Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

a) Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti

a) Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti (= volná forma společného podnikání)
o obchodní zástupce (dealer)
o reprezentant
o prodej (předání) licencí
o výměnné obchody
- barter
- kompenzační obchod
- obchod se zpětným nákupem
- paralelní obchod
o kooperace
- práce ve mzdě
- práce na objednávku
- výrobní kooperace
- kooperace v administrativní oblasti (ve správě, v nákupu, v odbytu)
- projekční kooperace
- franchising
- joint venture (společné riziko)

b) Společné podnikání s kapitálovou spoluúčastí

o přímé investice
o joint ventures (společné riziko)
Nadnárodní podniky
Sanace podniku
- příčiny krize (vnitřní a vnější)
- povaha krize (strategická krize, vyvolaná hospodářskými výsledky, krize likvidity)
- vývojové stádium krize
- sanační strategie (krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý sanační program)
- fáze ozdravného procesu
1. analýza výchozí situace podniku (ekonomická, výrobní, personální, finanční analýza)
2. formulace cílů podniku
3. ozdravný plán
4. kvantifikace nákladů spojených s ozdravným programem (
5. realizace ozdravného procesu
Zánik podniku
Zrušení a zánik právnické osoby, obchodní společnosti,
Zrušení a zánik akciové společnosti bez likvidace (splynutí, sloučení, rozdělení, přeměna a.s. v jinou právní formu)
Likvidace společnosti
Konkurz a vyrovnání (postup, zástavní a zadržovací právo)
Nucené vyrovnání
Zrušení konkurzu
Návrh na vyrovnání

Kooperace

Trust – jednotlivé podniky ztrácejí hospodářskou a právní samostatnost, jednotné vedení, cílem je ovládnutí trhu
Kartel – podniky si zachovávají hospodářskou i právní samostatnost, cílem je ovlivňování tržních elementů
Koncern – nejběžnější forma vyššího hospodářského celku, vzniká na základě kapitálové účasti nebo smluvně, právně samostatné podniky (s.r.o.,a.s.), jednotné hospodářské vedení, jako celek nemá právní subjektivitu,
Holding – podstatou je ovládání více společností jedním subjektem (holdingová, mateřská spol.), který má u dceřinných společností rozhodující podíl, cílem je řídit především finanční stránku podnikání
- dceřinné společnosti jsou samostatné právnické osoby, spolupráce s mateřskou společností na základě smluv
Konsorcium – představuje dočasné (příležitostné) sdružení podnikatelů k uskutečnění 1 nebo více obchodních případů na společný účet za přispění všech účastníků

Fúze - dohoda o splynutí podniků (merger) v jeden podnik:
- všechny podniky zaniknou a vznikne nový
- jeden existuje dál a ostatní do něj vplynou
Akvizice - (převzetí - takeover) – na základě koupě a prodeje, může mít charakter přátelského i nepřátelského převzetí
podoba splynutí (převzetí): horizontální, vertikální (integrace vzad a vpřed), konglomerátní

Strategické aliance

- využití komplementárních (doplňkových) schopností partnerů (slabé stránky jednoho kompenzovány silnými stránkami druhého)
- výhody: úspora času při zavádění nových výrobků, know-how pro výrobu stále složitějších výrobků, přístup k novým trhům, výhoda nízkých nákladů v celém hodnotovém řetězci

Internacionalizace činností


vstup na zahraniční trhy ovlivňují:
- z hlediska doby placení se rozeznává (platba předem, při odevzdání platebních dokladů, určitou dobu po dodávce)
- využívá se: factoring a forfaiting
- pojištění proti rizikům: komerční a teritoriální
- INCOTERMS dodací doložky, sloužící k jednotnému výkladu v zahraničním obchodě:
- doklady – finanční (stvrzenka, faktura, směnka) a obchodní (průvodní, pojistné, dopravní)
Společné a nadnárodní podniky

15.

Sdružování
Koncentrace
Formy spojování podniků:
převzetí (akvizice)
před po


A převzalo B

fúze (splynutí)
před po

amalgamace

nebo
holding

Joint Venture

před po

A a B
zakládají JV


neformální sdružení



rozštěpení podniku
před po

správní režie celkem

správní režie celkem
 koeficient správní režie =
přímé mzdy + přímý materiál
celkem celkem

o metoda sdružených výkonů (odečítací a rozečítací metoda)
o fázová metoda kalkulace
o postupná metoda kalkulace
o rozdílová metoda kalkulace
 říká se mu „řízení podle odchylek“
 normová metoda
 metoda standardních nákladů
B. Metody neabsorpční kalkulace
- metoda variabilních nákladů
o příspěvek na úhradu
 jak jednotlivý výrobek přispívá k úhradě fixních nákladů v podniku a tvorbě zisku podniku

celkové výnosy (tržby)
– variabilní náklady všech výrobků

= celkový příspěvek na úhradu
– fixní náklady celkem

= zisk podniku

 U = CV – VN Z = U – F
 podmínka pro zastavení výroby: U = 0  CV = VN

- metoda analýzy bodu zvratu

o bod ve kterém: výnosy = náklady  od tohoto bodu začíná být výroba zisková
o pro bod zvratu platí: CV = CN CV = p * q CN = FN + PVN * q

o kritický stupeň využití kapacity
o BPR – bezpečnostní podnikatelská rezerva
o ka – bezpečnostní podnikatelský koeficient

2. Řízení po linii vnitropodnikových útvarů
- základním nástrojem jsou rozpočty
- organizační struktura
o vertikální vazby v podniku (centralizovaný nebo decentralizovaný způsob řízení)
o horizontální vazby v podniku
- ekonomická struktura
- vytvoření odpovědnostních středisek (nákladové, výdajové, výnosové, ziskové, rentabilní a investiční středisko)
- nástroje vnitropodnikového finančního řízení:
1) sledování skutečných nákladů střediska
2) sledování vnitropodnikových výnosů pomocí vnitropodnikové ceny
3) sledování vnitropodnikového výsledku hospodaření
4) využití peněžních toků prostřednictvím vnitropodnikové banky

a) metoda paušální –

a) metoda paušální – stanoví zisk jako vážený aritmetický průměr upravených zisků minulých období, kde váhy určují význam zisku určitého minulého roku pro odhad budoucího zisku. Zpravidla platí, že čím vzdálenější období, tím menší váha.
Paušální metoda je vhodná u menších, stabilizovaných firem, u nichž není předpoklad výraznějšího růstu
b) metoda analytická – je vhodná u ostatních firem. Je založena na analýze vlivu faktorů, které mohou vývoj zisku v jednotlivých letech budoucího období ovlivnit
3. Metody kombinované
a) metoda střední hodnoty – celkovou hodnotu zjišťuje jako aritmetický průměr hodnoty podniku zjištěnou některými z uvedených výnosových metod a hodnoty substanční.
Substanční hodnota představuje souhrn podnikového majetku oceněného v reprodukčních cenách.(brutto a netto)
b) metoda kapitalizovaných nadzisků – vychází z výpočtu tzv. nadzisku, který je vypočten jako rozdíl mezi celkovým ziskem podniku a ziskem, který by podnik dosáhl při předpokládaném zúročení vloženého kapitálu.

B. Metody založené na stanovení tržní hodnoty podniku

1. Běžná tržní cena akcie
Hodnota podniku = průměrná tržní cena 1 akcie • počet emitovaných akcií
2. Metoda tržního porovnání
je užíváno tzv. tržních faktorů, označovaných i jako multiplikátory, či násobitele
ukazatel P/E (price earning ratio) = vyjadřuje poměr tržní ceny akcie a čistého zisku připadajícího na 1 akcii
ukazatel EPS (earning per share) = zisk na jednu akcii
cash flow na jednu akcii
Hodnota podniku = zisk podniku • hodnota multiplikátoru
C. Metody založené na stanovení hodnoty majetku podniku (metody majetkové)
- hodnotu podniku lze určit hodnotou jeho majetku, který je zdrojem tvorby budoucích výnosů podniku.
1. Účetní hodnota majetku – odpovídá hodnotě vykazované v účetnictví.
2. Likvidační hodnota majetku – hodnota podniku v případě, že podnik zastaví svou činnost
3. Substanční hodnota majetku – představuje souhrn relativně samostatných ocenění jednotlivých složek majetku -představuje ocenění majetku reprodukčními pořizovacími cenami, které by měly odpovídat reálné hodnotě majetku v čase oceňování. (brutto a netto substanční hodnota)
Ocenění podniku substanční hodnotou opomíjí významnou složku podnikového nehmotného majetku - goodwill.
(přímý a nepřímý výpočet)

14.

Vnitropodnikové finanční řízení

1. Řízení po linii výkonů
- základním nástrojem je kalkulace (především nákladů)
- kalkulace podle zdrojů informací (předběžné a výsledné)
- členění nákladů podle druhu (provozní, finanční a mimořádné)
- členění nákladů kalkulační (přímé a nepřímé - režijní)
- členění nákladů ve vztahu k využití výrobní kapacity (fixní a variabilní (lineární, degresivní, progresivní))
Metody kalkulace nákladů:
A. Metody absorpční kalkulace
- vychází z druhového a kalkulačního členění
o prostá metoda kalkulace
o zakázková metoda kalkulace
výrobní režie celkem
 koeficient výrobní režie =
přímé mzdy celkem

13.

Stanovení hodnoty podniku
Metody oceňování jsou odvislé od důvodů, pro které je oceňování prováděno
(koupě a prodej podniku, zkoumání reálné bonity podniku při získávání kapitálu, fúze podniků, rozdělení podniku na menší
samostatné subjekty, transformace podniku na jinou právní formu, uvedení podniku na kapitálový trh)
Metody oceňování podniku
A. Metody založené na analýze předpokládaných výnosů podniku
hodnota určitého statku je určena očekávaným výnosem pro jeho držitele
1. Metody diskontovaných peněžních toků
jak definovat peněžní toky, jaká míra diskontování je přiměřená, na jak dlouhé období by měly být peněžní toky předpovídány
- volný peněžní tok, volné cash flow – udává, kolik peněžních prostředků mohou vlastnící a věřitelé z podniku odčerpat, aniž by byl narušen očekávaný vývoj podniku.
provozní hospodářský výsledek
– daně z příjmů
+ odpisy investičního majetku
+ tvorba dlouhodobých rezerv

brutto peněžní tok

– investice do investičního majetku
– zvýšení pracovního kapitálu

= volný peněžní tok
je třeba přepočítat, diskontovat na současnou hodnotu peněz

Volba časového horizontu –

Volba časového horizontu – předpokládá se, že firma bude existovat nekonečně dlouho
Diskontovaný peněžní tok = diskontovaný peněžní tok během explicitně prognózovaného období + diskontovaný peněžní tok po explicitně prognózovaném období
2. Metody kapitalizovaných zisků
analýza minulých výsledků za posledních 3-5 let. Minulé zisky se pro tento účel upravují o mimořádné vlivy.
- úpravu nákladů o mzdu majitelů podniku, v případě, že nebyla započtena do nákladů
- vyloučení z výpočtu zisku mimořádných výnosů a nákladů, které nejsou pravidelného charakteru
- zprůměrování výnosových a nákladových položek
- úprava odpisů tak, aby v maximální míře vystihovaly skutečné opotřebení
- měl by být vyloučen vliv tvorby rezerv
- měl by být vyloučen vliv metodických změn ve výpočtu hospodářského výsledku
Pro nově vypočtené hospodářské výsledky je třeba znovu vypočítat i daň z příjmu

Zůstatek je třeba udržet ve stanovených ...

Zůstatek je třeba udržet ve stanovených mezích a zasahovat pouze v případě, že zůstatek dosáhne horní nebo dolní meze. Pak firma musí nakoupit nebo prodat CP, aby se dostala opět do bodu návratu.
Hotovostní tok se nevrací na ½ vzdálenosti mezi oběma mezemi, ale do 1/3 od dolní hranice.
B. Řízení pracovního kapitálu - Globální postup
založen na rozhodování o pracovním (provozním) kapitálu. Pracovní kapitál rozlišujeme na hrubý a čistý. Hrubý označuje souhrn veškerých oběžných aktiv používaných v podniku.
A P A P

Stálá aktiva
Dlouhodobý kapitál
Čistý PK
Oběžná aktiva
Krátkodobý kapitál

Z pohledu manažerů představuje PK ...

Z pohledu manažerů představuje PK tu část oběžných aktiv, která jsou kryta dlouhodobými zdroji. Manažeři v PK vidí finanční polštář, o který lze teoreticky snížit hodnotu podniku, aniž by to ohrozilo podstatu podniku.

Pohled vlastníků je opačný - dlouhodobé finanční zdroje jsou obecně dražší než krátkodobé.
Čistý PK = dlouhodobé finanční zdroje celkem – stálá aktiva celkem
Kritickou mezí je stav, kdy PK je nulový.

Obratový cyklus peněz:
- doba obratu zásob = 360 / (tržby /průměrný stav zásob)
- (plus) doba obratu pohledávek = pohledávky / (tržby / 360)
- (mínus) doba odkladu plateb = průměrný stav závazků / průměrné denní nákupy

Potřebná výše PK celková potřeba pracovního kapitálu = délka obratového cyklu peněz •
jednodenní potřeba peněz
čím kratší je obratový cyklus peněz, tím méně PK podnik potřebuje.
Financování krátkodobých kapitálových potřeb

Obchodní úvěr
Směnka (vlastní (solosměnka) a cizí (trata))
možnost eskontu (diskont)
negociační úvěr - užíván v oblasti zahraničních vztahů


Článek podporuje:
zdravotní matrace, lamelové rošty, polštářky

Krátkodobé bankovní úvěry

peněžní úvěry
krátkodobá bankovní půjčka
revolvingový
lombardní úvěr
úvěr na zásoby
překlenovací úvěr
kontokorentní úvěr
závazkové úvěry
avalový úvěr (ručitelský)
akceptační úvěr
rambousní úvěr
Zvláštní formy financování
operativní leasing
factoring (skrytý a otevřený faktoring)

Baumolův model,

Baumolův model, peněžní prostředky jsou v podniku spotřebovávány rovnoměrně, jejich zásoba průběžně klesá.
Pokladní hotovost



Čas
Beranklův model, příjmy hotovosti jsou kontinuálním tokem, ze kterého je možno uhrazovat výdaje.
Pokladní hotovost



Čas
Miller-Orrův model, příjmy nejsou koncentrovány do jednoho období, ale jsou rozloženy do celé plánovací periody.
Horní mez
Denní hotov. zůstatek

Bod návratu

Dolní mez
Čas

A. Řízení oběžného majetku - Analytický postup

1. řízení zásob
- úsek odbytu se zpravidla snaží stav zásob maximalizovat, aby byla zajištěna flexibilní prodejní politika
- úsek finanční se snaží naopak o minimalizaci zásob, neboť zásoby váží značné množství finančních prostředků, které by bylo
možno výhodněji zúročit
Celkové náklady spojené s hospodařením se zásobami zahrnují:
pořizovací náklady, náklady na skladování a udržování zásob, náklady nedostatku zásob
celkové náklady
náklady pořizovací náklady


náklady na skladování a udržení zásob

počet dodávek
Za optimální výši je považovaná taková výše, která přináší minimální celkové náklady
vychází z toho, že vyskladňování probíhá rovnoměrně a zásoby jsou doplňovány v pravidelných intervalech:

Stav zásob

Objednané mn.


Pojistná zásoba
Čas

model EOQ

model EOQ (Economic order quantity) tj.ekonomická velikost jedné dodávky, která minim. roční náklady na skladování.
množstevní slevy x cenově zvýhodněný nákup, pojistná zásoba, průměrná denní spotřeba zásob, pojistná doba (T2)
metoda JIT (Just in time) tj. právě v čas, prioritním hlediskem je odvozování od poptávky po příslušných výrobcích
2. rozhodování podniku o pohledávkách
obchodní úvěr, způsob placení (placení při dodání, opožděné placení, placení předem, placení postupné)
problém, zda úvěr vůbec poskytnout a když ano, tak komu a za jakých podmínek
prodejní slevy (obchodní slevy, hotovostní slevy)
3. rozhodování podniku o peněžních prostředcích
zajištění platební schopnosti podniku, minim. nákladů na zajištění platební schopnosti, min. rizika spojeného s držbou peněz
a) věcné řízení
b) řízení na základě modelů peněžních prostředků využívá matematických modelů:

Interní zdroje

Zisk zisk běžného roku
- daně z příjmů
- povinný příděl do rezervního fondu
- příděly jiným fondům
- výplata dividend či podílů na zisku
- úhrada splátek bankovních úvěrů či obligací
- investice do obnovy a rozšíření dlouhodobého majetku

= nerozdělený zisk běžného roku
+ nerozdělený zisk minulých let

= nerozdělený zisk koncem roku
Dividendová politika
pasivní reziduální, stabilní, udržování stálé výše dividendového podílu, politika nízkých dividend během roku a mimořádné dividendy na konci roku.

Odpisy

Externí finanční zdroje
Střednědobé (1 - 4 roky) a dlouhodobé (4 – 10) bankovní úvěry
Obligace
Akcie (kmenové a prioritní)
Zvláštní formy financování
Finanční leasing Leasingový koeficient =  všech úhrad leasingové společnosti / pořizovací cena prostředku
Forfaiting – odkup dlouhodobých bankovně jištěných pohledávek podniku specializovanou forfaitingovou společností.
Projektové financování –váží se ke konkrétnímu investičnímu projektu, ne k hotovostním tokům firmy jako celku.
12.
Krátkodobé finanční rozhodování podniku
Souvisí s operativním rozhodováním o zajištění běžné provozní činnosti podniku v rámci 1 kalendářního roku
Finanční rozhodování pak zahrnuje: - rozhodování o velikosti a struktuře jednotlivých složek oběžného majetku
- rozhodování o způsobu financování krátkodobých potřeb podniku
Rozhodování o krátkodobém majetku
strukturu oběžného majetku tvoří: zásoby, pohledávky, peněžní prostředky včetně finančního majetku krátkodobé povahy
postup přeměny: peněžní prostředky  zásobování  materiál  výroba  hotové výrobky  prodej  (pohledávky)  inkaso pohledávek  peněžní prostředky

3. metoda vnitřní výnosové míry –

3. metoda vnitřní výnosové míry – hledá při jaké kalkulované úrokové míře je čistá současná hodnota rovna nule ČSH = 0
 Pn / (1 + i) n = K
4. metoda doby návratnosti – zjišťuje, během jakého časového období, se kumulované příjmy vyrovnají počáteční investici.
 Pn / (1 + i) n – K = 0
Návratnost je dána tím rokem životnosti, v němž je platí požadovaná rovnost. Metoda vůbec nepřihlíží k peněžním příjmům plynoucím po uplynutí doby návratnosti.
5. metoda indexu ziskovosti
index ziskovosti = [ Pn / (1 + i) n] / K
(1.metoda představuje rozdíl, tato podíl). Z toho vyplývá, že pokud je čistá současná hodnota posuzovaného investičního projektu kladným číslem, je index ziskovosti větší než 1 a investiční záměr je pro podnik přijatelný.
B. Metody statické–faktor času nezohledňují. Vycházejí z průměrných ročních údajů. (menší vypovídací schopnost, pomocné)
1. metoda průměrných nákladů – Využívána zejména pro srovnání záměrů, které používají rozdílné technické a technologické postupy, ale objem produkce je zhruba stejný.
CNr = Or + i . K + PNr

2. metoda průměrného zisku –

2. metoda průměrného zisku – založena na obdobném principu, akorát do výpočtu zahrnuje vedle nákladů i tržby - rozšíření metody průměrných nákladů.
3. metoda průměrné rentability – porovnání rentability stanovené jako poměr zisku k vloženému kapitálu pro jednotlivé varianty. Vybírá variantu s rentabilitou maximální.
Rk =  Z / K
4. metoda doby návratnosti – označovaná i jako metoda zpětného toku kapitálu určuje časové období, během kterého se kapitálový vklad vložený do pořízení vrátí zpět ve formě čistých příjmů
doba návratnosti v letech = kapitálové výdaje v Kč / průměrné roční cash flow v Kč
(kalkulovaná úroková míra by měla zohlednit: míru rizika investice, způsob financování a kapitálovou strukturu podniku)

Financování dlouhodobých kapitálových potřeb
Dlouhodobé finanční zdroje

Krátkodobé rozpočty –

Krátkodobé rozpočty – vztahují se ke krátkodobému finančnímu plánu.
- vnitropodnikové
- podnikové
Krátkodobý finanční plán má vazbu především na tzv. funkční rozpočty (výrobní, odbytové a finanční rozpočty)
rozpočty sestavované za pevně vymezené období nebo rozpočty klouzavé
Technika sestavení rozpočtů má 2 metody:
- metoda přírůstkového rozpočtu
- metoda rozpočtu vycházejícího od nuly
Finanční plánování a finanční controlling
soustava rozpočtů je dále využívána při finanční kontrole, která by měla být nedílnou součástí finančního řízení podniku.
Funkce controlingu
- získávání finančních zdrojů
- správa finančních zdrojů
- užití finančních zdrojů
fáze procesu řízení fáze plánování, fáze realizace, fáze kontroly
hlavní směry controllingu: strategický a operativní controlling

11.

Dlouhodobé finanční rozhodování podniku
Investice – peněžní výdaj, jehož přeměna na budoucí příjmy je očekávána během delšího časového období
Rozhodování o investicích Je založeno na komparaci možných variant investičních záměrů
Kapitálové výdaje
Očekávané peněžní příjmy
Roční peněžní tok = zisk po zdanění + odpisy (nejsou peněžním výdajem, proto se k zisku opět připočítávají)
Metody hodnocení efektivnosti investic
A. Metody dynamické– vycházejí ze zohlednění faktoru času.
1. metoda čisté současné hodnoty – rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných příjmů a předpokl. kapitálovými výdaji.
ČSH =  (Pn / (1 + i) n ) – K ČSH musí být alespoň rovna nule
2. metoda anuity – hledá průměrný roční přebytek zpětných toků finančních prostředků. Výhodný, když anuita = alespoň nule.
c = ČSH . k k = (1 + i)n / (1 + i)n – 1

Dlouhodobé finanční plánování

Výchozím bodem je odhad budoucích potřeb.
Finanční plán zahrnuje sestavení plánovaného Výkazu zisku a ztrát (zjednodušeným způsobem)
Výnosy
- náklady bez úroků
= zisk před zdaněním a úroky
- úroky
= zisk před zdaněním
- daň z příjmů
= zisk po zdanění
- dividend či podíly na zisku
= použitelný zisk
Výkaz peněžních toků
peněžní toky z provozní činnosti
peněžní toky z investiční činnosti
peněžní toky z finanční činnosti
Sestavit plánovou Rozvahu.

Krátkodobé finanční plánování

Plán peněžních příjmů a výdajů,
PS počáteční stav peněžních prostředků na začátku plánovacího období
+ plánované příjmy během plánovacího období
- plánované výdaje během plánovacího období
KS konečný stav peněžních prostředků na konci plánovaného období
výdaje (běžné výdaje, fixní výdaje, platby související s pořízením HIM (splátky úvěrů))
Kauzální vztahy mezi výnosově nákladovými, příjmově výdajovými a majetkově kapitálními účinky podnikové hospodářské činnosti
Soustava podnikových rozpočtů
Rozpočty se orientují na daleko větší podrobnosti a stanoví konkrétní plány v oblasti výnosů, nákladů, zisku, příjmů, výdajů Dlouhodobé rozpočty – navazují na strategické cíle podniku.
- rozpočet výdajů na vývoj a výzkum
- investiční rozpočet
- kapitálový rozpočet

E. Ukazatele tržní hodnoty firmy

1. poměr tržní ceny akcie k zisku
P /E = tržní cena akcie / zisk na 1 akcii
2. zisk na jednu akcii
EPS = zisk po zdanění / počet emitovaných akcií
3. cash flow na jednu akcii
cash flow na jednu akcii = provozní cash flow / počet emitovaných kmenových akcií
4. dividendový výplatní poměr
dividendový výplatní poměr = dividenda na 1 akcii / zisk po zdanění
5. účetní hodnoty akcie
účetní hodnota akcie = vlastní jmění – prioritní akcie / počet emitovaných kmenových akcií

Predikce finanční tísně
Bonitní modely, které vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd.
Kralickův quicktest – založen na rychlém posouzení základních oblastí finanční analýzy, tzv. finanční stability a výnosové situace podniku pomocí 4 ukazatelů (++,+-.-+,--).
Celkové hodnocení je průměrnou známkou ze všech uvedených ukazatelů, získanou prostým aritmetickým průměrem.

Tamariho model –

Tamariho model – využívá bodové hodnocení úrovně jednotlivých ukazatelů a bonitu podniku stanovuje na základě celkového součtu bodů. Hodnotí i postavení podniku v rámci příslušného oboru podnikání.
Argentiho model –celkový počet bodů přidělených podniku je odvozen od subjektivního hodnocení.Celkový možný počet bodů je 100, (odděleně je hodnocena oblast managementu a účetnictví, oblast chyb ve finančním hospodaření a oblast související s trhem. Body vyjadřují negativní hodnocení, neboť jsou vyjádřením nedostatků.
Bankrotní modely – vycházejí z toho, že finanční problémy je možno rozeznat podle určitých příznaků před tím, než se skutečné problémy plně projeví. Modely jsou dvojího druhu:
jednorozměrné – snaží se najít jednoduchou charakteristiku, která by dokázala rozlišit podniky, které se v určité době dostanou do finančních problémů (Beaver). Ukazatele: ROE, zadluženost (CZ/CA), běžná likvidita (OA/KZ), podíl pracovního kapitálu z celkových aktiv (p.k./CA), cash flow/cizí zdroje. Důvodem bývá platební neschopnost nebo předlužení podniku.
vícerozměrné – konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazeny určité váhy. Výsledek je sumarizován do jednoho čísla. Altmanův Z-score model.

10.

Finanční plánování v podniku, úloha a místo ve finančním řízení
Plánování v tržních ekonomikách patří k základním funkcím řízení. Je to rozhodovací proces, jehož podstatou je výběr optimálních možností budoucích aktivit rámci celého podniku i jeho jednotlivých částí.
Finanční plánování
Přínos v oblasti platební schopnosti, v oblasti likvidity a v oblasti rentability
Výsledkem procesu finančního plánování je finanční plán.
Finanční plán - základní funkce
Zdrojem finančního plánu jsou informace z dílčích podnikových plánů i další zdroje interní a externí podoby
(personální, zásobování, výroby, odbytu, technického rozvoje, nákladů a výnosů, investic, splátek úvěrů)
Základní prvky finančního plánu:
- odhad budoucího odbytu výrobků a s tím spojeného předpokládaného objemu tržeb
- požadavky na majetek
- potřeba finančních zdrojů

4. obrat zásob

obrat zásob = tržby / zásoby
doba obratu zásob = 365 / obrat zásob
5. obrat pohledávek
obrat pohledávek = tržby / průměrný stav pohledávek
doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek nebo také


D. Ukazatele rentability (ukazatelé výnosnosti)
1. rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA nebo ROI)
ROA = ZUD / CA = [Z + U (1 - d)] / CA
2. rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
ROE = Z / VJ
3. rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu
ROCE = [Z + U (1 – d)] / (DZ + VJ)
4. finanční rentabilita vloženého kapitálu = cash flow / celkový vložený kapitál
5. finanční rentabilita vlastního kapitálu = cash flow / vlastní jmění
Cash flow = zisk po zdanění + odpisy + změna dlouhodobých rezerv

Faktory ovlivňující vývoj rentability:

vývoj sazeb daně z příjmů, úrokových sazeb z úvěrů, zadluženosti podniku, objemu tržeb, cen výrobků a služeb, nákladů

Pyramidový rozklad rentability. Du Pont diagram
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA)
ROA = Z + U (1 – d) / CA

ZUD ZUD CA N SA OA
ROA = = : = 1 – : +
CA T T T T T

ZUD / T vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, kolik dokáže podnik vyprodukovat na 1 Kč tržeb.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

Z Z CA CA
ROE = = : .
VJ T T VJ

Z / T = Z /ZD . ZD / ZUD . ZUD / T
CA / T = SA / T + OA / T (doba obratu SA a OA)
CA / VJ = CZ / OA . OA / KZ . KZ / DCZ . DCZ / VJ + 1

CA / VJ = multiplikátor jmění nebo-li finanční páka
Ziskový účinek finanční páky = zisk před zdaněním / zisk před zdaněním a úroky . CA / VJ = ROE / ROA

Základní oblasti finanční analýzy:

finanční pozice podniku se posuzuje dle: analýzy finanční stability, výnosnosti a kapitálového potenciálu podniku

Soustavy ukazatelů pro analýzu finanční situace podniku

A. Ukazatele zadluženosti
1. základní ukazatel zadluženosti (ukazatel věřitelského rizika)
zadluženost = celkové závazky / aktiva celkem . 100
2. míra samofinancování
Míra samofinancování = vlastní jmění / celková aktiva
Převrácená hodnota míry samofinancování se nazývá finanční páka
Finanční páka = aktiva celkem / vlastní jmění
3. dluh na vlastní jmění
dluh na vlastní jmění = celkové závazky / vlastní jmění
Převrácená hodnota se nazývá míra finanční samostatnosti
4. hodnocení zadluženosti
ukazatel = cash-flow z provozní činnosti / celkové závazky
5. úrokové krytí
úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky / celkové úroky
6. krytí fixních poplatků
krytí fixních poplatků = (zisk před zdaněním a úroky +  leas. splátek) / úroky +  leas. splátek

B. Ukazatele platební schopnosti

Solventnost, Likvidita, Likvidnost
1. běžná likvidita (celková likvidita)
běžná likvidita = zisk před zdaněním a úroky / celkové úroky
2. pohotová likvidita
pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky
3. hotovostní likvidita (peněžní likvidita)
hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky
4. cash flow likvidita
cash flow likvidita = cash flow / krátkodobé závazky
5. ukazatel oddlužení
Ukazatel oddlužení = cash flow / cizí kapitál
C. Ukazatele aktivity
1. obrat celkových aktiv
obrat celkových aktiv = tržby / aktiva celkem
2. obrat hmotného investičního majetku
obrat hmotného investičního majetku = tržby / HIM v zůstatkových cenách
3. obrat oběžných aktiv
obrat oběžných aktiv = tržby / oběžná aktiva

9.

Finanční analýza v podniku, úloha a místo ve finančním řízení
Finanční řízení se opírá o výsledky finančních analýz
Úkolem finanční analýzy je globální posouzení finanční pozice podniku
Hlavní úkoly finanční analýzy:
- verifikace dosažených výsledků, kvantifikace příčin
- hledání rezerv v provozní i investiční činnosti
- východisko pro sestavení kvalitních krátko i dlouhodobých plánů, které jsou podkladem pro rozhodování v budoucnu
- nástroj kontroly
Uživatelé finanční analýzy
externí finanční analýza: obchodní partneři, banky a jiní věřitelé, držitelé dluhopisů, investoři, burzovní makléři, konkurenční firmy, státní orgány, další zájemci
interní finanční analýza majitelé firmy, manažeři, zaměstnanci
Základní metodické nástroje finanční analýzy
Ukazatele užívané ve finanční analýze
ukazatele absolutní, ukazatele rozdílové, ukazatele poměrové, ukazatele pružnosti

Typy finančního rozhodování

vychází ze dvou hlavních zásad: zásada zhodnocení, zásada hospodárnosti
Základní kroky tvoří:
1. Vznik, odhalování a formulace problému
2. Rozbor informací a podkladů
3. Stanovení alternativ řešení problému
4. Stanovení kritérií pro výběr optimální varianty
5. Hodnocení alternativ řešení podle stanovených kritérií
6. Posouzení nepřímých důsledků jednotlivých alternativ řešení
7. Zvážení rizika jednotlivých variant řešení
8. Výběr optimální varianty
Časová hodnota peněz ve finančním rozhodování.
výše výnosu je odvislá od doby vázání a dosahované míry výnosu
jednoduché a složené úročení
H = I . (1+i)n BH – budoucí hodnota investované částky, I – investovaná částka, i – dosahovaná míra výnosu,
míra inflace ii = (IR – IR-1) / IR-1
reálná úroková míra, což je nominální upravená o inflaci: ir = ((1 + in)/(1 + ii)) - 1
míra zdanění úrokového výnosu reálná: ird = ir . (1 – d)

Podnikatelské riziko ve finančním rozhodování.

Nejistota a Riziko
Výnosnost: očekávaná a požadovaná výnosnost
požadovaná výnosnost = bezriziková výnosnost + riziková prémie
Pravděpodobnost a Intenzita rizika
Směrodatná odchylka: σ = √ Σ (Pj - P)2 . pj / Σ pj
Pro komparaci rizikovosti alternativ s podstatně odlišnou výnosností je využíván variační koeficient
Ochrana proti riziku: ofenzivní a defenzivní přístup k riziku

Finanční politika podniku
Daňová politika podniku
volba způsobu odepisování (rovnoměrné, zrychlené)
volba způsobu oceňování zásob (metoda průměrných skladovacích cen, FIFO, LIFO)
tvorba zákonných rezerv
Dluhová politika podniku (vlastní zdroje, cizí zdroje)
Likvidní politika podniku
dlouhodobá likvidita
krátkodobá likvidita
celkové riziko
Úvěrová politika podniku
Dividendová politika podniku
zvyšování dividend přispívá k růstu hodnoty firmy.
za určitých předpokladů nemůže dividendová politika tržní hodnotu firmy ovlivnit
růst dividend vede k poklesu tržní hodnoty firmy

Metodické přístupy ke stanovení cen

Nákladová koncepce ceny (stanovení ceny přirážkou)
Odhad poptávky po výrobku
prostředník (VO, MO), mínění potenciálních zákazníků, vyzkoušení prodeje, cena srovnatelných konk. výrobků
Ceny založené pouze na vztahu k trhu
stejná cena, cena nad, cena pod
Cenová politika podniku
1. Cíle, které podnik sleduje stanovením ceny
dlouhodobá stabilizace cen
reakce na ceny konkurence
udržení nebo zlepšení podílu na trhu (taktika pronikavého oceňování, lízání smetany)
maximalizace zisku
2. Územní cenová politika
prodávající neplatí žádné dopravní N
zahrnout část dopravného do ceny výrobku
celé dopravné zahrnuto v ceně výrobku
oblastní cenová politika
systém základního bodu

3. Systém srážek a slev v cenové politice podniku

obchodní srážky (rabaty
sezónní srážky
slevy na propagaci
srážky na množství (množstevní rabat)
srážky při hotovém placení
kupóny
Oceňování v regulovaných odvětvích národního hospodářství
1) Regulace cen: úředně stanovené ceny, věcné usměrnění cen, časové usměrnění cen, cenové moratorium
2) Cenová evidence a cenové informace
3) Cenová kontrola



8.
Finanční rozhodování
Hlavní cíl podniku směřuje k schopnosti podniku udržet se na trhu, stabilizovat své postavení, dosáhnout prosperity a tím postupně zvyšovat hodnotu své firmy.

Jednoduché manažerské modely

Cílem firmy kontrolované manažery je maximalizace užitku manažerů. Užitek je pro manažera dán jeho postavením ve firmě. a) Williamsonům model
Proměnnými manažerské funkce užitku jsou zde zisk a vedlejší výhody a příjmy manažerů
Dosažený zisk = zisk vykazovaný + vedlejší příjmy a výhody manažerů
b) Baumolův model firmy maximalizující obrat
Cílem manažerů je maximalizace obratu firmy, tedy funkce TR = P * Q

Behavioristické teorie
V cílové funkci firmy je nahrazena maximalizace určité proměnné její „uspokojivou“ výší.

Model zaměstnanecké firmy
V zaměstnaneckých firmách přebírají podnikatelskou funkci všichni zaměstnanci. Rovněž zisk se rozděluje mezi všechny pracovníky. Cílem zaměstnanecké firmy je maximalizace důchodu zaměstnance.

Marriův dlouhodobý manažerský model

7.

Poptávka na trhu s výrobky
Techniky odhadu a analýza poptávky
průzkum a experimentální metody a regresní techniky
Faktory ovlivňující tržní poptávku
výše příjmů, velikost trhu, existence substitutů a komplementů, cena daného statku, reklama, móda, roční období,
politická situace, zvyk, tradice
Predikce tržní poptávky
průzkum a analýza časových řad

Podnik a jeho chování v různých tržních strukturách
Chování podniku v podmínkách dokonalé konkurence
rovnováha: p = MC
Chování monopolního podniku
volí cenu (trh stanoví množství) nebo volí množství (trh stanoví cenu)
maximalizace zisku: MR = MC
Neefektivnost monopolu, Umrtvená ztráta monopolu, Přirozený monopol
Předpoklady vzniku monopolu: minimální efektivní rozsah, historické důvody, kartel

Monopolní chování cenová diskriminace =

Monopolní chování cenová diskriminace = prodej jednotlivých jednotek produkce za různé ceny I., II. a III. stupně
Chování podniku v podmínkách monopolistické konkurence
konečný počet firem, jejichž výrobky jsou spotřebiteli považovány za blízké substituty
AC je tečnou poptávky, p  MC
Chování podniku v různých formách oligopolního prostředí
Stackelbergův model množstevního vůdcovství
Cenové vůdcovství
Cournotův model simultánního stanovení množství
Bertrandův model simultánního stanovení ceny
Nekalá kooperace (koluze)
Cenová politika podniku
Determinace cenové tvorby v závislosti na tržní struktuře
Nabídka a poptávka jako faktory ovlivňující tvorbu cen
cenová elasticita, důchodová elasticita

6.

Cíle podniku
maximalizace zisku, ukazatele rentability, maximalizace tržní ceny akcií, maximalizace hodnoty podniku
Zisk = rozdíl mezi příjmy a náklady
do nákladů se musí zahrnout všechny náklady (např. cena práce ve vlastní firmě, cena pronájmu půdy)  náklady ušlé
příležitosti
účetní zisk, ekonomický zisk
fixní faktory, kvazifixní faktory, variabilní faktory
maximálního zisku je dosaženo tehdy, když se marginální tržby rovnají marginálním nákladům
přístupy k zisku: kompenzační a funkcionální teorie zisk jako platba podnikateli za jeho aktivitu a podstoupené riziko
monopolní teorie zisk jako výsledek výhody, výsadního postavení
technologické a inovační teorie zisk jako výsledek technických a technol. zlepšení a inovační aktivity
dělení z hlediska času:

Krátkodobá maximalizace zisku


izozisková čára – všechny kombinace vstupů a výstupů, které přináší konstantní úroveň zisku

Dlouhodobá maximalizace zisku

firma může libovolně měnit množství všech výrobních vstupů
z dlouhodobého pohledu je jedinou rozumnou úrovní zisku pro firmu v konkurenčním prostředí, jeho nulová úroveň
Obecná východiska určení výstupu při němž firma maximalizuje zisk
Ekonomický zisk je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými náklady = TR - TC
„zlaté pravidlo maximalizace zisku“: MR = MC

Alternativní cíle firmy
Maximalizace současné hodnoty očekávaných zisků
Dosažení uspokojivé výše zisku
Podíl na trhu
Snaha o dlouhodobé přežití
Růst a expanze firmy

Manažerské teorie firmy

Zdůrazňují oddělení vlastnictví a řízení (akcionáři x manažeři). Obě skupiny přitom sledují své vlastní zájmy, které mohou být konfliktní.

4) družstva

4) družstva
5) státní podniky
6) ostatní

společenská smlouva – více společníků: v.o.s., k.s., s.r.o.
zakladatelská smlouva – více společníků u a.s., zakladatelská listina – jeden společník u a.s.

Zakládání
zákaz konkurence
společník nebo člen orgánu společnosti se nemůže současně podílet na těch formách podnikání, kde ručí neomezeně a
v těch případech, kdy se jedná o shodu předmětu podnikatelské činnosti
živnost
soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku …
překážky provozování živnosti: FO nebo PO, na jejichž majetek byl vyhlášen konkurs, soudní zákaz činnosti
osoby vyloučené z podnikání: soudci, vojáci z povolání, příslušníci ozbrojených sborů, zaměstnanci státní správy …
živnost udělována na finální produkt (živnost průmyslovým způsobem), tj. na soubor činností spojených se zhotovením
určitého produktu

dělení živností

dle odborné způsobilosti podnikatelů: ohlašovací, vázané, volné, koncesované
dle předmětu podnikání: obchodní, výrobní, služby
Náležitosti ohlášení FO
Náležitosti ohlášení PO
Postup založení obchodních společností
- společenská smlouva, základní jmění, žádost o výpis z rejstříku trestů, žádost na živnostenský úřad
- žádost registrace v obchodním rejstříku, u a.s. zakladatelská smlouva
Zakladatelský rozpočet

Formy integrace podniku
Sdružování
Koncentrace a kooperace
Koncentrace
Formy spojování podniků: převzetí (akvizice), fúze (splynutí), amalgamace, holding, Joint Venture, neformální sdružení
Korporace, Trust, Kartel, Koncern, Holding, Konsorcium
Fúze a akvizice

5.

Podnik - kombinace výrobních faktorů s jejichž pomocí vlastníci podniku chtějí dosáhnout konkrétních cílů
objekt právních vztahů – soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání
Podnikatel PO a FO zapsaná v Obchodním rejstříku, PO a FO na základě živnostenského nebo jiného podnik. oprávnění,
FO provozující zemědělskou činnost v evidenci obce, zahraniční osoby splňující podmínky v Obchodním zákoníku
Funkce podniku
výrobně (provozně) ekonomická funkce, vědecko-technickou a investorskou funkcí, organizační funkce, řídící funkce,
finančně ekonomické funkce, sociální funkce, politická funkce, vzdělávací a kulturní funkce,bezpečnostní funkce
Podnikání
uspokojování lidských potřeb různými formami – výroba + služby, základním cílem jsou při tom co nejvyšší zisky
Podnikové formy
volba podle kritérií:
1) Způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko) omezené, neomezené
2) Oprávnění k řízení zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnost spolurozhodování ...
3) Počet zakladatelů
4) Nároky na počáteční kapitál

5) Administrativní náročnost založení ...

5) Administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku
6) Účast na zisku (ztrátě)
7) Finanční možnosti
8) Daňové zatížení přímé daně (z příjmů, z nemovitostí, z převodu nemovitostí), nepřímé daně (DPH, spotřební, silniční)
9) Zveřejňovací povinnost - platí pro všechny a.s.
- ostatní společnosti musí splnit jednu z těchto podmínek:
o výše jejich čistého obratu (tj. výnosy snížené o DPH) přesáhla 40 mil. Kč
o výše jejich čistého obchodního jmění činila více než 20 mil. Kč

Právní formy podnikání
1) samostatný podnikatel (FO – fyzická osoba)
2) osobní obchodní společnost: a) veřejná obchodní společnost (v.o.s.)
b) komanditní společnost (k.s.)
3) kapitálová obchodní společnosti: a) společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
b) akciová společnost (a.s.)

2) aktivity –

2) aktivity – jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy
obrat zásob = tržby / průměrná zásoba
obrat stálých aktiv = tržby / stálá aktiva v zůstatkových cenách
obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva
3) zadluženosti – rozsah, v němž podnik používá k financování dluh
zadluženost = celkový dluh / celková aktiva
4) výnosnosti – měří výsledek podnikového snažení (vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na zisk podniku)
rentabilita tržeb = čistý zisk pro akcionáře / tržby
5) tržní hodnoty – jak trh hodnotí minulou činnost podniku a jeho budoucí výhled
P/E = cena akcie / čistý zisk na 1 akcii
EPS (čistý zisk na akcii) = čistý zisk / počet splacených akcií

Využití CF ve financování
a) - posouzení struktury kapitálu, finančních výsledků, platební situace
b) - řízení platební situace podniku

4.

Obrat peněžních prostředků
Cash flow
příjmy výdaje
- prodej za hotové - platby za faktury
- inkaso pohledávek - výplaty mezd a platů
- půjčky, úvěry - nákup strojů
- vklady majitelů v hotovosti - odvody daní
- splátky půjček a úvěrů
- výplata dividend

hospodářský výsledek: rozdíl výnosů a nákladů
cash flow: rozdíl příjmů a výdajů

Agregát M1 – hotovost a depozita na požádanou – sledují se v cash flow
Likvidita – schopnost podniku dostát svým závazkům:
o celková – všechna oběžná aktiva / krátkodobé závazky (včetně úvěrů)
o běžná – peněžní prostředky a pohledávky / krátkodobá pasíva (závazky)
o okamžitá – peněžní prostředky / krátkodobé závazky

Mobilita – schopnost přeměnit aktiva podniku na peněžní prostředky

Δ M = M1 – M0
1. cash flow z provozní činnosti
2. cash flow z investiční činnosti
3. cash flow z finanční činnosti

analýza provozního (pracovního) kapitálu
- pracovní kapitál:
o hrubý: veškerá oběžná aktiva používaná v podniku
o čistý: - oběžná aktiva - krátkodobé závazky
- dlouhodobě vázané kapitálové zdroje v oběžném majetku podniku (= trvale se obracející zásoby)
- snížení pracovního kapitálu:
o snížit dobu obratu zásob DOZ = průměrná zásoba / (tržby / 360)
o snížit dobu obratu pohledávek (doba inkasa) DI = pohledávky / (tržby / 360)
o zvýšit dobu odkladu plateb DOP = dluhy dodavatelům / (tržby / 360)

Metody sestavení výkazu cash flow

1. přímá metoda
Východiskem pro výkaz cash flow v přímé podobě je počáteční rozvaha k 1.1., z níž je osamostatněna položka peněžních prostředků a po celý rok sledovány příjmy a výdaje a k 31.12. je vypočten konečný stav peněžních prostředků
2. nepřímá metoda
Nepřímá metoda sestavování výkazu cash flow respektuje to, že není možné efektivně sledovat v podniku příjmy a výdaje a proto hledá způsob, jak transformovat náklady a výnosy na výdaje a příjmy.
a) výkaz cash flow vycházející z výnosů a nákladů
b) výkaz cash flow vycházející ze zisku


Finanční analýza
- prameny údajů: rozvaha, výsledovka, výkaz o cash flow, údaje z účetnictví a statistiky
- ukazatele:
1) likvidity – schopnost podniku vyrovnat své závazky
běžná = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
rychlá = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky

Rentabilita hospodářské činnosti podniku

- absolutním ukazatelem, tj. masou vytvořeného zisku
- relativními (poměrnými) ukazateli a to
kapitálovou mírou rentability (RK) nákladovou mírou rentability (RN)
Z Z Z
RK = RK = RN =
K VK N


výnosovou mírou rentability (RV) nebo rentabilitou tržeb (RT)
Z Z
RV = RT =
V T Z
doplňující ukazatel rentability - rentabilita faktoru (RX) RX =
X

Analýza vývoje finančního výsledku hospodářské činnosti podniku

1. Faktory technicko-ekonomického charakteru
2. Faktory cenové a finanční povahy
pyramidální rozklad zisku
Rozdělování finančního výsledku podniku
Vlivy finanční soustavy státu: daně ze zisku, daně placené z nákladů, daně a odvody vztažené k výnosům, dotace

Rozdělení hospodářského výsledku

Dividendová politika
Formy: řádné hotovostní dividendy, řádné a dodatečné, speciální dividenda, likvidační dividenda, akciové dividend, jiné nehotovostní

Dividendová politika - pravá strana (konzervativní), levá strana (radikálové), centristi

Výnosové souvislosti finančního ...

Výnosové souvislosti finančního výsledku změna cen a změna objemu výkonů
Nákladové souvislosti finančního výsledku změna cen a změna objemu
Členění nákladů
Druhové náklady (spotřeba materiálu, spotřeba energie a služeb, odpisy, mzdové náklady, finanční a ostatní náklady)
Účelové členění nákladů
podle útvarů - hospodářská střediska, podle výkonů (= kalkulační třídění) přímé (=jednicové) nepřímé (=režijní)
Dle místa jejich vzniku: externí náklady (prvotní), interní náklady (druhotné)
Podle závislosti na objemu výkonů: fixní náklady, variabilní náklady (proporcionálních, degresívních, progresivních)
Evidence nákladů dělení účetnictví: finanční, nákladové, manažerské
Manažerské pojetí nákladů
ekonomické (skutečné) náklady explicitní, implicitní
při rozhodování bere manažer v úvahu přírůstkové náklady, utopené náklady
rozlišuje se krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady

Kalkulační třídění nákladů:

přímé náklady
nepřímé náklady: režijní náklady ( výrobní režie, správní režie, odbytová režie) náklady pomocných činností
Kalkulace nákladů
kalkulační vzorec
1. Přímé materiálové náklady prvotní, druhotné
2. Přímé mzdové náklady
3. Ostatní přímé náklady
4. Nepřímé náklady

Zásada poměrnosti, příčinné závislosti.
jediný druh výrobku: prostá dělící,zakázková
sdružené výroby: metoda rozčítací, odečítací metoda

Druhy kalkulací
Z hlediska doby sestavování: předběžné kalkulace, výsledné kalkulace
Z hlediska úplnosti nákladů: kalkulace celkových nákladů, kalkulace neúplných nákladů

Cizí zdroje (cizí kapitál)

Krátkodobé cizí zdroje
Krátkodobé bankovní úvěry
Dlouhodobé cizí zdroje
dlouhodobých závazků
dlouhodobých bankovních úvěrů
Rezervy - zákonné a ostatní
Ostatní pasíva - ukazatelem kapitálové rentability (RK) .
Z
RK = * 100
K

Struktura finanční základny
velikost podnikového kapitálu ovlivňuje: - velikost podniku, mechanizace, automatizace a robotizace, rychlost obratu kapitálu, organizace odbytu
Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem sektoru (odvětví), struktuře majetku, rozvinutosti kapitálového a peněžního trhu, finanční situaci podniku, subjektivních postojích

Majetek podniku

Struktura majetku
majetek podniku = souhrn všech věcí, peněz, … vyjadřuje co podnik vlastní a komu to patří
Z věcného hlediska aktiva v peněžní formě, aktiva hmotná, aktiva v podobě práv
Z hlediska vázanosti v hospodářské činnosti aktiva krátkodobá, aktiva dlouhodobá
Oceňování různých složek majetku
- pořizovací cenu, náklady vynaložené na pořízení, reprodukční pořizovací cena
A. Pohledávky za upsané vlastní jmění
B. Fixní majetek (stálá aktiva)
a. Hmotný investiční majetek (HIM) majetek neodepisovaný a odepisovaný
b. Nehmotný investiční majetek (NIM)
c. Finanční investice (FI) cenné papíry, finanční účasti, dlouhodobé půjčky, určité druhy majetku
C. Oběžný majetek
a. Zásoby - průměrnými skladovacími cenami, metodou FIFO, metodou LIFO
b. Pohledávky
c. Krátkodobý finanční majetek
D. Ostatní aktiva
Ocenění firmy jako celku metody účetní, metody výnosové, metody burzovních ocenění

Koloběh a obrat kapitálu

O0
rychlost obratu: r0 =
K
1
doba obratu: d0 = * T
r0

Objem obratu lze vyjádřit: celkovými ročními výnosy (tržbami), tj. výstupy nebo celkovými náklady, tj. vstupy
V N
r0 = a r0 =
K K
Přínosy zrychlování obratu kapitálu a hlavní způsoby zrychlování obratu kapitálu
3.
Finanční výsledek činnosti podniku
Z = V – N, výnosy, náklady (explicitní, implicitní), hrubý zisk, hrubá marže (tzv. hrubé rozpětí)
hrubý zis
Metody zjišťování finančního výsledku podniku
Realizační princip (syntetická metoda)
Hrubý obrat (analytická metoda)
Současná úprava zjišťování celopodnikového finančního výsledku horizontálně, vertikálně

Růst objemu výkonů

- extenzívní – růst vkladů (stagnace: p, e, h, s, růst: T, K, L, N)
- intenzivní – růst produktivity (růst: p, e, h, s, stagnace: T, K, L, N)

Vybavenost práce kapitálem v = K / T

Růst produktivity za neměnných cen vstupů a výstupů – typy růstu výkonů:
- růst kapitálově úsporný
- růst kapitálově neutrální
- růst kapitálově náročný
- dosahování technicko-ekonomické efektivnosti

Finanční systém podniku
Rozvaha umožňuje:
- statický pohled:
- dynamický pohled:
- dělení ukazatelů:
1) - absolutní
- relativní
2) - okamžikové (stavu, stock)
- intervalové (toku, flow)

Majetek (aktiva)

Majetek (aktiva) Finanční základna (finanční zdroje) (pasíva)
Pohledávky za upsané vlastní jmění Vlastní jmění (vlastní zdroje)
Základní jmění
Kapitálové fondy
Fondy ze zisku
Nerozdělený zisk minulých let
Zisk běžného období
Fixní majetek (stálá aktiva)
Hmotný investiční majetek
Nehmotný investiční majetek
Finanční investice
Oběžný majetek
Zásoby (materiál, výrobky, zboží, …)
Pohledávky
Peníze, účty v bankách
Krátkodobé cenné papíry Cizí zdroje
Krátkodobé závazky
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé bankovní úvěry
Dlouhodobé bankovní úvěry
Rezervy
Ostatní aktiva Ostatní pasíva

a) Koloběh kapitálu podniku

a) Koloběh kapitálu podniku
b) Obrat kapitálu podniku
1) Rychlost obratu kapitálu

2) Doba obratu kapitálu

Technicko-ekonomická efektivnost


2.
Finanční základna podniku

Vlastní jmění (vlastní kapitál)
Základní jmění (základní kapitál)
typy akcií, hodnota akcií, zvýšení základního jmění, snižování základního jmění

Kapitálové fondy
emisní ážio
příplatek
ostatní kapitálové fondy
Fondy ze zisku
rezervní fond
statutární fondy
ostatní fondy.
nerozdělený zisk

1.

Systémové pojetí podniku:
1. Technicko-technologický systém
2. Systém řízení
3. Organizační systém
4. Ekonomický systém
- subsystém technicko-ekonomický
- subsystém finanční

Ekonomický systém podniku
Výstupy - výkony podniku
- výnosy podniku
Vstupy
produktivita převrácené hodnoty produktivity
produktivita práce p = Q / T pracnost
produktivita materiálních vkladů e = Q / K kapitálová náročnost (materiální - HIM, investiční - NIM)
produktivita přírodních zdrojů h = Q / L (u = Q / Z )
produktivita celkových vkladů s = Q / N souhrnná pracovní a materiálová náročnost (haléřový ukazatel)

Do 15 dnů, kdy je o tomto návrhu dlužník ...

Do 15 dnů, kdy je o tomto návrhu dlužník oficiálně uvědoměn, může podat žádost o povolení tzv. ochranné lhůty. Ta trvá tři měsíce a během ní nelze prohlásit konkurz a věřitelé nemohou vymáhat své pohledávky (vyjma mezd a daní). Lhůtu lze prodloužit o maximálně tři měsíce a rozhoduje o ní soud.
V případě, že se soud usnese na prohlášení konkurzu, přechází veškeré oprávnění nakládat s majetkem konkurzní podstaty na soudem jmenovaného zástupce. Konkurzní podstatou se myslí veškerý majetek dlužníka, který podléhá konkurzu. Po skončení všech zákonem stanovených opatření soud provede koneční uspokojení všech přihlášených pohledávek a to v následujícím pořadí:
1. pohledávky za podstatou – především výdaje soudu na udržování a správu podstaty, daně, poplatky, pojistné na zdravotním a sociálním pojištění, nároky věřitelů ze smluv uzavřených správcem atd.
2. pracovní nároky – hlavně mzdové nároky zaměstnanců, ale i odstupné, cestovné apod.
3. pohledávky první třídy – další nároky zaměstnanců dlužníka ne starší než tři roky (penzijní připojištění se státním příspěvkem, pohledávky na výživné)
4. pohledávky druhé třídy – daně, poplatky, cla, pojistné na zdravotní a sociální pojištění ap. Ne starší než tři roky
5. pohledávky třetí třídy – ostatní pohledávky

V případě, že majetek podniku nestačí, budou pohledávky v poslední skupině, která ještě nebyla vypořádána, uspokojeny poměrně.Jestliže majitelé podniku ručili za jeho činnost osobně a neomezeně, potom musí k uspokojení těchto pohledávek použít i svůj osobní majetek. Zdráhají-li se tak učinit, může soud prohlásit konkurz i na jejich osobní majetek.
Dlužník může rovněž podat soudu návrh na vyrovnávací řízení. V případě, že byl konkurz již prohlášen, může mít toto řízení pouze podobu vyrovnání nuceného, k jeho vyhlášení je potřeba souhlasu většiny věřitelů. Spočívá v tom, že dlužníkovi je ponecháno právo nakládat s vlastním majetkem a uspokojovat na základě daných pravidel jednotlivé závazky

V praxi jde především o případy na základě ...

V praxi jde především o případy na základě přeměny podniku (v jinou právní formu podnikání) rozdělení, sloučení či splynutí. Při rozdělení ručí každý z nově vzniklých podniků až do výše čistých obchodních jmění. K zániku podniku bez jeho likvidace dochází i v případě podniku jednotlivce, neboť jeho majitel ručí osobně a neomezeně a zánikem se nezbavuje svých závazků za jeho činnost.

Zánik podniku na základě jeho likvidace – probíhá obvykle následujícím způsobem:
- v případě dobrovolného rozhodnutí je jmenována osoba likvidátora a dosavadní statutární orgány musí podat návrh na zapsání obou skutečností do OR (obchodní rejstřík) a zveřejnit jej v obchodním věstníku. K zahájení procesu likvidace může dojít i na základě rozhodnutí soudu, např. Z důvodu nečinnosti společnosti, zrušení jejího oprávnění k podnikání, poklesu hodnoty ZJ pod hranici danou zákonem ap.
- Bezprostřední povinností likvidátora je sestavení mimořádné účetní závěrky, provedení inventarizace majetku a podání mimořádného daňového přiznání. To vše do konce následujícího měsíce po vstupu do likvidace.Dále je povinen uvědomit všechny známé věřitele a sestavit likvidační plán

- Cíl likvidace spočívá v konečném zániku ...

- Cíl likvidace spočívá v konečném zániku likvidované společnosti, likvidátor tedy nemá právo uměle prodlužovat existenci podniku, byť by byl schopen dosáhnout i její prosperity. Na druhou stranu však musí provádět veškeré úkony tak, aby dosáhl co nejvyšší hodnoty konečného likvidačního zůstatku. Nejprve dokončuje běžné činnosti (zastavení výrobní linky, rozvázání pracovních poměrů, ukončení pronájmů a následně provádí likvidaci podniku jeho zpeněžením a vypořádáním pohledávek vůči podniku. V případě, že v kterémkoliv okamžiku zjistí, že nebude možné splnit všechny závazky podniku, je povinen zastavit proces likvidace a podat žádost o prohlášení konkursu.
- Po uspokojení všech pohledávek je možné ukončit proces likvidace. Za tímto účelem likvidátor provede inventarizaci majetku, sestaví konečnou účetní závěrku a podá poslední daňové přiznání. Konečnou zprávu včetně návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku předloží hromadě (valné). Schválením této zprávy je proces likvidace ukončen. Sama společnost potom zaniká výmazem z OR do 30 dnů od skončení likvidace.

Nachází-li se podnik v úpadku, tzn. že má více věřitelů a není po delší dobu schopen plnit své splatné závazky či hodnota jeho majetku není vyšší než hodnota jeho splatných závazků, zahájí příslušný soud na žádost věřitelů konkurzní řízení. Žádost o prohlášení konkurzu může podat také sám dlužník a v případě probíhající likvidace je to povinen učinit likvidátor.

Součástí sanačních opatření mohou být ...

Součástí sanačních opatření mohou být rovněž úvěry od banky, která však jejich poskytnutí spojuje s velice přísnými podmínkami (neustálá kontrola, právo zasahovat do řízení podniku) a s vysokým úročením. Lhůty úvěru se většinou pohybují mezi 1 – 3 roky. Velký důraz je při tom kladen na zajištění úvěru zástavním právem nebo poskytnutím záruky. Banka se může také na sanačních opatřeních podílet kapitálově (nákupem akcií), jako zprostředkovatel vůči věřitelům nebo při fúzi.
Na sanaci podniků se velmi často podílí i stát. Např. Dotacemi, odkupem akcií, daňovými úlevami, odepisováním dlužných daní, poskytováním levných půjček ap.
V případě, že se sanační nebo jiná podobná opatření ukážou jako nedostatečná, stává se zánik podniku skutečností

Zánik firem a finanční vypořádání při zániku podniku
K zániku může dojít v zásadě dvěma způsoby. Zánik bez jeho likvidace nebo zánik s jeho likvidací.
Zánik podniku bez jeho likvidace – pouze tehdy, přechází –li veškerý majetek a jeho závazky na jednoho či více právních nástupců, jež ručí za závazky zaniklé společnosti nadále solidárně.

Goold a Campbell provedli členění na:

- metoda strategické plánování – vyznačuje se orientací centra na dlouhodobé strategické cíle, které jsou divizím zásadně stanoveny. Naopak je ponechána daleko větší volnost při realizaci a hodnocení krátkodobých výsledků
- metoda finanční kontroly – centrum klade důraz na dosahování co nejlepších ročních výsledků (zisk, výnosnost). Je zde však předpojatost vůči strategickým a investičním záměrům, které se dostávají do pozadí za krátkodobými cíli.
- Metoda strategické kontroly – pokouší se využít předností obou předchozích metod a zároveň odstranit jejich stinné stránky. Snaží se zajistit vzájemnou provázanost. Metoda je považována za teoreticky nejideálnější, ale v praxi nejsložitější a nejhůře uskutečnitelná.

2.) způsob přerozdělování finančních prostředků mezi mateřskou společností a společnostmi dceřinými. Všechny jsou zcela samostatné právní subjekty, a z tohoto důvodu peněžní transfery jako dotace nebo odvody se provádí až ze zisku po zdanění. Převod se může uskutečňovat několika způsoby. Nejobvyklejší způsob představuje podíl mateřské společnosti na zisku divize v podobě dividend z jí vlastněných akcií. Vzhledem k tomu, že vlastní více než 50% těchto akcií, rozhoduje o výši na ně náležejících dividend podle vlastního uvážení. Další formou, pomocí které lze odčerpat peněžní prostředky z divize ve prospěch centra, mohou být vnitroholdingové platby (služby poskytované centrem či v podobě nájemného, déle půjčky, dary)

3.) stanovení transferových cen.

3.) stanovení transferových cen. V zásadě jsou možné 2 způsoby, buď na základě tržních cen nebo na základě nákladové kalkulace.
4.) potřeba řešit sporné situace, které vzniknou mezi dceřinými společnostmi. Je třeba vzít v úvahu nákladnost a časovou náročnost při předání sporu k vyřešení obchodním soudům. Proto pro koncern jako celek je vždy výhodnější, jestliže centrum vystupuje v roli jakéhosi smírčího soudce mezi divizemi.

Sanace
Dříve než dojde k samotnému zániku podniku, snaží se jeho majitelé uskutečnit ještě celou řadu finančních a organizačních opatření směřujících na jeho ozdravení. Soubor těchto opatření se nazývá sanace. Jejich úspěšnost závisí především na kvalitě a odhodlanosti managementu přijmout důležitá rozhodnutí ve směru vytvoření odbytové strategie, nové organizační struktury a systému zainteresovanosti. Ve stavu finanční tísně se společnost musí zaměřit daleko více na rychlý přísun peněz. Řešení je nutné hledat jak na straně příjmů (prodej výrobků, služeb a zboží pod cenou, odprodej cenných papírů), tak výdajů (zavedení přísného úsporného režimu, odložení některých možných plateb do budoucna)

- snaha využít státní podporu ...

- snaha využít státní podporu v méně rozvinutých zemích, které se snaží přilákat zahraniční kapitál
- aby se zabránilo jejich ovládnutí jinou konkurenční firmou. Manažeři mají snahu vybrat pro svůj podnik kupce, který bude ochoten je ponechat ve svých službách. V posledních letech se objevil termín zelená pošta. Podstata je v tom, že vedení odkupuje své akcie, které jsou ve vlastnictví nežádoucího partnera tzv. černého rytíře, za prémiovou cenu, tj. za podstatně vyšší, než je cena tržní.Tyto odkoupené akcie potom prodává akcionáři, který pohlcované společnosti již vyhovuje, tzv. bílému rytíři.

Ekonomický přínos z investice, nákupu jiné společnosti můžeme vyjádřit jako rozdíl mezi současnou hodnotou nově vzniklého podniku a součtem současných hodnot těchto podniků před fúzí. V účetních výkazech se fúze může projevit buď metodou poolingovou (jednoduše se sčítají dvě řady účtů. Aktiva jsou zaznamenávána v účetní podobě bez goodwilu) nebo metodou nákupní (aktiva jsou zaznamenávána v jejich oceněné formě. Jakýkoliv rozdíl mezi nákupní cenou a nově oceněnými aktivy je zaznamenávám jako goodwill).

Finance holdingových společností

České právo pojem „holdingová společnost“ nezná. Můžeme se zde však setkat s pojmy konsolidační celek nebo ovládající a ovládaná osoba. Konsolidační celek tvoří mateřský podnik a ty dceřiné a přidružené podniky, jež nejsou od povinnosti vstoupit do tohoto celku osvobozeny (tato úžasně zmatená věta není moje, je to doslovný opis). Mateřský podnik je ten subjekt, který uplatňuje přímo nebo nepřímo v dceřiných společnostech svůj rozhodující vliv na základě větší než 50 % účasti na ZJ, v přidružených podnicích vliv podstatný (20 – 50 % na ZJ, pokud ovšem ze stanov nevyplývá něco jiného).
Ovládanou osobou je společnost, v níž může ovládající osoba vykonávat přímo nebo nepřímo většinu hlasovacích práv.
Za holdingovou společnost je pro další účely považována skupina podniků tvořená mateřskou (dále též centrum) a alespoň jednou dceřinou společností (též divize), popř. podnikem v jiné právní formě.

Problematiku finančního řízení můžeme rozdělit do několika okruhů:
1.) oblast finančního plánování. Obvykle začíná na úrovni mateřské společnosti, jejíž ústředí stanoví jednotlivým divizím směrná čísla v oblasti zisku, diskontovaného cash-flow, výnosnosti vloženého kapitálu apod. Druhou fázi představuje sestavování dílčích fin. plánů na úrovni dceřiných společností. Závěrečnou fázi tvoří odsouhlasení těchto plánů ve vedení mateřské společnosti. Míra samostatnosti, důraz na krátkodobé či dlouhodobé hledisko, způsob hodnocení patří mezi základní charakteristické rysy, kterými se os sebe liší jednotlivé metody finančního plánování.

- Odbytový kartel –

- Odbytový kartel – forma dohody o odbytu buď v podobě syndikátu (provádění odbytové činnosti výhradně prostřednictvím společné odbytové kanceláře) nebo územního kartelu (rozdělení územních celků pro odbyt jednotlivých kartelových členů. Vede k velkému omezování konkurence a narušování tržních podmínek, proto jsou taktéž zakázány.
- Výrobní kartel – obsahem se může stát oblast normování, typizace nebo specializace. Protikonkurenční charakter je proto daleko menší
- Kondiční kartel – součástí dohod může být v podstatě všechno zbývající, co není předmětem ostatních kartelů. Např. stanovení společných dotací platebních podmínek nebo délky záruční lhůty.

Koncentrace kapitálu pod jednotné vedení
Na základě fúze – tj. jestliže spojením dvou nebo více podniků vzniká jediný podnik. Samotná fúze může mít podobu buď sloučení podniků nebo jejich splynutí.
- sloučení – jeden nebo více podniků se v podstatě začlení do jiného už existujícího podniku, na který tím pádem přechází nejen veškerý majetek, ale i veškeré závazky
- splynutí – vytváří se nový podnik, který přebírá závazky všech fúzujících podniků, zatímco ony samy jako samostatné právní subjekty zanikají.

Nákup většiny akcií jedné nebo více ...

Nákup většiny akcií jedné nebo více společností na finančním trhu a jejich zařazení do vlastní holdingové společnosti jako společností dceřiných. V souvislosti s koncentrací kapitálu se používá ještě termín akvizice , jež představuje integraci podniků ve formě sloučení nebo ve formě nákupu většiny akcií na trhu.
Podle českého obchodního práva se mohou sloučit nebo splynout pouze společnosti se stejnou právní formou podnikání.

Motivy, které vedou podniky k vytváření fúzí:
- možnost získat další dodatečné zdroje – zručnost, kapacita, podíl na trhu. Výhody spočívají v tom, že zásluhou větší produkce je možné rozpustit administrativní a výrobní režii, výdaje na vývoj a výzkum. Efekt založený na tom, že jedna velká firma může fungovat efektivněji než dvě jednotlivé firmy se nazývá synergie
- potřeba nějakým způsobem využít přebytečné peněžní prostředky. Společnost v tomto případě většinou nemá žádné jiné investiční potřeby. Zájem je získat podnik, který je podle mínění vedení na trhu podhodnocen
- diverzifikace – rozložení rizika. To umožňuje stabilizovat peněžní toky a zmenšit nebezpečí případného bankrotu (z pohledu akcionářů se však jedné o chabý důvod, neboť oni sami mohou diverzifikovat riziko nákupem různých akcií

15. Sdružování, sanace a zánik firem.

15. Sdružování, sanace a zánik firem. Finanční VYPOŘÁDÁNÍ při zániku podniku
Sdružování
K integraci (spojení) dvou nebo více dosud zcela právně a hospodářsky samostatných podniků dochází většinou na základě kooperace v určité oblasti nebo koncentrace kapitálu pod jednotné vedení.
Příčiny mohou být dobrovolné (snaha o dosažení větší konkurenceschopnosti) nebo vynucené.

Jiné členění rozlišuje integraci na horizontální (spojování podniků se stejnou nebo obdobnou činností), vertikální (podniky s navazující nebo doplňující aktivitou) a konglomerátní (spojení podniků s nepříbuzenskou činností).

Formy integrace podniků

na základě koncentrace kapitálu
Na základě korporace pod jednotné vedení


uzavření smlouvy uzavření smlouvy uzavření fúze vytvoření dceřinné
o tichém o sdružení za účelem kartelové dohody společnosti
společenství podnikatelské činnosti skoupením jejích
akcií na fin. trhu


cenový kartel výrobní kartel sloučení podniků splynutí podniků odbytový kartel kondiční kartel

Formy integrace podniků

Na základě kooperace - představují konsorcia, kartely a částečně i tiché společnosti. Právní subjektivita jednotlivých účastníků se přitom nemění, jejich hospodářská samostatnost je omezena pouze ve smlouvě přesně stanovenými pravidly.
tzv. tichá společnost – nesmí o ní být publikováno na veřejnosti. Tichý společník se účastní pouze svým majetkovým vkladem, do jehož výše také maximálně ručí. Nemá však oprávnění společnost řídit, na rozdíl od práva ji kontrolovat. Vyplácená procenta ze zisku jsou stanovena ve smlouvě.
Konsorcium – dočasné sdružení osob k uskutečnění jednoho či více podnikatelských cílů společně za přispění všech účastníků. Vedením účetnictví je pověřen vždy jeden z nich, který ostatním předkládá vyúčtování.
Kartel – nejvyšší forma spojení. Jedná se o dohodu dvou nebo více podniků o dodržování určitých podmínek při provozování vlastní podnikatelské činnosti. Podle druhu podmínek rozlišujeme jednotlivé druhy kartelů:
- cenový kartel – nejznámější typ, ve velké míře omezuje konkurenci. Podstatou bývá převážně dohoda o jednotných odbytových cenách. Ty se většinou rovnají nákladům a minimálnímu zisku nejméně rentabilního podniku anebo jsou stanoveny dokonce pod touto hranicí (ostatní jej pak dotují). Vytvoření pevných cen nevede k dalšímu snižování nákladů a k uplatňování nových vědecko-technických poznatků, čímž vlastně dochází k deformaci celého ekonomického mechanismu. Proto jsou ve většině států přísně zakázány.

- věřitelé se mohou zajistit:

- zástavní právo
o je věcným právem  jedná se o právo absolutní, působící proti třetím osobám
o slouží k zajištění pohledávky a jejího příslušenství
o u movitých věcí vzniká zástavní právo na základě smlouvy
o u nemovitostí je vyznačeno zástavní právo v katastru nemovitostí na základě písemné zástavní smlouvy
- zadržovací právo
o nebývá uvedeno ve smlouvě  realizuje se až v okamžiku splatného plnění
o osoba, která je povinna věc vydat, ji může zadržet s cílem zajistit si peněžité plnění své pohledávky vůči tomu, jemuž je povinna věc vydat
- zástavní i zadržovací právo umožňuje předcházet riziku spojenému s podnikáním  věřitelé, kteří mají takto zajištěny pohledávky jsou v případě konkurzu označeni jako oddělení věřitelé  oddělené vypořádání
Nucené vyrovnání
- jestliže probíhá konkurz, ale ještě nebylo vydáno rozvrhové usnesení, může úpadce podat návrh na ukončení nuceným vyrovnáním
- návrh může podat jen úpadce
- je nutný souhlas většiny konkurzních věřitelů (více než 3/4 všech pohledávek)
- přednostní pohledávky musí být uhrazeny
- ostatním věřitelům musí být nabídnuto alespoň 45% jejich pohledávek do 2 let od podání návrhu
- musí existovat projekt reorganizace zajišťující překonání úpadku
- pokud soud rozhodne o nuceném vyrovnání je nutno ho zveřejnit
- úpadce je úplným a včasným plněním zproštěn závazku hradit konkurzním věřitelům újmu, kterou vyrovnáním utrpěli

Zrušení konkurzu

- soud zruší konkurz v případě, že:
o nejsou splněny předpoklady pro konkurzní řízení
o je splněno rozvrhové usnesení
o dá návrh úpadce (podmínkou je souhlas správce a všech konkurzních věřitelů)
Návrh na vyrovnání
- jestliže nedošlo k prohlášení konkurzu soudem  může dlužník podat návrh na vyrovnání (mimo výše uvedených možností)
o musí uvést druh vyrovnání
o seznam majetku včetně pohledávek a závazků
o řízení se účastní dlužník a jeho manžel, spoludlužníci, ručitelé dlužníka a věřitelé
o soud stanoví správce
o soud nařídí vyrovnávající jednání

- návrh podá dlužník, ...

- návrh podá dlužník, věřitel nebo další osoba, pokud tak stanoví zákon
- podává-li návrh na prohlášení konkurzu věřitel  musí soudu doložit, že dlužník je v úpadku
- ochranná lhůta – může ji povolit soud na 3 měsíce, aby dlužník překonal úpadek  zvláštní podmínky
- konkurzní podstata je vytvářena majetkem dlužníka, podléhajícím konkurzu  účastníky jednání jsou věřitelé a dlužníci
- je určen správce konkurz. podstaty (fyzická osoba, bezúhonná, způsobilá k právním úkonům, nepodjatá, zapsaná v seznamu správců konkurzní podstaty, odborně způsobilá)
- prohlášení konkurzu – věřitelé musí být vyzváni, aby do 30 dnů od vyhlášení přihlásili veškeré nároky  usnesení se doručuje: účastníkům, správci, likvidátorovi, známým věřitelům  vyvěšeno na úřední desce soudu  do 15 dnů se dlužník může odvolat
- účinky prohlášení konkurzu:
o dlužník se stává úpadcem
o s majetkem může nakládat správce
o úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce
o nesplatné pohledávky a závazky, týkající se konkurzní podstaty, se stávají splatnými
o zanikají úpadcovy příkazy, plné moci, návrhy smluv, prokury
o zaniká úpadcovo bezpodílové spoluvlastnictví manželů a do konkurzní podstaty spadá ta jeho část, s níž úpadce podniká

- postup u konkurzu:

o zjištění konkurzní podstaty
 úpadce se správcem musí sestavit seznam aktiv a pasiv, s podrobným uvedením dlužníků
 úpadce odevzdá správci doklady o majetku
o přihlášení pohledávek – ve stanovené lhůtě věřitelé přihlásí své pohledávky  správce je přezkoumá  sestaví seznam
o zpeněžení konkurzní podstaty – prodejem věcí způsobem stanoveným soudem nebo prodejem mimo dražbu
o rozvrhové usnesení
 doručuje se účastníkům konkurzního řízení
 uspokojí se nejprve pohledávky za podstatou (nároky na náhradu nákladů spojených s udržováním a správou podstaty, včetně odměny správce), zbývající pohledávky se rozdělí do tříd podle významnosti nároků a v tomto pořadí se rozděluje výtěžek z majetku
• 1. třída – nároky z pracovního poměru (zaměstnanci), výživné
• 2. třída – daně, poplatky, cla, sociální pojištění,
• 3. třída – ostatní pohledávky z obchodního styku
  některé pohledávky nemusí být uhrazeny, protože na ně nic nezbude

přeměna akciové společnosti ...

přeměna akciové společnosti v jinou organizačně-právní formu
- zánik jednoho právního subjektu a současný vznik nového, do něhož ze zaniknutého přechází čisté obchodní jmění
- nutná valná hromada
Likvidace společnosti
- proces, kdy společnost postupně přeměňuje majetek v likvidní prostředky určené k úhradě závazků společnosti
- druhy likvidace:
- likvidace v důsledku uplynutí lhůty (na kterou byla společnost zřízena)
- likvidace sankční povahy (nařízená soudem)
- likvidace preventivní (např. v případě krize s cílem zabránit úpadku)
- likvidace následná (pokud zbyl nějaký majetek po konkurzu)
- likvidace administrativní (likvidace zbytků státních podniků)

- likvidaci smí provádět pouze likvidátor (pouze fyzická osoba)

- postup likvidace:

1. vstup do likvidace (zapisuje se do obchodního rejstříku)
2. od zápisu do obchodního rejstříku přestávají orgány vykonávat svoji funkci a veškerá dispoziční práva přecházejí na likvidátora (jeho jméno v obchodním rejstříku)
3. likvidátor sestaví účetní závěrku, vyhlásí, že společnost je v likvidaci  věřitelé se přihlásí o pohledávky  v dražbě likvidátor rozprodává majetek (určuje komu, kdy a za kolik bude rozprodán)  likvidátor rozhoduje o pořadí úhrady závazků společnosti
4. jestliže je společnost předlužená (likvidační zůstatek nestačí k úhradě závazků)  likvidátor podá návrh na prohlášení konkurzu na společnost
5. závěrečné práce (zpeněžení majetku a úhrada závazků), závěrečná účetní závěrka, konečná zpráva o likvidaci, návrh na rozdělení likvidačního přebytku mezi vlastníky
6. po projednání a schválení závěrečných dokumentů vlastníky  likvidátor do 30 dní po ukončení podá návrh rejstříkovému soudu na výmaz z obchodního rejstříku
Konkurz a vyrovnání
- cílem je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku dlužníka v případě, že majetková základna uhradí minimálně náklady konkurzního řízení
- k prohlášení konkurzu může soud přistoupit jestliže je firma v úpadku:
o dlužník má více věřitelů, kterým není schopen delší dobu plnit splatné závazky
o podnik je předlužen

Zánik podniku

Zrušení a zánik právnické osoby
- zrušení – zánik právní subjektivity firmy (zaniká právnická osoba)
- zrušení dohodou (svobodná vůle vlastníků)
- uplynutí doby, na kterou byla společnost zřízena, nebo splnění účelu, pro který byla založena (dosažení účelu je speciální případ vymezení doby činnosti) – vše je vymezeno ve zřizovací listině
- zánik podniku (právnické osoby) – nastává v okamžiku, kdy je společnost vymazána z Obchodního rejstříku, zánik
právnické osoby = konec její právní subjektivity
- den zrušení a zániku mohou, ale nemusejí být totožné
Zrušení a zánik obchodní společnosti
- zrušení – v důsledku právních skutečností uvedených v obchodním zákoníku
- smrt společníka
- zánik právnické společnosti, které je společníkem
- zbavení právní způsobilosti společníka
- výpověď společníka (v případě založení společnosti na dobu neurčitou)
- rozhodnutí soudu
- rozhodnutí příslušného orgánu o sloučení, splynutí nebo rozdělení společnosti nebo přeměně v jinou formu
- prohlášení konkurzu

- zánik –

- zánik – forma dobrovolného rozhodnutí příslušného orgánu (např. valná hromada - 2/3 většina přítomných vlastníků),
musí určit i způsob (s nebo bez likvidace)
- zrušení a následně likvidace na základě rozhodnutí soudu
- důvody zakládající podnět k rozhodnutí soudu:
o nečinnost orgánů společnosti
 po dobu delší než 2 roky se nekonala valná hromada
 skončilo funkčního období orgánů a nebyly zvoleny nové
 společnost déle než 2 roky neprovozuje činnost dle stanov (předmět činnosti)
o ztráta oprávnění k podnikatelské činnosti
o zánik předpokladů pro vznik společnosti
o porušení zákona při vzniku společnosti, anebo založením, splynutím nebo sloučením byl porušen zákon
o společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond
o společnost porušuje ustanovení obchodního zákoníku (nekalá soutěž)
o prohlášení konkurzu nebo zamítnutí prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku

Zrušení a zánik akciové společnosti bez likvidace

- je možné tehdy, jestliže:
o příslušný orgán rozhodne o splynutí, sloučení nebo o rozdělení společnosti, kdy čisté obchodní jmění přechází na právního nástupce
o soud zamítl prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku ve společnosti
o v případě, že po ukončení konkurzního řízení nezbyl ve společnosti žádný majetek
splynutí
- zanikají A a B a vzniká C
- jestliže jde o a.s., musí být souhlas valných hromad ke zrušení bez likvidace k určitému datu  musí se určit subjekty splynutí a výše vkladu
sloučení
- zaniká (bez likvidace) jen slučovaná firma
- druhá společnost je nástupnická, která pouze zvyšuje základní jmění o hodnotu obchodního jmění slučované společnosti
rozdělení
- stávající společnost zanikne a vzniknou 2 nebo více nových společností
- nutná valná hromada

- fáze ozdravného procesu

1. analýza výchozí situace podniku – ekonomická (pozice na trhu, zákazníci, konkurence, stěžejní výrobky), výrobní (technologie, skladování, kvalita), personální (struktura zaměstnanců, řídící pracovníci, sociální program), finanční analýza (rentabilita, likvidita, struktura zdrojů) a shrnutí hlavních poznatků analýzy
2. formulace cílů podniku – cíle ve formování podílu na trhu, v oblasti rentability a ziskovosti ...
3. ozdravný plán – obsah závisí na výchozí situaci podniku
o sanační opatření ozdravného plánu směřují:
 do výroby (redukce výrobních kapacit, zvýšení technické úrovně a kvality, zkrácení časů výroby, zúžení sortimentu, řešení skladového hospodářství, zvyšování flexibility výroby)
 do personální oblasti (přebudování řídícího týmu, nové organizační schéma, pozitivní sociální klima, dělba pravomocí a odpovědnosti)
 do obchodní oblasti (oživení týmu prodejců, přehodnocení cenové politiky, propagace, servis, politika prodeje)
 do finanční oblasti (likvidita  snížení nároku na pracovní kapitál, zvýšení rentability)

4. kvantifikace nákladů spojených ...

4. kvantifikace nákladů spojených s ozdravným programem (realizace mimořádných investic, rekvalifikace pracovníků, náklady spojené s dodatečnými kapitálovými zdroji, výdaje s prodejem neproduktivních a nepotřebných aktiv ...)
5. realizace ozdravného procesu – opírá se o konkrétní ozdravný plán (formulace opatření, osoby odpovědné za realizaci, termín realizace, odpovědnost za koordinaci práce, zajištění informovanosti, sledování odchylek)
- hlavní zásady řízení podniku v období ozdravení
- času není nazbyt
- vymezit 5 – 6 klíčových problémů
- neudržovat vedení, které způsobilo krizi
- přidělit přiměřené a měřitelné úkoly
- nestanovovat nereálné cíle
- vyjadřovat se jednoduše a soustavně vyvíjet úsilí
- hlavní je likvidita
- stanovit kritickou mez (kterou podnik nesmí překročit)

- povaha krize

- strategická krize – chybná rozhodnutí při zakládání firmy (špatné umístnění firmy, příliš úzký nebo široký sortiment výroby, nadměrné výrobní kapacity, nedostatečná kontrola, nefunkční IS)
- vyvolaná hospodářskými výsledky – nízká konkurenceschopnost výrobků, vysoké ceny, vysoké personální náklady, chyby ve financování, vysoké režijní náklady
- krize likvidity – dlouhodobé porušování pravidel finanční rovnováhy, nedostatečná práce s rezervami, příliš rozsáhlé investice přesahující možnosti firmy, nízká úroveň péče o řízení pohledávek a zásob
- vývojové stádium krize
- počínající stádium (stádium ohrožení)
- firma stojí před nějakou formou zániku
- bezprostředně hrozící bankrot (konkurz nebo likvidace)
- turnaround - obrat firmy od úpadku k prosperitě (jedná se o akutní formu krizového managementu)
sanační strategie
- krátkodobý sanační program – několik měsíců, rychlá obnova narušené stability, radikální zásah hlavně do oblasti financování
- střednědobý sanační program – 1 rok, restrukturalizace zaměřená k předmětu podnikání a do bolasti financování (popř. organizační uspořádání)
- dlouhodobý sanační program – smyslem je předcházet krizím pomocí dlouhodobé strategie podniku

o dílčí, ale závažné problémy

 pokles objemu výkonů,
 vznik nepříznivého sociálního klimatu ve společnosti
 trvalá platební neschopnost)
o firma se jeví jako zdánlivě úspěšná firma, ale vzhledem k extrémnímu růstu trvale naráží na nedostatek kapitálu
- žádná firma se nedostane do úpadku ze dne na den, ale dlouhodobě v určitých fázích:
o 1. fáze - pokles objemu výkonů
o 2. fáze - pokles rentability rentability
o 3. fáze - zvýšená potřeba pracovního kapitálu  zhoršuje se nastavení kapitálové struktury
o 4. fáze - trvalá platební neschopnost, tj. nedostatečná likvidita podniku
- před ozdravením je nutné stanovit konkrétní anamnézu, tj. identifikovat příčiny, povahu a vývojové stadium krize

Anamnéza opírající se o diagnózu

vnitřní příčiny krize stav podniku vnější příčiny krize
klesající objem výkonů, chyby v řízení, faktory politické, ekonomické
snižování rentability, problémy s likviditou (fáze ekonomického cyklu),
snižování ziskové marže finanční (rozvoj nástrojů
kapitálového trhu), měnové (úrokové míry ve vazbě k zachování měnové parity)
povaha, původ a stadium krize
strategická krize
krize vyvolaná hospodářskými výsledky
krize likvidity

alternativní scénáře vývoje podniku

cíle sanace


udržení dosavadního podniku likvidace dosavadní formy podniku
- autonomní sanace (podnik provede - udržení provozu (prodej, konkurz, vyrovnání
sanaci vlastními silami ) mimo konkurz)
- heterogenní sanace (nezbytná účast - likvidace provozu (dobrovolná likvidace,
mimopodnikových subjektů – finanční konkurz a likvidace)
výpomoc, odklad placení) sanační strategie

- příčiny krize
- vnitřní příčiny
- vnější příčiny

- známé nadnárodní společnosti:

- známé nadnárodní společnosti: General Electric, Coca-Cola, General Motors, Phillips, Procter &Gamble, Hitachi, NEC, Eicsson,…
- v mezinárodním měřítku se zmenšuje díky nadnárodním společnostem objem vývozu, výroba v zemích, kde se vyplatí  globalizace světového hospodářství (národní státy ztrácejí vliv na velké firmy a stávají se na nich závislými)
- organizační uspořádání:
o první pol. 20. stol. - multinacionální model - geografické řízení
o po 2. sv. válce - internacionální model - obchodní řízení
o 80. léta - globální model - funkcionální řízení
o současnost - transnacionální model - maticové řízení, nezávislá a specializované uspořádání aktiv a kapacit, znalosti rozvíjené společně a rozdělované do zahraničních jednotek, diferencované příspěvky národních jednotek k integrovaným zahraničním operacím

Sanace podniku

- soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní ozdravení a obnova finanční výkonnosti a prosperity firmy
- sanaci předchází úpadek, eventuálně krize - nepříznivý vývoj výkonnostního potenciálu, tržní hodnoty, čistého obchodního jmění, likvidity 
o dlouhodobá ztrátovost a platební neschopnost

- joint ventures (společné riziko)

- výsledek přímé investice dvou či více podniků, které na základě smlouvy zakládají právnickou osobu, jejíž kapitál společně vytvářejí a na jejímž řízení se spolupodílejí (může vzniknout i bez vynaložení investičních prostředků)
- tradiční joint venture je zřizován pro zvládnutí konkrétního problému (např. projektu, trhu)
- právnická osoba s hospodářskou činností se sídlem na českém území jestliže se na jejím založení nebo po něm podílí zahraniční účastník (i výlučně zahraniční účastník)
- zahraniční majetková účast má různou podobu (movité i nemovité věci, práva, akcie, pohledávky ...)
- maximální výše podílu zahraničního účastníka je 100%
- klíčové procentní podíly zahraničního účastníka:
o 25% - blokující minorita - bez jeho souhlasu nelze přijmout žádné významné rozhodnutí
o 49% - maximální minoritní (menšinový) podíl
o 51% - minimální majoritní podíl
o 76% - nemusí uvažovat žádnou blokující minoritu
o 100% - úplné převzetí zahraničním partnerem nebo zřízení nového podniku v ČR, kdy výlučným zřizovatelem a provozovatelem je zahraniční fyzická nebo právnická oso

- výše podílu je dohodou smluvních stran ...

- výše podílu je dohodou smluvních stran (obecně neplatí, že podíl majetkového vkladu = podíl na řízení)
- nejčastěji s.r.o. a a.s.
- podnik se zahraniční majetkovou účastí může být (až na výjimky) založen bez povolení českých orgánů
- vznik na základě zápisu do Obchodního rejstříku
- vypracovaní strategie, která ukáže nutnost spolupráce se zahraničním partnerem
- vypracování Letter of Intent - návrh na zahájení jednání o možné budoucí spolupráci
- úspěch je podmíněn pečlivým výběrem partnera (značka, image, tradice, velikost a stabilita kapitálu, šance dlouhodobého převzetí, ekonomická situace firmy, technická úroveň výrobků, kapacita firmy, dosavadní spolupráce ...)

- Nadnárodní podniky
- realizace částí výroby v zahraničních filiálkách
- motivace zavádění výrob v zahraničí:
o nasycení současných trhů, problémy se zvýšením tržního podílu
o možnost obejít celní bariéry
o mírnější legislativa v oblasti ekologie apod.

- strategická aliance  usiluje ...

- strategická aliance  usiluje o dlouhodobé konkurenční výhody
- investování v zahraničí sleduje tyto cíle:
o proniknutí na zahraniční trhy
o dosažení vyšší rentability než při podnikání v tuzemsku
o zabezpečení návratnosti vložených prostředků
o bezpečnost investování
o likvidita podnikání
- zahraniční (hostitelská) země - věnovat pozornost základním druhům problémů:
o specifika hostitelských zemí (dohody mezi zeměmi o obchodně - ekonomické spolupráci, o zrušení vízové povinnosti, o zamezení dvojího zdanění, právní normy, výše podílu zahraničního investora)
o pracovní povolení (povolení k pobytu (vízum) musí výslovně výdělečnou činnost připouštět, musí být získáno před vstupem do země, právní způsobilost)
o další legislativní a jiné podmínky (životní prostředí, DPH, cla, zóny volného obchodu, vztah k pozemkům, ohlašovací povinnost)

- doklady –

- doklady – potvrzení činností nebo jejich výsledku
o finanční (stvrzenka, faktura, směnka)
o obchodní (průvodní, pojistné, dopravní)
Společné a nadnárodní podniky

Společné podnikání = propojování tuzemských a zahraničních aktivit
Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti (= volná forma společného podnikání)
- obchodní zástupce (dealer)
o nabízí na trh výrobky jedné nebo více firem (výrobky se doplňují) a poradenské služby
o je samostatný, práce na základě provizí
- reprezentant
o nabízí výrobky jedné firmy (výběr z úplného sortimentu)
o výběr podle podmínek v místě reprezentanta
o spolupracovníci jsou zaměstnanci firmy
- prodej (předání) licencí
o předání know-how formou technické dokumentace, asistencí, zaškolením  licenční poplatek

- výměnné obchody

o barter – bilaterální obchod dvou osob, výměna zboží bez účasti peněz (nejstarší forma výměnného obchodu)
o kompenzační obchod – dodavatel částečně nebo zcela akceptuje zboží jako platbu za jím dodané statky, tu pak převede na 3. osobu
o obchod se zpětným nákupem – vývozce dodá dovozci zařízení, vybavení, nebo technologii a odebere jako platbu zboží, které bude dovozce danou technologii vyrábět
o paralelní obchod – vývozce prodá dovozci zboží nebo technologii a zaváže se, že do určité doby odebere dohodnutou výši zboží ze seznamu, který neobsahuje zboží vyrobené uvedenou technologií
- kooperace
o spolupráce mezi dvěma nebo více hospodářsky samostatnými podniky prostřednictvím smluv
o základní formy kooperace:
 práce ve mzdě - objednatel dodá základní materiál  dodavatel zhotoví produkci  objednatel 100% produkce odebere
 práce na objednávku - krátkodobé smlouvy na dodávku zboží, které vyrobí dodavatel podle know-how od odběratele
 výrobní kooperace - každý partner vyrábí díly nebo komponenty finálního produktu nebo se každý specializuje na nějakou část výrobního programu  výměnou s ostatními pak doplní sortiment

 kooperace v administrativní oblasti

• ve správě (společné účetnictví, výpočetní středisko)
• v nákupu (kumulace nákupu s cílem snížení ceny)
• v odbytu (akvizice zákazníků, doprava, skladování)
 cílem je snížení nákladů
 projekční kooperace – dva a více partnerů pracují formou jednoduchého konsorcia na časově omezeném projektu až do jeho ukončení (např. společné projektování, vypracování nabídky)
 franchising – jeden podnik druhému poskytuje právo realizovat zboží nebo služby s využitím jeho obchodního jména (McDonald)
 joint venture (společné riziko) - výsledek přímé investice dvou nebo více podniků, které na základě smlouvy zakládají právnickou osobu, jejíž kapitál společně vytvářejí a na jejímž řízení se spolupodílejí nebo na základě smluvních vztahů bez vynaložení investic  pro zvládnutí konkrétního problému
Společné podnikání s kapitálovou spoluúčastí
- přímé investice
- zakládání a získávání podniků a poboček (pobočka podobně jako reprezentant nabízí výrobky jediné firmy, od reprezentanta se liší sortimentem a počtem zaměstnanců)
- další formy přímých investic:
o založení nebo rozšíření výlučně vlastněného podniku
o účast v novém nebo existujícím podniku za podmínek, že investor získá min 10% podíl
o úvěr na 5 nebo více let (při splnění podmínek investora nebo dělení zisku)
o užití zisku ze stávající investice na její rozšíření, možnosti přímých investic:
 vklad peněz do základního jmění, nákup cenných papírů
 poskytnutí finančních prostředků na základě smlouvy o úvěru

- z hlediska doby placení se rozeznává:

o platba předem
o platba při odevzdání platebních dokladů (hotovost, převod z devizového účtu, šek, směnka, dokumentární platba = akreditiv, inkaso, záruka)
o platba určitou dobu po dodávce (úvěr)
- využívá se:
o factoring – factoringová firma odkupuje exportérovy nezajištěné pohledávky
o forfaiting – forfaitingová firma odkupuje pohledávky zajištěné bankovním instrumentem
- pojištění proti rizikům:
o komerční = ekonomické
o teritoriální = politické
- INCOTERMS dodací doložky, sloužící k jednotnému výkladu v zahraničním obchodě:
o E doložka – prodávající je povinen zboží kupujícímu odevzdat ve svém závodě
o F doložka - prodávající dodá zboží dopravci jmenovanému kupujícím
o C doložka - prodávající zajišťuje přepravní smlouvu, platí dopravné, neručí za ztrátu, poškození
zásilky
o D doložka – prodávající nese všechny náklady a nebezpečí až do země určení

Fúze a akvizice

lze chápat jako nástroj organizační koncentrace
Fúze
- dohoda o splynutí podniků (merger) v jeden podnik:
o všechny podniky zaniknou a vznikne nový
o jeden existuje dál a ostatní do něj vplynou
- zpravidla splynutí 2 a.s.
- podmínkou je souhlas akcionářů
Akvizice
- (převzetí - takeover) – na základě koupě a prodeje, může mít charakter přátelského i nepřátelského převzetí

podmínka: před provedením fůze nebo akvizice existovaly samostatné podniky 
podoba splynutí (převzetí):
- horizontální – zabezpečují stejné nebo konkurující si výrobky nebo služby
- vertikální – jeden podnik jako potenciální nebo skutečný dodavatel výrobků nebo služeb pro druhý
 integrace vzad (zpětná) podnik se rozšiřuje směrem ke zdrojům (hutě a doly)
 integrace vpřed (dopředná) podnik se rozšiřuje ke spotřebiteli (stavební firma fúzuje s výrobou stavebních hmot)
- konglomerátní – spojení není ani horizontální ani vertikální (výrobce potravin s výrobcem elektroniky)

motivy splynutí:

- horizontální - úspory z rozsahu výroby
- vertikální - získání kontroly a úspory z vertikální integrace, zjednodušení koordinace a administrativy
- konglomerátní - rozdělení rizika do navzájem nesouvisejících oborů (princip portfolia)
ekonomický zisk - hodnota firmy po fúzi nebo akvizici bude vyšší (nutno odečíst náklady na splynutí)
úspěšnost - nejméně problematický je podnik, který tvoří 1/3 – 1/2 jádra fúze nebo akvizice
jde o propojení výroby, řízení a účetnictví, úspěšnost 50 : 50, pro vyhodnocení nutno sledovat alespoň 3 roky
fúze a akvizice je výhodnější pro firmy, které se prodávají (kupujícímu se přínos fúze neprojeví na ceně akcií, konkurence na straně podavatelů nabídky na fúzi)

Strategické aliance
- poměrně nízká úspěšnost fúzí nutí podniky hledat jiné formy spolupráce s partnery  strategické aliance
- využití komplementárních (doplňkových) schopností partnerů (slabé stránky jednoho kompenzovány silnými stránkami druhého)
- využívat trhy, podílet se o riziko a zabránit převzetí nepřátelskou firmou

- výhody:

o úspora času při zavádění nových výrobků
o know-how pro výrobu stále složitějších výrobků
o přístup k novým trhům
o výhoda nízkých nákladů v celém hodnotovém řetězci (řízení vstupních operací, výroba, vývoz, marketing a obchod, servisní služby, marže + infrastruktura, řízení pracovních sil, technologický rozvoj, obstaravatelská činnost)
- 1/3 aliancí přináší očekávané výsledky
- nezbytnou podmínkou aliance je důvěra mezi spolupracujícími podniky
Internacionalizace činností
- využití mezinárodního prostředí k realizaci konkurenční výhody


vstup na zahraniční trhy ovlivňují:
- jazykové rozdíly, rozdíly ve spotřebitelských zvyklostí, zesílená konkurence, doprava a pojištění, cenové, platební a měnové podmínky, celní a daňové podmínky, předpisy povolovací, jakostní, obalové ...
- kdo, komu, prostřednictvím koho, v jaké měně, kde a jak bude vyrovnána kupní cena a jak je zajištěno zaplacení (plátce = kupující, příjemce = dodavatel, prostředníkem = banka)

fúze (splynutí)

před po

amalgamace

nebo
holding





Joint Venture
před po

A a B
zakládají JV


neformální sdružení



rozštěpení podniku
před po

Korporace

- v různé míře právně a ekonomicky spojené podniky:
Trust – jednotlivé podniky ztrácejí hospodářskou a právní samostatnost, jednotné vedení, cílem je ovládnutí trhu (často protitrustové zákony - v mnoha státech trust zakázán)
Kartel – podniky si zachovávají hospodářskou i právní samostatnost, cílem je ovlivňování tržních elementů (cen, výroby, prodeje, vývozu), je zakázán, jestliže omezuje konkurenci
Koncern – nejběžnější forma vyššího hospodářského celku, vzniká na základě kapitálové účasti nebo smluvně, právně samostatné podniky (s.r.o.,a.s.), jednotné hospodářské vedení, jako celek nemá právní subjektivitu, např. Volkswagen
Holding – podstatou je ovládání více společností jedním subjektem (holdingová, mateřská spol.), který má u dceřinných společností rozhodující podíl, cílem je řídit především finanční stránku podnikání = společný postup ve vybraných podnikových aktivitách, např. ČKD, Daimler-Benz
dceřinné společnosti jsou samostatné právnické osoby, spolupráce s mateřskou společností na základě smluv
Konsorcium – představuje dočasné (příležitostné) sdružení podnikatelů k uskutečnění 1 nebo více obchodních případů na společný účet za přispění všech účastníků
česká legislativa nezná konsorcium  smlouva o sdružení (nemá způsobilost k právům a povinostem)

- koncentrace výroby má ...

- koncentrace výroby má ekonomické hranice, které jsou určeny výrobními a přepravními náklady
- vyšší vyráběné množství  nižší výrobní náklady a vyšší přepravní náklady
- možnost omezení hospodářské soutěže (nekalá soutěž nebo nedovolené omezování hospodářské soutěže)  protimonopolní zákony (v obchodním zákoníku) proti zneužití monopolního (nulová hospodářská soutěž) a dominantního (minimálně 30% dodávek na relevantním trhu = není vystaven podstatné soutěži) postavení  nejsou povoleny kartelové dohody (přímé nebo nepřímé stanovení cen, omezení nebo kontrola výroby a odbytu, rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů, omezení přístupu dalších podnikatelů, omezení práva výstupu z dohody).
Formy spojování podniků:
převzetí (akvizice)
před po


A převzalo B

15. Sdružování, sanace a zánik firem.

15. Sdružování, sanace a zánik firem. Finanční vypořádání při zániku podniku. Poptávka na trhu s výrobky

Sdružování

- na základě smlouvy o sdružení z Obchodního zákoníku – takto vzniklá sdružení nemají způsobilost k právním úkonům a povinnostem, nezapisují se do obchodního rejstříku
- podřízení sdružených podniků jednotnému vedení, vyjadřuje stav konkurence v prostředí, udává se v %, např. Herfindahlův index H=Si2, kde Si = tržní podíl i-tého podniků
Koncentrace a kooperace
Koncentrace
- soustřeďování podnikatelských činností i výrobních faktorů (práce, stroje a zařízení, materiál,energie) do stále větších celků:
o věcná koncentrace = vnitřní růst jeho velikosti
o organizační koncentrace = spojení místně odloučených podniků do nového organizačního celku (fúze nebo akvizice)

- ekonomická struktura

- vytvoření odpovědnostních středisek
o má přesně vymezenou pravomoc, definovány funkce
o dokáže změnit vstupy, výstupy i hospodářský výsledek
o nákladové středisko – má právo rozhodovat o výši vynaložených nákladů
o výdajové středisko – středisko vývoje, výzkumu – činnosti déle trvající mají spíše výdaje
o výnosové středisko – má pravomoc stanovit výši ceny výrobku
o ziskové středisko – může si vybírat odběratele, stanovuje výši svého zisku
o rentabilní středisko – může rozhodovat o rentabilitě využívání oběžného majetku
o investiční středisko – může rozhodovat o rentabilitě investičních prostředků

- nástroje vnitropodnikového finančního řízení:
1) sledování skutečných nákladů střediska
- každý podnik si je určuje sám