• Hlavními výnosy podniku jsou tržby za prodej výrobků a služeb (výrobní podnik), obchodní podnik (obchodní rozpětí, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou). Výnosem banky bude rozdíl mezi úroky, které banka dostává a úroky, které musí platit.
• Celkové výnosy zahrnují tržby, ale i jiné další příjmy. Hospodářský výsledek = porovnání celkových výnosů – celkové náklady (může být kladný, záporný, nebo 0)
ČLENĚNÍ VÝNOSŮ:
1. Provozní – jsou získány v rámci provozně-hospodářské činnosti firmy ( 61,65)
2. Finanční – jsou získány např. z fin. investic, fin. Majetku (66,67)
3. Mimořádné – jsou získány např. z úhrady manka, z prodeje součástek (68)
Průměrné výnosy (jednotkové) – je to částka výnosů (tržeb) připadající na jednotku produkce
Mezní výnosy – jsou ty, které sebou přinášejí každé zvýšení produkce. Pokud dochází ke zvyšování produkce = přírůstkové výnosy
• Pokud přírůstek výnosů je větší než přírůstek nákladů = je výhodné rozšiřovat výrobu.
• Pokud přírůstek výnosů je menší než přírůstek nákladů = není ekonomické výrobu zvyšovat.
Výnosy firmy
(pojem výnosy, příjmy, tržby, členění výnosů, mezní výnosy, kritický objem výnosů)
Výnosy podle ekonomického pojetí = ekonomický prospěch získaný účelným využitím nebo zhodnocením ekonomických zdrojů a je převoditelný na peníze.
-Výnosy podle účetního hlediska = peněžní částky, které firma získá z veškerých svých aktivit (hlavní + vedlejší činnost) za účetní období.
Tržby jsou hlavní složkou výnosů, které firma získává prodejem svých výrobků, zboží, služeb, ….
Rozdíl mezi obsahovou náplní pojmů výnosy a příjmy:
1. Věcný rozdíl
- Výnosy souvisí s provedením výkonu, např. tržby za prodané výrobky
- Příjmy bezprostředně nesouvisí s provedením výkonu. Znamenají pouhý příjem pen. prostředků, např. firma dostane letos zaplaceno nájemné na celý příští rok
2. Časový rozdíl
- Výnosy příštích období – v letošním roce máme příjem, který se vztahuje k výkonům příštího roku (předem přijaté nájemné)
- Příjmy příštích období – pen. částky, které ke dni účetní závěrky firma nepřijala ačkoli souvisí s výkony tohoto období (odběratel převzal provedené práce, ale do konce účet. období nebyla vystavena FAV)
Výnosy podle ekonomického pojetí = ekonomický prospěch získaný účelným využitím nebo zhodnocením ekonomických zdrojů a je převoditelný na peníze.
-Výnosy podle účetního hlediska = peněžní částky, které firma získá z veškerých svých aktivit (hlavní + vedlejší činnost) za účetní období.
Tržby jsou hlavní složkou výnosů, které firma získává prodejem svých výrobků, zboží, služeb, ….
Rozdíl mezi obsahovou náplní pojmů výnosy a příjmy:
1. Věcný rozdíl
- Výnosy souvisí s provedením výkonu, např. tržby za prodané výrobky
- Příjmy bezprostředně nesouvisí s provedením výkonu. Znamenají pouhý příjem pen. prostředků, např. firma dostane letos zaplaceno nájemné na celý příští rok
2. Časový rozdíl
- Výnosy příštích období – v letošním roce máme příjem, který se vztahuje k výkonům příštího roku (předem přijaté nájemné)
- Příjmy příštích období – pen. částky, které ke dni účetní závěrky firma nepřijala ačkoli souvisí s výkony tohoto období (odběratel převzal provedené práce, ale do konce účet. období nebyla vystavena FAV)
B) Progresivní NÁ (Nadproporcionální):
Rostou rychleji, než roste objem produkce. (Např.: přímý materiál, kt. skončí ve zmetcích, mzdy výrobních dělníků za práci přesčas,...)
NÁ
NVar
D) Regresivní NÁ:
S rostoucím objemem výroby klesají, s klesajícím objemem výroby rostou, případně nelze vysledovat vztah souvislosti těchto nákladů s objemem výroby.
Q
C) Degresívní NÁ(Podproporcionální):
Tempo růstu variabilních ná je menší, než tempo růstu objemu výroby. (Např.: spotřeba energie související s výrobou.)
NÁ
NVar
Q
NÁ
NVar
D) Regresivní NÁ:
S rostoucím objemem výroby klesají, s klesajícím objemem výroby rostou, případně nelze vysledovat vztah souvislosti těchto nákladů s objemem výroby.
Q
C) Degresívní NÁ(Podproporcionální):
Tempo růstu variabilních ná je menší, než tempo růstu objemu výroby. (Např.: spotřeba energie související s výrobou.)
NÁ
NVar
Q
Nevyužité fixní náklady
Nnfix = Náf * (1 – Qs : Qp)
VARIABILNÍ NÁ:
- jsou náklady, kt. se mění vzhledem k změně objemu výroby, mění se v různém stavu.
A) Proporcionální NÁ (přímo úměrné):
Rostou stejně rychle jako objem výroby Q. (Např.: spotřeba základního materiálu, mzdy výrobních dělníků,...)
NÁ Q NVar
100 6 000
500 30 000
NVar 1000 60 000
1500 90 000
Q
VARIABILNÍ NÁ:
- jsou náklady, kt. se mění vzhledem k změně objemu výroby, mění se v různém stavu.
A) Proporcionální NÁ (přímo úměrné):
Rostou stejně rychle jako objem výroby Q. (Např.: spotřeba základního materiálu, mzdy výrobních dělníků,...)
NÁ Q NVar
100 6 000
500 30 000
NVar 1000 60 000
1500 90 000
Q
k = Q1 – Q0
Q1 - zvýšený objem výroby
Q0 - výchozí objem výroby (nižší)
Význam RÚ je mimořádný, protože každé zvýšení výroby, kt. nevyžaduje žádné dodatečné NFix nám tuto výrobu zlevňuje.
Realizace RÚ je možná jen do úrovně zatím nevyužité výrobní kapacity. Pokud musíme investovat do nového zařízení, abychom zvýšili výrobní kapacitu VK a mohli tak zvyšovat i objem výroby, dojde ke skoku NFix a tím NFix budou vyšší, než při předchozím menším objemu výroby.
Využité fixní náklady
VNfix = Qs * Nfix : VK (Qp) (Kč)
Qs – množství
Nfix – náklady fixní
VK – výrobní kapacita
Q0 - výchozí objem výroby (nižší)
Význam RÚ je mimořádný, protože každé zvýšení výroby, kt. nevyžaduje žádné dodatečné NFix nám tuto výrobu zlevňuje.
Realizace RÚ je možná jen do úrovně zatím nevyužité výrobní kapacity. Pokud musíme investovat do nového zařízení, abychom zvýšili výrobní kapacitu VK a mohli tak zvyšovat i objem výroby, dojde ke skoku NFix a tím NFix budou vyšší, než při předchozím menším objemu výroby.
Využité fixní náklady
VNfix = Qs * Nfix : VK (Qp) (Kč)
Qs – množství
Nfix – náklady fixní
VK – výrobní kapacita
Degrese NFix:
- NFix se při změnách objemu výroby rozpočítávají vždy na jiný počet jednotek.
- Při rostoucím objemu výroby podíl NFix na 1 jednotku klesá = efekt z degrese NFix.
- Naopak při klesajícím objemu výroby podíl NFix na 1 jednotku roste = efekt z progrese NFix.
Pozitivní tendencí pro firmu je efekt z degrese NFix, protože vede v konečném dopadu ke snižování Nj a tím ke zlevňování výroby.
Relativní úspora NFix:
K této úspoře dochází při zvyšování objevu výroby, kdy celkové NFix jsou sice stejné (nedochází k absolutní úspoře NFix), ale náklady fixní na jednotku Nfix klesají. Dochází tedy pouze k relativní úspoře nákladů fixních na jednotku.
U = Fix. Ná * (k – 1)
U – relativní úspora v Kč
Fix. Ná – fixní náklady v Kč
K – koeficient růstu objemu výroby v ks
- Při rostoucím objemu výroby podíl NFix na 1 jednotku klesá = efekt z degrese NFix.
- Naopak při klesajícím objemu výroby podíl NFix na 1 jednotku roste = efekt z progrese NFix.
Pozitivní tendencí pro firmu je efekt z degrese NFix, protože vede v konečném dopadu ke snižování Nj a tím ke zlevňování výroby.
Relativní úspora NFix:
K této úspoře dochází při zvyšování objevu výroby, kdy celkové NFix jsou sice stejné (nedochází k absolutní úspoře NFix), ale náklady fixní na jednotku Nfix klesají. Dochází tedy pouze k relativní úspoře nákladů fixních na jednotku.
U = Fix. Ná * (k – 1)
U – relativní úspora v Kč
Fix. Ná – fixní náklady v Kč
K – koeficient růstu objemu výroby v ks
Variabilní a fixní náklady
(Charakteristika NF, efekt z degrese NF, relativní úspora NF, využité a nevyužité NF, charakteristika a typy nákladů variabilních)
FIXNÍ NÁ:
Jsou relativně nezávislé na objemu výroby, NFix se mohou v průběhu delšího časového období rovněž změnit. Nemění se plynule, ale najednou, tzv. skokem. (Např. zvýšení nájemného, zvýšení odpisů při pořízení nového stroje,...)
N N
Q Q
Absolutně fixní relativně fixní
FIXNÍ NÁ:
Jsou relativně nezávislé na objemu výroby, NFix se mohou v průběhu delšího časového období rovněž změnit. Nemění se plynule, ale najednou, tzv. skokem. (Např. zvýšení nájemného, zvýšení odpisů při pořízení nového stroje,...)
N N
Q Q
Absolutně fixní relativně fixní
Vztah mezních nákladů a PCN
• Křivka mezních nákladů protíná křivku prům. celkových nákladů v jejím nejnižším bodě.
• Jestliže jsou mezní náklady pod průměrnými celkovými náklady, pak stojí poslední výrobek méně než průměr všech dříve vyráběných výrobků.
• Průměrné náklady jsou nižší než staré = průměrné náklady klesají, tím klesají mezní náklady.
Haléřový ukazatel
Vyjadřuje výšku nákladů v Kč připadající na 1 Kč produkce. Čím je hodnota nižší tím je výroba hospodárnější.
h = celk. Ná : produkce (Kč)
Závěr:
- Výsledek by měl vycházet vždy v haléřích, protože na 1,-- korunu produkce by měly být vynaloženy náklady v haléřové výši.
- Čím menší je hodnota tohoto ukazatele, tím je výroba hospodárnější a firma může dosahovat vyšších zisků.
• Jestliže jsou mezní náklady pod průměrnými celkovými náklady, pak stojí poslední výrobek méně než průměr všech dříve vyráběných výrobků.
• Průměrné náklady jsou nižší než staré = průměrné náklady klesají, tím klesají mezní náklady.
Haléřový ukazatel
Vyjadřuje výšku nákladů v Kč připadající na 1 Kč produkce. Čím je hodnota nižší tím je výroba hospodárnější.
h = celk. Ná : produkce (Kč)
Závěr:
- Výsledek by měl vycházet vždy v haléřích, protože na 1,-- korunu produkce by měly být vynaloženy náklady v haléřové výši.
- Čím menší je hodnota tohoto ukazatele, tím je výroba hospodárnější a firma může dosahovat vyšších zisků.
Náklady fixní –
Náklady fixní – jsou na změny objemu výroby nezávislé, pevné a neměnné. Mohou se změnit při změně výrobní kapacity, výrob. Programu, nákupem majetku, mění se skokem.
- odpisy dlouhodobého majetku, splátky leasingu, jiné nájemné, úroky z úvěru, mzdy THP
Náklady variabilní – závisí na změnách objemu výroby, jsou proměnné, závisí více či úměrně s růstem objemu výroby, s každým růstem objemu výroby porostou.
Celkové náklady – zahrnuje náklady fixní a variabilní, veškeré náklady vynaložené na celkový objem výroby (produkce).
CN = FN + VN
Průměrné(jednotkové) náklady – náklady na jednotku produkce. Jejich srovnání s cenou nebo průměr. Příjmem dovolí firmě určit zda vyrábí se ziskem nebo ztrátou.
PN = CN / Q
PN – průměrné náklady
CN – celkové náklady
Q – množství
Nejprve se fixní náklady sníží, ale potom ne jednici prům. variabilní náklady rostou.
- odpisy dlouhodobého majetku, splátky leasingu, jiné nájemné, úroky z úvěru, mzdy THP
Náklady variabilní – závisí na změnách objemu výroby, jsou proměnné, závisí více či úměrně s růstem objemu výroby, s každým růstem objemu výroby porostou.
Celkové náklady – zahrnuje náklady fixní a variabilní, veškeré náklady vynaložené na celkový objem výroby (produkce).
CN = FN + VN
Průměrné(jednotkové) náklady – náklady na jednotku produkce. Jejich srovnání s cenou nebo průměr. Příjmem dovolí firmě určit zda vyrábí se ziskem nebo ztrátou.
PN = CN / Q
PN – průměrné náklady
CN – celkové náklady
Q – množství
Nejprve se fixní náklady sníží, ale potom ne jednici prům. variabilní náklady rostou.
Průměrné celkové náklady
• Mají klesající, pak rostoucí charakter (FN klesají s objemem produkce, vlivem růstu VN roste)
PNC = NC : Q
Průměrné variabilní náklady
Mají rostoucí charakter
PNV = VN : Q
Průměrné fixní náklady
• Mají stále klesající tendenci, protože celkové FN jsou stále stejné = rostoucí objem produkce = klesající FN = efekt degrese průměrných FN.
Mezní náklady
• (marginální, přírůstkové = přírůstek o jednici, dodatečné)
• představují přírůstek celkových nákladů vyvolaný zvýšením produkce výroby.
MN = NCn – NCa - 1
PNC = NC : Q
Průměrné variabilní náklady
Mají rostoucí charakter
PNV = VN : Q
Průměrné fixní náklady
• Mají stále klesající tendenci, protože celkové FN jsou stále stejné = rostoucí objem produkce = klesající FN = efekt degrese průměrných FN.
Mezní náklady
• (marginální, přírůstkové = přírůstek o jednici, dodatečné)
• představují přírůstek celkových nákladů vyvolaný zvýšením produkce výroby.
MN = NCn – NCa - 1
2. Manažerské pojetí(vnitropodnikové účetnictví)
Užívají ho manažeři ve firmě, každé manažerské rozhodnutí ve firmě vychází ze srovnání nákladů a výnosů.
Manažerské pojetí vychází ze 3 faktorů
a) pracují s ekon. Skutečnými relevantními náklady, které mimo ty, které obsahují i další náklady oportunitní. Tzn. Představují částku, která je ztracena, když zdroje (práce, kapitál) nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu. Jsou to marně ztracené náklady.
• explicitní náklady – náklady, které firma platí za nakoupené zdroje, mají formu výdajů
• implicitní náklady – nemají peněžní formu výdajů, jsou obtížně vyčíslitelné, zjistitelné. A k jejich měření proto využíváme tzv. oportunitních nákladů.
b) bere v úvahu přírůstkové náklady
c) rozlišují krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich vývoj.
Základní smyslem zjišťování ekonomických skutečných nákladů, které obsahují oportunitní náklady, je vyjádřit rozdíly mezi jednotlivými alternativami, které jsou předmětem rozhodování.
Manažerské pojetí vychází ze 3 faktorů
a) pracují s ekon. Skutečnými relevantními náklady, které mimo ty, které obsahují i další náklady oportunitní. Tzn. Představují částku, která je ztracena, když zdroje (práce, kapitál) nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu. Jsou to marně ztracené náklady.
• explicitní náklady – náklady, které firma platí za nakoupené zdroje, mají formu výdajů
• implicitní náklady – nemají peněžní formu výdajů, jsou obtížně vyčíslitelné, zjistitelné. A k jejich měření proto využíváme tzv. oportunitních nákladů.
b) bere v úvahu přírůstkové náklady
c) rozlišují krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich vývoj.
Základní smyslem zjišťování ekonomických skutečných nákladů, které obsahují oportunitní náklady, je vyjádřit rozdíly mezi jednotlivými alternativami, které jsou předmětem rozhodování.
Členění nákladů
1. z hlediska druhu
A) Provozní (materiální a osobní)
B) Finanční
C) Mimořádné
2. z hlediska účelu
A) dle vp. Útvarů (HS) – ve kterých se sledují náklady a výnosy, hospodářský výsledek
B) dle výkonu, podle jednotlivých výrobků
3. z hlediska kalkulace
A) Přímé - jednicové (Přímý mat., přímé mzdy), jsou normované
B) Nepřímé - režijní (Ná na skladování, reklamu, opravy, udržování. Vypočítávají se na kalkulační jednici pomocí rozvrhové základny např. PMat, či PMy.)
4. z hlediska činnosti
• provozní – skupina 50
• finanční – skupina 56
• mimořádné – skupina 58
5. z hlediska závislosti na změně objemu výroby
A) Provozní (materiální a osobní)
B) Finanční
C) Mimořádné
2. z hlediska účelu
A) dle vp. Útvarů (HS) – ve kterých se sledují náklady a výnosy, hospodářský výsledek
B) dle výkonu, podle jednotlivých výrobků
3. z hlediska kalkulace
A) Přímé - jednicové (Přímý mat., přímé mzdy), jsou normované
B) Nepřímé - režijní (Ná na skladování, reklamu, opravy, udržování. Vypočítávají se na kalkulační jednici pomocí rozvrhové základny např. PMat, či PMy.)
4. z hlediska činnosti
• provozní – skupina 50
• finanční – skupina 56
• mimořádné – skupina 58
5. z hlediska závislosti na změně objemu výroby
Náklady firmy
(pojem, výdaj, členění nákladů, mezní náklady a jejich vztah k objemu produkce)
Charakteristika
Náklady – spotřeba hosp. prostředků, stálých, oběžných, služeb, práv, která je vyjádřena v Kč.
Výdaje – vznikají v době spotřeby a vztahují se k určitému výkonu
2 pojetí nákladů
1. Ve finančním účetnictví
Kde definují náklady jako peněžně oceněnou spotřebu výrobních faktorů
Výdaj je skutečný úbytek peněžních prostředků př. Nákup materiálu do zásoby, postupné převádění do výroby.
(Příklad: Uhrazená FAP za mat. znamená úbytek peněžních prostředků, ale zatím nejde o souvislost s výkonem = výdaj! Jakmile dáme mat. do spotřeby na výrobu konkrétního výrobku, jde už o souvislost s výkonem = náklad! Časové rozlišení: V prosinci r. 1999 platíme nájemné na r. 2000 = výdaj. V r. 2000 zaúčtujeme jako náklad!)
Charakteristika
Náklady – spotřeba hosp. prostředků, stálých, oběžných, služeb, práv, která je vyjádřena v Kč.
Výdaje – vznikají v době spotřeby a vztahují se k určitému výkonu
2 pojetí nákladů
1. Ve finančním účetnictví
Kde definují náklady jako peněžně oceněnou spotřebu výrobních faktorů
Výdaj je skutečný úbytek peněžních prostředků př. Nákup materiálu do zásoby, postupné převádění do výroby.
(Příklad: Uhrazená FAP za mat. znamená úbytek peněžních prostředků, ale zatím nejde o souvislost s výkonem = výdaj! Jakmile dáme mat. do spotřeby na výrobu konkrétního výrobku, jde už o souvislost s výkonem = náklad! Časové rozlišení: V prosinci r. 1999 platíme nájemné na r. 2000 = výdaj. V r. 2000 zaúčtujeme jako náklad!)
Zásady PR (charakteristika)
1) PR jsou funkcí managementu, pracovník (skupina) provádějící PR je přímo podřízena vedení firmy
2) Vychází z důvěry a vytváří důvěru
3) Musí být skutečnosti představovány v nezkreslené podobě
4) Vědomě se nesmí zamlčovat informace (části informací)
5) Je průběžnou činností (výsledky – ve větších čas. Intervalech)
6) Tvůrčí práce – zahrnuje intuici
7) Týmová práce (vychází z poznatků z různých oborů, ze sociologie a psychologie)
8) Musí respektovat zájmy organizace, ale i zájmy veřejnosti (nutná zpětná vazba)
HLAVNÍ ÚKOLY PR:
a) Informování veřejnosti (např. o novém výrobku, sponzorství,…)
b) Rady veřejnosti (např. jak výrobek užívat, reklamy = rady,…)
c) Vyjednávaní s veřejností – (v případě, že je veřejnost nespokojena)
Významnost PR:
1) v tržním mechanismu vznikají různé konfliktní situace, na které veřejnost reaguje v podobě demonstrací, stávek, … PR má snahu o minimalizaci těchto konfliktů.
2) v tržním hospodářství často dochází k „přetahování“ kvalitních odborníků z jejich dosavadních firem. Cílem PR je s nimi komunikovat a vytvářet jim takové podmínky, aby neodcházeli. V tržním hospod. existuje řada konkurentů, tzn. větší šanci na přežití budou mít výrobky a služby právě těch firem, které dovedou nejlépe komunikovat s veřejností.
NÁSTROJE, KTERÝMI SE PR REALIZUJE:
Akce – výstavy, veletrhy, soutěže, semináře, konference, předváděčky, sponzorování,…
Sdělovací prostředky – články v tisku, propagační materiály – reklama, rozhlas, televize, …
Osobní komunikace – osobní kontakt s konkrétní veřejností.
2) Vychází z důvěry a vytváří důvěru
3) Musí být skutečnosti představovány v nezkreslené podobě
4) Vědomě se nesmí zamlčovat informace (části informací)
5) Je průběžnou činností (výsledky – ve větších čas. Intervalech)
6) Tvůrčí práce – zahrnuje intuici
7) Týmová práce (vychází z poznatků z různých oborů, ze sociologie a psychologie)
8) Musí respektovat zájmy organizace, ale i zájmy veřejnosti (nutná zpětná vazba)
HLAVNÍ ÚKOLY PR:
a) Informování veřejnosti (např. o novém výrobku, sponzorství,…)
b) Rady veřejnosti (např. jak výrobek užívat, reklamy = rady,…)
c) Vyjednávaní s veřejností – (v případě, že je veřejnost nespokojena)
Významnost PR:
1) v tržním mechanismu vznikají různé konfliktní situace, na které veřejnost reaguje v podobě demonstrací, stávek, … PR má snahu o minimalizaci těchto konfliktů.
2) v tržním hospodářství často dochází k „přetahování“ kvalitních odborníků z jejich dosavadních firem. Cílem PR je s nimi komunikovat a vytvářet jim takové podmínky, aby neodcházeli. V tržním hospod. existuje řada konkurentů, tzn. větší šanci na přežití budou mít výrobky a služby právě těch firem, které dovedou nejlépe komunikovat s veřejností.
NÁSTROJE, KTERÝMI SE PR REALIZUJE:
Akce – výstavy, veletrhy, soutěže, semináře, konference, předváděčky, sponzorování,…
Sdělovací prostředky – články v tisku, propagační materiály – reklama, rozhlas, televize, …
Osobní komunikace – osobní kontakt s konkrétní veřejností.
nejnižší management
- kontroluje přímo jak jednotlivce, tak celý kolektiv, jak plní zadané úkoly. Tzn. )vyrobeno toklik výrobků, pravidla bezpečnosti)
PUBLIC RELATIONS
- je několik různých definic
- účinná nepřímá komunikace směřující k podpoře výroby výrobků
- jsou veřejné vztahy s veřejností
- náplní je zprostředkovat nereklamní marketingové informace mezi podnikem a okolím
Zásady:
1. je třeba si uvědomit ke komu se budeme obracet (skupiny lidí)
a) vnější cílové skupiny – spojené s podnikem přímo (stálí, bývalí zákazníci, stávající dodavatelé, dealeři)
b) vnější cílové skupiny spojené s podnikem nepřímo (novináři, konkurenti, rodinní příslušníci našich zaměstnanců)
c) vnitřní cílové skupiny (vlastní zaměstnanci, odbory, akcionáři, účetní, mistři)
2. jaký má být obsah sdělení, a to proto že PR provádí výběr ne úpravu faktů, informací a ty sděluje dál
3. nástroje tiskové konkurence, setkání s tiskem, odborné články, vystoupení v televizi, rozhlase, výroční správa, podnikové a odborné časopisy, běžný tisk.
PUBLIC RELATIONS
- je několik různých definic
- účinná nepřímá komunikace směřující k podpoře výroby výrobků
- jsou veřejné vztahy s veřejností
- náplní je zprostředkovat nereklamní marketingové informace mezi podnikem a okolím
Zásady:
1. je třeba si uvědomit ke komu se budeme obracet (skupiny lidí)
a) vnější cílové skupiny – spojené s podnikem přímo (stálí, bývalí zákazníci, stávající dodavatelé, dealeři)
b) vnější cílové skupiny spojené s podnikem nepřímo (novináři, konkurenti, rodinní příslušníci našich zaměstnanců)
c) vnitřní cílové skupiny (vlastní zaměstnanci, odbory, akcionáři, účetní, mistři)
2. jaký má být obsah sdělení, a to proto že PR provádí výběr ne úpravu faktů, informací a ty sděluje dál
3. nástroje tiskové konkurence, setkání s tiskem, odborné články, vystoupení v televizi, rozhlase, výroční správa, podnikové a odborné časopisy, běžný tisk.
4. Jak působí PR – metoda ...
4. Jak působí PR – metoda info-flow, propojení s průzkumem trhu. Získávání nejrůznějších informací z různých oborů.
Vnější veřejnost:
Vládní veřejnost, finanční veřejnost (banky), občanská sdružení (Greenpeace), občané, sdělovací prostředky
PR X REKLAMA
Shodují se:
1. Využívají stejných nástrojů (TV, noviny, časopisy)
2. Stejná systematičnost a pravidelnost (soustavnost – ne nárazová akce)
3. Osloví stejné cílové skupiny
4. Tvoří image firmy
Rozdíly:
a) V čase (reklama – krátkodobá, PR – dlouhodobý)
b) Reklama působí na vytipované skupiny (konkrétně), PR – široká veřejnost
c) Reklama je zaměřena na konkrétní výrobek, PR široké pojetí (celkově o firmě)
Vnější veřejnost:
Vládní veřejnost, finanční veřejnost (banky), občanská sdružení (Greenpeace), občané, sdělovací prostředky
PR X REKLAMA
Shodují se:
1. Využívají stejných nástrojů (TV, noviny, časopisy)
2. Stejná systematičnost a pravidelnost (soustavnost – ne nárazová akce)
3. Osloví stejné cílové skupiny
4. Tvoří image firmy
Rozdíly:
a) V čase (reklama – krátkodobá, PR – dlouhodobý)
b) Reklama působí na vytipované skupiny (konkrétně), PR – široká veřejnost
c) Reklama je zaměřena na konkrétní výrobek, PR široké pojetí (celkově o firmě)
- kontrola je nedílnou součástí ...
- kontrola je nedílnou součástí řízení a základní možností ověřit si účinnost řízení; nesmí se podceňovat
- přeceňování kontroly může vést k bezmyšlenkovité kontrole čehokoliv; taková kontrola stojí moc sil, času a peněz bez odpovídajícího efektu; při kontrole je třeba stanovit a kontrolovat pouze důležité věci
Manažer na každém stupni:
- provádí soustavnou kontrolu, bezprostředně podřízených pracovníků (ředitel)
- vlastní sebekontrola
- vzájemná kontrola s manažery na stejné úrovní
TOP management
- zaměřuje se na kontrolu rozhodujících zejména finančních a koncepčních problémech
- převládá kontrola nepřímá
Střední management
- kontroluje konkrétní skupiny činnosti (např. výroba)
- přeceňování kontroly může vést k bezmyšlenkovité kontrole čehokoliv; taková kontrola stojí moc sil, času a peněz bez odpovídajícího efektu; při kontrole je třeba stanovit a kontrolovat pouze důležité věci
Manažer na každém stupni:
- provádí soustavnou kontrolu, bezprostředně podřízených pracovníků (ředitel)
- vlastní sebekontrola
- vzájemná kontrola s manažery na stejné úrovní
TOP management
- zaměřuje se na kontrolu rozhodujících zejména finančních a koncepčních problémech
- převládá kontrola nepřímá
Střední management
- kontroluje konkrétní skupiny činnosti (např. výroba)
2. hierarchická úroveň – potřeby
2. hierarchická úroveň – potřeby existenční jistoty a bezpečnosti
potřeby nižší úrovně 1. hierarchická úroveň – základní fyziologické potřeby (jíst, spát)
- základ této teorie spočívá v konstatování, že při přechodu z jedné motivační úrovně na úroveň vyšší je nezbytné dostatečně uspokojit potřeby nižší úrovně, jinak se ztrácí motivační efekt
základní zásady motivace:
1) vyhýbat se rovnostářskému odměňování, vázat odměnu na konkrétní výsledek
2) neopomíjet hmotné i morální odměňování a nacházet mezi nimi správný poměr pro každého individuálního pracovníka
3) včas seznámit zaměstnance s cíli motivace
4) předcházet chybám upozorněními, vyhýbat se ostrým kritikám „z čistého nebe“
5) chválit před kolektivem, kritiku a tresty vyřizovat „mezi čtyřmi očima“
6) spravedlivost, nestrannost, přiměřenost
potřeby nižší úrovně 1. hierarchická úroveň – základní fyziologické potřeby (jíst, spát)
- základ této teorie spočívá v konstatování, že při přechodu z jedné motivační úrovně na úroveň vyšší je nezbytné dostatečně uspokojit potřeby nižší úrovně, jinak se ztrácí motivační efekt
základní zásady motivace:
1) vyhýbat se rovnostářskému odměňování, vázat odměnu na konkrétní výsledek
2) neopomíjet hmotné i morální odměňování a nacházet mezi nimi správný poměr pro každého individuálního pracovníka
3) včas seznámit zaměstnance s cíli motivace
4) předcházet chybám upozorněními, vyhýbat se ostrým kritikám „z čistého nebe“
5) chválit před kolektivem, kritiku a tresty vyřizovat „mezi čtyřmi očima“
6) spravedlivost, nestrannost, přiměřenost
KONTROLA
proces sledování, rozboru a přijetí závěrů v souvislosti s odchylkami od záměru (cíle)
odchylky mohou být:
významné – je potřeba ne ně reagovat
nevýznamné – nevyžadují reakci
klasifikace kontrolních procesů:
A) podle obsahové náplně kontroly
1) v předvýrobních etapách (materiál, stroje)
2) ve výrobě (jakost, kvalita)
3) v povýrobních etapách (záruční list)
B) podle úrovně řízení
1) vrcholové kontrolní procesy (plnění plánu, hospodaření, náklady, zisk
2) operativní kontrolní procesy na nižších úrovních řízení (zásoba)
odchylky mohou být:
významné – je potřeba ne ně reagovat
nevýznamné – nevyžadují reakci
klasifikace kontrolních procesů:
A) podle obsahové náplně kontroly
1) v předvýrobních etapách (materiál, stroje)
2) ve výrobě (jakost, kvalita)
3) v povýrobních etapách (záruční list)
B) podle úrovně řízení
1) vrcholové kontrolní procesy (plnění plánu, hospodaření, náklady, zisk
2) operativní kontrolní procesy na nižších úrovních řízení (zásoba)
C) podle charakteru provádění
1) pravidelné a nepravidelné kontroly
2) interní a externí kontroly
3) preventivní, průběžné a následné kontroly
4) namátkové, statistické, stoprocentní
- jedním z příkladů kontrolních procesů je třeba inventarizace
fáze kontrolního procesu
1) stanovení cíle kontroly (proč kontrolujeme – předpokládáme manko ve skladě)
2) stanovení kontrolních kritérií (co a jak to kontrolujeme – fyzická inventura zásob)
3) rozbor kontrolovaných procesů a porovnání s kritérii kontroly (provedení fyzické inventury a její porovnání s účetními záznamy o skladu)
4) vyhodnocení zjištěných odchylek a přijetí závěrů (zjištění manky, zahájení policejního vyšetřování)
5) realizace závěrů (prokázání viny, zahájení trestního stíhání, předepsání manka k úhradě)
2) interní a externí kontroly
3) preventivní, průběžné a následné kontroly
4) namátkové, statistické, stoprocentní
- jedním z příkladů kontrolních procesů je třeba inventarizace
fáze kontrolního procesu
1) stanovení cíle kontroly (proč kontrolujeme – předpokládáme manko ve skladě)
2) stanovení kontrolních kritérií (co a jak to kontrolujeme – fyzická inventura zásob)
3) rozbor kontrolovaných procesů a porovnání s kritérii kontroly (provedení fyzické inventury a její porovnání s účetními záznamy o skladu)
4) vyhodnocení zjištěných odchylek a přijetí závěrů (zjištění manky, zahájení policejního vyšetřování)
5) realizace závěrů (prokázání viny, zahájení trestního stíhání, předepsání manka k úhradě)
tyto teorie představují dva extrémy ...
tyto teorie představují dva extrémy chování podřízených a jim odpovídající řídící působení vedoucího pracovníka; v praxi samozřejmě nepracujeme s průměrnými lidmi, každý člověk je jiný, a proto u každého je třeba najít potřebnou míru skloubení teorie X i teorie Y současně
MOTIVACE
- důležitá součást vedení lidí
- má za úkol sladit osobní zájem a pracovní úsilí pracovníka s potřebami kolektivu, dílny, provozu, firmy
teorie motivace:
A) teorie zaměřené na poznání příčin motivace (Např. Maslowova teorie hierarchie lidských potřeb)
B) teorie zkoumající průběh motivačního procesu
Maslowova teorie
- zkoumá hierarchii (strukturu) lidských potřeb jako hlavního motivátoru našeho konání
5. hierarchické úroveň – potřeba seberealizace
potřeby vyšší úrovně 4. hierarchická úroveň – uznaní kvalitních vlastností osobnosti,
upokojení z práce
3. hierarchická úroveň – sociální potřeby (potřeba kolektivu, soc. vztahů)
MOTIVACE
- důležitá součást vedení lidí
- má za úkol sladit osobní zájem a pracovní úsilí pracovníka s potřebami kolektivu, dílny, provozu, firmy
teorie motivace:
A) teorie zaměřené na poznání příčin motivace (Např. Maslowova teorie hierarchie lidských potřeb)
B) teorie zkoumající průběh motivačního procesu
Maslowova teorie
- zkoumá hierarchii (strukturu) lidských potřeb jako hlavního motivátoru našeho konání
5. hierarchické úroveň – potřeba seberealizace
potřeby vyšší úrovně 4. hierarchická úroveň – uznaní kvalitních vlastností osobnosti,
upokojení z práce
3. hierarchická úroveň – sociální potřeby (potřeba kolektivu, soc. vztahů)
odměňování vrcholových řídících pracovníků
- platy a odměny se většinou záměrně utajují a jsou věcí jednání pouze nadřízeného a podřízeného
- jejich platy bývají smluvní a nemalou položku tvoří podíly na zisku, které mají vedoucího zainteresovat na hospodářských výsledcích firmy
- vrcholoví manažeři mají s firmou uzavřenou smlouvu, kdy firma jim vyplácí vysoké odstupné v případě, že s nimi rozváže pracovní smlouvu
potrestání, negativní ohodnocení za nekvalitní či neprovedenou práci:
ústní napomenutí
písemné napomenutí
finanční postih (odebrání prémií, osobního ohodnocení)
výpověď (nebo okamžité zrušení pracovního poměru)
- systém odměňování i trestů by měl být předem sdělen pracovníkům, měl by být jednoduchý a srozumitelný a měl by minimalizovat vnášení osobních sympatií či antipatií vedoucího pracovníka k podřízeným
- tyto požadavky jsou dobře splněny ve formě uzavíraných kolektivních smluv mezi odborovou organizací a vedením firmy (u velkých firem)
- jejich platy bývají smluvní a nemalou položku tvoří podíly na zisku, které mají vedoucího zainteresovat na hospodářských výsledcích firmy
- vrcholoví manažeři mají s firmou uzavřenou smlouvu, kdy firma jim vyplácí vysoké odstupné v případě, že s nimi rozváže pracovní smlouvu
potrestání, negativní ohodnocení za nekvalitní či neprovedenou práci:
ústní napomenutí
písemné napomenutí
finanční postih (odebrání prémií, osobního ohodnocení)
výpověď (nebo okamžité zrušení pracovního poměru)
- systém odměňování i trestů by měl být předem sdělen pracovníkům, měl by být jednoduchý a srozumitelný a měl by minimalizovat vnášení osobních sympatií či antipatií vedoucího pracovníka k podřízeným
- tyto požadavky jsou dobře splněny ve formě uzavíraných kolektivních smluv mezi odborovou organizací a vedením firmy (u velkých firem)
VEDENÍ LIDÍ
firmě zbývá už jen správně vést pracovníky, aby pracovali v žádoucí kvalitě, kvantitě a směrem naplnění námi vytčených cílů
Při vedení lidí nám pomáhá jedna z klasických teorií nazývaná teorie X a Z.
Gregorova teorie (teorie X a Y)
teorie X
- vychází z předpokladu, že průměrný pracovník nemá své zaměstnání rád, je mu přítěží nutnou k zajištění obživy; nemá zvláštní ambice; jeho základním rysem je lenost a snaha práci se vyhnout
- vedoucí musí takového pracovníka stále kontrolovat, popohánět, „držet na krátkém vodítku“
- prosazuje se zde direktivní, autokratické řízení, kdy vedoucí sám vše rozhodne a přikáže a od pracovníka se očekává přesné plnění rozkazů
teorie Y
- vychází z předpokladu, že pracovník má přirozený sklon k práci, chce v práci najít svou seberealizaci, má sklon k odpovědnosti, aktivně se účastní na práci a řízení
- vedoucí je především rádce a koordinátor
- prosazuje se zde demokratický až liberální styl řízení
Při vedení lidí nám pomáhá jedna z klasických teorií nazývaná teorie X a Z.
Gregorova teorie (teorie X a Y)
teorie X
- vychází z předpokladu, že průměrný pracovník nemá své zaměstnání rád, je mu přítěží nutnou k zajištění obživy; nemá zvláštní ambice; jeho základním rysem je lenost a snaha práci se vyhnout
- vedoucí musí takového pracovníka stále kontrolovat, popohánět, „držet na krátkém vodítku“
- prosazuje se zde direktivní, autokratické řízení, kdy vedoucí sám vše rozhodne a přikáže a od pracovníka se očekává přesné plnění rozkazů
teorie Y
- vychází z předpokladu, že pracovník má přirozený sklon k práci, chce v práci najít svou seberealizaci, má sklon k odpovědnosti, aktivně se účastní na práci a řízení
- vedoucí je především rádce a koordinátor
- prosazuje se zde demokratický až liberální styl řízení
formy odměn:
1) hmotné odměny - člověk je nutně potřebuje k zajištění své existence a je na nich postaven celý ekonomický systém tržního hospodářství
přímé odměny - mzda, prémie a odměny, podíly na zisku. Tyto odměny procházejí zdaněním daní z příjmu
nepřímé odměny - příplatky na dovolenou, životní pojištění a komerční důchodové připojištění hrazené pro zaměstnance firmou, příspěvky na stravování, příspěvky na mateřské školy, poskytované zboží a služby za snížené ceny či zdarma, zapůjčení firemního vozidla i pro osobní účely, kvalitní vybavení kanceláře, osobní sekretářka. Některé podléhají rovněž zdanění daní z příjmu zaměstnance (např. využívání služebního vozu pro osobní účely)
2) nehmotné odměny - apelují na jiné potřeby člověka – potřeby uznání v kolektivu, prestiže, popřípadě až ješitnost a sebeláska, a protože i tyto vlastnosti jsou člověku vlastní, má nehmotné ocenění určitě také své motivační účinky
prestižní funkce, volná či individuální pracovní doba, možnost odborného růstu, veřejné ocenění před kolektivem, udělení prestižní ceny. Těmto stimulům se říká morální stimuly
přímé odměny - mzda, prémie a odměny, podíly na zisku. Tyto odměny procházejí zdaněním daní z příjmu
nepřímé odměny - příplatky na dovolenou, životní pojištění a komerční důchodové připojištění hrazené pro zaměstnance firmou, příspěvky na stravování, příspěvky na mateřské školy, poskytované zboží a služby za snížené ceny či zdarma, zapůjčení firemního vozidla i pro osobní účely, kvalitní vybavení kanceláře, osobní sekretářka. Některé podléhají rovněž zdanění daní z příjmu zaměstnance (např. využívání služebního vozu pro osobní účely)
2) nehmotné odměny - apelují na jiné potřeby člověka – potřeby uznání v kolektivu, prestiže, popřípadě až ješitnost a sebeláska, a protože i tyto vlastnosti jsou člověku vlastní, má nehmotné ocenění určitě také své motivační účinky
prestižní funkce, volná či individuální pracovní doba, možnost odborného růstu, veřejné ocenění před kolektivem, udělení prestižní ceny. Těmto stimulům se říká morální stimuly
způsoby zvyšování kvalifikace:
A) školení v rámci pracovního procesu
- je organizováno v rámci podniku (např. zaškolení mistrem k určité nové práci)
B) školení mimo pracovní proces
- kurzy, dálkové university, jazykové stáže, školení zvláštními oprávněnými firmami (např. kurzy daňových poradců ukončované speciálními zkouškami, svářečské kurzy)
PRACOVNÍ KARIÉRA MANAŽERA
Kariérou manažera se myslí posloupnost funkčních pozic manažera, které zastává během svého zaměstnání
1. etapa – přípravná – doba studia (střední škola, vysoká škola)
2. etapa – zakotvení – zapracování se v prvním zaměstnání
3. etapa – rozvoj – v této etapě má manažer pro firmu velký význam a přínos věk většinou 35–50 let
4. etapa – pozdní kariéra – dobrá firma řeší tuto situaci tím, že manažera převede do prestižních funkcí poradců, kde jsou využity jejich bohaté zkušenosti a styky, ale už nejsou tak vyčerpáni a psychicky stresováni přímou řídící odpovědností
- je organizováno v rámci podniku (např. zaškolení mistrem k určité nové práci)
B) školení mimo pracovní proces
- kurzy, dálkové university, jazykové stáže, školení zvláštními oprávněnými firmami (např. kurzy daňových poradců ukončované speciálními zkouškami, svářečské kurzy)
PRACOVNÍ KARIÉRA MANAŽERA
Kariérou manažera se myslí posloupnost funkčních pozic manažera, které zastává během svého zaměstnání
1. etapa – přípravná – doba studia (střední škola, vysoká škola)
2. etapa – zakotvení – zapracování se v prvním zaměstnání
3. etapa – rozvoj – v této etapě má manažer pro firmu velký význam a přínos věk většinou 35–50 let
4. etapa – pozdní kariéra – dobrá firma řeší tuto situaci tím, že manažera převede do prestižních funkcí poradců, kde jsou využity jejich bohaté zkušenosti a styky, ale už nejsou tak vyčerpáni a psychicky stresováni přímou řídící odpovědností
HODNOCENÍ PRACOVNÍKŮ
- má pomoci lépe využít profesní kvalifikaci zaměstnanců, rozvíjet jejich pracovní kariéru, motivovat a spravedlivě odměňovat
hodnotí se:
plnění pracovních úkolů
chování v pracovním procesu a mimo něj
osobní a charakterové rysy
hodnocení provádí:
vedoucí pracovníci
pracovníci personálních útvarů
externí nebo interní specialisté
SYSTÉMY ODMĚŇOVÁNÍ
- na základě hodnocení pracovníka provádí vedoucí jeho odměňování nebo potrestání
- systémy odměňování úzce souvisí s motivací pracovníků ne jedné straně a s finančními možnostmi firmy na straně druhé, s odměňováním souvisí i daňová problematika
- vedoucí pracovník se musí zajímat i o osobní zázemí pracovníka, jeho záliby a životní styl a musí být dobrým psychologem, aby odhadl tu pravou míru a formu odměn; jinak se jeho odměňování mine účinkem
- pro odměňování je třeba znát odměňování a podmínky práce u konkurence, kam by nám mohl pracovník případně odejít
hodnotí se:
plnění pracovních úkolů
chování v pracovním procesu a mimo něj
osobní a charakterové rysy
hodnocení provádí:
vedoucí pracovníci
pracovníci personálních útvarů
externí nebo interní specialisté
SYSTÉMY ODMĚŇOVÁNÍ
- na základě hodnocení pracovníka provádí vedoucí jeho odměňování nebo potrestání
- systémy odměňování úzce souvisí s motivací pracovníků ne jedné straně a s finančními možnostmi firmy na straně druhé, s odměňováním souvisí i daňová problematika
- vedoucí pracovník se musí zajímat i o osobní zázemí pracovníka, jeho záliby a životní styl a musí být dobrým psychologem, aby odhadl tu pravou míru a formu odměn; jinak se jeho odměňování mine účinkem
- pro odměňování je třeba znát odměňování a podmínky práce u konkurence, kam by nám mohl pracovník případně odejít
řada firem se v první ...
řada firem se v první řadě snaží uspokojovat personální potřeby z řad vlastních zaměstnanců (firma zaměstnance již zná, ví,co od nich může očekávat nebo v čem se musí pracovník rekvalifikovat)
neexistují zde obecně platné způsoby výběru vhodných zaměstnanců
zcela specifickou skupinou zaměstnanců jsou samotní manažeři; jednou z možností, jak získat kvalitního manažera je přijmout absolventa určitého oboru a typu školy a tohoto perspektivního pracovníka si takzvaně „vychovat k obrazu svému“
existují specializované poradenské firmy, které mohou uchazeče o zaměstnání pověřovat rozličnými texty a snižovat rizika pro zaměstnavatele
ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE, REKVALIFIKACE
- ne vždy je potřeba s novou prací hned přijímat nového pracovníka; často stačí u stávajících zaměstnanců pouze zvýšit nebo změnit kvalifikaci
kvalifikace – znalosti, dovednosti a návyky, které využívají při práci
proces zvyšování kvalifikace:
I. fáze – stanovení reálné potřeby zvýšení kvalifikace
II. fáze – vlastní zvýšení kvalifikace
III. fáze – vyhodnocení výsledků
neexistují zde obecně platné způsoby výběru vhodných zaměstnanců
zcela specifickou skupinou zaměstnanců jsou samotní manažeři; jednou z možností, jak získat kvalitního manažera je přijmout absolventa určitého oboru a typu školy a tohoto perspektivního pracovníka si takzvaně „vychovat k obrazu svému“
existují specializované poradenské firmy, které mohou uchazeče o zaměstnání pověřovat rozličnými texty a snižovat rizika pro zaměstnavatele
ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE, REKVALIFIKACE
- ne vždy je potřeba s novou prací hned přijímat nového pracovníka; často stačí u stávajících zaměstnanců pouze zvýšit nebo změnit kvalifikaci
kvalifikace – znalosti, dovednosti a návyky, které využívají při práci
proces zvyšování kvalifikace:
I. fáze – stanovení reálné potřeby zvýšení kvalifikace
II. fáze – vlastní zvýšení kvalifikace
III. fáze – vyhodnocení výsledků
Manažerské funkce II
VÝBĚR, ROZMISŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ PRACOVNÍKA
v této funkci se manažer snaží vytvořenou organizační strukturu s přidělenými činnostmi obsadit konkrétními lidmi, kteří budou tyto „role“ realizovat, uvádět do praxe, naplňovat životem.
tato funkce je často nazývána ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ
lidský potenciál je označován za ten nejdůležitější ze všech výrobních faktorů
ZÍSKÁVÁNÍ VHODNÝCH PRACOVNÍKŮ
1) definujeme naši potřebu
- na základě rozboru prováděných na nově plánovaných činností a prací
- zde se zároveň rozhodujeme, zda tuto potřebu budeme řešit vlastními pracovníky, nebo externě v kooperaci s jinou firmou
2) realizace personálního zajištění
fáze plánovací
fáze náboru a výběru
- máme možnost zde volit, zda budeme hledat vhodného pracovníka ve vlastních řadách nebo přijmeme nového pracovníka
v této funkci se manažer snaží vytvořenou organizační strukturu s přidělenými činnostmi obsadit konkrétními lidmi, kteří budou tyto „role“ realizovat, uvádět do praxe, naplňovat životem.
tato funkce je často nazývána ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ
lidský potenciál je označován za ten nejdůležitější ze všech výrobních faktorů
ZÍSKÁVÁNÍ VHODNÝCH PRACOVNÍKŮ
1) definujeme naši potřebu
- na základě rozboru prováděných na nově plánovaných činností a prací
- zde se zároveň rozhodujeme, zda tuto potřebu budeme řešit vlastními pracovníky, nebo externě v kooperaci s jinou firmou
2) realizace personálního zajištění
fáze plánovací
fáze náboru a výběru
- máme možnost zde volit, zda budeme hledat vhodného pracovníka ve vlastních řadách nebo přijmeme nového pracovníka
Fáze rozhodovacího procesu
1. objevení a formulování problému
podle zjištěného stavu, vystane problém (chybí mat. na skladě)
a) včasné
b) pozdní – první krok bude nebo nebude se tímto problémem zabývat. Pokud ano následuje rozbor a analýza.
2. rozbor a analýza
- musíme znát cíl, proč rozbor děláme
- definujeme obsah problému
- definujeme čas řešení tohoto problému
- stanovíme se metodu řešení
3. návrh řešení
- volíme alternativu (odvozena z určitého řešení)
- volba z variant (výběr z několika alternativ)
4. zhodnocení a výběr optimálního řešení
- Typy rozhodování – jsou závislé na množství a kvalitě informací.
a) Rozhodování za podmínek jistoty (100 % jistota zprávného výsledku)
b) Rozhodování za podmínek nejistoty (riziko má větší pravděpodobnost, známe možnosti řešení, ale nevíme jaké stavy nastanou, nedostatek a méněkvalitní informace, lze riziko snižit.
c) Empiricko-intuitivní rozhodování, je založeno na zkušenostech získané experimentováním, opakováním. Intuice – je schopnost předvídat bez informací.
3 druhy rizik:
1. Nulové – podstupujeme riziko, musíme počítat s růstem cen
2. Únosné – můžeme si ho ještě dovolit. Zisk je nízký, ale dosálhi jsme ho. Představa možného obratu.
3. Neúnosné – nemůžeme si dovolit rizkovat (stroj = výrobky nejdou na odbyt
podle zjištěného stavu, vystane problém (chybí mat. na skladě)
a) včasné
b) pozdní – první krok bude nebo nebude se tímto problémem zabývat. Pokud ano následuje rozbor a analýza.
2. rozbor a analýza
- musíme znát cíl, proč rozbor děláme
- definujeme obsah problému
- definujeme čas řešení tohoto problému
- stanovíme se metodu řešení
3. návrh řešení
- volíme alternativu (odvozena z určitého řešení)
- volba z variant (výběr z několika alternativ)
4. zhodnocení a výběr optimálního řešení
- Typy rozhodování – jsou závislé na množství a kvalitě informací.
a) Rozhodování za podmínek jistoty (100 % jistota zprávného výsledku)
b) Rozhodování za podmínek nejistoty (riziko má větší pravděpodobnost, známe možnosti řešení, ale nevíme jaké stavy nastanou, nedostatek a méněkvalitní informace, lze riziko snižit.
c) Empiricko-intuitivní rozhodování, je založeno na zkušenostech získané experimentováním, opakováním. Intuice – je schopnost předvídat bez informací.
3 druhy rizik:
1. Nulové – podstupujeme riziko, musíme počítat s růstem cen
2. Únosné – můžeme si ho ještě dovolit. Zisk je nízký, ale dosálhi jsme ho. Představa možného obratu.
3. Neúnosné – nemůžeme si dovolit rizkovat (stroj = výrobky nejdou na odbyt
6) Hledisko časového trvání
Dočasné – typické např. pro cílově programové struktury
Trvalé – především
Faktory ovlivňující volbu organizační struktury
Praxe je ještě mnohem rozmanitější a jednotlivé druhy organizačních struktur se ještě mohou různě kombinovat a doplňovat. Vždy záleží na záměrech vrcholového managementu, jaký typ struktury jim vyhovuje (autokratický, liberální)
a) vnitřní – sem patří faktory jako velikost firmy, výrobně-technická základna (složitost výrobní technologie, strojní vybavení, náročnost na materiálové zásobování, atd.), teritoriální rozmístění (jestli má firma pobočky či závody v jiných městech)
b) vnější – jedná se o faktory, které firma sama není schopna ovlivnit, jako např. legislativní možnosti, stabilita podnikatelského okolí, vliv vědeckotechnické revoluce.
Další možný vliv na volbu organizační struktury:
Vliv rozvojové etapy firmy:
1) První etapa
Je etapou po založení firmy. V tomto období má firma úzký výrobní program, je úzce specializován a teprve hledá a ověřuje si své místo na trhu. Pro tyto mladé firmy je nejvýhodnější jednoduchá přehledná a dobře řiditelná organizační struktura funkcionálního typu.
Trvalé – především
Faktory ovlivňující volbu organizační struktury
Praxe je ještě mnohem rozmanitější a jednotlivé druhy organizačních struktur se ještě mohou různě kombinovat a doplňovat. Vždy záleží na záměrech vrcholového managementu, jaký typ struktury jim vyhovuje (autokratický, liberální)
a) vnitřní – sem patří faktory jako velikost firmy, výrobně-technická základna (složitost výrobní technologie, strojní vybavení, náročnost na materiálové zásobování, atd.), teritoriální rozmístění (jestli má firma pobočky či závody v jiných městech)
b) vnější – jedná se o faktory, které firma sama není schopna ovlivnit, jako např. legislativní možnosti, stabilita podnikatelského okolí, vliv vědeckotechnické revoluce.
Další možný vliv na volbu organizační struktury:
Vliv rozvojové etapy firmy:
1) První etapa
Je etapou po založení firmy. V tomto období má firma úzký výrobní program, je úzce specializován a teprve hledá a ověřuje si své místo na trhu. Pro tyto mladé firmy je nejvýhodnější jednoduchá přehledná a dobře řiditelná organizační struktura funkcionálního typu.
2) Druhá etapa
Firma již našla své místo na trhu, vyrábí širší sortiment výrobků. Stále je výhodná funkcionální organizační struktura, ovšem se silnějšími integračními vazbami.
3) Třetí etapa
Je etapou diversifikace výrobního programu. Firma rozšiřuje své podnikatelské aktivity i do zcela nových oborů. Pro tuto etapu jsou výhodné organizační struktury výrobkové (divizionální) a popřípadě maticové – řízení je již velmi složité, většinou dochází k decentralizaci a vrcholový management provádí kontrolu a finanční řízení společnosti
Rozhodování
Patří k jádru řízení, zahrnuje fáze činnosti od objevení problému až po vyřčení rozhodnutí
Předpoklady pro řádný průběh rozhodování
1. subjekt musí být schopný provést rozhodnutí
2. musí být znám cíl, kam rozhodnutí směřuje
3. musí být známa kritéria podle nichž se provede vyhodnocení a stanoví se optymální řešení
3) Třetí etapa
Je etapou diversifikace výrobního programu. Firma rozšiřuje své podnikatelské aktivity i do zcela nových oborů. Pro tuto etapu jsou výhodné organizační struktury výrobkové (divizionální) a popřípadě maticové – řízení je již velmi složité, většinou dochází k decentralizaci a vrcholový management provádí kontrolu a finanční řízení společnosti
Rozhodování
Patří k jádru řízení, zahrnuje fáze činnosti od objevení problému až po vyřčení rozhodnutí
Předpoklady pro řádný průběh rozhodování
1. subjekt musí být schopný provést rozhodnutí
2. musí být znám cíl, kam rozhodnutí směřuje
3. musí být známa kritéria podle nichž se provede vyhodnocení a stanoví se optymální řešení
3) Hledisko rozhodovací pravomoci
liniové struktury
Jsou založeny na principu jediného vedoucího a na přímé odpovědnosti a pravomoci. Historicky se jedná o nejstarší typ organizační struktury (armáda). Přesně určuje vztahy přímé rozhodovací pravomoci.
Nevýhoda – jediný vedoucí není odborníkem ve všech oblastech.
štábní struktury
Zde vedoucí (a to před. vrcholoví vedoucí) potřebují pro své kvalifikované rozhodování podporu a radu od specializovaných odborných „štábů“, tedy útvarů, které nemají žádnou rozhodovací a řídící pravomoc a jsou pouze pomocníky pro liniovou strukturu (např. ředitel potřebuje sekretářku – ta obstarává korespondenci, organizuje pracovní čas.
liniově štábní struktury
Účelnou kombinací obou předchozích typů organizačních struktur je struktura, ve které rozhodující řídící pravomocí stále zůstávají na liniovém řízení, ale jejich pomocné štáby mají také určité přesně vymezené řídící kompetence (nejsou už tedy pouhými poradci, ale získávají určitou pravomoc a odpovědnost).
cílové programové struktury
Jsou historicky nejmladším typem organizačních struktur. Poprvé je u nich porušena zásada jediného odpovědného vedoucího, tzn. že jeden pracovník může být zároveň podřízen dvěma a více vedoucím. Řízení v těchto strukturách je velmi obtížné. Využití při velkých a náročných projektů. (Poprvé použit u velkých kosmických projektů NASA.)
Jsou založeny na principu jediného vedoucího a na přímé odpovědnosti a pravomoci. Historicky se jedná o nejstarší typ organizační struktury (armáda). Přesně určuje vztahy přímé rozhodovací pravomoci.
Nevýhoda – jediný vedoucí není odborníkem ve všech oblastech.
štábní struktury
Zde vedoucí (a to před. vrcholoví vedoucí) potřebují pro své kvalifikované rozhodování podporu a radu od specializovaných odborných „štábů“, tedy útvarů, které nemají žádnou rozhodovací a řídící pravomoc a jsou pouze pomocníky pro liniovou strukturu (např. ředitel potřebuje sekretářku – ta obstarává korespondenci, organizuje pracovní čas.
liniově štábní struktury
Účelnou kombinací obou předchozích typů organizačních struktur je struktura, ve které rozhodující řídící pravomocí stále zůstávají na liniovém řízení, ale jejich pomocné štáby mají také určité přesně vymezené řídící kompetence (nejsou už tedy pouhými poradci, ale získávají určitou pravomoc a odpovědnost).
cílové programové struktury
Jsou historicky nejmladším typem organizačních struktur. Poprvé je u nich porušena zásada jediného odpovědného vedoucího, tzn. že jeden pracovník může být zároveň podřízen dvěma a více vedoucím. Řízení v těchto strukturách je velmi obtížné. Využití při velkých a náročných projektů. (Poprvé použit u velkých kosmických projektů NASA.)
Typickým příkladem těchto struktur je struktura maticová.
4) Hledisko míry centralizace
centralizované
Pravomoci a odpovědnosti jsou soustředěny centrálně v rukou omezeného okruhu vedoucích, kteří rozhodují všechna důležitá a často i nedůležitá řídící rozhodnutí.
decentralizované
Pravomoci a odpovědnosti jsou delegovány (soustředěny) na výrazně větší okruh vedoucích a vrcholové vedení přebírá před. funkci kontrolní a koordinační.
5) Hledisko počtu řídících úrovní
ploché struktury
Každý vedoucí má hodně podřízených, proto je v organizaci málo řídících úrovní a organizační schéma má podobu široké a ploché pyramidy.
úzké struktury
Pokud má každý vedoucí málo podřízených, má organizační struktura stejném počtu pracovníků jako struktura předchozí podobu úzké a vysoké pyramidy. Pro organizaci je to nevýhodné, protože se tak prodlužují komunikační kanály, kterými dostávají řídící informace nejnižší podřízení od vrcholového vedení. Taková organizační struktura má mnoho řídících úrovní.
centralizované
Pravomoci a odpovědnosti jsou soustředěny centrálně v rukou omezeného okruhu vedoucích, kteří rozhodují všechna důležitá a často i nedůležitá řídící rozhodnutí.
decentralizované
Pravomoci a odpovědnosti jsou delegovány (soustředěny) na výrazně větší okruh vedoucích a vrcholové vedení přebírá před. funkci kontrolní a koordinační.
5) Hledisko počtu řídících úrovní
ploché struktury
Každý vedoucí má hodně podřízených, proto je v organizaci málo řídících úrovní a organizační schéma má podobu široké a ploché pyramidy.
úzké struktury
Pokud má každý vedoucí málo podřízených, má organizační struktura stejném počtu pracovníků jako struktura předchozí podobu úzké a vysoké pyramidy. Pro organizaci je to nevýhodné, protože se tak prodlužují komunikační kanály, kterými dostávají řídící informace nejnižší podřízení od vrcholového vedení. Taková organizační struktura má mnoho řídících úrovní.
Na základě seskupování činností ...
Na základě seskupování činností vznikne tzv. organizační struktura. – Jedná se o relativně trvalé uspořádání. To je výhoda a obrovská úspora času, neboť manager nemusí pokaždé říkat ten udělá to a ten to, a jednou organizačně zatříděná činnost může být ve stejné podobě a stejným útvarem vykonávána třeba deset let bez nutnosti dalších zásahů managera (ten už jen řeší personální stránku zajištění a kontroluje výsledky)
Třídění organizačních struktur
1) Hledisko formálnosti
formální struktura
Organizační struktura je oficiálně deklarována (např. v organizačním řádu firmy) a je tedy jednoznačná nadřízenost a podřízenost, činnosti, odpovědnosti a pravomoci jednotlivých vedoucích a celých útvarů.
neformální struktura
Neformální struktury vznikají ve firmách spontánně a jsou tvořeny skupinkami lidí společných zájmů. v neformálních strukturách bývají také vedoucí osobnosti, ostatními uznávané autority, ovšem tito vedoucí nejsou nikdy jmenováni. Ideálním případem je, pokud vedoucí formální struktury má i neformální autoritu.
Třídění organizačních struktur
1) Hledisko formálnosti
formální struktura
Organizační struktura je oficiálně deklarována (např. v organizačním řádu firmy) a je tedy jednoznačná nadřízenost a podřízenost, činnosti, odpovědnosti a pravomoci jednotlivých vedoucích a celých útvarů.
neformální struktura
Neformální struktury vznikají ve firmách spontánně a jsou tvořeny skupinkami lidí společných zájmů. v neformálních strukturách bývají také vedoucí osobnosti, ostatními uznávané autority, ovšem tito vedoucí nejsou nikdy jmenováni. Ideálním případem je, pokud vedoucí formální struktury má i neformální autoritu.
2) Hledisko druhu sdružování činností
funkcionální struktura
Preferuje funkční specializaci útvarů:
Výhody – efektivnost práce, odborná specializace
Nevýhody – nebezpečí úzkého resortního přístupu, je běžné dosahovat komplexního řízení.
výrobková struktura
Dává přednost výrobkové specializaci (každý druh výrobků má svůj útvar, který zajišťuje pro tento výrobek vše – od marketingu, přes vývoj, zásobování, výrobu až po prodej). Toto uspořádání je oblíbené především u velkých firem s rozmanitou podnikatelskou činností (tzv. diversifikací výroby)
Výhody – ucelené, komplexní řízení jednotlivých podnikatelských aktivit (např. výroby naftových motorů, tramvají,apod.)
Nevýhody – řízení celé firmy je obtížné, protože jednotlivé obory spolu soupeří, nekoordinovaná prodejní politika firmy jako celku, liniové řízení se přesouvá spíše do pozice rozdělování zdrojů a kapacit a soustředí na finační řízení firmy.
ostatní účelové struktury
Jsou doplňkovou formou uspořádání ke dvěma předchozím. Jedná se o organizační struktury „šité na míru“ a odpovídající konkrétním potřebám konkrétní firmy. Příkladem může být členění organizace do útvarů podle odběratelů, …
Preferuje funkční specializaci útvarů:
Výhody – efektivnost práce, odborná specializace
Nevýhody – nebezpečí úzkého resortního přístupu, je běžné dosahovat komplexního řízení.
výrobková struktura
Dává přednost výrobkové specializaci (každý druh výrobků má svůj útvar, který zajišťuje pro tento výrobek vše – od marketingu, přes vývoj, zásobování, výrobu až po prodej). Toto uspořádání je oblíbené především u velkých firem s rozmanitou podnikatelskou činností (tzv. diversifikací výroby)
Výhody – ucelené, komplexní řízení jednotlivých podnikatelských aktivit (např. výroby naftových motorů, tramvají,apod.)
Nevýhody – řízení celé firmy je obtížné, protože jednotlivé obory spolu soupeří, nekoordinovaná prodejní politika firmy jako celku, liniové řízení se přesouvá spíše do pozice rozdělování zdrojů a kapacit a soustředí na finační řízení firmy.
ostatní účelové struktury
Jsou doplňkovou formou uspořádání ke dvěma předchozím. Jedná se o organizační struktury „šité na míru“ a odpovídající konkrétním potřebám konkrétní firmy. Příkladem může být členění organizace do útvarů podle odběratelů, …
Historické přístupy k tvorbě strategie
a) do konce 60. let – se využívaly metody dlouhodobého plánování s horizontem 10 – 15 let. Bylo o období poválečného rozvoje, kdy většina ekonomik se dlouhodobě ekonomicky rozvíjela a hospodářské krize byly ojedinělým jevem. (budoucnost se stanovovala na základě znalosti minulého a současného vývoje, a to především statickými metodami).
b) 70. léta – toto období je nazýváno „věkem diskontinuit“, a to především díky ropným šokům, kdy prudké zdražení ropy doslova otřásalo světovou ekonomikou. Je pochopitelné, že při takových drastických ekonom. změnách se dlouhodobé plánování stalo nepoužitelným a od dl. plánů se odstupuje. Přesto se v tomto období stále věřilo, že cíle organizace jsou dlouhodobé a poměrně stabilní.
c) 80. a 90. léta – v managementu se nyní klade důraz na adaptabilitu firem na rychle se měnící podmínky. Strategické plánování se proto zkracuje na 1 – 2 inovační cykly typů výrobků (což v automobilovém prům. je asi 2 roky, v energetice asi 5 let).
Organizování
- Dalův systém – OSCAR. Posláním organizování je zajistit dosažení stanovených cílů pomocí procesů specializace a návazné a nezbytné koordinace prací a lidí. vymezení pravomoci a zodpovědnosti (oboje dohromady nazýváme kompetence) lidí ve firmě zajišťuje řád, disciplínu a ekonomický způsob realizace činností. Proces organizování se skládá z kroků:
b) 70. léta – toto období je nazýváno „věkem diskontinuit“, a to především díky ropným šokům, kdy prudké zdražení ropy doslova otřásalo světovou ekonomikou. Je pochopitelné, že při takových drastických ekonom. změnách se dlouhodobé plánování stalo nepoužitelným a od dl. plánů se odstupuje. Přesto se v tomto období stále věřilo, že cíle organizace jsou dlouhodobé a poměrně stabilní.
c) 80. a 90. léta – v managementu se nyní klade důraz na adaptabilitu firem na rychle se měnící podmínky. Strategické plánování se proto zkracuje na 1 – 2 inovační cykly typů výrobků (což v automobilovém prům. je asi 2 roky, v energetice asi 5 let).
Organizování
- Dalův systém – OSCAR. Posláním organizování je zajistit dosažení stanovených cílů pomocí procesů specializace a návazné a nezbytné koordinace prací a lidí. vymezení pravomoci a zodpovědnosti (oboje dohromady nazýváme kompetence) lidí ve firmě zajišťuje řád, disciplínu a ekonomický způsob realizace činností. Proces organizování se skládá z kroků:
1) Identifikace činností –
1) Identifikace činností – co všechno je potřeba k zajištění naplánovaných úkolů udělat.
2) Seskupení vymezených činností podle určitých kritérií (např. všechny činnosti spojené s nakupováním surovin a zboží budou jedna skupina, atd.). Proces organizování dovršíme, když určité skupiny činností přiřadíme konkrétním organizačním útvarům firmy (mikrofiremní jednotky – např. nákup všech mat. a zbo. pro firmu bude zajišťovat útvar zásobování)
3) Stanovení a přiřazení rolí lidí – při této činnosti firma stanovuje, kolik lidí a s jakými konkrétními úkoly bude zajišťovat práci každého organizačního útvaru vytvořeného v předchozím kroku. Každá z těchto rolí bývá zakotvena v tzv. popisech práce.
Add 2) SESKUPENÍ VYMEZENÝCH ČINNOSTÍ
Seskupování činností a jejich přiřazení určitým organizačním útvarům může být prováděno z několika hledisek:
funkční (funkcionální)
Podle obsahu činností, bez ohledu na to, ke kterému druhu výrobku se vztahují
výrobkové
všechny činnosti související s výrobou a prodejem jednoho druhu výrobku
konečného určení činnosti
Např. hledisko zákazníků, hledisko geografické,…
2) Seskupení vymezených činností podle určitých kritérií (např. všechny činnosti spojené s nakupováním surovin a zboží budou jedna skupina, atd.). Proces organizování dovršíme, když určité skupiny činností přiřadíme konkrétním organizačním útvarům firmy (mikrofiremní jednotky – např. nákup všech mat. a zbo. pro firmu bude zajišťovat útvar zásobování)
3) Stanovení a přiřazení rolí lidí – při této činnosti firma stanovuje, kolik lidí a s jakými konkrétními úkoly bude zajišťovat práci každého organizačního útvaru vytvořeného v předchozím kroku. Každá z těchto rolí bývá zakotvena v tzv. popisech práce.
Add 2) SESKUPENÍ VYMEZENÝCH ČINNOSTÍ
Seskupování činností a jejich přiřazení určitým organizačním útvarům může být prováděno z několika hledisek:
funkční (funkcionální)
Podle obsahu činností, bez ohledu na to, ke kterému druhu výrobku se vztahují
výrobkové
všechny činnosti související s výrobou a prodejem jednoho druhu výrobku
konečného určení činnosti
Např. hledisko zákazníků, hledisko geografické,…
Využití licencí, průmyslových práv. neprovádějí výzkum.
4. WT Zůstatková
Firmy, které zaplňují díry v trhu. Zpočívá v přiživování. Pokud zlepšují své výrobky tak pouze imitaci, udržují si nízké náklady. Neprovádějí výzkum.
- Je analýza zejména vnějších vlivů (které stojí mimo firmu): A) mikroprostředí (partneři, zákazníci, konkurence, veřejnost)
- B) makroprostředí (ekonomické, demografické, přírodní, technologické, politické, kulturní).
Tato analýza se snaží podchytit všechny rozhodující vlivy, které vytvářejí podmínky pro podnikání. Vlivy působí na organizaci z vnějšku - hospodářská politika vlády a její vliv na ekonomické okolí firmy, legislativa, demografické změny, změny v technice a technologii, konkurence,… Nebo jsou součástí jeho vnitřního prostředí (vybavenost, počet a kvalita pracovníků, …)
Po uskutečnění analýzy všech uvedených faktorů se možné vyhodnotit proměnné, které pravděpodobně mohu mít v příslušném plánovacím období rozhodující vliv na činnost organizace a její výkonnost. Vyhodnocení se provádí ve dvou oblastech:
Firmy, které zaplňují díry v trhu. Zpočívá v přiživování. Pokud zlepšují své výrobky tak pouze imitaci, udržují si nízké náklady. Neprovádějí výzkum.
- Je analýza zejména vnějších vlivů (které stojí mimo firmu): A) mikroprostředí (partneři, zákazníci, konkurence, veřejnost)
- B) makroprostředí (ekonomické, demografické, přírodní, technologické, politické, kulturní).
Tato analýza se snaží podchytit všechny rozhodující vlivy, které vytvářejí podmínky pro podnikání. Vlivy působí na organizaci z vnějšku - hospodářská politika vlády a její vliv na ekonomické okolí firmy, legislativa, demografické změny, změny v technice a technologii, konkurence,… Nebo jsou součástí jeho vnitřního prostředí (vybavenost, počet a kvalita pracovníků, …)
Po uskutečnění analýzy všech uvedených faktorů se možné vyhodnotit proměnné, které pravděpodobně mohu mít v příslušném plánovacím období rozhodující vliv na činnost organizace a její výkonnost. Vyhodnocení se provádí ve dvou oblastech:
Jako tzv. Analýza ohrožení a příležitostí organizace:
Jedná se o rozbor nežádoucích vlivů z vnějšího prostředí. Pravděpodobně budou negativně ovlivňovat marketingovou aktivitu organizace v průběhu plánovaného období, a to v takové míře, že může dojít k vážným poruchám a stagnaci v činnostech.
Nežádoucími vlivy může být např. domácí či zahraniční konkurence. Působení může částečně ovlivňovat svými rozhodnutími vláda zavedením protimonopolních opatření (na domácí konkurenci) či ochranářských opatření na domácí výrobky (jde-li o zahraniční konkurenci).
Dalším negativním jevem může být stagnující ekonomika, vysoká úroková míra, politická nestabilita, zvýšení cen vstupů, legislativní opatření (zákaz propagace tabákových výrobků), ohrožení životního prostředí a z toho plynoucí vliv veřejnosti či jiných států.
Analýza příležitostí organizace je druhou stranou mince. Předvídá příznivé vlivy pro budoucnost firmy. To, co je pro jednu firmu hrozbu, může být pro jinou příležitostí. (např. neúroda brambor určitě potěší firmu vyrábějící těstoviny)
A tzv. Analýza síly a slabosti firmy:
Mezi hlavní vlivy, které je třeba analyzovat patří:
Výrobní zařízení a technologie (např. vybavenost, stáří strojů, druh výroby, kapacita,…)
Personální faktory (kvalifikovanost, motivace, ochota zdokonalovat se,…)
Financování (finanční vyrovnanost, rentabilita, velikost vlastních zdrojů financování,…)
Organizace a řízení (např. pružný a schopný management, dobrá organizace práce, …)
Marketingová síla firmy („image“ podniku, kvalita produkce resp. servisních služeb, podíl firmy na trhu, úroveň, rozsah a kvalita distribuce, úroveň propagace,…)
Nežádoucími vlivy může být např. domácí či zahraniční konkurence. Působení může částečně ovlivňovat svými rozhodnutími vláda zavedením protimonopolních opatření (na domácí konkurenci) či ochranářských opatření na domácí výrobky (jde-li o zahraniční konkurenci).
Dalším negativním jevem může být stagnující ekonomika, vysoká úroková míra, politická nestabilita, zvýšení cen vstupů, legislativní opatření (zákaz propagace tabákových výrobků), ohrožení životního prostředí a z toho plynoucí vliv veřejnosti či jiných států.
Analýza příležitostí organizace je druhou stranou mince. Předvídá příznivé vlivy pro budoucnost firmy. To, co je pro jednu firmu hrozbu, může být pro jinou příležitostí. (např. neúroda brambor určitě potěší firmu vyrábějící těstoviny)
A tzv. Analýza síly a slabosti firmy:
Mezi hlavní vlivy, které je třeba analyzovat patří:
Výrobní zařízení a technologie (např. vybavenost, stáří strojů, druh výroby, kapacita,…)
Personální faktory (kvalifikovanost, motivace, ochota zdokonalovat se,…)
Financování (finanční vyrovnanost, rentabilita, velikost vlastních zdrojů financování,…)
Organizace a řízení (např. pružný a schopný management, dobrá organizace práce, …)
Marketingová síla firmy („image“ podniku, kvalita produkce resp. servisních služeb, podíl firmy na trhu, úroveň, rozsah a kvalita distribuce, úroveň propagace,…)
1. SO – ofenzivní
Snaha o dosažení vedoucího postavení na trhu = jít na trh první s novým výrobkem, náročný strategický přístup na zdroje, ale přináší vysoké zisky. Má monopolní postavení.
Riziko: u nového výrobku neúspěch výzkumu a vývoje, vysoké náklady
Úspěch: první s novým výrobkem, roli zde hraje čas – musejí být rychlí. K výrobě výrobků jsou nutné vysoce kvalifikovaní pracovníci. (vlastní výchovou, domluva se školami, vyškolení)
2. WO – mírně ofenzivní
Druhý nejlepší, vždycky ve stínu prního. Nebývají první s výrobkem na trhu, ale ani poslední ne. Přizpůsobují nové výrobky svým podmínkám. Vychytávají chyby konkurence. Důraz kladou na konstrukční parametry výroby.
Rozdíl není dán výrobkem, ale časem (Volvo, IBM)
Jsou motivování lepšími firmami.
3. ST defenzivní
Firmy, které chtějí vytvořit koalici s konkurencí. Snaží se udržet vymezenou konstrukční pozici nebo ji zlepšit s co nejnižšími náklady. Velké využití marketingové činnosti.
Riziko: u nového výrobku neúspěch výzkumu a vývoje, vysoké náklady
Úspěch: první s novým výrobkem, roli zde hraje čas – musejí být rychlí. K výrobě výrobků jsou nutné vysoce kvalifikovaní pracovníci. (vlastní výchovou, domluva se školami, vyškolení)
2. WO – mírně ofenzivní
Druhý nejlepší, vždycky ve stínu prního. Nebývají první s výrobkem na trhu, ale ani poslední ne. Přizpůsobují nové výrobky svým podmínkám. Vychytávají chyby konkurence. Důraz kladou na konstrukční parametry výroby.
Rozdíl není dán výrobkem, ale časem (Volvo, IBM)
Jsou motivování lepšími firmami.
3. ST defenzivní
Firmy, které chtějí vytvořit koalici s konkurencí. Snaží se udržet vymezenou konstrukční pozici nebo ji zlepšit s co nejnižšími náklady. Velké využití marketingové činnosti.
Pro analýzu vlivu okolí na podnik ...
Pro analýzu vlivu okolí na podnik i pro analýzu vnitřních podnik. Pozice existuje mnoho metod. Jedna z nejúspěšnějších je tzv. SWOT.
1. S – Strengths = silné stránky firmy
2. W – Weaknesses = slabé stránky firmy vnitřní faktory
3. O – Oportunities = příležitosti
4. T – Threats = nebezpečí vnější faktory
Interní faktory
Vnitřní
vnější
Externí faktory S
Podnikatelské řízení Dostatek zajiš. Zdrojů Technická úroveň (zař.) Kvalifikovaná prac. Síla W
Nižší kvalita prac. Síly, Nízká kvalita výrobků, Špatná pověst, špatné jm. Neuplatnění na trhu
1. S – Strengths = silné stránky firmy
2. W – Weaknesses = slabé stránky firmy vnitřní faktory
3. O – Oportunities = příležitosti
4. T – Threats = nebezpečí vnější faktory
Interní faktory
Vnitřní
vnější
Externí faktory S
Podnikatelské řízení Dostatek zajiš. Zdrojů Technická úroveň (zař.) Kvalifikovaná prac. Síla W
Nižší kvalita prac. Síly, Nízká kvalita výrobků, Špatná pověst, špatné jm. Neuplatnění na trhu
O
O
Dobré podmínky na trhu, Využití chyb konkurence, Vliv politické situace
Mezinárodní smlouvy SO
Ofenzivní podnik. Záměr Využití silných prvků, Faktorů a příležitostí
OFENZIVNÍ – Maxi – maxi WO
Opatrný přístup podniku, Posílení, zlepšení pozice Spojování, přidávání se k lépe postaveným firmám
MÍRNĚ OFENZIVNÍ
Mini - maxi
T
Nebezpečí silné konkurence
Diskriminační opatření
Riziko nestability
ST
Využití své dobré pozice Vůči konkurenci, snaha Předejít nebezpečným Vlivům, zastrašit
Konkurenci
DEFENZIVNÍ – Mini - maxi WT
Uvažování o kompromisu, Co lze udělat s konkurencí, nevymýšlet vysoké cíle,spokojit se s málem
Zkusit nové programy, Odstranit do ústraní
Zůstatková – Mini - mini
Dobré podmínky na trhu, Využití chyb konkurence, Vliv politické situace
Mezinárodní smlouvy SO
Ofenzivní podnik. Záměr Využití silných prvků, Faktorů a příležitostí
OFENZIVNÍ – Maxi – maxi WO
Opatrný přístup podniku, Posílení, zlepšení pozice Spojování, přidávání se k lépe postaveným firmám
MÍRNĚ OFENZIVNÍ
Mini - maxi
T
Nebezpečí silné konkurence
Diskriminační opatření
Riziko nestability
ST
Využití své dobré pozice Vůči konkurenci, snaha Předejít nebezpečným Vlivům, zastrašit
Konkurenci
DEFENZIVNÍ – Mini - maxi WT
Uvažování o kompromisu, Co lze udělat s konkurencí, nevymýšlet vysoké cíle,spokojit se s málem
Zkusit nové programy, Odstranit do ústraní
Zůstatková – Mini - mini
Ke sladění cílů v organizaci napomáhá ...
Ke sladění cílů v organizaci napomáhá metoda Řízení podle cílů (MBO) – management by objectives). Postup:
1) Začínáme na úrovni vrcholového řízení, kde se stanoví poslání firmy a podnikatelské strategie. Podstatou metody však je, že při stanovování těchto cílů jsou přítomni nejen vrcholoví vedoucí (ředitelé, náměstci, apod.), ale i vedoucí pracovníci jim podřízení (střední management)
2) Cíle stanovené na nejvyšší úrovni je pak třeba rozpracovat podrobněji na střední úrovni řízení. Toto rozpracování cílů provádí příslušní vedoucí střední úrovně managementu. aby však byla splněna pravidla metody řízení podle cílů, účastní se tohoto rozpracovávání i vedoucí nejnižší úrovně řízení, protože ti je pak budou detailně rozpracovávat do nejkonkrétnější podoby.
Strategie
Koncert celého chování firmy, dlouhodobý program činnosti, mapa s jednotlivými cestami k dosažení cílů.
Stanovení strategie je v podstatě stanovení podnik. Pozice a je dáno:
1. okolím podniku
2. vnitřní podnik. Pozicí
1) Začínáme na úrovni vrcholového řízení, kde se stanoví poslání firmy a podnikatelské strategie. Podstatou metody však je, že při stanovování těchto cílů jsou přítomni nejen vrcholoví vedoucí (ředitelé, náměstci, apod.), ale i vedoucí pracovníci jim podřízení (střední management)
2) Cíle stanovené na nejvyšší úrovni je pak třeba rozpracovat podrobněji na střední úrovni řízení. Toto rozpracování cílů provádí příslušní vedoucí střední úrovně managementu. aby však byla splněna pravidla metody řízení podle cílů, účastní se tohoto rozpracovávání i vedoucí nejnižší úrovně řízení, protože ti je pak budou detailně rozpracovávat do nejkonkrétnější podoby.
Strategie
Koncert celého chování firmy, dlouhodobý program činnosti, mapa s jednotlivými cestami k dosažení cílů.
Stanovení strategie je v podstatě stanovení podnik. Pozice a je dáno:
1. okolím podniku
2. vnitřní podnik. Pozicí
Manažerské funkce I.
(Plánování včetně anylýzy SWOT, organizování, rozhodování)
Plánování
- je proces stanovení cílů řízené činnosti a vhodných cest a prostředků k jejich dosažení ve stanoveném čase.
Postup tvorby plánu:
1) Stanovení cílů
2) Vymezení cesty jejich dosažení (varianty)
3) Jednu variantu zvolím = to je plán.
Plány můžeme členit z řady hledisek. Nejčastější je členění dle času:
Strategické plány (dlouhodobé) 5 a více let
Taktické plány (střednědobé) do 4 let
Operativní plány (krátkodobé) 1-2 roky
Stanovení cílů firmy by se mohlo jevit jako snadná a průhledná záležitost, opak je však pravdou. Ve firmě existují rozličné zájmy rozličných skupin, ať již interních nebo externích. Střet zájmů je prakticky zákonitý a patří k umění managementu, tyto rozličné zájmy skloubit natolik, aby napomohli rozvoji firmy a jejímu rozkvětu.
Plánování
- je proces stanovení cílů řízené činnosti a vhodných cest a prostředků k jejich dosažení ve stanoveném čase.
Postup tvorby plánu:
1) Stanovení cílů
2) Vymezení cesty jejich dosažení (varianty)
3) Jednu variantu zvolím = to je plán.
Plány můžeme členit z řady hledisek. Nejčastější je členění dle času:
Strategické plány (dlouhodobé) 5 a více let
Taktické plány (střednědobé) do 4 let
Operativní plány (krátkodobé) 1-2 roky
Stanovení cílů firmy by se mohlo jevit jako snadná a průhledná záležitost, opak je však pravdou. Ve firmě existují rozličné zájmy rozličných skupin, ať již interních nebo externích. Střet zájmů je prakticky zákonitý a patří k umění managementu, tyto rozličné zájmy skloubit natolik, aby napomohli rozvoji firmy a jejímu rozkvětu.
2. podle stylu řízení
• autokratický styl – vedoucí sám rozhoduje a přikazuje svým podřízeným bez ohledu na jejich návrhy a náměty. Tento styl je typický pro armádu a ve firemní praxi je úspěšný všude tam, kde podřízení nemají o práci zájem. Tento styl je úspěšný v situacích, kdy je třeba rychle se rozhodnout a není čas radit se s kolektivem.
• Demokratický styl – bere ohled na názory svých podřízených, o problémech diskutuje, konečné rozhodnutí však musí udělat sám a kontroluje jeho splnění. Tento styl je výhodný, pokud podřízení mají zájem o svou práci, přemýšlí o ní a snaží se ji zlepšit.
• Liberální styl – liberální vedoucí již nepoužívá přímých řídících příkazů. Tento styl je vhodný v organizacích, kde pracují tvůrčí pracovníci s vysokoškolským vzděláním, např. výzkumná pracoviště, vysoké školy apod. Úkolem vedoucího je zde především vytvářet podmínky pro dobrou práci, organizovat týmovou spolupráci, směřovat své podřízené k naplňování cílů organizace.
• Demokratický styl – bere ohled na názory svých podřízených, o problémech diskutuje, konečné rozhodnutí však musí udělat sám a kontroluje jeho splnění. Tento styl je výhodný, pokud podřízení mají zájem o svou práci, přemýšlí o ní a snaží se ji zlepšit.
• Liberální styl – liberální vedoucí již nepoužívá přímých řídících příkazů. Tento styl je vhodný v organizacích, kde pracují tvůrčí pracovníci s vysokoškolským vzděláním, např. výzkumná pracoviště, vysoké školy apod. Úkolem vedoucího je zde především vytvářet podmínky pro dobrou práci, organizovat týmovou spolupráci, směřovat své podřízené k naplňování cílů organizace.
Manažerské funkce:
- jsou typické úlohy, které vedoucí pracovníci řeší v procesu své řídící práce. Plnění poslání managementu je nejlépe zajištěno vzájemným souladem těchto funkcí:
- Těmto funkcím říkáme sekvenční funkce ( to proto, že by měly být vykonávány v uvedené posloupnosti)
a) plánování
Manager stanovuje cíle a zároveň postupy k jejich dosažení.
b) organizování
pro určitou práci je potřeba většinou více lidí k tomuto účelu manažer zajišťuje sdružování rolí lidí do vhodných pracovních skupin, firemních útvarů, vymezuje jejich vztahy a tím vzniká tzv. organizační struktura
c) výběr a rozmisťování pracovníků
d) vedení lidí
Manager řídí spolupráci a nepřímo, či přímo usměrňuje tak, aby lidé plnili úkoly.
e) kontrola
Ta hodnotí kvalitu a kvantitu průběžných a konečných výsledků a vyvodí příslušné závěry.
- Těmto funkcím říkáme sekvenční funkce ( to proto, že by měly být vykonávány v uvedené posloupnosti)
a) plánování
Manager stanovuje cíle a zároveň postupy k jejich dosažení.
b) organizování
pro určitou práci je potřeba většinou více lidí k tomuto účelu manažer zajišťuje sdružování rolí lidí do vhodných pracovních skupin, firemních útvarů, vymezuje jejich vztahy a tím vzniká tzv. organizační struktura
c) výběr a rozmisťování pracovníků
d) vedení lidí
Manager řídí spolupráci a nepřímo, či přímo usměrňuje tak, aby lidé plnili úkoly.
e) kontrola
Ta hodnotí kvalitu a kvantitu průběžných a konečných výsledků a vyvodí příslušné závěry.
Užší pojetí
Chápou manažera za vrcholnou špičku
TOP manažer = vrcholový manažer (ředitel, náměstek)
Manažer x podnikatel
V mnohých případech kdy podnikatel se rovná manažerovi )má málo podřízených). Nemusí tomu tak být vždy. Ideální manažer neexistuje. Nikdo si netroufne říct tohle je ideální manažer, takhle by se měli chovat ostatní.
Vlastnosti manažera
a) vrozené
b) získané
a) vrozené
potřeba vést, někoho řídit, umění vcítit se do situace jiného tzv. empatie
b) získané
ekonomické teorie
teorie podnikání
sociální psychologické znalosti
metody řízení
duševní a fyzická kondice
TOP manažer = vrcholový manažer (ředitel, náměstek)
Manažer x podnikatel
V mnohých případech kdy podnikatel se rovná manažerovi )má málo podřízených). Nemusí tomu tak být vždy. Ideální manažer neexistuje. Nikdo si netroufne říct tohle je ideální manažer, takhle by se měli chovat ostatní.
Vlastnosti manažera
a) vrozené
b) získané
a) vrozené
potřeba vést, někoho řídit, umění vcítit se do situace jiného tzv. empatie
b) získané
ekonomické teorie
teorie podnikání
sociální psychologické znalosti
metody řízení
duševní a fyzická kondice
Role a funkce manažera
V následujícím textu si odlišíme dva pohledy na manažery
a) role manažera – pohled statický, charakterizující samotnou osobu manažera a její postavení v hierarchii organizace
b) funkce manažera – pohled procesní, dynamický zachycující manažera při jeho řídící činnosti v organizaci
Role manažera
1. podle úrovně řízení
a) vrcholový management (top) – nejvýše postavení řídící pracovníci (např. ředitelé, náměstci, prezidenti spol., …). Vrcholový management představuje jen velice úzkou a nepočetnou skupinku nejlépe placených a pro firmu velice důležitých lidí, na jejichž umění řídit a znalostech závisí úspěch firmy.
b) střední management – patří sem vedoucí útvarů firmy (např. vedoucí oddělení, vedoucí nákupu, vedoucí kontroly jakosti, apod.). Jsou podřízeni vrcholovému managementu. Jejich řídící působení má kratší časový dopad, jsou podstatně více zaměstnáni operativním řízením svých útvarů. Skupina středního managementu je výrazně početnější než top.
c) nejnižší management – sem řadíme manažery na nejnižším stupni řízení, kteří jsou nadřízeni výkonným pracovníkům (např. mistr dílny, vedoucí závodní jídelny, apod.). Tato skupina je ve firmě nejpočetnější. Schopnost zvládat řešení každodenních dílčích problémů.
a) role manažera – pohled statický, charakterizující samotnou osobu manažera a její postavení v hierarchii organizace
b) funkce manažera – pohled procesní, dynamický zachycující manažera při jeho řídící činnosti v organizaci
Role manažera
1. podle úrovně řízení
a) vrcholový management (top) – nejvýše postavení řídící pracovníci (např. ředitelé, náměstci, prezidenti spol., …). Vrcholový management představuje jen velice úzkou a nepočetnou skupinku nejlépe placených a pro firmu velice důležitých lidí, na jejichž umění řídit a znalostech závisí úspěch firmy.
b) střední management – patří sem vedoucí útvarů firmy (např. vedoucí oddělení, vedoucí nákupu, vedoucí kontroly jakosti, apod.). Jsou podřízeni vrcholovému managementu. Jejich řídící působení má kratší časový dopad, jsou podstatně více zaměstnáni operativním řízením svých útvarů. Skupina středního managementu je výrazně početnější než top.
c) nejnižší management – sem řadíme manažery na nejnižším stupni řízení, kteří jsou nadřízeni výkonným pracovníkům (např. mistr dílny, vedoucí závodní jídelny, apod.). Tato skupina je ve firmě nejpočetnější. Schopnost zvládat řešení každodenních dílčích problémů.
Řídící prvek –
Řídící prvek – člověk nebo jím pověřený subjekt (program), který má práva = určité nástroje, kterými nutí řízený prvek k žádané činnosti.
Řízený prvek, objekt – člověk i celá společnost, jakýkoliv živý či neživý systém
Sebeřízení – stav kdy činnost subjektu splývá s činností objektu nebo řízeného prvku. Každý prvek má schopnost sebeřízení.
Tok informací probíhá mezi objektem a subjektem a vztah je ovlivněn do značné míry.
Zpětná vazba – informační vazba adresována řídícímu prvku o chování řízeného objektu (prvku)
Regulace je proces řízení a udržování chování v určité toleranci
Ovládání – je účelné působení bez zpětné vazby
Druhy řízení
a) podle cíle a používaných nástrojů
• řízení organizační – uspořádání prvku v systému
• řízení sociální – usměrňování činností lidí
• řízení právní – usměrňování jev (vyšetřování vraždy)
• řízení ekonomické – dosažení ekonomického efektu (co největší zisk)
Řízený prvek, objekt – člověk i celá společnost, jakýkoliv živý či neživý systém
Sebeřízení – stav kdy činnost subjektu splývá s činností objektu nebo řízeného prvku. Každý prvek má schopnost sebeřízení.
Tok informací probíhá mezi objektem a subjektem a vztah je ovlivněn do značné míry.
Zpětná vazba – informační vazba adresována řídícímu prvku o chování řízeného objektu (prvku)
Regulace je proces řízení a udržování chování v určité toleranci
Ovládání – je účelné působení bez zpětné vazby
Druhy řízení
a) podle cíle a používaných nástrojů
• řízení organizační – uspořádání prvku v systému
• řízení sociální – usměrňování činností lidí
• řízení právní – usměrňování jev (vyšetřování vraždy)
• řízení ekonomické – dosažení ekonomického efektu (co největší zisk)
b) podle formy hmoty ve které řízení probíhá
řízení v neživé hmotě, přírodě – technické postupy kdy oba dva prvky jsou řídící i řízeny = technický prvek
řízení v živé hmotě, přírodě – jde o biologický systém (zvýšení teploty)
řízení v sociálních systémech – řídící i řízený subjekt jsou lidé (řízení státu)
Management podniku
Jde o proces, který zahrnuje organizování, plánování, rozhodování, komunikování, motivování, kontrolování za použití všech zdrojů v podniku ke stanovení a dosažení cílů
Osobnost manažera
Širší pojetí
Osoba, která má široké znalosti z oblasti práva, psychologie, sociologie, přírodních věd.
• Musí zhodnotit a vybrat správné řešení
• Musí umět vést lidi
• Měl by umět získat si lidi pro svůj cíl
• Berou širší pojetí jako profesi
řízení v živé hmotě, přírodě – jde o biologický systém (zvýšení teploty)
řízení v sociálních systémech – řídící i řízený subjekt jsou lidé (řízení státu)
Management podniku
Jde o proces, který zahrnuje organizování, plánování, rozhodování, komunikování, motivování, kontrolování za použití všech zdrojů v podniku ke stanovení a dosažení cílů
Osobnost manažera
Širší pojetí
Osoba, která má široké znalosti z oblasti práva, psychologie, sociologie, přírodních věd.
• Musí zhodnotit a vybrat správné řešení
• Musí umět vést lidi
• Měl by umět získat si lidi pro svůj cíl
• Berou širší pojetí jako profesi
Představitelem je americký teoretik a praktik P. F. Drucker. Stanovil tři funkce:
• Řízení podnikatelské činnosti
• Řízení spolupracovníků
• Řízení celých prac. Kolektivů
Výsledkem je cíl, důležitý je výsledek. Uznává vědeckotechnický rozvoj, rozvoj chápe jako výzvu. Subjektivní působení manažera na podřízené spolupracovníky.
IV. Vývojové tendence
Využívá se manažerské činnosti, vyp. Technika, robotizace. Více se uplatňuje řízení zaměstnanců.
1. Ostré změny ekonomických podmínek
2. Japonská výzva
3. Integrační procesy
Základní pojmy
Řídící prvek
(subjekt) nadřízený
Řízený prvek
(objekt) podřízený
• Řízení spolupracovníků
• Řízení celých prac. Kolektivů
Výsledkem je cíl, důležitý je výsledek. Uznává vědeckotechnický rozvoj, rozvoj chápe jako výzvu. Subjektivní působení manažera na podřízené spolupracovníky.
IV. Vývojové tendence
Využívá se manažerské činnosti, vyp. Technika, robotizace. Více se uplatňuje řízení zaměstnanců.
1. Ostré změny ekonomických podmínek
2. Japonská výzva
3. Integrační procesy
Základní pojmy
Řídící prvek
(subjekt) nadřízený
Řízený prvek
(objekt) podřízený
Historie Managementu
Abychom se lépe orientovali členíme jednotlivé teorie a názory podle jejich obsahu do určitých skupin, které nazýváme školami.
Základní školy managementu (1900-1930)
Hledisko časové
1. Vědecké řízení – první škola managementu, mezi jejíž hlavní teoretiky se řadí F. W. Taylor a nejvýznamnějšími manažery využívající poznatky této teorie v praxi byli H. Ford a T. Baťa. Řízení v této škole se zaměřuje na racionalizaci práce ve výrobě, řadí se normování práce, časové studie a pásová výroba. Bylo dosahováno několikanásobného zvýšení produktivity práce. Metody jsou nazývány jako vědecké ždímání potu. Na pracovníka je zde pohlíženo jako na člověka líného, potřebujícího nad sebou tvrdý bič (viz teorie X)
2. Lidské vztahy – vedoucí pracovník se má zaměřit na motivaci lidí a ponechat jim prostor pro vlastní aktivitu (viz teorie Y). Zdůrazňuje význam psychologických a sociálních faktorů na výsledky práce lidí. Jedním z hlavích propagátorů byl Elton Mayo.
Základní školy managementu (1900-1930)
Hledisko časové
1. Vědecké řízení – první škola managementu, mezi jejíž hlavní teoretiky se řadí F. W. Taylor a nejvýznamnějšími manažery využívající poznatky této teorie v praxi byli H. Ford a T. Baťa. Řízení v této škole se zaměřuje na racionalizaci práce ve výrobě, řadí se normování práce, časové studie a pásová výroba. Bylo dosahováno několikanásobného zvýšení produktivity práce. Metody jsou nazývány jako vědecké ždímání potu. Na pracovníka je zde pohlíženo jako na člověka líného, potřebujícího nad sebou tvrdý bič (viz teorie X)
2. Lidské vztahy – vedoucí pracovník se má zaměřit na motivaci lidí a ponechat jim prostor pro vlastní aktivitu (viz teorie Y). Zdůrazňuje význam psychologických a sociálních faktorů na výsledky práce lidí. Jedním z hlavích propagátorů byl Elton Mayo.
3. Správní řízení –
3. Správní řízení – hlavním teoretikem byl Henry Fayol. Má snahu o ucelený pohled na řízení firmy s důrazem na úlohu vedoucích pracovníků – manažerů. Definoval manažerské funkce takto: plánování, organizování, přikazování, koordinace, kontrola. Popsal: 14 principu např. dělba práce, pravomoc, dodržování disciplíny, princip jednoho vedoucího.
4. Byrokratické řízení – tato škola chápe organizaci jako systém fungující na základě pevných norem, pravidel a povinnosti. Škodlivá je až přemíra byrokracie. Zakladatelem této školy řízení byl Max Weber německý sociolog. Nesmí uplatňovat subjektivní názor neosobní ale pravdivý.
Hledisko obsahové
Moderní návaznost (po II. Sv. válce)
Mac Gredor - teorie odměn a trestů, cukr a bič, XY spojení X-tvrdá, kombinace by měla fungovat, práce rozvíjí člověka
III. etapa kolem r. 70
V Americe hodně rozvinutá
Empirické přístupy jsou založeny na analýze, zhodnocení a zevšeobecnění poznatků manažerské práce. Řízení je umění. Dávají konkrétní doporučení pro manažerské jednání.
4. Byrokratické řízení – tato škola chápe organizaci jako systém fungující na základě pevných norem, pravidel a povinnosti. Škodlivá je až přemíra byrokracie. Zakladatelem této školy řízení byl Max Weber německý sociolog. Nesmí uplatňovat subjektivní názor neosobní ale pravdivý.
Hledisko obsahové
Moderní návaznost (po II. Sv. válce)
Mac Gredor - teorie odměn a trestů, cukr a bič, XY spojení X-tvrdá, kombinace by měla fungovat, práce rozvíjí člověka
III. etapa kolem r. 70
V Americe hodně rozvinutá
Empirické přístupy jsou založeny na analýze, zhodnocení a zevšeobecnění poznatků manažerské práce. Řízení je umění. Dávají konkrétní doporučení pro manažerské jednání.
Management firmy
(osobnost manažera a vývoj managementu v jednotlivých školách)
Slovo Management je převzato z angličtiny a je odvozeno od slůvka manage, tedy řídit, zvládnout, dokázat.
Odborníci tvrdí, že správně řídit se dá z 30% naučit a zbývajících 70 % je individuální umění každého jednotlivého managera.
Definice managementu a manažera
Management
a)je ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci užívají k zvládnutí specifických činností, jež jsou nezbytné k dosažení soustavy podnikatelských cílů organizace.
b)je účelné působení řídícího systému na systém řízený. Tak aby z variant jeho chování byla vybrána ta, která vede k stanovenému cíli.
c)z hlediska formy hmoty je cílevědomé ovlivňování lidské činnosti za účelem dosažení cílů na základě nadřízenosti a podřízenosti.
Manažer – je především profese a její nositel je zodpovědný za dosahování cílů svěřených mu organizačních jednotek, včetně tvůrčí účasti na jejich tvorbě a zajištění. Využívá při tom kolektiv spoluúčastníků.
Slovo Management je převzato z angličtiny a je odvozeno od slůvka manage, tedy řídit, zvládnout, dokázat.
Odborníci tvrdí, že správně řídit se dá z 30% naučit a zbývajících 70 % je individuální umění každého jednotlivého managera.
Definice managementu a manažera
Management
a)je ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci užívají k zvládnutí specifických činností, jež jsou nezbytné k dosažení soustavy podnikatelských cílů organizace.
b)je účelné působení řídícího systému na systém řízený. Tak aby z variant jeho chování byla vybrána ta, která vede k stanovenému cíli.
c)z hlediska formy hmoty je cílevědomé ovlivňování lidské činnosti za účelem dosažení cílů na základě nadřízenosti a podřízenosti.
Manažer – je především profese a její nositel je zodpovědný za dosahování cílů svěřených mu organizačních jednotek, včetně tvůrčí účasti na jejich tvorbě a zajištění. Využívá při tom kolektiv spoluúčastníků.
Akreditiv může být:
a) nepotvrzený (avizovaný) – představuje závazek banky dovozce, která ho vystavila (např. banka dovozce musí zaplatit bance vývozce)
b) potvrzený – představuje stejný závazek banky, která ho potvrdila jako banky, která ho vystavila. Vývozce má větší jistotu, že dostane zaplaceno
Bankovní záruka:
kromě dok. akreditivu lze bank. záruku požadovat u všech plateb. nástrojů. Bank. záruka je písemným prohlášením banky v záruční listině, že věřiteli zaplatí, pokud tak neučiní dlužník.
ban. záruka zpravidla obsahuje na čí příkaz je vystavena, ve prospěch koho je vystavena, částku, kterou se banka zavazuje vyplatit.
Dok. akreditiv je dražší způsob úhrady než dokumentární inkaso, pro vývozce je však výhodnější, protože má 100 % jistotu zaplacení zboží, které může dovozce nemůže odmítnout. (= pouze u neodvolatelného akreditivu)
b) potvrzený – představuje stejný závazek banky, která ho potvrdila jako banky, která ho vystavila. Vývozce má větší jistotu, že dostane zaplaceno
Bankovní záruka:
kromě dok. akreditivu lze bank. záruku požadovat u všech plateb. nástrojů. Bank. záruka je písemným prohlášením banky v záruční listině, že věřiteli zaplatí, pokud tak neučiní dlužník.
ban. záruka zpravidla obsahuje na čí příkaz je vystavena, ve prospěch koho je vystavena, částku, kterou se banka zavazuje vyplatit.
Dok. akreditiv je dražší způsob úhrady než dokumentární inkaso, pro vývozce je však výhodnější, protože má 100 % jistotu zaplacení zboží, které může dovozce nemůže odmítnout. (= pouze u neodvolatelného akreditivu)
Průběh použití dokumentárního inkasa probíhá ve dvou etapách:
A) Zaslání dokladů
B) Provedení platby(nebo jiného splnění inkasních podmínek)
Pro vývozce znamená dok. inkaso jistotu, že dovozce zboží dostane až zaplatí. Nezbavuje ho však rizika, že dovozce zboží nepřevezme. Vývozci tak mohou vzniknout náklady spojené se skladováním zboží v zahraničí, s hledáním jiného kupujícího či dopravou zboží zpět.
Pro dovozce je dok. inkaso výhodné v tom, že platí až po zkontrolování dokladů a zboží. Pokud není vše v souladu s ujednáním v kupní smlouvě, může od obchodu ustoupit.
B. Dokumentární akreditiv
- vzniká na základě smlouvy o otevření dok. akreditivu.Jde o smlouvu s bankou na žádost kupujícího, v níž banka se zavazuje, že vývozci (prodávajícímu) zaplatí, jestliže splní sjednané podmínky (zpravidla předloží-li dohodnuté doklady)
POSTUP:
a) Sjednání podmínek akreditivu:
po předběžném sjednání s bankou dohodne prodávající s kupujícím podmínky v kupní smlouvě.
jde o lhůty (platnost akreditivu, předložení dokladů) a o požadované doklady
B) Provedení platby(nebo jiného splnění inkasních podmínek)
Pro vývozce znamená dok. inkaso jistotu, že dovozce zboží dostane až zaplatí. Nezbavuje ho však rizika, že dovozce zboží nepřevezme. Vývozci tak mohou vzniknout náklady spojené se skladováním zboží v zahraničí, s hledáním jiného kupujícího či dopravou zboží zpět.
Pro dovozce je dok. inkaso výhodné v tom, že platí až po zkontrolování dokladů a zboží. Pokud není vše v souladu s ujednáním v kupní smlouvě, může od obchodu ustoupit.
B. Dokumentární akreditiv
- vzniká na základě smlouvy o otevření dok. akreditivu.Jde o smlouvu s bankou na žádost kupujícího, v níž banka se zavazuje, že vývozci (prodávajícímu) zaplatí, jestliže splní sjednané podmínky (zpravidla předloží-li dohodnuté doklady)
POSTUP:
a) Sjednání podmínek akreditivu:
po předběžném sjednání s bankou dohodne prodávající s kupujícím podmínky v kupní smlouvě.
jde o lhůty (platnost akreditivu, předložení dokladů) a o požadované doklady
b) Otevření akreditivu:
kupující žádá svou banku k otevření akreditivu ve prospěch vývozce
banka vývozce otevření akreditivu vývozci avizuje nebo potvrdí, což znamená, že na sebe bere závazek, že vývozci zaplatí
c) Čerpání akreditivu:
vývozce odešle zboží a připraví doklady a předloží je své bance
banka vývozce pošle doklady bance dovozce a žádá o zaplacení
banka dovozce provede platbu bance vývozce, doklady pošle dovozci a stáhne prostředky z jeho účtu
Průběh použití dokumentárního akreditivu
A) Otevření (vystavení) akreditivu
B) Čerpání (vyplácení) akreditivu
Druhy akreditivů:
a) odvolatelný – může být kdykoliv změněn otevírající bankou, v praxi se nevyskytuje, nikdo na něj nepřistoupí
b) neodvolatelný – může být změně jen se souhlasem všech stran, v praxi musí být slovo neodvolatelný výslovně uvedeno
banka vývozce otevření akreditivu vývozci avizuje nebo potvrdí, což znamená, že na sebe bere závazek, že vývozci zaplatí
c) Čerpání akreditivu:
vývozce odešle zboží a připraví doklady a předloží je své bance
banka vývozce pošle doklady bance dovozce a žádá o zaplacení
banka dovozce provede platbu bance vývozce, doklady pošle dovozci a stáhne prostředky z jeho účtu
Průběh použití dokumentárního akreditivu
A) Otevření (vystavení) akreditivu
B) Čerpání (vyplácení) akreditivu
Druhy akreditivů:
a) odvolatelný – může být kdykoliv změněn otevírající bankou, v praxi se nevyskytuje, nikdo na něj nepřistoupí
b) neodvolatelný – může být změně jen se souhlasem všech stran, v praxi musí být slovo neodvolatelný výslovně uvedeno
4. Směnky
- CP
- obsahuje bezpodmínečný písemný závazek ve stanoveném termínu zaplatit směnečnou částku.
a) vlastní – výstavce vyplní směnku, ve které se zaváže kolik a kde zaplatí a remitent (dodavatel) tuto směnku vlastní
b) cizí – výstavce požádá směnečníka o akceptaci směnky a ten musí v termínu splatnosti zaplatit směnku remitentovi
Schéma použití směnky vlastní v zahraničním obchodě
A) Vystavení směnky
B) Při splatnosti směnky
Nebo častěji je inkaso prováděno prostřednictvím bank:
Schéma použití směnky cizí v zahraničním obchodě
A) Vystavení směnky:
DOKUMENTÁRNÍ:
B. Dokumentární inkaso
- jde o smlouvu s bankou, v níž vývozce (prodávající) žádá, aby banka vydala doklady ke zboží dovozci až po splnění inkasních podmínek (zaplacení nebo akceptace směnky).Banka se zavazuje tak učinit prostřednictvím svého bank. spojení.
- doklady ke zboží a tedy právo nakládat s nimi vydávají dovozci až zaplatí nebo jinak splní závazek. Vývozce neposílá zboží na adresu dovozce, ale na adresu speditéra nebo k dispozici bance po jejím souhlasu
- obsahuje bezpodmínečný písemný závazek ve stanoveném termínu zaplatit směnečnou částku.
a) vlastní – výstavce vyplní směnku, ve které se zaváže kolik a kde zaplatí a remitent (dodavatel) tuto směnku vlastní
b) cizí – výstavce požádá směnečníka o akceptaci směnky a ten musí v termínu splatnosti zaplatit směnku remitentovi
Schéma použití směnky vlastní v zahraničním obchodě
A) Vystavení směnky
B) Při splatnosti směnky
Nebo častěji je inkaso prováděno prostřednictvím bank:
Schéma použití směnky cizí v zahraničním obchodě
A) Vystavení směnky:
DOKUMENTÁRNÍ:
B. Dokumentární inkaso
- jde o smlouvu s bankou, v níž vývozce (prodávající) žádá, aby banka vydala doklady ke zboží dovozci až po splnění inkasních podmínek (zaplacení nebo akceptace směnky).Banka se zavazuje tak učinit prostřednictvím svého bank. spojení.
- doklady ke zboží a tedy právo nakládat s nimi vydávají dovozci až zaplatí nebo jinak splní závazek. Vývozce neposílá zboží na adresu dovozce, ale na adresu speditéra nebo k dispozici bance po jejím souhlasu
Platební styk se zahraničím
(dokumentární inkaso, dokumentární akreditiv
a jiné způsoby úhrady do zahraničí)
PLATEBNÍ NÁSTROJE:
Nedokumentární:
1) Platba v hotovosti
2) Hladký plat (úhrada)
3) Šek
4) Směnka
Dokumentární:
A) Dokumentární inkaso
B) Dokumentární akreditiv
NEDOKUMENTÁRNÍ:
1. Platba v hotovosti
- patří k méně častému způsobu placení, užívá se při placení malých částek na výstavách a aukcích. Znamená včasnost a jistotu zaplacení. Nutno vyloučit riziko přijetí padělků. Hot. placení je nevýhodné z hlediska kursových rozdílů mezi kurzy valut a deviz.
a jiné způsoby úhrady do zahraničí)
PLATEBNÍ NÁSTROJE:
Nedokumentární:
1) Platba v hotovosti
2) Hladký plat (úhrada)
3) Šek
4) Směnka
Dokumentární:
A) Dokumentární inkaso
B) Dokumentární akreditiv
NEDOKUMENTÁRNÍ:
1. Platba v hotovosti
- patří k méně častému způsobu placení, užívá se při placení malých částek na výstavách a aukcích. Znamená včasnost a jistotu zaplacení. Nutno vyloučit riziko přijetí padělků. Hot. placení je nevýhodné z hlediska kursových rozdílů mezi kurzy valut a deviz.
2. Hladký plat
- jde o bezhotovostní způsob úhrady (z účtu na účet)
- patří k jednoduchým, levým a často používaným způsobům placení
- člení se na účet:
- nostro – účet naší banky v bance jiné země a v měně té země
- loro – účet banky jiné země v naší bance v naší měně
3. Šek
- CP, je písemný příkaz majitele účtu bance(šekovníkovi), aby z jeho účtu zaplatila osobě uvedené na šeku.
a) bankovní – banka ručí za krytí
b) osobní
Schéma použití soukromého šeku v zahraničním obchodě
1. Dovozce vystaví šek na svou banku a předá šek vývozci.
2. Vývozce předloží šek své bance
3. Banka vývozce zašle šek bance dovozce(šekovníkovi) a žádá o proplacení
4. Šekovník stáhne částku z účtu dovozce a uhradí na účet banky vývozce
5. Banka vývozce připíše částku na účet vývozce a informuje ho.
- patří k jednoduchým, levým a často používaným způsobům placení
- člení se na účet:
- nostro – účet naší banky v bance jiné země a v měně té země
- loro – účet banky jiné země v naší bance v naší měně
3. Šek
- CP, je písemný příkaz majitele účtu bance(šekovníkovi), aby z jeho účtu zaplatila osobě uvedené na šeku.
a) bankovní – banka ručí za krytí
b) osobní
Schéma použití soukromého šeku v zahraničním obchodě
1. Dovozce vystaví šek na svou banku a předá šek vývozci.
2. Vývozce předloží šek své bance
3. Banka vývozce zašle šek bance dovozce(šekovníkovi) a žádá o proplacení
4. Šekovník stáhne částku z účtu dovozce a uhradí na účet banky vývozce
5. Banka vývozce připíše částku na účet vývozce a informuje ho.
Druhy platebních karet:
úvěrové (kreditní) – pomocí těchto karet může jejich oprávněných držitel platit v obchodech, restauracích, v hotelích za zboží a služby pomocí pokladního terminálu zde umístěného. Použitím této karty čerpá její držitel úvěr u banky, která mu katru vystavila. Mezi držitelem karty a bankou existuje písemná smlouva o používání kreditní karty. Velmi důležitý je tzv. úvěrový rámec, tzn. max. možná hranice poskytnutého úvěru
platební - debetní – tyto karty jsou vystavovány a používány na základě fin. krytí na účtu držitele této karty, nebývá povoleno čerpat účet do záporu
ATM karty – jde o karty pomocí kterých její držitel vybírá hotovost z peněžních automatů. V ČR jde většinou o karty, které musí být podloženy peněžním krytím peněž na účtu. Majitel karty musí v peněžním automatu určit svůj PIN = osobní identifikační číslo
čipové – klient si do paměti karty předem převede hotovost ze svého účtu a postupně ji utrácí. Tyto karty = bankovní elektronické peněženky, které se ověřují v používání ve Zlíně, Karviné, Praze slouží k placení menších částek, nahrazují potřebu mincí a touto kartou se zaplatí na parkovištích, za noviny, časopisy a drobné zboží.
Homebanking – klient je přes modem napojen svým firemním nebo domácím počítačem na počítač banky
platební - debetní – tyto karty jsou vystavovány a používány na základě fin. krytí na účtu držitele této karty, nebývá povoleno čerpat účet do záporu
ATM karty – jde o karty pomocí kterých její držitel vybírá hotovost z peněžních automatů. V ČR jde většinou o karty, které musí být podloženy peněžním krytím peněž na účtu. Majitel karty musí v peněžním automatu určit svůj PIN = osobní identifikační číslo
čipové – klient si do paměti karty předem převede hotovost ze svého účtu a postupně ji utrácí. Tyto karty = bankovní elektronické peněženky, které se ověřují v používání ve Zlíně, Karviné, Praze slouží k placení menších částek, nahrazují potřebu mincí a touto kartou se zaplatí na parkovištích, za noviny, časopisy a drobné zboží.
Homebanking – klient je přes modem napojen svým firemním nebo domácím počítačem na počítač banky
šek k zúčtování
– tento šek slouží pouze pro bezhotovostní převod fin. prostředků z účtu na účet. Tento šek musí mít na lícní straně doložku „Jen k zúčtování.“ Tímto šekem můžeme platit za zboží či služby.
Náležitosti šeku: - upravuje zákon směnečný a šekový
označení, že jde o šek
bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu peněz
jméno toho, kdo má platit (šekovníka)
místo, kde má být placeno
datum a místo vystavení šeku
podpis výstavce šeku
Splatnost šeku
šek je splatný při předložení „na viděnou.“ Šek je nutno předložit k proplacení v témž státě do 8 dnů ode dne vystavení. Splatnost šeku vystaveného v různých zemích stejného světadílu je 20 dnů. Splatnost šeku vystaveného v jiném světadílu je 70 dnů.
Náležitosti šeku: - upravuje zákon směnečný a šekový
označení, že jde o šek
bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu peněz
jméno toho, kdo má platit (šekovníka)
místo, kde má být placeno
datum a místo vystavení šeku
podpis výstavce šeku
Splatnost šeku
šek je splatný při předložení „na viděnou.“ Šek je nutno předložit k proplacení v témž státě do 8 dnů ode dne vystavení. Splatnost šeku vystaveného v různých zemích stejného světadílu je 20 dnů. Splatnost šeku vystaveného v jiném světadílu je 70 dnů.
Speciální druhy šeků
Cestovní šeky – velmi rozšířený platební nástroj v cestovním ruchu.
Eurošeky – slouží jako záruka a pro výběr hotovosti v automatech, k přímému placení v obchodech, platí v Evropě a Středomoří
Money order – obdoba šeku, jde o peněžní poukázky používané v angloamerických zemích
2.3 Platební karty
- je to plastiková karta odpovídající mezinárodním normám a může být používána oprávněným držitelem pro výběr hotovosti z bankomatu nebo pro bezhotovostní platby.
Náležitosti platební karty: - podle platných norem ISO
označení vydavatele (ČS, KB, IPB, ŽB) – naše banky vydávají karty spol. VISA nebo asociace MASTER CARD, EUROCARD. Platební karty nevydávají pouze banky, ale i letecké, olejářské a obchodní spol.
jméno držitele platební karty
číslo platební karty
doba platnosti
záznam dat na magnetickém proužku nebo na mikročipu a nebo optický záznam dat
Eurošeky – slouží jako záruka a pro výběr hotovosti v automatech, k přímému placení v obchodech, platí v Evropě a Středomoří
Money order – obdoba šeku, jde o peněžní poukázky používané v angloamerických zemích
2.3 Platební karty
- je to plastiková karta odpovídající mezinárodním normám a může být používána oprávněným držitelem pro výběr hotovosti z bankomatu nebo pro bezhotovostní platby.
Náležitosti platební karty: - podle platných norem ISO
označení vydavatele (ČS, KB, IPB, ŽB) – naše banky vydávají karty spol. VISA nebo asociace MASTER CARD, EUROCARD. Platební karty nevydávají pouze banky, ale i letecké, olejářské a obchodní spol.
jméno držitele platební karty
číslo platební karty
doba platnosti
záznam dat na magnetickém proužku nebo na mikročipu a nebo optický záznam dat
2.2 Platby šekem
- šek je druh CP používaný:
při placení za nakoupené zboží a služby
k výběru hotovosti z běžného účtu (pokladní šek)
majitel běžného účtu může požádat banku o vydání šekové knížky, která šeky obsahuje.
v šeku dává výstavce příkaz bance (šekovníkovi), aby zaplatila příslušnou šekovou částku osobě uvedené na šeku, nebo aby ji vyplatila doručiteli tohoto šeku (z toho vyplývá, že existuje šek na jméno a šek na doručitele)
na jméno
na jméno
aťky
na doru
ũtel (majitele)
aťk na jméno
je proplacen jedin
šeky
na doručitel (majitele)
při placení za nakoupené zboží a služby
k výběru hotovosti z běžného účtu (pokladní šek)
majitel běžného účtu může požádat banku o vydání šekové knížky, která šeky obsahuje.
v šeku dává výstavce příkaz bance (šekovníkovi), aby zaplatila příslušnou šekovou částku osobě uvedené na šeku, nebo aby ji vyplatila doručiteli tohoto šeku (z toho vyplývá, že existuje šek na jméno a šek na doručitele)
na jméno
na jméno
aťky
na doru
ũtel (majitele)
aťk na jméno
je proplacen jedin
šeky
na doručitel (majitele)
šek na jméno
je proplacen jedině osobě, která je jmenovitě na šeku uvedena. Převod práv, které z šeku vyplývají se mohou z majitele šeku převést na jinou osobu tzv. rubopisem = indosamentem. Jde o podpis dosavadního majitele šeku na jeho rubu (na zadní str.)
Existuje:
blankoindosament – šek bude proplacen novému majiteli, který nemusí být na rubu šeku uveden jmenovitě
vyplněný indosament – na rubu je uvedeno jméno (nové), kterému bude šek proplacen
šeky členíme podle toho, kdo je vystavil:
šeky bankovní – vystavitelem je banka, za jejich krytí banka ručí, pomocí tohoto šeku platí odběratel svým dodavatelům namísto výplaty hotovosti. Dodavatelé se nechávají tento bank. šek v hotovosti proplatit nebo si mohou nechat připsat šekovou částku na svůj účet.
šeky soukromé(arch) – jsou to šeky z šek. knížky, které jsou vydávány k BÚ, za výstavce je považována osoba soukromá (právnická i fyzická)
Existuje:
blankoindosament – šek bude proplacen novému majiteli, který nemusí být na rubu šeku uveden jmenovitě
vyplněný indosament – na rubu je uvedeno jméno (nové), kterému bude šek proplacen
šeky členíme podle toho, kdo je vystavil:
šeky bankovní – vystavitelem je banka, za jejich krytí banka ručí, pomocí tohoto šeku platí odběratel svým dodavatelům namísto výplaty hotovosti. Dodavatelé se nechávají tento bank. šek v hotovosti proplatit nebo si mohou nechat připsat šekovou částku na svůj účet.
šeky soukromé(arch) – jsou to šeky z šek. knížky, které jsou vydávány k BÚ, za výstavce je považována osoba soukromá (právnická i fyzická)
2.1b inkasní forma placení
– příjemce peněz zasílá bance příkaz, aby z účtu plátce převedla fin. obnos na účet příjemce.
Inkaso je možné v těchto případech:
je-li inkasní způsob placení stanoven právním předpisem,
dohodne-li se na tom plátce se svou bankou, nebo
dochází-li k vyrovnání platby v provedení šekem nebo platební kartou.
Existují 3 druhy příkazů k inkasu:
jednotlivý příkaz k inkasu
hromadný příkaz k inkasu – posílá bance příjemce peněz v případě, že ke stejnému datu má banka inkasovat z různých účtů plátců fin. částky ve prospěch účtu příjemce
- trvalý příkaz k inkasu – jde o opakované inkaso určité částky z účtu plátce
Podstatné náležitosti příkazu:
pobočka banky
na vrub účtu číslo
ve prospěch účtu číslo
částka
označení měny
konstantní symbol
místo a datum
razítko – u právnických osob
podpis – jeden u fyzických osob, dva u právnických osob a musí být stejné jako podpisový vzor
Na příkaze může klient dále uvádět:
splatnost
variabilní symbol – většinou číslo faktury
Inkaso je možné v těchto případech:
je-li inkasní způsob placení stanoven právním předpisem,
dohodne-li se na tom plátce se svou bankou, nebo
dochází-li k vyrovnání platby v provedení šekem nebo platební kartou.
Existují 3 druhy příkazů k inkasu:
jednotlivý příkaz k inkasu
hromadný příkaz k inkasu – posílá bance příjemce peněz v případě, že ke stejnému datu má banka inkasovat z různých účtů plátců fin. částky ve prospěch účtu příjemce
- trvalý příkaz k inkasu – jde o opakované inkaso určité částky z účtu plátce
Podstatné náležitosti příkazu:
pobočka banky
na vrub účtu číslo
ve prospěch účtu číslo
částka
označení měny
konstantní symbol
místo a datum
razítko – u právnických osob
podpis – jeden u fyzických osob, dva u právnických osob a musí být stejné jako podpisový vzor
Na příkaze může klient dále uvádět:
splatnost
variabilní symbol – většinou číslo faktury
Údaje o platebních dokladech:
„ve prospěch účtu“ – platba bude poukázána na účet příjemce platby (peníze přibudou)
„na vrub účtu“ – je o číslo účtu plátce (ubudou peníze)
„bankovní spojení“ – přestavuje číslo účtu a identifikační kód
„konstantní symbol“ – desetimístné, prvních 6 míst je určených pro zvláštní dispozice, další tři místa určují ekonomický charakter platby, poslední místo udává způsob placení nebo zúčtování.
např. – 0008 – bezhotovostní platba za zboží
- 0308 – bezhotovostní platba za služby
- 0379 – hotovostní platba, pokladní příjem
„variabilní symbol“ – symbol max. desetimístní, má za úkol identifikovat platbu pro účastníky platebního styku, nejčastěji to bývá číslo faktury
„specifický symbol“ – uvádí se v případě pokud se na něm dohodnou klient a banka
„datum splatnosti“ – je to datum ke kterému mají být peníze odepsány z účtu plátce. !Datum splatnosti příkazu k úhradě je odlišný od data splatnosti faktury. Bance musíme dát příkaz alespoň 4 dny před datem splatnosti faktury, protože banka potřebuje alespoň 3 dny na provedení mezibankovního platebního styku.
„na vrub účtu“ – je o číslo účtu plátce (ubudou peníze)
„bankovní spojení“ – přestavuje číslo účtu a identifikační kód
„konstantní symbol“ – desetimístné, prvních 6 míst je určených pro zvláštní dispozice, další tři místa určují ekonomický charakter platby, poslední místo udává způsob placení nebo zúčtování.
např. – 0008 – bezhotovostní platba za zboží
- 0308 – bezhotovostní platba za služby
- 0379 – hotovostní platba, pokladní příjem
„variabilní symbol“ – symbol max. desetimístní, má za úkol identifikovat platbu pro účastníky platebního styku, nejčastěji to bývá číslo faktury
„specifický symbol“ – uvádí se v případě pokud se na něm dohodnou klient a banka
„datum splatnosti“ – je to datum ke kterému mají být peníze odepsány z účtu plátce. !Datum splatnosti příkazu k úhradě je odlišný od data splatnosti faktury. Bance musíme dát příkaz alespoň 4 dny před datem splatnosti faktury, protože banka potřebuje alespoň 3 dny na provedení mezibankovního platebního styku.
Bezhotovostní platební styk
tento styk probíhá na základě písemného převodu peněz z účtu na účet
Při otevření účtu musí klient banky vyplnit tzv. PODPISOVÝ VZOR. V podpisovém vzoru jsou uvedena jména a vzorové podpisy osoby, které mohou disponovat s peněžními prostředky na účtu. Banka vzor používá při ověřování pravosti podpisů na dokladech předkládaných klientem.
používají se tyto doklady: Příkaz k zúčtování, Šek k zúčtování, Platební karta
2.1a úhradová forma placení
– v této formě vystavuje plátce 3 druhy příkazů k úhradě:
- jednotlivý příkaz k úhradě – slouží jednak k úhradě, ale i k inkasu. Plátce ho používá v případě, že má uhradit závazek (jeden) ke konkrétnímu termínu splatnosti. Vyplněný příkaz zasílá plátce své bance (min. 4 dny) a banka převede prostředky v den splatnosti příkazu z účtu plátce na účet příjemce.
- hromadný příkaz k úhradě – používá plátce v případě, že ke stejnému (jednomu) datu má uhradit více závazků. Celková cena je vyznačena zvlášť.
- trvalý příkaz k úhradě – používá se v případě, že plátce pravidelně platí určitou částku ze svého účtu na účet konkrétního příjemce.
Při otevření účtu musí klient banky vyplnit tzv. PODPISOVÝ VZOR. V podpisovém vzoru jsou uvedena jména a vzorové podpisy osoby, které mohou disponovat s peněžními prostředky na účtu. Banka vzor používá při ověřování pravosti podpisů na dokladech předkládaných klientem.
používají se tyto doklady: Příkaz k zúčtování, Šek k zúčtování, Platební karta
2.1a úhradová forma placení
– v této formě vystavuje plátce 3 druhy příkazů k úhradě:
- jednotlivý příkaz k úhradě – slouží jednak k úhradě, ale i k inkasu. Plátce ho používá v případě, že má uhradit závazek (jeden) ke konkrétnímu termínu splatnosti. Vyplněný příkaz zasílá plátce své bance (min. 4 dny) a banka převede prostředky v den splatnosti příkazu z účtu plátce na účet příjemce.
- hromadný příkaz k úhradě – používá plátce v případě, že ke stejnému (jednomu) datu má uhradit více závazků. Celková cena je vyznačena zvlášť.
- trvalý příkaz k úhradě – používá se v případě, že plátce pravidelně platí určitou částku ze svého účtu na účet konkrétního příjemce.
zaslání peněz poštou
provádí se pomocí poštovních poukázek, které jsou dokladem pro hotov. nebo bezhotovostní platební styk
- druhy:
Typ A – používá se pro zaslání peněz v hotovosti nebo i bezhotovostně na účet příjemce
Typ B – je nahrazována typem H, slouží k zaslání peněz z účtu plátce příjemci, výplata peněz v hotovosti
Typ C – používá se pro odeslání i příjem peněz v hotovosti
Typ D – slouží k telegrafickému zaslání peněz poštou, peníze se zasílají i přijímají v hotovosti
Speciální mezinárodní poštovní poukázka:
červená – slouží k zasílání peněz v různých měnách do zahraničí v hotovosti
žlutá – peníze jsou v zahraničí příjemci připsány na účet
Dobírková poštovní poukázka
je složena z poštovní průvodky + poštovní poukázky typu C. Používá se při zasílání zboží na dobírku.
- druhy:
Typ A – používá se pro zaslání peněz v hotovosti nebo i bezhotovostně na účet příjemce
Typ B – je nahrazována typem H, slouží k zaslání peněz z účtu plátce příjemci, výplata peněz v hotovosti
Typ C – používá se pro odeslání i příjem peněz v hotovosti
Typ D – slouží k telegrafickému zaslání peněz poštou, peníze se zasílají i přijímají v hotovosti
Speciální mezinárodní poštovní poukázka:
červená – slouží k zasílání peněz v různých měnách do zahraničí v hotovosti
žlutá – peníze jsou v zahraničí příjemci připsány na účet
Dobírková poštovní poukázka
je složena z poštovní průvodky + poštovní poukázky typu C. Používá se při zasílání zboží na dobírku.
Formy soudobých peněz
Mince – oběžné prostředky nízkých nominálních hodnot
Bankovky – jsou emitovány centrální bankou, spolu s mincemi představují hotovostní peníze
Funkce peněz
prostředek směny – schopnost peněz zprostředkovat směnu
míra hodnot – peníze oceňují statky a služby
uchovatel hodnot – uchovávají kupní sílu do budoucnosti
Ochranné prvky bankovek
VODOZNAK - je založen na zeslabení(světlá linka) nebo zesílení (tmavá linka) papírní hmoty, prohlíží se proti světlu
OKÉNKOVÝ PROUŽEK – je z metalizované umělé hmoty, proti světlu je souvislý, obsahuje mikrotext s hodnotou bankovky
SOUTISKOVÁ ZNAČKA – z každé strany je vidět pouze část značky, v průhledu je vidět písmena C a v něm R
SKRYTÝ OBRAZEC – vzniká specifickým uspořádáním plastických linek hlubotisku, nazývá se sklopný efekt.
OPTICKY PROMĚNLIVÁ BARVA – jde také o sklopný efekt, je pouze na hodnotách 2000 a 5000.
BANKOVNÍ PAPÍR – obsahuje ochranná luminiscenční vlákna, která jsou viditelná pouze pod UV lampou.
Bankovky – jsou emitovány centrální bankou, spolu s mincemi představují hotovostní peníze
Funkce peněz
prostředek směny – schopnost peněz zprostředkovat směnu
míra hodnot – peníze oceňují statky a služby
uchovatel hodnot – uchovávají kupní sílu do budoucnosti
Ochranné prvky bankovek
VODOZNAK - je založen na zeslabení(světlá linka) nebo zesílení (tmavá linka) papírní hmoty, prohlíží se proti světlu
OKÉNKOVÝ PROUŽEK – je z metalizované umělé hmoty, proti světlu je souvislý, obsahuje mikrotext s hodnotou bankovky
SOUTISKOVÁ ZNAČKA – z každé strany je vidět pouze část značky, v průhledu je vidět písmena C a v něm R
SKRYTÝ OBRAZEC – vzniká specifickým uspořádáním plastických linek hlubotisku, nazývá se sklopný efekt.
OPTICKY PROMĚNLIVÁ BARVA – jde také o sklopný efekt, je pouze na hodnotách 2000 a 5000.
BANKOVNÍ PAPÍR – obsahuje ochranná luminiscenční vlákna, která jsou viditelná pouze pod UV lampou.
PLATEBNÍ STYK
(hotovostní a bezhotovostní, aťky, platební karty)
rozliaŵjeme: hotovostní a bezhotovostní platební styk
platební styk je realizací vztahu pYũ koupích a prodejích vznikajících minimáln
PLATEBNÍ STYK
(hotovostní a bezhotovostní, šeky, platební karty)
rozlišujeme: hotovostní a bezhotovostní platební styk
platební styk je realizací vztahu při koupích a prodejích vznikajících minimálně mezi dvěma subjekty.
Hotovostní platební styk
- při tomto platebním styku se používají bankovky a mince v naturální podobě
uložení peněz na BÚ
– firma ukládá peníze v hotovosti na běžný účet např.: z důvodů překročení pokladního limitu (je to max. fin. obnos, který může být v pokladně, určuje ho statutární orgán)
doklady – VPD, pokladní složenka banky
výběr peněz z BÚ
výběrní lístek – slouží k výběru pro osoby fyzické, právnické osoby používají k výběru šek
PPD
rozliaŵjeme: hotovostní a bezhotovostní platební styk
platební styk je realizací vztahu pYũ koupích a prodejích vznikajících minimáln
PLATEBNÍ STYK
(hotovostní a bezhotovostní, šeky, platební karty)
rozlišujeme: hotovostní a bezhotovostní platební styk
platební styk je realizací vztahu při koupích a prodejích vznikajících minimálně mezi dvěma subjekty.
Hotovostní platební styk
- při tomto platebním styku se používají bankovky a mince v naturální podobě
uložení peněz na BÚ
– firma ukládá peníze v hotovosti na běžný účet např.: z důvodů překročení pokladního limitu (je to max. fin. obnos, který může být v pokladně, určuje ho statutární orgán)
doklady – VPD, pokladní složenka banky
výběr peněz z BÚ
výběrní lístek – slouží k výběru pro osoby fyzické, právnické osoby používají k výběru šek
PPD
- Pronajímatelem jsou leasingové ...
- Pronajímatelem jsou leasingové společnosti. Jsou založeny bankami jako jejich dceřiné společnosti, nebo jde o výrobce.
1 2
Výrobce Leasingová společnost Nájemce
3
4
1)Leasingová společnost nakupuje leasingové předměty od výrobce
2)Uzavření leasingové smlouvy
3)Předání leas. předmětu do užívání
4)Placení nájemného
Účast banky při finančním leasingu:
Banka leas. společnost jako svoji dceřinou společnost vybavuje základním kapitálem, ze kterého si leas. společnost nakoupí od výrobců leas. předměty.
Banka poskytuje leas. společnosti poradenskou činnost. Např. poskytuje informace o svých klientech, kteří jsou nájemci. Dále vede účty, inkasuje nájemné,…
2 formy leasingových společností
Kapitálově závislé na bance
Založené z iniciativy výrobce
Několik typů společností zabývajících se leasingem
Agro leasing (automobily, stroje), city leasing (stroje, zařízení, dopravní techniky, polygrafické stroje), český leasing, s. r. o.
Union leasing, car leasing(stroje, zařízení, tech. Linky)
1 2
Výrobce Leasingová společnost Nájemce
3
4
1)Leasingová společnost nakupuje leasingové předměty od výrobce
2)Uzavření leasingové smlouvy
3)Předání leas. předmětu do užívání
4)Placení nájemného
Účast banky při finančním leasingu:
Banka leas. společnost jako svoji dceřinou společnost vybavuje základním kapitálem, ze kterého si leas. společnost nakoupí od výrobců leas. předměty.
Banka poskytuje leas. společnosti poradenskou činnost. Např. poskytuje informace o svých klientech, kteří jsou nájemci. Dále vede účty, inkasuje nájemné,…
2 formy leasingových společností
Kapitálově závislé na bance
Založené z iniciativy výrobce
Několik typů společností zabývajících se leasingem
Agro leasing (automobily, stroje), city leasing (stroje, zařízení, dopravní techniky, polygrafické stroje), český leasing, s. r. o.
Union leasing, car leasing(stroje, zařízení, tech. Linky)
Výhody operativního leasingu:
Nájemce může používat předmět, který se mu nevyplatí pořídit, nebo na který nemá finanční prostředky.
Nájemce má k dispozici vždy nejmodernější a technicky nejdokonalejší předmět.
Nájemce nemusí žádat o drahý úvěr (je samozřejmě dražší než nájemné), aby mohl předmět mít, používat
Účast banky při operativním leasingu:
Banky poskytují pronajímatelům (v roli obchodníků) úvěry na zakoupení pronajímaných předmětů.
Vedou pronajímatelům účty
Inkasují od nájemců nájemné
2) FINANČNÍ
Představuje dlouhodobý pronájem leasingových předmětů, které po zaplacení poslední leasingové splátky přechází do vlastnictví nájemce.
Nájemce tedy používá vždy nový leasingový předmět, který se v budoucnu stane jeho vlastnictvím.
JE NEVYPOVĚDITELNÝ, jedině vzájemnou dohodou. Během nájemné doby platí formou splátek.
Nájemce má k dispozici vždy nejmodernější a technicky nejdokonalejší předmět.
Nájemce nemusí žádat o drahý úvěr (je samozřejmě dražší než nájemné), aby mohl předmět mít, používat
Účast banky při operativním leasingu:
Banky poskytují pronajímatelům (v roli obchodníků) úvěry na zakoupení pronajímaných předmětů.
Vedou pronajímatelům účty
Inkasují od nájemců nájemné
2) FINANČNÍ
Představuje dlouhodobý pronájem leasingových předmětů, které po zaplacení poslední leasingové splátky přechází do vlastnictví nájemce.
Nájemce tedy používá vždy nový leasingový předmět, který se v budoucnu stane jeho vlastnictvím.
JE NEVYPOVĚDITELNÝ, jedině vzájemnou dohodou. Během nájemné doby platí formou splátek.
Leasingová splátka:
Poplatek, nájemné, která obsahuje hodnotu odpisů, úrokové náklady, riziko, zisk (marže)
Vyplácí se ve dvou částech:
1. akontace (vysoká částka)
2. další ve stejné výši – podle splátkového kalendáře
Leasingový koeficient
Poměr všech položek zahrnuté do nákladu na pořízení ve jmenovateli je pořizovací cena předmětu
Je-li větší než jedna – nakoupíme pronajatý předmět dráž než kdybychom ho koupili za hotové
Přímý leasing - pronajímatel sjedná nájemní smlouvu přímo s nájemcem
1. uzavření smlouvy a předání pronajímané předměty do užívání nájemci
2. úhrada nájemného, měsíčně čtvrtletně
Vyplácí se ve dvou částech:
1. akontace (vysoká částka)
2. další ve stejné výši – podle splátkového kalendáře
Leasingový koeficient
Poměr všech položek zahrnuté do nákladu na pořízení ve jmenovateli je pořizovací cena předmětu
Je-li větší než jedna – nakoupíme pronajatý předmět dráž než kdybychom ho koupili za hotové
Přímý leasing - pronajímatel sjedná nájemní smlouvu přímo s nájemcem
1. uzavření smlouvy a předání pronajímané předměty do užívání nájemci
2. úhrada nájemného, měsíčně čtvrtletně
Nepřímý leasing
1. kupní smlouva na předmět
2. zaplacení kupní smlouvy
3. leasingová smlouva s nájemcem a předání předmětu
4. úhrada nájemného
Existují 2 druhy leasingu:
1) OPERATIVNÍ
Jde o krátkodobý pronájem leasingových předmětů (jde o pronájem kratší, než je doba životnosti předmětu)
Nájemce si půjčuje předmět na určitou dobu, ta bývá kratší než je doba životnosti předmětu
Pronajímatel předmět vlastní, zůstává stále v jeho vlastnictví
Pronajímatel předmět udržuje, opravuje, pojišťuje, tyto náklady zahrnuje do nájemného
V případě poruchy nebo ukončení životnosti předmětu nahradí pronajímatel jiným nebo novým předmětem
Po ukončení smlouvy předmět pronajímatel přijímá, předmět je zpět, může ho využívat sám nebo ho znovu pronajme
Tento typ je vypověditelný(pronajímatel i nájemce mohou smlouvu vypovědět)
Pokud je tento operativní leasing uzavřený na dobu určitou nedá se vypovědět
2. zaplacení kupní smlouvy
3. leasingová smlouva s nájemcem a předání předmětu
4. úhrada nájemného
Existují 2 druhy leasingu:
1) OPERATIVNÍ
Jde o krátkodobý pronájem leasingových předmětů (jde o pronájem kratší, než je doba životnosti předmětu)
Nájemce si půjčuje předmět na určitou dobu, ta bývá kratší než je doba životnosti předmětu
Pronajímatel předmět vlastní, zůstává stále v jeho vlastnictví
Pronajímatel předmět udržuje, opravuje, pojišťuje, tyto náklady zahrnuje do nájemného
V případě poruchy nebo ukončení životnosti předmětu nahradí pronajímatel jiným nebo novým předmětem
Po ukončení smlouvy předmět pronajímatel přijímá, předmět je zpět, může ho využívat sám nebo ho znovu pronajme
Tento typ je vypověditelný(pronajímatel i nájemce mohou smlouvu vypovědět)
Pokud je tento operativní leasing uzavřený na dobu určitou nedá se vypovědět
4) Forfaiter proplácí prodávajícímu ...
4) Forfaiter proplácí prodávajícímu pouze větší část pohledávky podobně jako u factoringu
5) Kupující uhradí svou pohledávku forfaiterovi v termínu splatnosti, případně ji musí forfaiter vymáhat.
V případě, že vymáhání pohledávky není úspěšné, použije forfaiter směnku.
Využití factoringu a forfaitingu v ČR je zatím malé, protože není dobrá platební morálka u našich firem. Factoring a forfaiting se ale více využívá při dodávkách do zahraničí.
FINANČNÍ LEASING:
LEASING = Pronájem leasingových předmětů (nejčastěji se jedná o auta, počítače, stavební mechanismy, budovy,…) a to na dobu určitou nebo neurčitou.
Pronajímatel
- Výrobce, obchodník, leasingová společnost. Pronajatý předmět zůstává ve vlastnictví pronajímatele, který ho vede v evidencí, odepisuje ho, provádí údržbu.
5) Kupující uhradí svou pohledávku forfaiterovi v termínu splatnosti, případně ji musí forfaiter vymáhat.
V případě, že vymáhání pohledávky není úspěšné, použije forfaiter směnku.
Využití factoringu a forfaitingu v ČR je zatím malé, protože není dobrá platební morálka u našich firem. Factoring a forfaiting se ale více využívá při dodávkách do zahraničí.
FINANČNÍ LEASING:
LEASING = Pronájem leasingových předmětů (nejčastěji se jedná o auta, počítače, stavební mechanismy, budovy,…) a to na dobu určitou nebo neurčitou.
Pronajímatel
- Výrobce, obchodník, leasingová společnost. Pronajatý předmět zůstává ve vlastnictví pronajímatele, který ho vede v evidencí, odepisuje ho, provádí údržbu.
Nájemce
- Platí pronajímateli nájemné, ve kterém jsou zahrnuty veškeré náklady, které s předmětem má pronajímatel + odměnu - (zisk pro pronajímatele za poskytnutou službu). Uživatel předmětu.
Členění:
1. dle sídla účastníků
a) tuzemský – oba dva
b) zahraniční – jeden v jedné zemi druhý v druhé zemi
c) mezinárodní – oba dva v jiné zemi a společnost také v jiné zemi
2. dle počtu účastníků
přímý
nepřímý
3. dle práva k vlastnictví
operativní – krátkodobý, pro předměty, které slouží firmě k provozu
finanční – dlouhodobý
Náležitosti leasingové smlouvy:
Písemná forma
Podpisy všech účastníků
Obsah
Druh leasingu
Výše splátky(leasingový kalendář)
Předmět pronájmu
Způsob jištění
Členění:
1. dle sídla účastníků
a) tuzemský – oba dva
b) zahraniční – jeden v jedné zemi druhý v druhé zemi
c) mezinárodní – oba dva v jiné zemi a společnost také v jiné zemi
2. dle počtu účastníků
přímý
nepřímý
3. dle práva k vlastnictví
operativní – krátkodobý, pro předměty, které slouží firmě k provozu
finanční – dlouhodobý
Náležitosti leasingové smlouvy:
Písemná forma
Podpisy všech účastníků
Obsah
Druh leasingu
Výše splátky(leasingový kalendář)
Předmět pronájmu
Způsob jištění
Diskont
- Úrok, který si sráží forfaiter z výšky pohledávky, protože prodávajícímu poskytuje finanční prostředky ve smyslu poskytnutí dlouhodobého úvěru.
Prodávající
1b 4 3 2
Fofaiter = banka
1a
Kupující
1a) Kupující při projednávání podmínek dodávky žádá o delší lhůtu na úhradu této dodávky,tzn.Žádá o poskytnutí dodavatelského obchodního úvěru.
1b) Prodávající projednává možnost odkoupení dlouhodobé pohledávky s forfaiterem se kterým, případě jeho souhlasu uzavírá forfaitingovou smlouvu.
2) Dodání zboží.
3) Prodávající předává veškeré dokumenty o dodávce, včetně nejčastěji směnky, kterou vystavil kupující a která by měla být navíc zajištěna u jiné banky, než je banka v roli forfaitera. (Způsoby zajištění směnky: Doložka „Per Aval“ – Ručitelský úvěr – banka se stane vedlejším dlužníkem; Akceptací směnky – banka se stane hlavním dlužníkem)
Prodávající
1b 4 3 2
Fofaiter = banka
1a
Kupující
1a) Kupující při projednávání podmínek dodávky žádá o delší lhůtu na úhradu této dodávky,tzn.Žádá o poskytnutí dodavatelského obchodního úvěru.
1b) Prodávající projednává možnost odkoupení dlouhodobé pohledávky s forfaiterem se kterým, případě jeho souhlasu uzavírá forfaitingovou smlouvu.
2) Dodání zboží.
3) Prodávající předává veškeré dokumenty o dodávce, včetně nejčastěji směnky, kterou vystavil kupující a která by měla být navíc zajištěna u jiné banky, než je banka v roli forfaitera. (Způsoby zajištění směnky: Doložka „Per Aval“ – Ručitelský úvěr – banka se stane vedlejším dlužníkem; Akceptací směnky – banka se stane hlavním dlužníkem)
VÝHODY FACTORINGU:
Prodávající má k dispozici peněžní prostředky, které by měl jinak vázány v pohledávkách
Prodávající pohledávek se zbavuje administrativy spojené s evidencí pohledávek, s jejich případným vymáháním.
U factoringu pravého přenáší prodávající pohledávek riziko na factora.
FORFAITING:
Je to odkoupení střednědobých a dlouhodobých pohledávek, které jsou bankovně zajištěny forfaiterem od prodávajícího. )
Střednědobé a dlouhodobé pohledávky vznikají při dodávkách strojních zařízení, investičních celků,… Jsou obvykle dodávány na dodavatelských (obchodní) úvěr. Forfaiter odkupuje nejčastěji 1 nebo málo pohledávek.
Banka = FORFAITER
Náklady prodávajícího na forfaiting:
Rizikové provize
- Závisí na výšce pohledávky a na době její splatnosti.
Prodávající pohledávek se zbavuje administrativy spojené s evidencí pohledávek, s jejich případným vymáháním.
U factoringu pravého přenáší prodávající pohledávek riziko na factora.
FORFAITING:
Je to odkoupení střednědobých a dlouhodobých pohledávek, které jsou bankovně zajištěny forfaiterem od prodávajícího. )
Střednědobé a dlouhodobé pohledávky vznikají při dodávkách strojních zařízení, investičních celků,… Jsou obvykle dodávány na dodavatelských (obchodní) úvěr. Forfaiter odkupuje nejčastěji 1 nebo málo pohledávek.
Banka = FORFAITER
Náklady prodávajícího na forfaiting:
Rizikové provize
- Závisí na výšce pohledávky a na době její splatnosti.
Bankovní finančně–úvěrové operace
(factoring, forfaiting, finanční leasing)
FACTORING:
Představuje odkoupení krátkodobých pohledávek bankou od majitelů těchto pohledávek, přičemž riziko z nezaplacení těchto pohledávek přechází na banku.
Banka = FACTOR
Majitel pohledávky je iniciátorem factoringu – tzn., že on sám nabízí factorovi pohledávku k odkoupení na základě předložení FAP.
Prodávající
2 4 2
Factor = banka
5 5
Kupující 1 Kupující 3
1) Mezi prodávajícím a factorem je uzavřena factoringová smlouva o budoucím odkoupení krátkodobých pohledávek.
FACTORING:
Představuje odkoupení krátkodobých pohledávek bankou od majitelů těchto pohledávek, přičemž riziko z nezaplacení těchto pohledávek přechází na banku.
Banka = FACTOR
Majitel pohledávky je iniciátorem factoringu – tzn., že on sám nabízí factorovi pohledávku k odkoupení na základě předložení FAP.
Prodávající
2 4 2
Factor = banka
5 5
Kupující 1 Kupující 3
1) Mezi prodávajícím a factorem je uzavřena factoringová smlouva o budoucím odkoupení krátkodobých pohledávek.
2) Prodávající odesílá zboží.
3) Prodávající předkládá factoru = bance faktury a žádá o odkoupení pohledávek, které dokládají faktury.
4) Factor proplácí odkoupené pohledávky prodávajícímu (většinou bezhotovostně na jeho účet).
5) Factor inkasuje pohledávky (dostává zaplaceno od kupujících v termínu splatnosti faktur). V případě, že některý kupující nezaplatí má nárok factor = banka na vymáhání pohledávky soudní cestou.
Banka zpravidla odkupuje pohledávky od svého velmi dobrého klienta až do výše sjednaného limitu pohledávek ve factoringové smlouvě.
Druhy factoringu:
A) Pravý factoring – riziko z nezaplacení pohledávek nese sám factor
B) Nepravý factoring – riziko z nezaplacení pohledávek nese nadále prodávající
Factor neplatí prodávajícímu plnou výši pohledávek, zaplatí nejdříve 80 % - 90 % hodnoty, zbývající část vyúčtuje až po výlohách a po vyúčtování rizikové provize (činí od 0,5 % - 4 %).
4) Factor proplácí odkoupené pohledávky prodávajícímu (většinou bezhotovostně na jeho účet).
5) Factor inkasuje pohledávky (dostává zaplaceno od kupujících v termínu splatnosti faktur). V případě, že některý kupující nezaplatí má nárok factor = banka na vymáhání pohledávky soudní cestou.
Banka zpravidla odkupuje pohledávky od svého velmi dobrého klienta až do výše sjednaného limitu pohledávek ve factoringové smlouvě.
Druhy factoringu:
A) Pravý factoring – riziko z nezaplacení pohledávek nese sám factor
B) Nepravý factoring – riziko z nezaplacení pohledávek nese nadále prodávající
Factor neplatí prodávajícímu plnou výši pohledávek, zaplatí nejdříve 80 % - 90 % hodnoty, zbývající část vyúčtuje až po výlohách a po vyúčtování rizikové provize (činí od 0,5 % - 4 %).
4. Vkladové listy
Tvoří přechod mezi úspornými vklady a bankovními obligacemi. List na malý počet vkladů obsahuje jeden až dva listy, výpovědní lhůta měsíc nebo několik let.
5) PRODEJ BANKOVNÍCH OBLIGACÍ
Bankovní obligace emituje (vydává) banka v případě, že si chce opatřit větší množství dlouhodobých finančních zdrojů. Doba splatnosti obligace bývá delší, zpravidla 5 a více let.
Bankovní obligace může jejich majitel prodat na trhu CP a to za tržní cenu, která se může lišit od nominální hodnoty (za kterou kupoval od banky).
Jde o zdroj pro banku velmi jistý a dlouhodobý.
6) NÁKUP ÚVĚRŮ OD JINÝCH BANK A OD BANKY ÚSTŘEDNÍ
Mezi bankami existují rovněž věřitelské a dlužnické vztahy. Jedna banka nakupuje úvěr od jiné z důvodů:
A) Odstranění nevyrovnanosti aktiv a pasiv v rozvaze
B) Zvýšení svých úvěrových zdrojů
Rozlišujeme tyto druhy úvěrů:
A) Peníze na den - Je to úvěr, který slouží bance k vyrovnání denní bankovní bilance. Tento úvěr se hned druhý den splácí.
B) Denní peníze - Jde o úvěr na několik dní bez určení termínu splatnosti. Věřitelská banka si vyžádá splacení svých peněz minimálně jeden den předem.
C) Termínované peníze - Jedná se o úvěr poskytnutý bance na předem sjednanou dobu.
5) PRODEJ BANKOVNÍCH OBLIGACÍ
Bankovní obligace emituje (vydává) banka v případě, že si chce opatřit větší množství dlouhodobých finančních zdrojů. Doba splatnosti obligace bývá delší, zpravidla 5 a více let.
Bankovní obligace může jejich majitel prodat na trhu CP a to za tržní cenu, která se může lišit od nominální hodnoty (za kterou kupoval od banky).
Jde o zdroj pro banku velmi jistý a dlouhodobý.
6) NÁKUP ÚVĚRŮ OD JINÝCH BANK A OD BANKY ÚSTŘEDNÍ
Mezi bankami existují rovněž věřitelské a dlužnické vztahy. Jedna banka nakupuje úvěr od jiné z důvodů:
A) Odstranění nevyrovnanosti aktiv a pasiv v rozvaze
B) Zvýšení svých úvěrových zdrojů
Rozlišujeme tyto druhy úvěrů:
A) Peníze na den - Je to úvěr, který slouží bance k vyrovnání denní bankovní bilance. Tento úvěr se hned druhý den splácí.
B) Denní peníze - Jde o úvěr na několik dní bez určení termínu splatnosti. Věřitelská banka si vyžádá splacení svých peněz minimálně jeden den předem.
C) Termínované peníze - Jedná se o úvěr poskytnutý bance na předem sjednanou dobu.
C) Účty sporožirové
Spojují úsporný vklad + běžný účet = slouží občanům k provádění bezhotovostního platebního styku (inkaso, alimenty, splácení různých druhů úvěrů).
Jiné druhy vkladových účtů:
D) Prémiového spoření
- Jsou vždy na jméno pro klienty starší 14-ti let. Pravidelně se ukládají měsíční položky po dobu 5 let, klient však nemůže s těmito prostředky disponovat po tuto dobu, ale k úrokům získává navíc výhodné prémie.
E) Spoření na vzdělání
- Jde o účelové spoření pro mladé lidi (10 – 26 let) určené ke krytí všech nákladů vysokoškolského studia. Po přijetí na VŠ připisuje banka jednorázovou peněžní prémii.
F) Bez výpovědní lhůty (obyčejné)
- Kdykoliv ukládáme, kdykoliv vybíráme – úročení je nízké
G) S výpovědní lhůtou
H) Výherní
- nemají výpovědní lhůtu
Jiné druhy vkladových účtů:
D) Prémiového spoření
- Jsou vždy na jméno pro klienty starší 14-ti let. Pravidelně se ukládají měsíční položky po dobu 5 let, klient však nemůže s těmito prostředky disponovat po tuto dobu, ale k úrokům získává navíc výhodné prémie.
E) Spoření na vzdělání
- Jde o účelové spoření pro mladé lidi (10 – 26 let) určené ke krytí všech nákladů vysokoškolského studia. Po přijetí na VŠ připisuje banka jednorázovou peněžní prémii.
F) Bez výpovědní lhůty (obyčejné)
- Kdykoliv ukládáme, kdykoliv vybíráme – úročení je nízké
G) S výpovědní lhůtou
H) Výherní
- nemají výpovědní lhůtu
2. na vkladní knížce
Vkladní knížku obdrží občan po provedení první úložky, zapisují se do ní vklady, výběry a připisují se úroky
Existují dva druhy knížek
A. VK s výpovědní lhůtou – čím delší je výpovědní lhůta tím jde o jistější zdroj banky = vyšší úrok pro občana
Pokud občan nedodrží výpovědní lhůtu své prostředky může vybrat, ale finančně na tom ztrácí.
B. bez výpovědní lhůty
VK na jméno – prokázat totožnost
VK na majitele – majitel – osoba vlastnící knížku
C. výherní VK – místo úroku jsou výhry, prémie
D. úročené vklady s bonusem – spoříme s výhledem na určitou dobu a po této době obdržíme nějakou prémii, bonus
Ukládání vkladů
1. v hotovosti u přepážky
2. převod z účtu
3. u zaměstnavatele, srážka ze mzdy
Existují dva druhy knížek
A. VK s výpovědní lhůtou – čím delší je výpovědní lhůta tím jde o jistější zdroj banky = vyšší úrok pro občana
Pokud občan nedodrží výpovědní lhůtu své prostředky může vybrat, ale finančně na tom ztrácí.
B. bez výpovědní lhůty
VK na jméno – prokázat totožnost
VK na majitele – majitel – osoba vlastnící knížku
C. výherní VK – místo úroku jsou výhry, prémie
D. úročené vklady s bonusem – spoříme s výhledem na určitou dobu a po této době obdržíme nějakou prémii, bonus
Ukládání vkladů
1. v hotovosti u přepážky
2. převod z účtu
3. u zaměstnavatele, srážka ze mzdy
VINKULACE =
VINKULACE = omezení manipulace s penězi na účtu klienta (např. pomocí hesla).
Úsporné vklady mohou být realizovány:
1. Na úsporných účtech – jde o účty (úroky) na které občan vkládá pravidelně, ale i nepravidelně své finanční prostředky
A) Stavební spoření
- Je poskytováno Stavebními spořitelnami (např. AR – Stavební spořitelna, Wistenrot, …) Jde o spoření, které je spojeno s následným čerpáním úvěru (50 % či 40 % z celkové částky) a následně do 100 % se čerpá úvěr, v druhé fázi poskytnutí stavebních úvěrů. Výhody stavebního spoření: nízká úroková sazba u úvěru (= levný úvěr, nízký úrok), dále státní příspěvek ve výši 25 % z uložené částky za rok. Úvěr je však účelový!
B) Spoření s životním pojištěním
- jde o pravidelné měsíční spoření. Jednotlivé vklady jsou z části úročeny a z části se vytváří tzv. pojistný fond pro případné pojistné události. Po určité době dostává majitel vyplaceny veškeré naspořené prostředky včetně úroků + bonusů, tedy určitých prémií navíc, když nedošlo k žádné pojistné události.
Úsporné vklady mohou být realizovány:
1. Na úsporných účtech – jde o účty (úroky) na které občan vkládá pravidelně, ale i nepravidelně své finanční prostředky
A) Stavební spoření
- Je poskytováno Stavebními spořitelnami (např. AR – Stavební spořitelna, Wistenrot, …) Jde o spoření, které je spojeno s následným čerpáním úvěru (50 % či 40 % z celkové částky) a následně do 100 % se čerpá úvěr, v druhé fázi poskytnutí stavebních úvěrů. Výhody stavebního spoření: nízká úroková sazba u úvěru (= levný úvěr, nízký úrok), dále státní příspěvek ve výši 25 % z uložené částky za rok. Úvěr je však účelový!
B) Spoření s životním pojištěním
- jde o pravidelné měsíční spoření. Jednotlivé vklady jsou z části úročeny a z části se vytváří tzv. pojistný fond pro případné pojistné události. Po určité době dostává majitel vyplaceny veškeré naspořené prostředky včetně úroků + bonusů, tedy určitých prémií navíc, když nedošlo k žádné pojistné události.
4) ÚSPORNÉ VKLADY
Klient takto dlouhodobě spoří. Banky vedou Vkladní knížky (zde se zapisují částky, které se vkládají, či vybírají).
VKLADNÍ KNÍŽKA – klient ji obdrží při prvním vložení peněž, dále se do ní zaznamenávají všechny vklady, výběry, zůstatek vkladu a připsaný úrok.
Obdobou vkladních knížek jsou OSOBNÍ KONTA, kde dokladem o vlastnictví tohoto konta je pro klienta karta.
Vklady rozlišujeme z několika hledisek:
1. hledisko termínové
netermínované vklady (vklady na viděnou) klient může kdykoliv svůj vklad vybrat, tento vklad je úročen velmi nízkým procentem. Příkladem jsou běžné účty podnikatelů, vkladní knížky a sporožira občanů apod.
termínované vklady – na pevný termín nebo s výpovědní lhůtou. Úročen vyšším procentem
2. hledisko měny
korunové (v Kč)
devizové ( v cizí měně)
VKLADNÍ KNÍŽKA – klient ji obdrží při prvním vložení peněž, dále se do ní zaznamenávají všechny vklady, výběry, zůstatek vkladu a připsaný úrok.
Obdobou vkladních knížek jsou OSOBNÍ KONTA, kde dokladem o vlastnictví tohoto konta je pro klienta karta.
Vklady rozlišujeme z několika hledisek:
1. hledisko termínové
netermínované vklady (vklady na viděnou) klient může kdykoliv svůj vklad vybrat, tento vklad je úročen velmi nízkým procentem. Příkladem jsou běžné účty podnikatelů, vkladní knížky a sporožira občanů apod.
termínované vklady – na pevný termín nebo s výpovědní lhůtou. Úročen vyšším procentem
2. hledisko měny
korunové (v Kč)
devizové ( v cizí měně)
Členění dle výpovědní lhůty:
Krátkodobé (několik měsíců) pro obyvatelstvo(šetří), firmy(k tvorbě zdrojů na daňové vyrovnání)
Dlouhodobé ( více než 1 rok) pro firmy, obyvatelstvo(spoření na auto, chatu, dům)
- Termínované vklady mohou dále existovat jako tzv.:
PEVNÉ VKLADY – Jde o vklady, které v žádném případě nedovolují disponovat s vkladem před termínem splatnosti, nebo před vypršením výpovědní lhůty (jde o obdobu depozitních certifikátů).
VKLADY NA OTEVŘENÉM ÚČTU – Klient může ukládat další prostředky a zvyšovat postupně svůj termínovaný vklad. Zde nemusí dodržet termín splatnosti, případně výpovědní lhůtu, ale samozřejmě platí sankční poplatky. (tento typ je běžnější)
3) DEPOZITNÍ CERTIFIKÁTY
Banky prodávají svým klientům: Depozitní certifikáty (DC), Vkladové certifikáty, Vkladové listy, Výherní listy, apod. Tyto certifikáty či listy představují potvrzení banky o přijatém jednorázovém vkladu na určitou dobu (30-90 dnů, 1 rok).
Depozitní certifikáty jsou vydávány v různých nominálních hodnotách na různou dobu. Nejčastěji na: 1, 2, 12, či 24 měsíců. Jde však vždy o období střednědobé.
Dlouhodobé ( více než 1 rok) pro firmy, obyvatelstvo(spoření na auto, chatu, dům)
- Termínované vklady mohou dále existovat jako tzv.:
PEVNÉ VKLADY – Jde o vklady, které v žádném případě nedovolují disponovat s vkladem před termínem splatnosti, nebo před vypršením výpovědní lhůty (jde o obdobu depozitních certifikátů).
VKLADY NA OTEVŘENÉM ÚČTU – Klient může ukládat další prostředky a zvyšovat postupně svůj termínovaný vklad. Zde nemusí dodržet termín splatnosti, případně výpovědní lhůtu, ale samozřejmě platí sankční poplatky. (tento typ je běžnější)
3) DEPOZITNÍ CERTIFIKÁTY
Banky prodávají svým klientům: Depozitní certifikáty (DC), Vkladové certifikáty, Vkladové listy, Výherní listy, apod. Tyto certifikáty či listy představují potvrzení banky o přijatém jednorázovém vkladu na určitou dobu (30-90 dnů, 1 rok).
Depozitní certifikáty jsou vydávány v různých nominálních hodnotách na různou dobu. Nejčastěji na: 1, 2, 12, či 24 měsíců. Jde však vždy o období střednědobé.
Rozdělení:
1) depozitní certifikáty malých nominací – pro obyvatelstvo
2) depozitní certifikáty středních nominací – malé a střední firmy
3) depozitní certifikáty velkých nominací – kapitálově silné podnikatele
Rozdělení podle uplatnění na trhu:
a) obchodovatelné – během lhůty splatnosti mohou být podány majitelem na sekundárním kapitálovém trhu.
b) Neobchodovatelné – majitel si je ponechá až po lhůtě splatnosti
Úročení:
A) Pevnou úrokovou sazbou – ta závisí na dálce trvání vkladu
B) Progresivní úrokovou sazbou – úroky se zvyšují každým dalším rokem
Depozitní certifikáty „POD PARI“
- Klient vkládá částku menší než je nominální hodnota a po uplynutí splatnosti Depoz. cer. je mu vyplacena nominální hodnota.
Splatnost DC včetně úroků je jednorázová – po uplynutí lhůty na DC vyznačené.
Výherní listy mají vždy nižší úrokovou sazbu, ale zúčastňují se pravidelně slosování.
Prodejem DC banka získává stabilní peněžní zdroj.
2) depozitní certifikáty středních nominací – malé a střední firmy
3) depozitní certifikáty velkých nominací – kapitálově silné podnikatele
Rozdělení podle uplatnění na trhu:
a) obchodovatelné – během lhůty splatnosti mohou být podány majitelem na sekundárním kapitálovém trhu.
b) Neobchodovatelné – majitel si je ponechá až po lhůtě splatnosti
Úročení:
A) Pevnou úrokovou sazbou – ta závisí na dálce trvání vkladu
B) Progresivní úrokovou sazbou – úroky se zvyšují každým dalším rokem
Depozitní certifikáty „POD PARI“
- Klient vkládá částku menší než je nominální hodnota a po uplynutí splatnosti Depoz. cer. je mu vyplacena nominální hodnota.
Splatnost DC včetně úroků je jednorázová – po uplynutí lhůty na DC vyznačené.
Výherní listy mají vždy nižší úrokovou sazbu, ale zúčastňují se pravidelně slosování.
Prodejem DC banka získává stabilní peněžní zdroj.
2) TERMÍNOVANÉ VKLADY
Jde o finanční prostředky, které klient banky ukládá na tzv. termínovaných účtech a zároveň se zavazuje, že nebude po určitou dobu s těmito prostředky disponovat. Vysoké úrokové sazby.
- Jde o vklady od 1 měsíce až na dobu několika let.
A) Termínovaný vklad s pevným termínem splatnosti
- Jde o uložené prostředky na pevně sjednanou dobu, tzn. je určen přesně termín, kdy může opět klient s těmito prostředky disponovat.
B) S výpovědní lhůtou
- Klient ukládá své prostředky na dobu neurčitou s tím, že bance před započetím výpovědní lhůty oznámí, kdy bude chtít s prostředky disponovat.
Protože jde o stabilní zdroj pro banku, mají termínované vklady poměrně vysoké úrokové sazby.
Úroková sazba je ovlivněna: výškou vkladu
: délkou termínu splatnosti
: délkou výpovědní lhůty
Banky umožňují klientovi disponovat s jeho prostředky i před termínem splatnosti či před uplynutím výpovědní lhůty. Každá banka při předčasném výběhu požaduje SANKCE – Jde o určité procento z dříve vybírané částky.
- Jde o vklady od 1 měsíce až na dobu několika let.
A) Termínovaný vklad s pevným termínem splatnosti
- Jde o uložené prostředky na pevně sjednanou dobu, tzn. je určen přesně termín, kdy může opět klient s těmito prostředky disponovat.
B) S výpovědní lhůtou
- Klient ukládá své prostředky na dobu neurčitou s tím, že bance před započetím výpovědní lhůty oznámí, kdy bude chtít s prostředky disponovat.
Protože jde o stabilní zdroj pro banku, mají termínované vklady poměrně vysoké úrokové sazby.
Úroková sazba je ovlivněna: výškou vkladu
: délkou termínu splatnosti
: délkou výpovědní lhůty
Banky umožňují klientovi disponovat s jeho prostředky i před termínem splatnosti či před uplynutím výpovědní lhůty. Každá banka při předčasném výběhu požaduje SANKCE – Jde o určité procento z dříve vybírané částky.
Výhody: pro banku je to výhodné nemusí za vklady platit vysoký úrok
Nevýhody: banka může použít jen „sedlinu“ – určitou výši, kterou musí klient dodržet a kterou může banka využít z aktivních operací.
Druhy vkladů podle klientů:
A) Vklady podniků
- Představují rozhodující část celkových vkladů na požádaní. Klient, který nemá sjednán úvěrový rámec musí na svém bankovním účtu neustále udržovat určitý zůstatek peněžního vkladu. Pro tyto vklady je typické, že vykazují každý den jiný zůstatek.
B) Vklady obyvatelstva
- V průběhu let dochází k rozšiřování těchto vkladů (např. sporožiro). Tvoří 30% vkladu banky, využití kreditních karet.
C) Vklady vlády a místních samosprávních celků
- Vznikají z přechodného přebytku daňových příjmů během roku. Tyto vklady jsou zajištěny, tzn. že tyto vklady musí být vždy přednostně uvolněny.
D) Pojištěné vklady
- Obdoba zajištění. Banky si ze zákona vytvářejí pojistný fond, ze kterého jsou vyplaceny vklady, pokud je banka likvidní.
E) Zaručené vklady
- Obdoba zajištění. Jsou v těch bankách, kde má stát svůj podíl. Tzn. že se stát zaručuje za vklad klientů.
Druhy vkladů podle klientů:
A) Vklady podniků
- Představují rozhodující část celkových vkladů na požádaní. Klient, který nemá sjednán úvěrový rámec musí na svém bankovním účtu neustále udržovat určitý zůstatek peněžního vkladu. Pro tyto vklady je typické, že vykazují každý den jiný zůstatek.
B) Vklady obyvatelstva
- V průběhu let dochází k rozšiřování těchto vkladů (např. sporožiro). Tvoří 30% vkladu banky, využití kreditních karet.
C) Vklady vlády a místních samosprávních celků
- Vznikají z přechodného přebytku daňových příjmů během roku. Tyto vklady jsou zajištěny, tzn. že tyto vklady musí být vždy přednostně uvolněny.
D) Pojištěné vklady
- Obdoba zajištění. Banky si ze zákona vytvářejí pojistný fond, ze kterého jsou vyplaceny vklady, pokud je banka likvidní.
E) Zaručené vklady
- Obdoba zajištění. Jsou v těch bankách, kde má stát svůj podíl. Tzn. že se stát zaručuje za vklad klientů.
PASIVNÍ BANKOVNÍ OPERACE
(charakteristika jednotlivých druhů operací)
Banka se při získávání peněžních zdrojů stává dlužníkem (má závazek vůči tomu, kdo u ní peníze uložil). Získané prostředky jsou tedy závazkem banky a objeví se v její rozvaze na str. PASIV (tedy pasivní operace). Banka vyplácí klientům za jejich peníze, které má k dispozici úroky, které bývají nižší než úroky z úvěrů, aby banka dosahovala zisku.
K provozování aktivních operací musí mít banka potřebný kapitál:
a) Vlastní kapitál – tvořen z prostředků, které banky vloží při svém založení (0-2 % z celkového kapitálu)
b) Cizí kapitál – získává banka z pasivních operací(vklady klientů), tím se stává banka dlužníkem a za tyto vklady platí klientům úrok.
1) VKLADY NA POŽÁDANÍ (na viděnou, vistavklady...)
Jedná se o ihned splatné vklady na běžných účtech klientů. Klientům na běžný účet dochází denně tržby, popř. jsou ukládány v hotovosti na účet. Později se z těchto vkladů provádí úhrada výdajů = hlavním účelem těchto vkladů je zprostředkování platebního styku. Pro banku tyto vklady nepředstavují stabilní peněžní zdroj (proto jsou nízce úročeny). Vedení účtu je pro banku výhodné, protože může klientovi nabídnou další služby.
Banka se při získávání peněžních zdrojů stává dlužníkem (má závazek vůči tomu, kdo u ní peníze uložil). Získané prostředky jsou tedy závazkem banky a objeví se v její rozvaze na str. PASIV (tedy pasivní operace). Banka vyplácí klientům za jejich peníze, které má k dispozici úroky, které bývají nižší než úroky z úvěrů, aby banka dosahovala zisku.
K provozování aktivních operací musí mít banka potřebný kapitál:
a) Vlastní kapitál – tvořen z prostředků, které banky vloží při svém založení (0-2 % z celkového kapitálu)
b) Cizí kapitál – získává banka z pasivních operací(vklady klientů), tím se stává banka dlužníkem a za tyto vklady platí klientům úrok.
1) VKLADY NA POŽÁDANÍ (na viděnou, vistavklady...)
Jedná se o ihned splatné vklady na běžných účtech klientů. Klientům na běžný účet dochází denně tržby, popř. jsou ukládány v hotovosti na účet. Později se z těchto vkladů provádí úhrada výdajů = hlavním účelem těchto vkladů je zprostředkování platebního styku. Pro banku tyto vklady nepředstavují stabilní peněžní zdroj (proto jsou nízce úročeny). Vedení účtu je pro banku výhodné, protože může klientovi nabídnou další služby.
Úvěr je poskytován:
- najednou – jeli zástavou již existující nemovitosti
- postupně – tak, jak pokračuje výstavba nově vznikající nemovitosti
Pracovníci banky provádějí namátkové kontroly, zda je dodržován stavební projekt, rozpočet stavby a časové harmonogram prací. Velmi často se kombinuje hypotekární úvěr se stavebním spořením. Jakmile dlužník zaplatí celý úvěr včetně úroků, provede se výmaz hypotéky z pozemkové knihy.
(c) Spotřební úvěry – jde o středně a dlouhodobé úvěry, poskytované fyzickým osobám. Slouží:
- k nákupu spotřebních předmětů
- k zaplacení služeb
- na jiné osobní potřeby bez stanovení účelu
Druhy spotřebního úvěru:
Pořizovací půjčka – je to půjčka účelová, která slouží k pořízení spotřebních předmětů nebo k zaplacení konkrétních služeb. Výška úvěru je ve 100 % výši pořizovací ceny předmětů nebo služeb. Banka tuto půjčku poskytuje nejčastěji bezhotovostně, pomocí vystavení šeku k zúčtování nebo možností poskytnutí tohoto úvěru v kombinaci s kontokorentním úvěrem.
Doplňková půjčka – banka poskytuje úvěr pouze v určité části kupní ceny předmětu či služby. Zbývající část do 100 % hradí klient ze svých prostředků. Tato půjčka je rovněž účelová.
Osobní půjčka – jde o neúčelovou půjčku se splatností delší než jeden rok. Vyplácí se v hotovosti.
Spotřební úvěry jsou v současné době poskytovány na dobu 4-6 let a s 16 – 19 % p. a. – tyto úvěry jsou pro klienty drahé, proto i málo využívané.
- postupně – tak, jak pokračuje výstavba nově vznikající nemovitosti
Pracovníci banky provádějí namátkové kontroly, zda je dodržován stavební projekt, rozpočet stavby a časové harmonogram prací. Velmi často se kombinuje hypotekární úvěr se stavebním spořením. Jakmile dlužník zaplatí celý úvěr včetně úroků, provede se výmaz hypotéky z pozemkové knihy.
(c) Spotřební úvěry – jde o středně a dlouhodobé úvěry, poskytované fyzickým osobám. Slouží:
- k nákupu spotřebních předmětů
- k zaplacení služeb
- na jiné osobní potřeby bez stanovení účelu
Druhy spotřebního úvěru:
Pořizovací půjčka – je to půjčka účelová, která slouží k pořízení spotřebních předmětů nebo k zaplacení konkrétních služeb. Výška úvěru je ve 100 % výši pořizovací ceny předmětů nebo služeb. Banka tuto půjčku poskytuje nejčastěji bezhotovostně, pomocí vystavení šeku k zúčtování nebo možností poskytnutí tohoto úvěru v kombinaci s kontokorentním úvěrem.
Doplňková půjčka – banka poskytuje úvěr pouze v určité části kupní ceny předmětu či služby. Zbývající část do 100 % hradí klient ze svých prostředků. Tato půjčka je rovněž účelová.
Osobní půjčka – jde o neúčelovou půjčku se splatností delší než jeden rok. Vyplácí se v hotovosti.
Spotřební úvěry jsou v současné době poskytovány na dobu 4-6 let a s 16 – 19 % p. a. – tyto úvěry jsou pro klienty drahé, proto i málo využívané.
- splácení – najednou nebo postupně
- ve stejných ročních nebo pololetních splátkách
- v nestejných ročních nebo pololetních splátkách
- splátka anuitami – půjčka se každoročně umořuje anuita, která musí být větší než úrok z půjčky
Výhody pro emitenta– dlužník získá velký finanční úvěr s převážně dlouhou dobou splatnosti s možností rozložení těchto splátek
Nevýhody – vysoké nároky na schválení prospektu emitent
- vysoké náklady související s tiskem obligací
Výhody pro věřitele – poměrně vysoký úrok
- možnost prodeje obligace před termínem splatnosti
Druhy obligací:
I. Podle emitenta
Průmyslové – jsou emitovány nejčastěji a. s.
Bankovní – vydávají je banky
Státní a veřejné – vydává je vláda, případně obec, aby takto vyřešila rozpočtový deficit, případně finanční potřebu na velké investiční projekty.
Formy stanovení výnosu obligací
a) Pevně úročené – úrok je stanoven procentem z nominální hodnoty obligace a je vyplácen v předem stanovených termínech, většinou ročně nebo pololetně.
b) Obligace s pohyblivým úrokem – v tomto případě je úrok stanoven podle aktuální úrokové sazby na kapitálovém trhu
- v nestejných ročních nebo pololetních splátkách
- splátka anuitami – půjčka se každoročně umořuje anuita, která musí být větší než úrok z půjčky
Výhody pro emitenta– dlužník získá velký finanční úvěr s převážně dlouhou dobou splatnosti s možností rozložení těchto splátek
Nevýhody – vysoké nároky na schválení prospektu emitent
- vysoké náklady související s tiskem obligací
Výhody pro věřitele – poměrně vysoký úrok
- možnost prodeje obligace před termínem splatnosti
Druhy obligací:
I. Podle emitenta
Průmyslové – jsou emitovány nejčastěji a. s.
Bankovní – vydávají je banky
Státní a veřejné – vydává je vláda, případně obec, aby takto vyřešila rozpočtový deficit, případně finanční potřebu na velké investiční projekty.
Formy stanovení výnosu obligací
a) Pevně úročené – úrok je stanoven procentem z nominální hodnoty obligace a je vyplácen v předem stanovených termínech, většinou ročně nebo pololetně.
b) Obligace s pohyblivým úrokem – v tomto případě je úrok stanoven podle aktuální úrokové sazby na kapitálovém trhu
c) Ziskové obligace
– úrok je závislý na zisku, který dosáhne emitent, na rozdíl od akcie se majitel obligace nestává spoluvlastníkem.
d) Neúročené obligace -Vydavatel prodává obligaci za nižší cenu než je cena nominální. Rozdíl mezi kupní a nominální cenou je výnos kupujícího, který výnos obdrží jednorázově při splacení nominální hodnoty obligace.
e) Prémiové obligace – mají nižší úrokovou míru, ale emitent se zavazuje k vyplácení prémie v závislosti na lhůtě splatnosti nebo může být prémie slosovatelná.
f) Indexované obligace – vydavatel se zavazuje, že bude zvyšovat nominální hodnotu obligace podle míry inflace.
(a) Půjčka na úvěrový úpis – jde o půjčku, která vzniká uzavřením úvěrové smlouvy a podepsáním úvěrové listiny dlužníkem. Tyto půjčky se poskytují:
1. Účelově – úvěr na zásoby – podnikatel se zásobuje sezónně
- úvěr na pohledávky ze odběrateli do lhůty splatnosti – podnikatel, který má velké pohledávky a potřebuje peníze dříve než budou tyto pohledávky splatné, může dostat od banky úvěr.
- úvěr na investice – na nákup strojů, na pořízení NDM, na nákup nemovitostí
2. Neúčelově – jde o poskytnutí úvěru, který může být poskytnut na jakýkoliv účel
d) Neúročené obligace -Vydavatel prodává obligaci za nižší cenu než je cena nominální. Rozdíl mezi kupní a nominální cenou je výnos kupujícího, který výnos obdrží jednorázově při splacení nominální hodnoty obligace.
e) Prémiové obligace – mají nižší úrokovou míru, ale emitent se zavazuje k vyplácení prémie v závislosti na lhůtě splatnosti nebo může být prémie slosovatelná.
f) Indexované obligace – vydavatel se zavazuje, že bude zvyšovat nominální hodnotu obligace podle míry inflace.
(a) Půjčka na úvěrový úpis – jde o půjčku, která vzniká uzavřením úvěrové smlouvy a podepsáním úvěrové listiny dlužníkem. Tyto půjčky se poskytují:
1. Účelově – úvěr na zásoby – podnikatel se zásobuje sezónně
- úvěr na pohledávky ze odběrateli do lhůty splatnosti – podnikatel, který má velké pohledávky a potřebuje peníze dříve než budou tyto pohledávky splatné, může dostat od banky úvěr.
- úvěr na investice – na nákup strojů, na pořízení NDM, na nákup nemovitostí
2. Neúčelově – jde o poskytnutí úvěru, který může být poskytnut na jakýkoliv účel
Výhodu je rychlejší poskytnutí úvěru...
Výhodu je rychlejší poskytnutí úvěru, není třeba dalšího schvalovacího řízení čerpání i splácení úvěru může být postupné. Nevýhodou je, že chybí cenný papír.
Závazková listina
Slouží věřiteli jako důkaz o pohledávce
Při prokazování pohledávek, konkurzu dlužníka, závazková listina není cenný papír, věřitel nemůže zpeněžit půjčku před dobou splatnosti
(b) Hypotekární úvěr – jde o nejstarší druh bankovního úvěru, který se poskytuje na principu zástavy nemovitosti. Hypotéka = nemovitost zatížená dluhem. Hypotekární úvěr je poskytován:
- na nemovitosti, které již existují - na nemovitosti, které pomocí tohoto úvěru budou teprve vznikat
Hypotéka musí být zapsána v pozemkových knihách. V bance se hypotékami zabývají specialisté, protože vyřizování tohoto úvěru je složitější a zdlouhavější.
Žadatelé o hypotéku musí:
- předložit žádost o úvěr
- doklad, který potvrzuje vlastnictví existující nemovitosti
- musí předložit doklad o ceně nemovitosti
- doklad o placení daní
- doklad o případných výnosech nemovitosti
- povolení ke stavbě a jiné
Závazková listina
Slouží věřiteli jako důkaz o pohledávce
Při prokazování pohledávek, konkurzu dlužníka, závazková listina není cenný papír, věřitel nemůže zpeněžit půjčku před dobou splatnosti
(b) Hypotekární úvěr – jde o nejstarší druh bankovního úvěru, který se poskytuje na principu zástavy nemovitosti. Hypotéka = nemovitost zatížená dluhem. Hypotekární úvěr je poskytován:
- na nemovitosti, které již existují - na nemovitosti, které pomocí tohoto úvěru budou teprve vznikat
Hypotéka musí být zapsána v pozemkových knihách. V bance se hypotékami zabývají specialisté, protože vyřizování tohoto úvěru je složitější a zdlouhavější.
Žadatelé o hypotéku musí:
- předložit žádost o úvěr
- doklad, který potvrzuje vlastnictví existující nemovitosti
- musí předložit doklad o ceně nemovitosti
- doklad o placení daní
- doklad o případných výnosech nemovitosti
- povolení ke stavbě a jiné
Emisní půjčka
– jde o úvěr, který vzniká na základě emise dluhopisů. Jde o dlouhodobý cenný papír, který vydává právnická osoba a bývá to nejčastěji akciová společnost. Ten, kdo obligace vydává získává peněžní prostředky od jejich kupců, kteří mají nárok v termínu splatnosti obligace získat od emitenta vynaloženou částku včetně úroků. Splácení je jednorázové, povolení uděluje ministerstvo financí se souhlasem ČNB.
Obligace – je cenný papír, kterým se emitent zavazuje splatit přijatý úvěrový obnos (dlužnou částku) a vyplácet úroky věřitelům ve stanovených termínech. Splácení je jednorázové, povolení uděluje ministerstvo financí se souhlasem ČNB.
Náležitosti obligace
– plášť, na kterém se uvádí emitent, číslo obligace, název cenného papíru, nominální hodnota, celková částka emise, výška úroku, podpisy představitelů emitenta, místo a datum, kdy emise proběhla, potvrzení o schválení emise.
– kupónový arch, tento arch obsahuje jednotlivé kupóny po jejichž předložení má majitel nárok na každoroční výplatu úroků.
– talon , pokud má obligace dlouhodobější splatnost (10 a více let), nemusí obsahovat kupónový arch úplný počet kupónů. Talon v tomto případě slouží k vydání dalších několika kupónů majiteli obligace.
Obligace – je cenný papír, kterým se emitent zavazuje splatit přijatý úvěrový obnos (dlužnou částku) a vyplácet úroky věřitelům ve stanovených termínech. Splácení je jednorázové, povolení uděluje ministerstvo financí se souhlasem ČNB.
Náležitosti obligace
– plášť, na kterém se uvádí emitent, číslo obligace, název cenného papíru, nominální hodnota, celková částka emise, výška úroku, podpisy představitelů emitenta, místo a datum, kdy emise proběhla, potvrzení o schválení emise.
– kupónový arch, tento arch obsahuje jednotlivé kupóny po jejichž předložení má majitel nárok na každoroční výplatu úroků.
– talon , pokud má obligace dlouhodobější splatnost (10 a více let), nemusí obsahovat kupónový arch úplný počet kupónů. Talon v tomto případě slouží k vydání dalších několika kupónů majiteli obligace.
Průběh emisní půjčky
– subjekt, který se rozhodl emitovat obligace musí vypracovat prospekt emitenta cenných papírů. V tomto prospektu uvádí
– účel emisní půjčky.
- údaje o finančním hospodaření podniku, hospodářský výsledek
- důležité údaje týkající se emisní půjčky (celková hodnota půjčky,
výška úroku jednotlivých obligací, které mohou mít různou nominální hodnotu i různou dobu splatnosti – úroky tedy mohou být rovněž rozdílné.
Subjekt – nejčastěji a. s. vypracuje tento prospekt buď samostatně, anebo za účinné spolupráce své banky. Banka, která pomáhá prospekt vypracovat poradí svému klientovi, kdy je nejvhodnější období pro emisi obligace, vhodné rozdělení celkové emise do dílčích dluhopisů s úrokovými sazbami a s termíny splatnosti. Jakmile je prospekt zpracován, dochází ke zveřejnění této emise, čímž se nabízí k prodeji. Souhlas s emisí a prodejem je udělen ČNB a ministerstvem financí. Prodej obligací se zajistí emitent buď sám na burze cenných papírů nebo požádá banku, která s ním spolupracovala při prospektu, aby mu zprostředkoval prodej obligací nebo aby banka sama od něj obligace odkoupila.
Vybavení emisní půjčky:
- částka půjčky
- dělení půjčky – částka je rozdělena na rozdílné nominální hodnoty
- stanoven úrok – výnos, který emitent vyplácí ve stanovených termínech vyznačených na obligaci kupujícímu
- emisní ážio – emitent určuje přirážku a kupující ji musí zaplatit
– účel emisní půjčky.
- údaje o finančním hospodaření podniku, hospodářský výsledek
- důležité údaje týkající se emisní půjčky (celková hodnota půjčky,
výška úroku jednotlivých obligací, které mohou mít různou nominální hodnotu i různou dobu splatnosti – úroky tedy mohou být rovněž rozdílné.
Subjekt – nejčastěji a. s. vypracuje tento prospekt buď samostatně, anebo za účinné spolupráce své banky. Banka, která pomáhá prospekt vypracovat poradí svému klientovi, kdy je nejvhodnější období pro emisi obligace, vhodné rozdělení celkové emise do dílčích dluhopisů s úrokovými sazbami a s termíny splatnosti. Jakmile je prospekt zpracován, dochází ke zveřejnění této emise, čímž se nabízí k prodeji. Souhlas s emisí a prodejem je udělen ČNB a ministerstvem financí. Prodej obligací se zajistí emitent buď sám na burze cenných papírů nebo požádá banku, která s ním spolupracovala při prospektu, aby mu zprostředkoval prodej obligací nebo aby banka sama od něj obligace odkoupila.
Vybavení emisní půjčky:
- částka půjčky
- dělení půjčky – částka je rozdělena na rozdílné nominální hodnoty
- stanoven úrok – výnos, který emitent vyplácí ve stanovených termínech vyznačených na obligaci kupujícímu
- emisní ážio – emitent určuje přirážku a kupující ji musí zaplatit
LÚ na zboží
– klient, který chce získat úvěr uskladní své zastavené zboží u jiné firmy nebo ve veřejném skladišti a jako doklad po uskladnění zboží získává jeden díl skladního listu VARANT. Tento varant je uložen v bance jako záruka na místo zboží. Jakmile dlužník splatí svůj úvěr banka mu varant vydává a on po předložení ve veřejném skladišti získává své zboží zpět.
LÚ na pohledávky – dlužník, který požádal banku o úvěr zastavuje bance své pohledávky, které má vůči svým dlužníkům, tzn. že bance předkládá kopii veškerých faktur vydaných, tzn. že banka má přehled o všech pohledávkách dlužníka a v případě, že nebude řádně splácet úvěr nebudou mu faktury uhrazovány na jeho účet, ale na účet banky.
LÚ na drahé kovy
LÚ na autorská práva
LÚ na životní pojistku
(e) Malé osobní úvěry – jde o úvěry poskytované fyzickým osobám v různých podobách:
peníze v hotovosti
banka za klienta uhradí jeho platební závazek
banka fyzické osobě vystaví šek k zúčtování
poskytne kontokorentní úvěr
LÚ na pohledávky – dlužník, který požádal banku o úvěr zastavuje bance své pohledávky, které má vůči svým dlužníkům, tzn. že bance předkládá kopii veškerých faktur vydaných, tzn. že banka má přehled o všech pohledávkách dlužníka a v případě, že nebude řádně splácet úvěr nebudou mu faktury uhrazovány na jeho účet, ale na účet banky.
LÚ na drahé kovy
LÚ na autorská práva
LÚ na životní pojistku
(e) Malé osobní úvěry – jde o úvěry poskytované fyzickým osobám v různých podobách:
peníze v hotovosti
banka za klienta uhradí jeho platební závazek
banka fyzické osobě vystaví šek k zúčtování
poskytne kontokorentní úvěr
(f) Revolvingový úvěr
Banka umožnuje klientovi opakované čerpání úvěru. Výhoda nemusí být pokaždé sepisována nová smlouva o úvěru. Základní podmínkou je splacení předešlé půjčky.
Dlužník bance splácí svůj úvěr nejčastěji pravidelně v měsíčních splátkách. Banka musí i u fyzické osoby předem zjistit jeho finanční možnosti splácení úvěru. Požaduje po něm:
- předložení občanského průkazu
- potvrzení o zaměstnání a potvrzení o jeho příjmu
- potvrzení ostatních dluhů a závazků
- potvrzení o vlastnictví
Úroky těchto krátkodobých osobních úvěrů jsou však velmi vysoké, a proto nejsou občany moc využívány.
Protest směnky
ÚVĚRY STŘEDNĚDOBÉ A DLOUHODOBÉ
Střednědobé úvěry jsou úvěry se splatností vždy delší než jeden rok, a to nejčastěji 3,4,5 let. Za dlouhodobé úvěry považujeme ty, které mají splatnost nejčastěji 10 let a více.
Dlužník bance splácí svůj úvěr nejčastěji pravidelně v měsíčních splátkách. Banka musí i u fyzické osoby předem zjistit jeho finanční možnosti splácení úvěru. Požaduje po něm:
- předložení občanského průkazu
- potvrzení o zaměstnání a potvrzení o jeho příjmu
- potvrzení ostatních dluhů a závazků
- potvrzení o vlastnictví
Úroky těchto krátkodobých osobních úvěrů jsou však velmi vysoké, a proto nejsou občany moc využívány.
Protest směnky
ÚVĚRY STŘEDNĚDOBÉ A DLOUHODOBÉ
Střednědobé úvěry jsou úvěry se splatností vždy delší než jeden rok, a to nejčastěji 3,4,5 let. Za dlouhodobé úvěry považujeme ty, které mají splatnost nejčastěji 10 let a více.
6. Banka předkládá v den splatnosti směnku k proplácení.
7. Dlužník bance proplácí celý směnečný obnos.
8. V případě neproplacení směnky dlužníkem vymáhá banka směnečný obnos na
předchozím majiteli směnky.
b2) Směnečný akceptační úvěr
– banka na žádost výstavce směnky, který je jejím klientem tuto směnku akceptuje, tzn. přijímá na sebe závazek ze směnky plynoucí a dostává se tak do pozice směnečníka čili hlavního dlužníka. Tzn. že banka termín splatnosti směnky musí zaplatit směnečný obnos majiteli směnky čili remitentovi. Banka akceptuje směnku jen svým dobrým klientům u kterých předpokládá, že budou mít na svém účtu v termínu splatnosti směnky dostatek prostředků na úhradu této směnky. V případě, že klient nebude mít na účtu dostatek peněžních prostředků, je banka povinna sama směnku uhradit a musí na svém klientovi obnos vymáhat. Za akceptaci směnky musí klient bance zaplatit určitý poplatek. Směnku akceptovanou bankou upřednostňují zahraniční dodavatelé, protože tato směnka pro ně znamená větší jistotu zaplacení její pohledávky. Banka poskytuje pouze svoje dobré jméno
Banka
Výstavce Remitent
8. V případě neproplacení směnky dlužníkem vymáhá banka směnečný obnos na
předchozím majiteli směnky.
b2) Směnečný akceptační úvěr
– banka na žádost výstavce směnky, který je jejím klientem tuto směnku akceptuje, tzn. přijímá na sebe závazek ze směnky plynoucí a dostává se tak do pozice směnečníka čili hlavního dlužníka. Tzn. že banka termín splatnosti směnky musí zaplatit směnečný obnos majiteli směnky čili remitentovi. Banka akceptuje směnku jen svým dobrým klientům u kterých předpokládá, že budou mít na svém účtu v termínu splatnosti směnky dostatek prostředků na úhradu této směnky. V případě, že klient nebude mít na účtu dostatek peněžních prostředků, je banka povinna sama směnku uhradit a musí na svém klientovi obnos vymáhat. Za akceptaci směnky musí klient bance zaplatit určitý poplatek. Směnku akceptovanou bankou upřednostňují zahraniční dodavatelé, protože tato směnka pro ně znamená větší jistotu zaplacení její pohledávky. Banka poskytuje pouze svoje dobré jméno
Banka
Výstavce Remitent
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)