Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

PP - každý občan, který si sám hradí pojistné, ...

PP - každý občan, který si sám hradí pojistné, může snížit svůj základ daně o zaplacené příspěvky, a to o částku převyšující
6.000,- Kč, max. však částku 12.000,- .

Daňové výhody zaměstnanců
ŽP – pojistné zaplacené zam-elem za zam-ce na jeho soukromé ŽP je osvobozeno od daně z příjmů FO do výše 12.000,- Kč ročně.
PP – zam-ci nezdaňují příspěvky, které za ně platí zam-tel na PP, a to až do výše 5% jeho základu pro pojistné na sociální
zabezpečení, tedy fakticky do 5% jeho HM.

Zam-nec je zároveň občan, proto může uplatnit obě daňové výhody u ŽP a obě daňové výhody u PP – odečet pojistného
zaplaceného jím samotným a osvobození pojistného zaplaceného za něj jeho zam-lem.

Daňové výhody zam-ele
ŽP – pojistné, které zaplatí zam-tel za svého zam-ce za zdaňovací období (nebo jeho část), je nákladem snižujícím základ daně
z příjmů zam-tele a to maximálně do výše 8.000,- Kč za zdaňovací období.
PP – pro zam-tele je příspěvek na PP zam-ce uznán jako daňový náklad až do výše 3% vyměřovacího základu pro výpočet
sociálního pojištění, tedy do výše 3% hrubé mzdy.

Veškeré příspěvky od zam-tele na ŽP a PP jeho zam-ců jsou osvobozeny od placení pojistného na SP a ZP, a to jak na straně
zam-tele, tak na straně zam-ce.

4. Pojištění majetku občanů

- pojištění domácnosti, nemovitosti

5. Cestovní pojištění a asistenční služby

6. Pojištění podnikatelů a průmyslu
- souhrnné pojištění majetku
- pojištění elektroniky, nákladu, zásilek, letadel, záruky pro případ úpadku ces. kancel.

Ne všechny pojišťovny nabízí všechny produkty, často se specializují na určitý produkt – např. Evropská cestovní pojišťovna.

Životní pojištění a penzijní připojištění
ŽP a PP paří mezi dobrovolná komerční pojištění.
ŽP spolu s PP se státním příspěvkem se může stát zcela zásadním pilířem sociálního a důchodového zabezpečení
včas sjednané pojištění se stane v budoucnu důležitým doplňkem důchodu, který vyplyne ze státního důchodového zabezpečení.
- snižuje podíl pracujících - tedy stále méně lidí pracuje pro zabezpečení těch, kteří již pracovat nemohou.
- sníží stávající nevyhovující poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem.

Životní pojištění

FO, které uzavřou soukromé ŽP, mají daňové výhody. Výhody mají také zam-elé, kteří svým zam-cům na toto pojištění přispívají.
Daňové výhody se týkají:
- pojištění pro případ dožití či pojištění pro případ smrti nebo dožití
- důchodového pojištění

Daňové výhody jsou podmíněny tím, že výplata pojistného plnění nastane nejdříve po 60 kalendářních měsících trvání pojištění a
současně nejdříve v kalendářním roce, ve kterém se pojištěnec dožije 60 let.

Penzijní připojištění
Na penzijní připojištění se vztahují daňové výhody bez ohledu na datum jejich uzavření.
Při splnění podmínek daných zákonem o penzijním připojištění se na něj vztahují výhody státního příspěvku a daňové úlevy jak
pro účastníka PP, tak pro jeho zam-ele, pokud mu na PP přispívá měsíčně určitou částkou.

Daňové výhody občanů
ŽP – každý občan, který si sám hradí pojistné, může toto pojistné zaplacené na dané zdaňovací období (tedy kalendářní rok)
odečíst od základu daně, max. však částku 12.000,- Kč.

Trh pojišťovacích služeb v ČR

Pojistné služby lze dělit do 2 velkých skupin:

1. Životní pojištění
Jde o pojištění FO a jejich rodin proti rizikům:
- těžkých úrazů a jejich trvalých následků
- vážných nemocí a následné ztráty příjmu
- úmrtí (plnění pozůstalým)

K velkému rozmachu ŽP došlo v souvislosti s rozmachem hypotečních úvěrů – většina hypotečních bank požaduje v rámci záruk
uzavření životní pojistky klienta.
Další výhoda (od roku 2001) ŽP spočívá v tom, že při splnění předepsaných podmínek je zaplacené pojistné položkou snižující
základ daně z příjmů.

ŽP dělíme na:
a) rizikové - pojistné je nízké a poskytuje vysokou pojistnou ochranu.
Pokud nedojde k pojistné události, zaniká bez náhrady

b) rezervotvorné (kapitálové) - pojistné je vyšší, protože obsahuje spořící složku. Pojistná částka + podíly na zisku jsou vyplaceny
při pojistné události nebo na konci sjednané pojistné doby.

2. Neživotní pojištění

Patří sem především pojištění movitostí a nemovitostí

Druhy komerčního pojištění
1. Pojištění osob
- životní, úrazové P
- pojištění dětí a mládeže, ušlého výdělku

2. Penzijní připojištění (PPř)
- spravují jej penzijní fondy
- je specifickým P, při splnění podmínek daných Zákonem o PPř a Zákonem o daň. z příjmů se na něj vztahuje státní příspěvek a daň. úlevy jak pro účastníka PPř, tak pro jeho zam-ele, pokud svému zam-ci na toto P přispívá.

3. Komplexní autopojištění
- pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorového vozidla (zákonné)
- základní havarijní pojištění
- doplňková havarijní pojištění (pojištění skel, zavazadel ve vozidle,…)
- úrazové pojištění osob ve vozidle

Eko 25 - Pojišťovnictví (P)

= ekonomický obor, který řeší minimalizaci rizik spojených s ekonomickou i neekonomickou činností člověka.

P lze teoreticky členit z mnoha pohledů, např.:

Členění P z hlediska povinnosti jej uzavřít
1. Povinné P
Zákony je firmám a osobám uložena povinnost účastnit se vymezeného druhu pojištění.
Patří sem:
a) zákonné sociální pojištění osob
- upravuje jej Zákon o sociálním pojištění
- správcem SP je Správa sociálního pojištění
- skládá se z důchodového pojištění (vychází se z něj při stanovení důchodu a vyplácí se z něj podpory v nezaměstnanosti) a
z nemocenského pojištění (plyne z něj nárok na nemocenské dávky)

b) zákonné zdravotní pojištění
- upravuje jej Zákon o zdravotním pojištění
- spravují jej příslušné zdravotní pojišťovny
- plyne z něj nárok na hrazenou zdravotní péči ve standardním rozsahu

c) Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorového vozidla

- poskytují jej od roku 2000 vybrané velké pojišťovny (do konce 1999 jen ČP, a.s.)

d) zákonné pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání zaměstnanců
- toto P je od 1993 povinen uzavírat zam-tel pro své zam-ce u jedné ze dvou komerč. pojišťoven (u ČP, a.s. či u Kooperativy, a.s.)

Všechna povinná P jsou „nastavena“ tak, aby v případě pojistné události zajistila plnění na nejnižší sociálně únosné hranici.
Pokud má klient zájem pojistit se na vyšší plnění (vyšší nemocenská, vyšší důchod) musí si vybrat z nabídky některé komerční
pojišťovny a připojistit se na vyšší plnění.

2. Dobrovolné P
Není povinné – klient, který má zájem pojistit se proti určitým rizikům si vybírá z nabídky produktů komerčních pojišťoven

Typický styl pro:

- armádu
- tam, kde podřízení nemají zájem o práci a snaží se jí vyhnout
- v situaci, kdy je třeba se rychle rozhodnout a není čas radit se o optimálním postupu

Nevýhody:
- pro tvůrčí a zpočátku nadšené pracovníky vede styl k pocitu frustrace, zbytečnosti.
Pocit „biče“ nad hlavou vede u těchto lidí ke snížení aktivity – začínají dělat jen to, co je přikázáno, protože vlastní aktivita je
trestána.
V krajním případě odchází.

b) demokratický styl
Vedoucí bere ohled na názory a připomínky podřízených, vždy je vyslechne.
O problémech diskutuje, svá rozhodnutí zdůvodňuje.
Konečné rozhodnutí však udělá sám a kontroluje jeho plnění.

Typický styl pro pracovníky, které práce těší, přemýšlí o ní, snaží se ji zlepšit.

c) liberální styl
Zde se již nepoužívají řídící příkazy.

Typický styl pro zejména vysokoškolsky ...

Typický styl pro zejména vysokoškolsky vzdělané pracovníky s vysokou motivací k práci – např. výzkumná pracoviště.
Úkol vedoucího spočívá spíše ve vytvoření dobrých podmínek k práci, v organizaci týmové spolupráce, apod.

5. Kontrola
Kontrolní proces má 3 části:
a) stanovení standardů, tj. ukazatelů, se kterými budeme skutečný stav srovnávat

b) měření vykonané práce, tj. porovnání standardů se skutečností

c) korekce odchylek – odchylky mohou být samozřejmě do „+“ (práce je vykonána lépe, než bylo požadováno, více, než bylo
požadováno,...) odměna hmotná či morální nebo do „-“ (práce je nekvalitní, je jí méně, než bylo požadováno,...) – pokud se
nezjistí, že příčinou byly špatně nastavené standardy, ale opravdu špatný pracovní výkon  „trest“ – hmotný (odebrání prémií,
osobního ohodnocení,...) nebo písemné napomenutí, ústní výtka, v krajním případě výpověď.
Pozor při „trestání“ – vyhnout se projevům osobních antipatií, být konkrétní, věcný, jednat bez emocí.

Výběr stylu řízení lidí je dán :

- konkrétní situací:
- její naléhavostí ji řešit
- zájmem pracovníků splnit daný úkol – tzn., do jaké míry se pracovník vnitřně ztotožnil s úkolem dosáhnout cíle
- nároky na samostatné rozhodování pracovníků,...

- konkrétní osobností manažera
tzn., že do výběru stylu řízení lidí se nutně promítnou osobní charakteristiky manažera – jinak bude v konkrétní situaci postupovat
cholerik, jinak melancholik,.

Jednotlivé styly řízení v praxi téměř neexistují v „čisté“ podobě, často se více či méně prolínají. Vždy však určitý styl převažuje.

Základní styly řízení:
a) autokratický styl
Vedoucí sám rozhoduje a přikazuje bez ohledu na náměty a připomínky podřízených. Systematicky kontroluje plnění úkolů.

3. Výběr a rozmisťování pracovníků (tzv. Řízení lidských zdrojů)

Spočívá:
- ve stanovení kolik pracovníků a v jaké kvalifikaci budeme potřebovat
- v rozhodnutí, jakým způsobem je získáme (přeškolením vlastních pracovníků, přijetím nových pracovníků,...)
- ve stanovení způsobu odměňování (volba optimálních mzdových forem)
- ve stanovení způsobu zvyšování kvalifikace pracovníků
- ve stanovení pravidel karierního růstu
- ve stanovení péče o z-ce, např. možnost závodního stravování, permanentky do bazénu, zájezdy do divadel, apod.

Dobrý manažer by měl znát alespoň základy psychologie, protože umění komunikovat s lidmi a schopnost pozitivně je verbálně i
nonverbálně motivovat k lepší práci významně manažerovi usnadní cestu k cíli  Základní zásady pozitivní motivace:

- vyhýbat se rovnostářskému odměňování, tj. vázat odměnu na konkrétní výsledek

Kromě hmotného odměňování nezapomínat na ...

- kromě hmotného odměňování nezapomínat na morální odměňování - pochvala či uznání vyjádřená verbálně nebo nonverbálně
má na většinu lidí veliký vliv – pozor ale na druhý extrém – nepřiměřené projevy pochvaly a uznání za splnění jakékoli běžné
povinnosti přestanou mít velmi brzy motivační účinnost, jsou nevěrohodná a manažer tak jejich „laciným“ používáním ztratí
jinak velmi účinný motivační nástroj

- chválit před kolektivem, ale kritizovat, pokud je to možné, mezi „4 očima“

- snažit se o spravedlnost, nestrannost a přiměřenost v odměňování

4. Vedení lidí
Existuje několik stylů (technik) vedení lidí.
Úkolem každého manažera je zvolit takový styl, který nejvíce usnadní cestu ke splnění vytýčeného úkolu.

Vazba úrovně plánů na hierarchickou strukturu managementu:

2. Organizování
Pokud máme plán, nastává fáze organizování.
Proces organizování můžeme rozdělit do několika kroků:
- identifikace činností
tzn., že manažer určí a zformuluje všechny činnosti, které budou třeba k dosažení plánu udělat

- seskupení těchto činností podle různých kritérií do skupin
např.: činnosti spojené se zásobováním – útvar zásobování
činnosti spojené s výrobou – útvar výroby,...

- stanovení a přiřazení rolí lidí
tzn., že pro každou činnost z předcházejícího kroku manažer stanoví kolik lidí bude plnit jednotlivé úkoly

Manažerské funkce

Jsou typické úlohy, které manažeři v průběhu své řídící práce řeší.
Charakteristickým rysem těchto funkcí je, že by měly být vykonávány v uvedené posloupnosti –
1. Plánování
zn., že manažer stanovuje cíle a postupy k jejich dosažení

Postup tvorby plánu:
- stanovím cíl, kterého má být dosaženo
- zformuluji (=vymezím) varianty (=cesty) k jejich dosažení
- jednu z variant zvolím (= stanovím konkrétní plán)

Také cíle mají svoji hierarchickou strukturu - vzniká tzv. strom cílů, kdy se hlavní, tzv. strategický plán, který stanoví základní
podnikatelskou strategii rozpracovává na dílčí, tzv. taktické plány a ty zase na tzv. operativní plány

2. Střední management (SM)

Patří sem vedoucí podnikových útvarů – např. vedoucí marketingového oddělení, vedoucí odbytu, nákupu,...
Jsou mnohem početnější, než TM. Jsou podřízeni TM a zároveň nadřízeni NM.
Jejich práce je méně koncepční, strategická – rozhodnutí má kratší časový dopad  podstatně více se věnují operativní práci.

3. Nejnižší management (NM)
Pracovníci NM jsou nadřízeni pouze výkonným pracovníkům – patří sem např. mistři dílny, vedoucí závodní jídelny,....
Tato skupina manažerů je nejpočetnější
Jejich práce spočívá v operativním řízení – musí tedy perfektně zvládat řešení každodenních dílčích problémů.

U malých firem často SM chybí – je pouze TM a potom již NM
Hierarchii podnikového managementu a poměr mezi koncepční a operativní řídící práce lze znázornit pomocí tzv. řídící pyramidy

PENNY MARKET.

- katalogové prodejny – běžné př. u nábytku. V prodejně je nabídka zboží v katalogu, max. se v prodejně nachází několik ukázek.
Zákazník si zboží vybere v katalogu, zaplatí jej, ale vyzvedne si jej ve skladu, který se již nachází na „neatraktivním“ místě,
např. na okrajích měst.



Eko 24 - Management
Pojem M
Slovo management je převzato z angličtiny – je odvozeno ze slovesa „to manage“, tedy:
- řídit, vést
- vědět si rady
- mít vedoucí fci
- uspět, dosáhnout cíle,...

Neexistuje jediná definice managementu.
Moderní management jako věda existuje přibližně 1 století a za tuto dobu vzniklo v této oblasti mnoho různých teorií, poznatků a
názorů na to, jak řešit dané problémy, jak správně řídit.
Odborníci odhadují, že správně řídit se dá z 30% naučit (tedy využít naučené teoretické poznatky) a zbývajících 70% je dáno
individuálními, vrozenými schopnostmi manažera nacházet optimální varianty řešení, řídit lidi a pozitivně je motivovat
k dosažení cíle.

Pojem manažer

= profese (zaměstnání). Pracovní náplň manažera spočívá v odpovědnosti za dosahování svěřených cílů v rámci dané organizační
jednotky (pracovního kolektivu, podnikového útvaru, apod.).
S ohledem na rozsah svěřeného úkolu vykonává tuto fci sám nebo má k dispozici kolektiv spolupracovníků.

Úloha manažera podle úrovně řízení, řídící pyramida
1. Top management (TM) = vrcholový management
Patří sem nejvýše postavení pracovníci – ředitelé a jejich náměstci, prezidenti společností a jejich viceprezidenti,...
Jde o málo početnou skupinu pracovníků

Jejich práce je koncepční, strategická – tzn.činí zásadní rozhodnutí s dlouhodobým dopadem na společnost.
Pracovníci TM jsou nejlépe placeni, protože na jejich manažerských schopnostech, tj. na schopnostech řídit a správně se
rozhodovat závisí úspěch či neúspěch celé firmy.

Velkoobchod

nakupuje výrobky za účelem jejich prodeje zejména maloobchodu nebo jiných organizacím.

Výhody:
- široký sortiment od mnoha výrobců
- velkoobchody šetří čas i dopravní náklady odběratelům – velkoobchod je blíže než výrobce

Zásadní nevýhoda:
- jako zprostředkující článek zvyšuje cenu pro konečného zákazníka

Typy velkoobchodů:
- tradiční velkoobchod – zboží nakoupí a na fakturu jej prodává zejména maloobchodu
- Cash-and-Carry - prodává zboží výhradně při platbě v hotovosti, nezajišťuje dopravu, tu si musí zajistit sám zákazník (MAKRO)
- komisionáři – zboží nekupují do svého vlastnictví, ale pouze ho přebírají na základě komisionářské smlouvy.
Za prodané zboží obdrží sjednanou provizi, neprodané zboží vrátí dodavateli  výhodou je tedy velmi malá míra rizika.

Maloobchod

prodává zboží konečnému spotřebiteli.

Základní typy maloobchodních jednotek:
- specializované prodejny – nabízí určitý sortiment ve veliké hloubce (železářství, sklo a porcelán, elektro,...). KOLA ŠÍRER
- prodejny se zbožím denní potřeby – menší prodejny s potravinami doplněné omezeným sortimentem drogistického zboží.
Ceny jsou vyšší než v supermarketech, ale pro daný okruh zákazníků jsou blízko a tedy po ruce pro drobné nákupy.
- supermarkety – velké samoobslužné prodejny se zbožím denní potřeby.
Pracují jen s průměrnou marží, ale díky ohromnému obratu zboží získávají od svých dodavatelů nejvýhodnější množstevní rabaty
 menší prodejny jim nejsou schopné cenově konkurovat. TESCO
- diskontní prodejny – nabízí jen nejběžnější a nejprodávanější sortiment zboží za nejnižší ceny – pracují s minimální marží.
Také tyto prodejny díky velkému obratu zboží získávají maximálně možné množstevní rabaty.
Minimální ceny vyžadují minimální náklady  častý je prodej přímo z palet, vybavení prodejen je minimální, zákazníkům
nejsou k dispozici igelitové tašky,... –

Mezi prodejní personál patří:

- prodavači v obchodech
- obchodní cestující (= zaměstnanci, kteří objíždějí současné i potenciální zákazníky, zejména firmy)
- dealeři (= smluvní partneři (nejsou zaměstnanci firmy).
Pracují na základě smlouvy o zprostředkování podle obchodního zákoníku a mají nárok na určité % z realizovaného prodeje).
d) Public relation
= styk s veřejností.
Hlavní úkol:
- vytvářet pozitivní vztah veřejnosti k firmě

Hlavní nástroje:
- články v novinách
- rozhovory v televizi,
- rozhovory v rozhlase
- projevy na veřejnosti
Velké firmy mají pro styk s médii své tiskové mluvčí.

e) Přímý marketing

e) Patří sem např.:
- teleshopping
- různé zásilkové katalogy
(Quelle, Knižní klub,...)
- elektronické obchodování prostřednictvím internetu
(nejde jen o nákup zboží, ale také služeb - nákup nebo rezervace letenek, vstupenek, hotelů, on-line vzdělávání,...)

4. Distribuční cesty (DC)
Volba optimální cesty produktu k zákazníkovi je velmi důležitá součást MM.
Distribuční (prodejní) cesta je souhrn všech prostředníků, kteří zajišťují tok zboží od výrobce k zákazníkovi.

DC dělíme na :
- přímé - výrobce dodává zboží přímo zákazníkovi bez dalších zprostředkovatelů (např.: zásilkové služby, podnikové prodejny)

- nepřímé – v praxi častější, výrobce využije jako zprostředkovatele jeden mezičlánek (př. maloobchod) = jednoúrovňová
distribuční cesta nebo dva články (př. velkoobchod a maloobchod) = dvouúrovňová distribuční cesta


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Delší doba splatnosti při prodeji na fakturu –

• delší doba splatnosti při prodeji na fakturu – pro některé odběratele má větší význam delší doba splatnosti (poskytujeme mu tím
úvěr), než sleva z ceny.

3. Propagace (Propagační mix)
Je forma komunikace mezi prodávajícím a kupujícím – cíl je jediný: větší prodej výrobku nebo služby.

Propagační mix se skládá z:
a) Podpora prodeje
Patří sem mnoho různých nástrojů – např.:
- vzorky
- ochutnávky
- firemní propagace v podobě reklamních předmětů

b) Reklama
Je neosobní forma propagace, která se uskutečňuje prostřednictvím různých médií, např.:
- noviny
- časopisy
- rozhlas
- televize
- reklamní tabule (bilboardy)
- plakáty

Různé formy reklamy jsou různě nákladné –

Různé formy reklamy jsou různě nákladné – nejdražší jsou reklamní spoty v televizi – cena výroby 1 klipu o délce 30 vteřin a jeho
vysílání v zajímavém čase (aby měla reklama smysl, musí se vysílat nejméně 10x) se pohybuje v řádech milionů Kč, nejlevnější
(v řádu stovek Kč, při opakované reklamě max. v řádech tisíců Kč) je reklama v regionálním tisku (tedy tisku s místní
působností)  při volbě optimální varianty reklamy je nutné zvážit:
- pro koho je výrobek určen (tržní segment)
- naše finanční možnosti

c) Prodejní personál
Výhoda: schopný prodejní personál je nejlepší formou tzv. osobní propagace – jde o nejintenzivnější působení na zákazníka
s největší pravděpodobností úspěchu.

Nevýhoda: lze působit jen na velmi omezený okruh zákazníků – na ty, kteří přijdou do obchodu nebo na ty, které navštíví
obchodní cestující nebo dealer.

b) Cena podle konkurence (Competition kompitišn konkurence)

Je nejjednodušší způsob stanovení ceny.
Cenu můžeme volit buď:
• vyšší než konkurence
- především u značkového zboží

• nižší než konkurence
- počítáme s tím, že tím získáme hodně zákazníků a i při nižším zisku z jednoho kusu bude tedy celkový zisk vysoký.
Je nutno pečlivě vážit, kdy tuto metodu použít, protože např. u zboží vysoké kvality může nižší cena budit u zákazníka dojem
nižší kvality

• stejná jako konkurence
- domníváme se, že zákazníky získáme „necenovou konkurenční výhodou“ – např. lepší reklamou

c) Cena podle hodnoty vnímané zákazníkem (Customer kastm zákazník )
Používá se u značkového zboží mimořádné kvality (exkluzivní zboží) – předpokládáme tedy, že daný produkt uspokojí potřeby
zákazníka opravdu mimořádným způsobem.

Srážky a slevy z ceny, dílčí techniky tvorby ceny

Ať je základní cena stanovena jakoukoli metodou, vždy platí, že psychologický efekt srážek a slev je velmi významný – poptávka
výrazně vzroste.

Používá se např.:
• skonto = srážka např. při platbě v hotovosti

• množstevní rabat = sleva při koupi velkého množství

• sezónní slevy = nákup zejména oděvů, bot,… mimo sezónu

Také některé „finty“ uplatněné při stanovení ceny prokazatelně významně ovlivňují kupní rozhodování zákazníka.
Patří sem např.:
• ceny končící číslicí „9“ – naše podvědomí je vnímá jako nižší

• cenové řady – zde je výhodou zejména velmi snadná orientace zákazníka, kterému se velmi snadno a příjemně nakupuje (např. v
prodejně hudebních CD vytvoříme cenové řady za 159.- Kč, 229,- Kč, 319,- Kč, 409,- Kč,…)

Značka výrobku

je nedílnou, často velmi důležitou součástí komplexního výrobku.
Měla by být registrována jako ochranná známka, aby byla chráněna před zneužitím.

Ochranná známka má potom dvojí užitek:
- marketingový – odlišuje výrobek na trhu, značkové zboží bývá chápáno jako kvalitnější a je tedy často možné prodávat jej za
vyšší cenu

- finanční – dobrá a zavedená značka (CocaCola, OBM,…) má ohromnou cenu, řadí se do DNM, dá se prodat. Její hodnota je
často mnohonásobně vyšší, než je hodnota ostatního majetku firmy

2. Cena
Správná volba ceny je velmi náročná.
Pro správné stanovení ceny je vždy nezbytná znalost výrobních nákladů , a to bez ohledu na to, jakou metodu stanovení ceny
použijeme – cena by měla být vždy nad úrovní nákladů (až na výjimky – např. likvidace konkurence, sezónní výprodeje,…)
Existuje několik metod pro stanovení optimální ceny.
Běžný marketingový model pro stanovení ceny se nazývá 3C.

Tento model ukazuje 3 techniky stanovení ceny, a to:

a) Nákladově orientovaná cena (Costs – náklady)
Vychází z nákladů - zisk (= marže, obchodní rozpětí) se vypočítá % z nákladů. Pokud prodáváme obchodníkovi, který bude dále
prodávat cílovým zákazníkům, musíme při stanovení ceny zohlednit i to, že také obchodník musí realizovat zisk.
A pochopitelně je nutné si uvědomit, že významný vliv na cenu pro konečného zákazníka má DPH, příp. spotřební daň, pokud jí
daný produkt podléhá.



VÝROBNÍ NÁKLADY + ZISK VÝROBCE + ZISK MALOOBCHODU + SPOTŘEBNÍ DAŇ + DPH = KONEČNÁ CENA, KTEROU MUSÍ BÝT KONEČNÝ ZÁKAZNÍK OCHOTEN ZAPLATIT

Nákladově orientovaná cena, tedy cena stanovená % z nákladů se používá pro levnější zboží „neznačkové“ běžné potřeby - např.
potraviny, školní a kancelářské potřeby, hygienické potřeby,…


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Pokles - zájem o výrobek klesá, ...

pokles - zájem o výrobek klesá, klesají tedy i zisky.
Nejpozději na začátku poklesu by se měl jiný výrobek, který nahradí pokles zisku dostat do fáze „dojné krávy“.
Výrobkům v této fázi říkáme „bídní psi“
-tržby
-zisk

-tržby

čas
zisk
etapa: zavádění růst zralost pokles

fáze: otazníky hvězdy dojné (peněžní) krávy bídní psi

Životní cyklus výrobku

V praxi se výrobky nachází na trhu v různých stupních „zralosti“ – výrobky mají svůj životní cyklus.
Ten se skládá z několika fází:
uvedení na trh - v této fázi do výrobku a jeho prosazení na trhu hodně investuje a je ztrátová (náklady související s uvedením na
trh jsou vyšší než výnosy z prodeje).
Výrobkům v této fázi říkáme „otazníky“.
Pokud fáze otazníku dobře proběhne, následuje růst.

růst - objem prodeje se prudce zvyšuje, firma začíná dosahovat zisku. Výrobkům v této fázi říkáme „hvězdy“.

zralost - objem prodeje i zisk jsou maximální, ale již nerostou, stagnují - jsou na vrcholu.
Pro firmu je výhodné , aby výrobky vydržely v této fázi co nejdéle.
Výrobkům v této fázi říkáme „dojné krávy“.
Dojné krávy jsou pro firmu hlavním zdrojem příjmů

Segmentace trhu

M se zaměřuje na zákazníka  u každého produktu je nutno předem správně stanovit, pro jakou skupinu zákazníků je určen,
protože každý druh zboží nebo služby poptává jen určitá skupina zákazníků a ostatní lidé jej vůbec nepotřebují.

Metody reklamy se potom musí tomuto segmentu přizpůsobit - reklama musí ovlivnit kupní chování právě této skupiny zákazníků.

Ta část spotřebitelů (= trhu), pro které je daný produkt určen, se nazývá tržní segment.

Segmentace trhu může probíhat podle mnoha kritérií, např:
PRODUKT TRŽNÍ SEGMENT
krém proti akne dívky a chlapci od 10 – 20 let
šampon proti plešatění muži od 20 let, kterým padají vlasy
auto za 5.000.000,- vysoce příjmová skupina, zejména muži
lék Geriavit (zlepšuje kondici nad 60 let) muži i ženy v důchodovém věku
výpravná publikace o EU muži i ženy s vyšším vzděláním a se středními a vyššími příjmy a se zájmem
o danou problematiku (určitě velice úzký segment)

Marketingový mix (nebo také „4P“)

je souhrnný název pro celou skupinu marketingových nástrojů, pomocí kterých dochází k ovlivňování a uspokojování zákazníků.

Jsou to:
1. Výrobek (Product)
2. Cena (Price)
3. Propagace (Promotion)
4. Distribuce (Placement)

Tyto 4 nástroje ukazují, na co se zaměřit při tvorbě marketingového plánu.

1. Výrobek
Výrobek je statek nebo služba, která slouží k uspokojení určité potřeby zákazníka – uspokojit určitou potřebu je jediný důvod,
proč si zákazníci výrobky kupují.
Zákazník hodnotí výrobek komplexně  M tedy musí také hodnotit výrobek komplexně -hovoříme o tzv. totálním výrobku.

Totální výrobek se skládá z:
- „jádra výrobku“ = vlastní výrobek, např. počítač
- „první slupky“ = obal, kvalita, značka
- „druhé slupky“ = rychlost dodávky, servis, záruka,…

3. KROK – stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů z VZD

tuto zálohu vypočítáme z tabulky měsíčních záloh na daň z příjmů (viz. Zákon o daních z příjmů) – zvolíme pásmo, ve kterém se
VZD pohybuje a vypočítáme zálohu na daň.

4. KROK – stanovení čisté mzdy (ČM)

ČM = DZD – měsíční záloha na daň z příjmů

Zam- tel dále za zam- ce platí nad rámec jeho mzdy SP ve výši 26% HM a ZP ve výši 9% HM  zam- ele „stojí“ zam-nec
každý měsíc 1,35 x HM !!!

Eko 23 - Marketing
Pojem M
M = nauka o trhu.
Jde o velmi široký proces, který zahrnuje zejména:
- průzkum potřeb zákazníků
- aktivní ovlivňování těchto potřeb, např. reklamou
- poznání konkurence
- rozhodování o vývoji nových výrobků, které lépe uspokojí potřeby zákazníků
- volbu vhodné distribuční cesty k zákazníkovi

Cíl M

Cílem M-u je správně určit potřeby zákazníků a tyto zjištěné potřeby uspokojit lépe než konkurence.

Informační systém marketingu
Pro své rozhodování potřebuje podnikový management mnoho informací – podle jejich zdroje je můžeme je rozdělit na:

1. Vnitřní zdroje
např. informace získané z:
- podnikového účetnictví
- ekonomických rozborů
- hlášení vedoucích prodejen, obchodních zástupců,…

2. Vnější zdroje
tyto informace nejsou pro firmu běžně dostupné, lze je získat např. z:
- článků v odborných časopisech
- odborných konferencí
- z marketingového průzkumu (sem patří např. průzkum trhu metodou dotazníků v prodejnách, pohovorů se zákazníky, apod.)

Postup výpočtu čisté mzdy z hrubé mzdy

skládá se z několika kroků:

1. KROK – stanovení dílčího základu daně (DZD)

DZD = HM – SP – ZP

kde:
HM = hrubá mzda
SP = sociální pojištění, SP = 8% z HM (zaokrouhlujeme na celé Kč)
ZP = zdravotní pojištění, ZP = 4,5% z HM (zaokrouhlujeme na celé Kč)

2. KROK – stanovení vyměřovacího základu pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů (VZD)

VZD = DZD -  měsíčních nezdanitelných částek ze základu daně
(VZD zaokrouhlujeme na celá 100 Kč)

kde:
měsíční nezdanitelné částky stanoví Zákon o daních z příjmů – např.:
- základní nezdanitelná částka
- nezdanitelná částka na nezaopatřené dítě, apod.

Obligatorní příplatky

ZoM stanoví jako závazné (obligatorní) 4 druhy příplatků, a to:
1. Příplatek za práci přesčas minimálně ve výši 25% průměrného výdělku
2. Příplatek za práci ve svátek minimálně ve výši 50 % průměrného výdělku
3. Příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí jeho min. výši Kč/1 hod. stanoví ročně Nařízení vlády
4. Příplatek za práci v noci stanoví stejné Nařízení vlády jako ad 3) a to ve stejné výši

Min. výši oblig. příplatků může z-tel libov. zvyšovat - zásady pro poskytování zakotví v kol. smlouvě či ve vnitřním mzd.předpisu

Souběh příplatků
jsou na sobě nezávislé - z-ci náleží současně příplatky podle toho, v kolika nestandardních situacích, za které se příplatky vyplácejí, pracoval.
Průměrný výdělek (PV)
- je velice důležitá veličina nezbytná pro výpočet příplatků, náhrad mezd apod.
- zjišťuje se z hrubé mzdy (HM) v rozhodném období.

Rozhodné období je bezprostředně předcházející ...

Rozhodné období je bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí
- PV se zjišťuje buď jako průměrný hodinový výdělek nebo jako průměrný denní (směnový) výdělek
- PV se přepočítává vždy 1. dne následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí 
1.ledna – za 4. čtvrtletí minulého roku 1.dubna – za 1. čtvrtletí běžného roku
1.července – za 2. čtvrtletí běžného roku 1.října – za 3. čtvrtletí běžného roku

Z takto zjištěného PV se potom vychází při mzdových výpočtech po celé následující kalendářní čtvrtletí

Pracovní doba, doba odpočinku
Je 40 hodin týdně, u mladistvých do 16 let 30 hodin týdně.
Zam-tel je povinen poskytnout zam-ci nejdéle po 5 hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku v délce 30 minut.
Dovolená činí 4 týdny, firmy však mohou rozhodnout o delší dovolené.

Minimální mzda
Stanovuje ji každoročně Nařízení vlády – sjednaná mzda zam- ce nesmí být nikdy nižší než je stanovená minimální mzda.

Nejdůležitější právní normy upravující mzdovou problematiku

- Zákoník práce (= zákon č. 65/1965 Sb.)
- Zákon o mzdě (= zákon č. 1/1992 Sb.)
- Nařízení vlády o minimální mzdě

Sjednání mzdy je založeno převážně na smluvním principu.
Zákony a nařízeními vlády jsou upraveny jen minimální hranice jednotlivých složek mzdy  sjednaná nesmí být nižší než
min. mzda stanovená nařízením vlády a příplatky musí být přiznány minimálně ve výši stanovené Zákonem o mzdě.
Z-tel může ale zcela bez omezení zvyšovat sazby i částky povinných druhů mezd a může také stanovit i další mzdové požitky nad
rámec daný ZoM-ě nebo nařízeními vlády.
Mzdové podmínky zakotví z-tel buď v kolektivní smlouvě (pokud existuje odborová organizace) nebo ve vnitřním mzd. předpisu.
Takto stanovené mzdové podmínky jsou potom pro něj stejně závazné jako kdyby byly dané obecně platnými předpisy.

Formy základní mzdy

časová mzda - je stanovena paušální částkou za měsíc (9 800,- Kč /1měsíc)
- je stanovena jako součin mzdový tarif (v Kč/ hod) x počet odpracovaných hodin (65 Kč/1 hod x 182 hod)

úkolová mzda - výše mzdy je závislá na plnění úkolů a vychází z tzv. výkonových norem
Výkonová norma může být dána:
- normou času - tzn., že je dán čas na výrobu 1 výrobku (nebo provedení 1 výrobní operace) - např. 4 min/ 1 operaci
- normou množství – tzn., že je určen počet výrobků (nebo počet výrobních operací) za čas. jednotku- např. 5 výrobků/ 1 hodinu

podílová mzda - tato mzda se stanoví jako procento (podíl) z tržeb. Typické pro obchodní cestující, služby, obchod

kombinovaná mzda
vzniká různou kombinací předchozích forem – velmi častá je kombinace časové mzdy dané měsíčním paušálem a podílové mzdy

5) Náležitosti pracovní smlouvy

Náležitosti pracovní smlouvy
PS má 3 povinné náležitosti – pokud by jediná z nich chyběla. je PS v celém svém rozsahu neplatná. Jsou to:
1) druh sjednané práce
2) místo výkonu práce (obec, organizační jednotka,...)
3) den nástupu do práce

další možná, ale nepovinná ujednání:
- mzdové podmínky
- ujednání, zda se jedná o PP na dobu určitou či neurčitou – pokud toto není ve smlouvě, jde automaticky o PP na dobu neurčitou
- ujednání o zkušební době (může být sjednána až na 3 měsíců). Pokud není sjednána, jde automaticky o PP bez zkušební doby
- ujednání, zda se jedná o PP na plnou či zkrácenou prac. dobu - pokud to není ve smlouvě, jde automat. o PP na plnou prac. dobu

Dohody konané mimo pracovní poměr
Dohoda o provedení práce
- do rozsahu 100 hodin za kalendářní rok u jednoho z-ele
- může být sjednána písemně i ústně – písemná forma je však vždy vhodnější (co je psáno, to je dáno)
- nevzniká povinnost platit SP a ZP (ani ze strany z-ele, ani ze strany z-ce)
- daň z příjmu se platí běžně jako u PP
- vhodné pro krátkodobé brigády

Dohoda o pracovní činnosti

- může být na více než 100 h za kalen. rok u jednoho z-ele, nesmí však svým rozsahem překročit ½ stanovené týden. prac. dobu
- musí být sjednána písemně
- platí se ZP, SP a daň z příjmů stejně jako u PP

Mzda
Z- cům přísluší za vykonanou práci mzda – pokud z-nec vykoná práci, vzniká mu právní nárok na výplatu mzdy.

Celkový výdělek se skládá z:
- mzdy – bezprostředně souvisí s výkonem práce
- ostatních plnění – nesouvisí bezprostředně s výkonem práce (:náhrady mezd, odstupné)

Mzdou se rozumí peněžité i nepeněžité plnění (= naturální mzda) poskytované z-elem z-ci za práci
Za mzdu považujeme např.:
- základní mzdu
- prémie a odměny
- příplatky
- naturální mzdu, …

Změny PP

1) převedením na jinou práci – Zákoník práce (ZP) přesně stanoví, za jakých podmínek z-nec musí být převeden na jinou práci a
za jakých může být převeden na jinou práci

2) přeložení na jiné místo výkonu práce – je možné jen se souhlasem z-ce.

Ukončení PP
1) dohodou – je nutný souhlas obou stran (z-tele i z-ce), dohodnou se též na datu skončení PP

2) zrušením ve zkušební době – může z-tel i z-nec a nemusí uvádět důvod.
Lze uplatnit jen tam, kde je zkušební doba sjednána v pracovní smlouvě (PS)

3) okamžitým zrušením PP – může z-tel nebo z-nec jen v případech taxativně vyjmenovaných v ZP, a to:
- okamžité zrušení PP ze strany z-ele je možné, když:
a) z-nec poruší pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem (např. fyzicky napadne nadřízeného)
b) z-nec je pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok

Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance je možné, když:

a) podle lékařského posudku nemůže vykonávat danou práci bez vážného rizika poškození zdraví a z-tel ho do 15 dnů ode dne,
kdy toto doložil, nepřevedl na jinou práci
b) z-tel se opozdil s výplatou mzdy o 15 a více dní od sjednaného výplatního termínu

V žádných jiných případech nesmí z-tel ani z-nec okamžitě zrušit PP

4) výpovědí
výpověď je jednostranný právní akt, musí být podána písemně a prokazatelně doručena druhé straně. Výpovědní doba začíná
plynout 1. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď podána
- výpověď ze strany z-ce může být podána z jakéhokoli důvodu nebo zcela bez udání důvodu. Výpovědní doba je dvouměsíční
- výpověď ze strany z-tele může být podána jen z důvodů vymezených v ZP (soustavné porušování prac. kázně – např. opakované
pozdní příchody do práce). Výpovědní doba je dvouměsíční. Výjimkou je situace, kdy z-nec dostal výpověď z organ.důvodů a
v důsledku těchto organizačních změn se stal nadbytečným V takovém případě je výpovědní doba tříměsíční a po skončení PP
má z-nec nárok na odstupné ve výši 2 průměr. měs. výdělků

Schéma informačního toku spojeného se zásobováním:

DODAVATEL VYSTAVÍ ODBĚRATEL VYSTAVÍ
DODACÍ LIST JDE ZBOŽÍ PŘÍJEMKA slouží k přijetí zásoby na sklad
Jde s dodávkou aby mohl odběratel provést přejímku zboží SKLADNÍ KARTA slouží pro evidenci stavu zásoby na skladu
FAKTURA (daň. doklad) JDE DOKLAD K ÚHRADĚ KNIHA DOŠLÝCH FA
dokládá vznik závazku PŘÍKAZ K ÚHRADĚ - při platbě z účtu
VPD- platba v hotovosti



Eko 22 - Personální činnost podniku
Pracovní poměr
Vznik PP
Pracovní poměr vzniká:
1) volbou – zvolení poslanci, řídící pracovníci družstev, apod.
2) jmenováním – někteří vedoucí pracovníci
3) uzavřením pracovní smlouvy – nejběžnější případ

2. Dodavatel dodá zboží - jde o popis fyzického toku zboží

Odb-el je povinen při přejímání zkontrolovat, zda přebírané zboží odpovídá smlouvě.
Způsob přejímky závisí na druhu zboží - někdy je možná kontrola každého kusu, někdy probíhá jen rámcová kontrola-počtu balíků

Fyzická přejímka se provádí po stránce:
a) kvantitativní - tj. počítáme, měříme, vážíme a zkontrolujeme s průvodními doklady, především s dodacím listem

b) kvalitativní – posuzujeme dodržení dohodnuté jakosti. Ne vždy je možné kontrolovat jakost celé dodávky, potom na základě
dohodnutých pravidel zkontrolujeme jen část dodávky (např. u šroubů posoudíme kvalitu náhodných 100 ks) a z kvality tohoto
vzorku se bude usuzovat na kvalitu celé dodávky.

3. Evidence a doklady – jde informační tok spojený se zásobováním

b) Právní

- např. u pašovaného zboží jsou porušena práva státu, který je krácen na cle, DPH, ...
- např. u pirátsky kopírovaných CD nebo počítačových programech jsou porušována autorská práva

dále lze vady členit na:
- skryté a zjevné
- odstranitelné a neodstranitelné

Poškozená strana musí vady vždy oznámit – reklamovat, a to bez zbytečného odkladu po zjištění vady.
Je dobré reklamovat písemnou formou, i když není předepsána

Kupující může požadovat v závislosti na druhu a závažnosti vady:
a) odstranění vad - dodáním náhrad. zboží, opravou zboží, dodáním chybějícího zboží, výměnou vad. zboží za stejné
b) slevu
c) odstoupení od smlouvy

Logistika

Pojem
L= vědní obor, který se zabývá u obchodních vztahů:
a) fyzickým tokem zboží - od dodavatele k odběrateli
b) informačním tokem zboží - v písemné i ústní podobě

Cíl L je racionalizovat tyto toky tak, aby celý proces od výběru dodavatele po převzetí dodávky a jejího zaplacení probíhal co
nejefektivněji a zatížil tedy firmu co nejmenšími náklady.

Průběh zásobování celý průběh zásobování se skládá z několika dílčích kroků. L se je snaží optimalizovat  tzv. dílčí logistiky

1. Vybrali jsme dodavatele  uzavřeme smlouvu, a to buď:
- ústně (u malých obchodů a známých dodavatelů) nebo
- písemně, a to buď:
- formou objednávky (dodavatel objednáv. buď ústně či písemně potvrdí či uzavře smlouvu konkludentním jednáním, dodá zboží
- písemnou smlouvou (u větších kontraktů, u rizikových obchodů, tam, kde jsou nutná další důležitá ujednání – termíny, sankce)

Pokud v souvislosti s tímto porušením ujednání ...

Pokud v souvislosti s tímto porušením ujednání došlo nejen ke škodě, ale také ušel zisk, může druhá strana požadovat kromě
náhrady Š také náhradu za ušlý zisk

2. Odpovědnost za prodlení
P-ím se rozumí časové zpoždění oproti dohodnutému termínu plnění
a) v prodlení je odběratel s placením – zaplatí úroky z P-í stanovené ve smlouvě. Pokud je smlouva nestanoví, další postup stanoví Občanský zákoník – dlužník zaplatí úroky z P-ní z nezaplacené částky ve výši dvojnásobku diskontní sazby ČNB platné
k prvnímu dni prodlení se zaplacením dluhu

b) v prodlení je dodavatel s dodávkou – zaplatí smluvní pokutu, je-li ve smlouvě sjednána.
Jinak má odb-el nárok jen na náhradu Š, pokud mu v důsledku prodlení vznikla

3. Odpovědnost za vady
vady členíme na:
a) faktické
- kvalitativní (= vady jakosti, provedení,...)
- kvantitativní (=rozpor mezi dodaným a sjednaným množstvím)

Smlouva o dílo (SoD)

je druhou nejčastější smlouvou
SoD se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.
Předmětem díla může např. být:
- zhotovení movité věci, pokud podstatnou část materiálu dodá objednatel
- montáž, oprava, údržba movité věci
- stavba (bez ohledu na to, zda materiál dodá objednatel či zhotovitel),...

Aby byla SoD platná, stačí se dohodnout na tzv. podstatných náležitostech SoD, a to jsou:
- určení smluvních stran (tj. objednatel a zhotovitel)
- předmět smlouvy (tj. popis díla)
- cena nebo způsob jejího určení (i zde je možné sjednat cenu obvyklou)
V SoD lze dále sjednat: ujednání o termínech, způsobu kontroly a převzetí, záruky na dílo,...
Forma uzavření SoD:
- písemně
- ústně

Obchodně právní odpovědnosti
uzavřením KS nebo SoD vznikají stranám určité obchodně právní odpovědnosti, a to:

Běžná zásoba

běžná zásoba = zásoba, ze které se průběžně vydává podle požadavků výroby.
Svého maxima dosahuje v okamžiku pravidelné dodávky, svého minima těsně před pravidelnou dodávkou
pojistná zásoba =zásoba, ze které se čerpá v případě zpoždění pravidelné dodávky
technická zásoba = existuje tam, kde je nutné materiál „připravit“ pro výrobu (dosušit dřevo apod.).
Nelze ji předčasně čerpat – není připravena pro výrobu.

z těchto veličin se potom stanoví :
Normativní ukazatele
1. Časová norma zásob udává čas (dny), na který nám vystačí průměrná zásoba (prům. zásoba se počítá jako prům. běžná zásoba)
ČNZ = ½ doby, po kterou vydrží běžná zásoba (u dodávkového cyklu 6 dní jsou to 3 dny) + doba, po kterou vydrží poj. zásoba +
doba, po kterou vydrží technická zásoba

2. Normovaná zásoba v naturálních jednotkách ...

2. Normovaná zásoba v naturálních jednotkách udává fyzický objem průměrné zásoby (je tedy v naturálních jednotkách)
NZvNJ = ČNZ(viz.1) x průměrná denní spotřeba materiálu v naturálních jed. (kg, l, ks,...)

3. Normovaná zásoba ve finančním vyjádření udává průměrnou zásobu v korunách
NZvFV = časová norma zásob (viz.1) x cena za naturální jednotku (Kč/kg,...)




Eko 21 - Zásobovací činnost podniku II.
Právní stránka obchodních vztahů
Vztah dodavatele a odběratele je právní vztah, ze kterého dodavateli i odběrateli vyplývají práva a povinnosti.
Obchodní vztahy mezi dod-i a odb-i řeší Obchodní zákoník (ObchZ) ve své třetí části věnované závazkovým vztahům.
Podnikatelé mohou mezi sebou uzavírat mnoho druhů smluv – nejčastější jsou kupní smlouva a smlouva o dílo. ObchZ upravuje
základní pravidla pro jejich uzavření – jsou založeny na velké smluvní volnosti (na čem se strany dohodnou, to platí)

Kupní smlouva

Je v praxi nejčastější smlouvou.
KS-ou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje
zaplatit kupní cenu.
Vlastnické právo, pokud není sjednáno jinak, přechází na kupujícího okamžikem převzetí věci.

Aby byla KS platná, stačí se dohodnout na tzv. podstatných náležitostech KS, a to jsou:
- určení smluvních stran (tj. nakupující a prodávající)
- určení předmětu (zboží)
- určení kupní ceny (pokud se obě strany dohodnou, nemusí být cena sjednána s tím, že odběratel zaplatí cenu obvyklou, tj. cenu
srovnatelného zboží)

V KS lze dále sjednat: dobu a místo plnění, způsob balení, dopravy,...

Forma uzavření KS:
- písemně
- ústně
- konkludentním jednáním (např. mlčením – dostane-li firma zboží, které se neobjednala a neprodleně jej nevrátí, její mlčení se
považuje za souhlas s uzavřením KS a vzniká jí povinnost za zboží zaplatit, apod.Velmi běžné konkludentní jednání je situace,
kdy odběratelská firma posílá objednávku a firma bez dalšího vyjádření souhlasu s prodejem ihned zasílá zboží)

Z bilance plyne:

Z bilance plyne: S + KZ = PZ + N   plánovaná potřeba nákupu: N = S + KZ – PZ

Metody výpočtu spotřeby:
1. Podle technické dokumentace Používá se, když lze přesně znormovat spotřebu všech druhů mater. na jeden výrobek – potom :

S = normovaná spotřeba x plánovaný počet výrobků v příštím období. Tato metoda je nejpřesnější, ale je velmi pracná

2. Podle výtěžnosti Používá se, když nelze přesně propočítat spotřebu mater. na 1 kalkul. jednici (na 1 t železa se spotřebuje vždy
různé množ. rudy - každý kousek rudy má jiný obsah kovu, na jatkách se liší výtěžnost masa z 1 ks dobytka - potom:

S = statisticky průměrná výtěžnost (zjišťovaná z velkých objemů materiálů) x plánovaný počet výrobků v příštím období
Tato metoda je méně přesná, ale je také méně pracná.

3. Indexní metoda

Vychází ze znalosti spotřeby v minulém období:
- pokud chceme vyrábět stejné množství, naplánujeme stejnou spotřebu
- pokud budeme objem výroby měnit, přepočítáme spotřebu z minulého období odpovídajícím indexem
(např. chceme vyrábět o 20% výrobků více  S = S z minulého období x 1,2
chceme vyrábět o 10% výrobků méně  S = S z minulého období x 0,9)
Tato metoda je nejméně pracná, ale také nejméně přesná.

Řízení zásob metodou ABC
Ve firmě je ohromné množství zásob – ne všechny mají pro podnik stejný význam – některé potřebujeme stále a ve velkých
množstvích, jiné jen občas a v malých množstvích.

Metoda ABC řadí materiálové zásoby do 3 skupin:
1. skupina A patří sem materiál nezbytně potřebný pro výrobu. Je zapotřebí ve velkém množství, utrácí se za něj tedy velké
množ. peněz  je nutné pro každý druh tohoto mater. podrobně spočítat velikost optimální zásoby (tj. ani moc malé, ani velké). K tomu se používá metoda normování zásob

2. skupina B

2. skupina B = zásoby, které se snadno a rychle objednávají, jejich spotřeba a i náklady na ně vynaložené nejsou příliš významné. U zásob „B“ stačí stanovit a hlídat minimální skladový limit

3. skupina C = patří sem např. kancl. mat., hyg. potřeby, čistící prostředky. Náklady na ně jsou nejméně významné.
Využívá se u nich metoda souhrnného finančního normativu na určitý časový interval (např. 1 měsíc) vždy 1x za měsíc
nákupce nakoupí aktuálně potřebné zásoby skupiny „C“ do částky dané normativem.

Normování zásob
Je účinná, ale velice pracná metoda – používá se pro materiály skupiny „A“.
Pomocí této metody se stanoví důležité normativní ukazatele (tzv. normativy) pro optimální řízení zásob této skupiny.

Základem účinného normování je kvalifikované stanovení výchozích veličin, tj.běžné, pojistné a technické zásoby a správné
stanovení dodávkového cyklu (časový interval mezi dodávkami ve dnech), kde:

Ideální zásoby na skladě jsou „žádné zásoby“

Ideální zásoby na skladě jsou „žádné zásoby“. Z této myšlenky vycházeli japonští podnikatelé, kteří zavedli metodu zásobování JUST IN TIME – metoda spočívá v tom, že fa s dodavateli dohodne zásobování ve velice přesných termínech, aby materiál šel z aut přímo do výroby a neležel ve skladu. Pokud tento systém funguje, firma ušetří ohromné náklady za skladování. Stačí však např. dopravní kolaps, který zdrží dodavatele a to vede k zastavení výroby ohromné ztráty. V našich podmínkách metoda zásobování JUST IN TIME nepřichází v úvahu.

Zásady racionálního zásobování
1. Nakupujeme jen to, co potřebujeme

2. Nakupujeme jen tolik, kolik potřebujeme
Je nesmyslné velké předzásobení (viz. peníze v zásobách materiálu = umrtvené peníze), u potenciálních dodavatelů volíme toho
nejlepšího nejen podle ceny, doby splatnosti faktur apod., ale také podle toho, zda jsou schopni a ochotni dodávat menší
množství, ale zato v krátkých dodávkových cyklech.
Na druhou stranu příliš malá zásoba může způsobit, že zpožděná dodávka materiálu povede k zastavení výroby – finanční
důsledky jsou potom ještě horší, než když bude na skladě zásoba raději trochu větší.

3. Zvažujeme náklady související s pořízením ...

3. Zvažujeme náklady související s pořízením zásob a podle toho se rozhodujeme kdy a kolik nakoupit
Se zásobami jsou spojené náklady a váží finanční zdroje, musíme je tedy udržovat na takové úrovni, aby:
1. zabezpečily plynulý chod výroby
2. celkové náklady s nimi spojené (včetně nákladů na skladování) byly co nejmenší


Plán zásobování formou bilance
Nejjednodušší formu plánování zásob. Porovnáváme zdroje zásob s jejich potřebou

potřeba BILANCE zdroje
(S) spotřeba počáteční zásoba (PZ)
(KZ) konečná zásoba nákup (N)
 POTŘEB =  ZDROJŮ

PZ...známe
S... plánovaná spotřeba materiálu na příští rok
KZ...si určuje fa sama s ohledem na plán. PZ v bud. období
N...plánov. nákup, neznámá, kterou chceme vypočítat

2. NV, PPV, V, zvířata

3. Zboží = vše, co ÚJ nakupuje za účelem prodeje beze změny (lze naporcovat, zabalit, apod)

b) Peněžní prostředky = peníze v hotovosti, na účtech, ceniny, krátkodobé cenné papíry

c) Pohledávky

Koloběh oběžného majetku
Peníze vložené do zásob jsou „umrtvené“,= nedají se použít na nic jiného, ani nevydělávají  pravidlo:
zásoby mater. je nutné co nejrychleji zpracovat na hotové výrobky, prodat a získat tak peníze ve formě tržeb - to se je koloběh MO
Schéma koloběhu OM: PENÍZE
prodej nákup

HOTOVÉ VÝROBKY MATERIÁL

z výroby do výroby

NV, PVV

Rychlost oběhu zásob

měříme dvěma ukazateli:
1. počet obrátek celková spotřeba materiálu (za rok)
počet obrátek (za rok) = ------------------------------------------
průměrná zásoba

2. doba obratu 365 (dní)
doba obratu = ------------------ (dny)
počet obrátek

 pro podnik je důležité zvyšovat počet obrátek a tím snižovat dobu obratu zásob 

Cesty ke zvýšení počtu obrátek:
1. zvýšení objemu výroby (a tím celkové spotřeby materiálu za rok) při zachování průměrné zásoby
lze pouze tam, kde roste poptávka po daném výrobku a provádím rozšiřování výroby

2. zachovat celkovou spotřebu, ale snižovat průměrnou zásobu (tj. zavážet materiál častěji, ale menší množství)

6. Finanční leasing (FL) firma ...

6. finanční leasing (FL) firma sepíše s leasingovou společností (LS) smlouvu o pronájmu s následným odkoupením věci (auto).
Doba leasingu musí být např. u osobních automobilů min. 36 měsíců.
Po celou dobu splácení je tento majetek stále majetkem LS.
Majetkem firmy se stává až po úplném splacení.

výhody FL:
- firma si může koupit DM, i když na něj nemá dostatek financí, pokud ví, že tato investice si bude schopna vydělávat na své
uhrazení – např. u výrobních technologií.
- DM pořízený formou FL se dostane rychleji do nákladů, protože splátky jsou daň. uznaným nákladem (u osob. auto do 900 tis.)

nevýhody FL:
- v případě, že se firma dostane do fin. potíží(přestane splácet), LS si předmět FL vezme zpět a již uhrazené splátky propadají
- v případě odcizení nebo zničení DM hradí pojišťovna pojistné LS, ta pokryje své náklady a teprve zbytek uhradí nájemci –
v takovém případě firma vždy tratí

Evidence DHM

Vede se na inventárních kartách - základní údaje:
- stručný technický popis majetku a přidělené inventární číslo
- údaje o vstupní ceně, datum pořízení majetku a datum uvedení do užívání
- zvolený způsob odepisování, odpisová skupina
- za každý rok vypočítané daňové odpisy (pokud firma vede i účetní odpisy, potom i účetní odpisy),....

Odpisování DHM
(viz. ÚČTO)

Reprodukce DHM
= plánovité nahrazování starého DM novým

reprodukci členíme na:
1. reprodukci prostou – stroj nahradíme strojem stejných technických parametrů

2. reprodukci rozšířenou – stroj nahradíme strojem většího výkonu nebo více stroji se stejným výkonem ( v případě rozšiřování
výroby)

3. reprodukci zúženou – stroj nahradíme strojem nižšího výkonu nebo jej vůbec nenahradíme (v případě útlumu výroby, postupné
změny výrobního programu)


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

2. I. nehmotné = nákup DNM

Způsoby pořízení DNM, jeho ocenění i evidence je naprostou obdobou téhož u DHM.

Odpisování DNM
(viz. ÚČTO)

Technický rozvoj, přístup k novým technologiím
Zavádění nových (výkonnějších, efektivnějších, ekologičtějších,...) technologií je důležitou součástí konkurenčního boje.

Přístup k novým technologiím:
1. vlastním výzkumem a vývojem – je velice finančně nákladný, mohou si dovolit jen kapitálově velmi silné firmy, které ve svém
oboru zaujímají 1.-2. místo na trhu např. Microsoft)

2. nákup nových technologií – mnohem běžnější - např. formou FL, nákupem licence,


Eko 20 - Zásobovací činnost podniku I.
Členění oběžného majetku
a) Zásoby
1. Skladovaný materiál
- suroviny a základní materiál = materiál vstupující do výrobku a tvořící jeho podstatu (látka na šaty)
- pomocné látky = materiál vstupující do výrobku, ale netvořící jeho podstatu (zip do šatů)
- provozovací látky – slouží k zajištění provozu (čistící prostředky, kancelářské potřeby,...)
- náhradní díly k DHM a obaly

Plánování hmotných investic má 2 stránky:

1. věcnou – tj. jaké stroje a zařízení pořídit, jaká má být jejich výrobní kapacita, kdo má být dodavatelem, apod.
2. finanční – tj. z jakých zdrojů bude investice pořízena – z vlastních, na úvěr, kombinací vlastní zdroje a úvěr, na FL, apod.

Způsoby pořízení DHM a jeho ocenění
1. nákupem (tzv. dodavatelské pořízení) ocenění: PC = CP +  VPN (viz. ÚČTO)

2. vlastní výrobou (stav. fa si sama postaví sklad) ocenění: VN =  přímých +  nepřímých N spojených s výrobou HDM

3. darováním ocenění: RPC (viz. ÚČTO)

4. převod z osobního majetku podnikatele, FO ocenění: RPC

5. vkladem majetku společníky (mohou navyšovat ZK nebo jsou vkládány mimo ZK) ocenění: RPC

Eko 19 - Investiční činnost podniku, technický rozvoj

Pojem IČ
Rozhodování o investicích (tj. kolik, do čeho, kdy kde a jak investovat kapitál) patří k nejdůležitějším rozhodováním v podniku.
Je to proto, že investice slouží řadu let, jsou zdrojem zisku, ale také „břemenem“, které zatěžuje ekonomiku podniku – nesprávně
zaměřená a neefektivní investice může přivést podnik až k bankrotu.

Základní skupiny investic
1. I. věcné, hmotné = nákup DHM, který vytváří či rozšiřuje výrobní kapacitu podniku
2. I. nehmotné = nákup know- how, nových technologií, software,.., tedy DNM
3. I. finanční = zejména nákup cenných papírů, a to majetkových (akcie) nebo dlužných (dluhopisy)

Rozhodující kritéria při volbě optimální investiční varianty:
1. výnosnost (=rentabilita) investice, tj. vztah mezi výnosy, které investice za dobu své existence přinese a náklady, které stojí její
pořízení a provoz za dobu své existence

2. rizikovost investice = stupeň nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných výnosů

3. Doba splacení investice

3. doba splacení investice (stupeň likvidity investice) = doba, za které tržby z této investice pokryjí původní náklady na investici.
U CP, tedy u finančních investic, se za likviditu považuje schopnost tohoto CP přeměnit se na peníze („jak je prodejný na trhu“).
Vysoce likvidní jsou např. vládní dluhopisy (mají rozumný výnos a velmi nízké riziko – stát je dobrý dlužník)

Ideální investiční varianta by vykazovala:
nejvyšší výnosnost – a zároveň – nejnižší riziko – a zároveň – nejvyšší likviditu ve srovnání s jinými investičními variantami

skutečnost je však taková, že mezi výnosností a rizikem je nepřímá úměra = I.„slibující“ vysoký výnos jsou nejvíce rizikové a naopak....., z toho vychází tzv:

výnos

magický trojúhelník investování


Investor musí vždy při rozhodování o optimální investiční variantě preferovat určitý cíl z MT.

Faktory stojící proti většímu použití CK:

- CK zvyšuje zadluženost podniku  snižuje se finanční stabilita podniku
- každý další dluh je dražší a je obtížnější jej získat, protože potenciální věřitelé se obávají o svůj kapitál v případě likvidace
vysoce zadluženého podniku
- vysoký podíl CK omezuje jednání managementu podniku, protože musí být přizpůsobeno věřitelům

Obecně platí, že:
Krátkodobý CK je levnější a lze jej rychleji získat než dlouhodobý CK, ale při jeho použití stoupá riziko platební neschopnosti,
protože musí být splacen v relativně krátké době 

 krátkodobý CK by měl být použit zejména k běžnému, krátkodobému financování – použití dlouhodobého CK by bylo
nehospodárné. Dlouhodobý CK použijeme naopak k financování dlouhodobých investic (výstavba nové výrobní haly, nákup
nového výrobního zařízení,…) – použití krátkodobého CK by bylo velmi riskantní
Cash flow – vazba výkazu cash flow na účetní výkazy (rozvahu a výkaz zisků a ztrát)
Úkolem finančního řízení je zajistit, aby majetek firmy rostl – hlavním a bezpečným zdrojem financování tohoto růstu je zisk
(samofinancování).

To však nestačí; podnik musí mít ...

To však nestačí; podnik musí mít dostatek peněžních prostředků k tomu, aby mohl včas zaplatit faktury za suroviny, energie,
vyplatit mzdy, zaplatit sociální a zdravotní pojištění, daně, splácet půjčky apod. – to vše jsou výdaje podniku.
Aby mohl své výdaje uskutečnit, musí mít příjmy – hlavním příjmem jsou tržby v hotovosti, inkaso pohledávek, úvěry od banky a
hotovostní vklady majitele.

Příjmy a výdaje představují trvalý peněžní tok, cash flow
 úkolem finan. managementu je tedy nejen zajistit tvorbu zisku, ale i to, aby měl podnik v každém okamžiku kladný cash flow

Rozdíly mezi ziskem a cash flow plynou z rozdílů mezi náklady a výdaji a mezi výnosy a příjmy. Koncepce cash flow je důsledně
založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásoby v podniku.

Cash flow je zásadním kritériem ...

Cash flow je zásadním kritériem veškerého finančního rozhodování.
To se projevuje i v běžném finančním plánování, které se soustřeďuje právě na cash (zabývá se tím tzv. controlling)

Schematické znázornění vzájemných návazností:

Výkaz CASH FLOW Rozvaha Výkaz zisku a ztrát
Aktiva Pasiva
Počáteční stav
peněžních
prostředků Výdaje Majetek Vlastní kapitál Náklady Výnosy
Cizí
kapitál
Příjmy

2. Mimořádné financování

a) financování při zakládání podniku = zajištění peněz na:
- nákup či pronájem pozemků, budov, strojů
- nákup zásob materiálů nebo zboží a na výplaty mezd a to do doby, než začnou plynout peníze ve formě tržeb

b) financování při rozšiřování podniku a jeho aktivit = financování věcných a finančních investic, např.:
- nákup nového výrobního zařízení
- nákup CP (akcií jiných podniků, podnikových a státních obligací,…)

c) financování fúze nebo sanace podniku
- fúze – viz. MO EKO 16
- sanace = soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní finanční ozdravení podniku a obnova
výkonnosti a prosperity podniku


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

d) Financování při likvidaci podniku

Taktická a strategická finanční rozhodnutí – principiální rozdíly
1. Taktická finanční rozhodnutí
- obvykle vyžadují menší peněžní částky a nemění zásadně dosavadní činnost podniku
- např. nákup nového stroje, inovace výrobku, pořízení větších zásob
- chybné taktické rozhodnutí zpravidla podnik vážně neohrozí
- míra rizika taktických rozhodnutí není velká, jejich výsledek lze obvykle propočítat

2. Strategická finanční rozhodnutí
- obvykle vyžadují velké peněžní částky a přinášení do podniku velké změny
- např. zásadní změna výrobního programu, fúze nebo rozdělení
- očekává se od nich velký růst zisku – to sebou ale přináší vysokou míru rizika
- chybné strategické rozhodnutí může vést k velkým ztrátám i k bankrotu
- praxe ukázala, že velká a úspěšná strategická rozhodnutí bývají spíše věcí intuice než detailní analýzy a propočtů

Cizí kapitál, výhody, nevýhody, použití krátkodobého a dlouhodobého cizího kapitálu
Použití cizího kapitálu (CK) je nástroj, který:
- zvedá výnosnost vlastního kapitálu, ale zároveň
- zvedá rizikovost vlastního kapitálu

Eko 18 - Financování firmy

Pojem
Chce-li podnikatel podnikat (tedy vyrábět a prodávat výrobky, nakupovat a prodávat zboží, poskytovat služby), musí si zajistit
potřebné výrobní faktory (půda, kvalifikovaná pracovní síla a výrobní kapitál – podrobně v MO EKO 01)

V principu mu však stačí získat v dostatečném množství jen finanční kapitál, protože ostatní vzácné zdroje si za něj může koupit
 musí zajistit optimální financování firmy

Hlavní úkoly finančního řízení podniku
1. Získávat finanční kapitál (FK) pro současné i budoucí potřeby podniku a správně rozhodovat o jeho struktuře – např.:
- zda vydat akcie (= financování vlastním kapitálem)
- vzít si úvěr (= financování cizím kapitálem)
- využít leasing
- emitovat dluhopisy (= financování cizím kapitálem)
- financovat své potřeby ze zisku (= tzv. samofinancování)

2. Optimálně rozhodnout, jak FK umístit (tedy „do čeho investovat“) – např.:

- nakoupit DM, zásoby
- vyvíjet nové výrobky a technologie
- splácet jím úvěr bance
- investovat volný FK do nemovitostí, obchodů s CP,…

3. Optimálně rozhodnout o rozdělení zisku – např. v a.s. nebo s.r.o.:
- zda vůbec a v jaké výši jej reinvestovat (= vrátit do podniku)
- zda a v jaké míře vyplácet podíly na zisku
- zda a v jaké míře tvořit fondy (pokud nám jejich tvorbu povinně nepředepisuje ObchZ – rezervní fond nebo stanovy společnosti
– statutární fondy)

4. Plánovat, analyzovat a řídit hospodářskou činnost podniku – zde hraje zásadní úlohu účetnictví a jeho výkazy

Druhy financování
1. Běžné financování
Spočívá v zajišťování a vynakládání peněz na běžný chod podniku, tedy např.:
- nákup materiálů, paliv a energií
- výplatu mezd, daní

Akciová společnost

Způsoby založení a.s:
a) založení a.s. bez upisování akcií (=bez veřejné nabídky)
- celý ZK splatí sami zakladatelé
- minimální ZK je 2.000. 000,- Kč

b) založení a.s. s upisováním akcií (=s veřejnou nabídkou akcií)
- zakladatelé vhodným způsobem (v tisku,...) uveřejní výzvu k upisování akcií.
Upisovatel musí při upisování zaplatit min. 10% jmenovité hodnoty akcií.

Pokud se akcie emitují s emisním ážiem, musí splatit při upisování navíc celé EÁ.
K upsání dochází zápisem do knihy upisovatelů. Než upisovatelé splatí celou hodnotu akcií, dostanou tzv. zatímní listy.
- minimální ZK je 20.000.000,- Kč

Obchodní firma viz. MO EKO16

Základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité (nominální) hodnotě

Ručení společníků (= akcionářů) za závazky společnosti akcionáři svým osobním majetkem neručí za závazky společnosti vůbec

Akcie:

akcie: je majetkový cenný papír, který pro akcionáře znamená právo:
- podílet se na zisku (dividendy)
- podílet se na řízení spol. (=hlasovat na valné hromadě)
- podílet se na likvidačním zůstatku společnosti, pokud jde a.s. do likvidace

podoby akcií:
listinné – jsou vytištěné na papíře
zaknihované – nemají hmotnou podobu, jsou zaneseny v počítači Střediska pro CP

formy akcií
na jméno – možnosti převodu na jiného majitele je dána stanovami a.s. - ty mohou možný převod velmi ztížit, nesmí jej však zcela
vyloučit. Odsouhlasenou změnu akcionáře zapíše a.s. do seznamu akcionářů
na majitele – převod na jiného majitele nemůže a.s.vůbec ovlivnit

druhy akcií
kmenové akcie jsou akcie, se kterými nejsou spojena žádná zvláštní práva
prioritní - držitel těchto akcií má přednostní právo na výplatu dividend, ale vzdává se možnosti hlasovat na valné hromadě.

Minimální počet zakladatelů

Minimální počet zakladatelů 1 PO nebo 2 a více zakladatelů

Maximální počet zakladatelů není omezen

Rezervní fond tvoří se obdobně jako u s.r.o., ale do min. výše 20% ZK

Orgány a.s.
a) nejvyšší orgán = valná hromada schází se minimálně 1x ročně

b) statutární orgán = představenstvo řídí firmu po celý rok, jedná jejím jménem.
Na valné hromadě předkládá ke schválení roční účetní závěrku s návrhem na rozdělení zisku

c) kontrolní orgán = dozorčí rada její zřízení je povinné.
Dohlíží na představenstvo, přezkoumává roční účetní závěrku a vyjadřuje se na valné hromadě k návrhu na rozdělení zisku

Zákaz konkurence ano pro členy představenstva a dozorčí rady

Tantiémy odměny z čistého zisku členům představenstva a dozorčí rady

Statutární (=řídící) orgán ...

Statutární (=řídící) orgán (to jsou ti, kteří jednají jménem spol.) každý ze společníků -pokud společenská smlouva nestanoví jinak

Rozdělení zisku, příp. úhrada ztráty společníci rovným dílem

Zákaz konkurence ano pro všechny společníky (společníci nesmí ve stejném oboru podnikat mimo společnost)

Společnost s ručením omezeným
Obchodní firma viz. MO EKO16

Minimální počet společníků 1 (FO či PO)

Maximální počet společníků 50

Povinnost tvorby ZK ano, minimálně ve výši 200 000,- Kč

Minimální podíl 1 společníka na ZK 20.0000,- Kč

Ručení společníků za závazky společnosti svým osobním majetkem ručí společníci jen omezeně, a to do výše zatím nesplacených
vkladů. Pokud je celý ZK splacen, společníci neručí osobním majetkem vůbec.

Orgány společnosti

a) nejvyšší orgán = valná hromada svolává ji minimálně 1x ročně statutární orgán – tato valná hromada schvaluje účetní závěrku.
Svolat ji mohou také společníci, jejichž podíl na ZK je alespoň 10%

b) statutární orgán = jednatelé jednají jménem společnosti

c) kontrolní orgán = dozorčí rada její zřízení není u s.r.o. povinné

Tvorba rezervního fondu je povinná, slouží ke krytí případných ztrát z hospodaření.
Tvoří se předepsan. způsobem po několik let z čistého zisku až do min. výše 10% ZK
Rozdělení podílů na zisku podle podílů společníků na ZK

Zákaz konkurence ano pro jednatele a členy dozorčí rady

Komanditní společnost
nachází se na rozhraní osobních a kapitálových společností, protože má 2 typy společníků, a to:
- komanditisty – to jsou společníci, kteří svým postavením v k.s. odpovídají postavení společníků kapitálové společnosti, a to
s.r.o. – to zn. nepodílí se na řízení společnosti, nejednají jejím jménem, tvoří ZK v min. výši 5000,- Kč, za závazky spol. neručí
osobním majetkem

Komplementáře - to jsou společníci, ...

- komplementáře - to jsou společníci, kteří svým postavením v k.s. odpovídají postavení společníků osobní společnosti, a to v.o.s.
- tzn. podílí se na řízení spol., jednají jejím jménem, netvoří ZK, za závazky spol. ručí neomezeně, tj. veškerým osob. majetkem

Obchodní firma viz. MO EKO16

Minimální počet společníků 2, tj. 1 komplementář + 1 komanditista

Maximální počet společníků není omezen

Povinnost tvorby ZK komanditisté, min. ve výši 5000,- Kč
Statutární orgán komplementáři

Zákaz konkurence ano pro komplementáře

Rozdělení zisku mezi komanditisty a komplementáře podle společenské smlouvy

Úhrada ztráty komplementáři rovným dílem (pokud spol. smlouva nestanoví jinak)

bez likvidace –

bez likvidace – pokud existuje právní nástupce (např. při fúzi)

prohlášením konkurzu pokud věřitelé podali u konkurzního soudu návrh na konkurz nebo pokud návrh podal sám dlužník, když
zjistil, že je v úpadku – např. je předlužen, tj. jeho majetek je nižší než splatné závazky.
Návrh na zrušení dlužníka prohlášením konkurzu podá také likvidátor, pokud zjistí, že společnost je předlužena.
O tom, které dluhy a v jaké výši budou uhrazeny, rozhodne pouze soud.
Prohlášení konkurzu může předcházet tzv. vyrovnání, kdy se firma sama dohodne s věřiteli na způsobu úhrady dluhů – na to
věřitelé často přistoupí, protože je to rychlejší než čekat na rozhodnutí soudu a mají jistotu zaplacení alespoň části dluhu. Všechny úkony spojené s konkurzem vykonává správce konkurzní podstaty, kterého
stanoví soud.

2) zánik obchodní společnosti
spol. zaniká dnem výmazu z OR

Mezidobí od zahájení zrušení do konce zrušení, resp. do zániku není nijak časově omezeno – může trvat i několik let

Obchodní závazkové vztahy

řeší např.:
- uzavírání smluv mezi podnikateli (je jich zde více než 20 - např. kupní smlouva, smlouva o úvěru, smlouva o tichém spol.)
- porušení smluvních povinností a jeho následky
- započtení pohledávek



Eko 17 - Obchodní společnosti
Právní úprava viz. Úvod do MO EKO16.

Veřejná obchodní společnost
Obchodní firma viz. MO EKO16

Minimální počet společníků 2 (FO či PO)

Maximální počet společníků není omezen

Povinnost tvorby ZK není

Ručení společníků za závazky společnosti společníci ručí veškerým svým osobním majetkem a to solidárně – tzn., že platí ten,
kdo má, nikoli společníci rovným dílem (tato společnost je tedy vhodná především pro rodinné podniky)

Postup zahájení podnikání obchodní společnosti

skládá se ze dvou kroků:

1) založení obchodní společnosti - spol. se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi společníky a notářsky ověřenou,
v případě jediného zakladatele zakladatelskou listinou notářsky ověřenou.

2) vznik obchodní spol. - spol. vzniká dnem zápisu do OR (návrh na zápis do OR musí být podán do 90 dnů od založení spol.)

V mezidobí mezi založením a vznikem si musí firma zajistit všechna potřebná živnostenská, příp. jiná oprávnění k činnosti, aby je
přiložila k žádosti o zápis do OR.
Protože v tomto mezidobí firma ještě neexistuje, všechny právní úkony činí její společníci jako FO a to s neomezeným ručením!


Přeměny společností
jsou možné těmito způsoby:
1) fúzí - sloučením či splynutím (sloučení – jedna či více tzv. zanikajících společností zaniká a veškeré její či jejich jmění včetně
práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jinou již existující, tzv. nástupnickou společnost, splynutí – dvě či
více společností zanikají a všechna jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově zakládanou
nástupnickou společnost)

2) změnou právní formy - např. z v.o.s. na s.r.o. apod.

3) rozdělením – z jedné firmy vzniknou 2 či více právně samostatných firem (původní firma zaniká, na nástupnické firmy přechází
jmění zanikající společnosti včetně povinností a práv z pracovněprávních vztahů)

4) převodem jmění na společníka - za stanovených podmínek je možné, aby jmění a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů
zanikající společnosti přešly na jednoho společníka

Ukončení podnikání
skládá se opět ze dvou kroků:
1) zrušení obchodní společnosti

s likvidací – pokud neexistuje právní nástupce a společnost není předlužena.
Vstup společnosti do likvidace je zapsán do OR, aby obchodní partneři věděli, že s firmou již nemá smysl obchodovat a aby se
přihlásili o své pohledávky.
Likvidátora jmenují buď statutární orgány nebo soud.

b) u obchodních společností

- u veřejné obchodní společnosti je to buď:
1) fantazijní název + dodatek upřesňující právní formu v těchto možných tvarech:
- veřejná obchodní společnost, veř. obch. spol., v.o.s.

2) příjmení jednoho ze společníků s dodatkem „ a spol“ např. „Novák a spol.“

- u společnosti s ručením omezeným je to:
fantazijní název + dodatek upřesňující práv. formu v těchto tvarech: - společnost s ručením omezeným, spol. s r.o., s.r.o.

- u komanditní společnosti je to:
fantazijní název + dodatek upřesňující práv. formu v těchto tvarech: - komanditní společnost, kom. spol., k.s.

- u akciové společnosti je to:
fantazijní název + dodatek upřesňující práv. formu v těchto tvarech: - akciová společnost, akc. spol., a.s.
c) u družstva
musí obchodní firma obsahovat slovo „družstvo“ př.: „ Bytové družstvo“ „Obch. družstvo Jednota“ ''Družstvo umělec.řemesel“

Prokura

Je zvláštní druh plné moci, která zmocňuje prokuristu ke všem úkonům, souvisejícím s běžným chodem firmy (tj. nesmí např.
rozprodávat majetek firmy).
Lze ji udělit pouze FO.
Udělení prokury musí být zapsáno v OR.
Prokurista zastupuje ředitele firmy v době jeho nepřítomnosti.

Hospodářská soutěž
ObchZ definuje zneužití hospodářské soutěže (neboli konkurence) buď jako:
a) tzv. nekalou soutěž (správně: nekalé soutěžní jednání) do které patří např.:
- klamavá reklama
- klamavé označování zboží
- ohrožování zdraví spotřebitelů
- podplácení
- vyvolávání nebezpečí záměny
- porušení obchodního tajemství,...

nebo jako
b) nedovolené omezování hospodářské soutěže
(neřeší ji dále ObchZ, ale Zákon na ochranu hospodářské soutěže)

Obchodní společnosti a družstva

Základní členění OS Je možné z mnoha pohledů, např:
- OS, ve kterých je povinně tvořen základní kapitál: - s.r.o. (všemi společníky)
- a.s. (všemi společníky)
- k.s. (komanditisty)

- OS, ve kterých společníci ručí za závazky společnosti osobním majet. neomezeně:
- v.o.s. (všichni společníci)
- k.s. (komplementáři)
- OS, které může založit jediný společník: - s.r.o. (FO i PO)
- a.s. (PO)
- podle toho, zda se na společníky vztahuje či nevztahuje zákaz konkurence,…atp.

Družstvo
Je společenství relativně neuzavřeného počtu osob.
V průběhu činnosti mohou přistupovat noví členové – tím se významně liší od obchodních společností, které nemohou zcela
libovolně zvyšovat nebo snižovat počet společníků.
Min. základní kapitál je 50 000,- Kč a družstvo tvoří nedělitelný fond, což je obdoba rezervního fondu obchodních společností.

Eko 16 – Obch. zákoník, spojování podnikatelů se vznikem PO podle Obch. zákoníku

Obchodní zákoník (ObchZ) je speciální právní norma, která upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a
některé další vztahy, které s podnikáním souvisí.
ObchZ vychází z obecné normy a to Občanského zákoníku.
Pokud nějaké vztahy mezi podnikateli ObchZ neupravuje, potom se i podnikatelé řídí obecnou normou (Občanským zákoníkem)
Pokud by danou problematiku neřešil ani Občanský zákoník, postupuje se podle obchodních zvyklostí.

ObchZ se skládá ze 3 rozsáhlých částí, a to:
a) obecná ustanovení zde jsou definovány základní pojmy, které souvisí s podnikáním

b) obchodní společnosti a družstva řeší založení, vznik, přeměny, zrušení a zánik obchodních společností a družstev

c) obchodní závazkové vztahy

Základní pojmy z obecných ustanovení

Definice podnikání
Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem
dosažení zisku (rozbor této definice viz. MO EKO 15 – téměř se shoduje s definicí živnosti)

Podnikatelem je:
a) osoba zapsaná v OR (tj. např. obchodní společnosti, družstva, státní podniky a další PO, u kterých to ukládá zákon, FO, které
splnily podmínky pro povinný zápis do OR nebo se nechaly zapsat dobrovolně)

b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění (tj. FO - živnostníci, nezapsaní v OR)

c) osoba, která podniká na základě jiného oprávnění, než je živnostenské (lékaři, auditoři, veterináři, daňoví poradci)
pozn.: zde je vazba na MO EKO 15 – to jsou ty osoby, uvedené v §3 ŽZ jako osoby podnikající na základě jiného oprávnění než
je živnostenské

d) FO, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů

Obchodní rejstřík
OR je veřejný seznam (veřejný = komukoli k nahlédnutí), do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích.
Vedou jej tzv.rejstříkové soudy, které se nachází nejčastěji na krajských soudech.

Základní údaje o podnikatelích v OR jsou:
- obchodní firma (tj. název firmy vč. dodatku upřesňujícího právní formu)
- jména společníků a výše jejich podílů ve firmě
- údaje o statutárních orgánech (jména, adresy)
- výše základního kapitálu
- sídlo firmy
- IČO
- udělení prokury,...
Od roku 1998 je OR přístupný na internetu

Obchodní firma
OF je název, pod kterým je podnikatel zapsán v OR

a) u FO
jméno a příjmení, příp. dodatek upřesňující osobu podnikatele nebo druh podnikání př: „Jan Novák“ nebo „Jan Novák mladší“

b) vázané Ž

Jsou vyjmenovány v Příloze 2 ŽZ. Zákon opět stanoví pro každou živnost požadavky na odbornou způsobilost – např. maturitní
zkouška v daném oboru a praxe, vysokoškolské vzdělání v daném oboru a praxe, speciální zkoušky a praxe,… .
Patří sem např.: optika, psychologické poradenství a diagnostika, provozování solárií

c) volné Ž
Jmenovitý seznam volných Ž stanovila vláda Nařízením vlády (nelze si tedy nějakou vymyslet, ale musíme si vybrat).
Nevyžaduje se žádná odborná způsobilost, stačí splnění všeobecných podmínek.
Patří sem např.: umělecko-řemeslné zpracování dřeva, výroba nápojů, výroba bižuterie

2. Koncesované živnosti
Pro KŽ je typické, že se mohou provozovat až po udělení koncese. (OŽ se pouze ohlašují, ale o KŽ se žádá).
Jde o činnosti, při jejichž provozování by mohly být vážně ohroženy životy lidí nebo veřejný zájem.
Jsou uvedeny v Příloze 3 ŽZ. U každé Ž jsou uvedeny podmínky odborné způsobilosti a dále je uveden orgán státní správy, který se k žádosti o udělení koncese vyjadřuje. Patří sem např.: pohřební služba, provozování střelnic, služby soukromých detektivů

Živnostenské oprávnění

Pro OŽ je živnostenským oprávněním Živnostenský list.
Podnikatel může začít provozovat Ž již dnem ohlášení Ž (na formuláři „Ohlášení živnosti“), nemusí tedy čekat, až mu
Živnostenský úřad fyzicky vyhotoví a předá ŽL

Pro KŽ je živnostenským oprávněním Koncesní listina.
Podnikatel může začít podnikat až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese (o udělení koncese se žádá na formuláři
„Žádost o udělení koncese“).

Živnostenský rejstřík
je seznam, ve kterém vede ŽÚ seznam podnikatelů, kteří provozují živnost v jeho územním obvodu,
má část:
a) veřejnou - může každý nahlížet
b) neveřejnou - lze nahlédnout jen při splnění předepsaných podmínek, a to při prokázání práv. zájmu - např. soudní spor s
podnikatelem

Živnost provozovaná průmyslovým způsobem

Pokud chce podnikatel provozovat činnost, která v sobě zahrnuje více druhů živností, musel by mít teoreticky tolik živnostenských
listů, z kolika živností se celý pracovní proces skládá.
V takovém případě je možné, aby podal návrh u místně příslušného ŽÚ na provozování živnosti průmyslovým způsobem.
Ve svém návrhu podrobně a přesně popíše jednotlivé činnosti směřující k výrobě výrobku či k poskytnutí služby – při tomto
popisu není vázán přesnými názvy živností dle příloh ŽZ.
Pokud by ŽÚ návrh na PŽPZ zamítl, musel by si podnikatel zajistit všechny potřebné živnostenské listy.

Pokud ŽÚ návrh schválí, získá podnikatel Oprávnění k provozování živnosti průmyslovým způsobem,
které ho opravňuje ke všem činnostem směřujícím k výrobě výrobku či k poskytnutí služby.

FO, která získá Oprávnění k PŽPZ, je povinna se nechat zapsat do OR ( pokud vedla do doby zápisu do OR jen daňovou
evidenci příjmů a výdajů, stane se dnem zápisu do OR účetní jednotkou a musí od tohoto dne začít vést účetnictví !!!)

RM – systém

- u nás jediná možnost mimoburzovního organizovaného trhu s CP
- může zde obchodovat každý, od roku 2000 i přes internet


Eko 15 - Živnostenské podnikání
Pojem
Živnost (Ž) je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a
za podmínek stanovených ŽZ.

soustavnost neznamená totéž, co nepřetržitost. Může to být i činnost prováděná 1x ročně (sezoně), některé dny v týdnu. Nesmí to
být činnost nahodilá, příležitostná
samostatnost =, že o způsobu práce, náplni rozhoduje výhradně podnikat. – živnostník
provozování živnosti vlastním jménem zn., že podnikatel provozuje živnost pod svým obch. jménem, bez ohledu na to, že živnost
přímo vykonává někdo jiný (zaměstnan.)
provozování živnosti na vlastní odpovědnost zn., že živnost nelze provozovat na odpovědnost někoho jiného, než je osoba zapsaná
v Živnostenském rejstříku
účel dosažení zisku zn., že u provozované živnosti lze dosažení zisku předpokládat – nezn. to, že zisku musí být nutně dosaženo

Právní úprava

Živnostenské podnikání upravuje Živnostenský zákon (ŽZ)
ŽZ ve svém §3 taxativně (tj. úplným výčtem) vymezuje činnosti, které sice naplňují veškeré znaky Ž, ale Ž nejsou, protože buď:
a) mají zvláštní právní úpravu (např. veterináři, auditoři, daňoví poradci,...)
nebo
b) nejsou upraveny žádnou normou (např. prostituce)

Všeobecné a zvláštní podmínky provozování Ž
Všeobecné podmínky
Všeobecné podmínky pro provozování Ž musí splňovat každá osoba (FO či PO), která chce Ž provozovat. Jsou to:
- 18 let věku
- způsobilost k právním úkonům
- bezúhonnost (prokazuje se výpisem z Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce)
- předložení dokladu o tom, že FO nemá daňové nedoplatky vůči státu
Všechny tyto podmínky musí u PO splňovat odpovědný zástupce

Zvláštní podmínky
kromě všeobecných podmínek stanoví ŽZ pro některé druhy Ž další podmínky, a to odbornou, příp. jinou způsobilost.
Znamená to dosažení předepsaného vzdělání, absolvování praxe v oboru, složení předepsaných zkoušek, apod.

Pokud odbornou způsobilost nesplňuje ...

Pokud odbornou způsobilost nesplňuje sám podnikatel, může zaměstnat tzv. odpovědného zástupce, který tuto způsobilost má.
Odpovědný zástupce je FO ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a dodržování živnostensko
právních předpisů a která je v pracovně právním vztahu k podnikateli.
Odpovědný zástupce musí mít bydliště v ČR a pokud není občanem ČR, musí prokázat pohovorem na ŽÚ dostatečnou znalost
českého nebo slovenského jazyka.

Dělení Ž
1. Ohlašovací živnosti
Pro OŽ je typické, že je při splnění všeobecných, příp. zvláštních podmínek lze provozovat již dnem ohlášení živnosti místně
příslušnému živnostenskému úřadu ŽÚ

a) řemeslné Ž
Jsou vyjmenovány v Příloze 1 ŽZ.
Podmínkou je vždy odborná způsobilost. Zákon stanoví podmínky, jakým způsobem musí být odborná způsobilost prokázána –
např. vyučení v oboru a praxe, maturitní zkouška v daném oboru a praxe,… .
Patří sem např.: pekařství, hodinářství, hostinská činnost, kominictví,...

3) deriváty CP-ů

3) deriváty CP-ů - řadí se k nástrojům KT-u, přestože se obchody s deriváty často uzavírají na dobu kratší než 1 rok. souvisí s CP,
jsou od nich odvozené.Předmětem koupě nebo prodeje CP (často ale i deviz) je určité právo.

Princip: Obchod nemusíte uzavřít hned,ale třeba za 2 měsíce, tedy k nějakému zvolenému budoucímu datu  uzavíráte
smlouvu, aniž znáte bud. kurz CP (či devizy) – prodávající i kupující tedy spekuluje.
Teprve čas ukáže, kdo na obchodu vydělal a kdo prodělal.

Základní typy derivátů:
a) futures, forwardy = pevné termínované obchody k určitému budoucímu datu za předem dohodnutou cenu.
Existuje zde povinnost sjednaný obchod uskutečnit.
Investice do těchto derivátů jsou vysoce rizikové.

b) swapy = současný prodej CP či devizy v aktuálním kurzu se současným podpisem smlouvy o budoucím odkoupení zpět za
předem dohodnutou cenu (pro druhou stranu je to okamžitý nákup s budoucím prodejem).
Swapy se často používají, má-li investor volné devizy, které nebude delší dobu potřebovat, ale chce si zajistit nákup deviz v době,
kdy je potřebovat bude a být přitom chráněn proti nepříznivým výkyvům kurzu.

c) opce = právo (nikoli povinnost) ...

c) opce = právo (nikoli povinnost) k budoucímu datu uskutečnit obchod s CP nebo s devizami za předem sjednanou cenu.
Poplatek za opci je vysoký, ale u velkých obchodů je to jistější, než riskovat velkou ztrátu (jako u forwardu).
Obchod tedy uskutečníme jen v případě pro nás příznivého kurzu.
Pokud je kurz nevýhodný, uplatníme opci, tedy obchod neuskutečníme.

Obchodování s CP
Burza cenných papírů Praha a.s. (BCP)
- BCP se řídí Zákonem o burze cenných papírů
- vnitřní pravidla obchodování určuje burza sama v Burzovním řádu a v Burzovních pravidlech
- obchodovat na BCP může jen vymezený okruh obchodníků, a to:
- ČNB
- akcionáři burzy (velké banky a velké investiční společnosti)
- členové burzy ( obchodníci s CP, banky, investiční spol.) – počet je velmi omezen
- ostatní investoři mohou na BCP obchodovat jen prostřednictvím některého člena burzy

Riziko této formy investování je poměrně velké, ...

Riziko této formy investování je poměrně velké, záleží na výběru solidního fondu. V současné době (zhruba od roku 2000) začala
přeměna tzv. uzavřených fondů na otevřené.
Základní rozdíl je v tom, že otevřený fond má ze zákona povinnost na žádost majitele PL-u tento list odkoupit zpět. PL jsou běžně
obchodovány na BCP a v RM systému.

c) obligace - úvěrový (dlužný) CP (dluhopis)
Zachycuje vztah věřitel x dlužník. Emitent (dlužník) se zavazuje v době splatnosti (více než 1 rok, často 5 i více let) odkoupit O
zpět za částku zvýšenou o úrok.
Emitenti O-cí: - stát (státní dluhopisy)
- města (komunální obligace)
- podniky
- banky

O-ce můžeme členit z mnoha hledisek, např.:
- na listinné a zaknihované
- na obchodovatelné, omezeně obchodovatelné a neobchodovatelné
- na o-ce s pevným nebo s proměnlivým úrokem (ten může např. kopírovat inflaci)

d) hypoteční zástavní listy - úvěrový (dlužný) CP (dluhopis)

tato forma CP se u nás poprvé objevila v roce 1996. HZL jsou ručeny hypotékou, tedy zástavou nemovitosti – to je velmi solidní
záruka  mají velmi malou míru rizika – svojí mírou rizika se blíží státním dluhopisům.
HZL emitují banky s licencí k hypotečnímu bankovnictví.

Princip:
Banky poskytují hypoteční úvěry ( = úvěry ručené zástavou nemovitosti). Tyto hypotéky použijí banky k ručení emise HZL-ů. Tyto HZL-y si koupí investor a banka tak získá další kapitál k poskytování hypotečních úvěrů.

zástava nemovitosti prodej (emise) HZL ručených nemovitostí
banka poskytuje hypoteční úvěr peníze za HZL
- HZL mohou mít také listinnou nebo zaknihovanou formu.
- jejich doba splatnosti bývá 5 let
výhoda pro investory – úrokové výnosy jsou osvobozeny od daně z příjmů.

Tím se snižuje na min. riziko totální ztráty -

Tím se snižuje na min. riziko totální ztráty - ztráta způsobená nákupem velmi rizikových CP bude kompenzována výnosy z méně
rizikových CP.
Sestavená optimálního portfolia je náročné na kvalifikaci investora, proto investoři často využívají pomoci odborníků (finančních
poradců), kteří se optimalizací portfolií profesionálně zabývají.



Eko 14 - Kapitálový trh
Zajišťuje umisťování dlouhodobých finančních zdrojů

Pro všechny CP KT-u je typické, že jsou emitovány ve velkých finančních objemech a (u dluhopisů) s delší dobou splatnosti – to
je základní rozdíl od CP peněžního trhu.
Emise CP KT-u podléhají schválení Ministerstva financí.
Majetkové CP – zakládají majiteli právo podílet se na výnosech z podnikání a mít další práva v závislosti na tom, zda CO vydala
akciová společnost (= akcie) nebo podílový fond (= podílové listy)
Úvěrové (dlužné) CP - jsou založeny na vztahu věřitel – dlužník. Emitent CP je dlužník, kupce věřitel. Kupce je povinen CP ve
lhůtě splatnosti odkoupit zpět za cenu zvýšenou o úrokový výnos.

Co se týká vztahu mezi výnosem a rizikem ...

Co se týká vztahu mezi výnosem a rizikem při nákupu CP KT-u, platí magický  investování – tedy čím vyšší je možný výnos,
tím větší je riziko, že přijdeme o všechny vložené peníze.
Vždy však platí, že očekávaný výnos je vyšší, než kdyby byly peníze vloženy na termínovaný účet u banky (protože je zde min.
riziko, je zde i min. výnos)

Nástroje KT
1) vklady a úvěry: - střednědobé a dlouhodobé termínované vklady
- střednědobé a dlouhodobé úvěry

2) dlouhodobé CP (tzv. CP kapitálového trhu):
a) akcie – majetkový CP
A = CP, se kterým jsou spojena práva akcionářů, a to:
- podílet se na zisku (dividendy)
- podílet se na řízení společnosti (= hlasovat na valné hromadě)
- podílet se na likvidačním zůstatku společnosti, pokud jde a.s. do likvidace)

A může být emitována:

- za nominální hodnotu
- s emisním ážiem (cena  NH)
- s emisním disážiem (cena  NH) – u nás ObchZ neumožňuje

Na sekundárním trhu se akcie obchodují v tržní ceně, v tzv. kurzu akcie

A rozlišujeme:
1) kmenové: - na jméno
- na majitele
2) speciální = prioritní – držitelé mají nárok na přednostní výplatu dividend, ale nesmí se účastnit hlasování na valné hromadě.

A podle formy:
1) listinné = materializované, vytištěné na papíře
2) zaknihované – dematerializované, „údaj“ v paměti počítače SCP

b) podílové listy - majetkový CP
Emitují je podílové fondy (PF). PF je společnost založená v souladu se Zákonem o investičních společnostech a fondech. PF
shromáždí peníze od investorů (občanů, firem) formou prodeje PL a s takto získaným kapitálem začne obchodovat na burze –
nejčastěji nakupovat a prodávat CP – cílem je dosáhnout zisku, ze kterého potom vyplácí vlastníkům CP podíly.

Prvotní dluh 100.000,- Kč ve směnečném ...

Prvotní dluh 100.000,- Kč ve směnečném vztahu vůbec nefiguruje – firmu C nemusí zajímat, proč je firma B ochotna stát se
směnečníkem a ručit tak za dluh, který má vůči ní firma A.
C (věřitel)


Zboží za 80.000,- za 3 týdny uhrazení směnky 80.000,-


Směnečný příkaz
A (výstavce směnky, = dlužník) B (směnečník)

Velmi častá je tzv. směnka cizí na vlastní řad. Ta vzniká tak, že věřitel (dodavatel) vystaví směnku, ve které dá dlužníkovi
(odběrateli) příkaz, aby zaplatil příslušnou částku.
Výstavce uvede ve směnce dlužníka jako směnečníka, tj. osobu, která má platit a sebe uvede jako věřitele formulací: “Zaplaťte za
tuto směnku na řad můj vlastní…“ .
Takto vystavenou směnku předloží dodavatel odběrateli k tzv. akceptu (přijetí), tedy k podpisu.
Teprve podpisem na směnce se dlužník – směnečník zavazuje, že souhlasí s textem na směnce napsaným.

c) pokladniční poukázky

jde o státní pokladniční poukázky, tedy CP, které emituje státní instituce – velmi často ministerstvo financí.
Používají se k vyrovnání krátkodobých schodků státního rozpočtu.
Nominální hodnota 1 pokladniční poukázky bývá 1 milion Kč, objem jedné emise bývá v řádech miliard korun.
Jejich splatnost je od několika dní do 1 roku.

d) bankovní akcepty
jde o specifickou formu spojení akceptačního úvěru a cizí směnky.
Jedná se o situaci, kdy banka akceptuje cizí směnku svému klientovi, který je v roli dlužníka (směnečníka) – akceptem směnky se
banka stává hlavním směnečným dlužníkem, směnka je tedy velmi dobře jištěna.
Přichází v úvahu jen pro nejlepší klienty banky.

Portfolio CP
= konkrétní skladba CP, které investor nakoupil.
Racionálně uvažující investor neinvestuje celý svůj kapitál do jediného druhu CP, ale s ohledem na vztah mezi rizikem a výnosem
konkrétního CP je vhodné rozložit celou investici do různých druhů CP s různými očekávanými výnosy a s různou mírou rizika.

2) krátkodobé CP:

CP peněžního trhu zachycují vztah dlužnický – majitel CP je v postavení věřitele a ten, kdo CP vystavil, je dlužník.
CP peněžního trhu nepodléhají schválení Ministerstva financí.

a) depozitní certifikáty (vkladové listy, vkladové certifikáty)
DC vystavuje banka ( = dlužník).
Potvrzuje tím přijetí jednorázového termínovaného vkladu od klienta ( = věřitele).
DC mají různou nominální hodnotu a různou dobu splatnosti (obvykle 1,3,6 měsíců nebo 1 rok).
DC může být na jméno nebo na doručitele ( = bez udání jména).
DC bývá úročen pevnou úrokovou mírou.
Po sjednané lhůtě splatnosti banka věřiteli vyplatí nominální hodnotu + sjednaný úrok.

b) směnky
Směnka je CP, za kterého vyplývá dlužnický závazek – ten stanoví směnečnému dlužníkovi povinnost zaplatit a současně majiteli
směnky ( = věřiteli) právo požadovat zaplacení směnečné sumy na daném místě a v daném čase.

Použití směnek se řídí Zákonem směnečným a šekovým.

Jednou z mnoha výhod směnek je kromě např. obchodovatelnosti směnky snadná vymahatelnost směnečného dluhu – pokud
dlužník včas nezaplatí, může se majitel směnky domáhat u krajského obchod. soudu vydání tzv. směnečného platebního rozkazu.
Při obchodování směnky se převod na jinou osobu uskutečňuje pomocí tzv. indosamentu (rubopisu) – nový vlastník je zapsán na
rubu směnky.

Podle způsobu vystavení se směnky rozdělují na:
a) směnky vlastní
- výstavcem směnky je dlužník (odběratel), který se sám zavazuje, že věřiteli (dodavateli) zaplatí částku uvedenou na směnce.
Směnečné prohlášení začíná slovy:“Za tuto směnku zaplatím…“

b) směnka cizí
jsou různé formy cizí směnky - zachycuje vztah mezi 3 subjekty (nikoli dvěma, jako je to u směnky vlastní).

Jde o situaci, kdy výstavcem ...

Jde o situaci, kdy výstavcem směnky je dlužník, který přikazuje 3. osobě, tzv. směnečníkovi, aby uhradil dlužnou částku věřiteli.
Směnečník musí samozřejmě s takovou směnkou souhlasit – musí směnku akceptovat, a to svým podpisem na směnce.

Např:
Firma A prodala zboží firmě B za 100.000,- Kč, firma B má za toto zboží zaplatit za 3 týdny.
Firma A však potřebuje nakoupit jiné zboží od firmy C za 80.000,- Kč.
Firma C dobře zná firmu B a ví, že své dluhy vždy řádně platí.
Nezná však firmu A požaduje jištění (záruku) uhrazení svého zboží – požaduje jako záruku uhrazení zboží vystavení směnky cizí
s dobou splatnosti 3 týdny.
Firma B se stane směnečníkem, musí tedy s takovou směnkou souhlasit, musí ji tedy akceptovat.

Firma A, dlužník vůči firmě C, vystaví směnku, kterou předloží k akceptu firmě B. Akceptem se firma B zaváže uhradit firmě C
za 3 týdny 80.000,- Kč za zboží, které si koupila od firmy C firma A.

7. Služby spojené s přípravou emise ...

7. Služby spojené s přípravou emise cenných papírů a jejich umístěním na trhu (= prodejem) – jen pro velké klienty.


Eko 13 - Finanční trh
Základní podmínkou existence fungující e-ky je fungující tok peněz.
Peníze mohou mít různou podobu:
- hotovost
- devizy
- drahé kovy
- cenné papíry

Peníze jsou specifické zboží, které má svůj specifický trh – finanční trh (FT).

FT je největší trh nejen v národním, ale i v mezinárodním měřítku. Je ze všech trhů nejpružnější – velice citlivě reaguje na všechny ekonomické i politické podněty.

Podstata a struktura FT
Podstata FT
FT je založen na nabídce relativně volných peněz, které jejich majitelé nechtějí nechat ležet ladem (ztrácely by na hodnotě díky
inflaci), ale chtějí je zhodnotit a poptávce po penězích (podnikatelé vědí, jak vydělat, ale nemají dostatek finančního kapitálu).

Střetem nabídky peněz a poptávky po ...

Střetem nabídky peněz a poptávky po penězích se utváří cena peněz (jako u každého jiného zboží). Cena peněz je např:
- výše úroku
- tržní cena cenných papírů
- kurzy deviz, apod.

Struktura FT
1. peněžní trh – patří sem:
- krátkodobé vklady a úvěry
- krátkodobé CP (= se splatností do 1 roku)

2. kapitálový trh – patří sem:
- střednědobé a dlouhodobé termínované vklady
- střednědobé a dlouhodobé úvěry
- dlouhodobé CP (jak majetkové, tak dlužné se splatností delší než 1 rok)
- deriváty CP

Kapitálový trh (KT) CP členíme na:
- primární = 1. vydání CP = emise
- sekundární = obchodování s již dříve vydanými (emitovanými) CP např. na burze CP

3. trh drahých kovů

je pro nás jen doplňkovým trhem, protože prostřednictvím drahých kovů probíhá jen min. finan. transakcí (nejdůležitější institucí
je burza drahých kovů v Londýně.

4. devizový trh
tento trh je založen na nabídce a poptávce po národ. měnách (tím se vytváří směnné kurzy). Naše měna je volně směnitelná od 95


Peněžní trh
Zajišťuje umisťování krátkodobých finančních zdrojů.

Nástroje PT
1) vklady a úvěry:
- netermínované vklady (vklady na viděnou) - podniky i občané ukládají své peníze u bank za sjedn. úrok, lze kdykoli vyzvednout.
- krátkodobé termínované vklady - podniky i občané si ukládají své peníze u bank za sjednaný úrok (je vyšší než u vkladů na
viděnou) na dobu určitou, max. na dobu 12 měsíců. - vkladní knížky občanů s výpovědní lhůtou do 12 měsíců
- krátkodobé úvěry - banky půjčují peníze podnikům i občanům na určitou dobu, max. na dobu 12 měsíců.

2. Podnikatelský záměr

= nač si podnikatel bere úvěr, návratnost této investice

3. Likviditu
= schopnost přeměny žadatelova majetku na peníze (pro nejhorší případ, kdy by se úvěr splácel prodejem majetku dlužníka).

Většinou KBanka požaduje navíc k zajištění úvěru určité záruky, a to nejčastěji ve formě:
- zástavy nemovitosti ( potom jde o hypoteční úvěr)
- zástavy movitosti (potom jde o lombardní úvěr)
- ručitelů - typické pro občanské půjčky
- vinkulace vkladu – zablokování vkladu dlužníka ve prospěch KBanky v případě nesplácení úvěru
KBanka zejména u vysokých úvěrů průběžně kontroluje hospodářskou situaci u dlužníka – kromě řádného splácení úvěru
požaduje od podnikatelů např. měsíční předkládání rozvahy, výsledovky a výkazu o peněžních tocích (tzv. výkaz cash-flow). Kontroluje, zda byly peníze využity na účel, na který byly poskytnuty,... .