Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

PLÁNOVÁNÍ

Plánování profesní a kvalifikační struktury zaměstnanců patří k nejdůležitějším úkolům personálního řízení a má velký vliv na úspěšný rozvoj organizace.
Základem plánování zaměstnanců je kvalifikovaná prognóza vývoje pracovních sil a prognóza vývoje zdrojů pracovních sil. Při plánování způsobu pokrytí je nutno zvažovat možnost pokrytí potřeby z vnějších zdrojů (nábor a získávání zaměstnanců) a vnitřních zdrojů (zvyšování kvalifikace a rekvalifikace zaměstnanců, vnitřní výběr pro vedoucí funkce, používání výkonnější techniky nebo kooperace).

ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ

Získávání a výběr zaměstnanců je procesem realizace záměrů personální politiky i strategie.
Vnější zdroje představují nabídku práce pracovníků především z oblasti regionu, zahrnují pracovníky vstupující do výrobního procesu, uvolněné zaměstnance z jiných organizací nebo zaměstnance projevující zájem o změnu zaměstnání. Jde o spolupráci s úřady práce a jinými institucemi poskytujícími služby zaměstnanosti.
Vnitřní zdroje představují zaměstnanci uvolnění v důsledku technického rozvoje, změny struktury výroby či organizačních změn, dále zaměstnanci, kteří chtějí vykonávat náročnější práci nebo chtějí i z jiných důvodů změnit pracovistě.

Kritéria:

Kritéria:obecné předpoklady (vzdělání,praxe,znalosti,dovednosti) a osobní charakterové vlastnosti (svědomitost, odpovědnost,pracovitost, úroveň motivace k práci,osobní cíle).
Účelné je někdy i vyžádání pracovního posudku od předcházejícího zaměstnavatele uchazeče.
Na základě získaných informací o zaměstnanci (dotazník, osobní pohovor, psychologické testy) se posoudí míra předpokladů pro přijetí. V případě většího počtu uchazečů je možno postupovat ve více krocích (předvýběr, vlastní výběr a rozhodnutí z užšího počtu uchazečů).

ROZMÍSŤOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

Zařazování do pracovních činností.
Ukončení pracovního poměru:
- dohodou, výpovědí
- odchod do důchodu
Odchod do důchodu – patří do povinností person. útvaru

HODNOCENÍ ZAMĚSTNANCŮ A JEJICH VÝKONU

Jedním z předpokladů kvalifikované personální práce je kvalitní systém hodnocení zaměstnanců a jejich výkonů. Tento systém se stává základem pro účelný a efektivní způsob rozmisťování zaměstnanců, tj. přizpůsobování struktury zaměstnanců potřebám pracovních míst, plánování jejich kvalifikačního růstu a rozvoje předpokladů pro zvládnutí náročnějších činností.
Z hlediska dopadu na zaměstnance má největší význam rozhodnutí o převedení na nižší funkci, propuštění z důvodů uvedených v zákoníku práce nebo penzionování zaměstnance. Základem hodnocení je specifikace pracovních úkolů, popř. popis pracovních míst a stanovení metody, která bude použita při hodnocení plnění pracovních úkolů, dále stanovení časového období hodnocení, formulace kritérií hodnocení a jejich odstupňování.

HODNOCENÍ PRÁCE

Smyslem hodnocení práce je zjistit relativní rozdíly mezi pracemi, utřídit je např. podle vzdělání, praktických znalostí a dovedností, odpovědnosti aj. a nakonec je zatřídit do tarifních stupňů.

V sociální oblasti:

1) naplnění osobních cílů zaměstnanců spojených s výkonem práce pro organizaci
2) spokojenost s pracovním místem, obsahem práce, pracovním prostředím a vnitřním klimatem organizace (humanizace práce)
3) motivace zaměstnanců k seberozvoji, zvyšování kvalifikace a tvořivému přístupu při řešení problémů organizace
4) vytváření pocitu identifikace zaměstnance s cíli organizace
5) zabezpečení sociálních jistot zaměstnanců

Personální práce v širším významu – vedoucí pracovníci na všech úrovních řízení, práce s podřízenými.
Personální práce v úžším smyslu – pracovník v personálním útvaru.


Organizace personální práce

Personální práce ve firmě se realizuje v určité organizační struktuře, která je závislá na organizačním uspořádání firmy, velikosti a struktuře lidských zdrojů. Personální práce vychází ze zásad personální strategie firmy, která vymezuje hlavní dlouhodobé cíle a zásady a určuje základní postupy v oblasti řízení lidského faktoru ve firmě.

Obsah činností personálního útvaru

1) plánování zaměstnanců – plánování potřeby zam., jejich počtu, profesní a kvalifikační struktury a rozmístění
2) získávání a výběr zaměstnanců – určení způsobů a metod pokrytí potřeb zam., zahrnuje metody vnějšího i vnitřního výběru zaměstnanců
3) rozmisťování zaměstnanců – zařazování do pracovní činnosti, ukončování pracovního poměru, penzionování zaměstnanců
4) hodnocení pracovníků – pro potřeby personálního rozvoje organizace i plánování osobního rozvoje zaměstnanců
5) hodnocení práce a popis pracovních míst
6) odměňování – tvorba nástrojů pracovní motivace a firemních mzdových systémů
7) firemní systémy vzdělávání – plánování vzdělávání, jeho příprava a organizace
8) kolektivní vyjednávání – jednání zaměstnavatelů a odborů jako sociálních partnerů, příprava jednání pro uzavření kolektivní smlouvy, vedení pracovněprávních agend
9) sociální péče – organizace sociálních služeb, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zdravotní péče, kontrola pracovních podmínek, organizace aktivit volného času, sportu, rekreace, kultura apod.
10) personální informační systém – pro potřeby firmy i externí orgány, personální administrativa

2) Etapa rozšiřování

- ustálení výrobku po funkční a vzhledové stránce
- prudký růst jeho odbytu, cena se poněkud snižuje, obvykle začínají klesat i náklady na propagaci

3) Etapa ustálení
- další růst odbytu, meziroční přírůstky však již nejsou tak vysoké jako ve stadiu předcházejícím
- růst odbytu je podmíněn zvyšováním nákladů na propagaci a uváděním na trh nově vyvinutých variant, modelů a modifikací základního výrobku

4) Etapa ústupu
- odbyt výrobku začíná prudce klesat
- uměné prodlužování období
- cena klesá

Organizace marketingu v podniku

Při vytváření vnitropodnikové organizace jde o vymezení pravomoci a odpovědnosti útvarů a pracovníků, kteří vykonávají jednotlivé marketingové aktivity. Z počátku jsou marketingovými aktivitami zpravidla pověřeni pracovníci obchodního útvaru. Po určité době může dojít k vytvoření zvláštního marketingového útvaru řízeného ředitelem či náměstkem pro marketing, který je v podnikové hierarchii zařazen do vrcholového vedení podniku.

D) PERSONÁLNÍ PRÁCE

Cílem řízení lidských zdrojů je jak zabezpečení potřebné kvantitativní stránky lidských zdrojů (počet, struktura a formální kvalifikace), tak zabezpečení kvalitativní stránky (výkonnost, tvořivost, motivace a identifikace s cíli firmy).
Všestranné zkvalitňování lidského kapitálu organizace a jeho co nejefektivnější využití je základním cílem personální práce.

Základní cíle personální práce je možno vymezit následujícím způsobem:

V hospodářské oblasti:
1) optimální využití lidské práce v kombinaci s ostatními výrobními faktory s cílem dosáhnout nezbytně nutného výkonu organizace a její adaptace na požadavky okolí
2) zlepšování struktury a zvýšení kvality fungování lidských zdrojů organizace (zvýšení kreativity a ekonomické zhodnocení tohoto potenciálu i vložených prostředků na jeho rozvoj)
3) stanovení a udržení personálních nákladů organizace (mzdy a výdaje na sociální potřeby) na optimální výši
4) realizace systému odměňování podle výkonu stimulujícího rozvoj aktivity zaměstnance

U propagace je zapotřebí rozhodnout, ...

U propagace je zapotřebí rozhodnout, jaký bude u jednotlivých výrobků kladen důraz na reklamu, na různé formy podpory prodeje, na osobní prodej a na public relations.

Propagace by měla přinést potencionálnímu kupujícímu tyto informace:
- fakt, že výrobek existuje
- kde lze výrobek získat
- k čemu výrobek slouží
- jaká je cena výrobku
- jak o výrobek pečovat
- jak výrobek používat
- jaká je pravděpodobná doba jeho životnosti

V oblasti distribuce se jedná o rozhodnutí, jakými způsoby výrobky prodávat:

- přímý prodej uživateli
- prodej přes velkoobchod, který dodává maloobchodníkům nebo jiným výrobcům
- prodej přes prodejce, kteří prodávají konečným uživatelů, nebo výrobcům

5. sestavení rozpočtu

- sestavení rozpočtu - dochází při něm k porovnání příjmů a výdajů spojených s dosažením požadované výše odbytu.

Marketingové techniky

Plnění marketingových funkcí je podmíněno použitím řady nástrojů a technik. Patří k nim především informační techniky, které umožňují marketingovým specialistům získávat potřebné informace.
Pro účelné nasazení marketingového mixu je vhodné vycházet z tzv. životního cyklu výrobků. Životní cyklus výrobku je nejčastěji zobrazován ve formě grafu, ve kterém na horizontální ose vyznačujeme čas a na vertikální ose buď hodnoty prodejů, nebo údaje o zisku, cash flow apod.

1) Etapa pronikání
- nízký odbyt a zpravidla vysoké vlastní náklady výrobku.
- Ve struktuře nákladů zaujímají značný podíl výdaje na reklamu, předvádění, servis

3. plánování cílů

- kterých má být v oblasti prodeje dosaženo. Jde o strategické a taktické cíle. Vychází ze základních cílů existence podniku, odbytu, formulují se objemy, segmenty, údaje o našem podílu na trhu ( za každý výrobek).
- znalost plánu umožňuje použití marketingového mixu 4P.
- oblast výrobků – stupeň inovace, zařazování nových výrobků, stávajících výrobků – změny, balení, barevnosti, rozšíříme-li servis, úprava garančních podmínek a záruk
- oblast cen – realizace finančních prostředků (náklady + přirážky), způsob stanovení ceny, orientace na prestižní ceny, na co nejnižší ceny, skupiny s nižšími příjmy, splatnost

4. plánování marketingového mixu

- znalost cílů umožňuje, aby byl v následujícím kroku rozpracován detailní plán použití jednotlivých nástrojů marketingového mixu ( též nazýván „4P“). Marketingový mix zahrnuje tyto oblasti:
• výrobky,
• ceny,
• propagaci,
• distribuci.

Ve výrobkové oblasti se může jednat ...

Ve výrobkové oblasti se může jednat např. o rozhodnutí, jaké nové, popř. inovované výrobky zařadit do výrobního programu, jaké výrobky z výroby vyřadit, na jakou úroveň parametrů výrobků se orientovat, jaké změny uskutečnit např. v balení výrobků, v zajištění servisu…

V oblasti cen se bude jednat o rozhodnutí, jakým způsobem ceny stanovovat, na jakou cenovou úroveň se orientovat, způsobů placení.

Při tvorbě cen svých výrobků se podnik může orientovat na:
- náklady výrobků (podnik vychází buď z vlastních nákladů, k nimž pomocí ziskové přirážky připočte příslušnou část zisku, nebo z kalkulace neúplných nákladů, která mu umožní stanovit nejnižší přístupnou cenu)
- poptávku po výrobcích (podnik vychází z podrobné analýzy trhu a pružně přizpůsobovat výši ceny jeho požadavkůmú)
- ceny konkurence (podnik nevychází ani z nákladů, ani z poptávky, ale cenu stanoví na základě cen konkurentů)

C. ODBYT (MARKETING)

Jeho realizace vyžaduje, aby jeden subjekt přenechal jinému subjektu za peněžní nebo věcnou protihodnotu své statky.

Barterové operace – kupující v důsledku nedostatku finančních prostředků uhrazuje prodávajícímu hodnotu jeho dodávek v jiných výrobcích, které buď sám vyrábí, nebo jimi dostal „zaplaceno“ od svých odběratelů.

Při prodeji se prodávající zavazuje převést na kupujícího vlastnické právo k užívání a kupující se zavazuje uhradit kupní cenu.

Proto se při uskutečňování prodeje realizují takové činnosti, jako je např.:
• tvorba strategie a plánování prodeje
• příjem zakázek a zakázkové řízení
• kontakty se zákazníky
• analýza prodeje
• fyzická distribuce
• řízení zásob hotových výrobků a jejich skladování
• balení a adjustace
• předání příkazu k fakturaci

Obchodní plán

Základním nástrojem řízení obchodní (odbytové, prodejní) činnosti je obchodní plán.

Sestavení obchodního plánu probíhá v řadě etap:

1. tržní diagnóza

- charakterizuje momentální tržní situaci podniku. V této fázi se především zjišťuje, v jaké míře se jednotlivé výrobky podílejí na generování obratu, zisku, cash flow, event. Hrubého rozpětí firmy, popř. jaký je jejich tržní podíl. Předmětem analýzy bývají i skupiny zákazníků a jejich charakteristiky. Pozornost se věnuje i stávajícím odbytovým cestám a jejich struktuře a konkurenci.

2. tržní prognóza

- odhad, zda se v budoucím vývoji uplatní dosavadní trendy, popř. zda se např. vlivem změn v okolí začnou prosazovat trendy nové. Součástí je i rozpracování firemní strategie v otázce nástrojů zaměřených na výrobkové, cenové, komunikační a distribuční oblasti.

Rozvoj a racionalizace procesu nákupní logistiky:

Hlavní směry použití:
1) koncentrace ve velkých sklad. Hospodářství u velkých firem = zvýšení produktivity práce, bezpečnosti
2) uplatňování prostředků komunikace – zrychlení procesu skladového hosp.
3) volba vhodných manipulačních prostředků, zavádění
4) standardizace

+ uplatnění racionalizačních prvků pro zavádění prostředků pro manipulaci s materiály (zkracování cest)
+ zlepšování organizaci logistických činností (stanovení dispečerských útvarů)
+ stimulace pracovníků v oblasti nákupní logistiky (snižování nákladů na zásoby, zjednodušení manipulace s materiály)
+ použití moderních exaktních metod (optimalizace dopravních cest)
+zavádění progresivnější (dokonalejší) techniky, technologie

Racionalizace v jednotlivých oblastech logistiky:

1) meziobjektová příprava – potrubní pošta
2) železniční – pokles
3) silniční – velkoprostorová
4) skladová – zkracování cest

Řešení obalového hospodářství ve ...

Řešení obalového hospodářství ve stadiu výroby obalu, jaké materiály, odolnost, barevnost, použité materiály, recyklace.

Strategické řízení nákupu

Bez vlastní dlouhodobější nákupní strategie se podnik dostává do vleku vnitřních a vnějších tržních partnerů.

Podle toho, jaké cíle mají ve strategickém programu prioritu, můžeme uvést tyto specifické strategické varianty:
• strategie plného uspokojování potřeb
• strategie minimálních nákladů
• strategie zrychlení obrátky zásob
• strategie maximální materiálové hospodárnosti
• strategie minimalizace rizika nekrytí potřeb
• strategie relativně vysokých pojistných zásob
• strategie pružné kombinace více dodavatelských zdrojů

C

- počtem druhů je největší, objemově nejmenší (zásoby čistících prostředků, kancelářské potřeby atd..)
- metoda řízení – pomocí souhrnného finančního normativu = určení potřeby jednotlivých položek na příslušné období (na měsíc 1 balík papíru do faxu...)

Výpočet spotřeby (stanovení normy) zásob

- technická dokumentace
o máme jasnou a znormovanou spotřebu na 1 kalkulační jednotku

- stanovení výtěžnosti zásob
o nemůžeme přesně spočítat na 1 kalkulační jednici využíváme proto tzv. průměrné výtěžnosti z většího objemu zásoby = určíme přesně objem daného druhu zásoby a z něj minimální výtěžnost (např.: kulatina = 2 rámy na okna)

- metoda indexní
o spotřeba za minulé období
o zvyšuji-li výrobu o 30 % budu zvedat zásoby také o 30 %

Nákupní logistika

Základním úkolem je zabezpečit odpovídající lokální disponibilitu potřebného materiálu v době potřeby s vynaložením co nejnižších nákladů a při optimální vázanosti prostředků v zásobách. Mezi hlavní logistické složky zahrnujeme následující soubory aktivit: dopravu, překládku a manipulaci, skladování v nejširším slova smyslu, balení, vychystávání, distribuci na místa potřeb, přípravu, úpravu a kompletaci dodávaného materiálu, zajišťování příslušného souboru informací, které předcházejí a následují po vlastním hmotném toku včetně evidence a kontroly

Logistickými řetězci rozumíme posloupnost navazujících, navzájem sladěných logistických systémů či podsystémů, kterými prochází materiálový tok.

Optimální řešení manipulačního a skladovacího systému:
- ve vnější a meziobjektové dopravě
- ve vnitropodnikové manipulaci
- ve skladovém hospodářství
- v obalovém hospodářství
-
Z hlediska útvaru nákupu je důležité skladové hospodářství. Jeho úkolem je správa skladu a řízení průběhu skladovacího procesu. Důležitým je rozhodování o skladových kapacitách.

Moderní přístupy k řízení zásob

- metoda FIFO
o což znamená první do skladu, první ze skladu. Vydaný materiál ze skladu se oceňuje postupně od ocenění nejstarší zásoby k zásobě novější tak, jak se materiál ze skladu postupně vydává.

- Metoda LIFO
o Last in first out – poslední ze skladu první do skladu

- Metoda just-in-time
o Dokonalá spolupráce mezi dodavatelem a odběratelem
o Funguje na principu, že podnik nemá skoro žádné zásoby a dodavatel mu je dodává stále aby mohl podnik uspokojovat své zákazníky ale aby nemusel mít zboží ve skladu

- Metoda ABC
o Rozdělení zásob podniku do 3 kategorií

A

- zásoby materiálu, které jsou početně malé, ale objemově je jich nejvíc
- zásoby základního materiálu
- metoda řízení: vytváření normování zásob (kolik materiálu spotřebuji na 1 kalkulační jednici)
- jsou 3 druhy normativních zásob:
o pojistná
- minimální výše zásob, které musejí být na skladě pro zajištění kontinuity výroby a pro případ výkyvu v dodávkovém cyklu

o technická (technologická)
- jsou zásoby u kterých se požaduje určitý čas na jejich technologickou úpravu = dřevo se musí vysušit..

o běžná
- odpovídá požadavkům výroby
- je určena stavem minimálním a maximálním

B
- zásoby, které jsou objemově méně významné, početně je jich více než ve skupině „A“ a tvoří přirozenou nezbytnou součást budoucí hodnoty výrobku (pomocný materiál, obaly..)
- metoda řízení: je nutné stanovit minimální skladový limit pokud klesne vedoucí logistiky musí objednat nový materiál

K vystavení objednávky na dodávku ...

K vystavení objednávky na dodávku k doplnění zásoby je signalizován při poklesu bilanční zásoby pod tzv. objednací úroveň, která musí být stanovena tak, aby s danou spolehlivostí uspokojovala vznikající vnitropodnikové potřeby od okamžiku signálu do okamžiku příchodu faktické dodávky.

Pokud jde o stanovení objednacího množství, lze objednávat:
• předem určené standardní množství
• proměnlivé množství, které je dáno rozdílem mezi předem stanovenou velikostí maximální zásoby a stavem bilanční zásoby k bodu objednávky
• propočtené optimální množství

Rozlišuje se, a v praxi aplikuje, několik strategií doplňování zásoby:
• strategie s volnými objednacími termíny, při které je signál k doplnění zásoby vysílán v okamžiku, kdy faktická nebo disponibilní zásoba klesne pod předem stanovenou hladinu
• strategie s pevnými objednacími termíny, které se pravidelně opakují po uplynutí určitého intervalu a kde velikost objednávky vyplývá z rozdílu mezi faktickým či disponibilním stavem a hladinou stanovenou pro maximální zásobu
• strategie s pevnými objednacími termíny, ale s nejistým doplňováním a čerpáním ze zásoby v daném údobí, kdy se prování tzv. klouzavé bilancování pohybu zásoby

Optimální velikost objednávky

- taková velikost, při které náklady na doplnění zásob a na jejich udržování jsou minimální
Odběratel musí hodnotit i dodavatelskou životaschopnost.

Otázky:

3) Je jednání s dodavateli správné?
4) Můžeme u dodavatele uplatňovat požadavky, které jsou předpokladem pro realizaci jeho inovačních záměrů?
5) Nelze získat lepšího dodavatele než je dosavadní?
6) Ví dodavatel o problémech, které musím řešit?
7) Ví dodavatel dostatečně jasně, co od něj odběratel očekává?
8) Ví nákupce, jak si ho dodavatel cení a jakou roli hraje v podnikových plánech?
9) Je odběratel přesvědčen, že může ovlivnit vzájemné vztahy s dodavateli?

ŘÍZENÍ ZÁSOB

Úkolem řízení zásob je jejich udržování na úrovni, která umožňuje kvalitní splnění jejich funkce vyrovnávat časový a množstevní nesoulad mezi procesem výroby u dodavatele a spotřeby u odběratele a dále tlumit či zcela zachycovat důsledky náhodných výkyvů těchto dvou navazujících procesů včetně jejich logistického propojení.

Operativní řízení zásob má zabezpečit udržování konkrétních druhů zásob materiálů v takové výši a struktuře, která odpovídá potřebám vnitropodnikových výrobních i nevýrobních spotřebitelů a tyto potřeby v reálné míře včas uspokojuje, avšak s takovým vynaložením nákladů na jejich pořizování – doplňování, jakož i nákladů na jejich skladování, udržování a správu a konečně vznikajících v důsledku případného neuspokojení náhodně kolísajících potřeb, které jsou minimální.

Strategické řízení zásob je představováno souborem rozhodnutí o množství finančních zdrojů, které podnik může z celkových disponibilních zdrojů optimálně vyčlenit na jejich finanční krytí. Při uplatnění optimalizačního přístupu při řízení zásob je základním kritériem minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržování zásob v nejširším slova smyslu.

Výběr dodavatele

Sestavení realizačního týmu. Veřejné zakázky – povinnost mají státní orgány, obce, města, příspěvkové organizace.
- funkce budoucího spotřebitele
- funkce bud. ovlivňovatele (technologie, technika, řízení jakosti) – odborný posuzovatel nabídek
- funkce rozhodovatele (rozhoduje o výběru dodavatele)
- funkce schvalovatele (rozhoduje o konečné fázi)
- výkonný pracovník (nákupčí, zásobovač) vše realizuje a naváže styk s dodavatelem, objedná zakázku

Kritéria: - cena
- rychlost dodávky

Členové týmu posoudí návrhy, např. všech potenciálních dodavatelů, postupně zváží a vyhodnotí všechna stanovená kritéria a při větším rozsahu možností zúží množinu těchto výchozích dodavatelů na dodavatele přicházející v úvahu, dále pak na místně dostupné dodavatele a pak na dodavatele pro podrobnější posouzení s využitím zvolené metody rozhodování.

Operativní řízení nákupního procesu

1. podrobná aktualizovaná predikce potřeb podle jednotlivých vnitropodnikových spotřebitelů a dodavatelů
2. rozhodování o podmínkách dodávek a jejich vyjádření v předložené objednávce
3. projednání kontraktu s dodavatelem dle platných právních norem
4. komunikace s dodavatelem a vnitropodnikovými spotřebiteli v mezidobí od potvrzení smlouvy do realizace dodávky

Obsahem vlastního operativního řízení nákupu, jehož součástí je i řízení zásob, jsou zejména tyto aktivity:
- příprava a vybavení objednávek včetně rozhodnutí o dodavateli a o podmínkách dodávek
- evidence objednávek včetně evidence komunikačních aktivit vedených s dodavatelem a včetně záznamů o jejich plnění
- systematické sledování objednávek a uskutečňování příslušných komunikačních aktivit v případě ohrožení či nezbytných změn v náležitostech objednávky
- zajištění přejímky a uskladnění včetně patřičného informačního ošetření
- zajištění evidence vratných obalů a ekologicky nezávadná a efektivní likvidace nevratných obalů
- kontrola a likvidace faktur včetně následného zabezpečení souhlasu s úhradou

Aktivity marketingového nákupního procesu

Aktivity při nákupu mají svůj standardní obsah a posloupnost, nicméně vyžadují často specifické modifikace uskutečňované podle toho, zda jde o:
- opakovaný nákup beze změny
- modifikovaný nákup (odběratel požaduje určité změny ve specifikaci výrobků či cenových, platebních a dodacích podmínkách, nebo dochází přímo ke změně dodavatele)
- novou nákupní úlohu (podnik nakupuje určitý materiál poprvé)

Hlavní fáze nákupního procesu

• identifikace potřeby – nákupní impulz, specifikace výrobků nebo služby
• identifikace nezbytnosti, charakteru a rozsahu potřeby, nákupní rozhodování
• výzkum nabídek – nákupní výzkum trhu
• volba dodavatele
• rozhodnutí a formulace podmínek dodávek, zadání objednávky
• logistické aktivity při vstupu dodávky do podniku
• kvantitativní a kvalitativní přejímka dodávky, případná reklamace
• finanční vypořádání, úhrada dodávky
• hodnocení výkonu dodavatel

Rozhodovací kroky souvisí s podrobnou ...

Rozhodovací kroky souvisí s podrobnou specifikací výrobku. Součástí tohoto rozhodování je i volba druhu materiálu, a to nejen jeho základní kvalitativní podstaty, ale i volba rozměru, provedení atd. Dále připravit důležitý podklad pro vlastní realizaci nákupu – přehlednou, systematicky utříděnou specifikaci potřeb na celý výrobní program. Dále je to predikce budoucích potřeb.

Zdrojem informací

Zdrojem informací, které v nákupním procesu při jeho řízení využíváme, je vedle terénního výzkumu i odborný tisk, studie, výzkumné zprávy, statistické ročenky a jiné statistické soubory.
- evidence výkonů dodavatelů
- aktuální informace našich zaměstnanců z nákupu
- sledování propagačních materiálů ze strany dodavatelů (s nabídkou, z reklam, sdělovacích prostředků)
- účasti na veletrzích, odborných výstavách, firemních prezentacích
- z konkrétních obchodních jednání
- zpracování zpráv ze služebních cest
- publikované v odborném tisku (účast na odborných seminářích)
- zkušenosti jiných odběratelů

Komunikační mix a aktivity, které ...

Komunikační mix a aktivity, které s tímto nástrojem marketingového nákupního mixu souvisí, předpokládají především dokonalou znalost dodavatelů. V rámci mixu se uskutečňuje:
• výzkum dodavatelů
• volba dodavatele
• komunikace v průběhu projednávání dodávek a kontraktace
• komunikace od uzavření kontraktu do logistické realizace dodávky
• komunikace po realizace dodávky
• hodnocení dodavatele a rozhodování o dalším odběratelsko-dodavatelském vztahu

2) Výrobkový mix a mix služeb

Zahrnuje rozhodování především o:
• kvalitativních parametrech každého jednotlivého výrobku, který se má stát předmětem nákupu včetně substitučních variant
• šíři a hloubce nakupovaného sortimentu výrobků udržovaných v podnikovém sortimentním standardu
• nakupovaných službách, které bude odběratel získávat v souvislosti s dodávkou výrobků, nakupovat od externích podniků služeb, a o službách které si bude podnik zajišťovat v kooperaci s jiným podnikem

3) Cenový a kontraktační mix

Předpokladem optimálního rozhodování o nákupních cenách jsou reálné a aktualizované informace, které zahrnují soubory údajů o dodavatelích, o jejich nabízených výrobcích, jejich kvalitě, poskytovaných službách, jakož i o platebních, dodacích, cenových a logistických podmínkách. Důležitou záležitostí při rozhodování o dodacích a platebních podmínkách je zvažování srážek a slev a eventuálně přirážek.
Další součástí cenového mixu je rozhodování o způsobu objednávání dodávek. Objednávky je možné dojednávat přímo podle vzorků, např. u příležitosti výstav a veletrhů, či ve standardní formě při opakovaných objednávkách ujednávaných mezi dlouhodobě obchodně spolupracujícími partnery.

4) Logistický a dodávkový mix

Nákup musí rozhodnout zpravidla o:
• dodávkové cestě, dodavatelských mezičláncích a o způsobu realizace dodávek
• řešení dodávkového režimu, tj. o velikosti dodávek, jejich periodicitě, řešení logistické situace v případě odchylek a poruch v dodávkách
• logistickém zabezpečení dodávek vstupu výrobků do podniku a toku materiálu a výrobků uvnitř podniku, tj. o dopravě, způsobu manipulace, balení, skladování, velikosti manipulačních jednotek a zásilek
• technologii a organizace logistických procesů v jednotlivých logistických uzlech

Při stanovení výrobní kapacity dílen,...

Při stanovení výrobní kapacity dílen, provozů, závodů a jiných vyšších výrobních celků můžeme vzít v úvahu to, jak jsou dílčí výrobní kapacity organizovány. V zásadě můžeme rozlišit:
- paralelní řazení dílčích výrobních kapacit
- sériové řazení -//-

Využití výrobní kapacity

Výrobní kapacita je stanovena jako maximálně možný objem produkce dosažitelný výrobní jednotkou za určité období, a proto bude skutečně dosažený objem výroby vždy nižší. Poměr mezi skutečným objemem výroby a výrobní kapacitou charakterizuje využití výrobní kapacity. Vyjádříme-li je koeficientem, může se pohybovat od 0 do 1, násoben stem vyjadřuje využití výrobní kapacity v procentech.


B. ZÁSOBOVÁNÍ (NÁKUP)

Základní funkcí útvaru nákupu v podniku je efektivní uspokojování potřeb vyplývajících z plánovaného průběhu základních, pomocných i obslužných výrobních i nevýrobních procesů, a to zajišťováním dodávek surovin, základních i pomocných materiálů, nakupovaných výrobků a součástek, polotovarů, náhradních dílů, nářadí, přípravků, režijních materiálů a pomůcek pro řízení a správu, pro sociální služby a bezpečnost podniku atd.

Dominantní zásady nákupního marketingu:

- úzké propojení nákupu na dlouhodobé strategické cíle podniku. Stanoví je TOP management, marketing s nimi musí být seznámen (vstup na nový trh)
- činnost nákupu musí být v roli spolutvůrce při tvorbě strategických cílů
- musí být vytvořena odpovídající informační základna
- na postech nákupců musí být lidé, kteří pro to mají vlohy (vlastnosti – otevřenost, schopnost navazovat pracovní vztahy, kvalifikace)
- nové přístupy k dodavateli – permanentní komunikace s dodavatelem
- plán nákupu – stanoví se – co potřebujeme, jaké množství, kdy to potřebujeme, optimalizace zásob (minimalizace objemu tržeb), úroveň kvality


Nákupní marketingový mix

Nejen v prodeji, ale i v nákupu je základní stavebnicí při strategickém projektování instrumentárium marketingového mixu. Uspořádání nástrojů nákupního marketingového mixu odpovídá chronologii hlavních aktivit nákupního procesu, tedy vychází z informačního a komunikačního mixu, pokračuje přes výrobkový mix a mix služeb, cenový a kontraktační mix a končí logistickým mixem.

1) Informační a komunikační mix

Pro úspěšný průběh nákupního procesu je nutné získat, uspořádat a využívat následující soubory informací:
• o nakupovaných výrobcích a službách s plnou technickou a ekonomickou identifikací
• o vyráběných vlastních produktech a poskytovaných službách, které jsou předmětem prodeje firmy, a o jejich nákupní materiálové náročnosti
• o dodavatelích
• o cenách výrobků a jejich proměnných složkách (slevách, přirážkách, daních, celních sazbách atd.)
• o konkrétních platebních, dodacích a logistických podmínkách uskutečňovaní dodávek
• o minulých skutečnostech
• o makroekonomických skutečnostech (ekonomických, legislativních, technologických, technických, logistických apod.)

Zdrojem informací jsou účetnictví, statistika, ale i operativní evidence samotného nákupu, technických a výrobních útvarů a ostatních vnitropodnikových spotřebitelů nakupovaných materiálů.

Výkon výrobního zařízení se vždy ...

Výkon výrobního zařízení se vždy uvažuje jako maximální výrobnost za jednotku času, obvykle za 1 hodinu, při normované jakosti surovin a přesném dodržení technologického postupu a jakosti výrobků. Stanoví se na základě kapacitních norem výrobnosti, jež určují maximální množství výrobků, které může být na daném výrobním zařízení zhotoveno za časovou jednotku.

Stanovení výrobní kapacity

Pro výpočet výrobní kapacity se používají tři základní vzorce:
• vyrábí-li výrobní jednotka jeden druh výrobku nebo výrobky na sebe převoditelné, vyjadřuje výrobní kapacitu v naturálních jednotkách.
Qp = Tp * Vp
Qp - výrobní kapacita vyjádřená v naturálních jednotkách
Tp - využitelný časový fond v h
Vp – výkon v naturálních jednotkách za 1 h
• výrobní kapacitu je možné vypočítat pomocí kapacitní normy pracnosti. Tohoto způsobu se používá např. ve strojírenských výrobách u mechanického obrábění
Qp = Tp / tk
• výrobní kapacita výrobních ploch
Qp = M * Tp
m tk
M – celková výrobní plocha v m2
m – kapacitní norma plochy potřebná na výrobu 1 výrobku v m2
tk – kapacitní norma pracnosti 1 výrobku v h

Úkolem lhůtového plánování výroby ...

Úkolem lhůtového plánování výroby je stanovení začátků a konců výroby jednotlivých zakázek. Základními charakteristikami časového průběhu výroby je výrobní takt, tj. časový interval mezi odvedením dvou po sobě následujících výrobků nebo součástí a průběžná doba výroby výrobku, tj. doba, která uplyne od předložení požadavku na jeho výrobu do jeho expedice zákazníkovi. Fixní výrobní náklady - zařízení, která produkují (fungují) po dlouhou dobu (budovy).

3) Plánování výrobních kapacit
- Výrobní kapacitu charakterizujeme jako maximální objem produkce, který může výrobní jednotka vyrobit za určitou dobu.
- Při plánování výrobních kapacit se řeší především tyto otázky:
• jaký druh a jaká velikost výrobních kapacit je potřeba
• jak budou výrobní kapacity rozmístěny
• kdy budou výrobní kapacity potřeba

Obecně můžeme kapacitu výrobní jednotky vyjádřit jako výsledek jejího výkonu a doby, po kterou je v činnosti. Dobu činnosti vyjadřujeme pomocí časových fondů (časový fond výrobního zařízení, kalendářní časový fond, nominální časový fond, využitelný časový fond).
- Kalendářní časový fond – 365 dní v roce
- Nominální ČF – fond po odečtení neprac. Dnů (SO, NE,svátky + odečty celozávodní dovolené.
- Efektivní využitelný ČF – od nominálního ČF se odečítají plánované prostoje (pro účely oprav.

Plánování výroby

Zahrnuje:
• plánování výrobního programu
• plánování výrobního procesu
• plánování zajištění výrobních faktorů

1) Plánování výrobního programu

- Výrobním programem podniku se rozumí druhová skladba a objem výroby, které se mají v určitém období vyrábět.
- Jedním z prostředků umožňujících zvětšování objemů výroby je konstrukční standardizace, tj. proces snižování počtu součástí, dílů, montážních skupin, podskupin u jednotlivých výrobků a jejich sjednocování pro více druhů výrobků.
- Za hlavní směry se považují unifikace konstrukce (vytváření jednotného výrobku nebo součásti s cílem dosáhnout zaměnitelnosti součástí, dílů, podskupin, výrobních celků pro různé druhy a typy výrobků), typizace konstrukce (vytváření typizované řady výrobků, např. podle jejich velikosti,výkonu, obsahu apod. tím omezování jejich počtu), dědičnost (konstrukční příbuznost nových výrobků se staršími výrobky) a stavebnicové řešení (výrobky s různými funkčními vlastnostmi nebo různým vzhledem vznikají kombinací unifikovaných cílů).

- Důležitou součástí je plánování jakosti (kvality) výrobku.

• Výroba zboží – výsledky naší činnosti, které jsou určeny k prodeji mimo podnik.
• Produktivita práce – podíl mezi vykonanou prací a počtem pracovníků.
• Hrubý obrat –produkce, která v sobě zahrnuje i výrobu, která nevstupuje na trh (činnost údržby, kterou spotřebovávají ostatní oddělení)
• Mezispotřeba – energie, služby, materiály

2) Plánování výrobního procesu

- Víme-li co a kolik vyrobit, musíme rozhodnout, jakým způsobem, jakou technologií a z jakých surovin a materiálů výrobky v požadovaném množství vyrobit.
- Důležitou součástí plánování výrobního procesu je:
• stanovení velikosti výrobní dávky
• sestavení lhůtového plánu
• sestavení plánů výrobních kapacit

Výrobní dávka je soubor výrobků vyráběných v těsném sledu za sebou, s jednorázovým vynaložením nákladů na přípravu a zakončení příslušného procesu. Optimální velikostí výrobní dávky označujeme takové množství, při kterém jsou celkové jednotkové náklady minimální.

Obecný model výroby

Samotné výrobě předchází předvýrobní etapa (vývoj, konstrukční a technologická příprava výrobků a výroby, zajištění materiálů, přípravků aj.)

Přeměna surovin ve výrobky probíhá jako výrobní proces, který sestává z celé řady procesů pracovních, automatických a přírodních.

Podle použité technologie jde o:
- výrobní procesy mechanicko-fyzikální (látková podstata se nemění)
- výrobní procesy chemické (látková podstata se mění př. Ropa – poh. Hmoty)
- výrobní procesy biologické (surovina mění své vlastnosti)

Samotnou výrobu ve výrobním podniku členíme na:
• hlavní výrobu
• vedlejší výrobu
• doplňkovou výrobu
• přidruženou výrobu

E. Finanční plán

Je základem pro hodnocení podnikatelských příležitostí. Zahrnuje plánování celkové
potřebné výše kapitálu a jeho struktury s ohledem na jeho cenu a riziko, dále plánování
struktury podnikového majetku, podíl stálého a oběžného majektu….

2.2 Činnosti podniku

1) prodejní (odbytová funkce)
2) zásobovací primární
3) výrobní
4) personální
5) investiční
6) finanční podpůrné (průřezové)
7) vědecko – technická
8) správní

A. VÝROBNÍ ČINNOSTI

Výrobní činnost v rozhodující míře ovlivňuje efektivnost podniku a konkurenční schopnost jeho výrobků. Při přípravě výroby a ve výrobě samotné se rozhoduje o snižování výrobních nákladů, o zkracování dodacích lhůt, o zvyšování užitečnosti výrobků a o šíři sortimentu, které jsou v současné době považovány za hlavní konkurenční výhody podniku.
Výrobní činností podniku rozumíme přeměnu výrobních faktorů (vstupů, inputů) ve statky, tj. hmotné výrobky (stroje,televizory, pivo) a služby (např. opravárenské).


VSTUPY VÝROBA VÝSTUPY
Výrobní faktory kombinace výrob- Statky
výkonná práce
ních faktorů
výrobky
budovy, stroje (přeměna vstupů služby
zařízení, půda na výstupy)
materiál
řídící práce

Podnikatelský plán

Základním dokumentem plánování, který pro určitý časový horizont rozpracovává představy podniku o jeho budoucnosti, o účelu podnikání, zdrojích a očekávaných výsledcích, je podnikatelský plán. Podnikatelský plán je výrazem podnikatelské strategické volby. Definuje a kvantifikuje podnikatelské cíle a prostředky k jejich dosažení, představuje implementaci strategie.

2 úlohy:

1) úloha externí – podnikatelský plán vystupuje jako nástroj komunikace s vnějším prostředím, především potencionálními investory či věřiteli

2) úloha interní – kdy plní úlohu nástroje plánování, resp. řízení podniku

Obsah podnikatelského plánu:

A. Shrnutí a základní východiska
- název podniku, jeho historie, závažné informace o činnosti od jeho založení
- poslání podniku a základní cíle, kterých má být s ohledem na poslání dosaženo
- základní charakteristika výrobků, které jsou předmětem výrobního programu
- stručná charakteristika finanční situace podniku

B. Popis výrobků, odvětví, trhu, konkurence

- základní rysy výrobků, jejich konkurenční výhody, vývoj nových výrobků, stadium životního cyklu výrobků, možnosti zastarání výrobků
- charakteristika současného a především předpokládaného vývoje odvětví, jeho atraktivnost, velikost a trendy vývoje trhu
- odhad vývoje konkurence, který předpokládá znát hlavní konkurenty, jejich tržní podíl, objem prodeje, výrobní kapacity

C. Plán marketingu
- Vyplývá s marketingové strategie a zahrnuje plán vývoje cen, prodejní politiky,
distribuce atp.


D. Plán výzkumu a vývoje, plán výroby
- Vyplývá z péče podniku o inovace. Na něj navazuje plán výroby, který je zaměřen na
technologii výroby, rozsah a využití výrobních kapacit, lokalizaci výroby.

Plánování probíhá jako dlouhodobé ...

Plánování probíhá jako dlouhodobé plánování a plánování krátkodobé.

Dlouhodobý finanční plán podniku obsahuje:
- analýzu finanční situace
- plán tržeb
- plán cash flow
- plánovou rozvahu
- investiční rozpočet
- rozpočet externího financování

Krátkodobý finanční plán, který zajišťuje splnění dlouhodobého finančního plánu, zahrnuje plánovou výsledovku, roční plánovou rozvahu a rozpočty peněžních příjmů a výdajů.
Na finanční plánování navazuje finanční kontrola, ta bývá součástí controllingu.

Plánování lidských zdrojů

Součástí je plánování počtu výrobních dělníků a technicko-hospodářských pracovníků a jejich profesního růstu, a to v odpovídající kvalifikační struktuře, vytváření vhodných pracovních podmínek a rozvíjení principů individuální výkonnosti.

Plánování výroby

Navazuje na plán prodeje, který dává do souhlasu s kapacitními možnostmi podniku. Plán výroby zahrnuje plánování objemů a sortimentu podle jednotlivých výrobků, součástí apod., stanovení nároků výroby těchto objemů na výrobní kapacity a externí zakázky, na strukturu a počet pracovníků, na surovinové zdroje.

Důležitou součástí výrobního plánování je zajištění výrobního plánu výrobními kapacitami. Hlavním nástrojem je operativní plánování výroby a výrobních kapacit. Součástí plánování výroby je i plánování obslužných a pomocných činností, které pomáhají zabezpečit výrobu a prodej.


Plánování nákupu

Úkolem nákupu je zabezpečit výrobu a další podnikové činnosti potřebnými surovinami, materiály, energií, náhradními díly atp. Důležitým úkolem je stanovení optimální výše zásob. Plánování nákupu zahrnuje:
- plán spotřeby vycházející z plánu výroby a norem spotřeby
- plán nákupu vycházející z plánu spotřeby a potřebné výše zásob
- plán zásob

Plánování výzkumu a vývoje

Se orientuje na oblast výrobního programu, resp. jeho inovací, přípravy nových výrobků, technologií, zahrnuje technický rozvoj a inovace z vlastní výzkumné základy, oblast designu. Při plánování této činnosti musí být uplatněno i hledisko realizace jejích výsledků.

Plánování obnovy a údržby dlouhodobého hmotného majetku

Plánování obnovy a údržby dlouhodobého majetku zpravidla zahrnuje dvě základní oblasti:
- plánování oprava údržby
- plánování pořízení a likvidace hmotného majetku

Plánování investic navazuje na plánování výroby, výrobních kapacit a na finanční plánování.

Finanční plánování

Zaujímá v systému plánování podniku zcela specifické postavení. Zahrnuje rozhodování o způsobu financování (investic, běžné činnosti), o investování kapitálu s cílem jeho zhodnocení a o peněžním hospodaření. Cílem je splnění obecného finančního cíle podniku, tj. maximalizace jeho tržní hodnoty.

Součástí je plánování.

Součástí je plánování. Plánování představuje činnost směřující k určení způsobu, pravidel a taktiky použitých při realizaci strategie, jakož i určení disponibilních zdrojů představujících určitá omezení. Výsledkem je podnikatelský plán.

2) Operativní řízení představuje poslední, nejnižší článek k hierarchii podnikového řízení. Nástrojem jsou především operativní vnitropodnikové plány a nástroje vnitropodnikového řízení. Směřuje k co nejefektivnějšímu využití stávajících zdrojů podniku a k zachování jeho likvidity. Úkoly jsou orientovány na řízení výnosů, nákladů a zisku, na kalkulace výrobků i vnitropodnikových výkonů, plánování položek rozvahy. Základními nástroji jsou normy, limity, kalkulace nákladů, rozpočty nákladových středisek, plánovaný výkaz zisků a ztrát, peněžní plán, plán likvidity, plánovaná rozvaha aj. Existuje velmi úzká vazba mezi operativním řízením a controllingem zjišťujícím odchylky od plánů a zajišťujícím jejich odstranění.

Plánování marketingu

Východiskem jsou výsledky analýzy trhu, analýzy konkurence, marketingová analýza a marketingová strategie. Význam plánování marketingu podtrhuje skutečnost, že poskytuje výchozí základní informace nezbytné pro plánování ostatních činností podniku.

Marketingová strategie je obvykle ...

Marketingová strategie je obvykle zpracovávána pro jednotlivé cílové segmenty trhu v následujícím členění:

- marketingové cíle
- strategie získávání jména a prosazování
- strategie výrobková
- strategie cenová
- strategie distribuční
- strategie komunikační

Plánování marketingu pak obvykle probíhá pro každou výrobkovou skupinu a zahrnuje:

- vymezení cílových trhů, segmentů trhu, zákazníků, jednotlivých teritorií
- plán prodeje v naturálních jednotkách
- plán prodeje v peněžních jednotkách
- plánovaný tržní podíl
- plán marketingového mixu pro jednotlivé cílové trhu
- plánovaný sortiment, provedení a modifikace výrobků a služeb
- plánovanou cenu, způsoby modifikace ceny a platební podmínky
- plánované typy a články distribučních cest, dodací podmínky a pravidla prodeje
- plánované akce marketingové komunikace, jejich koncepce, organizační, technické a personální zajištění a rozpočet nákladů na ně
- plán akcí marketingového výzkumu a zdokonalování marketingového informačního systému

Poslání identifikuje základní funkci podniku, ...

Poslání identifikuje základní funkci podniku, jasnou představu o zaměření a významu podnikatelských činností podniku.
Cíle podniku jsou požadované budoucí výsledky a jako takové se odvíjejí od poslání podniku, které je samo o sobě souborem specifických a dosažitelných cílů.
Strategie podniku stanoví cesty, jak dosáhnout poslání a cílů.


Proces strategického řízení, resp. tvorby strategie, zahrnuje obvykle následující fáze:

1. strategickou analýzu

analýza orientovaná na
a) vnější okolí podniku – analýza vlivů makrookolí (faktory na makrookolí) a analýza vlivů mikrookolí (zahrnuje analýzu odvětví s důrazem na konkurenční prostředí.
Model pěti sil dle Portera:
- konkurence, rivalita mezi stávajícími podniky v odvětví
- hrozba vstupu nových konkurentů
- hrozba substitutů
- vyjednávající síla dodavatelů
- vyjednávající síla kupujících
b) vnitřních zdrojů a schopností – směřuje k identifikaci zdrojů a schopností podniku

2. formulaci strategie

– která je prováděna na základě výsledků strategické analýzy, spočívá ve zpracování strategických variant a následném výběru strategie, a to na úrovni celého podniku, na úrovni jednotlivých podnikatelských jednotek a konečně i na úrovni funkční.

3. implementaci strategie

– uvedení zvolené strategie do života. Součástmi této fáze je volba vhodné organizační struktury a výběr řídícího systému

4. strategickou kontrolu

– kontrola výsledků realizované strategie, současně představuje zpětnou vazbu

Taktické a operativní řízení

1) Taktické řízení má za úkol stanovit a řídit postupy a prostředky, které vedou k nejefektivnější realizaci strategie podniku. Taktické řízení probíhá především na střední úrovni managementu. Při taktickém řízení dochází ke konkretizace strategických cílů a prostředků, zahrnut je užší okruh činností.

Strategické řízení

Vrcholový management je nositelem specifické složky řízení podniku, řešící základní problémy jeho fungování – strategické řízení. Jeho prostřednictvím vrcholový management integruje podnik v jeden celek, soustřeďuje jeho síly, vytváří, upevňuje a zjišťuje systémové vazby mezi jednotlivými podnikovými činnostmi a útvary za účelem dosažení strategických cílů.
Strategické řízení je proces, ve kterém vrcholoví manažeři formulují a zavádějí strategie směřující k dosažení stanovených cílů. Na strategické řízení navazuje řízení taktické a operativní, jejichž úkolem je stanovit a řídit postupy a prostředky, které vedou k nejefektivnější realizaci strategie podniku.

Porter klade hlavní důraz na konkurenční výhodu, strategii podává jako vrcholový výkon vedení, kterou doprovází celá řada doporučených postupů, jež by měly vytvořit konkurenční výhodu.

Strategie formuluje cíle podniku a kroky k jejich dosažení, je výsledkem strategického řízení. Definování poslání, cílů a strategie vyžaduje analyzovat a vyhodnotit velké množství informací charakterizujících nejen podnik a jeho jednotlivé stránky, ale i jeho okolí.

- rozhodnutím soudu –

- rozhodnutím soudu – vyhlášením konkurzu – správce konkurzní podstaty má na starosti věnovat se problematice účetní (mimořádná účetní závěrka) vyrovnání nesplacených dluhů, je-li firma insolventní správce rozhodne o likvidaci společnosti.

o Likvidace
- Důvody likvidace- může k ní vést konkurz
- V případě končí-li činnost firma
- Bude jmenován likvidátor – je jmenován nejvyšším orgánem a může být i jejím členem
- Likvidátor ocení majetek společnosti, zjišťuje výši pohledávek a závazků – narovnává je
- Dochází k rozpuštění statutárního orgánu tuto funkci plní likvidátor
- Musí to oznámit obchodnímu rejstříku, který provede záznam a zavede si jméno a identifikaci likvidátora
- Likvidace je časově neomezena
- Závazky vůči F.Ú., soc. zabezpečení a vůči zaměstnancům se platí

o vyrovnání
- probíhá v okamžiku, kdy soud uvalí konkurzní řízení pro příslušnou společnost, ale není zatím vydané usnesení o konečném vypořádání majetku zrušené společnosti
- v tomto období má zrušená společnost = „úpadce“ možnost podat návrh aby byl konkurz ukončen nuceným vyrovnáním

- obchodní soud  podáváme ...

- obchodní soud  podáváme podání všem věřitelům, které je schopen uspokojit
- soud – souhlas většiny úpadců více než ¾ všech přihlášených pohledávek ¾ věřitelů jsou pro  soud vydává usnesení o provedení vyrovnání  schválení nuceného vyrovnání  zápis do O.R. (je to veřejně přístupné)
- správce konkurzní podstaty v případě nuceného schválení vyrovnání provede úplné a včasné vyrovnání úpadce bez nutnosti hradit věřitelům újmu, kterou při vyrovnání utrpěli
- vyrovnání vede sice ke zrušení konkurzu to neznamená ukončení procesu zániku a zrušení společnosti
- pouze v případě, pokud soud přijal návrh „úpadce“ na nucené vyrovnání ještě před prohlášením konkurzu soudem  nezaniká společnost

Náležitosti návrhu úpadce na nucené vyrovnání:

- úplný seznam veškerého majetku ke dni podání návrhu na vyrovnání soudu včetně jasného vyznačení způsobu uspokojení (závazků) + seznam včetně adres veškerých věřitelů
- od data usnesení nesmí úpadce jakkoli disponovat s majetkem
- soud je povinen vyzvat věřitele k písemnému přihlášení nároku
- zároveň vydává soud časový postup vyrovnávání závazků
- uspokojení veškerých nároků, které ustanovuje soud  společnost pokračuje, zrušení zániku + pokračuje řádně ve své činnosti
- správce konkurzní podstaty – návrh na výmaz z OR  dá se soudu  + právní náležitosti a vypořádání

2. Činnost podniku, specifikace a jejich řízení, ...

2. Činnost podniku, specifikace a jejich řízení, finanční řízení podniku, vymezení obsahu, cena cenných papírů, riziko a náklady kapitálu, investice do finančního majetku.

2.1 Řízení podniku

Řízení probíhá ve fázích, kterými jsou:
- plánování
- organizování
- personalistika
- vedení
- kontrola

Nositelé řídících rozhodnutí

V malých společnostech, vlastněných většinou jednotlivci, je vlastnictví obvykle spojeno s řízením firmy. Vlastník firmu velmi často sám řídí a je plně zainteresován na dosažení vytýčených cílů.
Velké společnosti jsou obvykle vlastněny akcionáři, kteří společnost sami neřídí, ale jejím řízením pověřují vrcholové manažery – vrcholový management.
Vztahy mezi akcionáři, statutárními orgány, vrcholovým managementem a ostatním zainteresovanými skupinami zahrnuje termín corporate governance.

• zdroje

o rezervní fond (zákonný z čistého zisku u a.s. a s.r.o., družstva)
o spoluvytváření fondů z čistých zisků
o sanační fond
o rozvojový fond
o krizový fond
o cizí kapitál (jen když je firma ještě solventní)
o prodej stálých aktiv (fixních) s cílem finanční injekce oblastí, které jsou předmětem řešení krize
o úspory (propouštění, materiál,..)
o marketingové aktivity (nehmotné)
o aktivity v oblasti „public relations“
o využití pozitivních referencí zákazníků, účast na veletrzích, výstavách
o hledání strategického partnera
• finanční stránka sanace by neměla přesáhnout 50% celkové hodnoty majetku společnosti
• nikdy by náklady na sanaci neměly přesáhnout 80% fixních aktiv

- opatření v oblasti personální politiky

o stanovení taktiky a postupu v oblasti informování jednotlivých kategorií pracovníků o krizi, jejích příčinách a řešení. Nezbytné je určit několik variant pro řešení stadií krize (záleží na stadiu krize, to předurčuje jaké informační toky poputují k jednotlivým skupinám pracovníků)
- opatření v oblasti prodeje a nákupu
o taktika se kterou přistupujeme k zákazníkům a dodavatelům (nesmí se jim nic říkat o krizi) se záměrem hájit pozice společnosti. Například společnost má vybrat nového dodavatele oficiální důvod bude jiný než že máme krizi
- opatření v oblasti logistiky
o servis, dodací podmínky – na určité období lze omezit


7.) zrušení, zánik podniku –(právní a majetková stránka)

Právní stránka zrušení podniku

o konkurz
- důvody pro konkurzu věřitelé navrhují k soudu a ten ho vyhlašuje (na počtu věřitelů ani na výši dluhu nezáleží)

TQM

- komplexní řízení kvality
- pouze sleduje kvalitu produktů, činností spočívající ve striktním a jasném delelgování odpovědnosti za kontrolu kvality
- kvalita = úspěšnost
- scénáře v případě krize se zaměřují na opatření v oblasti kavlity
- uplatňuje se hodně v Japonsku

Scénáře

- preventivní
o co v něm musí být obsaženo:
 proces kterého se týká
 odpovědné osoby
 určení nástrojů prevence pro konkrétní proces
 časový harmonogram přijímaných preventivních opatření a zpětná vazba (kontrola těchto opatření)
 určit finanční stránku

o sleduje cíle:

 bezprostřední reakce na vzniklou krizi jako budoucí úspěšnost (když se něco stane poučit se)
 reakce na předpokládané negativní vlivy a faktory vnitřní i vnější (řešit problém dříve než nastane)

- krizové
o měly by obsahovat specifikaci a analýzu příčin krize
 srovnání předchozího vývoje se současností včetně zjištění odchylek od plánovaného stavu
o určení varovného programu
 řešení konkrétní krize: faktory, signály a impulsy. Které shledává vedení za možnosti řešení té krize
 měl by končit kompromisním přijetím výsledného návrhu řešení krize
 harmonogram varovného programu
 plán kontrolingu
o finanční kalkulace
 přesné vymezení finanční náročnosti navržených řešení co do peněžní, personální, materiálně-technické náročnosti (kolik a jak rozdělíme)

b) krize zaměstnanosti

- pokud se nepodaří udělat pořádek v řízení přenese se to na zaměstnance, úbytky kvalitních osvědčených zaměstnanců – vážné problémy zajištění fungování podniku,
- ztráta motivace, fluktuace zaměstnanců, chybí efektivní komunikace

c) krize odbytu
- málo pracovníků, klesá kvalita výrobků, vázne obchod, ztráta tržní síly podniku, více financí jde na udržení současné kvality, která může časem klesat, objevuje se ztráta získaných odbytišť = pokles prodejů

d) krize byrokracie
- všechny rozhodnutí myšlená dobře jsou špatná tzv.: byrokratická past, tato rozhodnutí jsou odmítána jako špatná
- firma se dostává do téměř neřešitelné situace

e) krize celého podniku
- dotýká se všech činností, řeší se existenční problémy, výrazný úbytek odbytišť, vrcholí krize v oblasti likvidity, špatné hospodářské výsledky

3. scénáře a jejich alternativy jako metody řešení krize

oblast – krizový management – preventivní scénáře a scénáře řešící krizi
- vychází z nastavených systémů řízení procesů, které specifikují i nástroje podniku v případě vzniklé krize
- systém certifikované jakosti a řízení procesu = ISO, TQM

ISO
- nejčastěji využívaný systém řízení procesů
- založen na:
o na přesném popisu – na personálním a jiném zajištění, rozdělení kompetencí a odpovědnosti i způsob jak předcházet a zejména řešit vzniklé krizové situace (krize = neshoda)
 v příručce jakosti – popsané všechny procesy
o metodice hodnocení - metodika měřitelnosti stanovených procesů jako základní scénář prevence krizí
o nastavení systémů kontroly - co do pravidelnosti, obsahu, vzájemné provázanosti a odpovědnosti
 controling – průběžné sledování plnění cílů
 kontrola – až na konci kontrolingu
- škodovka, telekom, banky……
- ISO 9000
- ISO 14 000 – environmentální management – životního prostředí

o hospodářské výsledky

 krize v průběhu života podniku, kdy příčinami této krize může být nízká konkurenceschopnost výrobků, vysoké náklady, mzdové a materiálové chybné financování firmy, přemrštěné či nadměrně vysoké ceny, vstup silného konkurenta na trh, přijetí omezujících legislativních podmínek, mezinárodní situace, přírodní katastrofy, sociální podmínky
 projeví se na zisku, poměrových ukazatelích – mají klesající tendenci, poklesu obratu a růstu nákladů

o krize likvidity a finanční stability
 může být vyvolána dlouhodobým porušováním pravidel finanční rovnováhy – co mám v aktivech musí mít stejnou životnost jako splatnost cizího kapitálu
 nedostatečná popřípadě neefektivní tvorba rezerv spojená s krizí, neuvážené a rozsáhlé investice rizikovost stoupá jsou-li investice z cizích zdrojů

- stadia krize

a) krize řízení
- přestává fungovat vnitřní informační systém,
- projevuje se: kupí se chyby, špatná organizace práce, fluktuace, odejdou manažeři!, špatná efektivita práce nedodržování nastavení pravidel a podmínek vedením firmy

„krize podniku je takové ...

„krize podniku je takové časové období života podniku, kdy v delším časovém období dochází k výraznému poklesu tržeb, likvidity společnosti, výkonnostního potenciálu společnosti, což může vést k ohrožení existence v případě, kdy tento vývoj nebude pozastaven nebo nebude řešen“

Příčiny krize

Nejčastější:
36% - nákladová struktura – moc vysoké náklady
25% - chybná rozhodnutí při rozvoji podniku
23% - slabá místa v portfoliu výrobků a služeb
- dle nejnovějších studií podniků, které prošly krizí jako prostředek řešení je v 97% propouštění zaměstnanců = to není dobře. 80% podniků začíná řešit krizi až v době problémů s likviditou a solventností
- rozhodujícím činitelem při řešení je vrcholový management

skrytá aktiva = nástroj, způsob jak předcházet a řešit krize = skryté rezervy v podniku, ale i mimo něj
nehmotná aktiva = odhalení rezerv v oblasti informací, technologií, banch marketing(srovnání firem na trhu)

Faktory krize:

- protekcionismus
- akvizice a fúze nemusí být nutně základním faktorem jak řešit krizi
- inovace nových výrobků
- saturace – nasycenost
- out sourcing – občasná činnost, kterou firma provádí celoročně např.: nábor krátkodobého pracovníka- - brigáda, sezónní práce..

- Způsob jak odstranit krizi podniku a její faktory nazýváme „SANACÍ“ podniku (obnova, ozdravení podniku)

SANACE

1. Diagnóza

- identifikace příčin krize (uvnitř a navenek podniku)

Vnitřní příčiny krize
- sociální prostředí vysoká fluktuace zvýšení reklamací, chybná cenová politika, špatný servis, distribuční místa, chybný marketing, vysoká zadluženost (cizí kapitál), pokles prestiže vůči zaměstnancům (tzv.: vnitřní publicita), chyby v oblasti finančního řízení

Vnější příčiny krize

- příčiny ovlivňující ale firma je nemůže změnit jen reagovat
- úrokové míry z úvěrů
- změna legislativy
- měnový kurs
- živelné pohromy, katastrofy
- růst a pokles inflace a jiných ukazatelů čím větší je závislost na těchto faktorech tím větší je riziko krize

2. Povaha původ a stadium krize podniku

- povaha – čeho se to týká a jaký má rozsah

o strategická krize
 která souvisí se založením podniku, je vyvolána chybným rozhodnutím v oblasti : sortimentu, volby dodavatele, cíle distribučních cest
 má větší důsledky, ohrožení samotné existence podniku

Způsoby a kroky k zabezpečení růstu firmy

- expanze (do rozsahu) – inovace, nové výrobky
- fúze – pozor na zákon (výsledná firma nesmí mít více jak 30% trhu)
- rozštěpení podniku s následným zánikem jedné složky bývalého podniku odprodeje majetku a tím zvýšení hodnoty základního kapitálu
- zvýšení základního kapitálu (akciová společnost)
- snížení nákladů – ve všech oblastech firmy to povede k větší obchodní marži = větší zisk
- produktivnější a výkonnější technologie – podmíněné návratností, výnosy by měly předčit náklady

6.) období krize, sanace (obnova)

Krize je definována:
- rapidně ztrácí klienty
- je dlouhodobě ztrátová
- platební neschopnost
- likvidita společnosti (přetvořit majetek na peníze a hradit své závazky) ztráta solventnosti
- stadium extenzivního růstu, ale nedostává se mu kapitál (nemusí mít zdroje na financování příliš rychlého neočekávaného růstu)
- nepříznivé sociální klima = vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem – snižuje se jejich výkon a očekávané výsledky

R – obrat aktiv =

R – obrat aktiv = tržby . za jak dlouhou dobu se nám obrátí A v rámci ziskových tržeb
Aktiva

A – aktivační poměr = 1 – výnos z majetkového podílu
ČZ na majetkový podíl

a.s. = 1 – dividenda
hodnota akcie

s.r.o. = 1 – obchodní podíl
hodnota obch. Podílu

T – finanční páka = RCA versus náklady na cizí kapitál
V rovnici se bude uvádět rozdíl těchto dvou veličin (např.: 0,1)

Tempo růstu tržeb

Součet tržeb / rok t1
Součet tržeb / rok t2

- meziroční nárůst tržeb
- vyjadřuje změnu výše tržeb za sledované období
- forma chce udržet alespoň tzv.: „základní udržitelný růst“
o růst tržby při kterém nevznikají žádné dostatečné náklady na externí financování firmy
o financování rozvoje pouze z vlastních zdrojů = aby byl udržen základní udržitelný růst (ze ZK, nerozděleného zisku a odpisů)
o projeví se ve zvýšení bilanční sumy v růstu aktiv i pasiv (vlastních zdrojů)
o zvýší se zisk který investujeme do majetku

Tempo růstu firmy:


g = P . R . A . T


P – rentabilita tržeb = ČZ .
Tržby

- Peněžní trhy –

- Peněžní trhy – produkty obchodních bank
- Pojistný trh
o věcný – pojistky, pojistné produkty životné a neživotné pojištění
o investiční – investování dočasně volných finančních prostředků pojišťoven a zajišťoven na ostatních trzích
• pojištění – ochrana zdraví, majetku…
• pojištěný – oprávněná osoba k pojistnému plnění
• pojistitel – uzavírá smlouvu ve prospěch pojištěného a hardí pojištění
• pojistná franšíza – spoluúčast pojištěného
• škodná událost – která zakládá možnost posoudit vzniklou událost jako událost pojistnou

- firma by měla rozhodnout zda investuje dle „metod hodnocení investic“ ty slouží k ohodnocení rizikovosti a návratnosti investice pomocí statických a dynamických metod
o statické metody:
 neberou v úvahu čas, nemění se s časem, zajišťování rentability (výnosnosti investice) kdy vypočtenou rentabilitu investice porovnáváme s požadovanou mírou výnosnosti investice a zároveň můžeme porovnat i s alternativními formami investice

Ri =

 Ri = . čistý zisk .
Investiční výdaj

o dynamické metody:
 „Doba návratnosti investic“ určíme ji jako poměr mezi

investičním výdajem = doba vyjde ve dnech
doba uvažované investice

 udává za kolik dnů se nám pokryje naše investice z jejích příjmů

- měřitelný ekonomický ukazatel růstu nebo poklesu firmy ukazují lépe poměrové ukazatele (rentabilita) než ukazatele absolutní (zisk). Mezi absolutními ukazateli, které relativně ukazují tendenci podniku (↑↓)m patří Čistý pracovní kapitál; obrat..

4.) právní proces vzniku podniku a zahájení provozu (činnosti)

právní proces vzniku:

- podstata je kladné rozhodnutí soudu o zapsání do O.R.
- dnem zapsání je P.O. oprávněna zahájit po právní stránce svou činnost (obchodní podíl, obchodní firma, sídlo statutárního orgánu, společníci + jejich vklady, potvrzení o sepsání smlouvy, IČO, určení místa provozovny)
- registrace nově vzniklé P.O. na F.Ú., povinná je daň z příjmu, silniční a spotřební a daň z nemovitostí
- registrace u zdravotní pojišťovny a na sociálním zabezpečení
- povinně řádně označit sídlo a provozovny firmy + IČO
- zajistit veškeré potřebné dokumenty (razítko, dopisní papíry s logem) musí uvést poznámku, že byla zavedena do O.R. + datum zapsání = nutné!
- Vznikem P.O. nabývá účinnosti „nájemní smlouva“ nebo vstupovat do smluvních vztahů
- povinně proběhne prohlídka provozovny
- povinné je školení zaměstnanců + jejich přezkušování
- dnem vzniku P.O. otevření účetnictví
- faktické zahájení činnosti pro kterou byla zřízena P.O., realizuje se nákup, prodej, spotřeba, uskladnění, peněžní toky…

5.) růst podniku (pokles)

- odpovídá zdravému fungování podniku a plnění stanovených cílů s cílem kvantitativního - extenzivního (zvýšení výrobní kapacity, nákup strojů, větší prostor) a kvalitativního – intenzivního rozvoje (využití lepších vstupů, zkvalitnění výrobků, účinnější reklama a public relations, inovace výrobků, zkvalitnění servisu)
- prostředkem pro zajištění růstu (extenzivního i intenzivního) jsou „firemní investice“
- Investice – vynaložení finančních zdrojů za účelem získání užitku, profilu, vyššího výnosu z činnosti (aktivity) do které byla vynaložena investice
 základním znakem je dlouhodobost
 nevratnost rozhodnutí
 vysoká výnosovost – roste s rizikovostí a původem investičního zdroje (cizí nebo vlastí kapitál)
 časový faktor úspěšnosti investice (za jak dlouho se mi začne investice vyplácet a budou veškeré výdaje uhrazeny
o hmotné investice - reálné povahy, stroje, továrny,…
o nehmotné investice – technologie, software, ….
o Finanční investice – kapitálové trhy, inovace, ….
 Směřují do rozvoje a růstu podniku
 Nebo dočasně volné kapitálové zdroje jsou umístěny na kapitálové, komoditní, devizové nebo pojistné trhy (zhodnocení finančních peněz externě – je to ta poslední možnost)

3.) právní proces založení podniku

- založení P.O. – smlouvou
- založení F.O. – živnosti – zapsány v živnostenském zákoně, když to není živnost (auditoři a soudci..) mají specifické podmínky právního založení dané místně oborově příslušným státním orgánem (např.: zemědělská činnost dle zvláštních předpisů vydaných ministerstvem zemědělství = vydává ho zemědělský a pozemkový referát krajského úřadu)

- právní proces založení:
o získání potřebných náležitostí, které určuje živnostenský zákon
o získání oprávnění k provozování živnosti (koncesní listina – mohu začít podnikat až po obdržení listiny, živnostenský list – mohu začít před obdržením), obdržím je do 14 dnů od žádosti
o zřízení provozovny, označení provozovny, splnění veškerých zákonných podmínek
o zřízení BÚ, splnění povinnosti vůči zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení, musím do 8 dnů nahlásit zaměstnance, přihlásit se na FÚ z pozice plátce daně z příjmu F.O. popřípadě dalších daní, v souvislosti s nahlášením je přiděleno DIČo.
o P.O. sepsání zakladatelské smlouvy nebo zakladatelské listiny

- Musí splňovat náležitosti dané obchodním zákoníkem

 Základní identifikační údaje o společnosti
 U vybraných typů právnických osob je nutné sepsat, schválit a doložit stanovy společnosti (předpisy a ustanovení vnitřních vazeb v podniku)
 Splacení povinných vkladů společníků do rukou správce vkladů – volí ho společníci a akcionáři a to do stanovených termínů, v případě nepeněžitých vkladů je nutné mít znalecký posudek, který nesmí být starší než 1 rok.

o Sepsání a podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku – KONEC (od založení do 90 dnů
• Mělo by obsahovat formulovanou žádost s řadou příloh
• Musí být všemi podepsána
• Navrhovaný termín zapsání
• Společenská smlouva
• Živnostenský list (koncese) alespoň u jednoho ze zakladatelů
• Stanovy společnosti
• Doklad o zaplacení členských vkladů
• Zápis ustavujícího nejvyššího orgánu
 Předkládá se rejstříkovému soudu který je veden u krajských obchodních soudů, který rozhodne zpravidla do 1 měsíce o zapsání do O.R. – při negativním vyhodnocení nám pošlou dopis s návrhem na změnu

o Zabezpečení provozu, hygienických podmínek a nájemní smlouvy

Pracovní smlouva

- vymezuje 3 náležitosti
o druh práce
o místo výkonu
o datum nástupu

o materiálně technické zdroje
 optimální zajištění materiálových vstupů na realizaci jednotlivých činností portfolia
- základní materiál (podstata budoucího výrobku); pomocné materiály (dotváří výrobek ale je pro něj nezbytný); polotovary (jsou nezbytnou součástí výrobku, nelze ho zpravidla spotřebovat samostatně je to nedokončená výroba stav kdy ještě není hotovým výrobkem); hotové výrobky
- je nutné vytvářet optimální velikost zásob a optimální logistiku
 logistika
- optimální cesta výrobku od dodavatele k odběrateli, logistické řetězce = distribuční
 strojový park
- zařízení, stroje, přístroje, pracovní pomůcky
- důležité je určit jejich množství v závislosti na využití jejich kapacity, životnosti, rychlosti a ceně
- tato část je částí stálých aktiv

 optimální pracovní podmínky

- vybavenost pracovišť
- manager by měl zvažovat velikost kapitálových zdrojů určených na optimální pracovní podmínky neboť od vnitřního klimatu se odvíjí spokojenost a výkonnost zaměstnanců
 provozní zdroje
- tzv.: „obslužné procesy“ – dodávka elektřiny, vody a plynu
- nutné zvažovat dostupnost, spolehlivost, cenu a snažit se o maximální zefektivnění využití zdrojů
 technologické zdroje
- výrobní postupy, normování práce – návaznost kroků v rámci procesu výroby a zodpovědnost jednotlivých míst za výrobu, know how - výrobní postup, ta myšlenka jak o vyrobit ale i jak to prodávat, goodwill – dobré jméno společnosti, metodické postupy
 kapitálové zdroje
- cílem určit optimální výši a strukturu kapitálových zdrojů v peněžní i nepeněžní formě, které budou nezbytné pro zajištění optimální velikosti personálních a materiálně-technických zdrojů
- optimální kapitálová struktura se určuje pomocí bilančních pravidel a finanční páky
- faktoring – odkup pohledávek
- leasing – pronájem –(finanční na konci to je moje, provozní – vracím to)
- forfating – odkup dlouhodobých pohledávek

 ve třetí fázi výběr řadových zaměstnanců

- nakonec kalkulace mzdových nákladů, hrubé mzdy, odvod na sociální a zdravotní náklady na školení a vzdělávání atd..
- personální zdroje:
• vnitřní – výhodnější jsou pracovní síly z firmy jsou i lacinější
• vnější - z personálních agentur…

Pracovně právní vztahy v souladu se zákoníkem práce

Dohody konané mimo pracovní poměr

- dohoda o provedení práce
o dohoda ústně, písemně
o maximálně do 100hodin / rok u 1 zaměstnavatele
o je-li písemná: konkrétní rozsah práce, činnost, místo výkonu, období za které jsem práci vykonávala, sazba za 1 hodinu
o nehradí se sociální zabezpečení a zdravotní (sociální 8%já, 26%zaměstnavatel, zdravotní 4,5% já 9% zaměstnavatel)
o hodí se na sezónní práce
o platí se daň srážkově

- dohoda o pracovní činnosti

o vždy písemná
o týdně nepřesáhnu 20 hodin
o údaje: konkrétní rozsah práce, činnost, místo výkonu, období za které jsem práci vykonávala, sazba za 1 hodinu
o sociální a zdravotní se platit musí
o daň se platí formou zálohovou

Pracovní poměr

- jmenování
o funkce vyššího managementu
o funkce která je přímo podřízena nejvyššímu orgánu podniku, každá funkce která má někoho řídit
o všichni jsou jmenováni nejvyšším orgánem podniku
o vydání jmenovací listiny (dekretu) statutárního orgánu

- volbou
o na základě řádně uskutečněných voleb za které odpovídá volební komise dle volebního řádu
o předseda představenstva
- HPP
- VPP

o Předpokládané cash flow

o Předpokládané cash flow (definování ukazatelů hospodaření společnosti a jejich předpokládaná kalkulace na 3 – 5 let, pokud je účelem sestavení získání cizího kapitálu pak na dobu jeho splatnosti.
o Rozpočet zahrnující položky nákladů a výnosů, kdy je nutné dodržet rozlišení nákladů (variabilních – mění se s objemem výroby a fixních)
o Ukazatelé hospodaření – rentabilita, EVA, charakterizují hospodaření firmy, základem je zvolit poměrové ukazatele (rentabilitu)
o Časový harmonogram realizace podnikatelského plánu, konkrétní časový sled jednotlivých kroků vedoucích ke splnění těchto cílů v jednotlivých letech projektu. Tento časový sled kroků je vhodné rozpracovat na měsíční intervaly a stanovit nutné zdroje k dosažení měsíčních cílů. Specifikace zdrojů personálních, finančních, materiálně technických…
o Struktura majetku firmy – poskytnuté záruky jištění majetkem, kompletní přehled souhrnných položek majetku (stálých aktiv); dlouhodobého, který firma pořídí v jednotlivých letech podnikatelského plánu. Zároveň u každé položky majetku by měl být uveden zdroj ze kterého by měl být majetek pořízen pokud se jedná o cizí zdroj pak by měl mít stejnou splatnost jako životnost majetku. Také by zde měla být popsána záruka při úvěru s ručením, zároveň v příloze dokumentace k těmto zárukám…

o Rozvoj investice společenská úloha

o Rozvoj investice společenská úloha (jak bude postupovat k okolí) informace kam chce vrcholový management společnost přivést a to nad rámec uvažovaných 5ti let (dlouhodobé cíle)
o Pracovní podmínky, bezpečnost práce, ochrana zdraví při práci, ekologické standarty jakkosti…, jsou povinné za poslední půl rok. Popisuje jak velkými prostředky vytváří odpovídající pracovní podmínky a dodrží veškeré normou stanovené požadavky v těchto oblastech
o Interní dokumenty které se týkají organizace práce, organizační řád, problematika mezd = mzdový předpis (platový řád).
o Společenská smlouva nebo zakladatelská listina nebo nějaký dokument o založení společnosti. Krátký harmonogram prací při zakládání společnosti s vyčíslením nákladů.
 U družstva a a.s. musí být stanovy společnosti, jednací řád valné hromady, seznam majitelů, spolumajitelů a jejich podílů (investoři)
o Prezentační materiály společnosti

2.) předpokládaný stav nutných zdrojů zajištění

o personální zdroje
- struktura personálních zdrojů
- potřeba kvalifikace a ostatních požadavků na výkon profese
- počet zdrojů
- finanční prostředky spojené s využitím pracovní síly
- cílem: zajistit potřebné kvantitativní (počet + struktura) a kvalitativní (schopnosti, dovednosti, znalosti, flexibilita, kreativita) stránky lidských zdrojů
- u každé požadované profese nesmí chybět přesný popis činnosti, vytvoření odpovídajících pracovních podmínek (vybavenost pracoviště, splnění standardů), musí zde být předběžně stanovena náplň práce
- na základě popisu místa stanovení náplně práce q pracovních podmínek můžeme přistoupit k určení počtu potřebných zaměstnanců a jejich struktuře
- rozhodnutí o formě pracovně-právního vztahu (VPP,HPP)
- rozhodovat o způsobu a metodě získávání a výběru pracovníků (jestli budeme dělat nábor sami či oslovíme agenturu)
 management by měl stanovit jaké metody použije pro jednotlivé typy lidských zdrojů
 jako první je třeba mít vrcholový management za účelem pokrytí přípravných prací - náročná metodika výběru, více kol, testové metody, interview… například se pozve skupinka která má řešit určitou situaci a sleduje se jejich práce, další je tzv.: outdoor-accesment centre je to metoda kdy se koná výlet do přírody, kde se poznává i lidská stránka uchazečů…
 jako druhý se vybírá střední management – metody podobné ale méně náročné

zánik

- ke dni výmazu z obch. rejstříku, předchází mu zrušení spol.
- formy - uplynutím předepsané doby
o dosažením účelu
o dobrovolným rozhodnutím o zrušení, sloučení rozdělení...
o rozhodnutím soudu z důvodů nečinnosti, porušení zákona
zrušení
- bez likvidace - celé jmění spol. přechází na jejího práv. nástupce
- přeměny na jinou spol. či družstvo
- likvidací - nepřešlo-li celé jmění spol. na právního nástupce
- provádí likvidátor jmenován soudem či stat. org. - je FO, zpeněží maj. spol a rozdělí mezi společníky
- konkurz- při předlužení, soudní řízení, uspokojit věřitele

Etapy života podniku

Fáze:
1. sestavení podnikatelského plánu (záměru)
2. předpokládaný stav nutných zdrojů zajištění
3. právní proces založení podniku
4. právní proces vzniku podniku a zahájení provozu (činnosti)
5. růst podniku (pokles)
6. sanace (obnova)
7. zrušení, zánik podniku –(právní a majetková stránka)

1.) sestavení podnikatelského plánu (záměru)

- záměr – předpokladem činnosti podniku z časového a věcného hlediska odpovídající na otázku „co, jak, kde a s jakými zdroji a v jakých časových intervalech budou vyrábět resp. Poskytovat služby“

- účel:
o pro předpověď budoucího růstu firmy
o přehled plánovaných aktivit (portfolio firmy) a zdrojích k jejich dosažení
o přehled o podmínkách (prostorových, pracovních, technických, materiálních, logistických..) uskutečnění těchto aktivit
o pro potřeby získání cizího kapitálu

- co by měl podnikatelský projekt obsahovat?
o Základní identifikační údaje („firm“, sídlo, provozovny, kontaktní osoby, předmět podnikání, předpokládané datum zahájení..)
o Cíle podnikání a struktura portfolia (popis produktů a jejich předpokládaný podíl na tvorbě předpokládaných tržeb)
o Organizační struktura firmy (schéma struktury řízení, řídící orgány, včetně kompetencí, práv a povinností; předpokládaný počet zaměstnanců, předpokládaná kvalifikační struktura, definování požadavků na jednotlivá pracovní místa a mzdové finanční náklady )

V ČR se za malý podnik považuje ten, ...

V ČR se za malý podnik považuje ten, který má méně než 100 zaměstnanců a jehož roční obrat nepřesahuje 30 mil. Kč, střední podnik má méně než 500 zaměstnanců a obrat menší než 100 mil. Kč, ostatní podniky jsou velké.

1.10 Podniky podle typu výroby

Tento pohled na podniky se týká jen podniků výrobních:
1) výroba hromadná – podnik po dlouhou dobu, často po celé své trvání, vyrábí pouze jeden druh výrobku (např. elektrárny, lihovary, pivovary)
2) výroba vázaná – podnik kromě výrobku vyrábí ještě jeden nebo více výrobků sdružených nebo vedlejších (plynárna kromě plynu vyrábí koks, dehet,benzol)
3) výroba druhová (vyrábí se jeden druh výrobku, ale v různých rozměrech, váze apod. (např. slévárny)
4) výroba sériová – vyrábí se v sériích, tj. ve skupinách výrobků, které najednou procházejí výrobním procesem
5) výroba plynulá – spočívá v nepřetržitém sledu časově stejných pracovních úkonů, které postupně mění výchozí surovinu v konečný výrobek
6) výroba kusová – vyrábí se různé druhy výrobků v malém množství nebo jednotlivě, většinou na zakázku

Život podniku

založení
- zápis do obchodního rejstříku (veřejná listina, kde jsou zapsány podniky, které provádějí na území našeho státu činnost) nebo zápis do živnostenského rejstříku (evidence vedená živnostenskými úřady, která obsahuje údaje o podnikatelích mající živnost v obvodu působnosti daného živnostenského úřadu)

vznik
- spojením PO a FO ke společnému podnikání
- je třeba uzavřít smlouvu --- více osob- společenská smlouva
- 1 osoba - zakladatelská listina
- smlouva, listina - obch. jm., sídlo, určení společníků (PO název a sídlo, - činnost podnikání
- ostatní dle druhu spol.
- zápis do obch. rejstříku (musí prokázat živnost či jiné oprávnění)

- je PO založená za účelem podnikání
- zákl. kapitál je souhrn peněžitých i nepeněž. vkladů společníků do spol.

- vznikem nové PO- obch. spol., družstvo
- bez vzniku n. PO- tichá spol. konsorcium

Družstva

- spotřební
- bytová
- Zemědělská
- výrobní
- kontrolní komise = kontrolní orgán
- vznikají za účelem sloučení majetku
- za účelem podílu – členského výnosu
- fond nedělitelný 10 % základního kapitálu – jako rezervní fond

Veřejné podniky

jsou obecné organizace, které zajišťují některé důležité služby, jako je železniční a vodní doprava, správa silnic, pošta, rozhlas, televize, radiokomunikace, nebo zajišťují výrobu a těžbu některých důležitých statků, jako je elektřina, uhlí, zbraně. Tyto organizace jsou buď zcela ve vlastnictví státu nebo územně správních celků, nebo v tzv. smíšeném vlastnictví. Stát zajišťuje některé služby jako je obrana státu, bezpečnost, ochrana zdraví a životního prostředí, vzdělávání, tyto činnosti jsou zajišťovány neziskovými organizacemi.

Do neziskových organizací patří:

- rozpočtové organizace –školy,soudy,prokuratura, státní zdravotnická zařízení, jsou financovány ze státního rozpočtu nebo rozpočtu obcí
- příspěvkové organizace –kulturní zařízení (divadla, muzea), jsou financovány z příjmů vlastní činnosti, které obvykle nekryjí jejich výdaje, zbytek z rozpočtu státu nebo obce.
- Občanská sdružení jsou spolky, hnutí, kluby a svazy. Vznikají registrací na Ministerstvu vnitra ČR, zdrojem jejich příjmů jsou dary, členské příspěvky aj.
- Nadace jsou zakládány účelově pro dosahování a podporu obecně prospěšných, většinou humanitních cílů. Jsou PO, finanční prostředky jim poskytl zakladatel, nebo jsou tvořeny dary, příspěvky apod.


1.8 Podniky podle sektorů a hospodářských odvětví

Sektorem se rozumí část národního hospodářství, do níž je národní hospodářství podle určitého hlediska rozčleněno. Hovoří se o sektoru veřejném, soukromém a smíšeném, nebo o sektoru primárním, sekundárním a terciálním.

Tradičním členěním ekonomiky je členění do 3 hlavních sektorů:

sektor zemědělský – zahrnuje vlastní zemědělství, rybolov a lesní hospodářství

sektor průmyslu –

sektor průmyslu – zahrnuje těžební a zpracovatelský průmysl, výrobu a distribuci elektrické energie, plynu a vody

sektor služeb – zahrnuje obchod, peněžnictví a pojišťovnictví, dopravu, skladování a spoje, školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnost atd.

Sektor primární –prvovýroba, organizace získává statky z přírody (zemědělství, těžební průmysl).
Sekundární sektor – podniky druhovýroby, zpracování produktů prvovýroby (pivo,mléko).
Sektor terciální – sektor služeb.

1.9 Podniky podle velikosti

Podle velikosti můžeme podniky členit na velké, střední a malé, případně podrobněji do velikostních tříd. Kritérium třídění je počet zaměstnanců, velikost obratu, velikost kapitálu nebo zisku.

Počet zaměstnanců je nejužívanějším kritériem. Dle EU:
- mikrodniky –1-9 zam.
- malé podniky – 10 –99 zam.
- sřední podniky – 100-499 zam.
- velké podniky – nad 500 zam.

5.) A.s. (akciová společnost)

- neručí za závazky
- založení minimálně 1PO nebo 2FO) – zakládací listina
- akcie (dlouhodobé cenné papíry)
- souhrn nominálních hodnot akcií = akciový kapitál
- základní kapitál 2 000 000,- Kč
o bez upisování akcií – akcionáři dají kapitál
o s upisováním akcií – na základě výzvy, ta je uveřejněna s informacemi v různých novinách a na vývěskách (kapitál min. 20 000 000,- Kč)
- valná hromada akcionářů je nejvyšší orgán schází se jedenkrát za rok povinností je pořizovat zápis,
- statutárním orgánem je představenstvo volí ho valná hromada minimálně 3 osoby
- představenstvo volí předsedu ze svých řad, který má právo veta v případě rovnosti odpovědí
- kontrolním orgánem je dozorčí rada jmenuje ji valná hromada minimálně 3 členové
- tržní hodnota – cena za kterou se prodávají akcie
- nominální hodnota – jaká je na nich napsána cena
- rozdíl tržní a nominální hodnoty je Emisní ážio – čím je vyšší tím je obchodování výhodnější

- při vlastnění akcií

• vzniká nárok na vyplacení dividenda
• podíl na řízení podniku
• likvidační právo na likvidační zůstatek

Akcie
– na jméno
– na majitele

- prioritní – přednostní právo na výplatu dividenda
- zaměstnanecké

- akcie jsou předmětem dědictví kromě zaměstnaneckých

Družstvo

- společníci => družstevníci
- Základní kapitál 50 000,- Kč
- Min 5 FO nebo 2 PO
- Členská schůze je nejvyšším orgánem
- Statutárním orgánem je představenstvo v čele s předsedou (zvolen členskou schůzí)

6.) Jednání podnikatele, plná moc, prokura –

- kdo jedná, buď fyzická osoba samostatně, nebo jejich zástupce na základě plné moci. Právnická osoba má statutární orgány, nebo zástupce na základě prokury (všeobecné plné moci) – člověk prokurista musí být zapsán v obchodním rejstříku.
7.) Účetnictví podnikatele – musí ho vést všichni podnikatelé zapsáni v obchodním Rejstříku a musí být Podvojné! Účetní závěrka musí být zkontrolována auditorem.
8.) Hospodářská soutěž – podnikatelé jsou povinni dodržovat zásady zdravé soutěživosti s cílem dosažení hospodářského úspěchu.
a. Zneužití:
i. Nekalá soutěž – klamavá reklama, podplácení….
ii. Nedovolené omezování hospodářské soutěže – kartelové dohody….

D. B. obchodní společnosti, družstva

2.) v.o.s. (veřejná obchodní společnost)
- minimální počet společníků jsou dva. Společníci ručí celým majetkem, statutárním orgánem je každý ze společníků, pokud se nedohodnou jinak.
- možný vstup i výstup společníků ale musí vždy zůstat dva
- platí zákaz konkurence v oboru ve kterém podnikají
- společník jedné v.o.s. nesmí být společníkem jiné v.o.s.
- společnost zaniká smrtí jedním ze společníků, nedědí se

3.) K.s. (komanditní společnost) – vystupují

• Komplementáři – ručí celým majetkem
• Komanditisté – ručí omezeně do výše vkladu (min. 5 000,- vkladu)
- zakládají společenskou smlouvu
- statutárním orgánem jsou komplementáři a také pro ně platí zákaz konkurence
- společnost zaniká smrtí komplementáře pouze pokud byl jen jeden může se přetransformovat na s.r.o.

4.) S.r.o. (společnost s ručením omezeným)

- min. vklad 200 000,- Kč
- min. vklad každého společníka je 20 000,- Kč
- ke vzniku potřeba minimálně jedna osoba
- statutárním orgánem jsou jednatelé, ručí za závazky do výše jejich vkladu
- valná hromada společníků pořizuje se zápis z jednání
- může dobrovolně vytvořit dozorčí radu jako kontrolní orgán
- povinně vytváří rezervní fond pro použití v případech ztráty, první vklad v roce, kdy spol. vykáže zisk min. 10 % kapitálu

Optimální finanční struktura, ...

Optimální finanční struktura, tj. optimální zadluženost – minimum průměrných nákladů na podnikový kapitál.

Čistý pracovní kapitál je přebytek oběžných aktiv nad krátkodobým cizím kapitálem.

1.7 Podniky podle právní formy

1.Podnik jednotlivce je vlastněn jednou osobou, mají formu živnosti. Tou se rozumí pravidelná výdělečná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a vlastní riziko za účelem dosažení zisku. Živnost může provozovat FO nebo PO,ale musí splňovat řadu podmínek vyplývajících ze zákona.

Právní formy podnikání

podnikání: soustavná činnost vykonávaná za účelem zisku, pod vlastním jménem, samostatně a na vlastní zodpovědnost.
Název: „obchodní firma“

Živnost:

Živnost: podmnožinou podnikání. Soustavná činnost vykonávaná za účelem zisku, pod vlastním jménem, samostatně a na vlastní zodpovědnost. Na základě živnostenského listu.
- každá živnost je podnikání, ale né každé podnikání je živností (např.: lékař..)

o ohlašovací
- liší se podmínkami, které musí fyz. osoba splnit pro živnostenské oprávnění  živnostenský list
o volné – stačí splnit všeobecné podmínky
o vázané – musí splnit i specifické podmínky
o řemeslo – musí splnit i specifické
- zahájení činnosti dnem splnění podmínek

všeobecné podmínky
- bezúhonnost
- plnoletost
- způsobilost k právním úkonům

specifické podmínky

- kvalifikace
- zkoušky
- praxe
V příloze živnostenského zákona – činnosti které jsou živností

o koncesované

- náročnější na podmínky – mohou se často přezkoumávat (TAXI)
-  koncesní listina
- zahájení činnosti až po získání koncesní listiny
!! I právnická osoba, alespoň jeden ze spoluzakladatelů musí mít živnostenský list nebo koncesi, aby ho zapsali do obchodního rejstříku pokud je to živnost !!

Průkazem o právu vykonávat živnost je živnostenský list nebo koncesní listina. Vydává je živnostenský úřad, ten vede tzv. živnostenský rejstřík, kam zapisuje podnikatele, kteří mají živnost v územním obvodu jeho působnosti.

Obchodní zákoník a jeho úprava –

Obchodní zákoník a jeho úprava – je nejdůležitější právní normou pro podnikání – upravuje vztahy mezi právnickými osobami v oblasti podnikání

A. obecná ustanovení

1.) působnost obchodního zákoníku – upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy související s podnikáním
2.) definice podnikání - soustavná činnost vykonávaná za účelem zisku, pod vlastním jménem, samostatně a na vlastní zodpovědnost. Podnikatel je osoba zapsaná v obchodním rejstříku, nebo osoba která podniká na základě jiného oprávnění..
3.) Obchodní rejstřík – veřejný seznam právnických osob - všechny zákonem stanovené údaje (jméno – obchodní firma, adresa sídla, základní kapitál, jména vlastníků a jejich vkladů, den zápisu, předmět podnikání)
a. Dnem zápisu do obchodního rejstříku vznik právnické osoby,
4.) Podnik – je to soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podniku
5.) Obchodní firma – název firmy
a. Osobní – „Josef Novák – truhlář“
b. Věcný – „Kopírky s.r.o.“
c. Smíšený – „Novák – Autosalon s.r.o.“

- OBRATOVÝ CYKLUS PENĚZ =

- OBRATOVÝ CYKLUS PENĚZ = DOBA OBRATU ZÁSOB + DOBA INKASA – DOBA ODKLADU PLATEB

- DOBA OBRATU ZÁSOB = PRŮMĚRNÁ ZÁSOBA
--------------------------------
TRŽBY
----------
360
- DOBA INKASA = POHLEDÁVKY
------------------------
TRŽBY
-----------
360

- DOBA ODKLADU PLATEB = ZÁVAZKY (moje dluhy)
------------------------------------
JEDNODENNÍ NÁKUPY
Daňový efekt, štít

Úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení, protože úrok jako součást nákladů snižuje zisk, ze kterého se platí daně.

Co nás vede k cizímu kapitálu:

- nemáme dostatek vlastního kapitálu = oslovení jiných subjektů
- přechodný nedostatek kapitálu
- nechci se dělit o vlastnictví, ale nemám dostatečný kapitál, půjčím si např. od banky
- cizí kapitál je levnější než vlastní

Faktory, které hovoří proti použití cizího kapitálu:
- vlastní kapitál znamená finanční jistotu
- cizí kapitál větší nejistotu a riziko

Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem dle odvětví:
- u obch. spol. 50% cizího i vlastního kapitálu
- u průmyslových společností převládá vlastní kapitál
- u finančních institucí převládá cizí kapitál
Závisí na:
- odvětví
- struktuře majetku (čím vyšší podíl dl. FM,tím vyšší podíl vl,resp.cizího kapitálu)
- subjektivním postoji
- úrokové míře bank (malý úrok –cizí kapitál je výhodný)
- výnosnosti podniku (vysoká výnosnost,větší míra cizího kapitálu)
- stabilitě tržeb a zisku

ke zjištění, že obrat kapitálu ...

ke zjištění, že obrat kapitálu je rychlejší než doba splatnosti tohoto kapitálu
- čím nižší bude čistý kapitál, roste optimalizace (vyšší) kapitálová struktura
- vyšší čistý pracovní kapitál = rostou náklady na pořízení cizího kapitálu (úroky)
- výhodné by bylo:

Stálá A
Vlastní kapitál a dlouhodobé zdroje
ČPK Krátkodobé zdroje
Oběžná A

Ukazatel, který slouží k optimalizaci kapitálové struktury

 „Obratový cyklus peněz“ – slouží ke zjištění optimálních hodnot kapitálové struktury, kdy nám říká, že čím je kratší obratový cyklus peněz tím méně potřebujeme čistého pracovního kapitálu (část oběžného majetku)

- PARI pravidlo –

- PARI pravidlo – doporučuje aby stálá aktiva byla prioritně financována z vlastního kapitálu popřípadě ještě z dlouhodobých cizích zdrojů

Stálá A Vlastní kapitál
Oběžná A Cizí kapitál

- Poměrové pravidlo – tempo růstu investic by nemělo předbíhat tempo růstu tržeb.

 „čistý pracovní kapitál“ (NWC)

- část oběžných aktiv, která je financována dlouhodobým kapitálem (jedno jestli vlastním, nebo cizím)

Stálá
aktiva Vlastní kapitál
Dlouhodobé zdroje
ČPK
Oběžná
aktiva
Krátkodobé zdroje

ČPK + oběžná aktiva = oběžná aktiva

- optimalizace kapitálové struktury – ...

- optimalizace kapitálové struktury – daná optimálním poměrem, mezi vlastním a cizím kapitálem

- faktory rozhodující o poměru mezi vlastním a cizím kapitálem

• riziko – firma nedosáhne toho, co si předurčila, že nedostojí svému záměru optimálně financovat své záměry
o můžeme měřit např.: dle ukazatele tzv.: „finanční páky“ – je to nejběžnější ukazatel pro určení faktoru rizika a k jeho ohodnocení. Účinek páky je založen na myšlence, že použití cizího kapitálu zvyšuje za určitých podmínek výnosnost kapitálu vlastního ROE (rentabilita vlastního kapitálu) – výnosnost, která porovnává výstupní veličinu s veličinou vstupní


Čistý zisk
RVC (rentabilita celkových aktiv) = --------------------
Celkem aktiva

ROE (rentabilita vlastního kapitálu)

čistý zisk (po zdanění)
ROE (rentabilita vlastního kapitálu) = -------------------------------
vlastní kapitál


o finanční páka působí v okamžiku, kdy rentabilita celkových aktiv jsou vyšší než náklady na cizí kapitál

WACC
- teoreticky je možno stanovit optimální kapitálovou strukturu jako minimum celkových nákladů na kapitál
- při optimalizaci míry zadluženosti se vychází z toho, že:
o cizí kapitál je levnější
o s růstem zadluženosti roste i cena cizího kapitálu
o s růstem zadluženosti roste i požadavek akcionářů na vyšší dividendy
o substituce vlastního kapitálu dluhem přináší zlevnění nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti
- princip založen na minimalizaci nákladů

Ukazatelé, které nám hodnotí poměr a vztah mezi kapitálovou a majetkovou strukturou

 bilanční pravidla (ošetřují vztah mezi kapitálem (P) a majetkem (A).

- pravidlo financování – životnost aktiv a pasiv by měla být navzájem sladěna
Aktiva Pasiva
Stálá Dlouhodobé zdroje
Oběžná Krátkodobé zdroje

o stálá aktiva pořizovat z dlouhodobých zdrojů
o dlouhodobý majetek se životností např.:6let by měl být pořizován dlouhodobým zdrojem s dobou splatnosti např.: 6 let

- pravidlo vyrovnání rizika – kapitálová struktura má vyrovnané riziko, když je vyrovnaný vlastní kapitál s cizím (50%/50%)

- PARI pravidlo – doporučuje aby stálá aktiva byla prioritně financována z vlastního kapitálu popřípadě ještě z dlouhodobých cizích zdrojů

Cizí kapitál bývá obvykle ...

Cizí kapitál bývá obvykle levnější než vlastní, krátkodobý bývá obvykle levnější než dlouhodobý!!!!!

Formy dluhového financování:

• Dlouhodobé financování (průmyslové obligace, opční dlužní úpisy,…)
• Leasing
• Krátkodobé financování
• Inovované půjčky

Zdrojem financování jsou i rezervy. Jsou určeny k financování nepředvídaných výdajů v budoucnosti (např. kurzových ztrát, oprav budov a zařízení, nedobytných pohledávek) a kryje se jimi riziko podnikání.

Optimalizace struktury kapitálu

- vztah mezi strukturou kapitálu a majetku (majetek – druhy Aktiva, Pasiva)
o majetek se rovná zdrojům(kapitálu) = kapitálový stav
o více kapitálu, než majetku = překapitalizovaný stav
o méně kapitálu, než majetku = podkapitalizovaný stav

1.6 Kapitálová struktura podniku

Kapitálovou strukturou podniku rozumíme strukturu zdrojů, z nichž majetek podniku vznikl. Vložil-li kapitál do podniku sám podnikatel nebo skupina podnikatelů, hovoříme o vlastním kapitálu. Vložil-li kapitál do podniku věřitel, hovoříme o cizím kapitálu.

Celková velikost podnikového kapitálu závisí na mnoha okolnostech:
• velikosti podniku,
• stupni mechanizace, automatizace, robotizace,
• rychlosti obratu kapitálu,
• organizace odbytu:

2 momenty odbytu:
- vlastní odbyt – více kapitálu, máme své prodejny, sami vyrábíme
- jen vyrábíme – ostatní prodávají = menší kapitál

Podnik by měl mít právě tolik kapitálu, kolik potřebuje. Má-li kapitálu více, je jiho využití nehospodárné, říkáme, že podnik je překapitalizován. Opakem je podkapitalizace.

Překapitalizace – ...

Překapitalizace – má více kapitálu než je jeho hospodárné využití
Podkapitalizace – má méně kapitálu než je jeho hospodárné vyuzití = nemáme prostředky, abychom mohli vyrábět či poskytovat služby = pak nastane moment platební neschopnosti.

1)Vlastní kapitál v podniku jednotlivce tvoří jeho peněžité i nepeněžité vklady. Vlastní kapitál obchodní společnosti je rozdělen do několika položek:
• základní kapitál
• kapitálové fondy
• fondy ze zisku
• nerozdělený výsledek hospodaření minulých let
• výsledek hospodaření běžného účetního období

- základní kapitál – peněžitý či nepeněžitý vklad
- kapitálové fondy – emisní ážio – kladný rozdíl mezi skutečně dosaženou prodejní cenou akcií a jejich cenou nominální

- takto se dá měřit ...

- takto se dá měřit účinnost každého výrobního faktoru
o my budeme měřit ekonomickou efektivnost
- vždy je nutné poměřovat hodnotu vstupů k hodnotě výstupů

hodnota výstupů
měřítko efektivnosti = -------------------------
hodnota vstupu

1.5 Majetek podniku

Lze ho vidět v rozvaze. Rozvaha je statickým přehledem o majetku podniku a jeho finančním krytí k určitému datu.

Dělíme na :
- aktiva – co vlastníme
- pasiva – za čí peníze to vlastníme

AKTIVA
Jsou tvořena:
• pohledávky za upsané vlastní jmění
• stálá aktiva – NIM, HIM, finanční investice
• oběžná aktiva – zásoby, krátkodobé a dlouhodobé pohledávky, finanční majetek
• ostatní aktiva

PASIVA

Jsou tvořena:
• vlastní jmění
- kapitálové fondy
- fondy ze zisku
- hospodářský výsledek minulých let
- hospodářský výsledek běžného období
• cizí zdroje
- rezervy
- dlouhodobé závazky
- krátkodobé závazky
- bankovní úvěry a výpomoci
• ostatní pasiva

Vytváří se počáteční rozvaha – na začátku úč. období, k 31.12. – roční, výroční či konečná rozvaha, s Výkazem zisku a ztrát tvoří závěrku.

Majetek podniku:

1) dlouhodobý majetek
- hmotný - nemovitý - pozemky
- budovy
- stavby
- movitý - stroje
- výrobní zařízení
- dopravní prostředky
- inventář
- nehmotný – patenty
- licence
- autorská práva
- finanční - finanční účasti
- cenné investiční papíry

2) oběžný majetek
- ve věcné formě - zásoby - výrobní
- nedokončené výroby
- hotových výrobků
- zboží
- v peněžní formě - pohledávky
- cenné papíry (krátkodobé)
- peníze -v hotovosti
-na účtech
- náklady příštích období (krátkodobé)

- tato rovnice je východiskem ...

- tato rovnice je východiskem pro řadu ekonomických výpočtů
- označujeme ji jako analýzu bodu zvratu nebo analýzu nákladů, objemu a zisku.



Objem výroby, který odpovídá průsečíku přímky třeba nákladů nazýváme bod zvratu. Představuje objem výroby, kdy se tržby rovnají nákladů a tak podnik přestává být ztrátovým, ale nezačíná zatím být ziskový.
F(fixní náklady)
- Bod zvratu vyjádřen z předchozí rovnice: q(bod zvratu) = ---------------------------------------
p(cena) – b(náklady na jednici)

Rozdíl mezi p a b nazýváme příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku., je to částka peněz, která zůstane z ceny výrobku po uhrazení jeho variabilních nákladů.
- tento rozdíl je důležitý v manažerském rozhodování
- je základním ukazatelem v kalkulacích neúplných nákladů
- slouží při rozhodování o struktuře výroby
- dle něj se rozhoduje zda se nějaký kus nářadí vyrobí v továrně, nebo koupí
- je podkladem pro stanovení minimální prodejní ceny

V praxi je často příspěvek na úhradu ...

V praxi je často příspěvek na úhradu nahrazován tzv.: hrubým rozpětím – to je rozdíl mezi cenou a jednicovými náklady.
F + Z+(zisk)
- nový objem výroby, má-li dosáhnout podnik zisku se spočítá: q = --------------------
p – b

F + Z+
- objem výroby v podniku, kde se vyrábí více než jeden výrobek q = ----------------
1 – h (podíl variabilních nákladů připadajících na 1 kč tržeb.)
Efektivnost

- vyrábí-li podnik výrobky uspokojující potřeby trhu s maximálním využitím všech výrobních faktorů, přičemž výrobní faktory jsou v optimálním množství a v optimální proporci můžeme o něm prohlásit, že vyrábí efektivně