Do daňových příjmů jsou podle metodiky, kterou je v současnosti zpracováván státní rozpočet, zařazovány daně, cla, poplatky a pojistné na sociální zabezpečení včetně příspěvku na politiku zaměstnanosti. Svým objemem se jedná o naprosto zásadní kategorii příjmů. Na rok 1998 byly rozpočtovány příjmy státního rozpočtu ve výši 536,6 mld. Kč a daňové příjmy z toho tvořily 511,5 mld. tj. téměř 96 procent.
Daně jsou definovány jako povinné, zákonem stanovené platby nenávratného a neekvivalentního charakteru vybírané od fyzických a právnických osob ve prospěch veřejných rozpočtů.
Cla představují specifickou skupinu příjmů státního rozpočtu. Vyvinula se z dávek mýtného a jde o jednorázově placené dávky, které jsou placeny z hodnoty zboží při přechodu státní hranice a odváděny do státního rozpočtu. Zajišťují zájem státu na kontrole dovozu, vývozu a průvozu zboží. Původním příčinou vzniku cla byl fiskální zájem. V moderní interpretaci je clo především nástrojem hospodářské politiky. Ve fiskálním kontextu je clo považováno za formu nepřímé daně z mezinárodního obchodu a transakcí.
Poplatky jsou platby, které povinně uhrazují fyzické a právnické osoby za úkony či jinou činnost státních a místních orgánů. Svým pojetím se poplatky principiálně liší od daní tím, že zde existuje jistá míra protihodnoty. Na rozdíl od pokut, které se ukládají za nedovolenou činnost, jsou poplatky vybírány za legální správní a jiné služby. Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu (poplatky správní a soudní), rozpočtu okresního úřadu a obce (poplatky správní a místní).
Pojistné na sociální zabezpečení (a rovněž i pojistné všeobecného zdravotní pojištění, které je příjmem parafiskálního fondu zdravotního pojištění a je spravováno zdravotními pojišťovnami) je v některých učebních textech řazeno mezi nedaňové veřejné příjmy. V současné metodice tvorby státního rozpočtu je však pojistné na sociální zabezpečení řazeno mezi příjmy daňové, což odpovídá i ekonomické podstatě těchto finančních vztahů.
Kategorie nákladů a užitků je potřeba především rozdělit na reálné a peněžní. Za reálné užitky se považují ty, které získávají koneční uživatelé veřej
4 různá podle charakteru projektu a rozpočtu:
dělitelnost a nedělitelnost projektů x fixní a flexibilní rozpočet
dělitelné + fixní ... MUX = MUY nedělitelné + fixní B/C max. B-C max.
dělitelné + flexibilní MUx >= 0 nedělitelné + flexibilní B - C > 0
12.
Veřejné příjmy
Typologie. Daňové a nedaňové příjmy. Klasifikace daní. Struktura veřejných příjmů v ČR a mezinárodní komparace.Problematika odhadování budoucích výnosů
Pojem a typologie
Aby mohly vlády na všech úrovních plnit své funkce, musejí mít odpovídající prostředky. Ty získávají prostřednictvím veřejných příjmů. Jedná se o finanční vztahy nejrůznější povahy. Většinou souvisejí s vynuceným odnímáním prvotně získaného důchodu jeho příjemcům a jeho přerozdělení ve prospěch vlády nebo jiných subjektů. Podíl těchto plateb na celkových důchodech jednotlivců či domácností je jedním z významných ukazatelů tzv. ekonomické svobody. V menší míře však existují rovněž veřejné příjmy, které jsou založeny na dobrovolnosti, návratnosti a ekvivalenci.
dělitelnost a nedělitelnost projektů x fixní a flexibilní rozpočet
dělitelné + fixní ... MUX = MUY nedělitelné + fixní B/C max. B-C max.
dělitelné + flexibilní MUx >= 0 nedělitelné + flexibilní B - C > 0
12.
Veřejné příjmy
Typologie. Daňové a nedaňové příjmy. Klasifikace daní. Struktura veřejných příjmů v ČR a mezinárodní komparace.Problematika odhadování budoucích výnosů
Pojem a typologie
Aby mohly vlády na všech úrovních plnit své funkce, musejí mít odpovídající prostředky. Ty získávají prostřednictvím veřejných příjmů. Jedná se o finanční vztahy nejrůznější povahy. Většinou souvisejí s vynuceným odnímáním prvotně získaného důchodu jeho příjemcům a jeho přerozdělení ve prospěch vlády nebo jiných subjektů. Podíl těchto plateb na celkových důchodech jednotlivců či domácností je jedním z významných ukazatelů tzv. ekonomické svobody. V menší míře však existují rovněž veřejné příjmy, které jsou založeny na dobrovolnosti, návratnosti a ekvivalenci.
Veřejné příjmy členit podle různých kritérií.
Jedním z nejvýznamnějších kritérií je hledisko návratnosti. Podle něj se veřejné příjmy dělí na:
• nenávratné příjmy. Typickými nenávratnými příjmy jsou daně, dávky, poplatky, příjmy z výnosů privatizace, výnosy z vlastního podnikání apod. Tyto příjmy tvoří naprostou většinu z celkových veřejných příjmů.
• návratné příjmy.
Mezi typické příklady patří bankovní úvěr od peněžních institucí nebo emise cenných papírů (státních pokladničních poukázek, vládních obligací, municipálních obligací apod.).
Významné je rovněž hledisko časové, resp. to, ke kterým potřebám se příjmy vztahují. Podle toho můžeme členit příjmy na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou primárně určeny k financování běžných výdajů, kapitálové příjmy na krytí kapitálových, investičních výdajů. Obvykle platí, že běžné příjmy se vyznačují pravidelností, kdežto u kapitálových jde často o mimořádné, nepravidelné nebo jednorázové příjmy (např. výnosy z privatizace či prodeje majetku).
Veřejné příjmy lze dále členit na daňové a nedaňové. Právě s tímto členěním (doplněné o kapitálové příjmy) se můžeme setkat v praxi, když studujeme tabulky schváleného státního rozpočtu.
• nenávratné příjmy. Typickými nenávratnými příjmy jsou daně, dávky, poplatky, příjmy z výnosů privatizace, výnosy z vlastního podnikání apod. Tyto příjmy tvoří naprostou většinu z celkových veřejných příjmů.
• návratné příjmy.
Mezi typické příklady patří bankovní úvěr od peněžních institucí nebo emise cenných papírů (státních pokladničních poukázek, vládních obligací, municipálních obligací apod.).
Významné je rovněž hledisko časové, resp. to, ke kterým potřebám se příjmy vztahují. Podle toho můžeme členit příjmy na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou primárně určeny k financování běžných výdajů, kapitálové příjmy na krytí kapitálových, investičních výdajů. Obvykle platí, že běžné příjmy se vyznačují pravidelností, kdežto u kapitálových jde často o mimořádné, nepravidelné nebo jednorázové příjmy (např. výnosy z privatizace či prodeje majetku).
Veřejné příjmy lze dále členit na daňové a nedaňové. Právě s tímto členěním (doplněné o kapitálové příjmy) se můžeme setkat v praxi, když studujeme tabulky schváleného státního rozpočtu.
Analýzu nákladů a výnosů (užitků) můžeme definovat jako:
Soubor praktických metod optimální volby v oblasti veřejné ekonomiky respektující kritérium maximální čisté společenské rentability, přičemž jsou všechny uvažované náklady a užitky vyjadřovány v penězích, ať už přímým či nepřímým způsobem.
Pro správné rozhodnutí je potřebné identifikovat skutečně všechny relevantní (významné) náklady a užitky možných projektů. Na otázku, které náklady a užitky jsou relevantní, budeme moci snáze odpovědět, když provedeme jejich účelnou klasifikaci. Nejprve si však pracovně definujme obsah pojmů náklady a výnosy (užitky).
Náklady jsou souhrnem peněžních výdajů a nepeněžních prvků nutných k využití různých zdrojů pro získání specifického produktu. Mezi nepeněžní prvky lze zahrnout omezení plynoucí ze státních regulačních opatření, škody pociťované jinými subjekty nebo znehodnocení životního prostředí (negativní externality) a “náklady příležitosti”, které označují výhody plynoucí z jiného použití týchž zdrojů.
Výnosy jsou v tomto pojetí souhrnem uspokojení (užitků) jednotlivců, skupiny jednotlivců či komunity, které generuje nějaký program či veřejné opatření. Mohou mít primárně peněžní i nepeněžní formu. V průběhu zpracování CBA se snažíme všechny převádět na peněžní jednotky a takto vyjadřovat. U některých je to krajně obtížné, avšak mimořádně škodlivé může být vyloučení neměřitelných výnosů z analýzy.
Náklady lze pak také chápat jako negativní výnosy, záporné užitky, újmu. Poměřování takto široce definovaných nákladů a užitků umožňuje posoudit čistý užitek projektu.
Pro správné rozhodnutí je potřebné identifikovat skutečně všechny relevantní (významné) náklady a užitky možných projektů. Na otázku, které náklady a užitky jsou relevantní, budeme moci snáze odpovědět, když provedeme jejich účelnou klasifikaci. Nejprve si však pracovně definujme obsah pojmů náklady a výnosy (užitky).
Náklady jsou souhrnem peněžních výdajů a nepeněžních prvků nutných k využití různých zdrojů pro získání specifického produktu. Mezi nepeněžní prvky lze zahrnout omezení plynoucí ze státních regulačních opatření, škody pociťované jinými subjekty nebo znehodnocení životního prostředí (negativní externality) a “náklady příležitosti”, které označují výhody plynoucí z jiného použití týchž zdrojů.
Výnosy jsou v tomto pojetí souhrnem uspokojení (užitků) jednotlivců, skupiny jednotlivců či komunity, které generuje nějaký program či veřejné opatření. Mohou mít primárně peněžní i nepeněžní formu. V průběhu zpracování CBA se snažíme všechny převádět na peněžní jednotky a takto vyjadřovat. U některých je to krajně obtížné, avšak mimořádně škodlivé může být vyloučení neměřitelných výnosů z analýzy.
Náklady lze pak také chápat jako negativní výnosy, záporné užitky, újmu. Poměřování takto široce definovaných nákladů a užitků umožňuje posoudit čistý užitek projektu.
Typy nákladů a výnosů (užitků)
Kategorie nákladů a užitků je potřeba především rozdělit na reálné a peněžní. Za reálné užitky se považují ty, které získávají koneční uživatelé veřejného projektu. Odrážejí přírůstek blahobytu společnosti, který se porovnává s reálným nákladem převedení zdroje z jiného použití. Peněžní náklady a užitky vznikají v důsledku změn v relativních cenách, které se projevují při adaptaci ekonomiky na poskytované veřejné statky a na změny ve struktuře poptávky po zdrojích. Výsledkem je, že narůstají zisky nebo ztráty některých jednotlivců, které jsou však vyrovnávány ztrátami nebo zisky, jež pociťují ostatní. Neodrážejí čisté náklady nebo užitky pro společnost jako celek. Je nutné počítat s reálnými užitky a náklady, zatímco peněžní změny by neměly do hodnocení vstupovat.
Reálné náklady a užitky se dále dělí na přímé a nepřímé. Přímé (neboli prvotní) se těsně vztahují k hlavnímu cíli projektu, zatímco nepřímé (neboli druhotné) jsou v podstatě vedlejším produktem. Jak přímé, tak i nepřímé užitky a náklady by měly být do výpočtů hodnocení projektu zahrnuty.
Velmi významné je rozdělení nákladů a užitků na tzv. “hmotné” a “nehmotné”. Tato terminologie může poněkud zavádět. Kritériem tohoto dělení je skutečnost, zda lze nalézt pro daný náklad či užitek na trhu cenu. Termín “hmotný” se používá pro užitky a náklady, které lze oceňovat na trhu. Ostatní, které takto oceňovat nelze, označujeme za “nehmotné”. Kolektivní statky jako častý produkt veřejných projektů patří právě do kategorie nehmotných užitků. I některé fakticky soukromé užitky (zdraví, život, volný čas) lze v peněžních jednotkách vyjadřovat jen velmi obtížně. Přesto by do analýzy měly být zahrnuty. Pro jejich oceňování se v některých případech používají nepřímé způsoby ocenění.
Reálné náklady a užitky se dále dělí na přímé a nepřímé. Přímé (neboli prvotní) se těsně vztahují k hlavnímu cíli projektu, zatímco nepřímé (neboli druhotné) jsou v podstatě vedlejším produktem. Jak přímé, tak i nepřímé užitky a náklady by měly být do výpočtů hodnocení projektu zahrnuty.
Velmi významné je rozdělení nákladů a užitků na tzv. “hmotné” a “nehmotné”. Tato terminologie může poněkud zavádět. Kritériem tohoto dělení je skutečnost, zda lze nalézt pro daný náklad či užitek na trhu cenu. Termín “hmotný” se používá pro užitky a náklady, které lze oceňovat na trhu. Ostatní, které takto oceňovat nelze, označujeme za “nehmotné”. Kolektivní statky jako častý produkt veřejných projektů patří právě do kategorie nehmotných užitků. I některé fakticky soukromé užitky (zdraví, život, volný čas) lze v peněžních jednotkách vyjadřovat jen velmi obtížně. Přesto by do analýzy měly být zahrnuty. Pro jejich oceňování se v některých případech používají nepřímé způsoby ocenění.
Rozhodovací proceduru ekonomických subjektů soukromého sektoru lze charakterizovat následujícími kroky:
1. Identifikace souboru možných projektů, které přicházejí v úvahu
2. Identifikace všech významů těchto projektů (všech jejich vstupů a výstupů)
3. Odhad ceny jednotlivých vstupů a výstupů
4. Převedení všech cen na současnou diskontovanou hodnotu
5. Sečtení všech nákladů a výnosů jednotlivých projektů s c
6. ílem odhadnout celkovou ziskovost projektu
Instituce, do jejichž kompetence spadá hospodaření s veřejnými prostředky, provádějí při rozhodování o jejich alokaci v zásadě stejné operace. Na druhé straně zde však existují významné rozdíly. Prvním z nich je fakt, že zatímco zdaleka nejdůležitějším cílem firmy je zisk, subjekty veřejného sektoru se soustřeďují na širší zájmy (např. dopady ekologické, sociální apod.). Druhým základním rozdílem je skutečnost, že subjekt veřejného sektoru často nemůže ohodnotit své vstupy a výstupy pomocí tržních cen jako firma, protože tyto ceny buď neexistují, neboť se za některé vstupy a výstupy neplatí na trhu, nebo nereprezentují skutečné mezní náklady a užitky.
Druhy ekonomických analýz
Ekonomické analýzy pracují jak s inputy (náklady), tak i outputy (důsledky) jednotlivých variantních programů a zabývají se volbou. V rámci skupiny ekonomických analýz používaných v oblasti hodnocení veřejných projektů existují různé metodologické varianty, které můžeme rozdělit na dvě velké skupiny podle toho, zda používají jediné kritérium nebo více kritérií.
2. Identifikace všech významů těchto projektů (všech jejich vstupů a výstupů)
3. Odhad ceny jednotlivých vstupů a výstupů
4. Převedení všech cen na současnou diskontovanou hodnotu
5. Sečtení všech nákladů a výnosů jednotlivých projektů s c
6. ílem odhadnout celkovou ziskovost projektu
Instituce, do jejichž kompetence spadá hospodaření s veřejnými prostředky, provádějí při rozhodování o jejich alokaci v zásadě stejné operace. Na druhé straně zde však existují významné rozdíly. Prvním z nich je fakt, že zatímco zdaleka nejdůležitějším cílem firmy je zisk, subjekty veřejného sektoru se soustřeďují na širší zájmy (např. dopady ekologické, sociální apod.). Druhým základním rozdílem je skutečnost, že subjekt veřejného sektoru často nemůže ohodnotit své vstupy a výstupy pomocí tržních cen jako firma, protože tyto ceny buď neexistují, neboť se za některé vstupy a výstupy neplatí na trhu, nebo nereprezentují skutečné mezní náklady a užitky.
Druhy ekonomických analýz
Ekonomické analýzy pracují jak s inputy (náklady), tak i outputy (důsledky) jednotlivých variantních programů a zabývají se volbou. V rámci skupiny ekonomických analýz používaných v oblasti hodnocení veřejných projektů existují různé metodologické varianty, které můžeme rozdělit na dvě velké skupiny podle toho, zda používají jediné kritérium nebo více kritérií.
Jednokriteriální metody
Analýza minimalizace nákladů
Analýza účinnosti nákladů (resp. nákladové efektivnosti,
Analýza nákladů a užitečnosti
Analýza nákladů a výnosů (resp. nákladů a užitku či nákladů a prospěchu, cost-benefit analysis)
Metody vícekriteriální analýzy
Metody vícekriteriální analýzy používáme, jsou-li cíle nesouměřitelné, resp. je-li každý odvozen od jiného kritéria. Jedná se o metody třídění kritérií a kompromisu mezi jejich výsledky. Výhodou vícekriteriálních metod je skutečnost, že nenutí redukovat neekonomická kritéria na kritéria ekonomická za cenu choulostivých a někdy sporných operací.
Užití metody nákladů a užitků v podmínkách veřejného sektoru
Základní metodou, jež se při oceňování veřejných projektů používá, je analýza nákladů a výnosů (cost-benefit analýza), často nazývaná také analýza nákladů a užitků, (což se nám v podmínkách veřejného sektoru jeví jako výstižnější), případně analýza nákladů a prospěchu. Chceme se při dalším výkladu snažit dodržovat jednotnost, ale i logiku označování a budeme tento typ analýzy nazývat nákladů a výnosů (užitků), či jednoduše zkratkou CBA.
Analýza účinnosti nákladů (resp. nákladové efektivnosti,
Analýza nákladů a užitečnosti
Analýza nákladů a výnosů (resp. nákladů a užitku či nákladů a prospěchu, cost-benefit analysis)
Metody vícekriteriální analýzy
Metody vícekriteriální analýzy používáme, jsou-li cíle nesouměřitelné, resp. je-li každý odvozen od jiného kritéria. Jedná se o metody třídění kritérií a kompromisu mezi jejich výsledky. Výhodou vícekriteriálních metod je skutečnost, že nenutí redukovat neekonomická kritéria na kritéria ekonomická za cenu choulostivých a někdy sporných operací.
Užití metody nákladů a užitků v podmínkách veřejného sektoru
Základní metodou, jež se při oceňování veřejných projektů používá, je analýza nákladů a výnosů (cost-benefit analýza), často nazývaná také analýza nákladů a užitků, (což se nám v podmínkách veřejného sektoru jeví jako výstižnější), případně analýza nákladů a prospěchu. Chceme se při dalším výkladu snažit dodržovat jednotnost, ale i logiku označování a budeme tento typ analýzy nazývat nákladů a výnosů (užitků), či jednoduše zkratkou CBA.
Efektivnost veřejných výdajů - úvod do problematiky
Využívání ekonomických metod hodnocení veřejných projektů v praxi není hojné. Důvodem může být fakt, že důsledky neefektivní alokace ve veřejném sektoru nejsou na první pohled tak závažné, neboť se méně dotýkají nějaké konkrétní skupiny jednotlivců, ale dopadají na celou společnost, případně její podstatnou část. Dalším důvodem, který používají odpůrci oceňování veřejných projektů, jsou některá technická a metodologická úskalí použití metod analýzy veřejných projektů. Za zvlášť sporné bývá považováno samotné jádro problému oceňování veřejných projektů, tj. oceňování netržních položek, nákladů i výnosů (užitků).
Ekonomické analýzy veřejných projektů - alternativ veřejných výdajů
Ekonomická analýza veřejných projektů objasňuje společensky poměřované ekonomické náklady a přínosy soupeřících projektů majících veřejný charakter. U každé analýzy figurují především kritéria efektivnosti a spravedlnosti, mohou se však objevit i kritéria další (např. národní nezávislost apod.). Cílem analýz veřejných projektů je vybrat investiční projekty nebo činnosti, které jsou schopné nejlépe přispět k růstu společenského blahobytu. Podstatou ekonomických analýz je obecně porovnávání nákladů a důsledků alternativních řešení. Proto základními úkoly každého ekonomického hodnocení je identifikovat, změřit, ocenit a porovnat náklady a důsledky alternativ, o jejichž uskutečnění uvažujeme.
Ekonomické analýzy veřejných projektů - alternativ veřejných výdajů
Ekonomická analýza veřejných projektů objasňuje společensky poměřované ekonomické náklady a přínosy soupeřících projektů majících veřejný charakter. U každé analýzy figurují především kritéria efektivnosti a spravedlnosti, mohou se však objevit i kritéria další (např. národní nezávislost apod.). Cílem analýz veřejných projektů je vybrat investiční projekty nebo činnosti, které jsou schopné nejlépe přispět k růstu společenského blahobytu. Podstatou ekonomických analýz je obecně porovnávání nákladů a důsledků alternativních řešení. Proto základními úkoly každého ekonomického hodnocení je identifikovat, změřit, ocenit a porovnat náklady a důsledky alternativ, o jejichž uskutečnění uvažujeme.
ad 3) Peacockova a Wisemanova analýza
Je pravděpodobně jedna z nejznámějších analýz časového rozložení veřejných výdajů. Svou analýzu autoři založili na politické teorii determinace veřejných výdajů, konkrétně ‘že vláda ráda utrácí více peněz, občané neradi platí více daní a vlády musejí věnovat více pozornosti přáním svých občanů’. Tak otevřeli analýzu veřejných výdajů vlivu volebních uren. Peacock a Wiseman vnímali voliče jako jednotlivce, který požívá prospěch veřejných statků a služeb, ale nelíbí se mu platit daně. Proto vláda při rozhodování o výdajové straně rozpočtu sleduje bedlivě reakce voličů na implikovanou výši daní. Autoři předpokládají, že existuje jakási tolerovatelná úroveň zdanění, která působí jako omezení vládního chování. V normální době budou veřejné výdaje vykazovat postupný stoupající trend. Během období sociálních otřesů bude však tento postupný stoupající trend veřejných výdajů narušen. Tato období se budou krýt s obdobími války, hladomoru nebo nějaké rozsáhlé sociální katastrofy, která bude vyžadovat rapidní nárůst veřejných výdajů. Aby vláda mohla financovat nárůst veřejných výdajů, musí zvýšit úroveň zdanění. Toto zvýšení by však voliči během období krize považovali za přijatelné.
Mikromodely veřejných výdajů
Žádná z makroteorií se nedá využít pro vysvětlení detailů procesů veřejných výdajů. Pro jejich vysvětlení je potřeba hlubší analýzy procesů, které dávají vzniknout veřejným výdajům. Účelem mikroekonomických modelů růstu veřejných výdajů je vytyčit síly, které generují poptávku po veřejných výstupech (tj. veřejně nabízené statky a služby) a prozkoumat vlivy na nabídku veřejných služeb.
Mikromodely veřejných výdajů
Žádná z makroteorií se nedá využít pro vysvětlení detailů procesů veřejných výdajů. Pro jejich vysvětlení je potřeba hlubší analýzy procesů, které dávají vzniknout veřejným výdajům. Účelem mikroekonomických modelů růstu veřejných výdajů je vytyčit síly, které generují poptávku po veřejných výstupech (tj. veřejně nabízené statky a služby) a prozkoumat vlivy na nabídku veřejných služeb.
Efektivnost veřejných výdajů - úvod do problematiky
Situace decizorů (tedy těch, kdo rozhodují o VV) je ve srovnání s těmi, kdo rozhodují o svých peněžních prostředcích, v něčem snazší a v něčem naopak obtížnější. Nejsou přirozeně vystaveni osudovým majetkovým důsledkům špatného investičního rozhodnutí, nezkrachují ani se nestanou doživotními dlužníky. Snad jen riskují kariéru, prestiž a své postavení. V tomto aspektu se podobá jejich postavení situaci profesionálních manažerů soukromých firem. Ti však obhajují svá rozhodnutí pouze vůči relativně omezené skupině subjektů - vlastníkům, akcionářům. Nemusejí nést politickou odpovědnost. Nikdo po nich většinou nechce, aby svým rozhodnutím uspokojili co nejširší spektrum mnohdy zcela protikladných zájmů. Kritérium efektivnosti jejich rozhodnutí je většinou jasně definované a prokazatelné. Tržní prostředí jim poskytuje sice předem obtížně předvídatelné, ale zpětně dostatečně čitelné informace o nákladech a užitcích spojených se zvolenou variantou.
Při rozhodování o výběru veřejných projektů je faktor nejistoty úplně stejný, avšak informace o “ceně” vstupů a výstupů jsou často nedostatečné. Netržní prostředí, přítomnost “veřejného zájmu”, potřeba zohledňovat sociální aspekty daných rozhodnutí, dopady externalit, nezbytnost zachování demokratičnosti procesu přijímání rozhodnutí, výrazná limitovanost dostupných zdrojů - to vše vytváří z rozhodování ve veřejném sektoru složitý proces.
Při rozhodování o výběru veřejných projektů je faktor nejistoty úplně stejný, avšak informace o “ceně” vstupů a výstupů jsou často nedostatečné. Netržní prostředí, přítomnost “veřejného zájmu”, potřeba zohledňovat sociální aspekty daných rozhodnutí, dopady externalit, nezbytnost zachování demokratičnosti procesu přijímání rozhodnutí, výrazná limitovanost dostupných zdrojů - to vše vytváří z rozhodování ve veřejném sektoru složitý proces.
ad 1) Vývojové modely růstu veřejných výdajů
Je spojován s pracemi Musgravea a Rostowa. V raných fázích ekonomického růstu a rozvoje shledáváme, že investice veřejného sektoru tvoří vysoký podíl celkových investic do ekonomiky. Veřejný sektor je tedy vnímán jako sektor poskytující režijní náklady sociální infrastruktury (silnice, dopravní systémy, hygienická zařízení, právo a zákony, zdravotnictví, vzdělávání a další investice do lidského kapitálu). Tvrdí se, že investice veřejného sektoru jsou nezbytné, aby poháněly ekonomiku k odrazu do středních fází ekonomického a sociálního růstu. Ve středních fázích růstu vláda nadále nabízí investiční statky, avšak tentokrát jsou veřejné investice doplňkem růstu v soukromých investicích. Během všech fází rozvoje existují tržní selhání, která mohou zhatit úsilí o dosažení stavu ekonomické “dospělosti”. Proto se tedy vláda vzrůstající měrou angažuje, aby byla schopna řešit tato tržní selhání. Musgrave tvrdí, že s růstem celkových investic jako poměru GNP během rozvojového období klesá relativní podíl investic veřejného sektoru. Rostow tvrdí, že jakmile ekonomika dosáhne fáze dospělosti, kombinace veřejných výdajů se přesune z výdajů na infrastrukturu na vzrůstající výdaje na vzdělání, zdravotnictví a blahobyt. Ve fázi masové spotřeby budou významně růst programy udržování důchodů a koncepce navržené pro redistribuci blahobytu, a to vzhledem k ostatním položkám veřejných výdajů a také vzhledem k GNP.
ad 2) Wagnerův zákon
(Podle německého ekonoma devatenáctého století Adolfa Wagnera). S růstem per capita důchodů v ekonomice roste rovněž relativní velikost veřejného sektoru. Základ tohoto tvrzení byl empirický. Wagner pozoroval růst veřejného sektoru v řadě evropských zemí, ve Spojených státech a v Japonsku během devatenáctého století. Síly, které způsobovaly tyto pohyby v poměru veřejných výdajů ke GNP byly vysvětleny v souvislosti s politickými a ekonomickými faktory. Wagner vysvětlil existenci služeb veřejného sektoru, jako jsou právní služby, policie a bankovnictví zvyšující se komplikovaností výrobních vztahů. Bankovnictví, zabezpečované státními bankami, má spojovat ty, kteří nabízejí přebytkové fondy s těmi, kteří mají nejlepší příležitosti investovat. Růst veřejných výdajů na vzdělání, rekreaci a kulturu, zdravotnictví a blahobyt vysvětloval Wagner v souvislostech s jejich důchodovou elasticitou poptávky. Pro Wagnera tyto služby představovaly nadřazené nebo důchodově elastické potřeby. Proto se vzrůstem reálných důchodů v ekonomice (to jest se zvyšováním GNP) rostou veřejné výdaje na tyto služby více než proporcionálně, což vysvětluje vzrůstající poměr vládních výdajů ke GNP.
Modely a teorie vysvětlující růst veřejných výdajů
Obecně existují dvě třídy modelů. První typ modelů může být označen jako makromodely. Používají data o veřejných výdajích a dále vysvětlují časové rozložení veřejných výdajů podle široké agregátní proměnné, jako je GNP nebo míra inflace. Druhou třídu modelů lze označit jako modely mikroekonomické nebo modely rozhodovacího procesu veřejné volby. Tyto mikromodely se snaží vysvětlit mikroekonomické základy rozhodovacích procesů, které v posledku zvyšují veřejné výdaje.
Makromodely veřejných výdajů
Tyto makromodely, se snaží vysvětlit, jak se vládní výdaje chovají v rámci dlouhého období, tedy analyzují časové rozložení veřejných výdajů. Významné jsou zejména tři modely:
1) vývojové modely růstu veřejných výdajů,
2) model založený na Wagnerově zákonu expandující státní činnosti a
3) Peacockův a Wisemanův klasický model růstu veřejných výdajů (tzv. teorie prahových efektů).
Makromodely veřejných výdajů
Tyto makromodely, se snaží vysvětlit, jak se vládní výdaje chovají v rámci dlouhého období, tedy analyzují časové rozložení veřejných výdajů. Významné jsou zejména tři modely:
1) vývojové modely růstu veřejných výdajů,
2) model založený na Wagnerově zákonu expandující státní činnosti a
3) Peacockův a Wisemanův klasický model růstu veřejných výdajů (tzv. teorie prahových efektů).
Faktory růstu veřejných výdajů
• Změna preferencí vlivem růstu důchodu na hlavu. Již podle E.Engela se mění složení rozpočtů spotřebitelů s růstem důchodu domácnosti. Snižuje se podíl výdajů na statky jako jsou základní potraviny a levné oděvy a zvyšuje se podíl jiných - luxusní spotřební statky apod. Jinými slovy, různé spotřební statky mají různou důchodovou pružnost. Otázkou je, jestli lze netržní statky považovat spíše za nezbytnost, nebo za nadstandard, resp. luxus. Při odpovědi pravděpodobně dojdeme k tomu, že některé z nich lze pravděpodobně řadit mezi nezbytnosti (bezpečnost, základní vzdělání, základní zdravotní péči...) a některé mají spíše charakter luxusu resp. statky, které se stávají dostupné až při vyšším důchodu (vyšší vzdělání, parky, dálnice, výzkum vesmíru...). Proto nelze jednoznačně stanovit, zda bude podíl vlády na spotřebě růst či klesat, pokud poroste celkový důchod.
• Změny v demografické struktuře. Ze zkušeností vyspělých zemí lze pozorovat, jak případné populační vlny ovlivňují priority v rámci veřejných výdajů. Z počátku se jedná o zvýšení výdajů na školství, později se zvýší požadavky na bydlení. Tím, jak se výkyv obyvatelstva posunuje dále po věkové stupnici, blíží se situace, kdy bude fiskální prioritou zajištění stárnoucí generace.
• Technologické změny ovlivňují výši výdajů velmi výrazně.
• Změny v demografické struktuře. Ze zkušeností vyspělých zemí lze pozorovat, jak případné populační vlny ovlivňují priority v rámci veřejných výdajů. Z počátku se jedná o zvýšení výdajů na školství, později se zvýší požadavky na bydlení. Tím, jak se výkyv obyvatelstva posunuje dále po věkové stupnici, blíží se situace, kdy bude fiskální prioritou zajištění stárnoucí generace.
• Technologické změny ovlivňují výši výdajů velmi výrazně.
Faktory růstu veřejných výdajů
• Inflace. Zdá se, že rychlejší míra inflace v cenách vstupů nebo statků nakupovaných veřejným sektorem vede ke zvýšení podílu výdajů na HDP v nominálním vyjádření. Veřejné statky se tak stávají nákladnějšími, resp. roste jejich relativní cena ve srovnání se statky soukromými. To může vést k tomu, že spotřebitelé budou veřejné statky nahrazovat soukromými.
• Demonstrační efekt. Občané jedné země pochopitelně porovnávají svou životní úroveň a míru veřejného poskytování zboží a služeb i s jinými zeměmi. Pokud se již v některé zemi přikročilo k zajišťování některého statku veřejným způsobem (bylo “demonstrováno”, že to jde...) může to vést ke snaze o nápodobu.
• Jiné vlivy - zejména politické a sociální. Sem spadají důvody, které souvisejí sa převládajícím chápáním sociální spravedlnosti, převládající ideologie apod. Např. na konci devatenáctého století se prosadily do té doby neslýchané filosofické a ekonomické názory, které se později staly motorem převratných společenských změn.
• Demonstrační efekt. Občané jedné země pochopitelně porovnávají svou životní úroveň a míru veřejného poskytování zboží a služeb i s jinými zeměmi. Pokud se již v některé zemi přikročilo k zajišťování některého statku veřejným způsobem (bylo “demonstrováno”, že to jde...) může to vést ke snaze o nápodobu.
• Jiné vlivy - zejména politické a sociální. Sem spadají důvody, které souvisejí sa převládajícím chápáním sociální spravedlnosti, převládající ideologie apod. Např. na konci devatenáctého století se prosadily do té doby neslýchané filosofické a ekonomické názory, které se později staly motorem převratných společenských změn.
Pružnost výdajů
Vývoj v ČR:
1994 1995 1996 1997 1998
HDP v mld. Kč. 1143 1338,9 1524,7 1657 1842
výdaje VR v mld Kč 492,5 569 636,7 663,5 691,7
pružnost výdajů 0,91 0,86 0,49 0,38
marginální sklon 0,39 0,36 0,20 0,15
Struktura veřejných výdajů
Metodika Mezinárodního měnového fondu uvádí dva typy klasifikace veřejných výdajů:
• funkční klasifikace, kde jsou kritériem členění základní odvětví, do kterých výdaje plynou (školství, zdravotnictví, doprava...)
• ekonomická klasifikace, která vychází z aktivit, jimiž vláda naplňuje své funkce (běžné výdaje, úrokové platby, jiné transfery, kapitálové výdaje atd.)
Základní současnou strukturu veřejných výdajů v ČR lze dobře poznat např. z publikovaného znění zákona o státním rozpočtu. výdaje jsou zde členěny na běžné a kapitálové.
1994 1995 1996 1997 1998
HDP v mld. Kč. 1143 1338,9 1524,7 1657 1842
výdaje VR v mld Kč 492,5 569 636,7 663,5 691,7
pružnost výdajů 0,91 0,86 0,49 0,38
marginální sklon 0,39 0,36 0,20 0,15
Struktura veřejných výdajů
Metodika Mezinárodního měnového fondu uvádí dva typy klasifikace veřejných výdajů:
• funkční klasifikace, kde jsou kritériem členění základní odvětví, do kterých výdaje plynou (školství, zdravotnictví, doprava...)
• ekonomická klasifikace, která vychází z aktivit, jimiž vláda naplňuje své funkce (běžné výdaje, úrokové platby, jiné transfery, kapitálové výdaje atd.)
Základní současnou strukturu veřejných výdajů v ČR lze dobře poznat např. z publikovaného znění zákona o státním rozpočtu. výdaje jsou zde členěny na běžné a kapitálové.
Velikost veřejných výdajů
Růst výdajů musí být vnímán ve vztahu k nárůstu ostatních ekonomických veličin, jako jsou vzestup celkové cenové úrovně, růst GNP a přírůstku populace. Proto bývá nejčastěji používaným ukazatelem podíl celkových veřejných výdajů na hrubém domácím (resp. národním) produktu. Dlouhodobé analýzy veřejných výdajů ve většině vyspělých zemí ukazují na neustálý růst veřejných výdajů.
Pružnost výdajů
Dosti významným ukazatelem vypovídajícím o dynamice vývoje veřejných výdajů je tzv. pružnost výdajů, resp. elasticita veřejných výdajů k HDP. Jedná se o vztah mezi % změnou veřejných výdajů a % změnou HDP.
(veřejné výdaje t+1 - veřejné výdaje t)/ veřejné výdaje t
________________________________________
E = (HDP t+1 - HDP t)/ HDP t
(Jistou modifikací je určení marginálního sklonu výdajů, kdy jde o zvýšení výdajů jako procenta zvýšení HDP.)
Pružnost výdajů
Dosti významným ukazatelem vypovídajícím o dynamice vývoje veřejných výdajů je tzv. pružnost výdajů, resp. elasticita veřejných výdajů k HDP. Jedná se o vztah mezi % změnou veřejných výdajů a % změnou HDP.
(veřejné výdaje t+1 - veřejné výdaje t)/ veřejné výdaje t
________________________________________
E = (HDP t+1 - HDP t)/ HDP t
(Jistou modifikací je určení marginálního sklonu výdajů, kdy jde o zvýšení výdajů jako procenta zvýšení HDP.)
Veřejné výdaje
Struktura, vývojové tendence, faktory ovlivňující rozsah veřejných výdajů. Metody objektivizace výdajových položek. Typy užitků a nákladů.
Pojem veřejných výdajů
Veřejné výdaje se obvykle interpretují jako částky, které se objevují v účtech veřejného sektoru.
Vláda zabezpečuje veřejné a kvazi-veřejné statky spolu s transferovými platbami jako reakci na kolektivní poptávku voličstva.
Veřejné výdaje, jak se objevují ve statistice národních účtů, jsou představovány dvěma širokými kategoriemi.
Za prvé jde o vládní nákupy běžných statků a služeb a kapitálových statků a služeb Tyto výdaje představují nároky na zdroje dané ekonomiky. Použití těchto zdrojů veřejným sektorem vylučuje jejich využití ostatními sektory. Spotřeba zdrojů veřejným sektorem znamená, že náklady obětované příležitosti těchto veřejných výdajů spočívají v ušlém výstupu ostatních sektorů.
Druhá kategorie veřejných výdajů jsou transferové výdaje. Transferové výdaje jsou veřejné výdaje na penze, subvence, úroky z dluhů, dávky v nezaměstnanosti atd. Tyto výdaje nepředstavují nároky na zdroje společnosti ze strany veřejného sektoru, jako je tomu v případě vyčerpávajících veřejných výdajů. Transfery jsou redistribucí zdrojů mezi jednotlivci ve společnosti, kde zdroje proudí skrze veřejný sektor jakožto prostředníka.
Pojem veřejných výdajů
Veřejné výdaje se obvykle interpretují jako částky, které se objevují v účtech veřejného sektoru.
Vláda zabezpečuje veřejné a kvazi-veřejné statky spolu s transferovými platbami jako reakci na kolektivní poptávku voličstva.
Veřejné výdaje, jak se objevují ve statistice národních účtů, jsou představovány dvěma širokými kategoriemi.
Za prvé jde o vládní nákupy běžných statků a služeb a kapitálových statků a služeb Tyto výdaje představují nároky na zdroje dané ekonomiky. Použití těchto zdrojů veřejným sektorem vylučuje jejich využití ostatními sektory. Spotřeba zdrojů veřejným sektorem znamená, že náklady obětované příležitosti těchto veřejných výdajů spočívají v ušlém výstupu ostatních sektorů.
Druhá kategorie veřejných výdajů jsou transferové výdaje. Transferové výdaje jsou veřejné výdaje na penze, subvence, úroky z dluhů, dávky v nezaměstnanosti atd. Tyto výdaje nepředstavují nároky na zdroje společnosti ze strany veřejného sektoru, jako je tomu v případě vyčerpávajících veřejných výdajů. Transfery jsou redistribucí zdrojů mezi jednotlivci ve společnosti, kde zdroje proudí skrze veřejný sektor jakožto prostředníka.
VZÁJEMNÝ VZTAH DEFICITU A VEŘEJNÉHO DLUHU
Reálná změna objemu veřejného dluhu tedy nezávisí pouze na přírůstcích způsobených rozpočtovými deficity.
Vzhledem k současnému vývoji se odborníci shodují, že je nezbytné rozšířit pojetí souvislosti rozpočtového deficitu a veřejného dluhu na oboustranně kauzální vztah, ve kterém veřejný dluh může být vážnou příčinou rozpočtového deficitu. Důvodem je skutečnost, že úroky z veřejného dluhu vstupují do výdajové strany rozpočtu, a tak dochází k zpětnému propojení rozpočtového a dluhového problému.
Velice významnou kategorií je zde tzv. primární deficit. Z hlediska úrokových výdajů ekonomická praxe rozlišuje celkový a primární deficit. Celkový deficit vyjadřuje rozdíl mezi celkovými příjmy a výdaji bez ohledu na jejich charakter.Úroky placené z placené z veřejného dluhu se zahrnují do rozpočtových výdajů a zvyšují celkový deficit. Tyto úroky jsou však důsledkem vlivů minulých období, a proto se k hodnocení fiskální politiky stávajícího období používá primární deficit, při jehož výpočtu se úroky z veřejného dluhu nezahrnují do výdajové strany rozpočtu.
Z rozpočtového hlediska se tak veřejný dluh jeví jako exogenní faktor s negativním fiskálním účinkem, protože výše veřejného dluhu konkrétní /nastupující/ vládou ovlivnitelná.
Hospodářské výsledky ukazují, že např. v roce 1988 představoval celkový deficit v zemích evropské desítky v průměru 2,9 % HDP. Bez započtení úroků z veřejného dluhu by však dosáhly tyto země primárního přebytku 1,8 % HDP. Z toho plyne, že váha úroků deformující výdajovou stranu činila průměrně 4,7 % HDP, tzn. více než průměrný přírůstek dluhu v důsledku deficitu.
Vzhledem k současnému vývoji se odborníci shodují, že je nezbytné rozšířit pojetí souvislosti rozpočtového deficitu a veřejného dluhu na oboustranně kauzální vztah, ve kterém veřejný dluh může být vážnou příčinou rozpočtového deficitu. Důvodem je skutečnost, že úroky z veřejného dluhu vstupují do výdajové strany rozpočtu, a tak dochází k zpětnému propojení rozpočtového a dluhového problému.
Velice významnou kategorií je zde tzv. primární deficit. Z hlediska úrokových výdajů ekonomická praxe rozlišuje celkový a primární deficit. Celkový deficit vyjadřuje rozdíl mezi celkovými příjmy a výdaji bez ohledu na jejich charakter.Úroky placené z placené z veřejného dluhu se zahrnují do rozpočtových výdajů a zvyšují celkový deficit. Tyto úroky jsou však důsledkem vlivů minulých období, a proto se k hodnocení fiskální politiky stávajícího období používá primární deficit, při jehož výpočtu se úroky z veřejného dluhu nezahrnují do výdajové strany rozpočtu.
Z rozpočtového hlediska se tak veřejný dluh jeví jako exogenní faktor s negativním fiskálním účinkem, protože výše veřejného dluhu konkrétní /nastupující/ vládou ovlivnitelná.
Hospodářské výsledky ukazují, že např. v roce 1988 představoval celkový deficit v zemích evropské desítky v průměru 2,9 % HDP. Bez započtení úroků z veřejného dluhu by však dosáhly tyto země primárního přebytku 1,8 % HDP. Z toho plyne, že váha úroků deformující výdajovou stranu činila průměrně 4,7 % HDP, tzn. více než průměrný přírůstek dluhu v důsledku deficitu.
VZÁJEMNÝ VZTAH DEFICITU A VEŘEJNÉHO DLUHU
Tento vztah byl původně chápán spíše v jednosměrné kauzální závislosti (Dvořák, P., 1994). Různí autoři tvrdili, že rozpočtový deficit je příčinou veřejného dluhu a veřejný dluh je tedy důsledkem rozpočtových deficitů. Někteří autoři hovoří o veřejném dluhu jako o sumě minulých rozpočtových deficitů. Moderní pohled na fiskální nerovnováhu ale ukazuje, že tato tvrzení jsou v několika aspektech nepřesná. Především existují různé alternativy krytí rozpočtové deficitu tzn., že rozpočtový deficit nemusí ústit do dluhu. Jde například o dlouhodobou monetizaci dluhu (zde jsou příklady Brazílie, Argentiny, Peru a dalších zemí) nebo dluh může být kryt prodejem státních aktiv (takto také byla kryta část našeho dluhu).
Mohou existovat také mimorozpočtové příčiny vzniku veřejného dluhu, kdy např. stát převezme závazky jiných subjektů a je zodpovědný za jejich spravování. Země tedy má veřejný dluh aniž by mu předcházela řada deficitů. Typickým příkladem tohoto postupu je náš stát, kterému po zavedení tržního mechanismu vzniklo spousta závazků z činnosti státních podniků a organizací. Tento proces se nezastavil a jeho reálným projevem bylo loňské prohlášení tehdejšího ministra financí Pillipa o “vyčíslení skrytého dluhu”, kdy MF odhaduje velikost zvýšení reálného veřejného dluhu o 170 mld Kč.
Mohou existovat také mimorozpočtové příčiny vzniku veřejného dluhu, kdy např. stát převezme závazky jiných subjektů a je zodpovědný za jejich spravování. Země tedy má veřejný dluh aniž by mu předcházela řada deficitů. Typickým příkladem tohoto postupu je náš stát, kterému po zavedení tržního mechanismu vzniklo spousta závazků z činnosti státních podniků a organizací. Tento proces se nezastavil a jeho reálným projevem bylo loňské prohlášení tehdejšího ministra financí Pillipa o “vyčíslení skrytého dluhu”, kdy MF odhaduje velikost zvýšení reálného veřejného dluhu o 170 mld Kč.
EMISNÍ FINANCOVÁNÍ
Emisní financování je zvláštním případem krytí rozpočtového deficitu. Centrální banka poskytuje buď přímý úvěr nebo nakoupí státní dluhopisy přímo od státu. Nákup státních dluhopisů je však vzhledem k rostoucí monetární bázi legislativně omezeno. V případě nákupu cenných papírů centrální banka způsobuje změnu monetární báze a dochází ke krytí deficitu úvěrovou emisí. Dochází ke zvýšení peněz v oběhu, což má makroekonomické důsledky jak na agregátní cenovou hladinu, tak na pohyb úrokových sazeb.
VEŘEJNÝ DLUH
Definování druhého fenoménu fiskální nerovnováhy, tzn. veřejného dluhu je přesnější:
Jde o souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu bez ohledu na to, zda vznikly tyto pohledávky cestou státního rozpočtu či jinak. Pro veřejný charakter dluhu není podstatný způsob jeho vzniku, ale způsob jeho úhrady - skutečnost, že představuje pohledávku vůči současným i budoucím daňovým platbám obyvatelstva.
VEŘEJNÝ DLUH
Definování druhého fenoménu fiskální nerovnováhy, tzn. veřejného dluhu je přesnější:
Jde o souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu bez ohledu na to, zda vznikly tyto pohledávky cestou státního rozpočtu či jinak. Pro veřejný charakter dluhu není podstatný způsob jeho vzniku, ale způsob jeho úhrady - skutečnost, že představuje pohledávku vůči současným i budoucím daňovým platbám obyvatelstva.
VEŘEJNÝ DLUH
Veřejný dluh je v interpretaci Mezinárodního měnového fondu pojímán jako celkové saldo finančních aktiv a pasiv státu, a to včetně salda eventuálních mimorozpočtových fondů.
Hrubý veřejný dluh zahrnuje celkový objem závazků vládního sektoru, bez ohledu na pohledávky státu. Čistý a hrubý veřejný dluh se u řady zemí výrazně liší. Existují země (Švédsko, Norsko), kde přesto, že podíl hrubého veřejného dluhu na HDP se pohybuje kolem 50 %, podíl čistého veřejného dluhu je záporný, země tedy vykazuje aktivní saldo.
Ve většině případů má veřejný dluh formu vládních dluhopisů - obligací, které nakupují jednotlivé ekonomické subjekty uvnitř země nebo i v zahraničí. Ve většině zemí tvoří největší objem obligace střednědobé, i když postupně roste váha obligací krátkodobých, čímž logicky dochází k poklesu splatnosti veřejného dluhu.
Ve vztahu k problematice rozpočtového deficitu se sleduje hlavně vývoj podílu hrubého veřejného dluhu na HDP.
Zajímavý vztah existuje mezi dluhem a inflací. (podrobněji viz učebnice)
Hrubý veřejný dluh zahrnuje celkový objem závazků vládního sektoru, bez ohledu na pohledávky státu. Čistý a hrubý veřejný dluh se u řady zemí výrazně liší. Existují země (Švédsko, Norsko), kde přesto, že podíl hrubého veřejného dluhu na HDP se pohybuje kolem 50 %, podíl čistého veřejného dluhu je záporný, země tedy vykazuje aktivní saldo.
Ve většině případů má veřejný dluh formu vládních dluhopisů - obligací, které nakupují jednotlivé ekonomické subjekty uvnitř země nebo i v zahraničí. Ve většině zemí tvoří největší objem obligace střednědobé, i když postupně roste váha obligací krátkodobých, čímž logicky dochází k poklesu splatnosti veřejného dluhu.
Ve vztahu k problematice rozpočtového deficitu se sleduje hlavně vývoj podílu hrubého veřejného dluhu na HDP.
Zajímavý vztah existuje mezi dluhem a inflací. (podrobněji viz učebnice)
Možnosti financování rozpočtového deficitu
Jakmile vládní hospodaření skončí v určitém období rozpočtovým deficitem (ať už jde o deficit cyklický či strukturální), musí vláda toto pasivní rozpočtové saldo nějakým způsobem financovat. Pokud pomineme možnost vyrovnat deficit pomocí státních finančních aktiv (např. prostřednictvím výnosů z privatizace), existují dvě základní možnosti krytí deficitu. Prvním je dluhové financování deficitu a druhou možností je emisní financování deficitu.
DLUHOVÉ FINANCOVÁNÍ
Při dluhovém financování jednotlivci, firmy a hlavně komerční banky, nakupují státní cenné papíry. Takto získané prostředky mohou pak být použity k financování vládních potřeb stejně jako daňové příjmy.Tím se ovšem sníží reálná spotřeba soukromých subjektů o daný úvěr vládě. Znamená to, že o co více nakoupí stát nad objem disponibilních zdrojů, o to více je nutné snížit reálnou spotřebu soukromého sektoru, popřípadě si vláda musí půjčit v zahraničí.
Při vzniku veřejného dluhu, ať už byl způsoben půjčkou z domácích zdrojů či ze zahraničí, vzniká nutnost tento dluh obsluhovat. Základním nepříjemným důsledkem růstu dluhu jsou úroky, které se každoročně objeví ve státním rozpočtu jako nutný výdaj.
DLUHOVÉ FINANCOVÁNÍ
Při dluhovém financování jednotlivci, firmy a hlavně komerční banky, nakupují státní cenné papíry. Takto získané prostředky mohou pak být použity k financování vládních potřeb stejně jako daňové příjmy.Tím se ovšem sníží reálná spotřeba soukromých subjektů o daný úvěr vládě. Znamená to, že o co více nakoupí stát nad objem disponibilních zdrojů, o to více je nutné snížit reálnou spotřebu soukromého sektoru, popřípadě si vláda musí půjčit v zahraničí.
Při vzniku veřejného dluhu, ať už byl způsoben půjčkou z domácích zdrojů či ze zahraničí, vzniká nutnost tento dluh obsluhovat. Základním nepříjemným důsledkem růstu dluhu jsou úroky, které se každoročně objeví ve státním rozpočtu jako nutný výdaj.
Rozpočtový a fiskální význam deficitu
Ať jsou příčiny rozpočtového deficitu jakékoliv, jeho důsledky jsou jak rozpočtové, tak i makroekonomické. Rozpočtové důsledky v krátkém období mohou být pozitivní, neboť umožňují změkčení vládního rozpočtového omezení při působení silných exogenních faktorů během rozpočtového období nebo v případě efektivních veřejných výdajových programů. V dlouhém období však vláda musí deficit nějakým způsobem obsluhovat.
Pokud jde o makroekonomické důsledky deficitu, názory jednotlivých ekonomických škol se zásadně liší. V zásadě odlišujeme tři základní teoretické názory na tuto problematiku -
a/ neoklasický přístup, který hodnotí makroekonomické důsledky deficitu negativně, a proto jej odmítá,
b/ keynesiánský přístup hodnotí tyto důsledky aktivního deficitu pozitivně, a proto ho v určitých případech dopuručuje,
c/ neoricardiánský přístup naopak popírá makroekonomické důsledky deficitu, a proto je vůči němu neutrální
(Tyto teoretické názory,které svým obsahem jsou značně protichůdné existují vedle sebe již dlouhou dobu, aniž by některý z nich byl na základě konkrétní ekonomické zkušenosti potvrzen, či vyvrácen. Podrobněji viz kurzy makroekonomie a učebnice.)
Pokud jde o makroekonomické důsledky deficitu, názory jednotlivých ekonomických škol se zásadně liší. V zásadě odlišujeme tři základní teoretické názory na tuto problematiku -
a/ neoklasický přístup, který hodnotí makroekonomické důsledky deficitu negativně, a proto jej odmítá,
b/ keynesiánský přístup hodnotí tyto důsledky aktivního deficitu pozitivně, a proto ho v určitých případech dopuručuje,
c/ neoricardiánský přístup naopak popírá makroekonomické důsledky deficitu, a proto je vůči němu neutrální
(Tyto teoretické názory,které svým obsahem jsou značně protichůdné existují vedle sebe již dlouhou dobu, aniž by některý z nich byl na základě konkrétní ekonomické zkušenosti potvrzen, či vyvrácen. Podrobněji viz kurzy makroekonomie a učebnice.)
Pojem RD - definice, význam a omezení vypovídací schopnosti, druhy
V obecné rovině se deficitem rozumí, že rozpočtové příjmy jsou v určitém období nižší než celkové výdaje.
DEFICIT: Rozdíl mezi celkovými hotovostními výdaji včetně úroků a celkovými hotovostními příjmy (daňovými i nedaňovými) s vyloučením úvěrových příjmů.
Rozpočtový deficit vyjadřuje tokový pohled na veřejné finance, tj.odráží pohyb tokových veličin. Deficit tudíž neodráží celkový stav veřejných financí, ale jen prostředků, procházející státním rozpočtem.
Existuje několik omezení vypovídací hodnoty ukazatele deficitu:
1. Jedná se pouze o tokový pohled - daleko významnější je vývoj stavových veličin (velikost národního bohatství, majetku státu apod.) -
2. V ukazateli jsou zahrnuty pouze rozpočtové transakce - celá řada finančních operací probíhá mimo rozpočet - otázka vyrovnanosti hospodaření parafiskálních fondů a dalších institucí (zde příčina aktuálně “objeveného” skrytého dluhu v ČR...)
3. jedná se pouze o hotovostní operace - neodráží vládní pohledávky ani závazky. Nepostihuje např. zadlužení formou převzatých garancí za úvěry soukromých subjektů, nebo vládní dluhové operace.
DEFICIT: Rozdíl mezi celkovými hotovostními výdaji včetně úroků a celkovými hotovostními příjmy (daňovými i nedaňovými) s vyloučením úvěrových příjmů.
Rozpočtový deficit vyjadřuje tokový pohled na veřejné finance, tj.odráží pohyb tokových veličin. Deficit tudíž neodráží celkový stav veřejných financí, ale jen prostředků, procházející státním rozpočtem.
Existuje několik omezení vypovídací hodnoty ukazatele deficitu:
1. Jedná se pouze o tokový pohled - daleko významnější je vývoj stavových veličin (velikost národního bohatství, majetku státu apod.) -
2. V ukazateli jsou zahrnuty pouze rozpočtové transakce - celá řada finančních operací probíhá mimo rozpočet - otázka vyrovnanosti hospodaření parafiskálních fondů a dalších institucí (zde příčina aktuálně “objeveného” skrytého dluhu v ČR...)
3. jedná se pouze o hotovostní operace - neodráží vládní pohledávky ani závazky. Nepostihuje např. zadlužení formou převzatých garancí za úvěry soukromých subjektů, nebo vládní dluhové operace.
Rozpočtový a fiskální význam deficitu
- z rozpočtového hlediska vznik deficitu rozpočtu znamená, že stát jako ekonomický subjekt spotřebovává v rozpočtovém roce více, než je schopen sám vytvořit; tj. rozpočtově je deficit známkou špatného vládního finančního hospodaření. Fiskálně je známkou expanzívní fiskální politiky vlády. S tím souvisí i hlavní dva druhy rozpočtového deficitu: - aktivní a pasivní.
• Aktivní neboli strukturální deficit je způsoben určitým vládním rozhodnutím, tj. jde o záměrné rozhodnutí uplatněné v rámci fiskální politiky.
• Naproti tomu pasivní neboli cyklický deficit vzniká v důsledku vlivu exogenních faktorů nezávislých na vládních záměrech. Klasickým příkladem je vliv kolísání tempa hospodářského růstu, kdy při zpomalení tempa hospodářství země dochází k poklesu daňových příjmů do státního rozpočtu. Možnost korigovat při nepříznivém hospodářském vývoji vzniklý pasivní deficit strukturálním, čili aktivním přebytkem není reálná a vzniku celkového rozpočtového deficitu se nelze vyhnout.
• Aktivní neboli strukturální deficit je způsoben určitým vládním rozhodnutím, tj. jde o záměrné rozhodnutí uplatněné v rámci fiskální politiky.
• Naproti tomu pasivní neboli cyklický deficit vzniká v důsledku vlivu exogenních faktorů nezávislých na vládních záměrech. Klasickým příkladem je vliv kolísání tempa hospodářského růstu, kdy při zpomalení tempa hospodářství země dochází k poklesu daňových příjmů do státního rozpočtu. Možnost korigovat při nepříznivém hospodářském vývoji vzniklý pasivní deficit strukturálním, čili aktivním přebytkem není reálná a vzniku celkového rozpočtového deficitu se nelze vyhnout.
Doplňková studijní literatura:
1. Bulíř, A.: Teorie deficitního rozpočtu. Finance a úvěr, 40, 1990, č.3.
s.165-183 - zde rozebírány velice instruktivním způsobem makroekonomické aspekty rozpočtových deficitů - dá se využít i pro Hospodářskou politiku a Makroekonomii!
2. Musgrave, R. A., Musgraveová, P.B.: Veřejné finance v teorii a praxi. Management Press, Praha, 1994. Str. 504-526 (Ekonomie veřejného dluhu)
Rozpočtový deficit (RD) a veřejný dluh (VD) jako globální problém
Jedním z největších a aktuálních problémů veřejných financí je problematika fiskální nerovnováhy. V nejobecnější rovině znamená nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a výdaji. Utrácí-li vláda více, než dokáže vybrat od subjektů soukromého sektoru, vzniká problém, jak tento rozdíl financovat. Fiskální nerovnováhou se rozumí existence pohledávek vůči budoucím daňovým příjmům, kdy dochází k přerozdělování dosud nevytvořených zdrojů. Fiskální nerovnováha se projevuje dvěmi základními podobami - rozpočtovým deficitem a veřejným dluhem.
Obvykle se více pozornosti (zejména ze strany politiků) věnuje rozp. deficitu než veřejnému dluhu. Zatímco problém rozpočtového deficitu je konkrétní, stále se opakující a veřejně kontrolovaný, dluhový problém je složitější a méně viditelný. U rozpočtového deficitu je zřejmé, kdo za něho zodpovídá, protože je vztahován k výkonné složce (vládě), u veřejného dluhu není zcela zřejmé, kdo vlastně za jeho vznik zodpovídá - “stopy se ztrácejí v minulosti” (Dvořák, P., 1994).
s.165-183 - zde rozebírány velice instruktivním způsobem makroekonomické aspekty rozpočtových deficitů - dá se využít i pro Hospodářskou politiku a Makroekonomii!
2. Musgrave, R. A., Musgraveová, P.B.: Veřejné finance v teorii a praxi. Management Press, Praha, 1994. Str. 504-526 (Ekonomie veřejného dluhu)
Rozpočtový deficit (RD) a veřejný dluh (VD) jako globální problém
Jedním z největších a aktuálních problémů veřejných financí je problematika fiskální nerovnováhy. V nejobecnější rovině znamená nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a výdaji. Utrácí-li vláda více, než dokáže vybrat od subjektů soukromého sektoru, vzniká problém, jak tento rozdíl financovat. Fiskální nerovnováhou se rozumí existence pohledávek vůči budoucím daňovým příjmům, kdy dochází k přerozdělování dosud nevytvořených zdrojů. Fiskální nerovnováha se projevuje dvěmi základními podobami - rozpočtovým deficitem a veřejným dluhem.
Obvykle se více pozornosti (zejména ze strany politiků) věnuje rozp. deficitu než veřejnému dluhu. Zatímco problém rozpočtového deficitu je konkrétní, stále se opakující a veřejně kontrolovaný, dluhový problém je složitější a méně viditelný. U rozpočtového deficitu je zřejmé, kdo za něho zodpovídá, protože je vztahován k výkonné složce (vládě), u veřejného dluhu není zcela zřejmé, kdo vlastně za jeho vznik zodpovídá - “stopy se ztrácejí v minulosti” (Dvořák, P., 1994).
Rozpočtový deficit a veřejný dluh.
Pojem, druhy, příčiny vzniku, způsoby financování, význam z hlediska rozpočtového a fiskálního.
Osnova:
1. Rozpočtový deficit (RD) a veřejný dluh (VD) jako globální problém
2. Pojem RD - definice, význam a omezení vypovídací schopnosti, druhy
3. Příčiny vzniku
4. Důsledky (rozpočtové, fiskální)
5. Možnosti financování
6. Pojem VD
7. Vztah mezi RD a VD - problém fiskální nerovnováhy a oboustranná kauzality, řešení VD
8. Problém fiskální nerovnováhy v ČR
Povinná studijní literatura:
1. Dvořák, P.: Státní rozpočet - iluze a omyly. Hospodářské noviny, 21. září 1994,
s.11
2. kolektiv VŠE: Veřejné finance. VŠE Praha, 1994, kapitola 11. Rozpočtový deficit a veřejný dluh, s.231-262
3. Dvořák, P.: Problém fiskální nerovnováhy. Finance a úvěr, 44, 1994, č.7.
s.343-354
4. Dostálová, I., Klvačová, E.: Jak jsme zaťali sekeru.
Ekonom, 15/1998 s.14-17
Osnova:
1. Rozpočtový deficit (RD) a veřejný dluh (VD) jako globální problém
2. Pojem RD - definice, význam a omezení vypovídací schopnosti, druhy
3. Příčiny vzniku
4. Důsledky (rozpočtové, fiskální)
5. Možnosti financování
6. Pojem VD
7. Vztah mezi RD a VD - problém fiskální nerovnováhy a oboustranná kauzality, řešení VD
8. Problém fiskální nerovnováhy v ČR
Povinná studijní literatura:
1. Dvořák, P.: Státní rozpočet - iluze a omyly. Hospodářské noviny, 21. září 1994,
s.11
2. kolektiv VŠE: Veřejné finance. VŠE Praha, 1994, kapitola 11. Rozpočtový deficit a veřejný dluh, s.231-262
3. Dvořák, P.: Problém fiskální nerovnováhy. Finance a úvěr, 44, 1994, č.7.
s.343-354
4. Dostálová, I., Klvačová, E.: Jak jsme zaťali sekeru.
Ekonom, 15/1998 s.14-17
Právní úprava v ČR: § 15 z.č. 576/90 Sb. :
Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a správu prostředků pro ně určených mohou být zřízeny státní fondy republiky. Každý státní fond republiky se zřizuje zákonem…, který stanoví zásady jeho tvorby, způsob čerpání jeho prostředků a orgán, pověřený jeho správou. Rozsah činnosti státních fondů republiky stanoví podrobněji statuty, jejichž návrhy předkládají vládě ke schválení orgány pověřené správou státních fondů republiky. … (3) Česká republika neodpovídá za závazky státního fondu republiky a státní fond republiky neodpovídá za závazky České republiky.
Mezi státní účelové fondy je možné v současnosti zařadit následující fondy:
a) Státní fond tržní regulace v zemědělství
b) Státní fond pro zúrodnění půdy
c) Státní fond životního prostředí
d) Státní fond kultury ČR
e) Státní fond ČR pro podporu a rozvoj kinematografie
Hodnocení: Obecně každé účelové vyčlenění finančních prostředků ze státního rozpočtu do jisté míry snižuje jak možnou vydatnost, tak i rovnoměrnost zdroje. Při optimálním rozdělování státního rozpočtu bychom mohli dojít ke stejným výsledkům, jaké si slibujeme od fondového hospodaření. Vyčleněním účelových fondů by v žádném případě nedošlo k nárůstu v celkovém objemu použitelných prostředků, lze se obávat, že by tomu v dlouhodobější perspektivě bylo spíše naopak. Fond totiž neřeší problém stálosti finančních zdrojů "na věčné časy". Nemá, stejně jako státní rozpočet mechanismus, který by automaticky upravoval výši tvořených zdrojů podle skutečných potřeb. Ovšem zatím co u státního rozpočtu je tato výše konfrontována s potřebami pravidelně při jeho schvalování, fond by na svou relativní uzavřenost mohl lehce doplatit.
Mezi státní účelové fondy je možné v současnosti zařadit následující fondy:
a) Státní fond tržní regulace v zemědělství
b) Státní fond pro zúrodnění půdy
c) Státní fond životního prostředí
d) Státní fond kultury ČR
e) Státní fond ČR pro podporu a rozvoj kinematografie
Hodnocení: Obecně každé účelové vyčlenění finančních prostředků ze státního rozpočtu do jisté míry snižuje jak možnou vydatnost, tak i rovnoměrnost zdroje. Při optimálním rozdělování státního rozpočtu bychom mohli dojít ke stejným výsledkům, jaké si slibujeme od fondového hospodaření. Vyčleněním účelových fondů by v žádném případě nedošlo k nárůstu v celkovém objemu použitelných prostředků, lze se obávat, že by tomu v dlouhodobější perspektivě bylo spíše naopak. Fond totiž neřeší problém stálosti finančních zdrojů "na věčné časy". Nemá, stejně jako státní rozpočet mechanismus, který by automaticky upravoval výši tvořených zdrojů podle skutečných potřeb. Ovšem zatím co u státního rozpočtu je tato výše konfrontována s potřebami pravidelně při jeho schvalování, fond by na svou relativní uzavřenost mohl lehce doplatit.
směnky
Indosament směnky (rukopis)
1.) Je to převod směnek, písemné prohlášení, kterým se směnka převádí do vlastnictví někoho jiného
a) vyplněný indosament
Je tu podpis toho, kdo směnku převádí a název toho, kdo směnku kupuje, datum a místo.
b) Nevyplněný indosament
Je tu pouze podpis toho kdo směnku převádí
Akceptace směnky
- Provádí se v případě, že směnku vystavil věřitel, ne dlužník. Je tedy nutné, aby dlužník svůj dluh uznal (akceptoval). K tomu stačí podpis na líci směnky, kterým směnečník vyjadřuje souhlas s tím, že zaplatí.
- Směnečný Aval: akceptace směnky bankou
- Směnečné rukojemství:ručení za směnku třetí osobou.
Prolongace směnky
Při tomto úkonu dochází k posunutí doby splatnosti na dobu pozdější
Protest směnky
Veřejná listina, která je sepsána buď u notáře, nebo u soudu. Majitel směnky se tak může hojit i na nepřímých dlužnících. Pokud směnečník nezaplatí, může majitel směnky všechny osoby, které se na směnečně zavázaly, žalovat u soudu. Majitel směnky má větší šanci na vplacení částky.
Eskont směnky
Prodej směnky před dobou splatnosti, odkup provádí banka. Majitel dostane částku dřív a za to si banka ze směnečné sumy odečítá tzv. diskont (úrok, který platí majitel (původní) směnky ode dne eskontování směnky do dne splatnosti směnky). Čím je směnka odkoupena dřív, tím je diskont vyšší. Dále si banka sráží provizi (ze směnečné sumu banka dostává velký obnos). Banka se takto stává novým majitelem směnky. S původním majitelem směnky se banka v době splatnosti obrací nejdříve na původního dlužníka, v případě neplacení směnky přímým dlužníkem se banka obrací na žadatele o eskont a na něm vymáhá směnečnou sumu.
1.) Je to převod směnek, písemné prohlášení, kterým se směnka převádí do vlastnictví někoho jiného
a) vyplněný indosament
Je tu podpis toho, kdo směnku převádí a název toho, kdo směnku kupuje, datum a místo.
b) Nevyplněný indosament
Je tu pouze podpis toho kdo směnku převádí
Akceptace směnky
- Provádí se v případě, že směnku vystavil věřitel, ne dlužník. Je tedy nutné, aby dlužník svůj dluh uznal (akceptoval). K tomu stačí podpis na líci směnky, kterým směnečník vyjadřuje souhlas s tím, že zaplatí.
- Směnečný Aval: akceptace směnky bankou
- Směnečné rukojemství:ručení za směnku třetí osobou.
Prolongace směnky
Při tomto úkonu dochází k posunutí doby splatnosti na dobu pozdější
Protest směnky
Veřejná listina, která je sepsána buď u notáře, nebo u soudu. Majitel směnky se tak může hojit i na nepřímých dlužnících. Pokud směnečník nezaplatí, může majitel směnky všechny osoby, které se na směnečně zavázaly, žalovat u soudu. Majitel směnky má větší šanci na vplacení částky.
Eskont směnky
Prodej směnky před dobou splatnosti, odkup provádí banka. Majitel dostane částku dřív a za to si banka ze směnečné sumy odečítá tzv. diskont (úrok, který platí majitel (původní) směnky ode dne eskontování směnky do dne splatnosti směnky). Čím je směnka odkoupena dřív, tím je diskont vyšší. Dále si banka sráží provizi (ze směnečné sumu banka dostává velký obnos). Banka se takto stává novým majitelem směnky. S původním majitelem směnky se banka v době splatnosti obrací nejdříve na původního dlužníka, v případě neplacení směnky přímým dlužníkem se banka obrací na žadatele o eskont a na něm vymáhá směnečnou sumu.
Směnky
Směnky
- krátkodobý CP
- umožňuje bezhotovostní placení
- není vydávána hromadně, má zásadně listinnou podobu
- úvěrový CP
- může být soudně vymahatelná
Směnka obsahuje bezpodmínečný příkaz (u směnky cizí) nebo bezpodmínečný závazek (u směnky vlastní) zaplatit majiteli směnky tzv. směnečnou sumu.
Druhy směnek
1) podle počtu subjektů na směnce uvedených
a) směnka vlastní: dvoustranným vztahem, v okamžiku vystavení směnky figurují 2 subjekty, 1. výstavce a 2. majitel směnky, je na ní napsáno zaplatím
b) směnka cizí: je třístranným vztahem, výstavce směnky přikazuje 3. (banka), aby místo něho zaplatila tomu věřiteli – příkaz zaplaťte
c) směnka na vlastní řád: Má formu cizí směnky, ale vyskytují se zde 2 osoby. Věřitel a výstavce je jedna osoba
2) podle druhu důvodu v souvislosti s nimž byla směnka vystavena
a) obchodní: dodavatelsko odběratelský vztah, vzniká na základě uskutečněného obchodu v rámci dodavatelsko odběratelských vztahů
b) finanční: vzniká z důvodu půjčování peněz, není doprovázena nákupem nebo prodejem
c) kauční: místo peněžní kauce se vystaví kauční směnka (v trestním zákoníku)
3) podle doby splatnosti
a) směnka fixní (denní): je tam napsáno „dne…“
b) směnka splatná na viděnou (vistasměnka): je splatná při předložení, nejpozději 2.den
c) směnka splatná za určitý čas od vidění (lhůtní vistasměnka): např. 3. měsíce po vidění (musí to tam být napsáno)
d) směnka splatná za určitý čas od vystavení (datosměnka): např. 3. měsíce ode dneška (datum dneška je tam napsaný)
- krátkodobý CP
- umožňuje bezhotovostní placení
- není vydávána hromadně, má zásadně listinnou podobu
- úvěrový CP
- může být soudně vymahatelná
Směnka obsahuje bezpodmínečný příkaz (u směnky cizí) nebo bezpodmínečný závazek (u směnky vlastní) zaplatit majiteli směnky tzv. směnečnou sumu.
Druhy směnek
1) podle počtu subjektů na směnce uvedených
a) směnka vlastní: dvoustranným vztahem, v okamžiku vystavení směnky figurují 2 subjekty, 1. výstavce a 2. majitel směnky, je na ní napsáno zaplatím
b) směnka cizí: je třístranným vztahem, výstavce směnky přikazuje 3. (banka), aby místo něho zaplatila tomu věřiteli – příkaz zaplaťte
c) směnka na vlastní řád: Má formu cizí směnky, ale vyskytují se zde 2 osoby. Věřitel a výstavce je jedna osoba
2) podle druhu důvodu v souvislosti s nimž byla směnka vystavena
a) obchodní: dodavatelsko odběratelský vztah, vzniká na základě uskutečněného obchodu v rámci dodavatelsko odběratelských vztahů
b) finanční: vzniká z důvodu půjčování peněz, není doprovázena nákupem nebo prodejem
c) kauční: místo peněžní kauce se vystaví kauční směnka (v trestním zákoníku)
3) podle doby splatnosti
a) směnka fixní (denní): je tam napsáno „dne…“
b) směnka splatná na viděnou (vistasměnka): je splatná při předložení, nejpozději 2.den
c) směnka splatná za určitý čas od vidění (lhůtní vistasměnka): např. 3. měsíce po vidění (musí to tam být napsáno)
d) směnka splatná za určitý čas od vystavení (datosměnka): např. 3. měsíce ode dneška (datum dneška je tam napsaný)
Náležitosti směnky
Náležitosti směnky
- domicil: kde bude placeno, komu placeno
- domicilát: konkrétní místo platby
- označení, že jde o směnku
- bezpodmínečný příkaz (nebo slib) zaplatit určitou částku (směnečnou sumu)
- údaj splatnosti, pokud tam není, je směnka splatná při předložení
- údaj o místu, kde se má platit (většinou banka), pokud by to tam nebylo uvedeno, je splatná na místě předložení dlužníka
- jméno toho, kdo má platit
- jméno toho, komu se má platit
- datum a místo vystavení směnky,
- podpis výstavce směnky
Výrazy pro nekvalitní směnky
1.) nuzná směnka
- ještě před splacením se stává nejistou, protože na jmění jejího dlužníka byla vyhlášen konkurz
2.) směnka planá
- dlužnický závazek je fingován
3.) směnka sklepní
- obsahuje podpisy z cela nesolventních nebo neexistujících osob
- domicil: kde bude placeno, komu placeno
- domicilát: konkrétní místo platby
- označení, že jde o směnku
- bezpodmínečný příkaz (nebo slib) zaplatit určitou částku (směnečnou sumu)
- údaj splatnosti, pokud tam není, je směnka splatná při předložení
- údaj o místu, kde se má platit (většinou banka), pokud by to tam nebylo uvedeno, je splatná na místě předložení dlužníka
- jméno toho, kdo má platit
- jméno toho, komu se má platit
- datum a místo vystavení směnky,
- podpis výstavce směnky
Výrazy pro nekvalitní směnky
1.) nuzná směnka
- ještě před splacením se stává nejistou, protože na jmění jejího dlužníka byla vyhlášen konkurz
2.) směnka planá
- dlužnický závazek je fingován
3.) směnka sklepní
- obsahuje podpisy z cela nesolventních nebo neexistujících osob
Šeky
Šeky
- krátkodobý, listinný
- upravuje ho zákon směnečný a šekový
- CP, kterým výstavce šeku dává příkaz bance aby osobě uvedená na šeku nebo doručiteli zaplatila částku na kterou je šek vystavěný
Náležitosti šeku
- musí tam být napsáno, že jde o šek
- bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu uvedenou na šeku
- jméno toho, kdo má platit (banka)
- místo placení
- datum a místo vystavení šeku (velmi důležitý, doba splatnosti je různá)
- podpis výstavce šeku
Lhůty k předložení šeku
Dělení podle splatnosti – jsou dány zákonem daného státu v rámci „Ženevské konvence“:
a) do 8 dnů ode dne vystavení šeku v případě, že šek je vystavený a splatný v téže zemi
b) do 20 dnů, pokud šek je vystavený v jedné zemi a splatný v druhé, stejný kontinent
c) do 70 dnů, jestliže je vystaven v 1 světadíle a ve druhém splatný
Druhy šeku
1) podle toho, kdo šek vystavil
a) soukromé šeky: výstavce je soukromá osoba, která má účet v bance – musí tam mít zůstatek, kvalita tohoto šeku záleží na bonitě té FO (jakou má schopnost platit) - kolik peněž má na účtě
b) bankovní šeky: výstavcem šeku je banka, jde o kvalitní druh šeku, klient platí částku na šeku bance při vystavení a pak je mu pomocí šeku proplacena (např. v zahraničí),
2) šek k zaúčtování
- musí to být na šeku uvedeno
- nelez proplatit v hotovosti, lze ho použít jen pro bezhotovostní platbu
3) cestovní šek
- používá se v rámci cestovního ruchu
- vystaven bankou, daná částka je zaplacena klientem při odebrání šeku
- v zahraničí je mi po předložení šeku vyplaceno
- emitent je banka
Šeky lze použít
1) k výběru hotovosti z BÚ, ke kterému byly šeky vydány – pokladní šeky
2) při placení za nakoupené zboží a služby – kupující uhradí tu platbu šekem, ten šek předává prodávajícímu a prodávající přikládá šek bance – dnes nahrazuje platební karta, tento druh šeku dnes nahrazují elektronické formy placení (platební karta)
- krátkodobý, listinný
- upravuje ho zákon směnečný a šekový
- CP, kterým výstavce šeku dává příkaz bance aby osobě uvedená na šeku nebo doručiteli zaplatila částku na kterou je šek vystavěný
Náležitosti šeku
- musí tam být napsáno, že jde o šek
- bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu uvedenou na šeku
- jméno toho, kdo má platit (banka)
- místo placení
- datum a místo vystavení šeku (velmi důležitý, doba splatnosti je různá)
- podpis výstavce šeku
Lhůty k předložení šeku
Dělení podle splatnosti – jsou dány zákonem daného státu v rámci „Ženevské konvence“:
a) do 8 dnů ode dne vystavení šeku v případě, že šek je vystavený a splatný v téže zemi
b) do 20 dnů, pokud šek je vystavený v jedné zemi a splatný v druhé, stejný kontinent
c) do 70 dnů, jestliže je vystaven v 1 světadíle a ve druhém splatný
Druhy šeku
1) podle toho, kdo šek vystavil
a) soukromé šeky: výstavce je soukromá osoba, která má účet v bance – musí tam mít zůstatek, kvalita tohoto šeku záleží na bonitě té FO (jakou má schopnost platit) - kolik peněž má na účtě
b) bankovní šeky: výstavcem šeku je banka, jde o kvalitní druh šeku, klient platí částku na šeku bance při vystavení a pak je mu pomocí šeku proplacena (např. v zahraničí),
2) šek k zaúčtování
- musí to být na šeku uvedeno
- nelez proplatit v hotovosti, lze ho použít jen pro bezhotovostní platbu
3) cestovní šek
- používá se v rámci cestovního ruchu
- vystaven bankou, daná částka je zaplacena klientem při odebrání šeku
- v zahraničí je mi po předložení šeku vyplaceno
- emitent je banka
Šeky lze použít
1) k výběru hotovosti z BÚ, ke kterému byly šeky vydány – pokladní šeky
2) při placení za nakoupené zboží a služby – kupující uhradí tu platbu šekem, ten šek předává prodávajícímu a prodávající přikládá šek bance – dnes nahrazuje platební karta, tento druh šeku dnes nahrazují elektronické formy placení (platební karta)
Státní pokladniční poukázky
Státní pokladniční poukázky
- krátkodobé CP, emituje je stát prostřednictvím ministerstva financí
- stát je emituje, aby pokryl (vyrovnal) krátkodobý schodek mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v průběhu běžného období
- běžný rok – který v současné době probíhá
Splatnost
- od několika dnů do max. 1 roku
- jsou určeny pro obchodování mezibankovním trhu a pro velké investory, protože nominální hodnota 1 poukázky stojí 1 milión a více a emise je miliardová
- státní záruka + úroky =) banky o to mají zájem
- krátkodobé CP, emituje je stát prostřednictvím ministerstva financí
- stát je emituje, aby pokryl (vyrovnal) krátkodobý schodek mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v průběhu běžného období
- běžný rok – který v současné době probíhá
Splatnost
- od několika dnů do max. 1 roku
- jsou určeny pro obchodování mezibankovním trhu a pro velké investory, protože nominální hodnota 1 poukázky stojí 1 milión a více a emise je miliardová
- státní záruka + úroky =) banky o to mají zájem
Cenné papíry peněžního trhu
Cenné papíry peněžního trhu
Cenný papír
- vyjadřuje závazek za dlužníkem a pohledávku vůči věřiteli
- vyjadřuje nominální hodnotu, tržní hodnotu, peněžní hodnotu, objektivní hodnotu, vnitřní hodnota = podíl majetku, výnosová hodnota = rentabilita investic co přineslo
co se vložilo
Peněžní trh
- zvláštním druhem trhu, střet nabídky s poptávku – předmětem poptávky a nabídky jsou peníze a cenné papíry
- většina obchodů se zde uskutečňuje bez osobní přítomnosti nakupujícího a prodávajícího
Členění finančního trhu
1) z hlediska splatnosti
a) peněžní: trh krátkodobých peněz a cenných papírů, splatnost kratší
jak 1 rok, krátkodobé úvěry, šeky, směnky, depozitní certifikáty, státní pokladniční poukázky
b) kapitálový: střednědobé a dlouhodobé úvěry, dlouhodobé cenné
papíry, akcie, obligace, hypotéční zástavní listy
2) z hlediska použitých nástroje na finančním trhu
a) úvěrový – obchodní úvěr ( po 1989), bankovní úvěr, mezibankovní,
b) trh cenných papírů – primární – CP se dostává od emise k 1. vlasník
sekundární – 1. vlastník – 2. vlastní
Cenný papír
- vyjadřuje závazek za dlužníkem a pohledávku vůči věřiteli
- vyjadřuje nominální hodnotu, tržní hodnotu, peněžní hodnotu, objektivní hodnotu, vnitřní hodnota = podíl majetku, výnosová hodnota = rentabilita investic co přineslo
co se vložilo
Peněžní trh
- zvláštním druhem trhu, střet nabídky s poptávku – předmětem poptávky a nabídky jsou peníze a cenné papíry
- většina obchodů se zde uskutečňuje bez osobní přítomnosti nakupujícího a prodávajícího
Členění finančního trhu
1) z hlediska splatnosti
a) peněžní: trh krátkodobých peněz a cenných papírů, splatnost kratší
jak 1 rok, krátkodobé úvěry, šeky, směnky, depozitní certifikáty, státní pokladniční poukázky
b) kapitálový: střednědobé a dlouhodobé úvěry, dlouhodobé cenné
papíry, akcie, obligace, hypotéční zástavní listy
2) z hlediska použitých nástroje na finančním trhu
a) úvěrový – obchodní úvěr ( po 1989), bankovní úvěr, mezibankovní,
b) trh cenných papírů – primární – CP se dostává od emise k 1. vlasník
sekundární – 1. vlastník – 2. vlastní
Cenné papíry
Cenné papíry
- upraveny zákonem o cenný papírech
- listina která obsahuje pohledávku vlastníka (věřitele) vůči tomu, kdo ten cenný papír vydal (emitoval)
- CP – je nositelem právního nároku, je zbožím
1) z hlediska jejich převoditelnosti:
a) na doručitele (majitele): majitel CP je ten, kdo ho předloží, má výhody, že snáze obchodovatelný ( z ruky do ruky)
b) na jméno: CP, kde je uvedeno jméno vlastníka, horší obchodovatelnost, je ale bezpečnější (musí se vždy prokázat totožnost)
2) z hlediska obchodovatelnosti
a) obchodovatelné: CP, které se může kdokoliv koupit na sekundárním trhu, převoditelné na kohokoliv
b) neobchodovatelné: zaměstnanecké akcie, dnes už skoro ne
c) z části obchodovatelné:
3) z hlediska doby splatnosti
a) do 1 roku: směnky, šeky, státní pokladniční poukázky, na peněžním trhu, finanční oběžný majetek
b) nad 1 rok: akcie, obligace, HZL, obchoduje se na kapitálovém trhu finanční investice
4) z hlediska podoby
a) listinné (materializované): existují tzv. fyzicky, např. povodňová obligace, již za 1. republiky
b) zaknihované(dematerializované): převažuje, spojena s rozvoje výpočetní techniky, neexistují fyzicky, listinný CP je nahrazen zápisem do zákonem stanovené evidence, u nás Středisko CP, v jednotlivých obvodech
5) z hlediska důchodů, které nám přináší
a) CP, které přinášejí proměnlivý důchod, akcie – dividenda
b) CP, které přinášejí stálý důchod, obligace, vkladní knížka
c) neúročené CP, losy, šeky
6) z hlediska počtu emitovaných papírů
a) CP, které jsou vydávány hromadně (akcie)
b) CP, které jsou vydávány jednotlivě (směnka)
- upraveny zákonem o cenný papírech
- listina která obsahuje pohledávku vlastníka (věřitele) vůči tomu, kdo ten cenný papír vydal (emitoval)
- CP – je nositelem právního nároku, je zbožím
1) z hlediska jejich převoditelnosti:
a) na doručitele (majitele): majitel CP je ten, kdo ho předloží, má výhody, že snáze obchodovatelný ( z ruky do ruky)
b) na jméno: CP, kde je uvedeno jméno vlastníka, horší obchodovatelnost, je ale bezpečnější (musí se vždy prokázat totožnost)
2) z hlediska obchodovatelnosti
a) obchodovatelné: CP, které se může kdokoliv koupit na sekundárním trhu, převoditelné na kohokoliv
b) neobchodovatelné: zaměstnanecké akcie, dnes už skoro ne
c) z části obchodovatelné:
3) z hlediska doby splatnosti
a) do 1 roku: směnky, šeky, státní pokladniční poukázky, na peněžním trhu, finanční oběžný majetek
b) nad 1 rok: akcie, obligace, HZL, obchoduje se na kapitálovém trhu finanční investice
4) z hlediska podoby
a) listinné (materializované): existují tzv. fyzicky, např. povodňová obligace, již za 1. republiky
b) zaknihované(dematerializované): převažuje, spojena s rozvoje výpočetní techniky, neexistují fyzicky, listinný CP je nahrazen zápisem do zákonem stanovené evidence, u nás Středisko CP, v jednotlivých obvodech
5) z hlediska důchodů, které nám přináší
a) CP, které přinášejí proměnlivý důchod, akcie – dividenda
b) CP, které přinášejí stálý důchod, obligace, vkladní knížka
c) neúročené CP, losy, šeky
6) z hlediska počtu emitovaných papírů
a) CP, které jsou vydávány hromadně (akcie)
b) CP, které jsou vydávány jednotlivě (směnka)
Hotovostní platební styk
Hotovostní platební styk
- používají se zde bankovky a mince ve fyzické podobě
- dříve tzv. naturální směna = zboží za zboží, nevýhody četné =) hledal se ekvivalent, kterým by se platilo za vše = VŠEOBECNÝ EKVIVALENT
- bylo jím zboží, které bylo v té době nejvíce ceněné (stále nevýhodné)
- později ekvivalentem DRAHÉ KOVY
- dále MINCE (původně z drahých kovů, později nahrazeno slitinou)
- DNES i papírové peníze -) BANKOVKY A MINCE, dále platební karty, můžou se použít i depozita (peníze vložené na účtech)
- Vývoj není ukončen
Funkce peněz:
- prostředek směny
- míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby)
- uchovatelem hodnot
Ochranné prvky bankovek:
vodoznak, okénkový proužek, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, bankovní papír.
výroba je velmi nákladná, cílem zamezit padělání = upřednostňuje se bezhotovostní pl. styk
- používají se zde bankovky a mince ve fyzické podobě
- dříve tzv. naturální směna = zboží za zboží, nevýhody četné =) hledal se ekvivalent, kterým by se platilo za vše = VŠEOBECNÝ EKVIVALENT
- bylo jím zboží, které bylo v té době nejvíce ceněné (stále nevýhodné)
- později ekvivalentem DRAHÉ KOVY
- dále MINCE (původně z drahých kovů, později nahrazeno slitinou)
- DNES i papírové peníze -) BANKOVKY A MINCE, dále platební karty, můžou se použít i depozita (peníze vložené na účtech)
- Vývoj není ukončen
Funkce peněz:
- prostředek směny
- míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby)
- uchovatelem hodnot
Ochranné prvky bankovek:
vodoznak, okénkový proužek, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, bankovní papír.
výroba je velmi nákladná, cílem zamezit padělání = upřednostňuje se bezhotovostní pl. styk
Otevření a vedení účtu
Otevření a vedení účtu
- může ho mít fyzická i právnická osoba
- klient uzavírá s bankou dohodu (smlouva o zřízení a vedení účtu)
- musí se předložit občanský průkaz, živnostenský list, koncesní listina, u PO výpis z obchodního rejstříku
- součástí smlouvy tzv. podpisové vzory
Druhy účtů: běžný (u PO), sporožirový, kontokorentní účet (možnost čerpání do mínusu), devizový účet, postžirový (u FO)
U účtů: podmínka složení minimálního vkladu, zapsán ve smlouvě, když bychom ho chtěli
vybrat, dojde ke zrušení účtu.
Informace o stavu našeho účtu nám chodí v podobě výpisu z účtu (čím častěji nám ho posílají, tím je to dražší.
Běžný účet:
1) používá se v hotovostní platbě (podnik má pokladnu, do ní vybírá z Bú v hotovosti) užívá v den výplaty na výplatu mezd, platí úhradu dodavateli, vyplácí zálohy na cestovné, kancelářské potřeby.
1) Používá se při bezhotovostní platbě (platí faktury dodavateli a od odběratele).
BÚ je vkladovým typem účtu banka nám připisuje úroky (= v náš prospěch)
- úroky se počítají dvojím způsobem:
Postupný zp.:
- na účtech kde nejsou časté změny
(vkladní knížky), úrok se počítá z každé položky ode dne splatnosti do konce roku. Úrok z počátečního zůstatku se zvětšuje (zmenšuje) o dílčí úroky
Zůstatkový zp.:
- na účtech kde dochází k častému pohybu
(podnikatelské účty), úroky se počítají z dočasného zůstatku na účtě za dny, po které se zůstatek neměnil.
Úroky za vedení účtu: v náš neprospěch (= banka nám je strhává)
U výpočtu úroků závisí na úrokové sazbě a na době, kdy máme peníze uložené.
- může ho mít fyzická i právnická osoba
- klient uzavírá s bankou dohodu (smlouva o zřízení a vedení účtu)
- musí se předložit občanský průkaz, živnostenský list, koncesní listina, u PO výpis z obchodního rejstříku
- součástí smlouvy tzv. podpisové vzory
Druhy účtů: běžný (u PO), sporožirový, kontokorentní účet (možnost čerpání do mínusu), devizový účet, postžirový (u FO)
U účtů: podmínka složení minimálního vkladu, zapsán ve smlouvě, když bychom ho chtěli
vybrat, dojde ke zrušení účtu.
Informace o stavu našeho účtu nám chodí v podobě výpisu z účtu (čím častěji nám ho posílají, tím je to dražší.
Běžný účet:
1) používá se v hotovostní platbě (podnik má pokladnu, do ní vybírá z Bú v hotovosti) užívá v den výplaty na výplatu mezd, platí úhradu dodavateli, vyplácí zálohy na cestovné, kancelářské potřeby.
1) Používá se při bezhotovostní platbě (platí faktury dodavateli a od odběratele).
BÚ je vkladovým typem účtu banka nám připisuje úroky (= v náš prospěch)
- úroky se počítají dvojím způsobem:
Postupný zp.:
- na účtech kde nejsou časté změny
(vkladní knížky), úrok se počítá z každé položky ode dne splatnosti do konce roku. Úrok z počátečního zůstatku se zvětšuje (zmenšuje) o dílčí úroky
Zůstatkový zp.:
- na účtech kde dochází k častému pohybu
(podnikatelské účty), úroky se počítají z dočasného zůstatku na účtě za dny, po které se zůstatek neměnil.
Úroky za vedení účtu: v náš neprospěch (= banka nám je strhává)
U výpočtu úroků závisí na úrokové sazbě a na době, kdy máme peníze uložené.
Mezinárodní platební styk
Mezinárodní platební styk:
- formou dokumentárního inkasa
- formou dokumentárního akreditivu
- dokumentární = potřebujeme doklad k tomu, abychom si vybrali peníze
- bez tzv. dokumentů = levnější, méně bezpečné, tzv. hladký plat (pokud známe obchodního partnera
- můžeme použít rovněž směnek, šeků, plateb v hotovosti (to u drobnějších položek) apod...
- probíhá v EU, MMF, SB, Evr. bance pro ob. a rozvoj, Světové obchodní organizaci atd…
- formou dokumentárního inkasa
- formou dokumentárního akreditivu
- dokumentární = potřebujeme doklad k tomu, abychom si vybrali peníze
- bez tzv. dokumentů = levnější, méně bezpečné, tzv. hladký plat (pokud známe obchodního partnera
- můžeme použít rovněž směnek, šeků, plateb v hotovosti (to u drobnějších položek) apod...
- probíhá v EU, MMF, SB, Evr. bance pro ob. a rozvoj, Světové obchodní organizaci atd…
Doklady hotovostního placení
Doklady hotovostního placení:
a) pokladní doklad (PPD,VPD)
b) pokladní šek (při výběru peněz z účtu)
c) pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet)
d) pokladní lístek (při výběru hotovosti)
e) paragony (maloobchodní síť, vystavují se se zbožím)
f) platební karty (u nás až od 90.let)
použití karet:
a) při platbě za zboží a služby
b) při výběru peněz z bankomatu
obsahují: PIN (personal identification number), ochraňuje kartu a výběr peněz
Náležitosti v příkazu:
1) pobočka banky (KB, Třebíč)
2) číslo účtu, ze kterého se platí (na vrub)
3) číslo účtu ve prospěch účtu
4) částka peněz
5) konstantní symbol (neměnný) – způsob platby
6) Datum a místo vystavení příkazu
7) Podpis výstavce u PO 2 podpisy + razítko
8) Splatnost (pokud chybí, banka převede okamžitě či druhý den)
9) Variabilní symbol (proměnný) – nejčastěji číslo faktury
a) pokladní doklad (PPD,VPD)
b) pokladní šek (při výběru peněz z účtu)
c) pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet)
d) pokladní lístek (při výběru hotovosti)
e) paragony (maloobchodní síť, vystavují se se zbožím)
f) platební karty (u nás až od 90.let)
použití karet:
a) při platbě za zboží a služby
b) při výběru peněz z bankomatu
obsahují: PIN (personal identification number), ochraňuje kartu a výběr peněz
Náležitosti v příkazu:
1) pobočka banky (KB, Třebíč)
2) číslo účtu, ze kterého se platí (na vrub)
3) číslo účtu ve prospěch účtu
4) částka peněz
5) konstantní symbol (neměnný) – způsob platby
6) Datum a místo vystavení příkazu
7) Podpis výstavce u PO 2 podpisy + razítko
8) Splatnost (pokud chybí, banka převede okamžitě či druhý den)
9) Variabilní symbol (proměnný) – nejčastěji číslo faktury
Kolektivní investování
Kolektivní investování
= investování s fondem (tzn. že investor skládá své prostředky do portfolia určitého fondu), investor tak využívá služeb inv. spol.
- výhody:
1) rozložení rizika
2) nižší pravděpodobnost ztráty
3) využití znalostí a zkušeností prostředníka
4) časová nenáročnost
5) zajištěn státní dozor
- nevýhody:
1) výnosy spíše průměrné
2) prostředníkovi platíme poplatek za službu
3) ztráty inv. volnosti
- kolektivním investováním se zabývají tzv. investiční společnosti – zakládají buď investiční fondy nebo podílové fondy
- mají podoby a. s.
- musí mít povolení od Min. financí
- cíl: co nejlépe investovat do CP, vložený kapitál zhodnotit co nejefektivněji
= investování s fondem (tzn. že investor skládá své prostředky do portfolia určitého fondu), investor tak využívá služeb inv. spol.
- výhody:
1) rozložení rizika
2) nižší pravděpodobnost ztráty
3) využití znalostí a zkušeností prostředníka
4) časová nenáročnost
5) zajištěn státní dozor
- nevýhody:
1) výnosy spíše průměrné
2) prostředníkovi platíme poplatek za službu
3) ztráty inv. volnosti
- kolektivním investováním se zabývají tzv. investiční společnosti – zakládají buď investiční fondy nebo podílové fondy
- mají podoby a. s.
- musí mít povolení od Min. financí
- cíl: co nejlépe investovat do CP, vložený kapitál zhodnotit co nejefektivněji
Druhy fondů
Druhy fondů
1) investiční fondy
- cíl: shromažďují pen. prostředky od FO i PO za účelem kolektivního investování
- fungují na základě povolení od Min. financí – o povolení žádá inv. společnost
- pokud získají povolení, stávají se právnickou osobnou, mají podobu a. s.
- investiční fondy můžeme členit na : - výnosové – při své činnosti se zaměřují na dosažení co nejvyšších ročních příjmů (vysoké dividendy) - růstové – zaměřují se na růst svého majetku, růst ceny podílu)
- dají se členit podle předmětu investování:
a) akciové (kapitál uloží do nákupu akcií)
b) obligační (kapitál ukládají do obligací)
c) nemovitostní (kapitál ukládají do nemovitostí)
d) komoditní (investice do drahých kovů, obrazů…)
2) podílové fondy
- nejsou samostatnou právnickou osobou, nezapisují se do obchod. rejstříku a zřizovatelem je investiční společnost
- získávají prostředky emisí podílových listů
Druhy podílových fondů
1) podle objemu a počtu emise
a) otevřené (objem a čas emise není omezen), vlastník pod. listů má právo, aby investiční spol. od něj podílové listy přednostně odkoupila
b) uzavřené (objem a čas emise je omezen), vlastník pod. listů nemá právo na předností prodej listů inv. společnosti, volně obchodovatelné
2) podle investičního zaměření
a) akciové – v portfoliu převládají akcie
b) obligační – převládají obligaci
c) smíšené
1) investiční fondy
- cíl: shromažďují pen. prostředky od FO i PO za účelem kolektivního investování
- fungují na základě povolení od Min. financí – o povolení žádá inv. společnost
- pokud získají povolení, stávají se právnickou osobnou, mají podobu a. s.
- investiční fondy můžeme členit na : - výnosové – při své činnosti se zaměřují na dosažení co nejvyšších ročních příjmů (vysoké dividendy) - růstové – zaměřují se na růst svého majetku, růst ceny podílu)
- dají se členit podle předmětu investování:
a) akciové (kapitál uloží do nákupu akcií)
b) obligační (kapitál ukládají do obligací)
c) nemovitostní (kapitál ukládají do nemovitostí)
d) komoditní (investice do drahých kovů, obrazů…)
2) podílové fondy
- nejsou samostatnou právnickou osobou, nezapisují se do obchod. rejstříku a zřizovatelem je investiční společnost
- získávají prostředky emisí podílových listů
Druhy podílových fondů
1) podle objemu a počtu emise
a) otevřené (objem a čas emise není omezen), vlastník pod. listů má právo, aby investiční spol. od něj podílové listy přednostně odkoupila
b) uzavřené (objem a čas emise je omezen), vlastník pod. listů nemá právo na předností prodej listů inv. společnosti, volně obchodovatelné
2) podle investičního zaměření
a) akciové – v portfoliu převládají akcie
b) obligační – převládají obligaci
c) smíšené
Peníze a platební styk
Peníze a platební styk
Podstatou platebního styku je převod peněz od plátce k příjemci.
Platební styk
- hotovostní – platba pomocí fyzických peněz, mezi PO i FO
bezhotovostní – bez fyzické přítomnosti peněz, bezpečnější, rychlejší, v oběhu méně
fyzických peněz, což je dobré, neboť jejich výtisk je drahý
BEZHOTOVOSTNÍ
používají se písemné příkazy: příkaz k úhradě, k inkasu
Používají se pevné nosiče dat, dálkový přenos dat, homebanking….
V zahraničním obchodě se používá dokumentární inkaso a akreditiv.
Dále: směnky, šeky, poštovní poukázky
Písemná podoba příkazu: jednotlivý (jediný dod., 1. Věc)
Hromadný (více dodavatelům)
Trvalý (v průběhu se pravidelně opakují)
Podstatou platebního styku je převod peněz od plátce k příjemci.
Platební styk
- hotovostní – platba pomocí fyzických peněz, mezi PO i FO
bezhotovostní – bez fyzické přítomnosti peněz, bezpečnější, rychlejší, v oběhu méně
fyzických peněz, což je dobré, neboť jejich výtisk je drahý
BEZHOTOVOSTNÍ
používají se písemné příkazy: příkaz k úhradě, k inkasu
Používají se pevné nosiče dat, dálkový přenos dat, homebanking….
V zahraničním obchodě se používá dokumentární inkaso a akreditiv.
Dále: směnky, šeky, poštovní poukázky
Písemná podoba příkazu: jednotlivý (jediný dod., 1. Věc)
Hromadný (více dodavatelům)
Trvalý (v průběhu se pravidelně opakují)
Postup na burze CP
Postup na burze CP
- emitent musí o obchodování na burze požádat, podá písemnou žádost, schvaluje ji vedení burzy
- obchody se uskutečňují na základě nabídky a poptávky (tržní cena CP)
- CP jsou kupovány a prodávány na základě příkazů klientů. Příkazy k nákupu a prodeji se provádí v jednom okamžiku. Vzniká tak pevná cena.
- na burze smí obchodovat ČNB, makléři
Dva způsoby stanovení kursu
a) Kontinentální (order drive) řízení objednávkou
b) Anglosaský (price drive) řízení cenou
Druhy a formy burzovních příkazů
a) Příkazy nelimitované
Má formu, co nejlépe, co nejlevněji. Znamenají, že klient neváže zprostředkovatele na dosažení přesně stanovené kursu
b) Příkaz limitované
Přesně stanovené. Nejvyšší případně nejnižší ceny. Pokud se zprostředkovatel do limitu nevejde je povinen rozdíl mezi limitem a skutečnou burzovní cenou sám uradit
Burzovní indexy
- patří mezi makroekonomické ukazatele (jako je HDP, inflace, nezaměstnanost, saldo…)
- burzovní index – poměrná hodnota, která sleduje vývoj cena na určité burze
- výpočet je založen na průměru tržních cen CP vybraných průmyslových společností
- u nás index PX – 50, je vypočten jako průměr tržních cen CP našich nejvyspělejších podniků
- emitent musí o obchodování na burze požádat, podá písemnou žádost, schvaluje ji vedení burzy
- obchody se uskutečňují na základě nabídky a poptávky (tržní cena CP)
- CP jsou kupovány a prodávány na základě příkazů klientů. Příkazy k nákupu a prodeji se provádí v jednom okamžiku. Vzniká tak pevná cena.
- na burze smí obchodovat ČNB, makléři
Dva způsoby stanovení kursu
a) Kontinentální (order drive) řízení objednávkou
b) Anglosaský (price drive) řízení cenou
Druhy a formy burzovních příkazů
a) Příkazy nelimitované
Má formu, co nejlépe, co nejlevněji. Znamenají, že klient neváže zprostředkovatele na dosažení přesně stanovené kursu
b) Příkaz limitované
Přesně stanovené. Nejvyšší případně nejnižší ceny. Pokud se zprostředkovatel do limitu nevejde je povinen rozdíl mezi limitem a skutečnou burzovní cenou sám uradit
Burzovní indexy
- patří mezi makroekonomické ukazatele (jako je HDP, inflace, nezaměstnanost, saldo…)
- burzovní index – poměrná hodnota, která sleduje vývoj cena na určité burze
- výpočet je založen na průměru tržních cen CP vybraných průmyslových společností
- u nás index PX – 50, je vypočten jako průměr tržních cen CP našich nejvyspělejších podniků
Použití výpočetní techniky na burzách
Použití výpočetní techniky na burzách
- urychluje operace s CP na burze
- Stockholm – nejtišší burza (největší použití techniky)
- Chicago – bez použití výp. techniky
RM systém, a. s.
= mimoburzovní trh s CP
- obchod s CP získanými z kupónové privatizace, ale i s dalšími CP
- pouze zaknihované CP (Středisko CP)
- každý člen RM systému má svůj účet
- obchodovat zde může právnická i fyzická osoba (musí mít způsobilost k právním úkonům)
- vyžaduje se zde předobchodní validace
o a) při koupi CP – vyžaduje se od kupujícího zaplacení předem, složení peněz na spec. účet
o b) při prodeji CP – zjištění, zda prodávající CP skutečně má
Druhy služeb:
1) aukce – aukční cena vzniká na základě výsledku obchodování předchozího dne, klient vyplňuje obchodní list (přes počítač), jakmile je obchod uzavřen, CP jsou převáděny z účtu prodávajícího na účet kupujícího
2) přímý obchod – jedná se o nákup a prodej, obchod mezi dvěma předem dohodnutými zákazníky, cena vzniká dohodou
3) informace o stavu peněz na účtu
4) vyplácí výnosy z CP
5) provádí převody CP (dědictví, darování)
6) informace o kapitálovém trhu
Kursový lístek
Zahrnuje seznam cenných papírků, které jsou obchodovány na burze, její kurzy, výsledky obchodů a další informace pro investory. CP jsou identifikovány názvem podniku a mezinárodním kódovým označením ISIN. Platný Kurs a kurs předchozí, změna kursu, která je udávaná v procentech. Minimální a maximální kurs, který byl na burze dosažen v běžném roce. Sloupek dividenda. Míra Alokace vyjádřena v procentech a ukazuje na míru uspokojení objednávek. Kódy lístku: Je jich 8 každý z nich popisuje přesně situace, které vzniká mezi poměre nabízených a poptávaných CP
- urychluje operace s CP na burze
- Stockholm – nejtišší burza (největší použití techniky)
- Chicago – bez použití výp. techniky
RM systém, a. s.
= mimoburzovní trh s CP
- obchod s CP získanými z kupónové privatizace, ale i s dalšími CP
- pouze zaknihované CP (Středisko CP)
- každý člen RM systému má svůj účet
- obchodovat zde může právnická i fyzická osoba (musí mít způsobilost k právním úkonům)
- vyžaduje se zde předobchodní validace
o a) při koupi CP – vyžaduje se od kupujícího zaplacení předem, složení peněz na spec. účet
o b) při prodeji CP – zjištění, zda prodávající CP skutečně má
Druhy služeb:
1) aukce – aukční cena vzniká na základě výsledku obchodování předchozího dne, klient vyplňuje obchodní list (přes počítač), jakmile je obchod uzavřen, CP jsou převáděny z účtu prodávajícího na účet kupujícího
2) přímý obchod – jedná se o nákup a prodej, obchod mezi dvěma předem dohodnutými zákazníky, cena vzniká dohodou
3) informace o stavu peněz na účtu
4) vyplácí výnosy z CP
5) provádí převody CP (dědictví, darování)
6) informace o kapitálovém trhu
Kursový lístek
Zahrnuje seznam cenných papírků, které jsou obchodovány na burze, její kurzy, výsledky obchodů a další informace pro investory. CP jsou identifikovány názvem podniku a mezinárodním kódovým označením ISIN. Platný Kurs a kurs předchozí, změna kursu, která je udávaná v procentech. Minimální a maximální kurs, který byl na burze dosažen v běžném roce. Sloupek dividenda. Míra Alokace vyjádřena v procentech a ukazuje na míru uspokojení objednávek. Kódy lístku: Je jich 8 každý z nich popisuje přesně situace, které vzniká mezi poměre nabízených a poptávaných CP
Druhy burzovních obchodů
Druhy burzovních obchodů
1) promptní – okamžité, uskutečňuje se ihned převod CP a peněz mezi prodávajícím a kupujícím v den uzavření obchodu
2) terminované – v předem stanoveném termínu za předem dohodnutou cenu, cílem je předejít výkyvům v kurzu CP
3) spekulativní (rizikové) Specifickou činností je spekulace. Burzovní spekulace je podnikatelská činnost. Burzovní spekulanti kupují burzovní papíry na několik hodin nebo dní. Je to založené na uvážení určitých burzou působících okolností, který vytvářejí kursový pohyb, čehož využívají makléři ve svůj prospěch.
a) denní spekulace na několik dní
b) měsíční spekulace na několik měsíců
Zisk se pak rovná kurzovnímu rozdílu = rozdílu mezi cenou nákupní a prodejní. Máme dvě formy spekulace
a) vzestup kursu = Hausista kupuje cenné papíry za předpokladu, že kurz cenný stoupne. Takže je bude moci prodat za vyšší kurz
b) pokles kursu = Basista počítá s poklesem kursu. Proto cenné papíry prodá a pak je aby je k určitému termínu koupil za nižší cenu.
4) opční – forma spekulativních obchodů, obchoduje se tu s právy CP (jde o právo prodat CP v předem stanovené době za právo volby ceny – to je u prodeje u koupi CP – právo koupit CP v předem stanovené době, s právem volby ceny
5) obchody příme realizují se tak, že vyrovnávání pohledávek a závazků probíhá přímo mezi prodávajícím a kupujícím. Není tu zprostředkovatel
6) obchody k uspořádání Jsou to obchody, které se zaúčtují ve stanovené lhůtě a peněžním ústavu, pode řádu.
1) promptní – okamžité, uskutečňuje se ihned převod CP a peněz mezi prodávajícím a kupujícím v den uzavření obchodu
2) terminované – v předem stanoveném termínu za předem dohodnutou cenu, cílem je předejít výkyvům v kurzu CP
3) spekulativní (rizikové) Specifickou činností je spekulace. Burzovní spekulace je podnikatelská činnost. Burzovní spekulanti kupují burzovní papíry na několik hodin nebo dní. Je to založené na uvážení určitých burzou působících okolností, který vytvářejí kursový pohyb, čehož využívají makléři ve svůj prospěch.
a) denní spekulace na několik dní
b) měsíční spekulace na několik měsíců
Zisk se pak rovná kurzovnímu rozdílu = rozdílu mezi cenou nákupní a prodejní. Máme dvě formy spekulace
a) vzestup kursu = Hausista kupuje cenné papíry za předpokladu, že kurz cenný stoupne. Takže je bude moci prodat za vyšší kurz
b) pokles kursu = Basista počítá s poklesem kursu. Proto cenné papíry prodá a pak je aby je k určitému termínu koupil za nižší cenu.
4) opční – forma spekulativních obchodů, obchoduje se tu s právy CP (jde o právo prodat CP v předem stanovené době za právo volby ceny – to je u prodeje u koupi CP – právo koupit CP v předem stanovené době, s právem volby ceny
5) obchody příme realizují se tak, že vyrovnávání pohledávek a závazků probíhá přímo mezi prodávajícím a kupujícím. Není tu zprostředkovatel
6) obchody k uspořádání Jsou to obchody, které se zaúčtují ve stanovené lhůtě a peněžním ústavu, pode řádu.
Burzovní trh
Burzovní trh
a) Hlavní trh
Obchoduje se zde s nejkvalitnějšími akciemi, patří sem emise, které mají míru likvidity, odpovídající výši průměrného objemu ochodu. Nezbytnou základní podmínkou je veřejná nabídka u cenných papírů podniků a bank ve výši 200 mil korun a firma musí mít jmění 500 mil. Kč. Společnost dále pak musí zveřejňovat zprávy o hospodaření podniku
b) Trh vedlejší
Veřejná nabídka u cenných papírů podniků a bank musí činit 100 mil korun. A jmění ve výši 250 mil korun. Informační povinnost se váže na každé pololetí.
c) Volný trh
Zde se obchodují emise, které nebyly zařazeny na hlavní ani na vedlejší trh.
Účastníci burzovních obchodů
1) emitenti
2) investoři
3) zprostředkovatelé (makléři) basista, Hausista.
4) zaměstnance burzy
makléř:
- musí mít: - složené burzovní zkoušky
- zaplatit místo na burze
- platí roční poplatky
- vystupují na burze jménem svých klientů, obchodují na jejich účet
- funkci makléře plní banky
- klient s makléřem uzavírá smlouvu o nákupu či prodeji CP, ve smlouvě uvedeme, zda chceme nakupovat nebo prodávat za určitou cenu nebo jakkoli
a) Hlavní trh
Obchoduje se zde s nejkvalitnějšími akciemi, patří sem emise, které mají míru likvidity, odpovídající výši průměrného objemu ochodu. Nezbytnou základní podmínkou je veřejná nabídka u cenných papírů podniků a bank ve výši 200 mil korun a firma musí mít jmění 500 mil. Kč. Společnost dále pak musí zveřejňovat zprávy o hospodaření podniku
b) Trh vedlejší
Veřejná nabídka u cenných papírů podniků a bank musí činit 100 mil korun. A jmění ve výši 250 mil korun. Informační povinnost se váže na každé pololetí.
c) Volný trh
Zde se obchodují emise, které nebyly zařazeny na hlavní ani na vedlejší trh.
Účastníci burzovních obchodů
1) emitenti
2) investoři
3) zprostředkovatelé (makléři) basista, Hausista.
4) zaměstnance burzy
makléř:
- musí mít: - složené burzovní zkoušky
- zaplatit místo na burze
- platí roční poplatky
- vystupují na burze jménem svých klientů, obchodují na jejich účet
- funkci makléře plní banky
- klient s makléřem uzavírá smlouvu o nákupu či prodeji CP, ve smlouvě uvedeme, zda chceme nakupovat nebo prodávat za určitou cenu nebo jakkoli
Burza a burzovní obchody
Burza a burzovní obchody
Burza = místo a čas, kde se v předem stanovenou dobu organizuje, prostřednictvím oprávněných osob, obchod se zbožím a CP podle určitých pravidel. Obchoduje se zde s zastupitelným zbožím. Pomyslná hodnota cenných papírů. Na burze není zboží ani CP přítomno
Vývoj burz
- 1. burzy ve středověku v Belgické Bruggy, kde byla obchodnická rodina Vander Burze – schůzky na náměstích
- dále v Antverpách – 1. burzovní budova 1440
- v roce 1531 postavena burzovní budova
- 1. burzy byly společné jak pro CP tak pro zboží
- přelom 18. a 19. st. dochází k rozdělení burz na CP a zboží
- 1871 – 1. burza u nás – pro zboží a CP, činnost od r. 1938
- 1993 – nová burza – Burza CP Praha – zaměřená na CP
Druhy burz
a) Podle předmětu obchodu:
1) zbožové (komoditní), peníze, služby.
a) specializované
b) všeobecné
2) burzy CP – dlouhodobé CP
3) devizových prostředků – valuty, devizy, drahé kovy
4) burzy služeb
a) dopravní
b) pojišťovací
b) Z hlediska významu
1) s mezinárodním významem
2) národního charakteru
3) lokálního charakteru
Burza = místo a čas, kde se v předem stanovenou dobu organizuje, prostřednictvím oprávněných osob, obchod se zbožím a CP podle určitých pravidel. Obchoduje se zde s zastupitelným zbožím. Pomyslná hodnota cenných papírů. Na burze není zboží ani CP přítomno
Vývoj burz
- 1. burzy ve středověku v Belgické Bruggy, kde byla obchodnická rodina Vander Burze – schůzky na náměstích
- dále v Antverpách – 1. burzovní budova 1440
- v roce 1531 postavena burzovní budova
- 1. burzy byly společné jak pro CP tak pro zboží
- přelom 18. a 19. st. dochází k rozdělení burz na CP a zboží
- 1871 – 1. burza u nás – pro zboží a CP, činnost od r. 1938
- 1993 – nová burza – Burza CP Praha – zaměřená na CP
Druhy burz
a) Podle předmětu obchodu:
1) zbožové (komoditní), peníze, služby.
a) specializované
b) všeobecné
2) burzy CP – dlouhodobé CP
3) devizových prostředků – valuty, devizy, drahé kovy
4) burzy služeb
a) dopravní
b) pojišťovací
b) Z hlediska významu
1) s mezinárodním významem
2) národního charakteru
3) lokálního charakteru
Burza CP Praha
Burza CP Praha
orgány burzy:
a) burzovní komora: statutární orgán burzy
b) valná hromada: nejvyšší orgán burzy,který se volí
c) dozorčí rada: řeší spory
d) výbor pro burzovní obchod, výbor pro členství na burze, výbor pro kotaci cenných papírů, výbor o přijetí cenných papírů na burzu.
valná hromada
- nejvyšší orgán, schvaluje burzovní řád
- volí a odvolává členy komory a dozorčí rady
burzovní komora
- statutární orgán – v čele je předseda, volí si ho členové mezi sebou
- zřizuje stálé nebo dočasné výbory nebo je také ruší
- rozhoduje o přijetí nových členů burzy, popř. jejich zániku členství
- předkládá valné hromadě burzovní řád ke schválení
dozorčí rada
- plní funkci kontrolního orgánu, kontroluje hosp. na burze
- Burza CP Praha do obchodního rejstříku zapsána r. 1992, její činnost od r. 1993
- založena na členském principu, členem je ČNB, dál fyzické a právnické osoby, které musejí mít povolení od Min. financí, poté jsou zapsány do obchodního rejstříku
Bursovní publikum
a) Makléři, zprostředkovatelé
b) Úředníci, jsou to osoby, které připravují obchody v určitých termínech
c) Hosté jsou to soby, které se mohou účastnit burzy, ale bez práva na účast na obchodech (novináři, reportéři)
d) Burzovní obchodní, kteří uzavírají obchody vlastním jménem
orgány burzy:
a) burzovní komora: statutární orgán burzy
b) valná hromada: nejvyšší orgán burzy,který se volí
c) dozorčí rada: řeší spory
d) výbor pro burzovní obchod, výbor pro členství na burze, výbor pro kotaci cenných papírů, výbor o přijetí cenných papírů na burzu.
valná hromada
- nejvyšší orgán, schvaluje burzovní řád
- volí a odvolává členy komory a dozorčí rady
burzovní komora
- statutární orgán – v čele je předseda, volí si ho členové mezi sebou
- zřizuje stálé nebo dočasné výbory nebo je také ruší
- rozhoduje o přijetí nových členů burzy, popř. jejich zániku členství
- předkládá valné hromadě burzovní řád ke schválení
dozorčí rada
- plní funkci kontrolního orgánu, kontroluje hosp. na burze
- Burza CP Praha do obchodního rejstříku zapsána r. 1992, její činnost od r. 1993
- založena na členském principu, členem je ČNB, dál fyzické a právnické osoby, které musejí mít povolení od Min. financí, poté jsou zapsány do obchodního rejstříku
Bursovní publikum
a) Makléři, zprostředkovatelé
b) Úředníci, jsou to osoby, které připravují obchody v určitých termínech
c) Hosté jsou to soby, které se mohou účastnit burzy, ale bez práva na účast na obchodech (novináři, reportéři)
d) Burzovní obchodní, kteří uzavírají obchody vlastním jménem
Formy pojištění
Formy pojištění
a) nekomerční
b) komerční
Nekomerční pojištění
1) sociální pojištění – organizuje ho stát, spravuje ho Česká správa sociálního zabezpečení
patří sem: nemocenské pojištění, důchodové zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti, dávky soc. pojištění
2) zdravotní pojištění – spravují ho zdravotní pojišťovny (př. Všeobecná zdravotní pojišťovna…)
3) penzijní pojištění – resp. Připojištění, je dobrovolné, spravují ho jednotlivé penzijní fondy
Komerční pojištění
1) dobrovolné pojištění – závisí na rozhodnutí klienta, pokud se rozhodne, že si ho bude platit, uzavírá s pojišťovnou pojistnou smlouvu
2) povinné smluvní – určitá právní norma ukládá povinnost se pojistit a uzavřít sml. (Daň poradce, lékař)
3) zákonné – forma povinného pojištění, smlouva se neuzavírá. Subjekt musí do určité doby pojištění zaplatit. DRUHY: pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motor. Vozidla pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
a) nekomerční
b) komerční
Nekomerční pojištění
1) sociální pojištění – organizuje ho stát, spravuje ho Česká správa sociálního zabezpečení
patří sem: nemocenské pojištění, důchodové zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti, dávky soc. pojištění
2) zdravotní pojištění – spravují ho zdravotní pojišťovny (př. Všeobecná zdravotní pojišťovna…)
3) penzijní pojištění – resp. Připojištění, je dobrovolné, spravují ho jednotlivé penzijní fondy
Komerční pojištění
1) dobrovolné pojištění – závisí na rozhodnutí klienta, pokud se rozhodne, že si ho bude platit, uzavírá s pojišťovnou pojistnou smlouvu
2) povinné smluvní – určitá právní norma ukládá povinnost se pojistit a uzavřít sml. (Daň poradce, lékař)
3) zákonné – forma povinného pojištění, smlouva se neuzavírá. Subjekt musí do určité doby pojištění zaplatit. DRUHY: pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motor. Vozidla pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Druhy pojištění
Druhy pojištění:
a) pojištění osob
b) pojištění majetku
c) pojištění odpovědnosti za škodu
Pojištění osob
1) Životní pojištění – pojistná smlouva se uzavírá s poj., při dosažení určitého věku nám je pojistná částka vyplacena. Závisí na pojistném, které platíme. (Dočasné pojištění pro případ smrti, trvalé poj. pro případ smrti, kapitálové živ. pojištění).
2) Důchodové pojištění – platíme si ho a trvá do určitého věku, po dosažení je nám naspořená částka vyplacena celá, nebo formou doživotní renty
3) Úrazové pojištění – pojištění v případě úrazu, nehody ….
4) Rodinné pojištění – kombinují se zde různé druhy pojištění, zejména poj. Sjednané rodiči ve prospěch dětí a mládeže (hl. add. 1,2,3)
5) Kolektivní pojištění – skupinové, u cestovních kanceláří (od dubna povinné pojištění proti neodvezení z dovolené …), i v podniku nám zaměstnavatel může platit, součástí lze být důchodové pojištění.
6) Pojištění léčebných výloh – např. cestovní pojištění
7) Pojištění příjmů v době pracovní neschopnosti – v případě dl. nemoci, další příjem, vyplacena denní částka.
8) Pojištění vážných chorob – civilizační choroby, před uzavřením sml. se vyhodnocuje zdravotní stav
a) pojištění osob
b) pojištění majetku
c) pojištění odpovědnosti za škodu
Pojištění osob
1) Životní pojištění – pojistná smlouva se uzavírá s poj., při dosažení určitého věku nám je pojistná částka vyplacena. Závisí na pojistném, které platíme. (Dočasné pojištění pro případ smrti, trvalé poj. pro případ smrti, kapitálové živ. pojištění).
2) Důchodové pojištění – platíme si ho a trvá do určitého věku, po dosažení je nám naspořená částka vyplacena celá, nebo formou doživotní renty
3) Úrazové pojištění – pojištění v případě úrazu, nehody ….
4) Rodinné pojištění – kombinují se zde různé druhy pojištění, zejména poj. Sjednané rodiči ve prospěch dětí a mládeže (hl. add. 1,2,3)
5) Kolektivní pojištění – skupinové, u cestovních kanceláří (od dubna povinné pojištění proti neodvezení z dovolené …), i v podniku nám zaměstnavatel může platit, součástí lze být důchodové pojištění.
6) Pojištění léčebných výloh – např. cestovní pojištění
7) Pojištění příjmů v době pracovní neschopnosti – v případě dl. nemoci, další příjem, vyplacena denní částka.
8) Pojištění vážných chorob – civilizační choroby, před uzavřením sml. se vyhodnocuje zdravotní stav
Druhy pojištění
Pojištění majetku
1) Pojištění domácnosti – živelná pohroma, násilné vniknutí, předmětem poj. je domácnost jako celek,
2) Pojištění staveb – např. z důvodu živelné pohromy, vandalismu, součástí i stavební materiál, ze kterého se staví, hl. při stavbě, objekt ohrazen
3) Havarijní pojištění – týká se pojištění motorového vozidla pro případ jeho poškození či odcizení
4) Pojištění průmyslových a podnikatelských rizik – týká se např. strojního, pojištění, šomážní pojištění živelné pojištění majetku
5) Pojištění zemědělských rizik – pojištění plodin(krupobití, umrznutí…), zvířat, lesů
6) Pojištění úvěrové – jedná se o úhradu ztráty v případě, že poskytnutý úvěr nebude splacen
Pojištění odpovědnosti za škodu:
a) dobrovolné – za dítě, když někde způsobí škodu
b) povinná smluvní – odpovědnost za škodu z výkonu povolání
c) zákonná – o. z. š. způsobenou provozem vozidla, musí ho platit ze zákona, firma platí úraz v práci …
Pojistná smlouva pojistitel se zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu pojistné plnění, pojistník se zavazuje platit pojistné. Součástí každé poj. smlouvy jsou tzv. všeobecné pojistné podmínky (práva a povinnosti smluvních stran, kdy lze odstoupit od smlouvy atd….)
Podstata výpočtu pojistného
Pojistný kmen – tvoří ho předpokládaný počet pojištěných subjektů a stejný počet pojistných smluv, v rámci pojistného kmene dochází k určité pravděpodobnosti pojistných plnění.
Frekvence poj. plnění = pravděpodobnost vzniku pojistné události
Čím větší je frekvence pojistného plnění, tím větší je pojistné
Čím větší je výše pojistného plnění, tím větší bude pojistné
1) Pojištění domácnosti – živelná pohroma, násilné vniknutí, předmětem poj. je domácnost jako celek,
2) Pojištění staveb – např. z důvodu živelné pohromy, vandalismu, součástí i stavební materiál, ze kterého se staví, hl. při stavbě, objekt ohrazen
3) Havarijní pojištění – týká se pojištění motorového vozidla pro případ jeho poškození či odcizení
4) Pojištění průmyslových a podnikatelských rizik – týká se např. strojního, pojištění, šomážní pojištění živelné pojištění majetku
5) Pojištění zemědělských rizik – pojištění plodin(krupobití, umrznutí…), zvířat, lesů
6) Pojištění úvěrové – jedná se o úhradu ztráty v případě, že poskytnutý úvěr nebude splacen
Pojištění odpovědnosti za škodu:
a) dobrovolné – za dítě, když někde způsobí škodu
b) povinná smluvní – odpovědnost za škodu z výkonu povolání
c) zákonná – o. z. š. způsobenou provozem vozidla, musí ho platit ze zákona, firma platí úraz v práci …
Pojistná smlouva pojistitel se zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu pojistné plnění, pojistník se zavazuje platit pojistné. Součástí každé poj. smlouvy jsou tzv. všeobecné pojistné podmínky (práva a povinnosti smluvních stran, kdy lze odstoupit od smlouvy atd….)
Podstata výpočtu pojistného
Pojistný kmen – tvoří ho předpokládaný počet pojištěných subjektů a stejný počet pojistných smluv, v rámci pojistného kmene dochází k určité pravděpodobnosti pojistných plnění.
Frekvence poj. plnění = pravděpodobnost vzniku pojistné události
Čím větší je frekvence pojistného plnění, tím větší je pojistné
Čím větší je výše pojistného plnění, tím větší bude pojistné
Forfaiting
Forfaiting
- Jde o odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek ( vývozce). Forfatingové pohledávky cca 6 let.
- forfatingové mohou být všechny druhy pohledávek. Dlužné úpisy (úvěr) akreditivy, které reprezentují pohledávku.
- Může to být i směnka i se splatností delší než jeden rok.
Průběh forfaitingu.
- se střednědobým nebo dlouhodobým úvěrem obchodním jsou spojena rizika. Takže se žádá o zajištění bankou nebo jiným subjektem
- 1a. kupujíc žádá o obchodní úvěr vývozce
- 1b. vývozce žádá forfartiéra (banku nebo forfartingovou spol) o dokup pohledávky
- 2. prodávající požádá banku o záruku.
- 3. banka předává záruku vývozci.
- 4. při prodeji pohledávky vývozcem dochází k poukázání peněz na jeho účet
- 5. forfartier eviduje a vymáhá inkasuje pohledávku od kupujícího.
- hlavní část forfaitingových obchodů se uskutečňuje do zahraniční
Odměna forfartiéra
- za převzetí rizika
- za zprostředkování odkupu a provedení splátek, upomínek a vymáhání pohledávky
- odměna se poskytuje při nákupu pohledávky, je vyšší než platné úrokové sazby, důvod je, že forfartiér umisťuje kapitál do pohledávky, který by mu jinak nesl úrok na kapitálovém trhu. Sazby se liší podle dalších kritérií:
- měna země, kde jsou časté pohyby
- umístění do země, kde jsou nepříznivé devizové předpisy. či existují jiná právní opatření.
- stav nabídky a poptávky na forfartirovém trhu.
Výhody forfartingu
- pro majitele (prodávajícího) spočívá výhoda v okamžité úhradě pohledávky. Tím dochází k uvolnění kapitálu pro výrobní či hospodářskou činnost.
- forfartiér na sebe bere rizika neplacení pohledávky
- kursovní vývoj či změny úroků
- Jde o odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek ( vývozce). Forfatingové pohledávky cca 6 let.
- forfatingové mohou být všechny druhy pohledávek. Dlužné úpisy (úvěr) akreditivy, které reprezentují pohledávku.
- Může to být i směnka i se splatností delší než jeden rok.
Průběh forfaitingu.
- se střednědobým nebo dlouhodobým úvěrem obchodním jsou spojena rizika. Takže se žádá o zajištění bankou nebo jiným subjektem
- 1a. kupujíc žádá o obchodní úvěr vývozce
- 1b. vývozce žádá forfartiéra (banku nebo forfartingovou spol) o dokup pohledávky
- 2. prodávající požádá banku o záruku.
- 3. banka předává záruku vývozci.
- 4. při prodeji pohledávky vývozcem dochází k poukázání peněz na jeho účet
- 5. forfartier eviduje a vymáhá inkasuje pohledávku od kupujícího.
- hlavní část forfaitingových obchodů se uskutečňuje do zahraniční
Odměna forfartiéra
- za převzetí rizika
- za zprostředkování odkupu a provedení splátek, upomínek a vymáhání pohledávky
- odměna se poskytuje při nákupu pohledávky, je vyšší než platné úrokové sazby, důvod je, že forfartiér umisťuje kapitál do pohledávky, který by mu jinak nesl úrok na kapitálovém trhu. Sazby se liší podle dalších kritérií:
- měna země, kde jsou časté pohyby
- umístění do země, kde jsou nepříznivé devizové předpisy. či existují jiná právní opatření.
- stav nabídky a poptávky na forfartirovém trhu.
Výhody forfartingu
- pro majitele (prodávajícího) spočívá výhoda v okamžité úhradě pohledávky. Tím dochází k uvolnění kapitálu pro výrobní či hospodářskou činnost.
- forfartiér na sebe bere rizika neplacení pohledávky
- kursovní vývoj či změny úroků
Pojišťovna a její činnost
Pojišťovna a její činnost
Pojišťovna je ziskovou organizací. Cílem je zmírnit následky při vzniku nepříznivých událostí.
Činnosti pojišťovny:
a) pojišťovací – uzavírání pojistných smluv, pojistné plnění, = hlavní činnost
b) zajišťovací – sama se zajišťuje u cizí pojišťovny, existuje pro případ, že by v daném okamžiku nebyla schopna plnit závazky, na které by nestačil ani pojistný fond, ani rezervní, nastává např. v případě povodní (u zahr. pojišťoven).
c) zábranná – činnost výchovná, propagační
cílem: aby pojistných událostí vzniklo co nejméně (méně pojist. událostí = větší zisk pro pojišťovnu a větší národní bohatství – pro stát)
d) asistenční – pojišťovna svému klientovy nabízí komplexní zabezpečení, např. při cestě do zahraničí
e) poradenská – poskytována fyzickým i právnickým osobám, z nabídky si vybrat optimální druh.
Pojištění: je ochrana proti nejrůznějším rizikům (živelné, dopravní…), smyslem zabezpečení pojištěného pro případ nahodilých nepříznivých událostí.
Význam pojištění: pro jednotlivce = při úrazu, dožití, léčení v cizině
pro kolektiv = při požáru, odcizení majetku organizace
pro hospodářství = pomáhá zajišťovat plynulý chod ekonomiky
Základní pojmy:
POJISTITEL = pojišťovna, provozuje pojišťovací činnost na základě povolení Ministerstva financí ČR
POJIŠTĚNÝ = subjekt, na jehož majetek, život, zdraví se pojištění vztahuje, nárok na pojistné plnění
POJISTNÍK = subjekt, který uzavřel s pojistitelem smlouvu, může se = pojištěný, ale nemusí
OPRÁVNĚNÁ OSOBA = subjekt, který má právo na pojistné plnění v případě, že pojištěný např. zemřel
POJISTNÉ PLNĚNÍ = částka, kterou vyplatí pojišťovna v případě vzniku pojistné události pojištěnému
POJISTNÉ = částka za poskytování pojistné ochrany
a) běžné pojistné – platí se opakovaně v dohodnutých termínech
b) jednorázové pojistné – platíme ho najednou za celou pojistnou dobu (př. Cestovní)
POJISTNÁ DOBA = časový úsek, na který se pojištění vztahuje
Pojišťovna je ziskovou organizací. Cílem je zmírnit následky při vzniku nepříznivých událostí.
Činnosti pojišťovny:
a) pojišťovací – uzavírání pojistných smluv, pojistné plnění, = hlavní činnost
b) zajišťovací – sama se zajišťuje u cizí pojišťovny, existuje pro případ, že by v daném okamžiku nebyla schopna plnit závazky, na které by nestačil ani pojistný fond, ani rezervní, nastává např. v případě povodní (u zahr. pojišťoven).
c) zábranná – činnost výchovná, propagační
cílem: aby pojistných událostí vzniklo co nejméně (méně pojist. událostí = větší zisk pro pojišťovnu a větší národní bohatství – pro stát)
d) asistenční – pojišťovna svému klientovy nabízí komplexní zabezpečení, např. při cestě do zahraničí
e) poradenská – poskytována fyzickým i právnickým osobám, z nabídky si vybrat optimální druh.
Pojištění: je ochrana proti nejrůznějším rizikům (živelné, dopravní…), smyslem zabezpečení pojištěného pro případ nahodilých nepříznivých událostí.
Význam pojištění: pro jednotlivce = při úrazu, dožití, léčení v cizině
pro kolektiv = při požáru, odcizení majetku organizace
pro hospodářství = pomáhá zajišťovat plynulý chod ekonomiky
Základní pojmy:
POJISTITEL = pojišťovna, provozuje pojišťovací činnost na základě povolení Ministerstva financí ČR
POJIŠTĚNÝ = subjekt, na jehož majetek, život, zdraví se pojištění vztahuje, nárok na pojistné plnění
POJISTNÍK = subjekt, který uzavřel s pojistitelem smlouvu, může se = pojištěný, ale nemusí
OPRÁVNĚNÁ OSOBA = subjekt, který má právo na pojistné plnění v případě, že pojištěný např. zemřel
POJISTNÉ PLNĚNÍ = částka, kterou vyplatí pojišťovna v případě vzniku pojistné události pojištěnému
POJISTNÉ = částka za poskytování pojistné ochrany
a) běžné pojistné – platí se opakovaně v dohodnutých termínech
b) jednorázové pojistné – platíme ho najednou za celou pojistnou dobu (př. Cestovní)
POJISTNÁ DOBA = časový úsek, na který se pojištění vztahuje
Faktoring
Faktoring
- Jde o převzetí a odkup krátkodobých pohledávek bankou s iniciativy majitelů pohledávek ( věřitelů bez jejich zpětného postihu)
Pravý faktoring
- Se vyvinul z cese pohledávek a z eskontu směnek. Navíc však zdokonalení na faktoring znamená převzetí nebo odkup pohledávek bez zpětného postihu pokud by dlužník nechtěl nebo nemohl zaplatit.Cese pohledávka = postoupení pohledávky.
- Věřitel odpovídá za pohledávku tehdy, když poruší dodací podmínky. (Výrobní vady) Nesjednané množství a podobně.
Nepravý faktoring
- Zde riziko neplacení nese věřitel. V podstatě jde o metodu úvěru na pohledávky. Faktoring se uzavírá na základě faktoringové smlouvy mezi faktorem (např. bankou) a dodavatelem např.: věřitelem
- Odkup pohledávek může faktor zajistit vůči jedné pohledávce nebo vůči více pohledávkám před uzavřením smlouvy. Musí klient bance oznámit údaje týkající se kupních smluv a odběratelů, na které budou faktury vystaveny. Jde tzv. revolvingovou smlouvu. Stále se obnovující.
- Faktoringové společnosti nebo banky oznamují dodavateli úvěrový rámec. Do kterého postupně přebírají pohledávky.
- Jde o převzetí a odkup krátkodobých pohledávek bankou s iniciativy majitelů pohledávek ( věřitelů bez jejich zpětného postihu)
Pravý faktoring
- Se vyvinul z cese pohledávek a z eskontu směnek. Navíc však zdokonalení na faktoring znamená převzetí nebo odkup pohledávek bez zpětného postihu pokud by dlužník nechtěl nebo nemohl zaplatit.Cese pohledávka = postoupení pohledávky.
- Věřitel odpovídá za pohledávku tehdy, když poruší dodací podmínky. (Výrobní vady) Nesjednané množství a podobně.
Nepravý faktoring
- Zde riziko neplacení nese věřitel. V podstatě jde o metodu úvěru na pohledávky. Faktoring se uzavírá na základě faktoringové smlouvy mezi faktorem (např. bankou) a dodavatelem např.: věřitelem
- Odkup pohledávek může faktor zajistit vůči jedné pohledávce nebo vůči více pohledávkám před uzavřením smlouvy. Musí klient bance oznámit údaje týkající se kupních smluv a odběratelů, na které budou faktury vystaveny. Jde tzv. revolvingovou smlouvu. Stále se obnovující.
- Faktoringové společnosti nebo banky oznamují dodavateli úvěrový rámec. Do kterého postupně přebírají pohledávky.
Největší formou faktoringu
Největší formou faktoringu
Úplný faktoring.
- Zde faktor vedle převzetí pohledávek zajišťuje pro klienta další služby, jako je účetnictví výkaznictví o pohledávkách.
Vývozní faktoring
- Jde o odkup pohledávek vůči zahraničním odběratelům.
- Vývozní faktoring pomáhá překlenout dodavatelům neznalost cizího prostředí (právní předpisy) (úvěrové podmínky.
- Eliminuje rizika devizových kurzů, která nese faktor.
Důvěrný faktoring
- Faktor se zaměřuje jen na určitý okruh vybraných pohledávek. Odmítá pohledávky, u kterých jsou časté reklamace a pohledávky vůči často neplatícím odběratelům.
Úloha banky při faktoringu
- sama faktoring provozuje jako samotný obchod
- podílí se kapitálem na založení dceřiných faktoringových společností.
Náklady faktoringu závisí na
- počtu a velikosti faktur
- na kvalitě klientů a země kde se obchoduje
Rizikem je
- Úplné nezaplacení pohledávky.
- Náklady na vymáhání pohledávky (urgence, pohledávky soudní spory apod.).
- Komitent (prodávající), proto hradí bance. Rizikové provize (ve výši 0,5 až 5%).
- Základem pro výpočet je dlouhodobá průměrná výše splátek (pohledávek) a výše výloh na soudní spory a upomínek.
- Náklady spojené s evidencí pohledávek. Faktor si účtuje i další platby, které již nejsou spojeny. Přímo s faktoringem. Např. celní poplatky a pojištění.
Úplný faktoring.
- Zde faktor vedle převzetí pohledávek zajišťuje pro klienta další služby, jako je účetnictví výkaznictví o pohledávkách.
Vývozní faktoring
- Jde o odkup pohledávek vůči zahraničním odběratelům.
- Vývozní faktoring pomáhá překlenout dodavatelům neznalost cizího prostředí (právní předpisy) (úvěrové podmínky.
- Eliminuje rizika devizových kurzů, která nese faktor.
Důvěrný faktoring
- Faktor se zaměřuje jen na určitý okruh vybraných pohledávek. Odmítá pohledávky, u kterých jsou časté reklamace a pohledávky vůči často neplatícím odběratelům.
Úloha banky při faktoringu
- sama faktoring provozuje jako samotný obchod
- podílí se kapitálem na založení dceřiných faktoringových společností.
Náklady faktoringu závisí na
- počtu a velikosti faktur
- na kvalitě klientů a země kde se obchoduje
Rizikem je
- Úplné nezaplacení pohledávky.
- Náklady na vymáhání pohledávky (urgence, pohledávky soudní spory apod.).
- Komitent (prodávající), proto hradí bance. Rizikové provize (ve výši 0,5 až 5%).
- Základem pro výpočet je dlouhodobá průměrná výše splátek (pohledávek) a výše výloh na soudní spory a upomínek.
- Náklady spojené s evidencí pohledávek. Faktor si účtuje i další platby, které již nejsou spojeny. Přímo s faktoringem. Např. celní poplatky a pojištění.
Vkladové a úvěrové účty
b) střednědobé a dlouhodobé (splatnost 1-4 roky, a 4 roky a výše), hypoteční úvěr
Spotřební půjčky – charakter střednědobý, ale i dlouhodobý, jsou poskytovány fyzickým osobám
a) pořizovací půjčka: banka dává úvěr na celou částku zboží
b) doplňková půjčka: banka nám doplňuje částku potřebnou na koupi
c) osobní půjčka: není spojena s konkrétním účelem =) je nám vyplacena částka na účet (či v hot.)
2) podle zajištění
a) nekryté – banka nežádá krytí (bianco úvěr)
b) kryté – osobním zajištěním (ručitel)
- reálným zajištěním (nemovitosti, pohledávky, cennosti, šperky….)
3) účelové členění
- úvěr na provozní potřeby, na investiční potřeby
- sezónní úvěr (zemědělství)
- překlenovací úvěr (kr. úvěr), na pár dnů, vysoce úročen
- spotřební úvěr, hypotéční úvěr …
Žádost o poskytnutí úvěru – před tím podepsat, doklad o výši příjmu, ručitel = dotazník pro ručitele
Spotřební půjčky – charakter střednědobý, ale i dlouhodobý, jsou poskytovány fyzickým osobám
a) pořizovací půjčka: banka dává úvěr na celou částku zboží
b) doplňková půjčka: banka nám doplňuje částku potřebnou na koupi
c) osobní půjčka: není spojena s konkrétním účelem =) je nám vyplacena částka na účet (či v hot.)
2) podle zajištění
a) nekryté – banka nežádá krytí (bianco úvěr)
b) kryté – osobním zajištěním (ručitel)
- reálným zajištěním (nemovitosti, pohledávky, cennosti, šperky….)
3) účelové členění
- úvěr na provozní potřeby, na investiční potřeby
- sezónní úvěr (zemědělství)
- překlenovací úvěr (kr. úvěr), na pár dnů, vysoce úročen
- spotřební úvěr, hypotéční úvěr …
Žádost o poskytnutí úvěru – před tím podepsat, doklad o výši příjmu, ručitel = dotazník pro ručitele
Zvláštní činnosti bank
Zvláštní činnosti bank: Devizové obchody
- devize + valuty, upravovány v devizovém zákoně
Devize = jsou to peníze v cizí měně a jsou na účtech bank nebo je tvoří dokumenty jako CP, šeky, platební karty, použití: hl. v rámci bezhotovostního platebního styku
Valuty = cizí peníze v podobě bankovek a mincí = v hotovosti
- v případě účtu v zahraničí musíme dát oznámení -
- přeměna jedné měny na druhou se děje pomocí tzv. devizového kurzu
- v jakém poměru se domácí měna smění za měnu cizí a naopak
Volně směnitelná měna: měna, kterou bez jakýchkoli problémů snadno vyměníme za jinou měnu
Devizové operace:
I) promptní operace – okamžité, rychlé,,, jedná se o přeměnu jedné měny na druhou za tzv. aktuální kurz v daném okamžiku, uzavření obchodu a jeho plnění je ve stejný den, nejjednodušší
II) termínová operace – jedná se o přeměnu jedné měny na druhou v termínu, který si klient s bankou dohodne, přeměna se děje za kurz aktuální v den smlouvy
III) opční operace – přeměna jedné měny na druhou
opce = právo, nikoli povinnost na nákup (prodej) určité měny za předem stanovenou cenu k předem určenému datu. Klient uzavírá s bankou smlouvu, že k určitému datu, které si sám stanoví prodá (koupí) určitou měnu za kurz, který si dohodne s bankou. Může odstoupit = poplatek vyšší.
- devize + valuty, upravovány v devizovém zákoně
Devize = jsou to peníze v cizí měně a jsou na účtech bank nebo je tvoří dokumenty jako CP, šeky, platební karty, použití: hl. v rámci bezhotovostního platebního styku
Valuty = cizí peníze v podobě bankovek a mincí = v hotovosti
- v případě účtu v zahraničí musíme dát oznámení -
- přeměna jedné měny na druhou se děje pomocí tzv. devizového kurzu
- v jakém poměru se domácí měna smění za měnu cizí a naopak
Volně směnitelná měna: měna, kterou bez jakýchkoli problémů snadno vyměníme za jinou měnu
Devizové operace:
I) promptní operace – okamžité, rychlé,,, jedná se o přeměnu jedné měny na druhou za tzv. aktuální kurz v daném okamžiku, uzavření obchodu a jeho plnění je ve stejný den, nejjednodušší
II) termínová operace – jedná se o přeměnu jedné měny na druhou v termínu, který si klient s bankou dohodne, přeměna se děje za kurz aktuální v den smlouvy
III) opční operace – přeměna jedné měny na druhou
opce = právo, nikoli povinnost na nákup (prodej) určité měny za předem stanovenou cenu k předem určenému datu. Klient uzavírá s bankou smlouvu, že k určitému datu, které si sám stanoví prodá (koupí) určitou měnu za kurz, který si dohodne s bankou. Může odstoupit = poplatek vyšší.
Směnárenská činnost, Mezinárodní bankovnictví
5. Směnárenská činnost
ČNB každý den vyhlašuje kurzy devizového trhu. OB s potom stanovují sami kurzy, které se používají pro obchodování, cestovní ruch.
6. Obchody s CP
Banka emituje a také je nakupuje
7. Ostatní
- poradenská činnosti
- pojišťovací činnost
- depozitní
- faktoring – odkup krátkodobých pohledávek bankou
- forfating - odkup dlouhodobých pohledávek bankou
Mezinárodní bankovnictví
- Obchodují OB
- Pokud chce banka vstoupit na mezinárodní trh, musí požádat jinou banku, která je na trhu známá, aby se za její závazky zaručila.
- Obchodováním pro novou banku z počátku je poměrně drahé, za záruku musí zaplatit, proniknutí na mezinárodní trh může trvat i několik let
- Na úrovni mezinárodního bankovnictví obchodují nadnárodní bankovní organizace, které plní zvláštní funkce (MMF, SB, EBRD,…)
- Mezinárodní plat styk – hladký
- dokumentární inkaso a akreditiv
ČNB každý den vyhlašuje kurzy devizového trhu. OB s potom stanovují sami kurzy, které se používají pro obchodování, cestovní ruch.
6. Obchody s CP
Banka emituje a také je nakupuje
7. Ostatní
- poradenská činnosti
- pojišťovací činnost
- depozitní
- faktoring – odkup krátkodobých pohledávek bankou
- forfating - odkup dlouhodobých pohledávek bankou
Mezinárodní bankovnictví
- Obchodují OB
- Pokud chce banka vstoupit na mezinárodní trh, musí požádat jinou banku, která je na trhu známá, aby se za její závazky zaručila.
- Obchodováním pro novou banku z počátku je poměrně drahé, za záruku musí zaplatit, proniknutí na mezinárodní trh může trvat i několik let
- Na úrovni mezinárodního bankovnictví obchodují nadnárodní bankovní organizace, které plní zvláštní funkce (MMF, SB, EBRD,…)
- Mezinárodní plat styk – hladký
- dokumentární inkaso a akreditiv
Hotovostní platební styk
II Hotovostní platební styk
- používají se zde bankovky a mince ve fyzické podobě
- dříve tzv. naturální směna = zboží za zboží, nevýhody četné =) hledal se ekvivalent, kterým by se platilo za vše = VŠEOBECNÝ EKVIVALENT
- bylo jím zboží, které bylo v té době nejvíce ceněné (stále nevýhodné)
- později ekvivalentem DRAHÉ KOVY
- dále MINCE (původně z drahých kovů, později nahrazeno slitinou)
- DNES i papírové peníze -) BANKOVKY A MINCE, dále platební karty, můžou se použít i depozita (peníze vložené na účtech)
- Vývoj není ukončen
Funkce peněz:
• prostředek směny
• míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby)
• uchovatelem hodnot
Ochranné prvky bankovek:
- vodoznak
- okénkový proužek
- soutisková značka
- skrytý obrazec
- opticky proměnlivá barva
- bankovní papír
výroba je velmi nákladná, ale cílem je zamezit padělání = upřednostňuje se bezhot. pl. styk
Doklady hotovostního placení:
a) pokladní doklad (PPD,VPD)
b) pokladní šek (při výběru peněz z účtu)
c) pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet)
d) pokladní lístek (při výběru hotovosti)
e) paragony (maloobchodní síť, vystavují se zbožím)
f) platební karty (u nás až od 90.let)
použití karet:
a) při platbě za zboží a služby
b) při výběru peněz z bankomatu
obsahují: PIN (personal identification number), ochraňuje kartu a výběr peněz
- používají se zde bankovky a mince ve fyzické podobě
- dříve tzv. naturální směna = zboží za zboží, nevýhody četné =) hledal se ekvivalent, kterým by se platilo za vše = VŠEOBECNÝ EKVIVALENT
- bylo jím zboží, které bylo v té době nejvíce ceněné (stále nevýhodné)
- později ekvivalentem DRAHÉ KOVY
- dále MINCE (původně z drahých kovů, později nahrazeno slitinou)
- DNES i papírové peníze -) BANKOVKY A MINCE, dále platební karty, můžou se použít i depozita (peníze vložené na účtech)
- Vývoj není ukončen
Funkce peněz:
• prostředek směny
• míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby)
• uchovatelem hodnot
Ochranné prvky bankovek:
- vodoznak
- okénkový proužek
- soutisková značka
- skrytý obrazec
- opticky proměnlivá barva
- bankovní papír
výroba je velmi nákladná, ale cílem je zamezit padělání = upřednostňuje se bezhot. pl. styk
Doklady hotovostního placení:
a) pokladní doklad (PPD,VPD)
b) pokladní šek (při výběru peněz z účtu)
c) pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet)
d) pokladní lístek (při výběru hotovosti)
e) paragony (maloobchodní síť, vystavují se zbožím)
f) platební karty (u nás až od 90.let)
použití karet:
a) při platbě za zboží a služby
b) při výběru peněz z bankomatu
obsahují: PIN (personal identification number), ochraňuje kartu a výběr peněz
Vkladové a úvěrové účty
Vkladové a úvěrové účty
Vkladové účty = pasivní operace banky, vydává úroky
a) běžné účty (pro banku nestabilním zdroje, nejsou úročeny vysokou sazbou)
b) termínové účty (stabilnější = bývají více úročeny), klient se zavazuje, že peníze vybere až k určitému datu
c) bankovní obligace (stabilní zdroj)
úvěry: jednotlivé banky nabízejí různé druhy úvěrů s rozdílnou dobou splatnosti a s rozdílnou úrokovou sazbou.
Členění úvěrů:
1) podle doby splatnosti
a) krátkodobé – splatné do 1 roku
např.: kontokorentní úvěr (spojení Bú a úvěrového účtu), nejprve povaha Bú, na základě dohody se stanoví úvěrový rámec, maximální minusová hodnota.
Ručitelský úvěr – banka vystupuje v roli ručitele za svého klienta se zaručuje, že zaplatí jeho závazek vůči třetí osobě, poskytuje se zvláštním klientům
Eskontní úvěr – (viz. směnky)
Lombardní úvěr – je poskytován bankou jako zástava hl. proti cenným papírům, mohou jí být i pohledávky atd.…
Vkladové účty = pasivní operace banky, vydává úroky
a) běžné účty (pro banku nestabilním zdroje, nejsou úročeny vysokou sazbou)
b) termínové účty (stabilnější = bývají více úročeny), klient se zavazuje, že peníze vybere až k určitému datu
c) bankovní obligace (stabilní zdroj)
úvěry: jednotlivé banky nabízejí různé druhy úvěrů s rozdílnou dobou splatnosti a s rozdílnou úrokovou sazbou.
Členění úvěrů:
1) podle doby splatnosti
a) krátkodobé – splatné do 1 roku
např.: kontokorentní úvěr (spojení Bú a úvěrového účtu), nejprve povaha Bú, na základě dohody se stanoví úvěrový rámec, maximální minusová hodnota.
Ručitelský úvěr – banka vystupuje v roli ručitele za svého klienta se zaručuje, že zaplatí jeho závazek vůči třetí osobě, poskytuje se zvláštním klientům
Eskontní úvěr – (viz. směnky)
Lombardní úvěr – je poskytován bankou jako zástava hl. proti cenným papírům, mohou jí být i pohledávky atd.…
Platební styk
Platební styk
- hotovostní
- bezhotovostní – bezpečnější, rychlejší, v oběhu méně fyzických peněz
I. Bezhotovostní
používají se písemné příkazy: příkaz k úhradě, k inkasu
Písemná podoba příkazu: Jednotlivý (jediný dod., 1. Věc)
Hromadný (více dodavatelům)
Trvalý (v průběhu se pravidelně opakují)
PLATBA SE DĚJE:
a) Příkaz k úhradě – dává plátce (odběratel) bance, aby zaplatila dodavateli
b) Příkaz k inkasu – vystavuje dodavatel (příjemce), vyinkasujte z účtu toho a toho tuto částku
c) Dálkovým přenosem
d) Pomocí technických nosičů dat, platba pomocí směnky, šeku, atd…
Náležitosti v příkazu:
1) pobočka banky (KB, Třebíč)
2) číslo účtu, ze kterého se platí (na vrub)
3) číslo účtu ve prospěch účtu
4) částka peněz
5) konstantní symbol (neměnný) – způsob platby
6) Datum a místo vystavení příkazu
7) Podpis výstavce u PO 2 podpisy + razítko
8) Splatnost (pokud chybí, banka převede okamžitě či druhý den)
9) Variabilní symbol (proměnný) – nejčastěji číslo faktury
Poštovní poukázky: při hotovostním i bezhotovostní Placení
- typ H (1996) – dávky státní sociální podpory, příspěvky na děti apod.
- typ AV – používá se při odeslání peněz ve prospěch něj. Organizace, např. placení pojistného
- poštovní poukázku lze použít i pro platbu do zahraničí (mezinárodní poštovní poukázka)
- hotovostní
- bezhotovostní – bezpečnější, rychlejší, v oběhu méně fyzických peněz
I. Bezhotovostní
používají se písemné příkazy: příkaz k úhradě, k inkasu
Písemná podoba příkazu: Jednotlivý (jediný dod., 1. Věc)
Hromadný (více dodavatelům)
Trvalý (v průběhu se pravidelně opakují)
PLATBA SE DĚJE:
a) Příkaz k úhradě – dává plátce (odběratel) bance, aby zaplatila dodavateli
b) Příkaz k inkasu – vystavuje dodavatel (příjemce), vyinkasujte z účtu toho a toho tuto částku
c) Dálkovým přenosem
d) Pomocí technických nosičů dat, platba pomocí směnky, šeku, atd…
Náležitosti v příkazu:
1) pobočka banky (KB, Třebíč)
2) číslo účtu, ze kterého se platí (na vrub)
3) číslo účtu ve prospěch účtu
4) částka peněz
5) konstantní symbol (neměnný) – způsob platby
6) Datum a místo vystavení příkazu
7) Podpis výstavce u PO 2 podpisy + razítko
8) Splatnost (pokud chybí, banka převede okamžitě či druhý den)
9) Variabilní symbol (proměnný) – nejčastěji číslo faktury
Poštovní poukázky: při hotovostním i bezhotovostní Placení
- typ H (1996) – dávky státní sociální podpory, příspěvky na děti apod.
- typ AV – používá se při odeslání peněz ve prospěch něj. Organizace, např. placení pojistného
- poštovní poukázku lze použít i pro platbu do zahraničí (mezinárodní poštovní poukázka)
Do skupiny světové banky patří dále
CEFTA středoevropská dohoda o volném obchodu
- Je mnohostranná dohoda o volném obchodu (Polsko, Slovensko, Rumunsko)
ESVO
- Členy Norsko, Island, Švýcarsko, Lichnštejnosko. ČR má s touto organizací má dohody v oblasti pohybu zboží.
WTO
- Jejím cílem je uvolňování světového obchodu
- K úkolů WTO patří příprava obchodních smluv podle norem WTO. Připravovat platformu pro řešení obchodních sporů.
- WTO jediné místo, kde mají obě stran sporu zaručeno rovné postavení. Bez ohledu na velikost a výkonnost ekonomiky.
- Monitorování národních obchodních politik
- Poskytuje technickou pomoc rozvojovým zemím.
- Nejvýznamnější zásadou je doložka nejvyšších výhod. Poskytne-li jedna země výhodu jiné zemi měla by se tato výhoda týkat všech členských zemí
Evropská Unie
Skládá se z:
a) Evropské společenství uhlí a oceli
b) Evropské společenství pro atomovou energii
c) Evropské hospodářské společenství
Organizace EU
Evropská komise, Rada ministrů, Evropský parlament, Evropská centrální banka)
- Je mnohostranná dohoda o volném obchodu (Polsko, Slovensko, Rumunsko)
ESVO
- Členy Norsko, Island, Švýcarsko, Lichnštejnosko. ČR má s touto organizací má dohody v oblasti pohybu zboží.
WTO
- Jejím cílem je uvolňování světového obchodu
- K úkolů WTO patří příprava obchodních smluv podle norem WTO. Připravovat platformu pro řešení obchodních sporů.
- WTO jediné místo, kde mají obě stran sporu zaručeno rovné postavení. Bez ohledu na velikost a výkonnost ekonomiky.
- Monitorování národních obchodních politik
- Poskytuje technickou pomoc rozvojovým zemím.
- Nejvýznamnější zásadou je doložka nejvyšších výhod. Poskytne-li jedna země výhodu jiné zemi měla by se tato výhoda týkat všech členských zemí
Evropská Unie
Skládá se z:
a) Evropské společenství uhlí a oceli
b) Evropské společenství pro atomovou energii
c) Evropské hospodářské společenství
Organizace EU
Evropská komise, Rada ministrů, Evropský parlament, Evropská centrální banka)
Otevření a vedení účtu
Otevření a vedení účtu
- může ho mít fyzická i právnická osoba
- klient uzavírá s bankou dohodu (smlouva o zřízení a vedení účtu)
- součástí smlouvy tzv. podpisové vzory
účty: běžný, sporožirový, kontokorentní účet, devizový účet,…
BÚ je vkladovým typem účtu (úroky), připisuje nám je banka
- úroky se počítají dvojím způsobem:
a) Postupný způsob:
- na účtech kde nejsou časté změny
(vkladní knížky), úrok se počítá z každé položky ode dne splatnosti do konce roku. Úrok z počátečního zůstatku se zvětšuje (zmenšuje) o dílčí úroky
b) Zůstatkový způsob:
- na účtech kde dochází k častému pohybu
(podnikatelské účty), úroky se počítají z dočasného zůstatku na účtu za dny, po které se zůstatek neměnil.
- může ho mít fyzická i právnická osoba
- klient uzavírá s bankou dohodu (smlouva o zřízení a vedení účtu)
- součástí smlouvy tzv. podpisové vzory
účty: běžný, sporožirový, kontokorentní účet, devizový účet,…
BÚ je vkladovým typem účtu (úroky), připisuje nám je banka
- úroky se počítají dvojím způsobem:
a) Postupný způsob:
- na účtech kde nejsou časté změny
(vkladní knížky), úrok se počítá z každé položky ode dne splatnosti do konce roku. Úrok z počátečního zůstatku se zvětšuje (zmenšuje) o dílčí úroky
b) Zůstatkový způsob:
- na účtech kde dochází k častému pohybu
(podnikatelské účty), úroky se počítají z dočasného zůstatku na účtu za dny, po které se zůstatek neměnil.
Do skupiny světové banky patří dále
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
- Pro obnovu a rozvoj (světová banka vznik v roce 1946 původní úkol byl financování rozvoje ekonomik po II sv. válce) Nyní poskytuje rozvojové úvěry.
Mezinárodní finanční společnost
- Poskytuje úvěry soukromému a družstevnímu sektoru v rozvojových zemích a tato společnost se může stát spoluvlastníkem společnosti do které investuje.
Mezinárodní rozvojové sdružení
- Poskytuje úvěry chudým rozvojovým zemím až na 40 let s nízkým nebo řádným úrokem.
Mezinárodní agentura pro investiční záruky
- Vystavuje záruky za vývozní investiční úvěry do rozvojových zemí.
Mezinárodní centrum pro vyrovnání investičních sporů
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Specializuje se na podporu obnovy bývalých socialistických zemí
Banky mezinárodní platby
- Zajišťuje rozvoj spolupráce mezi centrálními bankami. Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Provádí transformaci v zemích střední a východní Evropy jejich přechodu k tržní ekonomice.
- Pro obnovu a rozvoj (světová banka vznik v roce 1946 původní úkol byl financování rozvoje ekonomik po II sv. válce) Nyní poskytuje rozvojové úvěry.
Mezinárodní finanční společnost
- Poskytuje úvěry soukromému a družstevnímu sektoru v rozvojových zemích a tato společnost se může stát spoluvlastníkem společnosti do které investuje.
Mezinárodní rozvojové sdružení
- Poskytuje úvěry chudým rozvojovým zemím až na 40 let s nízkým nebo řádným úrokem.
Mezinárodní agentura pro investiční záruky
- Vystavuje záruky za vývozní investiční úvěry do rozvojových zemí.
Mezinárodní centrum pro vyrovnání investičních sporů
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Specializuje se na podporu obnovy bývalých socialistických zemí
Banky mezinárodní platby
- Zajišťuje rozvoj spolupráce mezi centrálními bankami. Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Provádí transformaci v zemích střední a východní Evropy jejich přechodu k tržní ekonomice.
Existence závazných pracovních postupů
Existence závazných pracovních postupů
- patří k nim ověřování totožnosti zákazníka
- ověřování pravosti bankovek a platnost a správnost dokladů
- dvojitá kontrola důležitých operacích.
- přečíslování dokladů
- provádění vnitřního auditu
- instalace poplašných zařízení
- zabezpečení dat před ohněm vodou.
- Vnější kontrolní systém se uskutečňuje přes ČNB. finanční úvěry a kontrolní orgány ministerstev.
- patří k nim ověřování totožnosti zákazníka
- ověřování pravosti bankovek a platnost a správnost dokladů
- dvojitá kontrola důležitých operacích.
- přečíslování dokladů
- provádění vnitřního auditu
- instalace poplašných zařízení
- zabezpečení dat před ohněm vodou.
- Vnější kontrolní systém se uskutečňuje přes ČNB. finanční úvěry a kontrolní orgány ministerstev.
Mezinárodní bankovnictví
Mezinárodní měnový fond
- Vznik: 1945 svou činnost zahájil v květnu 1946 ve Wasnihgtonu“ (stanovy byl již stanoveny v roce 1944 na měnové a finanční konferenci. v USA)
- Úkoly MMF: Poskytuje zdroje svým členům k vyrovnání platebních bilancí. (183 členů) (V roce 1945 35 členů)
Zdroje MMF se skládají
a) Z běžných zdrojů (běžné kvóty, členy států, úroky ze zdrojů MMF přímých investic.
b) Zapůjčení zdrojů ( z uvedených linek od nejbohatších států), nejdůležitějším zdrojem jsou vklady členských zemí. Každá země má svou kvótu, kterou platí ve formě: SRD ( Special Drawing Richts) Vážený průměr čtyř hlavních světových měn (USD, Jen, Libra, Euro) cca 25% v SRD.
c) Zbytek se platí v národní měně formou neúročené a neobchodovatelné“ směnky. Členská kvóta určuje: Počet hlasů člena MMF – každý člen 250 hlasů + 1 hlas za každou část své kvóty rovnající se 100000 SDR.
Financování členů fondu
- Maximálně do výše 25% své kvóty bez podmínek.
- Jestliže 25% nestáčí může členská země čerpat zdroje až do výše čtyřnásobku její kvóty. Zde musí splnit konkrétní podmínky: Je schopna vyřešit své ekonomické problémy a vrátit půjčku do 3 až 5 let.
Mezinárodní měnový fond zkoumá
- Zda prostředky jsou vynaloženy efektivně
- Každé země musí předložit scénář problému (jeho řešení, snížení dovozu, zvýšit vývoz)§
MMF dále poskytuje úvěry na specifické účely
- na financování cen ropy
- na pomoc nejchudším zemím
- MMF poskytuje i technickou pomoc
- poradenství pro národní banky
- poradenství daňového systému
- měnového a finančního účetnictví a statistiky
- bankovní operace
- legislativa
- ČR. členem od roku 1946 až do roku 1953 nově pak od roku 1990.
Zasedání MMF a Světové banky.
- vývoj světového hospodářství do
- předcházení finančním krizím
- reformování systému samotného měnového fondu a světové banky
- Vznik: 1945 svou činnost zahájil v květnu 1946 ve Wasnihgtonu“ (stanovy byl již stanoveny v roce 1944 na měnové a finanční konferenci. v USA)
- Úkoly MMF: Poskytuje zdroje svým členům k vyrovnání platebních bilancí. (183 členů) (V roce 1945 35 členů)
Zdroje MMF se skládají
a) Z běžných zdrojů (běžné kvóty, členy států, úroky ze zdrojů MMF přímých investic.
b) Zapůjčení zdrojů ( z uvedených linek od nejbohatších států), nejdůležitějším zdrojem jsou vklady členských zemí. Každá země má svou kvótu, kterou platí ve formě: SRD ( Special Drawing Richts) Vážený průměr čtyř hlavních světových měn (USD, Jen, Libra, Euro) cca 25% v SRD.
c) Zbytek se platí v národní měně formou neúročené a neobchodovatelné“ směnky. Členská kvóta určuje: Počet hlasů člena MMF – každý člen 250 hlasů + 1 hlas za každou část své kvóty rovnající se 100000 SDR.
Financování členů fondu
- Maximálně do výše 25% své kvóty bez podmínek.
- Jestliže 25% nestáčí může členská země čerpat zdroje až do výše čtyřnásobku její kvóty. Zde musí splnit konkrétní podmínky: Je schopna vyřešit své ekonomické problémy a vrátit půjčku do 3 až 5 let.
Mezinárodní měnový fond zkoumá
- Zda prostředky jsou vynaloženy efektivně
- Každé země musí předložit scénář problému (jeho řešení, snížení dovozu, zvýšit vývoz)§
MMF dále poskytuje úvěry na specifické účely
- na financování cen ropy
- na pomoc nejchudším zemím
- MMF poskytuje i technickou pomoc
- poradenství pro národní banky
- poradenství daňového systému
- měnového a finančního účetnictví a statistiky
- bankovní operace
- legislativa
- ČR. členem od roku 1946 až do roku 1953 nově pak od roku 1990.
Zasedání MMF a Světové banky.
- vývoj světového hospodářství do
- předcházení finančním krizím
- reformování systému samotného měnového fondu a světové banky
Zásada bankovní jistoty a bezpečnosti
Zásada bankovní jistoty a bezpečnosti
- Banka se musí vyhnout riziku při všech bankovních činnostech
- riziko úvěrové
- riziko inflační (hromadného útěku od peněz)
- kursové riziko (výkyvy kurzu)
- politicko ekonomické riziko, které je spojeno s politickými událostmi
Platební schopnosti banky
- Ukazovat své plány.v případě, že v jejich hospodaření došlo ke ztrátě. Špatné hospodaření nesmí banka přenášet na vkladatele nebo věřitele. Banka může být solventní, i když ve svém hospodaření vykazuje ztrátu. Např: prostřednictvím (špatných úvěrů, odpisů. Vysoká tvorba oprávek. Solventnost se zajistí tím, že banka část svého vlastního kapitálu investuje do vhodných. Snadno mobilizovatelných aktiv. Tyto aktiva prodá a uhradí splatné závazky.
Banka se při nesolventnosti řídí
- Zásadou co nejmenšího rizika Zkoumá dlužníka při poskytování úvěru. zásadou rozdělení rizika. (poskytnutí úvěrů klientům z různých odvětví. Poskytování několika bankám. Zásadou zajištění úvěrů (vklady, nemovitosti, třetí osoba, pohledávek. Postoupení pohledávek.
- Banka se musí vyhnout riziku při všech bankovních činnostech
- riziko úvěrové
- riziko inflační (hromadného útěku od peněz)
- kursové riziko (výkyvy kurzu)
- politicko ekonomické riziko, které je spojeno s politickými událostmi
Platební schopnosti banky
- Ukazovat své plány.v případě, že v jejich hospodaření došlo ke ztrátě. Špatné hospodaření nesmí banka přenášet na vkladatele nebo věřitele. Banka může být solventní, i když ve svém hospodaření vykazuje ztrátu. Např: prostřednictvím (špatných úvěrů, odpisů. Vysoká tvorba oprávek. Solventnost se zajistí tím, že banka část svého vlastního kapitálu investuje do vhodných. Snadno mobilizovatelných aktiv. Tyto aktiva prodá a uhradí splatné závazky.
Banka se při nesolventnosti řídí
- Zásadou co nejmenšího rizika Zkoumá dlužníka při poskytování úvěru. zásadou rozdělení rizika. (poskytnutí úvěrů klientům z různých odvětví. Poskytování několika bankám. Zásadou zajištění úvěrů (vklady, nemovitosti, třetí osoba, pohledávek. Postoupení pohledávek.
Základní činnosti bank
Úvěrová funkce
- Návratná forma poskytovaných peněžních prostředků na úrok.
- Poskytováním úvěrů banky vytvářejí bezhotovostní peníze a ovlivňují tak nabídku peněz v ekonomice
Zásady bankovních operací
a) Zásada bankovní ziskovosti
b) Zásada bankovní likvidity
c) Zásada bankovní jistoty a bezpečnosti
Výnosy banky tvoří
- výnosové úroky
- výnosy z investic do cenných papírů
- přijaté provize a poplatky
- výnosové úroky z vkladů banky u jiných peněžních ústavů
- výnosy z kursových rozdílů
Náklady banky tvoří
- nákladové úroky
- vyplácení prémií a výhry
- vyplácení poplatků a provize
- odpisy
- mzdové náklady
- materiální náklady
- Návratná forma poskytovaných peněžních prostředků na úrok.
- Poskytováním úvěrů banky vytvářejí bezhotovostní peníze a ovlivňují tak nabídku peněz v ekonomice
Zásady bankovních operací
a) Zásada bankovní ziskovosti
b) Zásada bankovní likvidity
c) Zásada bankovní jistoty a bezpečnosti
Výnosy banky tvoří
- výnosové úroky
- výnosy z investic do cenných papírů
- přijaté provize a poplatky
- výnosové úroky z vkladů banky u jiných peněžních ústavů
- výnosy z kursových rozdílů
Náklady banky tvoří
- nákladové úroky
- vyplácení prémií a výhry
- vyplácení poplatků a provize
- odpisy
- mzdové náklady
- materiální náklady
Míra zisku, Bankovní likvidita
Rozhodující ukazatel, kterým měříme zisk je míra zisku
- Vše to, co zvyšuje čitatele a zmenšuje jmenovatele, zvyšuje míru zisku. Rozhodující vliv na míru zisku má čistý úrokový výnos cca = 75%
Čitatel (objem celkových aktiv)
Jmenovatel (celkový kapitál)
Bankovní likvidita
- Banka obchoduje se zvláštním zbožím, které ji nepatří, a které její majitel může kdykoliv žádat zpět. Likvidita je Schopnost banky, vrátit kdykoliv vklady svým klientům. Klient může žádat své vklady vydat v hotovosti, proto každá banka drží část svých aktiv v podobě hotovosti platí zásada, že úvěrová a depozitní pozice banky má být v rovnováze. Vznikne-li u banky peněžní deficit.
Řeší jej banka
- Požádá o půjčku ČNB nebo jinou banku.
- Použije zdroje v jejím zúčtovacímu centru
- Použije peníze na PMR.
- Prodá část svých cenných papírů.
Stát vydal pravidla pro řízení likvidity
- Normy předepisují závazný poměr mezi určitou skupinou aktiv a pasiv. Např. Půjčky bank a kapitální.
- Investice nesmi převýšit určitý násobek vlastního kapitálu.
- Dlouhodobé úvěry musí být kryty dlouhodobými depozity.
- Časové hledisko po poskytování úvěrů a přijímání depozit.
- Sdělení splatnosti závazku a pohledávek.
- Snaha po maximální rentabilitě vede některé banky k rizikovým obchodům. Tím se dostává do rozporu. Likvidita s rentabilitou.
- Vše to, co zvyšuje čitatele a zmenšuje jmenovatele, zvyšuje míru zisku. Rozhodující vliv na míru zisku má čistý úrokový výnos cca = 75%
Čitatel (objem celkových aktiv)
Jmenovatel (celkový kapitál)
Bankovní likvidita
- Banka obchoduje se zvláštním zbožím, které ji nepatří, a které její majitel může kdykoliv žádat zpět. Likvidita je Schopnost banky, vrátit kdykoliv vklady svým klientům. Klient může žádat své vklady vydat v hotovosti, proto každá banka drží část svých aktiv v podobě hotovosti platí zásada, že úvěrová a depozitní pozice banky má být v rovnováze. Vznikne-li u banky peněžní deficit.
Řeší jej banka
- Požádá o půjčku ČNB nebo jinou banku.
- Použije zdroje v jejím zúčtovacímu centru
- Použije peníze na PMR.
- Prodá část svých cenných papírů.
Stát vydal pravidla pro řízení likvidity
- Normy předepisují závazný poměr mezi určitou skupinou aktiv a pasiv. Např. Půjčky bank a kapitální.
- Investice nesmi převýšit určitý násobek vlastního kapitálu.
- Dlouhodobé úvěry musí být kryty dlouhodobými depozity.
- Časové hledisko po poskytování úvěrů a přijímání depozit.
- Sdělení splatnosti závazku a pohledávek.
- Snaha po maximální rentabilitě vede některé banky k rizikovým obchodům. Tím se dostává do rozporu. Likvidita s rentabilitou.
Ostatní banky
Úvěrová družstva
- Záložny. Jsou to podniky s neuzavřeným počtem členů. Úvěry dostávají jen členové.
Hypoteční banky
- Úvěrují nákup bytového fondu, mají dlouhodobé zdroje ( úvěr až na 25 let) zdroje získávají od matek ( mateřská spol) Zejména získá emisí hypotéčních zástavních listů.
Stavební spořitelny
- Úložky, úvěry, 4500 Kč od státu při 18000 tisícovém vkladu. úložky po dobu 5 let, po 2 letech nárok na úvěr, v současné době překlenovací úvěr.
Splátkové banky
- Specializované podniky na poskytování spotřebních půjček obyvatelstvu. Půjčky poskytují, jak banky tak specializované organizace.
Banky se speciálním funkcemi
- Záruční a rozvojová banka (agentura), Kosolidační“ banka (agentura), Česká exportní banka: Zájmy bank ovlivňují svazy bank. Ty mají subjektivitu, stanovy, organizace hospodaření a vedení. Zastupují zájmy bank vůči státnímu aparátu. Ministr financí ČNB – k bankovnímu dozoru.
- Záložny. Jsou to podniky s neuzavřeným počtem členů. Úvěry dostávají jen členové.
Hypoteční banky
- Úvěrují nákup bytového fondu, mají dlouhodobé zdroje ( úvěr až na 25 let) zdroje získávají od matek ( mateřská spol) Zejména získá emisí hypotéčních zástavních listů.
Stavební spořitelny
- Úložky, úvěry, 4500 Kč od státu při 18000 tisícovém vkladu. úložky po dobu 5 let, po 2 letech nárok na úvěr, v současné době překlenovací úvěr.
Splátkové banky
- Specializované podniky na poskytování spotřebních půjček obyvatelstvu. Půjčky poskytují, jak banky tak specializované organizace.
Banky se speciálním funkcemi
- Záruční a rozvojová banka (agentura), Kosolidační“ banka (agentura), Česká exportní banka: Zájmy bank ovlivňují svazy bank. Ty mají subjektivitu, stanovy, organizace hospodaření a vedení. Zastupují zájmy bank vůči státnímu aparátu. Ministr financí ČNB – k bankovnímu dozoru.
Základní činnosti bank
Základní činnosti bank
a) vkladová činnosti
b) úvěrová činnosti
c) ostatní služby
d) indiferentní obchody
e) vedení účtů
f) emise platebních karet
g) emise platebních nástrojů
h) směnárenská činnost
i) poskytování záruk
Bankovní licence = založení banky
- při počátku své činnosti banka musí požádat o licenci = povolení k činnosti
- souhlas dává ČNB a ministerstvo financí za těchto předpokladů
1) základní kapitál ve výši min. 500 000 000 Kč
2) kvalitní obchodní záměry
3) technické a organizační předpoklady (pobočky po území ČR)
4) odborně schopné vedení
5) ekonomická účelnost banky (zda jich už není mnoho)
Depozitní funkce a vkladová funkce
- Depozitum (vklad) je částka peněz uložená na bankovním účtu
- Typy účtu
- Netermínované vklady a vklady na viděnou z těch si může zákazník vybrat kdykoliv
- Termínované vklady z těch si může zákazník vybrat až v dohodnutém termínu nebo po předchozím oznámení.
a) vkladová činnosti
b) úvěrová činnosti
c) ostatní služby
d) indiferentní obchody
e) vedení účtů
f) emise platebních karet
g) emise platebních nástrojů
h) směnárenská činnost
i) poskytování záruk
Bankovní licence = založení banky
- při počátku své činnosti banka musí požádat o licenci = povolení k činnosti
- souhlas dává ČNB a ministerstvo financí za těchto předpokladů
1) základní kapitál ve výši min. 500 000 000 Kč
2) kvalitní obchodní záměry
3) technické a organizační předpoklady (pobočky po území ČR)
4) odborně schopné vedení
5) ekonomická účelnost banky (zda jich už není mnoho)
Depozitní funkce a vkladová funkce
- Depozitum (vklad) je částka peněz uložená na bankovním účtu
- Typy účtu
- Netermínované vklady a vklady na viděnou z těch si může zákazník vybrat kdykoliv
- Termínované vklady z těch si může zákazník vybrat až v dohodnutém termínu nebo po předchozím oznámení.
Ostatní banky
Ostatní banky
Rozlišení bank
- Universální banky (mají plnou bankovní licenci a poskytují služby všem skupinám zákazníků
- Specializované banky
- a) Teritoriálně (poskytují služby)
- b) Zákaznicky (poskytují služby)
- c) Produktové (v určitém registru pouze vybraným skupinám zákazníků, omezují se pouze na prodej určitých bankovních produktů)
Druhy bank
Obchodní banky
- Podniky, které pro právnické i fyzické osoby zprostředkovávají tyto služby: sběr deposit, úvěrování, platební styk, v ČR banky se státní účastí soukromé a zahraniční. V současné době jen zahraniční.
- Obchodní banky si zřizují v zahraničí reprezentační represum“ To znamená, že mají trh v zahraničí)
Spořitelny a spořitelní Živnobanky
- Provádí aktivní a pasivní obchody. aktivní to jsou úvěry a pasivní to jsou deposita. V ČSR totální centralizace spořitelen. Vyvrcholení v roce 1967. Měli vazbu na obyvatelstvo, a proto zanikli její dřívější aktivity. Dnes je spořitelna universální bankou.
Živnobanka
- Před 2. sv. válku se spořitelny vyvíjeli neregulovaně, v některých lokalitách měli pobočky spořitelen přebytek zdrojů v jiných naopak vyšší požadavky na úvěry.
- Proto byla založena Živnobanka, která vedla účty spořitelen a mohla některým spořitelnám půjčovat a přebytků deposit od jiných spořitelen.
Rozlišení bank
- Universální banky (mají plnou bankovní licenci a poskytují služby všem skupinám zákazníků
- Specializované banky
- a) Teritoriálně (poskytují služby)
- b) Zákaznicky (poskytují služby)
- c) Produktové (v určitém registru pouze vybraným skupinám zákazníků, omezují se pouze na prodej určitých bankovních produktů)
Druhy bank
Obchodní banky
- Podniky, které pro právnické i fyzické osoby zprostředkovávají tyto služby: sběr deposit, úvěrování, platební styk, v ČR banky se státní účastí soukromé a zahraniční. V současné době jen zahraniční.
- Obchodní banky si zřizují v zahraničí reprezentační represum“ To znamená, že mají trh v zahraničí)
Spořitelny a spořitelní Živnobanky
- Provádí aktivní a pasivní obchody. aktivní to jsou úvěry a pasivní to jsou deposita. V ČSR totální centralizace spořitelen. Vyvrcholení v roce 1967. Měli vazbu na obyvatelstvo, a proto zanikli její dřívější aktivity. Dnes je spořitelna universální bankou.
Živnobanka
- Před 2. sv. válku se spořitelny vyvíjeli neregulovaně, v některých lokalitách měli pobočky spořitelen přebytek zdrojů v jiných naopak vyšší požadavky na úvěry.
- Proto byla založena Živnobanka, která vedla účty spořitelen a mohla některým spořitelnám půjčovat a přebytků deposit od jiných spořitelen.
Měnová politika české národní banky
Měnová politika české národní banky
- Měnová politika představuje soubor opatření, kterými stát ovlivňuje nabídku peněz. Způsobuje množství peněz v ekonomice má vliv na hospodářský růst, na zaměstnanost, na stav platební bilance a daní země se zahraničním.
- a) Výdej peněz do ekonomiky: zaměstnanost stupá, vyšší inflace, ekonomický růst, větší poptávka po zboží.
- b) Málo peněz do ekonomiky: větší nezaměstnanost, nižší inflace, ekonomický pokles, menší poptávka po zboží.
ČNB ovlivňuje množství peněz v ekonomice
- a) Povinné minimální rezervy (2 diskontní sazby) PMR
- b) Operace na volném trhu s (CP).
- c) Ostatní nástroje stanovení minimální úrokové sazby z vkladů přijímaných bankami.
- d) Stanovení maximální úrokové sazby z úvěrů poskytované bankami.
- e) Určení maximálního rozsahu z úvěru.
PMR
- Každá banka musí držet určité procento z depozit. (z vkladů), jako rezervu na účtu u ústřední banky.
- ČNB může ovlivni množství peněz v ekonomice tím, že změní výši PMR. Vyšší rezervy způsobí to, že banky budou mít měně peněz pro poskytování úvěrů.
- V případě, že se úroková míra zvýší, sníží se poptávka po úvěrech.
- Jestliže se úroková míra sníží poptávka se zvýší
- Úroková sazba, za kterou ČNB poskytuje některé druhy úvěrů ostatním se nazývá diskontní sazba
Diskontní sazba
- Banky mohou nedostatek rezerv řešit jiným způsobem. Např. Úvěrem od jiné banky. Případě prodejem cenných papírů, které vlastní diskontní sazba má ve velké míře pouze signální roli (Signalizuje obchodním bankám určitý trend v ekonomice
- Měnová politika představuje soubor opatření, kterými stát ovlivňuje nabídku peněz. Způsobuje množství peněz v ekonomice má vliv na hospodářský růst, na zaměstnanost, na stav platební bilance a daní země se zahraničním.
- a) Výdej peněz do ekonomiky: zaměstnanost stupá, vyšší inflace, ekonomický růst, větší poptávka po zboží.
- b) Málo peněz do ekonomiky: větší nezaměstnanost, nižší inflace, ekonomický pokles, menší poptávka po zboží.
ČNB ovlivňuje množství peněz v ekonomice
- a) Povinné minimální rezervy (2 diskontní sazby) PMR
- b) Operace na volném trhu s (CP).
- c) Ostatní nástroje stanovení minimální úrokové sazby z vkladů přijímaných bankami.
- d) Stanovení maximální úrokové sazby z úvěrů poskytované bankami.
- e) Určení maximálního rozsahu z úvěru.
PMR
- Každá banka musí držet určité procento z depozit. (z vkladů), jako rezervu na účtu u ústřední banky.
- ČNB může ovlivni množství peněz v ekonomice tím, že změní výši PMR. Vyšší rezervy způsobí to, že banky budou mít měně peněz pro poskytování úvěrů.
- V případě, že se úroková míra zvýší, sníží se poptávka po úvěrech.
- Jestliže se úroková míra sníží poptávka se zvýší
- Úroková sazba, za kterou ČNB poskytuje některé druhy úvěrů ostatním se nazývá diskontní sazba
Diskontní sazba
- Banky mohou nedostatek rezerv řešit jiným způsobem. Např. Úvěrem od jiné banky. Případě prodejem cenných papírů, které vlastní diskontní sazba má ve velké míře pouze signální roli (Signalizuje obchodním bankám určitý trend v ekonomice
Operace na volném trhu, Bankovní dohled
Operace na volném trhu
- Těmito operacemi rozumíme proces nákupu a prodejem CP (obvykle státní dluhopis) ústřední bankou nebo-li ČNB.
- Pokud ČNB nakupuje státní cenné papíry, zvyšuje nabídka peněz v ekonomice.
- Pokud sníží množství peněz v ekonomice prodává CP.
- Nákup a prodej CP ústřední bankou přímo ovlivňuje likviditu bank. ČNB využívá přímé nákupy CP nebo prodej CP – prodej cenných papírů se zpětným odkupem = Repo obchody.
- Repo obchody
- Což je dohoda mezi prodávajícím a kupujícím. Ve které prodávající zavazuje nakoupit zpět prodané cenné papíry za dohodnutou cenu a obvykle v předem dohodnutém termínu. Šeky a směnky a řídí směnečným a šekovým zákonem.
Bankovní dohled
- Podle zákona ČNB podléhají všechny banky se sídlem na území ČR bankovnímu dohledu vykonávaném ČNB.
- Při provádění dohledu využívá např.
- Tyto nástroje
- a) Posuzuje žádosti o udělení působit jako banka
- b) Sleduje – monitoruje – hospodaření bank a jejich finanční situace na základě předkládaných výkazů.
- c) Bankovní dohled na dálku.
- d) Prohlídky v bankách přímo na místě.
- Ukládá opatření k nápravě postihů
- Formy pokut
- Zavedení nucené správy nebo omezit licenci)
- Hlavním cílem bankovní dohledu je úsilí omezení rizik
- Ochrana zájmů vkladatelů
- Spolehlivost a funkčnost bankovního systému
- ČNB spolupracuje s auditorskými firmami. Dále s orgány bankovního dohledu v zahraniční a s ministerstvem financí.
- Těmito operacemi rozumíme proces nákupu a prodejem CP (obvykle státní dluhopis) ústřední bankou nebo-li ČNB.
- Pokud ČNB nakupuje státní cenné papíry, zvyšuje nabídka peněz v ekonomice.
- Pokud sníží množství peněz v ekonomice prodává CP.
- Nákup a prodej CP ústřední bankou přímo ovlivňuje likviditu bank. ČNB využívá přímé nákupy CP nebo prodej CP – prodej cenných papírů se zpětným odkupem = Repo obchody.
- Repo obchody
- Což je dohoda mezi prodávajícím a kupujícím. Ve které prodávající zavazuje nakoupit zpět prodané cenné papíry za dohodnutou cenu a obvykle v předem dohodnutém termínu. Šeky a směnky a řídí směnečným a šekovým zákonem.
Bankovní dohled
- Podle zákona ČNB podléhají všechny banky se sídlem na území ČR bankovnímu dohledu vykonávaném ČNB.
- Při provádění dohledu využívá např.
- Tyto nástroje
- a) Posuzuje žádosti o udělení působit jako banka
- b) Sleduje – monitoruje – hospodaření bank a jejich finanční situace na základě předkládaných výkazů.
- c) Bankovní dohled na dálku.
- d) Prohlídky v bankách přímo na místě.
- Ukládá opatření k nápravě postihů
- Formy pokut
- Zavedení nucené správy nebo omezit licenci)
- Hlavním cílem bankovní dohledu je úsilí omezení rizik
- Ochrana zájmů vkladatelů
- Spolehlivost a funkčnost bankovního systému
- ČNB spolupracuje s auditorskými firmami. Dále s orgány bankovního dohledu v zahraniční a s ministerstvem financí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)