΔG = 1,67.100 = 167
pro výpočet vytěsňovacího efektu musíme zjistit změnu hypotetického důchodu (jde vlastně o posun křivky IS, neboli změna důchodu, pokud by LM byla horizontální) a odečíst ji od skutečné změny důchodu (167)
ΔYh = α.ΔG = 2,5.100 = 250
Vytěsňovací efekt – COE (Crowding-Out Effect) = ΔYh – ΔY = 250 – 167 = 83
rovnovážný důchod nevzroste o součin multiplikátoru vládních výdajů a změny vládních výdajů, jelikož křivka LM má pozitivní sklon → zvýšení vládních výdajů povede k růstu úrokové míry, což zapříčiní částečný vytěsňovací efekt → důchod tedy vzroste o součin změny vládních výdajů a multiplikátoru fiskální politiky (γ)
γ = α/(1 + αbk/h) = 2,5/(1 + 2,5.50.0,25/62,5) = 1,67 → ΔY = γ.ΔG = 1,67.100 = 167
pro výpočet vytěsňovacího efektu musíme zjistit změnu hypotetického důchodu (jde vlastně o posun křivky IS, neboli změna důchodu, pokud by LM byla horizontální) a odečíst ji od skutečné změny důchodu (167)
ΔYh = α.ΔG = 2,5.100 = 250
Vytěsňovací efekt – COE (Crowding-Out Effect) = ΔYh – ΔY = 250 – 167 = 83
2) Pro ekonomiku platí následující údaje:
C = Co + 0,8Y, Co = 160 – 10i, I = 240 – 10i,
L = 0,2Y – 20i, M/P = 160
a) zapište rovnice křivek IS a LM
IS: → Y = 5(400 – 20i)............sčítáme nejen autonomní výdaje ale také obě citlivosti → 10i + 10i = 20i, proto 400 – 20i
LM: → i = (1/20)(0,2Y – 160)
b) určete úroveň rovnovážného důchodu a rovnovážné úrokové míry
Y = 5[400-20(0,05(0,2Y-160))]
Y = 5(400 – 0,2Y + 160)
Y = 2000 – Y + 800 → Y = 1400
i = 0,05(0,2.1400 – 160) = 6 %
c) jaká je úroveň spotřeby v rovnováze?
C = Co + 0,8Y = 160 – 10i + 0,8Y = 160 – 60 + 0,8.1400 = 1220
d) i = 4 %, Y = 1200, určete, zda je v této situaci rovnováha na obou trzích
L = 0,2Y – 20i, M/P = 160
a) zapište rovnice křivek IS a LM
IS: → Y = 5(400 – 20i)............sčítáme nejen autonomní výdaje ale také obě citlivosti → 10i + 10i = 20i, proto 400 – 20i
LM: → i = (1/20)(0,2Y – 160)
b) určete úroveň rovnovážného důchodu a rovnovážné úrokové míry
Y = 5[400-20(0,05(0,2Y-160))]
Y = 5(400 – 0,2Y + 160)
Y = 2000 – Y + 800 → Y = 1400
i = 0,05(0,2.1400 – 160) = 6 %
c) jaká je úroveň spotřeby v rovnováze?
C = Co + 0,8Y = 160 – 10i + 0,8Y = 160 – 60 + 0,8.1400 = 1220
d) i = 4 %, Y = 1200, určete, zda je v této situaci rovnováha na obou trzích
Účinnost fiskální a monetární politiky
-budeme posuzovat ve dvou extrémních případech:
1) LM je horizontální – tzv. „past likvidity“, kdy zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků je pohlceno spekulativní poptávkou po penězích a úroková míra se nemění.
Účinnost fiskální politiky je v pasti likvidity maximální, neexistuje vytěsňovací efekt vládních výdajů, veškeré změny vládních výdajů mají maximální důchodotvorný účinek. Naproti tomu monetární politika je zcela neúčinná.
2) LM je vertikální – tzv. „klasický případ“, kdy L je maximálně citlivá na důchod a zcela necitlivá na úrokovou míru
V tomto případě je fiskální politika zcela neúčinná. Zvýšení vládních výdajů vede pouze k růstu úrokové míry a k úplnému vytěsnění soukromých výdajů, které jsou citlivé na úrokovou míru. Naproti tomu monetární politika je maximálně účinná, zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede k maximálnímu růstu důchodu za současného snížení úrokové míry na i2.
1) LM je horizontální – tzv. „past likvidity“, kdy zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků je pohlceno spekulativní poptávkou po penězích a úroková míra se nemění.
Účinnost fiskální politiky je v pasti likvidity maximální, neexistuje vytěsňovací efekt vládních výdajů, veškeré změny vládních výdajů mají maximální důchodotvorný účinek. Naproti tomu monetární politika je zcela neúčinná.
2) LM je vertikální – tzv. „klasický případ“, kdy L je maximálně citlivá na důchod a zcela necitlivá na úrokovou míru
V tomto případě je fiskální politika zcela neúčinná. Zvýšení vládních výdajů vede pouze k růstu úrokové míry a k úplnému vytěsnění soukromých výdajů, které jsou citlivé na úrokovou míru. Naproti tomu monetární politika je maximálně účinná, zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede k maximálnímu růstu důchodu za současného snížení úrokové míry na i2.
Příklady:
1) Ekonomiku charakterizují následující údaje:
C = 0,8(1 – t)Y, t = 0,25, I = 900 – 50i, G = 800
L = 0,25Y – 62,5i, M/P = 500
a) zapište rovnice křivek IS a LM
IS → Y = α(Ā – bi) ........... α = 1/(1-c(1-t)) = 1/(1-0,8(1-0,25)) = 2,5
...........Ā = 900 + 800 = 1700.............b = 50
Y = 2,5(1700 – 50i)
LM → i = (1/h)(kY – M/P)............k = 0,25........h = 62,5 → i = (1/62,5)(0,25Y – 500)
b) určete rovnovážný produkt a rovnovážnou úrokovou míru
řešíme soustavu rovnic:
Y = 2,5(1700 – 50i)
i = (1/62,5)(0,25Y – 500)
Y = 2,5[1700-50((0,25Y-500)62,5)]
Y = 2,5(1700-0,2Y+400)
Y = 5250 – 0,5Y
Y = 3500
i = (1/62,5)(0,25.3500-500) = 6 %
C = 0,8(1 – t)Y, t = 0,25, I = 900 – 50i, G = 800
L = 0,25Y – 62,5i, M/P = 500
a) zapište rovnice křivek IS a LM
IS → Y = α(Ā – bi) ........... α = 1/(1-c(1-t)) = 1/(1-0,8(1-0,25)) = 2,5
...........Ā = 900 + 800 = 1700.............b = 50
Y = 2,5(1700 – 50i)
LM → i = (1/h)(kY – M/P)............k = 0,25........h = 62,5 → i = (1/62,5)(0,25Y – 500)
b) určete rovnovážný produkt a rovnovážnou úrokovou míru
řešíme soustavu rovnic:
Y = 2,5(1700 – 50i)
i = (1/62,5)(0,25Y – 500)
Y = 2,5[1700-50((0,25Y-500)62,5)]
Y = 2,5(1700-0,2Y+400)
Y = 5250 – 0,5Y
Y = 3500
i = (1/62,5)(0,25.3500-500) = 6 %
rovnice IS
rovnice IS:→ Y = α(Ā – bi) α..........výdajový multiplikátor
Ā.........objem autonomních výdajů při i = 0
b..........citlivost autonomních výdajů na úrokovou
míru
i...........úroková míra
sklon IS: - čím větší b, tím plošší IS (a naopak)
- čím větší α, tím plošší IS (a naopak)
posun IS: změna v autonomních výdajích → vzroste-li Co, G nebo I, IS se posune vpravo
→ klesne-li Co, G, I, IS se posune vlevo
posun po IS je vyvolán změnou úrokové míry
Odvození křivky LM
Pro odvození křivky LM využijeme peněžní trh. Na peněžním trhu zavedeme funkci poptávky po penězích (L), která je citlivá na úrokovou míru a na důchod, má negativní sklon. Dále zavedeme křivku nabídky reálných peněžních zůstatků (M/P), která je vertikální – kontroluje ji centrální banka.
Ā.........objem autonomních výdajů při i = 0
b..........citlivost autonomních výdajů na úrokovou
míru
i...........úroková míra
sklon IS: - čím větší b, tím plošší IS (a naopak)
- čím větší α, tím plošší IS (a naopak)
posun IS: změna v autonomních výdajích → vzroste-li Co, G nebo I, IS se posune vpravo
→ klesne-li Co, G, I, IS se posune vlevo
posun po IS je vyvolán změnou úrokové míry
Odvození křivky LM
Pro odvození křivky LM využijeme peněžní trh. Na peněžním trhu zavedeme funkci poptávky po penězích (L), která je citlivá na úrokovou míru a na důchod, má negativní sklon. Dále zavedeme křivku nabídky reálných peněžních zůstatků (M/P), která je vertikální – kontroluje ji centrální banka.
Pokud důchod dosahuje úrovně Y0
Pokud důchod dosahuje úrovně Y0, poptávka po penězích je definována křivkou L(Y0). Na trhu peněz se ustanoví rovnováha při úrokové míře i0. Úroveň důchodu i úrokovou míru přeneseme na graf vpravo a získáme první rovnovážný bod pro konstrukci LM. Stoupne-li důchod na úroveň Y1, posune se poptávka po penězích na L(Y1), čímž vzroste úroková míra na i1. Opět obě hodnoty přeneseme do grafu vpravo a získáme druhý bod – spojením obou bodů získáme křivku LM.
Body vpravo od LM představují převis poptávky nad nabídkou na peněžním trhu → úroková míra musí vzrůst, aby se peněžní trh vyčistil. Naopak body vlevo od LM znamenají převis nabídky nad poptávkou na peněžním trhu → úroková míra musí klesnout, aby se peněžní trh vyčistil.
rovnice LM:
jelikož pro poptávku po penězích platí: L = kY – hi a pro LM platí, že na trhu peněz je rovnováha, pak můžeme zapsat: L = M/P → M/P = kY – hi → i = (1/h)(kY – M/P)
k......................citlivost poptávky po penězích na důchod
h......................citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru
i.......................úroková míra
M/P.................nabídka reálných peněžních zůstatků
Body vpravo od LM představují převis poptávky nad nabídkou na peněžním trhu → úroková míra musí vzrůst, aby se peněžní trh vyčistil. Naopak body vlevo od LM znamenají převis nabídky nad poptávkou na peněžním trhu → úroková míra musí klesnout, aby se peněžní trh vyčistil.
rovnice LM:
jelikož pro poptávku po penězích platí: L = kY – hi a pro LM platí, že na trhu peněz je rovnováha, pak můžeme zapsat: L = M/P → M/P = kY – hi → i = (1/h)(kY – M/P)
k......................citlivost poptávky po penězích na důchod
h......................citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru
i.......................úroková míra
M/P.................nabídka reálných peněžních zůstatků
sklon LM:
sklon LM: závisí na citlivosti poptávky po penězích na důchod a úrokovou míru
- čím nižší citlivost poptávky po penězích na důchod (k), tím plošší LM a naopak
- čím nižší citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru (h), tím strmější LM a naopak
h pro dané k sklon LM
h = 0 vertikální
h = malé strmá
h = velké plochá
h = ∞ horizontální
posuny LM: jsou způsobeny změnou v nabídce reálných peněžních zůstatků (M/P). Pokud centrální banka zvýší nabídku peněz, LM se posune vpravo, pokud sníží, LM se posune vlevo.
Celková rovnováha ekonomiky (na trhu statků a služeb i na peněžním trhu)
- je dána průsečíkem křivek IS a LM – bod E0 – zde neexistuje žádný impuls k jakékoli změně ať už na peněžním trhu, nebo na trhu zboží a služeb.
Matematicky lze rovnovážný důchod a rovnovážnou úrokovou míru zjistit vyřešením soustavy rovnic křivek IS a LM.
- čím nižší citlivost poptávky po penězích na důchod (k), tím plošší LM a naopak
- čím nižší citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru (h), tím strmější LM a naopak
h pro dané k sklon LM
h = 0 vertikální
h = malé strmá
h = velké plochá
h = ∞ horizontální
posuny LM: jsou způsobeny změnou v nabídce reálných peněžních zůstatků (M/P). Pokud centrální banka zvýší nabídku peněz, LM se posune vpravo, pokud sníží, LM se posune vlevo.
Celková rovnováha ekonomiky (na trhu statků a služeb i na peněžním trhu)
- je dána průsečíkem křivek IS a LM – bod E0 – zde neexistuje žádný impuls k jakékoli změně ať už na peněžním trhu, nebo na trhu zboží a služeb.
Matematicky lze rovnovážný důchod a rovnovážnou úrokovou míru zjistit vyřešením soustavy rovnic křivek IS a LM.
Makroekonomie II – Seminář. č. 3 – model IS-LM
Předpoklady modelu
1) ceny jsou fixní – všechny změny reálného GDP jsou zároveň změnami nominálního GDP
2) zásoba kapitálu je dostatečná, aby umožňovala výrobu poptávaného zboží v ekonomice
3) nominální mzdy jsou fixní – nabídka práce je taková, že postačuje k výrobě poptávané produkce
4) neexistuje zahraniční obchod
5) centrální banka kontroluje nabídku peněz
z předpokladů 1) až 3) vyplývá, že ekonomika operuje pod potenciálním produktem.
Odvození křivky IS
Pro odvození křivky IS je nutné si uvědomit, že autonomní výdaje (A) (tj. ty, které nezávisí na výši důchodu) jsou citlivé na úrokovou míru. Jednotlivé složky autonomních výdajů jsou ovšem rozdílně citlivé na úrok, viz následující graf.
Z grafu je patrné, že vládní výdaje nejsou citlivé na úrokovou míru, zatímco autonomní spotřeba a investice na úrokovou míru citlivé jsou – investice o něco více než autonomní spotřeba.
Pro autonomní výdaje tedy lze sestrojit následující graf (horní vlevo), z něhož pak spolu s modelem 45 stupňů odvodíme křivku IS.
1) ceny jsou fixní – všechny změny reálného GDP jsou zároveň změnami nominálního GDP
2) zásoba kapitálu je dostatečná, aby umožňovala výrobu poptávaného zboží v ekonomice
3) nominální mzdy jsou fixní – nabídka práce je taková, že postačuje k výrobě poptávané produkce
4) neexistuje zahraniční obchod
5) centrální banka kontroluje nabídku peněz
z předpokladů 1) až 3) vyplývá, že ekonomika operuje pod potenciálním produktem.
Odvození křivky IS
Pro odvození křivky IS je nutné si uvědomit, že autonomní výdaje (A) (tj. ty, které nezávisí na výši důchodu) jsou citlivé na úrokovou míru. Jednotlivé složky autonomních výdajů jsou ovšem rozdílně citlivé na úrok, viz následující graf.
Z grafu je patrné, že vládní výdaje nejsou citlivé na úrokovou míru, zatímco autonomní spotřeba a investice na úrokovou míru citlivé jsou – investice o něco více než autonomní spotřeba.
Pro autonomní výdaje tedy lze sestrojit následující graf (horní vlevo), z něhož pak spolu s modelem 45 stupňů odvodíme křivku IS.
Křivku IS odvodíme následovně:
Křivku IS odvodíme následovně: na horním levém grafu vidíme, že klesne-li úroková míra z i0 na i1, vzrostou autonomní výdaje z A0 na A1. Z tohoto grafu přeneseme obě úrovně úrokové míry na horní pravý graf. Nyní ještě potřebujeme získat dvě úrovně důchodu, viz model 45 stupňů.
V modelu 45 stupňů vidíme dvě funkce autonomních výdajů, které odpovídají dvěma úrovním úrokových měr. Úrokové míře i0 odpovídá funkce A0 a míře i1 odpovídá funkce A1 (přesně podle horního levého grafu, kdy pokles úrokové míry vede k růstu autonomních výdajů). V bodech, kde se funkce autonomních výdajů protnou s osou kvadrantu, je rovnovážný důchod – agregátní výdaje se rovnají důchodu, přeneseně (a zjednodušeně) AS = AD, tedy je ustavena rovnováha na trhu zboží a služeb.
Obě úrovně rovnovážného důchodu přeneseme na horní pravý graf. Pak už dostaneme dva body nutné k sestrojení křivky IS, která představuje množinu bodů rovnováhy na trhu statků a služeb při různých úrokových mírách.
V bodech nalevo od IS je D > S na trhu statků a služeb, v bodech napravo od IS je S > D na trhu statků a služeb.
Je-li převis nabídky, firmy omezují produkci a trh zboží a služeb směřuje k rovnováze. Pokud je převis poptávky, firmy produkci zvyšují a trh zboží a služeb opět směřuje k rovnovážnému stavu.
V modelu 45 stupňů vidíme dvě funkce autonomních výdajů, které odpovídají dvěma úrovním úrokových měr. Úrokové míře i0 odpovídá funkce A0 a míře i1 odpovídá funkce A1 (přesně podle horního levého grafu, kdy pokles úrokové míry vede k růstu autonomních výdajů). V bodech, kde se funkce autonomních výdajů protnou s osou kvadrantu, je rovnovážný důchod – agregátní výdaje se rovnají důchodu, přeneseně (a zjednodušeně) AS = AD, tedy je ustavena rovnováha na trhu zboží a služeb.
Obě úrovně rovnovážného důchodu přeneseme na horní pravý graf. Pak už dostaneme dva body nutné k sestrojení křivky IS, která představuje množinu bodů rovnováhy na trhu statků a služeb při různých úrokových mírách.
V bodech nalevo od IS je D > S na trhu statků a služeb, v bodech napravo od IS je S > D na trhu statků a služeb.
Je-li převis nabídky, firmy omezují produkci a trh zboží a služeb směřuje k rovnováze. Pokud je převis poptávky, firmy produkci zvyšují a trh zboží a služeb opět směřuje k rovnovážnému stavu.
Můžeme postupovat dvěma způsoby.
Můžeme postupovat dvěma způsoby. Buď vyřešíme rovnici pro rovnovážný důchod jako v případě a), ale dosadíme nové hodnoty:
Y = Co + cYD + I + G
Y = 50 + 0,6(Y – 0,3Y – 50 + 155) + 555 + 330
Y = 50 + 0,6Y – 0,18Y + 63 + 555 + 330
Y = 998 + 0,42Y → Y1 = 1720,7
Nebo sečteme změny důchodu v důsledku zvýšení vládních výdajů a snížení důchodové daně pomocí multiplikátoru vládních výdajů a multiplikátoru při změně důchodové daně:
αG = 1/((1-c(1-t)) = 1/0,58 = 1,72 → ΔY1 = 1,72.ΔG = 1,72.30 = 51,6
ΔY2 = - c.Yo.Δt/((1 – c(1 – t1)) = - 0,6.1512,5.(-0,1)/(1 – 0,6.0,7) = 90,75/0,58 = 156,5
ΔY = ΔY1 + ΔY2 = 51,6 + 156,5 = 208,1
Y1 = Yo + ΔY = 1512,5 + 208,1 = 1720,6
6) V třísektorové ekonomice, kde c = 2/3 a t = 1/3:
a) došlo k růstu plánovaných investičních výdajů o 14 mld., vláda se rozhodla snížit vládní nákupy statků a služeb o 6 miliard. Zároveň se změnily i autonomní spotřební výdaje. Celkový výstup vzrostl o 27 miliard. Určete změnu autonomních výdajů.
ΔY = ΔCo + c(ΔY – t. ΔY) + ΔI + ΔG
27 = ΔCo + 2/3(27 – (1/3).27) + 14 – 6
27 = ΔCo + 20 → ΔCo = 7
Y = Co + cYD + I + G
Y = 50 + 0,6(Y – 0,3Y – 50 + 155) + 555 + 330
Y = 50 + 0,6Y – 0,18Y + 63 + 555 + 330
Y = 998 + 0,42Y → Y1 = 1720,7
Nebo sečteme změny důchodu v důsledku zvýšení vládních výdajů a snížení důchodové daně pomocí multiplikátoru vládních výdajů a multiplikátoru při změně důchodové daně:
αG = 1/((1-c(1-t)) = 1/0,58 = 1,72 → ΔY1 = 1,72.ΔG = 1,72.30 = 51,6
ΔY2 = - c.Yo.Δt/((1 – c(1 – t1)) = - 0,6.1512,5.(-0,1)/(1 – 0,6.0,7) = 90,75/0,58 = 156,5
ΔY = ΔY1 + ΔY2 = 51,6 + 156,5 = 208,1
Y1 = Yo + ΔY = 1512,5 + 208,1 = 1720,6
6) V třísektorové ekonomice, kde c = 2/3 a t = 1/3:
a) došlo k růstu plánovaných investičních výdajů o 14 mld., vláda se rozhodla snížit vládní nákupy statků a služeb o 6 miliard. Zároveň se změnily i autonomní spotřební výdaje. Celkový výstup vzrostl o 27 miliard. Určete změnu autonomních výdajů.
ΔY = ΔCo + c(ΔY – t. ΔY) + ΔI + ΔG
27 = ΔCo + 2/3(27 – (1/3).27) + 14 – 6
27 = ΔCo + 20 → ΔCo = 7
b) v dalším období vláda zvýšila transferové platby o 10 mld.
b) v dalším období vláda zvýšila transferové platby o 10 mld. a zároveň zvýšila autonomní daně tak, že vybrala o 4 miliardy více. Spočítejte účinek těchto opatření na rovnovážný výstup.
Celkovou změnu rovnovážného výstupu určíme pomocí multiplikátoru transferových plateb a pomocí multiplikátoru autonomních daní.
ΔY1 = c/(1 – c(1-t)) . ΔTR = (2/3)/(1 – (2/3)(2/3)).10 = 12
ΔY2 = -c/(1 – c) . ΔTA = (-2/3)/(1-2/3).4 = -8
ΔY = ΔY1 + ΔY2 = 12 – 8 = 4
Celkovou změnu rovnovážného výstupu určíme pomocí multiplikátoru transferových plateb a pomocí multiplikátoru autonomních daní.
ΔY1 = c/(1 – c(1-t)) . ΔTR = (2/3)/(1 – (2/3)(2/3)).10 = 12
ΔY2 = -c/(1 – c) . ΔTA = (-2/3)/(1-2/3).4 = -8
ΔY = ΔY1 + ΔY2 = 12 – 8 = 4
c) předpokládejme, že skutečný produkt byl v daném roce na úrovni 1500 mld.,
c) předpokládejme, že skutečný produkt byl v daném roce na úrovni 1500 mld., spočítejte výši neplánovaných zásob a vyznačte v modelu.
Pokud se tvoří firmám neplánované zásoby, znamená to, že produkt není rovnovážný. V tomto případě dokonce existuje převis nabídky nad poptávkou. →
→ Y = C + I + IU.............IU......neplánované zásoby
1500 = 50 + 0,6.1500 + 470 + IU → IU = 1500 – 50 – 0,6.1500 – 470 = 1500 – 1420 = 80
d) v dalším období došlo k růstu investic na 510 mld., zakreslete změnu v modelu a spočítejte úroveň rovnovážné produkce
ΔY = 1/(1-c).ΔI = (1/(1-0,6)).40 = 2,5.40 = 100 → Y = 1300 + 100 = 1400
e) vypočítejte, jak by se musel změnit mezní sklon ke spotřebě, aby bylo dosaženo stejného rovnovážného důchodu jako v případě d), ale při staré úrovni investic (470)
1400 = 50 + c.1400 + 470
c = (1400 – 50 – 470)/1400 = 0,63
Pokud se tvoří firmám neplánované zásoby, znamená to, že produkt není rovnovážný. V tomto případě dokonce existuje převis nabídky nad poptávkou. →
→ Y = C + I + IU.............IU......neplánované zásoby
1500 = 50 + 0,6.1500 + 470 + IU → IU = 1500 – 50 – 0,6.1500 – 470 = 1500 – 1420 = 80
d) v dalším období došlo k růstu investic na 510 mld., zakreslete změnu v modelu a spočítejte úroveň rovnovážné produkce
ΔY = 1/(1-c).ΔI = (1/(1-0,6)).40 = 2,5.40 = 100 → Y = 1300 + 100 = 1400
e) vypočítejte, jak by se musel změnit mezní sklon ke spotřebě, aby bylo dosaženo stejného rovnovážného důchodu jako v případě d), ale při staré úrovni investic (470)
1400 = 50 + c.1400 + 470
c = (1400 – 50 – 470)/1400 = 0,63
5) Třísektorová ekonomika
5) Třísektorová ekonomika je charakterizována následujícími údaji:
Autonomní spotřeba.........................50 mld.
Investice.........................................555 mld.
Mezní sklon ke spotřebě....................0,6
Vládní výdaje.................................300 mld.
Transfery obyvatelstvu..................155 mld.
Důchodová daň.............................40 % → 0,4
Autonomní daně..............................50 mld.
a) vypočtěte výši rovnovážné produkce a vyznačte v modelu
Y = Co + cYD + I + G...........YD....disponibilní důchod = Y – tY – TA + TR
Y = 50 + 0,6(Y – 0,4Y – 50 + 155) + 555 + 300
Y = 50 +0,6Y – 0,24Y + 63 + 555 + 300
Y = 968 + 0,36Y → 0,64Y = 968 → Y = 1512,5
b) určete velikost disponibilního důchodu a celkové spotřeby
YD = Y – tY – TA + TR = 1512,5 – 0,4.1512,5 – 50 +155 = 1012,5
C = Co + 0,6YD = 50 + 0,6.1012,5 = 657,5
c) předpokládejme, že se vláda rozhodla stimulovat výkon ekonomiky růstem vládních výdajů o 10 % a snížit daňové zatížení důchodu na 30 %. Jaký bude přírůstek rovnovážné produkce.
Autonomní spotřeba.........................50 mld.
Investice.........................................555 mld.
Mezní sklon ke spotřebě....................0,6
Vládní výdaje.................................300 mld.
Transfery obyvatelstvu..................155 mld.
Důchodová daň.............................40 % → 0,4
Autonomní daně..............................50 mld.
a) vypočtěte výši rovnovážné produkce a vyznačte v modelu
Y = Co + cYD + I + G...........YD....disponibilní důchod = Y – tY – TA + TR
Y = 50 + 0,6(Y – 0,4Y – 50 + 155) + 555 + 300
Y = 50 +0,6Y – 0,24Y + 63 + 555 + 300
Y = 968 + 0,36Y → 0,64Y = 968 → Y = 1512,5
b) určete velikost disponibilního důchodu a celkové spotřeby
YD = Y – tY – TA + TR = 1512,5 – 0,4.1512,5 – 50 +155 = 1012,5
C = Co + 0,6YD = 50 + 0,6.1012,5 = 657,5
c) předpokládejme, že se vláda rozhodla stimulovat výkon ekonomiky růstem vládních výdajů o 10 % a snížit daňové zatížení důchodu na 30 %. Jaký bude přírůstek rovnovážné produkce.
4) Dvousektorová ekonomika
4) Dvousektorová ekonomika je charakterizována následujícími údaji:
Autonomní spotřeba..........50 mld.
Investice..........................470 mld.
Mezní sklon ke spotřebě.....0,6
a) zapište a zakreslete spotřební a úsporovou funkci
C = 50 + 0,6Y
S = - 50 + 0,4Y
b) zakreslete funkci poptávky po celkových výdajích, určete úroveň rovnovážné produkce a vyznačte v modelu.
Y = Co + cY + I → Y = 50 + 0,6Y + 470 → Y = 520 + ,06Y → 0,4Y = 520 → Y = 1300
Nebo: Y = α . A ...............α.......výdajový multiplikátor = 1/(1-c)
A.......celkové autonomní výdaje = Co + I = 520
→ Y = 2,5.520 = 1300
Autonomní spotřeba..........50 mld.
Investice..........................470 mld.
Mezní sklon ke spotřebě.....0,6
a) zapište a zakreslete spotřební a úsporovou funkci
C = 50 + 0,6Y
S = - 50 + 0,4Y
b) zakreslete funkci poptávky po celkových výdajích, určete úroveň rovnovážné produkce a vyznačte v modelu.
Y = Co + cY + I → Y = 50 + 0,6Y + 470 → Y = 520 + ,06Y → 0,4Y = 520 → Y = 1300
Nebo: Y = α . A ...............α.......výdajový multiplikátor = 1/(1-c)
A.......celkové autonomní výdaje = Co + I = 520
→ Y = 2,5.520 = 1300
2) GDP ekonomiky činil 4862 CZK
2) GDP ekonomiky činil 4862 CZK, nepřímé daně 393, odpisy 505, důchod tuzemců dosažený v cizině 280 a důchod cizinců dosažení v tuzemsku 320. Zjistěte GNP a NI.
GNP = GDP – důchod cizinců v tuzemsku + důchod tuzemců z ciziny = 4862 – 320 +280 = 4822
NI = GDP – nepřímé daně – znehodnocení kapitálu = 4862 – 393 – 505 = 3964
3) V ekonomice za sledované období činily mzdy 2905 CZK, spotřební výdaje domácností 3226, hrubé investice 765, čisté úroky 392, renty 20, státní výdaje 964, nepřímé daně 393, amortizace 505, import 250, zisky firem 647. Zjistěte hodnotu GDP, jakou metodu použijete a kolik činí export.
Použijeme metodu důchodovou, protože neznáme všechny potřebné údaje pro výdajovou metodu (chybí export).
GDP = 2905 + 392 + 20 +393 +505 + 647 = 4862
EX = GDP – C - I – G + IM = 4862 – 3226 – 765 - 964 + 250 = 157
GNP = GDP – důchod cizinců v tuzemsku + důchod tuzemců z ciziny = 4862 – 320 +280 = 4822
NI = GDP – nepřímé daně – znehodnocení kapitálu = 4862 – 393 – 505 = 3964
3) V ekonomice za sledované období činily mzdy 2905 CZK, spotřební výdaje domácností 3226, hrubé investice 765, čisté úroky 392, renty 20, státní výdaje 964, nepřímé daně 393, amortizace 505, import 250, zisky firem 647. Zjistěte hodnotu GDP, jakou metodu použijete a kolik činí export.
Použijeme metodu důchodovou, protože neznáme všechny potřebné údaje pro výdajovou metodu (chybí export).
GDP = 2905 + 392 + 20 +393 +505 + 647 = 4862
EX = GDP – C - I – G + IM = 4862 – 3226 – 765 - 964 + 250 = 157
5. Otevřenou ekonomiku lze popsat následovně:
5. Otevřenou ekonomiku lze popsat následovně: výstup je pod úrovní potenciálního produktu, měnový kurz je pružný, kapitálová mobilita je dokonalá.
Tru statků: autonomní výdaje činí 704 mld., citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30, sazba důchodové daně 0,2, mezní sklon ke spotřebě 0,8, autonomní export je 250 mld., autonomní dovozy činí 100 mld., citlivost vývozů na změnu měnového kurzu je 80, citlivost dovozů na změnu důchodu je 0,14. Reálný měnový kurz je 1,2.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 500, citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 50 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,5. Zahraniční úroková míra je 5 %.
a) Zapište křivku IS a zakreslete.
b) Zapište křivku LM a zakreslete.
c) Určete rovnovážný výstup ekonomiky.
d) Je v ekonomice dosaženo vnitřní i vnější rovnováhy? Při jakém výstupu budou dosaženy obě rovnováhy? Jaká bude výše reálného měnového kurzu? Zakreslete.
e) Vláda se rozhodla zvýšit vládní nákupy statků a služeb o 30 mld. Jaký bude mít toto opatření vliv na rovnovážný výstup a reálný měnový kurz. Vypočítejte a zakreslete.
f) Centrální banka zvýšila peněžní nabídku v zemi o 50 mld. . Jaký bude mít toto opatření vliv na rovnovážný výstup a reálný měnový kurz. Vypočítejte a zakreslete.
Řešení
a)Y = 2(950 – 30i)
b) i = 0,02. (0,5Y – 500)
c)Y = 1562,5 , i = 5,625%
d) není id se nerovná if,, dosaženo i vnější rovnováhy pokud Y = 1500, R = 0,575
e) Y = 1500, R = 0,2
f) Y = 1600, R = 1,2
Tru statků: autonomní výdaje činí 704 mld., citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30, sazba důchodové daně 0,2, mezní sklon ke spotřebě 0,8, autonomní export je 250 mld., autonomní dovozy činí 100 mld., citlivost vývozů na změnu měnového kurzu je 80, citlivost dovozů na změnu důchodu je 0,14. Reálný měnový kurz je 1,2.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 500, citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 50 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,5. Zahraniční úroková míra je 5 %.
a) Zapište křivku IS a zakreslete.
b) Zapište křivku LM a zakreslete.
c) Určete rovnovážný výstup ekonomiky.
d) Je v ekonomice dosaženo vnitřní i vnější rovnováhy? Při jakém výstupu budou dosaženy obě rovnováhy? Jaká bude výše reálného měnového kurzu? Zakreslete.
e) Vláda se rozhodla zvýšit vládní nákupy statků a služeb o 30 mld. Jaký bude mít toto opatření vliv na rovnovážný výstup a reálný měnový kurz. Vypočítejte a zakreslete.
f) Centrální banka zvýšila peněžní nabídku v zemi o 50 mld. . Jaký bude mít toto opatření vliv na rovnovážný výstup a reálný měnový kurz. Vypočítejte a zakreslete.
Řešení
a)Y = 2(950 – 30i)
b) i = 0,02. (0,5Y – 500)
c)Y = 1562,5 , i = 5,625%
d) není id se nerovná if,, dosaženo i vnější rovnováhy pokud Y = 1500, R = 0,575
e) Y = 1500, R = 0,2
f) Y = 1600, R = 1,2
Makroekonomie II – seminář č. 2 – Určení rovnovážné produkce,
1) V roce 2001 vyrobí ekonomika 100 bochníků chleba po 2 USD. V roce 2002 již 200 bochníků ale po 3 USD. Vypočtěte nominální GDP, reálný GDP a deflátor GDP. Jako stálé ceny použijte ceny roku 2001. Spočítejte růst nominálního i reálného GDP.
GDP 2001 nomin. = 100x2 = 200 USD
GDP 2002 nomin. = 200x3 = 600 USD
Růst nomin. GDP = 600 – 200 x 100 = 200 %
200
GDP 2001 real = 100 x 2 = 200 USD
GDP 2002 real = 200 x 2 = 400 USD
Růst real GDP = 400 – 200 x 100 = 100 %
200
deflátor GDP 2001 = 200 x 100 = 100
200
deflátor GDP 2002 = 600 x 100 = 150
400
GDP 2001 nomin. = 100x2 = 200 USD
GDP 2002 nomin. = 200x3 = 600 USD
Růst nomin. GDP = 600 – 200 x 100 = 200 %
200
GDP 2001 real = 100 x 2 = 200 USD
GDP 2002 real = 200 x 2 = 400 USD
Růst real GDP = 400 – 200 x 100 = 100 %
200
deflátor GDP 2001 = 200 x 100 = 100
200
deflátor GDP 2002 = 600 x 100 = 150
400
4. Otevřenou ekonomiku lze popsat následovně:
4. Otevřenou ekonomiku lze popsat následovně: výstup je pod úrovní potenciálního produktu, měnový kurz je fixní. Vládní nákupy statků a služeb činí 320 mld., plánované investice 260 mld., autonomní spotřeba domácností je 100 mld., transferové platby dosahují výše 130 mld., autonomní daně 150 mld., mezní sklon ke spotřebě je 0,8, sazba důchodové daně 0,25 a mezní sklon k dovozu činí 0,1. Citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 40 a úroková míra v zemi je rovna 5 %. Výše autonomních dovozů je 80 mld., autonomní vývozy činí 240 mld. Měnový kurz dané země je fixní.
a) Zapište rovnice agregátní poptávky
b) Vypočítejte velikost multiplikátoru otevřené ekonomiky
c) Určete výši rovnovážného produktu a zakreslete v modelu multiplikátoru
d) Určete stav bilance zboží a služeb a zakreslete
e) V dalším období došlo k růstu mezního sklonu k dovozu na 0,2. Vypočítejte jak se tato změna promítne do rovnovážného výstupu. Zakreslete v modelu multiplikátoru.
f) Předpokládejme, že vláda uplatnila expanzivní fiskální politiku a zvýšila nákupy statků a služeb o 100 mld. Vypočítejte jaký bude vliv tohoto opatření na rovnovážný důchod a bilanci zboží a služeb. Vycházejte z povodního zadání. Zakreslete.
g) Díky růstu výstupu v zahraničí se poptávka zahraničních subjektů po domácím zboží (zboží naší země) zvýšila o 50 mld., určete jaký vliv bude mít tato skutečnost na rovnovážný výstup naší země a na stav obchodní bilance. Vycházejte z povodního zadání.
h) Předpokládejme, že v domácí zemi došlo k růstu autonomních daní o 10 mld.. Vypočítejte jaký bude vliv tohoto opatření na rovnovážný důchod a běžný účet.
Řešení
a)AD=624+0,5Y
b)α = 2
c)Y = 1248
d)NX = 35,2
e)∆Y = 1040, AD bude plošší
f) ∆Y = + 200, ∆NX = -20
g) ∆Y = + 100, ∆NX = + 40
h) ∆Y = - 16, ∆NX = - 1,6
a) Zapište rovnice agregátní poptávky
b) Vypočítejte velikost multiplikátoru otevřené ekonomiky
c) Určete výši rovnovážného produktu a zakreslete v modelu multiplikátoru
d) Určete stav bilance zboží a služeb a zakreslete
e) V dalším období došlo k růstu mezního sklonu k dovozu na 0,2. Vypočítejte jak se tato změna promítne do rovnovážného výstupu. Zakreslete v modelu multiplikátoru.
f) Předpokládejme, že vláda uplatnila expanzivní fiskální politiku a zvýšila nákupy statků a služeb o 100 mld. Vypočítejte jaký bude vliv tohoto opatření na rovnovážný důchod a bilanci zboží a služeb. Vycházejte z povodního zadání. Zakreslete.
g) Díky růstu výstupu v zahraničí se poptávka zahraničních subjektů po domácím zboží (zboží naší země) zvýšila o 50 mld., určete jaký vliv bude mít tato skutečnost na rovnovážný výstup naší země a na stav obchodní bilance. Vycházejte z povodního zadání.
h) Předpokládejme, že v domácí zemi došlo k růstu autonomních daní o 10 mld.. Vypočítejte jaký bude vliv tohoto opatření na rovnovážný důchod a běžný účet.
Řešení
a)AD=624+0,5Y
b)α = 2
c)Y = 1248
d)NX = 35,2
e)∆Y = 1040, AD bude plošší
f) ∆Y = + 200, ∆NX = -20
g) ∆Y = + 100, ∆NX = + 40
h) ∆Y = - 16, ∆NX = - 1,6
Malá otevřená ekonomika
2. Malá otevřená ekonomika má následující charakteristiky: potenciální produkt země dosahuje 1500 mld., výstup se nachází 8 % pod úrovní potenciálního produktu, existuje dokonalá kapitálová mobilita, měnový kurz je flexibilní a světová úroková míra na úrovni i = 4 %.
a) Zakreslete výchozí situaci v modelu IS-LM-BP (existuje vnitřní i vnější rovnováha)
b) Centrální banka se obává růstu cenové hladiny a provádí měnovou restrikci, zakreslete průběh restrikce a dopad na produkci.
c) Zakreslete účinek měnové restrikce za předpokladu fixního směnného kurzu.
Řešení
a) Výchozí rovnováha v průsečíku IS,LM,BP při Y=1380 mld., BP horizontální při i=4 %
b) Posun LM doleva (LM´), pokles výstupu a růst úrokové míry – přebytek platební bilance – apreciace kurzu – posun IS doleva (IS´), výsledná rovnováha v průniku IS´,LM´,BP při nižší úrovni produkce a i=4 %
c) Posun LM doleva (LM´), pokles výstupu a růst úrokové míry – přebytek platební bilance – tlak na revalvaci kurzu – intervence centrální banky proti zhodnocení – posun LM´ doprava zpět na LM, výsledná rovnováha v průniku IS, LM(LM´),BP při i=4 %, Y=1380 mld.
a) Zakreslete výchozí situaci v modelu IS-LM-BP (existuje vnitřní i vnější rovnováha)
b) Centrální banka se obává růstu cenové hladiny a provádí měnovou restrikci, zakreslete průběh restrikce a dopad na produkci.
c) Zakreslete účinek měnové restrikce za předpokladu fixního směnného kurzu.
Řešení
a) Výchozí rovnováha v průsečíku IS,LM,BP při Y=1380 mld., BP horizontální při i=4 %
b) Posun LM doleva (LM´), pokles výstupu a růst úrokové míry – přebytek platební bilance – apreciace kurzu – posun IS doleva (IS´), výsledná rovnováha v průniku IS´,LM´,BP při nižší úrovni produkce a i=4 %
c) Posun LM doleva (LM´), pokles výstupu a růst úrokové míry – přebytek platební bilance – tlak na revalvaci kurzu – intervence centrální banky proti zhodnocení – posun LM´ doprava zpět na LM, výsledná rovnováha v průniku IS, LM(LM´),BP při i=4 %, Y=1380 mld.
Otevřená ekonomika
3. Otevřená ekonomika má následující charakteristiky: potenciální produkt země dosahuje 2000 mld., výstup se nachází 10 % pod úrovní potenciálu, měnový kurz je fixní, existují nepřekonatelné překážky bránící mezinárodnímu pohybu kapitálu.
a) Zakreslete výchozí situaci v modelu IS-LM-BP (existuje vnitřní i vnější rovnováha)
b) Vláda zvyšuje výdaje na zboží a služby s cílem stimulovat růst ekonomiky. Zakreslete průběh této hospodářské politiky a dopady na produkci.
c) Zakreslete dopady fiskální politiky z bodu (b) za předpokladu pružných kurzů
Řešení
a) Výchozí rovnováha v průsečíku IS,LM,BP při Y=1800 mld., BP vertikální
b) Posun IS doprava (IS´), růst produktu, vyšší úroková míra – deficit platební bilance – tlak na devalvaci kurzu – intervence na udržení kurzu – posun LM doleva (LM´), výsledná rovnováha v průsečíku IS´,LM´,BP při Y=1800 a vyšší úrokové míře
c) Posun IS doprava (IS´), růst produkce, vyšší úroková míra – deficit platební bilance – depreciace kurzu – posun BP doprava (BP´) a zároveň posun IS´ doprava IS´´, výsledná rovnováha v průsečíku IS´´,LM,BP´při vyšším výstupu.
a) Zakreslete výchozí situaci v modelu IS-LM-BP (existuje vnitřní i vnější rovnováha)
b) Vláda zvyšuje výdaje na zboží a služby s cílem stimulovat růst ekonomiky. Zakreslete průběh této hospodářské politiky a dopady na produkci.
c) Zakreslete dopady fiskální politiky z bodu (b) za předpokladu pružných kurzů
Řešení
a) Výchozí rovnováha v průsečíku IS,LM,BP při Y=1800 mld., BP vertikální
b) Posun IS doprava (IS´), růst produktu, vyšší úroková míra – deficit platební bilance – tlak na devalvaci kurzu – intervence na udržení kurzu – posun LM doleva (LM´), výsledná rovnováha v průsečíku IS´,LM´,BP při Y=1800 a vyšší úrokové míře
c) Posun IS doprava (IS´), růst produkce, vyšší úroková míra – deficit platební bilance – depreciace kurzu – posun BP doprava (BP´) a zároveň posun IS´ doprava IS´´, výsledná rovnováha v průsečíku IS´´,LM,BP´při vyšším výstupu.
b) Účinnost fiskální a monetární politiky při režimu flexibilního měnového kurzu
V levém grafu je opět znázorněn vliv fiskální expanze na rovnovážný výstup. Růst vládních nákupů povede k růstu autonomních výdajů a posunu křivky IS vpravo. Rovnovážný výstup i úroková míra rostou. Růst výstupu způsobí deficit platební bilance, což povede k depreciaci domácí měny. Znehodnocení domácí měny způsobí zdražení dovozů a zlevnění vývozů, což zlepší běžný účet platební bilance. Růst čistých vývozů (NX) vyvolá další posun křivky IS doprava do IS3. Vlivem znehodnocení domácí měny se také posune křivka BP (platební bilance bude vyrovnaná při vyšším důchodu). Nová rovnováha ekonomiky je v bodě, kde se protnou křivky LM, IS3 a BP'. Rovnovážný výstup i úroková míra vzrostly. Fiskální politika je v případě dokonalé kapitálové mobility a flexibilního měnového kurzu při stimulaci výkonu ekonomiky účinná.
V pravém grafu vidíme monetární expanzi a její vliv na rovnovážný výstup. Díky růstu peněžní nabídky se křivka LM posune vpravo. Rovnovážný výstup i úroková míra vzrostu. Růst výstupu ekonomiky opět povede k deficitu platební bilance a tlaku na depreciaci domácí měny. Znehodnocení měny opět vyvolá relativní zdražení zahraničního zboží, což povede k růstu vývozů a poklesu dovozů. Křivka BP se posune vpravo (běžný účet platební bilance je vyrovnaný při vyšší úrovni domácího důchodu). Růst čistých vývozů (zlepšení běžného účtu platební bilance) posune křivku IS doprava. Nový bod rovnováhy nastává v průsečíku křivek IS2, LM2 a BP'. Rovnovážný výstup dále poroste. Otázkou je změna úrokové míry. Výše úrokové míry závisí na velikosti posunu křivek IS a BP. Monetární politika je tedy také účinná.
V pravém grafu vidíme monetární expanzi a její vliv na rovnovážný výstup. Díky růstu peněžní nabídky se křivka LM posune vpravo. Rovnovážný výstup i úroková míra vzrostu. Růst výstupu ekonomiky opět povede k deficitu platební bilance a tlaku na depreciaci domácí měny. Znehodnocení měny opět vyvolá relativní zdražení zahraničního zboží, což povede k růstu vývozů a poklesu dovozů. Křivka BP se posune vpravo (běžný účet platební bilance je vyrovnaný při vyšší úrovni domácího důchodu). Růst čistých vývozů (zlepšení běžného účtu platební bilance) posune křivku IS doprava. Nový bod rovnováhy nastává v průsečíku křivek IS2, LM2 a BP'. Rovnovážný výstup dále poroste. Otázkou je změna úrokové míry. Výše úrokové míry závisí na velikosti posunu křivek IS a BP. Monetární politika je tedy také účinná.
Příklady:
Příklady:
1. Malá středoevropská otevřená ekonomika s flexibilním měnovým kurzem se nachází 5 % pod úrovní potenciálního produktu. Potenciální produkt dosahuje výše 1800 mld. Zakreslete výchozí situaci v modelu multiplikátoru. Vyznačte rovnovážnou produkci a zakreslete, jak se její úroveň změní v následujících případech:
a) Změny preferencí domácích spotřebitelů způsobí zvýšení mezního sklonu k dovozu.
b) Došlo k depreciaci nominálního kurzu domácí země.
c) Velké země Evropské unie prochází obdobím hospodářské recese.
Řešení
a) výchozí situace – AD se protíná s osou 45 o při rovnovážné úrovni produkce Y=1710 mld., růst mezního sklonu k dovozu - AD plošší, pokles rovnovážné produkce
b) posun AD nahoru, růst rovnovážné produkce
c) posun AD dolů, pokles rovnovážné produkce
1. Malá středoevropská otevřená ekonomika s flexibilním měnovým kurzem se nachází 5 % pod úrovní potenciálního produktu. Potenciální produkt dosahuje výše 1800 mld. Zakreslete výchozí situaci v modelu multiplikátoru. Vyznačte rovnovážnou produkci a zakreslete, jak se její úroveň změní v následujících případech:
a) Změny preferencí domácích spotřebitelů způsobí zvýšení mezního sklonu k dovozu.
b) Došlo k depreciaci nominálního kurzu domácí země.
c) Velké země Evropské unie prochází obdobím hospodářské recese.
Řešení
a) výchozí situace – AD se protíná s osou 45 o při rovnovážné úrovni produkce Y=1710 mld., růst mezního sklonu k dovozu - AD plošší, pokles rovnovážné produkce
b) posun AD nahoru, růst rovnovážné produkce
c) posun AD dolů, pokles rovnovážné produkce
b) Účinnost fiskální a monetární politiky v režimu flexibilního měnového kurzu
V levém grafu je znázorněn účinek fiskální expanze na rovnovážný výstup ekonomiky. Vlivem fiskální expanze (předpokládejme, že vláda zvýšila nákupy zboží a služeb) se křivka IS posune doprava. Domácí úroková míra poroste nad úroveň světové a rovnovážný výstup se zvýší. Růst úrokové míry přiláká zahraniční investory a domácí měna se zhodnotí (apreciuje). V důsledku zhodnocení domácí měny se zlevní dovozy a zdraží vývozy, což povede ke zhoršení běžného účtu platební bilance. Křivka IS se posune zpět do výchozí pozice. Výstup je na původní úrovni, domácí úroková míra na úrovni světové úrokové míry. Fiskální politika je v režimu fixního měnového kurzu zcela neúčinná. Růst vládních výdajů je provázen úplným mezinárodním vytěsňovacím efektem (fiskální expanze vytěsní vývozy domácí ekonomiky).
V pravém grafu je znázorněn účinek monetární expanze. Vlivem monetární expanze se křivka LM posune vpravo. To povede k poklesu domácí úrokové míry pod úroveň světové a růstu výstupu. Pokles úrokové míry vyvolá odliv zahraničního kapitálu. Domácí měna depreciuje. Znehodnocení domácí měny zdraží dovozy a zlevní vývozy. Běžný účet platební bilance se zlepší a křivka IS se posune vpravo. Rovnovážný výstup roste na úroveň Y2, úroková míra roste na úroveň světové úrokové míry. Monetární politika je v případě flexibilního měnového kurzu maximálně účinná.
V pravém grafu je znázorněn účinek monetární expanze. Vlivem monetární expanze se křivka LM posune vpravo. To povede k poklesu domácí úrokové míry pod úroveň světové a růstu výstupu. Pokles úrokové míry vyvolá odliv zahraničního kapitálu. Domácí měna depreciuje. Znehodnocení domácí měny zdraží dovozy a zlevní vývozy. Běžný účet platební bilance se zlepší a křivka IS se posune vpravo. Rovnovážný výstup roste na úroveň Y2, úroková míra roste na úroveň světové úrokové míry. Monetární politika je v případě flexibilního měnového kurzu maximálně účinná.
2. Dokonalá kapitálová imobilita (vertikální křivka BP)
a) Účinnost fiskální a monetární politiky při režimu fixního měnového kurzu
V levém grafu je opět znázorněn účinek fiskální politiky, tentokrát v případě dokonalé kapitálové mobility a fixního kurzu. Vlivem fiskální expanze (růst vládních nákupů) se posune křivka IS vpravo. Rovnovážný důchod i úroková míra vzrostou. Růst domácího výstupu vyvolá deficit běžného účtu platební bilance (růst výstupu povede k růstu dovozů, vývozy se nemění), platební bilance je tedy také v deficitu. To vytvoří tlak na devalvaci domácí měny. Centrální banka ovšem udržuje fixní měnový kurz. Začne tedy intervenovat na devizovém trhu na udržení měnového kurzu. Nakupuje domácí měnu za měnu zahraniční. Klesá peněžní zásoba i měnové rezervy. Křivka LM se posunuje doleva. Úroková míra roste, díky růstu úrokové míry dojde k poklesu výdajů citlivých na změnu úrokové míry – rovnovážný výstup klesá. Pokles výstupu vyrovná platební bilanci. Výsledkem expanzivní fiskální politiky je pouze zvýšení úrokové míry. Rovnovážný výstup se nemění. Fiskální politika je v případě dokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kurzu zcela neúčinná.
V pravém grafu vidíme účinek monetární expanze. Předpokládejme, že CB zvýší peněžní nabídku (například nakoupí státní cenné papíry od komerčních bank). Křivka LM se posune vpravo. Úroková míra poklesne a důchod vzroste. Růst důchodu vyvolá deficit na běžném účtu platební bilance – platební bilance jako celek je také deficitní. Dochází k tlaku na devalvaci měny. Centrální banka udržuje ovšem měnový kurz na fixní úrovni. Začne tedy nakupovat domácí měnu za měnu zahraniční. Peněžní zásoba i devizové rezervy klesají. Křivka LM se posune zpět doleva. Úroková míra roste, rovnovážný výstup klesá. Pokles rovnovážného výstupu vyrovná platební bilanci. Důchod ani úroková míra se monetární expanzí nezměnila. Monetární politika je v případě dokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kurzu zcela neúčinná.
V levém grafu je opět znázorněn účinek fiskální politiky, tentokrát v případě dokonalé kapitálové mobility a fixního kurzu. Vlivem fiskální expanze (růst vládních nákupů) se posune křivka IS vpravo. Rovnovážný důchod i úroková míra vzrostou. Růst domácího výstupu vyvolá deficit běžného účtu platební bilance (růst výstupu povede k růstu dovozů, vývozy se nemění), platební bilance je tedy také v deficitu. To vytvoří tlak na devalvaci domácí měny. Centrální banka ovšem udržuje fixní měnový kurz. Začne tedy intervenovat na devizovém trhu na udržení měnového kurzu. Nakupuje domácí měnu za měnu zahraniční. Klesá peněžní zásoba i měnové rezervy. Křivka LM se posunuje doleva. Úroková míra roste, díky růstu úrokové míry dojde k poklesu výdajů citlivých na změnu úrokové míry – rovnovážný výstup klesá. Pokles výstupu vyrovná platební bilanci. Výsledkem expanzivní fiskální politiky je pouze zvýšení úrokové míry. Rovnovážný výstup se nemění. Fiskální politika je v případě dokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kurzu zcela neúčinná.
V pravém grafu vidíme účinek monetární expanze. Předpokládejme, že CB zvýší peněžní nabídku (například nakoupí státní cenné papíry od komerčních bank). Křivka LM se posune vpravo. Úroková míra poklesne a důchod vzroste. Růst důchodu vyvolá deficit na běžném účtu platební bilance – platební bilance jako celek je také deficitní. Dochází k tlaku na devalvaci měny. Centrální banka udržuje ovšem měnový kurz na fixní úrovni. Začne tedy nakupovat domácí měnu za měnu zahraniční. Peněžní zásoba i devizové rezervy klesají. Křivka LM se posune zpět doleva. Úroková míra roste, rovnovážný výstup klesá. Pokles rovnovážného výstupu vyrovná platební bilanci. Důchod ani úroková míra se monetární expanzí nezměnila. Monetární politika je v případě dokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kurzu zcela neúčinná.
a) Účinnost fiskální a monetární politiky při režimu fixního měnového kurzu
V levém grafu je znázorněný vliv fiskální expanze na výstup ekonomiky. Díky zvýšení vládních výdajů se křivka IS posune vpravo, což vyvolá růst domácí úrokové míry nad úroveň světové. Při dokonalé kapitálové mobilitě tato skutečnost povede k přílivu zahraničního kapitálu a k tlaku na revalvaci domácí měny. Měnový kurz je ovšem fixní, centrální banka tedy začne nakupovat zahraniční měnu a dodávat do oběhu měnu domácí. Toto opatření má charakter monetární expanze a povede k růstu peněžní zásoby. Křivka LM se posunuje vpravo do té doby než domácí úroková míra klesne na úroveň světové a pomine důvod k přílivu kapitálu a tlaku na revalvaci měny. Fiskální expanze vyvolala růst důchodu na úroveň Y2, úroková míra se vrátila na úroveň světové úrokové míry, devizové rezervy rostou. Fiskální politika je v režimu fixního měnového kurzu maximálně účinná. Fiskální politika je podpořena politikou měnovou.
V pravém grafu je znázorněna monetární expanze. Předpokládejme, že centrální banka zvýší nabídku peněz (např. sníží sazbu PMR). Růst nabídky peněz vyvolá nerovnováhu na trhu peněz – při daném důchodu dojde k převaze peněžní nabídky nad poptávkou. Domácí úroková míra poklesne a vyčistí trh peněz. Křivka LM se posune vpravo (při daném důchodu bude trh peněz v rovnováze při nižší úrokové míře). Pokles domácí úrokové míry pod úroveň světové vyvolá odlivu kapitálu a tlaku na oslabení (devalvaci) domácí měny. CB ovšem udržuje kurz na fixní úrovni. Intervenuje na devizovém trhu na udržení kurzu měny – prodává zahraniční měnu a stahuje z oběhu měnu domácí.Tento krok vede ke snížení peněžní nabídky (monetární restrikce). Křivka LM se posune zpět doleva. Výstup ekonomiky se nemění, dochází k poklesu devizových rezerv. Monetární politika je v systému fixního měnového kurzu zcela neúčinná.
V pravém grafu je znázorněna monetární expanze. Předpokládejme, že centrální banka zvýší nabídku peněz (např. sníží sazbu PMR). Růst nabídky peněz vyvolá nerovnováhu na trhu peněz – při daném důchodu dojde k převaze peněžní nabídky nad poptávkou. Domácí úroková míra poklesne a vyčistí trh peněz. Křivka LM se posune vpravo (při daném důchodu bude trh peněz v rovnováze při nižší úrokové míře). Pokles domácí úrokové míry pod úroveň světové vyvolá odlivu kapitálu a tlaku na oslabení (devalvaci) domácí měny. CB ovšem udržuje kurz na fixní úrovni. Intervenuje na devizovém trhu na udržení kurzu měny – prodává zahraniční měnu a stahuje z oběhu měnu domácí.Tento krok vede ke snížení peněžní nabídky (monetární restrikce). Křivka LM se posune zpět doleva. Výstup ekonomiky se nemění, dochází k poklesu devizových rezerv. Monetární politika je v systému fixního měnového kurzu zcela neúčinná.
Všeobecná rovnováha
Pokud vycházíme z předpokladu dokonalé kapitálové mobility a domácího výstupu na úrovní potenciálního produktu, potom můžeme všeobecnou rovnováhu graficky vyjádřit následovně.
Všeobecná ekonomická rovnováha je v průsečíku křivek IS,LM a BP
• vnitřní rovnováha
- rovnováha trhu statků a služeb
- rovnováha trhu finančních aktiv – i peněz
- rovnováha trhu práce
• vnější rovnováha
- rovnováha platební bilance
Účinnost fiskální a monetární politiky při různých stupních kapitálové mobility a při různých kurzových režimech
Předpoklady
1) výstup země pod úrovní potenciálního produktu
2) země malé na to, aby mohly ovlivnit zahraniční důchod či úrokovou míru
3) konstantní cenová hladina
1. Dokonalá kapitálová mobilita (horizontální křivka BP) – Mundell Flemingův model
Všeobecná ekonomická rovnováha je v průsečíku křivek IS,LM a BP
• vnitřní rovnováha
- rovnováha trhu statků a služeb
- rovnováha trhu finančních aktiv – i peněz
- rovnováha trhu práce
• vnější rovnováha
- rovnováha platební bilance
Účinnost fiskální a monetární politiky při různých stupních kapitálové mobility a při různých kurzových režimech
Předpoklady
1) výstup země pod úrovní potenciálního produktu
2) země malé na to, aby mohly ovlivnit zahraniční důchod či úrokovou míru
3) konstantní cenová hladina
1. Dokonalá kapitálová mobilita (horizontální křivka BP) – Mundell Flemingův model
Křivka LM
Křivka LM
i = (1/h)(kY – M/P)
Pokud předpokládáme dokonalou kapitálovou mobilitu (id = if), proto můžeme křivku LM zapsat jako: i f = (1/h)(kY – M/P)
Křivka LM tedy zůstává ve srovnání s uzavřenou ekonomikou téměř nezměněna. Nabídka reálných peněžních zůstatků je ale mimo jiné ještě ovlivněna intervencemi centrální banky na devizových trzích
• intervence pro znehodnocení měny – růst M/P → posun LM doprava o (1/k).∆(M/P) (CB nakupuje zahraniční měnu za domácí, růst M/P a růst devizových rezerv)
• intervence pro zhodnocení měny – pokles M/P → posun LM doleva o (1/k).∆(M/P) (CB nakupuje domácí měnu za zahraniční, pokles M/P a pokles devizových rezerv)
• pokud CB provede sterilizaci intervence – LM se nezmění
(CB usiluje o to, aby devizová intervence neovlivnila domácí peněžní nabídku, provede proto protiopatření – pokud intervenuje proti zhodnocení měny, peněžní zásoba (M/P) poroste. CB přírůstek (M/P) odčerpá např. zvýšením PMR nebo prodejem státních cenných papírů bankám …)
i = (1/h)(kY – M/P)
Pokud předpokládáme dokonalou kapitálovou mobilitu (id = if), proto můžeme křivku LM zapsat jako: i f = (1/h)(kY – M/P)
Křivka LM tedy zůstává ve srovnání s uzavřenou ekonomikou téměř nezměněna. Nabídka reálných peněžních zůstatků je ale mimo jiné ještě ovlivněna intervencemi centrální banky na devizových trzích
• intervence pro znehodnocení měny – růst M/P → posun LM doprava o (1/k).∆(M/P) (CB nakupuje zahraniční měnu za domácí, růst M/P a růst devizových rezerv)
• intervence pro zhodnocení měny – pokles M/P → posun LM doleva o (1/k).∆(M/P) (CB nakupuje domácí měnu za zahraniční, pokles M/P a pokles devizových rezerv)
• pokud CB provede sterilizaci intervence – LM se nezmění
(CB usiluje o to, aby devizová intervence neovlivnila domácí peněžní nabídku, provede proto protiopatření – pokud intervenuje proti zhodnocení měny, peněžní zásoba (M/P) poroste. CB přírůstek (M/P) odčerpá např. zvýšením PMR nebo prodejem státních cenných papírů bankám …)
Sklon BP
Závisí na stupni kapitálové mobility, respektive na tom, jak velké změny úrokové míry musejí nastat, aby docházelo k mezinárodnímu pohybu kapitálu.
• Čím vyšší stupeň kapitálové mobility, tím plošší BP → tím menší změny úrokové míry jsou nutné k pohybu kapitálu, tím plošší FA.
• Čím nižší stupeň kapitálové mobility, tím strmější BP → tím větší změny úrokové míry jsou nutné k pohybu kapitálu, tím strmější FA.
Při dokonalé kapitálové mobilitě je BP horizontální, při dokonalé kapitálové imobilitě je BP vertikální.
Poznámka: dokonalá kapitálová mobilita – investoři mohou nakupovat finanční aktiva v kterékoli zemi, rychle a v neomezeném rozsahu, transakční náklady jsou nulové (kurzové riziko je nulové, neexistují bariéry pohybu kapitálu, nejsou rozdíly v daných zemích – investoři nepreferují jednu zemi před druhou).
Model IS-LM-BP
Model IS-LM-BP nám umožňuje zachytit všeobecnou ekonomickou rovnováhu. Všeobecná ekonomická rovnováha je situace, kdy je dosaženo vnější i vnitřní rovnováhy ekonomiky.
• Čím vyšší stupeň kapitálové mobility, tím plošší BP → tím menší změny úrokové míry jsou nutné k pohybu kapitálu, tím plošší FA.
• Čím nižší stupeň kapitálové mobility, tím strmější BP → tím větší změny úrokové míry jsou nutné k pohybu kapitálu, tím strmější FA.
Při dokonalé kapitálové mobilitě je BP horizontální, při dokonalé kapitálové imobilitě je BP vertikální.
Poznámka: dokonalá kapitálová mobilita – investoři mohou nakupovat finanční aktiva v kterékoli zemi, rychle a v neomezeném rozsahu, transakční náklady jsou nulové (kurzové riziko je nulové, neexistují bariéry pohybu kapitálu, nejsou rozdíly v daných zemích – investoři nepreferují jednu zemi před druhou).
Model IS-LM-BP
Model IS-LM-BP nám umožňuje zachytit všeobecnou ekonomickou rovnováhu. Všeobecná ekonomická rovnováha je situace, kdy je dosaženo vnější i vnitřní rovnováhy ekonomiky.
Vnitřní rovnováhou ekonomiky rozumíme
Vnitřní rovnováhou ekonomiky rozumíme součastnou rovnováhu na trhu zboží, trhu peněz a trhu práce. Vnější rovnováhou rozumíme vyrovnanou platební bilanci.
Všeobecnou rovnováhu ekonomiky nalezneme v průsečíku křivek IS, LM a BP. Křivka IS je křivkou rovnováhy trhu zboží a služeb, křivka LM je křivkou rovnováhy trhu peněz a křivka BP je křivkou rovnováhy platební bilance. Rovnováhu trhu práce nám zajišťuje předpoklad, že výstup je na úrovni potenciálního produktu.
Nejdříve si podrobněji odvodíme křivku IS a LM pro otevřenou ekonomiku.
Křivka IS
Y = αOE(Ā + NX – b.i + v.R)
Determinanty IS jsou nově autonomní čistý export (NX )a reálný měnový kurz (R)
• růst autonomních čistých exportů → posun IS doprava o αOE.∆NX
• růst reálného měnového kurzu → posun IS doprava o αOE..v.∆R
Všeobecnou rovnováhu ekonomiky nalezneme v průsečíku křivek IS, LM a BP. Křivka IS je křivkou rovnováhy trhu zboží a služeb, křivka LM je křivkou rovnováhy trhu peněz a křivka BP je křivkou rovnováhy platební bilance. Rovnováhu trhu práce nám zajišťuje předpoklad, že výstup je na úrovni potenciálního produktu.
Nejdříve si podrobněji odvodíme křivku IS a LM pro otevřenou ekonomiku.
Křivka IS
Y = αOE(Ā + NX – b.i + v.R)
Determinanty IS jsou nově autonomní čistý export (NX )a reálný měnový kurz (R)
• růst autonomních čistých exportů → posun IS doprava o αOE.∆NX
• růst reálného měnového kurzu → posun IS doprava o αOE..v.∆R
Pokud přeneseme úrovně důchodu a úrokové míry
Pokud přeneseme úrovně důchodu a úrokové míry, při nichž je platební bilance vyrovnaná do levého dolního grafu, získáme křivku BP. Při důchodu Y1 je na běžném účtu přebytek. Při úrokové míře i1, která je nižší než světová úroková míra, je na finančním účtu deficit. Absolutní hodnotou odpovídá přebytku na běžném účtu - platební bilance jako celek je vyrovnaná. Při důchodu Y2 je na běžném účtu deficit, úroková míra i2 ovšem zajistí přebytek na finančním účtu - platební bilance je opět vyrovnaná.
Body mimo BP
• Napravo od BP je platební bilance deficitní. Vezměme například důchod Y2. Při něm je deficit na běžném účtu, a pokud bychom uvažovali úrokovou míru i1, tak při této úrovni úrokové míry existuje deficit také na finančním účtu. Platební bilance je tedy také deficitní.
• Nalevo od BP je platební bilance v přebytku. Uvažujeme důchod Y1, při němž je běžný účet v přebytku a uvažujme úrokovou míru i2, při níž je finanční účet také přebytkový. Platební bilance je tedy také přebytková.
Body mimo BP
• Napravo od BP je platební bilance deficitní. Vezměme například důchod Y2. Při něm je deficit na běžném účtu, a pokud bychom uvažovali úrokovou míru i1, tak při této úrovni úrokové míry existuje deficit také na finančním účtu. Platební bilance je tedy také deficitní.
• Nalevo od BP je platební bilance v přebytku. Uvažujeme důchod Y1, při němž je běžný účet v přebytku a uvažujme úrokovou míru i2, při níž je finanční účet také přebytkový. Platební bilance je tedy také přebytková.
Poloha křivky BP
Je determinována výší světové úrokové míry, reálného měnového kurzu a výší autonomních čistých exportů.
• růst světové úrokové míry způsobí posun křivky BP doleva nahoru, pokles světové úrokové míry způsobí posun křivky BP dolů.
Uvažujme, že světová úroková míra vzrostla na úroveň i2 a výstup ekonomiky je Y0. Běžný účet je tedy vyrovnaný. Aby byla platební bilance vyrovnaná, musí být tedy vyrovnaný i finanční účet. Podmínkou vyrovnaného finančního účtu je, že domácí úroková míra je rovna světové úrokové míře. Růst světové úrokové míry vyvolá posun křivky FA nahoru. Platební bilance je vyrovnaná při úrokové míře i2. Situaci zachycuje graf dole.
• růst reálného měnového kurzu vyvolá posun BP doprava dolů, pokles reálného měnového kurzu naopak způsobí posun BP doleva.
Růst reálného kurzu vyvolá růst exportu a pokles importu (zvýšení čistých vývozů). Křivka běžného účtu se posune vpravo, k vyrovnání BP stačí při daném důchodu nižší domácí úroková míra.
• růst autonomních čistých exportů vyvolá posun BP doprava dolů, pokles autonomních čistých vývozů kurzu naopak způsobí posun křivky BP doleva. Mechanismus je stejný jako v případě reálného měnového kurzu.
Růst světové úrokové míry a křivka BP
• růst světové úrokové míry způsobí posun křivky BP doleva nahoru, pokles světové úrokové míry způsobí posun křivky BP dolů.
Uvažujme, že světová úroková míra vzrostla na úroveň i2 a výstup ekonomiky je Y0. Běžný účet je tedy vyrovnaný. Aby byla platební bilance vyrovnaná, musí být tedy vyrovnaný i finanční účet. Podmínkou vyrovnaného finančního účtu je, že domácí úroková míra je rovna světové úrokové míře. Růst světové úrokové míry vyvolá posun křivky FA nahoru. Platební bilance je vyrovnaná při úrokové míře i2. Situaci zachycuje graf dole.
• růst reálného měnového kurzu vyvolá posun BP doprava dolů, pokles reálného měnového kurzu naopak způsobí posun BP doleva.
Růst reálného kurzu vyvolá růst exportu a pokles importu (zvýšení čistých vývozů). Křivka běžného účtu se posune vpravo, k vyrovnání BP stačí při daném důchodu nižší domácí úroková míra.
• růst autonomních čistých exportů vyvolá posun BP doprava dolů, pokles autonomních čistých vývozů kurzu naopak způsobí posun křivky BP doleva. Mechanismus je stejný jako v případě reálného měnového kurzu.
Růst světové úrokové míry a křivka BP
Determinanty běžného účtu (CA)
Stav běžného účtu platební bilance závisí na domácím výstupu, reálném měnovém kurzu a výši zahraničního výstupu.
• domácí výstup (Y) – s růstem výstupu rostou dovozy → zhoršení CA
• reálný měnový kurz (R) – s růstem reálného kurzu klesají dovozy a rostou vývozy → zlepšení CA
• zahraniční výstup (YF) – s růstem zahraničního výstupu rostou vývozy → zlepšení CA
Determinanty finančního účtu (FA)
Stav finančního účtu platební bilance závisí na úrokovém diferenciálu (id – if)
• kladný úrokový diferenciál (id >if) příliv kapitálu → zlepšení FA
• záporný úrokový diferenciál (id
Křivka BP
BP - křivka rovnováhy platební bilance
- zachycuje kombinace úrokové míry (i) a důchodu (Y) při nichž je platební bilance v rovnováze
BP = CA + FA, kde
Běžný účet platební bilance je funkcí domácího výstupu CA = f(Y), a finanční účet platební binace je závislí na úrokovém diferenciálu FA = f(id – if)
• domácí výstup (Y) – s růstem výstupu rostou dovozy → zhoršení CA
• reálný měnový kurz (R) – s růstem reálného kurzu klesají dovozy a rostou vývozy → zlepšení CA
• zahraniční výstup (YF) – s růstem zahraničního výstupu rostou vývozy → zlepšení CA
Determinanty finančního účtu (FA)
Stav finančního účtu platební bilance závisí na úrokovém diferenciálu (id – if)
• kladný úrokový diferenciál (id >if) příliv kapitálu → zlepšení FA
• záporný úrokový diferenciál (id
Křivka BP
BP - křivka rovnováhy platební bilance
- zachycuje kombinace úrokové míry (i) a důchodu (Y) při nichž je platební bilance v rovnováze
BP = CA + FA, kde
Běžný účet platební bilance je funkcí domácího výstupu CA = f(Y), a finanční účet platební binace je závislí na úrokovém diferenciálu FA = f(id – if)
Odvození křivky BP
Odvození křivky BP začneme na levém horním grafu, kde je zobrazena funkce běžného účtu platební bilance (CA). Jak už jsme uvedli, s růstem domácího důchodu dochází ke zhoršení salda běžného účtu platební bilance. Při důchodu Y1 je běžný účet v přebytku, při důchodu Y2 je naopak deficitní. Důchod Y0 je potom důchodem, při němž je běžný účet platební bilance vyrovnaný.
Na pravém horním grafu vidíme osu 45o. Osa představuje vyrovnanou platební bilanci. Deficit běžného účtu je pokryt přebytkem na finančním účtu platební bilance nebo přebytek běžného účtu je kompenzován deficitem na finančním účtu. Pokud je tedy důchod na úrovni Y1, na běžném účtu je přebytek. Pokud má být platební bilance za této situace vyrovnaná, musí být finanční účet deficitní.
Dolní pravý graf zachycuje finanční účet platební bilance (FA). Různým úrokovým mírám odpovídá jiná výše salda finančního účtu. Čím vyšší je domácí úroková míra, tím vyšší je saldo finančního účtu. Pokud je domácí úroková míra stejná jako úroková míra zahraniční (i0=if), finanční účet je vyrovnaný. Pokud bude domácí úroková míra vyšší než zahraniční úroková míra, přiláká to do země zahraniční investory a dojde k přílivu kapitálu. Domácí kapitál zůstane v zemi. Finanční účet bude přebytkový. Pokud bude domácí úroková míra naopak nižší než zahraniční, dojde k odlivu kapitálu do ciziny. Finanční účet bude tendovat k deficitu.
Na pravém horním grafu vidíme osu 45o. Osa představuje vyrovnanou platební bilanci. Deficit běžného účtu je pokryt přebytkem na finančním účtu platební bilance nebo přebytek běžného účtu je kompenzován deficitem na finančním účtu. Pokud je tedy důchod na úrovni Y1, na běžném účtu je přebytek. Pokud má být platební bilance za této situace vyrovnaná, musí být finanční účet deficitní.
Dolní pravý graf zachycuje finanční účet platební bilance (FA). Různým úrokovým mírám odpovídá jiná výše salda finančního účtu. Čím vyšší je domácí úroková míra, tím vyšší je saldo finančního účtu. Pokud je domácí úroková míra stejná jako úroková míra zahraniční (i0=if), finanční účet je vyrovnaný. Pokud bude domácí úroková míra vyšší než zahraniční úroková míra, přiláká to do země zahraniční investory a dojde k přílivu kapitálu. Domácí kapitál zůstane v zemi. Finanční účet bude přebytkový. Pokud bude domácí úroková míra naopak nižší než zahraniční, dojde k odlivu kapitálu do ciziny. Finanční účet bude tendovat k deficitu.
Rovnováha otevřené ekonomiky – model IS-LM-BP
Dosud jsme při určování rovnovážného výstupu otevřené ekonomiky pracovali jen s bilancí zboží a služeb. Nyní budeme zkoumat vliv platební bilance jako celku na rovnovážný výstup ekonomiky. Nejdříve si podrobně vymezíme platební bilanci a její determinanty.
Platební bilance
Platební bilance (BP) – zachycuje výši peněžních toků mezi domácí zemí a zahraničím. (Úhrn plateb jdoucích z domácí země do zahraničí a úhrn plateb jdoucích ze zahraničí do domácí země)
Platební bilance se skládá z
• běžného účtu (CA) – bilance zboží, bilance služeb, bilance důchodů a transferů
• finančního účtu (FA) – toky kapitálu z ostatních zemí do domácí mínus toky kapitálu z domácí země do zahraničí
BP = CA + FA, kde
BP……..platební bilance (Balance of Payments)
CA.........běžný účet platební bilance (Current Account)
FA.........finanční účet platební bilance (Financial Account)
Poznámka: pro potřeby odvození a použití křivky BP ztotožníme běžný účet platební bilance (CA) s čistými vývozy (NX).
Platební bilance
Platební bilance (BP) – zachycuje výši peněžních toků mezi domácí zemí a zahraničím. (Úhrn plateb jdoucích z domácí země do zahraničí a úhrn plateb jdoucích ze zahraničí do domácí země)
Platební bilance se skládá z
• běžného účtu (CA) – bilance zboží, bilance služeb, bilance důchodů a transferů
• finančního účtu (FA) – toky kapitálu z ostatních zemí do domácí mínus toky kapitálu z domácí země do zahraničí
BP = CA + FA, kde
BP……..platební bilance (Balance of Payments)
CA.........běžný účet platební bilance (Current Account)
FA.........finanční účet platební bilance (Financial Account)
Poznámka: pro potřeby odvození a použití křivky BP ztotožníme běžný účet platební bilance (CA) s čistými vývozy (NX).
Vliv změny plánovaných výdajů na rovnovážný výstup
Změna autonomních výdajů či čistých exportů vyvolá změnu rovnovážného výstupu. Výše změny rovnovážného výstupu závisí na výši multiplikátoru otevřené ekonomiky.
• Změna autonomních výdajů ............................ ∆Y = αOE.∆Ā
- ale změna výše autonomních daní (TA) ...... ∆Y = - αOE.c.∆TA
- a změna transferových plateb (TR) ............. ∆Y=αOE.c.∆TR
• Změna autonomního čistého exportu ……....... ∆Y = αOE.∆NX
• Změna reálného měnového kurzu .....……...... ∆Y = αOE.v.∆R
Vliv změny plánovaných výdajů na běžný účet platební bilance (na NX)
Změna autonomních výdajů, stejně jako změna exportu či importu ovlivní stav běžného účtu platební bilance.
• Změna autonomních výdajů …………............ ∆NX = - m.αOE.∆Ā , kde
- (- m.αOE) …multiplikátor běžného účtu
- Růst autonomních výdajů vyvolá růst rovnovážné produkce. Protože importy jsou funkcí domácího výstupu, dojde k jejich růstu a zhoršení běžného účtu platební bilance.
• Změna autonomních dovozů a vývozů
- Změna vývozů …………...................... ∆NX = ∆X - m.αOE.∆X
- Změna dovozů……..……...................... ∆NX = - ∆M + m.αOE.∆M
• Změna autonomních výdajů ............................ ∆Y = αOE.∆Ā
- ale změna výše autonomních daní (TA) ...... ∆Y = - αOE.c.∆TA
- a změna transferových plateb (TR) ............. ∆Y=αOE.c.∆TR
• Změna autonomního čistého exportu ……....... ∆Y = αOE.∆NX
• Změna reálného měnového kurzu .....……...... ∆Y = αOE.v.∆R
Vliv změny plánovaných výdajů na běžný účet platební bilance (na NX)
Změna autonomních výdajů, stejně jako změna exportu či importu ovlivní stav běžného účtu platební bilance.
• Změna autonomních výdajů …………............ ∆NX = - m.αOE.∆Ā , kde
- (- m.αOE) …multiplikátor běžného účtu
- Růst autonomních výdajů vyvolá růst rovnovážné produkce. Protože importy jsou funkcí domácího výstupu, dojde k jejich růstu a zhoršení běžného účtu platební bilance.
• Změna autonomních dovozů a vývozů
- Změna vývozů …………...................... ∆NX = ∆X - m.αOE.∆X
- Změna dovozů……..……...................... ∆NX = - ∆M + m.αOE.∆M
Zakreslení rovnovážného výstupu v modelu multiplikátoru (modelu 45o)
AD=[c(1-t)–m]Y+(Ā+NX–b.i+v.R)
Ā +NX–b.i+v.R
Na ose x je zachycen stav skutečného výstupu ekonomiky (HDP), na ose y výše agregátní poptávky (neboli výše plánovaných výdajů ekonomických subjektů). Osa 45o zachycuje situace, kdy je ekonomika v rovnováze. Tedy kdy se agregátní poptávka rovná skutečnému výstupu ekonomiky. Křivka AD je křivkou agregátní poptávky, s růstem důchodu agregátní poptávka roste. Výše růstu AD je dána výší mezního sklonu ke spotřebě (čím vyšší c, tím strmější AD), výší sazby důchodové daně (s růstem t je AD plošší), výší mezního sklonu k dovozu (čím vyšší m, tím plošší AD). Poloha křivky AD v grafu závisí na výši výdajů nezávislých na výstupu, výši autonomních výdajů a jejich citlivosti na úrokovou míru, výši úrokové míry, výši čistého exportu a jeho citlivosti na změnu reálného kurzu a konečně na výši reálného měnového kurzu (s růstem NX, A, v, R a poklesem b, i – posun AD nahoru). Rovnovážný výstup nalezneme v průsečíku křivky AD a osy 45o. V našem případě je rovnovážným výstupem výstup Y1 – vše co bylo vyrobeno je také nakoupeno.
Ā +NX–b.i+v.R
Na ose x je zachycen stav skutečného výstupu ekonomiky (HDP), na ose y výše agregátní poptávky (neboli výše plánovaných výdajů ekonomických subjektů). Osa 45o zachycuje situace, kdy je ekonomika v rovnováze. Tedy kdy se agregátní poptávka rovná skutečnému výstupu ekonomiky. Křivka AD je křivkou agregátní poptávky, s růstem důchodu agregátní poptávka roste. Výše růstu AD je dána výší mezního sklonu ke spotřebě (čím vyšší c, tím strmější AD), výší sazby důchodové daně (s růstem t je AD plošší), výší mezního sklonu k dovozu (čím vyšší m, tím plošší AD). Poloha křivky AD v grafu závisí na výši výdajů nezávislých na výstupu, výši autonomních výdajů a jejich citlivosti na úrokovou míru, výši úrokové míry, výši čistého exportu a jeho citlivosti na změnu reálného kurzu a konečně na výši reálného měnového kurzu (s růstem NX, A, v, R a poklesem b, i – posun AD nahoru). Rovnovážný výstup nalezneme v průsečíku křivky AD a osy 45o. V našem případě je rovnovážným výstupem výstup Y1 – vše co bylo vyrobeno je také nakoupeno.
Po úpravě dostaneme
Po úpravě dostaneme
Y = [1/(1-c(1-t) +m)] . (Ā + NX –bi), tedy
Y = αOE.(Ā + NX – bi), kde
αOE = 1/[1-c(1-t)+m] ............ multiplikátor otevřené ekonomiky (říká, o kolik vzroste rovnovážný výstup, pokud autonomní výdaje, či čistý export vzrostou o jednotku)
B) Systém flexibilních směnných kurzů
V systému flexibilních směnných kurzů je čistý export závislý na vývoji reálného měnového kurzu (R).
Reálný měnový kurz (R) – vyjadřuje poměr vnější a vnitřní kupní síly domácí měny.
RD/F = E D/F . PF /PD, kde
E D/F .......nominální měnový kurz
PF ...........zahraniční cenová hladina
PD ..........domácí cenová hladina
Pokud: R=1 vnější i vnitřní kupní síla domácí měny je stejná
R>1 vnitřní kupní síla vyšší než vnější (doma nakoupím za stejný obnos více)
R<1 vnější kupní síla vyšší než vnitřní (v zahraničí nakoupím za stejný obnos více)
Y = [1/(1-c(1-t) +m)] . (Ā + NX –bi), tedy
Y = αOE.(Ā + NX – bi), kde
αOE = 1/[1-c(1-t)+m] ............ multiplikátor otevřené ekonomiky (říká, o kolik vzroste rovnovážný výstup, pokud autonomní výdaje, či čistý export vzrostou o jednotku)
B) Systém flexibilních směnných kurzů
V systému flexibilních směnných kurzů je čistý export závislý na vývoji reálného měnového kurzu (R).
Reálný měnový kurz (R) – vyjadřuje poměr vnější a vnitřní kupní síly domácí měny.
RD/F = E D/F . PF /PD, kde
E D/F .......nominální měnový kurz
PF ...........zahraniční cenová hladina
PD ..........domácí cenová hladina
Pokud: R=1 vnější i vnitřní kupní síla domácí měny je stejná
R>1 vnitřní kupní síla vyšší než vnější (doma nakoupím za stejný obnos více)
R<1 vnější kupní síla vyšší než vnitřní (v zahraničí nakoupím za stejný obnos více)
Agregátní poptávku země
Agregátní poptávku země, která uplatňuje systém flexibilního měnového kurzu můžeme zapsat následovně
AD = Ca – bCa.i + c.(Y + TR – TA – tY) + I – bI.i + G + NX – m.Y + v.R
AD = Ā + cY – c.t.Y – b.i + NX– m.Y + v.R
AD = [c(1-t) – m]Y + Ā + NX – b.i + v.R, kde
v ........... citlivost čistého exportu na změnu reálného kurzu
Rovnovážný výstup
Ekonomika je v rovnováze, pokud vše co je v daném roce vyrobeno je nakonec i nakoupeno, tedy pokud AD =Y
Y = [c(1-t) – m]Y + Ā + NX – b.i + v.R
Y = [1/(1-c(1-t) +m)] . (Ā +NX–bi + v.R)
Y = αOE.(Ā + NX – bi + v.R), kde
αOE = 1/[1-c(1-t)+m] ...........multiplikátor otevřené ekonomiky
AD = Ca – bCa.i + c.(Y + TR – TA – tY) + I – bI.i + G + NX – m.Y + v.R
AD = Ā + cY – c.t.Y – b.i + NX– m.Y + v.R
AD = [c(1-t) – m]Y + Ā + NX – b.i + v.R, kde
v ........... citlivost čistého exportu na změnu reálného kurzu
Rovnovážný výstup
Ekonomika je v rovnováze, pokud vše co je v daném roce vyrobeno je nakonec i nakoupeno, tedy pokud AD =Y
Y = [c(1-t) – m]Y + Ā + NX – b.i + v.R
Y = [1/(1-c(1-t) +m)] . (Ā +NX–bi + v.R)
Y = αOE.(Ā + NX – bi + v.R), kde
αOE = 1/[1-c(1-t)+m] ...........multiplikátor otevřené ekonomiky
Agregátní poptávka a rovnovážný výstup
Agregátní poptávka a rovnovážný výstup
Předpoklady odvození
1) otevřená ekonomika
2) konstantní cenová hladina a úroková míra
3) výstup pod úrovní potenciálního produktu
4) konstantní reálný měnový kurz
A) Systém fixních směnných kurzů
Agregátní poptávku pro zemi, která má fixní měnový kurz můžeme zapsat takto
AD = Ca – bCa.i + c.(Y + TR – TA – tY) + I – bI.i + G + NX – m.Y
AD = Ā + cY – c.t.Y – b.i + NX– m.Y
AD = [c(1-t) – m]Y + Ā + NX – b.i
Rovnovážný výstup
Ekonomika je v rovnováze, pokud vše co je v daném roce vyrobeno je nakonec i nakoupeno, tedy pokud AD =Y
Funkci AD tedy položíme rovnu výstupu
AD = [c(1-t) – m]Y + Ā + NX – b.i = Y
Y= [c(1-t) – m]Y + Ā + NX – b.i
Předpoklady odvození
1) otevřená ekonomika
2) konstantní cenová hladina a úroková míra
3) výstup pod úrovní potenciálního produktu
4) konstantní reálný měnový kurz
A) Systém fixních směnných kurzů
Agregátní poptávku pro zemi, která má fixní měnový kurz můžeme zapsat takto
AD = Ca – bCa.i + c.(Y + TR – TA – tY) + I – bI.i + G + NX – m.Y
AD = Ā + cY – c.t.Y – b.i + NX– m.Y
AD = [c(1-t) – m]Y + Ā + NX – b.i
Rovnovážný výstup
Ekonomika je v rovnováze, pokud vše co je v daném roce vyrobeno je nakonec i nakoupeno, tedy pokud AD =Y
Funkci AD tedy položíme rovnu výstupu
AD = [c(1-t) – m]Y + Ā + NX – b.i = Y
Y= [c(1-t) – m]Y + Ā + NX – b.i
Bilanci zboží a služeb můžeme graficky vyjádřit
Bilanci zboží a služeb můžeme graficky vyjádřit jako funkci domácího výstupu (viz. graf). S růstem domácího výstupu se stav bilance zboží a služeb zhoršuje. S růstem domácího výstupu totiž dochází k růstu poptávky domácích subjektů po domácím i zahraničním zboží - rostou tedy dovozy. Vývozy jsou na domácím výstupu nezávislé, jejich výše se tedy s růstem domácího důchodu nemění.
Při výstupu Y1 je bilance zboží a služeb vyrovnaná. Pokud je výstup vyšší než Y1 je bilance deficitní a pokud je naopak domácí výstup nižší než Y1 je bilance zboží a služeb přebytková.
Sklon křivky NX
Závisí na výši mezního sklonu k dovozu → čím vyšší je mezní sklon k dovoz (m) tím strmější je křivka NX
Poloha NX
Je dána výší autonomních čistých vývozů a v systému flexibilního měnového kurzu také výší reálného měnového kurzu
• růst autonomních čistých vývozů (růst vývozů, pokles autonomních dovozů) a růst reálného kurzu v systému flexibilních směnných kurzů – posun NX nahoru
• pokles autonomních čistých vývozů (růst autonomních dovozů, pokles vývozů) a pokles reálného kurzu v systému flexibilních směnných kurzů – posun NX dolů
Při výstupu Y1 je bilance zboží a služeb vyrovnaná. Pokud je výstup vyšší než Y1 je bilance deficitní a pokud je naopak domácí výstup nižší než Y1 je bilance zboží a služeb přebytková.
Sklon křivky NX
Závisí na výši mezního sklonu k dovozu → čím vyšší je mezní sklon k dovoz (m) tím strmější je křivka NX
Poloha NX
Je dána výší autonomních čistých vývozů a v systému flexibilního měnového kurzu také výší reálného měnového kurzu
• růst autonomních čistých vývozů (růst vývozů, pokles autonomních dovozů) a růst reálného kurzu v systému flexibilních směnných kurzů – posun NX nahoru
• pokles autonomních čistých vývozů (růst autonomních dovozů, pokles vývozů) a pokles reálného kurzu v systému flexibilních směnných kurzů – posun NX dolů
Výše veličiny autonomní dovozy je nezávislá na domácím důchodu
Výše veličiny autonomní dovozy je nezávislá na domácím důchodu (např. dovoz základních surovin, potravin atd.). Část dovozů ovšem s růstem důchodu roste, tuto složku celkových dovozů nazýváme indukované dovozy. Rychlost růstu indukovaných dovozů závisí na mezním skonu k dovozu – (m = ΔM/ΔY).
Pro režim fixních kurzů, můžeme čistý export (bilanci zboží a služeb) zapsat jako
NX = X – M – mY → NX = NX - mY
Pro režim flexibilních kurzů platí
NX = X – M – mY + vR → NX = NX – mY + vR, kde
NX ........autonomní čistý export (nezávislý na výši domácího výstupu)
v ............citlivost čistých vývozů na změny reálného kursu, v = ΔNX/ΔR
R ...........reálný měnový kurz (podrobněji dále)
M ..........autonomní dovozy
m ...........mezní sklon k dovozu
X ...........autonomní vývozy
Y ...........domácí důchod (výstup domácí ekonomiky)
Pro režim fixních kurzů, můžeme čistý export (bilanci zboží a služeb) zapsat jako
NX = X – M – mY → NX = NX - mY
Pro režim flexibilních kurzů platí
NX = X – M – mY + vR → NX = NX – mY + vR, kde
NX ........autonomní čistý export (nezávislý na výši domácího výstupu)
v ............citlivost čistých vývozů na změny reálného kursu, v = ΔNX/ΔR
R ...........reálný měnový kurz (podrobněji dále)
M ..........autonomní dovozy
m ...........mezní sklon k dovozu
X ...........autonomní vývozy
Y ...........domácí důchod (výstup domácí ekonomiky)
Vývozy (X)
Vývozy (X) jsou závislé na zahraniční poptávce (zahraničním výstupu), měnovém kursu, cenových hladinách doma a v zahraničí a jejich poměru, podporách či omezeních vývozu, preferencích zahraničních subjektů atd.
Domácí vývozy jsou veličinou nezávislou na domácím výstupu → X= X
Dovozy (M) jsou závislé na domácím důchodu, měnovém kursu, cenové hladině doma a v zahraničí, preferencích domácích spotřebitelů, obchodních omezeních atd.
Dovozy jsou závislé na výši domácího důchodu (výstupu). S růstem domácího důchodu rostou výdaje domácích subjektů – v závislosti na jejich preferencích roste poptávka po domácím i zahraničním zboží.
M = f(Y)
+
Funkce dovozů má následující tvar
M = M + mY, kde
M...........autonomní dovozy
m ...........mezní sklon k dovozu (říká kolik bude z každé dodatečné jednotky důchodu
vydáno na nákup zahraničního zboží)
Y ...........domácí důchod (výstup domácí ekonomiky)
Domácí vývozy jsou veličinou nezávislou na domácím výstupu → X= X
Dovozy (M) jsou závislé na domácím důchodu, měnovém kursu, cenové hladině doma a v zahraničí, preferencích domácích spotřebitelů, obchodních omezeních atd.
Dovozy jsou závislé na výši domácího důchodu (výstupu). S růstem domácího důchodu rostou výdaje domácích subjektů – v závislosti na jejich preferencích roste poptávka po domácím i zahraničním zboží.
M = f(Y)
+
Funkce dovozů má následující tvar
M = M + mY, kde
M...........autonomní dovozy
m ...........mezní sklon k dovozu (říká kolik bude z každé dodatečné jednotky důchodu
vydáno na nákup zahraničního zboží)
Y ...........domácí důchod (výstup domácí ekonomiky)
Markoekonomie II – Seminář č. 11 - Rovnovážný výstup otevřené ekonomiky – jednoduchý keynesiánský model
K určení rovnovážné produkce v otevřené ekonomice je třeba vymezit agregátní poptávku otevřené ekonomiky.
Agregátní poptávka otevřené ekonomiky je poptávkou po domácím zboží a službách ze strany domácích i zahraničních subjektů.
Agregátní poptávku lze zapsat jako
AD = C+I+G+NX, kde
C ...........celkové spotřební výdaje domácností na nákup domácího i zahraničního zboží
(C = CD + CF)
I .............plánované investiční výdaje na nákup domácího i zahraničního zařízení (I = ID + IF)
G............vládní nákupy statků a služeb domácích i zahraničních (G = GD + GF)
NX.........čistý export, tedy export (X) snížený o import (M), NX = X-M
Agregátní poptávka otevřené ekonomiky je poptávkou po domácím zboží a službách ze strany domácích i zahraničních subjektů.
Agregátní poptávku lze zapsat jako
AD = C+I+G+NX, kde
C ...........celkové spotřební výdaje domácností na nákup domácího i zahraničního zboží
(C = CD + CF)
I .............plánované investiční výdaje na nákup domácího i zahraničního zařízení (I = ID + IF)
G............vládní nákupy statků a služeb domácích i zahraničních (G = GD + GF)
NX.........čistý export, tedy export (X) snížený o import (M), NX = X-M
Agregátní poptávku lze také zapsat
Agregátní poptávku lze také zapsat jako
AD = CD+ID+GD+X
CD .........spotřební výdaje domácností na nákup domácího zboží
ID ...........plánované investiční výdaje na nákup domácího zařízení
GD .........vládní nákupy domácích statků a služeb
X ...........vývoz domácího zboží (poptávka zahraničních subjektů po domácím zboží)
Dovoz zboží můžeme zapsat jako
M= CF+IF+GF, kde
M...........dovoz zahraničního zboží (poptávka domácích subjektů po zahraničním zboží)
CF ..........spotřební výdaje domácností na nákup zahraničního (dovezeného) zboží
IF............plánované investiční výdaje na nákup zahraničního zařízení
GF ..........vládní nákupy zahraničních statků a služeb
Čistý export (NX)
Čistý export (NX) nazýváme také bilancí zboží a služeb.
Bilance zboží a služeb může být
▪ přebytková pokud X>M země více vyváží než dováží
▪ deficitní pokud X
▪ vyrovnaná pokud X=M dovozy země jsou rovny vývozům
AD = CD+ID+GD+X
CD .........spotřební výdaje domácností na nákup domácího zboží
ID ...........plánované investiční výdaje na nákup domácího zařízení
GD .........vládní nákupy domácích statků a služeb
X ...........vývoz domácího zboží (poptávka zahraničních subjektů po domácím zboží)
Dovoz zboží můžeme zapsat jako
M= CF+IF+GF, kde
M...........dovoz zahraničního zboží (poptávka domácích subjektů po zahraničním zboží)
CF ..........spotřební výdaje domácností na nákup zahraničního (dovezeného) zboží
IF............plánované investiční výdaje na nákup zahraničního zařízení
GF ..........vládní nákupy zahraničních statků a služeb
Čistý export (NX)
Čistý export (NX) nazýváme také bilancí zboží a služeb.
Bilance zboží a služeb může být
▪ přebytková pokud X>M země více vyváží než dováží
▪ deficitní pokud X
▪ vyrovnaná pokud X=M dovozy země jsou rovny vývozům
Řešení
Řešení
a) Πt = 5 – 2(u – 6), u = 8%
b) Πt = 1 – 2(u – 6), u = 5,5%
4. Ekonomiku lze popsat následovně: očekávání jsou racionální, přirozená míra nezaměstnanosti dosahuje výše 5 %. Pokud se zvýší inflace o 2 p.b. nad svou očekávanou míru, poklesne nezaměstnanost o 1,25 p.b. Očekávaná míra inflace je 2 %. Skutečná míra inflace v daném období je také 2 %.
c) Zapište Phillipsovu křivku a zakreslete situaci do grafu. Vypočítejte míru nezaměstnanosti v zemi. Vyznačte bod v němž se ekonomika nachází.
d) Předpokládejme, že centrální banka uskutečnila expanzivní monetární politiku s cílem stimulovat výkon ekonomiky. Růst peněžní nabídky způsobil růst inflace na 4 %. Vypočítejte míru nezaměstnanosti v zemi. Naznačte situaci do grafu.
e) Předpokládejme, že centrální banka svůj záměr uskutečnit expanzivní monetární politiku dopředu oznámila. Zapište krátkodobou Phillipsovu křivku a určete výši nezaměstnanosti. Naznačte situaci v grafu.
Řešení
a) Πt = 2 – 1,6(u –4 ), u = 4%
b) Πt = 2 – 1,6(u –4 ), u = 2,75%
c) Πt = 4 – 1,6(u –4 ), u = 4%
a) Πt = 5 – 2(u – 6), u = 8%
b) Πt = 1 – 2(u – 6), u = 5,5%
4. Ekonomiku lze popsat následovně: očekávání jsou racionální, přirozená míra nezaměstnanosti dosahuje výše 5 %. Pokud se zvýší inflace o 2 p.b. nad svou očekávanou míru, poklesne nezaměstnanost o 1,25 p.b. Očekávaná míra inflace je 2 %. Skutečná míra inflace v daném období je také 2 %.
c) Zapište Phillipsovu křivku a zakreslete situaci do grafu. Vypočítejte míru nezaměstnanosti v zemi. Vyznačte bod v němž se ekonomika nachází.
d) Předpokládejme, že centrální banka uskutečnila expanzivní monetární politiku s cílem stimulovat výkon ekonomiky. Růst peněžní nabídky způsobil růst inflace na 4 %. Vypočítejte míru nezaměstnanosti v zemi. Naznačte situaci do grafu.
e) Předpokládejme, že centrální banka svůj záměr uskutečnit expanzivní monetární politiku dopředu oznámila. Zapište krátkodobou Phillipsovu křivku a určete výši nezaměstnanosti. Naznačte situaci v grafu.
Řešení
a) Πt = 2 – 1,6(u –4 ), u = 4%
b) Πt = 2 – 1,6(u –4 ), u = 2,75%
c) Πt = 4 – 1,6(u –4 ), u = 4%
Řešení
Řešení
a)výchozí rovnováha v průsečíku SPC a LPC, π=10%, u = 5%, πe =10%
b)posun po SPC doleva dolů, krátkodobá rovnováha při π=7%, πe =10%, u =8%
c)πe poklesne na 7% - posun SPC dolů (SPC´),nová rovnováha v průsečíku SPC´a LPC při π=7%, u=5%, πe=7%
c)cenová SPC´
2. Ekonomika má následující charakteristiky: Očekávaná míra inflace je 8 %, přirozená míra nezaměstnanosti je 4,5 % a subjekty vytváří racionální očekávání. Ekonomika je v rovnováze na úrovni potenciálního produktu.
a) Zakreslete dlouhodobou a krátkodobou Phillipsovu křivku a zaznačte výchozí rovnováhu ekonomiky, míru inflace a nezaměstnanosti.
b) Vyznačte křivku, na níž se skutečná míra inflace rovná očekávané inflaci.
c) Centrální banka provede dopředu oznámené snížení peněžní zásoby, s cílem snížit úroveň inflace na 4 %. Zaznačte v grafu, jak se změní situace v ekonomice, míra inflace a nezaměstnanost.
d) Zaznačte do grafu úroveň nezaměstnanosti, která povede k akceleraci inflace.
a)výchozí rovnováha v průsečíku SPC a LPC, π=10%, u = 5%, πe =10%
b)posun po SPC doleva dolů, krátkodobá rovnováha při π=7%, πe =10%, u =8%
c)πe poklesne na 7% - posun SPC dolů (SPC´),nová rovnováha v průsečíku SPC´a LPC při π=7%, u=5%, πe=7%
c)cenová SPC´
2. Ekonomika má následující charakteristiky: Očekávaná míra inflace je 8 %, přirozená míra nezaměstnanosti je 4,5 % a subjekty vytváří racionální očekávání. Ekonomika je v rovnováze na úrovni potenciálního produktu.
a) Zakreslete dlouhodobou a krátkodobou Phillipsovu křivku a zaznačte výchozí rovnováhu ekonomiky, míru inflace a nezaměstnanosti.
b) Vyznačte křivku, na níž se skutečná míra inflace rovná očekávané inflaci.
c) Centrální banka provede dopředu oznámené snížení peněžní zásoby, s cílem snížit úroveň inflace na 4 %. Zaznačte v grafu, jak se změní situace v ekonomice, míra inflace a nezaměstnanost.
d) Zaznačte do grafu úroveň nezaměstnanosti, která povede k akceleraci inflace.
Řešení
Řešení
a)výchozí rovnováha v průsečíku SPC a LPC, π=8%, u = 4,5%, πe =8%
b)LPC
c)πe poklesne na 4 % - posun SPC dolů (SPC´),nová rovnováha v průsečíku SPC´a LPC při π=4%, u =4,5%, πe =4%
d)u <4,5%
3. Ekonomiku lze popsat následovně: očekávání jsou adaptivní (statická), přirozená míra nezaměstnanosti dosahuje výše 6 %, míra inflace je 1 %. Pokud se zvýší inflace o 1 p.b. nad svou očekávanou míru, poklesne nezaměstnanost o 0,5 p.b. V minulém období dosahovala míra inflace v zemi úrovně 5 %.
a) Zapište Phillipsovu křivku a zakreslete situaci do grafu. Vypočítejte míru nezaměstnanosti v zemi. Vyznačte bod v němž se ekonomika nachází.
b) Zapište Phillipsovu křivku pro další období a spočítejte míru nezaměstnanosti. Míra inflace v tomto období dosáhla 2 %. Zakreslete do grafu a vyznačte v kterém bodě se ekonomika nachází nyní.
a)výchozí rovnováha v průsečíku SPC a LPC, π=8%, u = 4,5%, πe =8%
b)LPC
c)πe poklesne na 4 % - posun SPC dolů (SPC´),nová rovnováha v průsečíku SPC´a LPC při π=4%, u =4,5%, πe =4%
d)u <4,5%
3. Ekonomiku lze popsat následovně: očekávání jsou adaptivní (statická), přirozená míra nezaměstnanosti dosahuje výše 6 %, míra inflace je 1 %. Pokud se zvýší inflace o 1 p.b. nad svou očekávanou míru, poklesne nezaměstnanost o 0,5 p.b. V minulém období dosahovala míra inflace v zemi úrovně 5 %.
a) Zapište Phillipsovu křivku a zakreslete situaci do grafu. Vypočítejte míru nezaměstnanosti v zemi. Vyznačte bod v němž se ekonomika nachází.
b) Zapište Phillipsovu křivku pro další období a spočítejte míru nezaměstnanosti. Míra inflace v tomto období dosáhla 2 %. Zakreslete do grafu a vyznačte v kterém bodě se ekonomika nachází nyní.
V dlouhém období by ekonomické subjekty rozpoznaly svůj omyl
V dlouhém období by ekonomické subjekty rozpoznaly svůj omyl a přizpůsobily by očekávanou míru inflace. Nezaměstnanost by se vrátila opět na úroveň přirozené míry nezaměstnanosti. V dlouhém období je tedy Phillipsova křivka vertikální na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.
Příklady:
1. Ekonomika má následující charakteristiky: Očekávaná míra inflace je 10 %, přirozená míra nezaměstnanosti je 5 % a subjekty vytváří statická očekávání. Ekonomika je v rovnováze na úrovni potenciálního produktu.
a) Zakreslete dlouhodobou a krátkodobou Phillipsovu křivku a zaznačte výchozí rovnováhu ekonomiky, míru inflace a nezaměstnanosti.
b) Centrální banka uskuteční monetární restrikci, díky níž se míra inflace sníží na 7 % a nezaměstnanost vzroste o 3 p.b. Zaznačte bod, v němž se ekonomika nachází, novou míru inflace a nezaměstnanosti.
c) Zakreslete do grafu, jak bude vypadat dlouhodobé přizpůsobení ekonomiky. Vyznačte bod nové dlouhodobé rovnováhy, míru inflace a nezaměstnanost.
d) Vyznačte křivku, s níž je spojena očekávaná míra inflace 7 %.
Příklady:
1. Ekonomika má následující charakteristiky: Očekávaná míra inflace je 10 %, přirozená míra nezaměstnanosti je 5 % a subjekty vytváří statická očekávání. Ekonomika je v rovnováze na úrovni potenciálního produktu.
a) Zakreslete dlouhodobou a krátkodobou Phillipsovu křivku a zaznačte výchozí rovnováhu ekonomiky, míru inflace a nezaměstnanosti.
b) Centrální banka uskuteční monetární restrikci, díky níž se míra inflace sníží na 7 % a nezaměstnanost vzroste o 3 p.b. Zaznačte bod, v němž se ekonomika nachází, novou míru inflace a nezaměstnanosti.
c) Zakreslete do grafu, jak bude vypadat dlouhodobé přizpůsobení ekonomiky. Vyznačte bod nové dlouhodobé rovnováhy, míru inflace a nezaměstnanost.
d) Vyznačte křivku, s níž je spojena očekávaná míra inflace 7 %.
Phillipsova křivka a racionální očekávání
Vycházíme z předpokladu racionálních očekávání – dopředu hledící očekávání. Při utváření očekávané míry inflace subjekty berou v úvahu veškeré dostupné informace o proměnných, které by mohly očekávanou míru inflace v budoucnu ovlivnit.
Dopředu ohlášená hospodářská politika - nemá žádný vliv na zaměstnanost ani na reálný výstup ekonomiky.
Neočekávané změny cenové hladiny – mohou krátkodobě způsobit změny reálného výstupu.
Předpokládejme, že výstup je na potenciálním produktu a nezaměstnanost na své přirozené míře. CB se rozhodne, že bude realizovat expanzivní monetární politiku a svůj záměr předem ohlásí. Subjekty tuto skutečnost zakalkulují do očekávání a očekávají vyšší míru inflace (např. 5 %). Výstup ani zaměstnanost se tedy nezmění. SPC se posune do SPC1.
Pokud by CB svůj záměr předem neoznámila a zvýšila by peněžní nabídku, došlo by k růstu agregátní poptávky, růstu cenové hladiny a růstu míry inflace. Výrobci by růst cen interpretovali jako růst relativních cen jejich produkce a byli by ochotni vyrábět více. Ovšem nezaměstnanost je na úrovni plné zaměstnanosti, proto by nabídli mírně vyšší nominální mzdy. Zaměstnanci by růst nominálních mezd chybně interpretovali jako růst mezd reálných a nabídli by více práce. Nezaměstnanost by krátkodobě poklesla pod přirozenou míru.
Dopředu ohlášená hospodářská politika - nemá žádný vliv na zaměstnanost ani na reálný výstup ekonomiky.
Neočekávané změny cenové hladiny – mohou krátkodobě způsobit změny reálného výstupu.
Předpokládejme, že výstup je na potenciálním produktu a nezaměstnanost na své přirozené míře. CB se rozhodne, že bude realizovat expanzivní monetární politiku a svůj záměr předem ohlásí. Subjekty tuto skutečnost zakalkulují do očekávání a očekávají vyšší míru inflace (např. 5 %). Výstup ani zaměstnanost se tedy nezmění. SPC se posune do SPC1.
Pokud by CB svůj záměr předem neoznámila a zvýšila by peněžní nabídku, došlo by k růstu agregátní poptávky, růstu cenové hladiny a růstu míry inflace. Výrobci by růst cen interpretovali jako růst relativních cen jejich produkce a byli by ochotni vyrábět více. Ovšem nezaměstnanost je na úrovni plné zaměstnanosti, proto by nabídli mírně vyšší nominální mzdy. Zaměstnanci by růst nominálních mezd chybně interpretovali jako růst mezd reálných a nabídli by více práce. Nezaměstnanost by krátkodobě poklesla pod přirozenou míru.
Matematický zápis Phillipsovy křivky
Matematický zápis Phillipsovy křivky
πt = πte -ε(u-u*) , kde
πt ………….míra inflace v období t
ε …………..citlivost nezaměstnanosti na změnu nominálních mezd (o kolik % musí vzrůst
míra inflace nad očekávanou míru, aby nezaměstnanost klesla o 1 p.b. pod
přirozenou míru)
πte…………očekávaná míra inflace v období t
Předpokládáme adaptivní očekávání (statická), tedy že očekávaná inflace je inflací předešlého období 8 ……. πte = πt – 1
8 Např. v roce 2003 byla inflace 1%, lidé tedy očekávají, že v roce 2004 bude inflace stejná. Očekávaná míra inflace v roce 2004 bude 1%
πt = πte -ε(u-u*) , kde
πt ………….míra inflace v období t
ε …………..citlivost nezaměstnanosti na změnu nominálních mezd (o kolik % musí vzrůst
míra inflace nad očekávanou míru, aby nezaměstnanost klesla o 1 p.b. pod
přirozenou míru)
πte…………očekávaná míra inflace v období t
Předpokládáme adaptivní očekávání (statická), tedy že očekávaná inflace je inflací předešlého období 8 ……. πte = πt – 1
8 Např. v roce 2003 byla inflace 1%, lidé tedy očekávají, že v roce 2004 bude inflace stejná. Očekávaná míra inflace v roce 2004 bude 1%
Odborářské mýty aneb jak je to s vedlejšími náklady práce a nezaměstnaností
Nezaměstnanost ovlivňuje velká škála faktorů. Od hospodářského cyklu, přes daně a legislativu upravující pracovněprávní vztahy, štědrost sociálních dávek, mobilitu pracovních sil, ale i psychologii a víru, až po orientaci odborů na mzdy/zaměstnanost. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) staví zdanění práce na přední místo. Ve své analýze Taxing Wages 2002/2003 z března letošního roku doslova uvádí, že zdanění práce je hlavní překážkou pro tvorbu pracovních míst a ochotu lidí pracovat.
Místo desítek slov stačí jednoduchý graf. Vedlejší náklady na práci jsme aproximovali zdaněním práce, neboť tvoří naprostou většinu těchto nákladů. V grafu jsou uvedena data pro všechny země OECD s výjimkou středoevropských zemích, kde ještě stále dobíhá transformace místních trhů práce, tj. strukturální nezaměstnanost zatěžuje mnoho dalších faktorů. Pro ilustraci byla zahrnuta jen ČR. Výsledky získané na vzorku 26 zemí dávají spíše za pravdu ekonomům než odborářům. Přestože vedlejší náklady na práci nejsou jediným faktorem ovlivňujícím úroveň nezaměstnanosti, dosahuje korelace mezi těmito dvěma proměnnými 58 procent. V komplexním modelu trhu práce by vedlejší náklady na práci jistě byly statisticky významnou proměnnou. Jak je vidět, do vzorku vyspělých zemí zapadá i česká ekonomika, která se zařadila po bok Německa, Francie či Itálie. Evropská „integrace“ na špatném místě.
K lepšímu fungování trhu práce by patrně nestačilo naordinovat nižší daně a pojistné, v tom mají odbory pravdu. Ale věta, že by pokles vedlejších nákladů práce nesnížil nezaměstnanost se zdá být více „lichá a silně nepravdivá“ než opak. Otázkou je, proč odbory brojí proti poklesu daňového zatížení práce. Pokud by k němu došlo, nezaměstnanost by se nezvýšila, naopak existuje reálná šance, že by se snížila. Ale to patrně není v zájmu odborových organizací …
Místo desítek slov stačí jednoduchý graf. Vedlejší náklady na práci jsme aproximovali zdaněním práce, neboť tvoří naprostou většinu těchto nákladů. V grafu jsou uvedena data pro všechny země OECD s výjimkou středoevropských zemích, kde ještě stále dobíhá transformace místních trhů práce, tj. strukturální nezaměstnanost zatěžuje mnoho dalších faktorů. Pro ilustraci byla zahrnuta jen ČR. Výsledky získané na vzorku 26 zemí dávají spíše za pravdu ekonomům než odborářům. Přestože vedlejší náklady na práci nejsou jediným faktorem ovlivňujícím úroveň nezaměstnanosti, dosahuje korelace mezi těmito dvěma proměnnými 58 procent. V komplexním modelu trhu práce by vedlejší náklady na práci jistě byly statisticky významnou proměnnou. Jak je vidět, do vzorku vyspělých zemí zapadá i česká ekonomika, která se zařadila po bok Německa, Francie či Itálie. Evropská „integrace“ na špatném místě.
K lepšímu fungování trhu práce by patrně nestačilo naordinovat nižší daně a pojistné, v tom mají odbory pravdu. Ale věta, že by pokles vedlejších nákladů práce nesnížil nezaměstnanost se zdá být více „lichá a silně nepravdivá“ než opak. Otázkou je, proč odbory brojí proti poklesu daňového zatížení práce. Pokud by k němu došlo, nezaměstnanost by se nezvýšila, naopak existuje reálná šance, že by se snížila. Ale to patrně není v zájmu odborových organizací …
Odborářské mýty aneb jak je to s vedlejšími náklady práce a nezaměstnaností
Odborářské mýty aneb jak je to s vedlejšími náklady práce a nezaměstnaností
Nezaměstnanost je vedle rozpočtové reformy téma čísla jedna pro české ekonomy i politiky. Hledá se recept, jak zastavit již celou věčnost trvající trend rostoucí nezaměstnanosti. S troškou do mlýna se pokusily přijít odbory. Nenabízí sice recept, ale alespoň kritizují návrhy jiných. Českomoravská konfederace odborových svazů na včerejšek svolala tiskovou konferenci, kde její předseda Milan Štěch oznámil, že pokles vedlejších nákladů práce, které tvoří hlavně daně a pojistné, nepovede ke snížení nezaměstnanosti a že opačná tvrzení některých analytiků jsou „lichá a silně nepravdivá“. Patrně zapomněl také na OECD a učebnice ekonomie.
Právo na názor má samozřejmě každý. Chci-li o pravdivosti svého názoru přesvědčovat ostatní, asi by to chtělo nějaké argumenty. Odbory vyrukovaly se srovnáním absolutní výše vedlejších nákladů na práci v ČR, Portugalsku a Irsku. Na první pohled je jasné, že ČR vyjde za daných podmínek nejlépe, tj. s nejnižšími náklady. Problém je v tom, že takové srovnání nemá žádný smysl. V Portugalsku a Irsku je vyšší průměrná produktivita práce, tj. vyrábí se zboží s vyšší přidanou hodnotou. Adekvátně tomu mohou být vyšší mzdy i zisky firem, ať už počítáme s nominálními údaji nebo přepočty podle kurzu či parity kupní síly. Největší díl vedlejších mzdových nákladů na práci tvoří daně a sociální a zdravotní pojištění, které jsou zpravidla určitým procentem hrubé mzdy. Roste-li tedy produktivita práce, rostou také mzdy a s tím adekvátně také vedlejší náklady na práci. Srovnávat Portugalsko, Irsko a ČR způsobem, jež použila ČMKOS, je jako házet do jednoho pytle jablka a hrušky.
Nezaměstnanost je vedle rozpočtové reformy téma čísla jedna pro české ekonomy i politiky. Hledá se recept, jak zastavit již celou věčnost trvající trend rostoucí nezaměstnanosti. S troškou do mlýna se pokusily přijít odbory. Nenabízí sice recept, ale alespoň kritizují návrhy jiných. Českomoravská konfederace odborových svazů na včerejšek svolala tiskovou konferenci, kde její předseda Milan Štěch oznámil, že pokles vedlejších nákladů práce, které tvoří hlavně daně a pojistné, nepovede ke snížení nezaměstnanosti a že opačná tvrzení některých analytiků jsou „lichá a silně nepravdivá“. Patrně zapomněl také na OECD a učebnice ekonomie.
Právo na názor má samozřejmě každý. Chci-li o pravdivosti svého názoru přesvědčovat ostatní, asi by to chtělo nějaké argumenty. Odbory vyrukovaly se srovnáním absolutní výše vedlejších nákladů na práci v ČR, Portugalsku a Irsku. Na první pohled je jasné, že ČR vyjde za daných podmínek nejlépe, tj. s nejnižšími náklady. Problém je v tom, že takové srovnání nemá žádný smysl. V Portugalsku a Irsku je vyšší průměrná produktivita práce, tj. vyrábí se zboží s vyšší přidanou hodnotou. Adekvátně tomu mohou být vyšší mzdy i zisky firem, ať už počítáme s nominálními údaji nebo přepočty podle kurzu či parity kupní síly. Největší díl vedlejších mzdových nákladů na práci tvoří daně a sociální a zdravotní pojištění, které jsou zpravidla určitým procentem hrubé mzdy. Roste-li tedy produktivita práce, rostou také mzdy a s tím adekvátně také vedlejší náklady na práci. Srovnávat Portugalsko, Irsko a ČR způsobem, jež použila ČMKOS, je jako házet do jednoho pytle jablka a hrušky.
SPECIFICKÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI
STRUKTURÁLNÍ ROZDÍLY
• Nárůst evropské strukturální nezaměstnanosti v 80 a pokles v 90 letech
• 1970 – 1994: increasing
• 1994 onward declining
Dalším z opatření, které by mohlo přispět ke snížení strukturální zaměstnanosti by podle OECD bylo zvýšení mobility práce odstraněním vládní regulace paralyzující trh nájemního bydlení. Udržování současného nesmyslného způsobu regulace pod záštitou ušlechtilých sociálních cílů je ve své podstatě značně antisociálním opatřením. Představte si např. mladou rodinu z Ostravy, která by se ráda za prací přestěhovala do středních Čech, ale bohužel „nezdědila“ byt s regulovaným nájemným. Tržní nájemné díky distorzi významné části trhu nájemního bydlení zůstává poměrně vysoké a znemožňuje zvýšení mobility pracovních sil.
Strukturální změny v zaměstnanosti svědčí o přetrvávajícím nesouladu mezi poptávkou po práci a její nabídkou (ČNB)
Strukturální nezaměstnanost bude tím kratší, čím rychleji se evropským ekonomikám podaří uskutečnit strukturální změny a umožní expanzi těch odvětví, v nichž nově získávají komparativní výhody. Jde zejména o to, aby byly pracovní trhy pružné, tj. aby mohly rychle klesat mzdy ve smršťujících se odvětvích. Pak budou lidé rychleji přecházet do nových pracovních příležitostí a strukturální nezaměstnanost se bude zmenšovat.
Názory ekonomů na účinnost rekvalifikačních programů se liší. Někteří ekonomové věří, že tyto programy mohou urychlit rekvalifikaci, a tím snížit strukturální nezaměstnanost, jiní ekonomové varují, že tato politika je dvojsečnou zbraní. Rekvalifikační programy umožňují lidem po delší dobu (po dobu zapojení do rekvalifikačního programu) pobírat podpory v nezaměstnanosti, a tedy být dobrovolně nezaměstnanými (můžeme skutečně pozorovat, že mnoho nezaměstnaných se snaží být v těchto rekvalifikačních programech co nejdéle). Kdyby tyto programy neměli, možná by vyvíjeli sami větší úsilí k nalezení nového zaměstnání a možná i k vlastní rychlejší rekvalifikaci.
• Nárůst evropské strukturální nezaměstnanosti v 80 a pokles v 90 letech
• 1970 – 1994: increasing
• 1994 onward declining
Dalším z opatření, které by mohlo přispět ke snížení strukturální zaměstnanosti by podle OECD bylo zvýšení mobility práce odstraněním vládní regulace paralyzující trh nájemního bydlení. Udržování současného nesmyslného způsobu regulace pod záštitou ušlechtilých sociálních cílů je ve své podstatě značně antisociálním opatřením. Představte si např. mladou rodinu z Ostravy, která by se ráda za prací přestěhovala do středních Čech, ale bohužel „nezdědila“ byt s regulovaným nájemným. Tržní nájemné díky distorzi významné části trhu nájemního bydlení zůstává poměrně vysoké a znemožňuje zvýšení mobility pracovních sil.
Strukturální změny v zaměstnanosti svědčí o přetrvávajícím nesouladu mezi poptávkou po práci a její nabídkou (ČNB)
Strukturální nezaměstnanost bude tím kratší, čím rychleji se evropským ekonomikám podaří uskutečnit strukturální změny a umožní expanzi těch odvětví, v nichž nově získávají komparativní výhody. Jde zejména o to, aby byly pracovní trhy pružné, tj. aby mohly rychle klesat mzdy ve smršťujících se odvětvích. Pak budou lidé rychleji přecházet do nových pracovních příležitostí a strukturální nezaměstnanost se bude zmenšovat.
Názory ekonomů na účinnost rekvalifikačních programů se liší. Někteří ekonomové věří, že tyto programy mohou urychlit rekvalifikaci, a tím snížit strukturální nezaměstnanost, jiní ekonomové varují, že tato politika je dvojsečnou zbraní. Rekvalifikační programy umožňují lidem po delší dobu (po dobu zapojení do rekvalifikačního programu) pobírat podpory v nezaměstnanosti, a tedy být dobrovolně nezaměstnanými (můžeme skutečně pozorovat, že mnoho nezaměstnaných se snaží být v těchto rekvalifikačních programech co nejdéle). Kdyby tyto programy neměli, možná by vyvíjeli sami větší úsilí k nalezení nového zaměstnání a možná i k vlastní rychlejší rekvalifikaci.
SPECIFICKÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI
ROZDÍLY PODLE DELKY TRVÁNÍ
Trváním nezaměstnanosti rozumíme skutečnost, že jednotlivec je po určité období nepřetržitě nezaměstnaný. Doba trvání nezaměstnanosti je průměrná délka doby, po kterou zůstává pracovník nezaměstnaný. (Dornbusch 1994, s. 455). Přes tyto údaje, přes značný obrat na trhu práce připadá velká část celkové nezaměstnanosti na osoby, které zůstávají velmi dlouho nezaměstnané (Dornbusch 1994, s. 456)
Jak dlouho bývají nezaměstnaní bez práce:
Rozhodnutí o tom, jestli je nezaměstnanost vážným problémem, je otázkou délky jejího trvání. Výsledky studií: „většina nezaměstnanosti jsou krátké časové úseky a větší část nezaměstnanosti, která v hospodářství přetrvává je dlouhodobé povahy“…viz i dále
E. REGIONÁLNÍ ROZDÍLY
• Míra registrované nezaměstnanosti k 28.2.2003 činila 10,2%. Nejnižší byla v okresech Praha-západ (2,9%); Praha-východ (3,7%) ….Míru nezaměstnanosti vyšší než 12% vykázalo 25 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (21,4%), Karviná (20,3%), Louny (19,1%), Teplice (18,9%), Chomutov a Jeseník (18,6%).
• Vysoká míra nezaměstnanosti se koncentruje především v regionech severní Moravy a severních Čech. Vysoké regionální rozdíly nezaměstnanosti byly způsobeny strukturálními problémy spojenými s nízkou mobilitou pracovních sil. (CNB)
• Okresy s vysokou nezaměstnaností jsou charakteristické nízkou ekonomickou úrovní a buď vysokým podílem zemědělství nebo koncentrací těžkého průmyslu.
• Leitmanová, I.: Vývoj trhu práce z regionálního hlediska, PE 2/2000.
• Chapter 4: Performance gaps between European regions
• Velké rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými zeměmi a regiony EU; Souvisí s obecnou kohezní strategií EU
• V roce 1995-2000 se rozdíly v regionálních disparitách ještě zvýšily; Regionální rozdíly souvisí s rozdílem ve schopnostech
Trváním nezaměstnanosti rozumíme skutečnost, že jednotlivec je po určité období nepřetržitě nezaměstnaný. Doba trvání nezaměstnanosti je průměrná délka doby, po kterou zůstává pracovník nezaměstnaný. (Dornbusch 1994, s. 455). Přes tyto údaje, přes značný obrat na trhu práce připadá velká část celkové nezaměstnanosti na osoby, které zůstávají velmi dlouho nezaměstnané (Dornbusch 1994, s. 456)
Jak dlouho bývají nezaměstnaní bez práce:
Rozhodnutí o tom, jestli je nezaměstnanost vážným problémem, je otázkou délky jejího trvání. Výsledky studií: „většina nezaměstnanosti jsou krátké časové úseky a větší část nezaměstnanosti, která v hospodářství přetrvává je dlouhodobé povahy“…viz i dále
E. REGIONÁLNÍ ROZDÍLY
• Míra registrované nezaměstnanosti k 28.2.2003 činila 10,2%. Nejnižší byla v okresech Praha-západ (2,9%); Praha-východ (3,7%) ….Míru nezaměstnanosti vyšší než 12% vykázalo 25 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (21,4%), Karviná (20,3%), Louny (19,1%), Teplice (18,9%), Chomutov a Jeseník (18,6%).
• Vysoká míra nezaměstnanosti se koncentruje především v regionech severní Moravy a severních Čech. Vysoké regionální rozdíly nezaměstnanosti byly způsobeny strukturálními problémy spojenými s nízkou mobilitou pracovních sil. (CNB)
• Okresy s vysokou nezaměstnaností jsou charakteristické nízkou ekonomickou úrovní a buď vysokým podílem zemědělství nebo koncentrací těžkého průmyslu.
• Leitmanová, I.: Vývoj trhu práce z regionálního hlediska, PE 2/2000.
• Chapter 4: Performance gaps between European regions
• Velké rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými zeměmi a regiony EU; Souvisí s obecnou kohezní strategií EU
• V roce 1995-2000 se rozdíly v regionálních disparitách ještě zvýšily; Regionální rozdíly souvisí s rozdílem ve schopnostech
SPECIFICKÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI
ROZDÍLY PODLE POHLAVÍ
Z výzkumů zcela jednoznačně vyplývá, že nezaměstnanost je mnohem vyšší mezi mladými než mezi staršími lidmi. Její povaha je však odlišná: mladí mají sklon být nezaměstnaní častěji a kratší dobu, zatímco starší pracovníci jsou nezaměstnaní méně často, avšak delší dobu. Také bychom si měli uvědomit, že zhruba polovina dospívajících nezaměstnaných ve skutečnosti studuje a hledá pouze částečný pracovní úvazek.
C. ROZDÍLY PODLE VZDĚLÁNÍ
• Míra nezaměstnanosti se výrazně liší podle vzdělání. Z vysokoškoláků jich bylo na konci roku 2000 bez práce 2,6%, se středním vzděláním 4,6% a u osob jen vyučených nebo se základním vzděláním to bylo 15 procent (Možný 2002, s.100)
D. ROZDÍLY PODLE DELKY TRVÁNÍ
Skutečným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční potíže člověka a jeho rodiny, ztrátu kvalifikace a sebeúcty. Proto bychom měli nezaměstnanost posuzovat nejen podle její výše, ale také (a možná především) podle její délky. (Holman 1999; s. 276)
• Sociální problém vyrůstá v dlouhodobě nezaměstnaných: jejich počet se v druhé polovině devadesátých let ztrojnásobil. V roce 2000 poprvé překročil podíl dlouhodobě nezaměstnaných podíl těch, kteří byli nezaměstnaní méně než rok. Dlouhodobě zůstávají nezaměstnaní zejména lidé bez kvalifikace, ženy s nižší kvalifikací (zejména od 25 do 40 let, kdy se vracejí na trh práce z mateřství), zdravotně postižení a také lidé mladí a postrádající praxi. (Možný 2002, s.100)
• Krátkodobá versus dlouhodobá nezaměstnanost
Z výzkumů zcela jednoznačně vyplývá, že nezaměstnanost je mnohem vyšší mezi mladými než mezi staršími lidmi. Její povaha je však odlišná: mladí mají sklon být nezaměstnaní častěji a kratší dobu, zatímco starší pracovníci jsou nezaměstnaní méně často, avšak delší dobu. Také bychom si měli uvědomit, že zhruba polovina dospívajících nezaměstnaných ve skutečnosti studuje a hledá pouze částečný pracovní úvazek.
C. ROZDÍLY PODLE VZDĚLÁNÍ
• Míra nezaměstnanosti se výrazně liší podle vzdělání. Z vysokoškoláků jich bylo na konci roku 2000 bez práce 2,6%, se středním vzděláním 4,6% a u osob jen vyučených nebo se základním vzděláním to bylo 15 procent (Možný 2002, s.100)
D. ROZDÍLY PODLE DELKY TRVÁNÍ
Skutečným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční potíže člověka a jeho rodiny, ztrátu kvalifikace a sebeúcty. Proto bychom měli nezaměstnanost posuzovat nejen podle její výše, ale také (a možná především) podle její délky. (Holman 1999; s. 276)
• Sociální problém vyrůstá v dlouhodobě nezaměstnaných: jejich počet se v druhé polovině devadesátých let ztrojnásobil. V roce 2000 poprvé překročil podíl dlouhodobě nezaměstnaných podíl těch, kteří byli nezaměstnaní méně než rok. Dlouhodobě zůstávají nezaměstnaní zejména lidé bez kvalifikace, ženy s nižší kvalifikací (zejména od 25 do 40 let, kdy se vracejí na trh práce z mateřství), zdravotně postižení a také lidé mladí a postrádající praxi. (Možný 2002, s.100)
• Krátkodobá versus dlouhodobá nezaměstnanost
SPECIFICKÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI
SPECIFICKÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI
A. ROZDÍLY PODLE VĚKU
• Nerovnoměrně je rozložena také nezaměstnanost také podle věku. Při nezaměstnanosti 8,4% v roce 2000 bylo z osob, které už byly na trhu pracovních sil před dosažením dvaceti let, 36 procent nezaměstnaných, ve skupině 20-24 let to bylo 15 procent, dále podíl nezaměstnaných s věkem klesal až na 5,7 procenta u padesátiletých a starších. V letech těsně před penzí ovšem už snižovaly podíl nezaměstnaných předčasné odchody do důchodu. (Možný 2002, s.100)
• Ke konci února registrovaly úřady práce 54.234 absolventů škol, což je 10,1%. (mpsv)
• EU data – graf ……Commission 2002, p.21
B. ROZDÍLY PODLE POHLAVÍ
• U žen je u nás o něco větší míra nezaměstnanosti – na konci roku 2000 to bylo 10,7% oproti 7,6 procenta u mužů. (Možný 2002, s.100)
• Ke konci února registrovaly úřady práce 262.004 žen, což tvoří 48,7% z celkového počtu nezaměstnaných a 69.022 občanů se změněnou pracovní schopností, což tvoří 12,8 % z celkového počtu nezaměstnaných
• EU data – graf ……Commission 2002, p.21
Míry nezaměstnanosti podle věku a pohlaví pro OECD Europe; 1998
15-24 25-54 55-64
Všichni 17.8 8.0 7.2
Ženy 19.2 9.7 7.2
Muži 16.7 6.9 7.1
A. ROZDÍLY PODLE VĚKU
• Nerovnoměrně je rozložena také nezaměstnanost také podle věku. Při nezaměstnanosti 8,4% v roce 2000 bylo z osob, které už byly na trhu pracovních sil před dosažením dvaceti let, 36 procent nezaměstnaných, ve skupině 20-24 let to bylo 15 procent, dále podíl nezaměstnaných s věkem klesal až na 5,7 procenta u padesátiletých a starších. V letech těsně před penzí ovšem už snižovaly podíl nezaměstnaných předčasné odchody do důchodu. (Možný 2002, s.100)
• Ke konci února registrovaly úřady práce 54.234 absolventů škol, což je 10,1%. (mpsv)
• EU data – graf ……Commission 2002, p.21
B. ROZDÍLY PODLE POHLAVÍ
• U žen je u nás o něco větší míra nezaměstnanosti – na konci roku 2000 to bylo 10,7% oproti 7,6 procenta u mužů. (Možný 2002, s.100)
• Ke konci února registrovaly úřady práce 262.004 žen, což tvoří 48,7% z celkového počtu nezaměstnaných a 69.022 občanů se změněnou pracovní schopností, což tvoří 12,8 % z celkového počtu nezaměstnaných
• EU data – graf ……Commission 2002, p.21
Míry nezaměstnanosti podle věku a pohlaví pro OECD Europe; 1998
15-24 25-54 55-64
Všichni 17.8 8.0 7.2
Ženy 19.2 9.7 7.2
Muži 16.7 6.9 7.1
PHILLIPSOVA KŘIVKA
PHILLIPSOVA KŘIVKA
• Křivka poprvé sestrojená A. W. Phillipsem, znázorňující substituční vztah mezi nezaměstnaností a inflací. Názor, který se zpočátku utvořil na základě Phillipsovy práce, spočíval v tom, že čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím vyšší je míra inflace. V moderní makroekonomii hlavního proudu se klesající Phillipsova křivka se substitučním vztahem všeobecně považuje za platnou pouze v krátkém období; v dlouhém období se soudí, že Phillipsova křivka je svislá na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti .
• Substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností zůstává stabilní jen tak dlouho, dokud se nemění setrvačná nebo očekávaná míra inflace. Mění-li se však míra setrvačné inflace, pak se krátkodobá Phillipsova křivka posune. (Samuelson, 1991, s.331)
• Ekonomický vývoj od roku 1970 ve vyspělých zemích pak ve spojení vysoké inflace a vysoké nezaměstnanosti nahlodal přiměřenost krátkodobých Phillipsových křivek jako nástroje pro provádění substituční formy hospodářské politiky (výměna inflace za nezaměstnanost).
• Křivka poprvé sestrojená A. W. Phillipsem, znázorňující substituční vztah mezi nezaměstnaností a inflací. Názor, který se zpočátku utvořil na základě Phillipsovy práce, spočíval v tom, že čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím vyšší je míra inflace. V moderní makroekonomii hlavního proudu se klesající Phillipsova křivka se substitučním vztahem všeobecně považuje za platnou pouze v krátkém období; v dlouhém období se soudí, že Phillipsova křivka je svislá na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti .
• Substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností zůstává stabilní jen tak dlouho, dokud se nemění setrvačná nebo očekávaná míra inflace. Mění-li se však míra setrvačné inflace, pak se krátkodobá Phillipsova křivka posune. (Samuelson, 1991, s.331)
• Ekonomický vývoj od roku 1970 ve vyspělých zemích pak ve spojení vysoké inflace a vysoké nezaměstnanosti nahlodal přiměřenost krátkodobých Phillipsových křivek jako nástroje pro provádění substituční formy hospodářské politiky (výměna inflace za nezaměstnanost).
Stabilní nezaměstnanost
Když se k 12 státům oblasti jednotné měny přidá i Dánsko, Švédsko a Británie, poklesne prosincová míra nezaměstnanosti na 7,8%, o 0,1% více než v listopadu 2002. Nejvíce obyvatel pracuje v Lucembursku (2,7%), Nizozemsku, Rakousku, Irsku a Dánsku (všechny pod 5%), nejtěžší situace je na pracovním trhu španělském (12% obyvatel starších 15 let je déle než 2 týdny bez práce). Alarmující je údaj o tom, že téměř 23% mladších 25 let je ve Španělsku bez práce.
V uplynulém roce stoupla nezaměstnanost ve 12 členských státech, nejvíce v Portugalsku (z 4,2% na 5,8%) a ve Španělsku (z 10,7% na 12%) a překvapivě v Lucembursku (z 2,1% na 2,7%) a Nizozemsku (z 2,4% na 2,9%). Naopak pouze ve Finsku bylo v prosinci zaměstnáno o 0,2% lidí více než v lednu. Finsko ovšem s 9% zůstává mezi Španělskem a Francií na třetí příčce žebříčku nejnezaměstnanějších zemí.
Ve srovnání s hlavními obchodními soupeři EU je nezaměstnanost vysoká. USA (stíhané recesí) je míra nezaměstnanosti 6% a v Japonsku 5,5%. V absolutních číslech je v zemích eurozóny 11,9 milionů nezaměstnaných Evropanů a Evropanek, zatímco v celé EU 13,8 milionů.
V uplynulém roce stoupla nezaměstnanost ve 12 členských státech, nejvíce v Portugalsku (z 4,2% na 5,8%) a ve Španělsku (z 10,7% na 12%) a překvapivě v Lucembursku (z 2,1% na 2,7%) a Nizozemsku (z 2,4% na 2,9%). Naopak pouze ve Finsku bylo v prosinci zaměstnáno o 0,2% lidí více než v lednu. Finsko ovšem s 9% zůstává mezi Španělskem a Francií na třetí příčce žebříčku nejnezaměstnanějších zemí.
Ve srovnání s hlavními obchodními soupeři EU je nezaměstnanost vysoká. USA (stíhané recesí) je míra nezaměstnanosti 6% a v Japonsku 5,5%. V absolutních číslech je v zemích eurozóny 11,9 milionů nezaměstnaných Evropanů a Evropanek, zatímco v celé EU 13,8 milionů.
EKONOMICKÁ ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI
EKONOMICKÁ ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI
• Úřady práce evidovaly k 28.2.2003 celkem 40.161 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo tak připadá v průměru 13,4% uchazeče, z toho nejvíce v okresech Teplice (68,9); Most (68,1), Chomutov (61,2), Jeseník (58,4) a Karviná (56,0)
• K tomuto datu evidovaly ÚP 1.683 volných pracovních míst pro občany se ZPS, na jedno volné pracovní místo připadalo 41,0 uchazečů se ZPS. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 6.998, na jedno volné místo připadalo 7,7 uchazečů – absolventů a mladistvých.
• Nižší počet volných pracovních míst je projevem snižující se poptávky po pracovní síle.
B. OKUNUV ZÁKON
• Jak nezaměstnanost, tak zaměstnanost jsou silně cyklické
• Je pozorovaným faktem, že vysoké tempo růstu HDP je provázeno snížením míry nezaměstnanosti a zpomalování růstu naopak zvyšováním míry nezaměstnanosti.
• Vztah mezi reálným růstem a změnami v míře nezaměstnanosti v americké ekonomice je znám jako Okunův zákon . Okunův zákon říká, že míra nezaměstnanosti klesá, jestliže růst převyšuje trendovou míru 2,25 procenta. Přesněji řečeno, je-li tempo růstu reálného HDP po dobu jednoho roku o jeden procentní bod nad trendem, míra nezaměstnanosti klesne o půl procentního bodu.
Δu = -0.5(y-2,25)
• V českých podmínkách byla platnost tohoto vztahu možno ověřit během recese let 1997-1999, která byla provázena prudkým nárůstem nezaměstnanosti z hodnot okolo 3% k hodnotám 8-9%.
• Úřady práce evidovaly k 28.2.2003 celkem 40.161 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo tak připadá v průměru 13,4% uchazeče, z toho nejvíce v okresech Teplice (68,9); Most (68,1), Chomutov (61,2), Jeseník (58,4) a Karviná (56,0)
• K tomuto datu evidovaly ÚP 1.683 volných pracovních míst pro občany se ZPS, na jedno volné pracovní místo připadalo 41,0 uchazečů se ZPS. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 6.998, na jedno volné místo připadalo 7,7 uchazečů – absolventů a mladistvých.
• Nižší počet volných pracovních míst je projevem snižující se poptávky po pracovní síle.
B. OKUNUV ZÁKON
• Jak nezaměstnanost, tak zaměstnanost jsou silně cyklické
• Je pozorovaným faktem, že vysoké tempo růstu HDP je provázeno snížením míry nezaměstnanosti a zpomalování růstu naopak zvyšováním míry nezaměstnanosti.
• Vztah mezi reálným růstem a změnami v míře nezaměstnanosti v americké ekonomice je znám jako Okunův zákon . Okunův zákon říká, že míra nezaměstnanosti klesá, jestliže růst převyšuje trendovou míru 2,25 procenta. Přesněji řečeno, je-li tempo růstu reálného HDP po dobu jednoho roku o jeden procentní bod nad trendem, míra nezaměstnanosti klesne o půl procentního bodu.
Δu = -0.5(y-2,25)
• V českých podmínkách byla platnost tohoto vztahu možno ověřit během recese let 1997-1999, která byla provázena prudkým nárůstem nezaměstnanosti z hodnot okolo 3% k hodnotám 8-9%.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)