Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Hodnocení spermatu

b) Mikroskopicky

· hustota a pohyb spermií

· výskyt

c) Biologicky

· odolnost

Ředění

- redestilovaná voda

- vaječný žloutek

- látka Trilodyl

- jeden býk má v 1 dávce 2 – 10 ml spermatu = 0,5 – 2 mld spermat

- v jedné inseminační dávce 10 mil. živých spermat

Konzervace

· zmrazováním v parách tekutého dusíku – 196 °C

a) japonskou metodou – v hranolu suchého ledu se vytvoří důlky, do kterých se nakape ředěné sperma – palety, které se po zmražení vsypují do speciálních kelímků = kontejner s tekutým dusíkem

b) francouzskou metodou – v dutinkách - pejety

Odchovna

· všichni býčci stejné podmínky, provádí se sledování růstu a později hodnocení semene

· od 11 měsíce navykání na odběr spermatu

Základní výběr

· přibližně v 1 roce

· vybraným býčkům se přidělí státní registr

· státní registr NEB 007

Výživa a krmení

· záleží na živé hmotnosti a intenzitě odběru (4 – 12 za měsíc)

· základ objemná krmiva, kvalitní luční seno

Letní období – 5 – 15 kg zelené píce

Zimní období – okopaniny, krmná řepa, mrkev

Celý rok – speciální krmné směsi

Ustájení chovných býčků

1. vázané dvouřadé

· šířka 160 – 180 cm

· délka 250 – 300 cm

2. volné

· max. 2 – 3 v jednom kotci

Ošetřování

· muži starší 18ti let

· čištění

· sledování zdravotního stavu

· úprava paznehtů

· pohybování = kolotoč, uvázání ve výběhu

Odběr a zpracování spermatu

1. bez časového přerušení

· odebere se 1 500 inseminačních dávek – část se použije k testování, další se zpracují a uskladní až do výsledku testu

2. s přerušením

· odebere se množství nutné k testaci, další odběry se obnoví až po vyhodnocení potomstva

Hodnocení spermatu

a) Makroskopicky

· množství

· barva

· zrnitost

· konzistence

Ustájení jalovic

1. Vázané – přechodné

při plemenářských zákrocích nebo zdravotních poruchách

2. Volné

a) stelivové – přistýlá se slámou, hluboká podestýlka (podestýlka se vyhrnuje 3 – 4 krát ročně, 8 kg slámy na 1 dobytčí jednotku denně)

b) bezstelivové – s celoroštovou podlahou

Ošetřování jalovic

· Při vázaném ustájení – čištění

· Pro všechny:

a) ošetřování paznechtu (před pastvou 1 x ročně, při ustájení 2 x ročně

b) sledování zdravotního stavu

c) klidové říje

d) zajištění inseminace

e) zajištění březosti

f) zjišťování hmotnosti a výpočet přírůstku

Odchov plemenných býčků

· nejlepší plemenice tzv. potencionální matky (matky býků) jsou zapouštěny vynikajícími plemennými býky. Narodí-li se jim býk s přiměřenou hmotností bez exterierových vad, je ve 2 měsících převeden do odchoven plemenných býků.

Krmné dávky: v kg/den

Krmiva Letní období Zimní období

Zelená píce 15 -

Siláž 3 13

Senáž - 3

Seno 1 1,5

Sláma 2 2

Jádro 0,7 0,7

Výhody pastvy

· kladně ovlivňuje zdravotní stav

· poskytuje plnohodnotnou výživu

· prodlužuje užitkový chov

· snižuje náklady

Příprava na pastvu

· na konci zimního období delší pobyty ve výběhu

· zvyšování podílu šťavnatých krmiv

· rozdělení na tři skupiny

  1. Nejmladší jalovice do 16 měsíců věku na nejvzdálenější pastviny
  2. Jalovice 16 – 20 měsíců na pastvinách přístupných inseminačních techniků
  3. Jalovice v březí více než 5 měsíců blízké pastviny a přikrmování šrotem

Uzavřený obrat stáda:

Ø provádí se u větších celků

Ø vyžaduje podmínky pro oddělený chov několika kategorii

Otevřený obrat stáda

Ø 1) chovatel obvykle doplňuje stádo březími jalovicemi nakoupenými

Ø 2) kombinace s velkou koncentrací dojených krav (Prvotelky s nízkou užitkovostí se připouštějí masnými býky)

Ustájení mimo pastvu:

Ø v zimovišti

Ø volné ustájení na hluboké podestílce

Ø lehké nazateplené stavby – jedna stěna (jižní) z části nebo celá otevřené

Ø na 5-10 matek jeden kotec na telení (10-12 m čtverečních)

Ø ohrazená školka pro přikrmování telat – 1 tele 1m čtvereční, kvalitní seno, šrot

Ø lehárna 5 – 8m čtverečních na 1 matku (je tam počítáno i s teletem dohromady)

Ø 7 kg slámy na 1 matku

Ø krmení – adlibitum – objemnými krmiv(jesle, zásobník na seno) na jedno krmné místo 80-100 cm 4 krávy, při dávkovaném krmení 1 místo –9 krav

Ø napájení – průtočný žlab, vyhřívané napáječky

Výběhy:

Ø zpevněné

Ø krmiště i napájení

Ø zařízení pro manipulaci se zvířaty (naháněci ulička na konci fixační klec)

Ø váha

Ø nakládací rampa

Ø může navazovat měkký výběh případně pastva

Pastva:

Ø nejlépe celodenní a celonoční

Ø na 1 ha 2 dobytčí jednotky

Ø nejvhodnější je dvouoplůtková pastva (2 pastviny)

Ø přebytek se konzervuje

Ø vybavení – napajedlo, nahaněcí ulička, do výšky 120 cm oplocení

16. Odchov jalovic a plemenných býčků

Jalovice – kategorie samic skotu od půl roku do 1 otelení

Výživa a krmení

- základ tvoří statková krmiva objemná

· Letní období

- krmíme zelenou píci = výhodná je pastva případně přikrmování senáží, siláží

Typy pastvy

  1. Volná pastva – jen u ovcí
  2. Honová – oplocený úsek pastviny na 7 – 10 dní
  3. Oplůtková – na 3 dny
  4. Dávková – na 1 den (dojnice)
  5. Pásová

· Zimní období

- seno, siláž, senáž, okopaniny, krmná sláma k doplnění sitosti, jádro přidává se 0,7 kg do konce 1 roku a od 5 měsíců březosti ječmen, pšenice, oves

15. Pastva skotu

Výkrm skotu na pastvinách od dojnic bez tržní produkce mléka

Ø rančerský způsob

Ø stádový způsob chovu

Ø matky jsou společně s telaty až do jejich odstavu

Ø odstav – 7-8 měsíc

Ø ve stádech je upatňováno sezónní zapouštění a telení

Ø doba se volí podle místních podmínek

Ø používá se přirozená plemenitba, která je nejméně náročná a při odpovídajícím počtu plemenic vysoce účinná

Ø inseminace – u malých stád

- pro rychlejší genetické zlepšení stáda

- pro dokrytí plemenic, které přirozeně nezabřezly

Ø nejvhodnější termín pro zapouštění je od poloviny dubna do 20.6 (poloviny června), které umožňuje ranné sezónní telení

Ø od konce ledna do konce března

Odstav telat

Ø jednorázové podle stavu pastvin

Ø obvykle na konci září případně na začátku října

Ø v té době – krávy zaprahují

- zhoršuje se pastva

- mladý skot pohlavně dospívá

Zakládání krmiv

Mechanizační prostředky 1) Mobilní – je častější

- spolehlivější

- levnější

- hlučnější

- způsobuje – průvan, zápach

- traktor s přívěsem, návěsem

- samovyprazdňovací, samozakladací vozy

2) Stacionární – krmné linky se napojují přímo do přípravny krmiv

žlabové – pásové (nesou krmivo – dno)

- s hrabicemi které hrnou (řetěz)

nadžlabové – pásové sklopné

- se shrnovacím vozíkem

Napájení

Ø spotřeba vody závisí na teplotě prostředí, vlhkosti vzduchu

Ø napáječky (jazýčkové

Ø teplota vody 10 – 15“C

Ø nutný je přísun vody i na pastvě

Krmení dojnic podle produkce:

VYSOKO BŘEZÍ DOJNICE

Ø nutnost zasušení 60 dnů před porodem

Ø většinou se zasuší kráva samovolně

Ø přestaneme dávat šrot (jaderná – koncentrovaná krmiva)

Ø po zaprahnutí → krmíme jako při produkci asi 10 l.

Ø tři dny před termínem porodu snížíme dávku na 1/3

Ø

PO PORODU

Ø 2 – 3 dny po porodu krmíme tak jak těsně před porodem (1/3 KD)

Ø postupně zvětšujeme KD tak aby se 10 den krmilo podle skutečnosti

Ø potom o 2 – 3 kg. nadlepšujeme (aby se rozdojila) to tak dlouho dokud reaguje

Ø této době se říká tzv. rozdojování

Ø trvá 1 – 2 měsíce

Výživa a krmení plemenných býčků

Ø záleží na živé hmotnosti a intenzitě odběru

Ø počet odběru 4-12 za měsíc

základ:

Ø objemná krmiva

Ø kvalitní luční seno

navíc:

Ø LO – 5-15 kg. zelené píce

Ø ZO – okopaniny (krmná řepa a mrkev)

celý rok – speciální krmné směsi

14.Krmení skotu

Technika krmení

1)Hromadné – všechny dojnice mají stejnou krmnou dávku bez ohledu na užitkovost

2) Skupinové – používá se při VKK stádo je rozděleno do skupin podle užitkovosti

3) Individuální – každá dojnice má KD podle skutečné produkce

Organizace krmení:

- nejvhodnější je krmení 2x denně ve 12 hodinových intervalech

MONODIETA:

Ø celý rok se krmí stejné krmivo (seno, siláž, senáž)

Ø mění se pouze množství jádra podle užitkovosti

Ø množství jednotlivých komponentů se stanoví podle skutečné hodnoty krmiv (zootechnik krmivář)

LETNÍ, ZIMNÍ:

Ø starší, méně vhodný způsob krmení

Ø LO – pastva nebo navážení zeleného krmení přímo z pole

- doplnění senem, siláži, senáži

Ø ZO – seno, senáž, siláž

Stacionární dojení

· nepohyblivá se dělí podle uspořádání

1. Tandemová

· uspořádání za sebou do pracovní snížené chodby pro dojiče (0,75 m pod úrovní)

· příchod a odchod dojnic je možný postrannými chodbami individuálně

· zabere hodně prostoru

2. Paralelní

· stáni jsou uspořádaná vedle sebe tak, že stojí zadní části do snížené chodby

· dojnice vcházejí rovnoběžně s chodbou a vystupují ve směru stání

· výhoda dojiče, obslouží více dojnic na menším prostoru

· nevýhoda – dojnice musí být ve vyvážených skupinách podle délky dojení

· příchod i odchod společný

3. Rybinová

· dojící stáni jsou průchozí, uspořádaná šikmo vedle sebe

· během dojení jedné skupiny je připravována skupina druhá

Další typy dojíren stacionárních

· vznik USA a rozšiřování do Evropy