Vyplývá z integrace agregátní poptávky a nabídky. Grafický bod rovnováhy nastává v průsečíku AS a AD. Podle klasiků dosahuje ekonomika rovnováhy v kr. i dlouhém období rovnováhy, pokud se pohybuje po hranici potencionálního produktu. V keyn. a neokeyn. modelu tomu tak v kr. období nemusí být. Mezera produktu nastává, když je skutečný produkt pod potencionálním produktem a potencionální produkt je produkt, který lze v dané ekonomice vyrábět, aniž by docházelo k inflaci. Mezera produktu udává, o kolik méně vytváří ekonomika oproti potencionálním možnostem. Inflační mezera nastává v opačném případě. Můžeme ji změřit jako částku, o kterou AD převyšuje potencionální produkt.
Účinky makroekonomické politiky v modelu AS/AD:
Monetární politika používá thrupeněz k ovlivnění AD. Monetární expanze = zvýšení AD. V dlouhém období je inflace čistě monetární jev, protože AS je vertikální a posun Ad způsobí pouze růst cenové hladiny. Maximálně účinná je monetární politika v krátkém období. Restrikce má za následek posun AD doleva dolů. Monetární expanze = zvýšení nabídky peněz.
Fiskální politika ovlivňuje přímo AD. Fiskální expanze má za následek posun Ad doprava nahoru. Jedná se zvýšení některé položky AD. Nejčastěji se jedná o zvýšení vládních nákupů. Fiskální politika je maximálně účinná v případě horizontální křivky AS a maximálně neúčinná v případě vertikální AS. Uplatňuje se tzv. crowding out efekt (vytěsňovací efekt) kdy dochází k vytěsňování soukromých investic. Vládní výdaje mají tendenci vytěsňovat soukromé investice.
Keynesyanský model -
Keynesyanský model - zkoumá ekonomiku za podmínky pevných cen. Při těchto cenách je křivka As rovnoběžná s osou x. Tato situace může v ekonomice nastat pouze tehdy, když firmy mohou získat volné disponibilní výr. faktory. To jest, když reálný důchod je pod potenciálním.
Klasický model - předpokládá, že ceny jsou pružné jak v krátkém, tak i v dlouhém období, a proto je křivka AS v obou obdobích vertikální a udržuje se na úrovni potencionálního produktu.
Hlavní proud - neokeynesiánský model - jedná se o kombinaci dvou předchozích extrémních případů. Vše závisí na existenci volných zdrojů v ekonomice. Pokud volné zdroje existují, lze aplikovat keynes. přístup a s tím i příslušný tvar a sklon křivky AS. Pokud neexistují volné zdroje pak je křivka AS v klasickém poli. Pokud se ekonomika pohybuje po potenciálním produktu, to jest křivka AS opisuje křivku potencionálního produktu, potom může dojít k posunu křivky AS pouze, pokud dojde k posunu potencionálního produktu. Potencionální produkt to je maximální možná úroveň produkce, kterou lze s danou technologií a při daném počtu obyvatelstva dosáhnout, aniž dochází k růstu inflace. Může se posunout se zvýšením práce. As ovlivňují tzv nabídkové šoky viz ropné šoky v 70 - tých letech.
Klasický model - předpokládá, že ceny jsou pružné jak v krátkém, tak i v dlouhém období, a proto je křivka AS v obou obdobích vertikální a udržuje se na úrovni potencionálního produktu.
Hlavní proud - neokeynesiánský model - jedná se o kombinaci dvou předchozích extrémních případů. Vše závisí na existenci volných zdrojů v ekonomice. Pokud volné zdroje existují, lze aplikovat keynes. přístup a s tím i příslušný tvar a sklon křivky AS. Pokud neexistují volné zdroje pak je křivka AS v klasickém poli. Pokud se ekonomika pohybuje po potenciálním produktu, to jest křivka AS opisuje křivku potencionálního produktu, potom může dojít k posunu křivky AS pouze, pokud dojde k posunu potencionálního produktu. Potencionální produkt to je maximální možná úroveň produkce, kterou lze s danou technologií a při daném počtu obyvatelstva dosáhnout, aniž dochází k růstu inflace. Může se posunout se zvýšením práce. As ovlivňují tzv nabídkové šoky viz ropné šoky v 70 - tých letech.
10. Teorie determinace produktu - AS/AD:
Měření národního produktu a důchodu:
GNP je možno měřit v běžných, čili skutečných tržních cenách, pak se nazývá nominální GNP. Nebo můžeme měřit GNP souborem konstantních cen a pak se jedná o reálný GNP. GNP vyjadřuje tržní hodnotu všech statků a služeb, které jsou vyrobeny v určité zemi za jeden rok. Platí, že reálný důchod, reálný produkt a agregátní výdaje znamenají totéž. Jsou to tokové veličiny. Mezi domácnostmi a firmami existuje tzv. fysický a monetární koloběh. V tomto koloběhu platí, že co přibude na jedné straně např. ve fysickém koloběhu, musí na té samé straně ubýt v monetárním koloběhu. ( viz příloha - vzorce ). HNP je hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených výr. faktory ve vlastnictví občanů dané země za určité časové období vyjádřena v běžných tržních cenách. HNP - amortizace - TA(nepřímé) - soc. pojištění - zadrž. zisky - čisté úroky + TR = osobní důchod. Os. důch. - TA(přímé) = disponibilní důchod.
Čistý národní důchod (NNP) = GNP - znehodnocení kapitálu.
Měření HNP:
- metoda produktová - Finální produkce je to co bylo vyrobeno a prodáno za účelem spotřeby. Meziprodukce jsou statky, které se spotřebovávají k výrobě jiných statků. Přidaná hodnota vznikne mezi prodeji firmy a jejími nákupy.
- metoda výdajová - HNP = C + I + G + NX
GNP je možno měřit v běžných, čili skutečných tržních cenách, pak se nazývá nominální GNP. Nebo můžeme měřit GNP souborem konstantních cen a pak se jedná o reálný GNP. GNP vyjadřuje tržní hodnotu všech statků a služeb, které jsou vyrobeny v určité zemi za jeden rok. Platí, že reálný důchod, reálný produkt a agregátní výdaje znamenají totéž. Jsou to tokové veličiny. Mezi domácnostmi a firmami existuje tzv. fysický a monetární koloběh. V tomto koloběhu platí, že co přibude na jedné straně např. ve fysickém koloběhu, musí na té samé straně ubýt v monetárním koloběhu. ( viz příloha - vzorce ). HNP je hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených výr. faktory ve vlastnictví občanů dané země za určité časové období vyjádřena v běžných tržních cenách. HNP - amortizace - TA(nepřímé) - soc. pojištění - zadrž. zisky - čisté úroky + TR = osobní důchod. Os. důch. - TA(přímé) = disponibilní důchod.
Čistý národní důchod (NNP) = GNP - znehodnocení kapitálu.
Měření HNP:
- metoda produktová - Finální produkce je to co bylo vyrobeno a prodáno za účelem spotřeby. Meziprodukce jsou statky, které se spotřebovávají k výrobě jiných statků. Přidaná hodnota vznikne mezi prodeji firmy a jejími nákupy.
- metoda výdajová - HNP = C + I + G + NX
- Metoda důchodová - nákladová - HNP
- Metoda důchodová - nákladová - HNP = Suma čistých výrobních nákladů + amortizace a nepřímé TA + mzdy a daně ze mzdy + čisté úroky + renty, včetně imputovaného nájmu + znehodnocení kapitálu + důchody podniků nezapsaných do obchodního rejstříku + zisky firem před zdaněním. HDP je hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených na území dané země bez ohledu na vlastnictví výr. faktorů za určité časové období vyjádřená v běžných tržních cenách. Čistý ekonomický blahobyt (NEW) GNP( jen C a S) + hodnota volného času + podzemní ekonomika - škody na životním prostředí.
Ekonomická rovnováha a nerovnováha:
Produkt při němž se zamýšlené agregátní výdaje rovnají důchodu generovanému produktem: AD=Y. Pro rovnováhu musí platit, že investice se rovnají úsporám (I = S). I = obnovovací I + čisté investice. S = NPS(čisté osobní úspory) + odpisy. Celkové investice = celkové úspory = NPS + GBS + NGS. NGS = TA(celkové) - TR - G. GBS = odpisy + zadržený zisk .
Y = C+S+TA = Y = C+I+G+NX --- C+I+G+NX = C+S+TA+M --- I+G+X = S+TA+M.
I+NX = hrubé národní investice = celkové investice. NX = X - M.
Ekonomická rovnováha a nerovnováha:
Produkt při němž se zamýšlené agregátní výdaje rovnají důchodu generovanému produktem: AD=Y. Pro rovnováhu musí platit, že investice se rovnají úsporám (I = S). I = obnovovací I + čisté investice. S = NPS(čisté osobní úspory) + odpisy. Celkové investice = celkové úspory = NPS + GBS + NGS. NGS = TA(celkové) - TR - G. GBS = odpisy + zadržený zisk .
Y = C+S+TA = Y = C+I+G+NX --- C+I+G+NX = C+S+TA+M --- I+G+X = S+TA+M.
I+NX = hrubé národní investice = celkové investice. NX = X - M.
AS a AD:
AD - poptávaný produkt, který poptávají firmy, domácnosti, cizinci a vlády. Je to kombinace ceny a reálného produktu Y, který domácnosti, stát, firmy a cizinci zamýšlejí nakoupit, při dané cenové hladině. AD = C+I+G+NX. Negativní sklon - Pigův efekt . M - množství peněz v oběhu. Vzroste-li M vzroste AD a křivka se posune doprava nahoru. Totéž se stane, když se zvýší investice, vládní nákupy nebo NX. Sklon křivky poptávky závisí na:
- velikosti úrokové míry
- reakci investičních výdajů na změny v úrokové sazbě
- reakci výdajů na spotřebu na změny v reálném bohatství národa
- změně transakční poptávky po penězích, když se mění úroveň národního důchodu.
Pokles úrokové míry zvýší investiční výdaje a tak se zvýší i Y. Pokles cenové hladiny také vyvolá růst reálného bohatství; tato skutečnost oslabuje růst Y i pokles úr. sazeb.
AS - v krátkém období je křivka AS rostoucí přímka. Jedná se o vztah přímé úměrnosti mezi cenovou hladinou a produktem.
- v dlouhém období růst cenové hladiny vyvolá silnější tlak na růst mzdových nákladů i růst cen ostatních nákladových položek. V důsledku růstu nákladů firmy nebudou mít zájem zvyšovat objem produkce, a proto je křivka AS v dlouhém období vertikální.
- velikosti úrokové míry
- reakci investičních výdajů na změny v úrokové sazbě
- reakci výdajů na spotřebu na změny v reálném bohatství národa
- změně transakční poptávky po penězích, když se mění úroveň národního důchodu.
Pokles úrokové míry zvýší investiční výdaje a tak se zvýší i Y. Pokles cenové hladiny také vyvolá růst reálného bohatství; tato skutečnost oslabuje růst Y i pokles úr. sazeb.
AS - v krátkém období je křivka AS rostoucí přímka. Jedná se o vztah přímé úměrnosti mezi cenovou hladinou a produktem.
- v dlouhém období růst cenové hladiny vyvolá silnější tlak na růst mzdových nákladů i růst cen ostatních nákladových položek. V důsledku růstu nákladů firmy nebudou mít zájem zvyšovat objem produkce, a proto je křivka AS v dlouhém období vertikální.
Významným rysem transformace, která ...
Významným rysem transformace, která byla těsně spojena s přípravou na vstup do EU je teritoriální a komoditní struktura zahraničního obchodu.
Ztráty odbytišť v rozvojových zemích byly způsobeny především neschopností podniků poskytnout potřebné odběratelské úvěry.
K prudkému poklesu exportu do zemí RVHP došlo v letech 1991 a 1992, což souvisí s tím, že transformační obtíže spojené s poklesem poptávky zaznamenaly i tyto země.
Vývoj exportu od roku 1992 byl úspěšný. Jeho podíl na HDP rostl a dosahuje vysokých hodnot, což ukazuje na značnou závislost ekonomiky na vnějších vztazích, ale i na vzestupu exportní výkonnosti. Ta, měřena velikostí exportu na obyvatele je, v komparaci se srovnatelnými HVZ stále nedostatečná, i když vykázala značný vzestup.
Shrnutí vývoje
ČR prošla dramatickým vývojem od tržní ekonomiky s demokratickým zřízením přes etapu CPE opět k tržní ekonomice. Nicméně její postavení se oproti výchozí meziválečné etapě zásadně změnilo. Mezi dvěma světovými válkami patřila ČSR k 15 nejvyspělejším zemím. Pak svou pozici ztratila. ČR dohání zpoždění, do kterého se dostala vlivem experimentu s CPE. Nyní se nachází na cca 35.místě mezi zeměmi světa. Patří k tzv. emerging markets, ale jako člen OECD může být brána jako HVZ.
Ztráty odbytišť v rozvojových zemích byly způsobeny především neschopností podniků poskytnout potřebné odběratelské úvěry.
K prudkému poklesu exportu do zemí RVHP došlo v letech 1991 a 1992, což souvisí s tím, že transformační obtíže spojené s poklesem poptávky zaznamenaly i tyto země.
Vývoj exportu od roku 1992 byl úspěšný. Jeho podíl na HDP rostl a dosahuje vysokých hodnot, což ukazuje na značnou závislost ekonomiky na vnějších vztazích, ale i na vzestupu exportní výkonnosti. Ta, měřena velikostí exportu na obyvatele je, v komparaci se srovnatelnými HVZ stále nedostatečná, i když vykázala značný vzestup.
Shrnutí vývoje
ČR prošla dramatickým vývojem od tržní ekonomiky s demokratickým zřízením přes etapu CPE opět k tržní ekonomice. Nicméně její postavení se oproti výchozí meziválečné etapě zásadně změnilo. Mezi dvěma světovými válkami patřila ČSR k 15 nejvyspělejším zemím. Pak svou pozici ztratila. ČR dohání zpoždění, do kterého se dostala vlivem experimentu s CPE. Nyní se nachází na cca 35.místě mezi zeměmi světa. Patří k tzv. emerging markets, ale jako člen OECD může být brána jako HVZ.
Lze konstatovat, že po druhé světové ...
Lze konstatovat, že po druhé světové válce tehdejší ČSSR začala ztrácet své dřívější postavení.
Projevuje se zhoršení postavení ČSR podle propočtů HDP.
Příčiny tohoto vývoje lze spatřovat v nevyhovující odvětvové struktuře ekonomiky a ve vysoké náročnosti produkce na energie a energeticky náročnou produkci.
Postavení České republiky na přelomu tisíciletí
Poslední etapa vývoje Československa byla zahájena v roce 1989 listopadovou revolucí. Ta umožnila zahájení transformace CPE na ekonomiku tržní. Tato transformace ekonomiky se ukázala jako značně náročná, neboť byla spojena nejprve s rozdělením státu a posléze s procesem přidružování ekonomiky ČR k EU. Tento proces pak zpětně ovlivňoval i průběh transformace ekonomiky.
Proces transformace proběhl ve třech etapách
V první etapě vymezené roky 1990-1992 se uskutečnily základní kroky, které umožnily podnikům přímý kontakt se světovým trhem, byl zrušen monopol zahraničního obchodu. Byla uzavřena smlouva CEFTA. Ta měla mimo jiné zajistit usnadnění obchodu s bývalými partnery z RVHP na tržní bázi.
Projevuje se zhoršení postavení ČSR podle propočtů HDP.
Příčiny tohoto vývoje lze spatřovat v nevyhovující odvětvové struktuře ekonomiky a ve vysoké náročnosti produkce na energie a energeticky náročnou produkci.
Postavení České republiky na přelomu tisíciletí
Poslední etapa vývoje Československa byla zahájena v roce 1989 listopadovou revolucí. Ta umožnila zahájení transformace CPE na ekonomiku tržní. Tato transformace ekonomiky se ukázala jako značně náročná, neboť byla spojena nejprve s rozdělením státu a posléze s procesem přidružování ekonomiky ČR k EU. Tento proces pak zpětně ovlivňoval i průběh transformace ekonomiky.
Proces transformace proběhl ve třech etapách
V první etapě vymezené roky 1990-1992 se uskutečnily základní kroky, které umožnily podnikům přímý kontakt se světovým trhem, byl zrušen monopol zahraničního obchodu. Byla uzavřena smlouva CEFTA. Ta měla mimo jiné zajistit usnadnění obchodu s bývalými partnery z RVHP na tržní bázi.
V druhé etapě vymezené roky 1993-1995 ...
V druhé etapě vymezené roky 1993-1995 se realizovala vnější směnitelnost koruny, která umožnila podnikům přímý vstup na devizové trhy. Naplňovala se Evropská dohoda, která umožnila asymetrické snižování cel mezi ČR a EU, což usnadňovalo vstup exportérů na trh EU.
Ve třetí etapě od roku 1996, došlo k ukončení procesu otevírání ekonomiky. Byla opuštěna politika fixního kurzu a tím byla na podniky přenesena i devizová rizika. ČR se stala členem WTO, Evropská dohoda se blíží svému naplnění.Rovněž byla otevřena agentura na podporu obchodu poskytující informace pro exportéry, a konečně byl rovněž přijat „antidumpingový“ zákon, poskytující ochranu proti nekalé zahraniční soutěži.
Od roku 1991, po předchozím poklesu, neustále roste podíl exportu zboží a služeb na HDP a tedy neustále roste otevřenost ekonomiky a to bez ohledu na vývoj HDP. Dochází k restriktivním opatřením vlády i centrální banky, což vedlo k poklesu HDP, přičemž export i import dál roste. Významným faktem je, že se sbližují tempa růstu exportu a importu.
V období 1997-1999 dochází v ekonomice k obdobnému vývoji jako v období 1991-1993, kdy dochází k poklesu agregátní poptávky, výrobci hledají možnost exportu, ale tentokrát roste i dovoz, neboť zejména vlivem účasti zahraničních firem vzrostla dovozní náročnost exportu.
Ve třetí etapě od roku 1996, došlo k ukončení procesu otevírání ekonomiky. Byla opuštěna politika fixního kurzu a tím byla na podniky přenesena i devizová rizika. ČR se stala členem WTO, Evropská dohoda se blíží svému naplnění.Rovněž byla otevřena agentura na podporu obchodu poskytující informace pro exportéry, a konečně byl rovněž přijat „antidumpingový“ zákon, poskytující ochranu proti nekalé zahraniční soutěži.
Od roku 1991, po předchozím poklesu, neustále roste podíl exportu zboží a služeb na HDP a tedy neustále roste otevřenost ekonomiky a to bez ohledu na vývoj HDP. Dochází k restriktivním opatřením vlády i centrální banky, což vedlo k poklesu HDP, přičemž export i import dál roste. Významným faktem je, že se sbližují tempa růstu exportu a importu.
V období 1997-1999 dochází v ekonomice k obdobnému vývoji jako v období 1991-1993, kdy dochází k poklesu agregátní poptávky, výrobci hledají možnost exportu, ale tentokrát roste i dovoz, neboť zejména vlivem účasti zahraničních firem vzrostla dovozní náročnost exportu.
Mezinárodní srovnávací projekt ICP ...
Mezinárodní srovnávací projekt ICP představuje významnou analytickou činnost, kterou realizuje statistická komise OSN. Jejím cílem je stanovit ekonomickou úroveň jednotlivých zemí a vytvořit objektivní základnu mezinárodního srovnání.
Postavení ČSR mezi dvěma světovými válkami
Vývoj postavení ekonomiky ČR ve světové ekonomice lze rozdělit do několika etap. První etapu představuje vývoj Československé republiky od roku 1918 do konce 2.svět.války. Poté lze zaznamenat krátkou etapu od roku 1945 do roku 1948, kdy se definitivně rozhodlo o začlenění země do bloku zemí socialistického tábora. Existenci socialismu lze rozčlenit na etapu 1948-1968, období industrializace a rozvoje a období 1969-1989, etapu stagnace a úpadku socialismu. Od roku 1989 je pak nastoupena etapa návratu země k pluralitní společnosti a tržní ekonomice.
ČSR 1918-1938
Odvětvová struktura průmyslu byla vcelku komplexní, ale s nadměrným zastoupením spotřebního průmyslu a relativně slabým zastoupením progresivních odvětví zejména chemického průmyslu, elektrotechniky a některých strojírenských oborů.
Postavení ČSR mezi dvěma světovými válkami
Vývoj postavení ekonomiky ČR ve světové ekonomice lze rozdělit do několika etap. První etapu představuje vývoj Československé republiky od roku 1918 do konce 2.svět.války. Poté lze zaznamenat krátkou etapu od roku 1945 do roku 1948, kdy se definitivně rozhodlo o začlenění země do bloku zemí socialistického tábora. Existenci socialismu lze rozčlenit na etapu 1948-1968, období industrializace a rozvoje a období 1969-1989, etapu stagnace a úpadku socialismu. Od roku 1989 je pak nastoupena etapa návratu země k pluralitní společnosti a tržní ekonomice.
ČSR 1918-1938
Odvětvová struktura průmyslu byla vcelku komplexní, ale s nadměrným zastoupením spotřebního průmyslu a relativně slabým zastoupením progresivních odvětví zejména chemického průmyslu, elektrotechniky a některých strojírenských oborů.
Hospodářský vývoj státu byl poznamenán ...
Hospodářský vývoj státu byl poznamenán cyklickým vývojem, kdy zejména pokles v roce 1933 byl velmi těžký, z něhož se ekonomika jen pomalu zotavovala.
Postavení Československa a ČSSR jako CPE
Období 1945 - 1948
V období po druhé světové válce došlo v ČSR k zásadním změnám. Území republiky se zmenšilo o Zakarpatskou Rus a z republiky bylo odsunuto německé obyvatelstvo. V krátkém období do roku 1948 byla snaha po rozšíření teritoriálního zapojení o oblast Východu. Předpokládalo se, že ČSR bude moci obchodovat jak v Východem tak Západem. ČSR vstoupila do všech světových organizací, tedy i do MMF a IBRD.
Období 1948 – 1989
Výběr zapojení čs.ekonomiky se zjednodušil. Československo se stalo výhradním dodavatelem strojírenských výrobků pro rozvoj ostatních zemí socialistického tábora. Dovoz potřebných surovin byl zajištěn dodávkami ze SSSR. V ČSR dochází k prudké industrializaci. Přednostně je však rozvíjen zejména těžký průmysl
Postavení Československa a ČSSR jako CPE
Období 1945 - 1948
V období po druhé světové válce došlo v ČSR k zásadním změnám. Území republiky se zmenšilo o Zakarpatskou Rus a z republiky bylo odsunuto německé obyvatelstvo. V krátkém období do roku 1948 byla snaha po rozšíření teritoriálního zapojení o oblast Východu. Předpokládalo se, že ČSR bude moci obchodovat jak v Východem tak Západem. ČSR vstoupila do všech světových organizací, tedy i do MMF a IBRD.
Období 1948 – 1989
Výběr zapojení čs.ekonomiky se zjednodušil. Československo se stalo výhradním dodavatelem strojírenských výrobků pro rozvoj ostatních zemí socialistického tábora. Dovoz potřebných surovin byl zajištěn dodávkami ze SSSR. V ČSR dochází k prudké industrializaci. Přednostně je však rozvíjen zejména těžký průmysl
36. Postavení ČR ve světové ekonomice
Charakteristiky určující postavení národní ekonomiky ve světové ekonomice
Při zkoumání postavení konkrétní ekonomiky je třeba zařadit zemi do některé ze skupin zemí. Druhou částí je vymezení postavení ekonomiky.
Východiskem rozlišení je určení velikosti ekonomiky. Tu jsme určovali podle počtu obyvatel. Z tohoto pohledu se člení na ekonomiky malé (méně než 20mil.ob.), středně velké (do 100mil. obyv.) a velké (nad 100mil.ob.) Velikost ekonomiky ukazuje na kapacitu ekonomiky na její potenciál, který je dán schopnostmi obyvatelstva. Využití tohoto potenciálu může být různé a proto stejně velké ekonomiky mohou být ekonomiky s různou ekonomickou úrovní.
Ekonomickou úroveň ekonomiky určujeme jednak podle výše HDP na obyvatele a jednak podle struktury ekonomiky. Podle těchto hledisek přiřazujeme země mezi ekonomiky hospodářsky vyspělé nebo rozvojové.
Při zkoumání postavení konkrétní ekonomiky je třeba zařadit zemi do některé ze skupin zemí. Druhou částí je vymezení postavení ekonomiky.
Východiskem rozlišení je určení velikosti ekonomiky. Tu jsme určovali podle počtu obyvatel. Z tohoto pohledu se člení na ekonomiky malé (méně než 20mil.ob.), středně velké (do 100mil. obyv.) a velké (nad 100mil.ob.) Velikost ekonomiky ukazuje na kapacitu ekonomiky na její potenciál, který je dán schopnostmi obyvatelstva. Využití tohoto potenciálu může být různé a proto stejně velké ekonomiky mohou být ekonomiky s různou ekonomickou úrovní.
Ekonomickou úroveň ekonomiky určujeme jednak podle výše HDP na obyvatele a jednak podle struktury ekonomiky. Podle těchto hledisek přiřazujeme země mezi ekonomiky hospodářsky vyspělé nebo rozvojové.
Pro HVZ i RZ jsou rovněž typické ...
Pro HVZ i RZ jsou rovněž typické rozdíly v komoditní struktuře zahraničního obchodu. V exportu HVZ převažují hotové výrobky, ve struktuře exportu RZ převažují potraviny a suroviny.
Významné je i postavení země v kapitálových vztazích. Získáme informaci, zda daná země představuje vývozce nebo dovozce kapitálu, zda se jedná o dlužnickou nebo věřitelskou zemi.
Lze tedy shrnout, že pro vymezení postavení národní ekonomiky ve světové ekonomice postačují následující údaje :
Počet obyvatel
Výše HDP na obyvatele
Sektorová struktura ekonomiky
Komoditní a teritoriální struktura zahraničního obchodu
Struktura finanční bilance
Významným momentem srovnávání zemí je výběr země pro takové komplexní porovnání. Promítá se zde jednak aspekt srovnatelnosti zemí a jednak dostupnosti informací. Výběr zemí pro komparaci s ČR nabízí několik možností :
Srovnání se zeměmi s obdobnými problémy poskytlo informace o tom, kde se lépe daří tyto problémy zvládat a kde lze najít potřebné zkušenosti
Srovnání s malými HVZ
Srovnání s velkými HVZ
Významné je i postavení země v kapitálových vztazích. Získáme informaci, zda daná země představuje vývozce nebo dovozce kapitálu, zda se jedná o dlužnickou nebo věřitelskou zemi.
Lze tedy shrnout, že pro vymezení postavení národní ekonomiky ve světové ekonomice postačují následující údaje :
Počet obyvatel
Výše HDP na obyvatele
Sektorová struktura ekonomiky
Komoditní a teritoriální struktura zahraničního obchodu
Struktura finanční bilance
Významným momentem srovnávání zemí je výběr země pro takové komplexní porovnání. Promítá se zde jednak aspekt srovnatelnosti zemí a jednak dostupnosti informací. Výběr zemí pro komparaci s ČR nabízí několik možností :
Srovnání se zeměmi s obdobnými problémy poskytlo informace o tom, kde se lépe daří tyto problémy zvládat a kde lze najít potřebné zkušenosti
Srovnání s malými HVZ
Srovnání s velkými HVZ
Specifika transformace Ruska a Číny
V Rusku měla transformace ekonomiky velmi dramatický průběh a transformační recese trvala nejdéle. Příčinou byla jeho předchozí zaostalost. Moderní kapitalismus započal v Rusku až rokem 1906 a neměl příliš čas, aby se plně rozvinul. Proto se během 1.světové války vytvořila situace, kdy se levicoví radikálové (bolševici) pučem zmocnili vlády a prosadili své představy o ekonomice. Ty se vyvíjely od válečného komunismu, přes NEP až k Stalinovu centrálnímu plánování. Přednostní industrializace na úkor zemědělství vedly k hladomorům. Stalin se udržel u moci jedině díky teroru. Po jeho smrti dochází i uvolnění politických a ekonomických vztahů, politika mezinárodní konfrontace je nahrazena soutěží, ale paradoxně snaha dohnat a předehnat USA vyjevila systémové nedostatky CPE.
Následuje období reforem a posléze stagnace a úpadku. Je jasné, že jen transformace může vést k ekonomickému růstu. Ale v Rusku dochází k rozpadu centrální moci, k rozpadu SSSR a stát přestává fungovat. Teprve až prezident Putin je schopen stabilizovat stát a i v Rusku dochází k příznivému obratu v ekonomickém růstu.
Následuje období reforem a posléze stagnace a úpadku. Je jasné, že jen transformace může vést k ekonomickému růstu. Ale v Rusku dochází k rozpadu centrální moci, k rozpadu SSSR a stát přestává fungovat. Teprve až prezident Putin je schopen stabilizovat stát a i v Rusku dochází k příznivému obratu v ekonomickém růstu.
Čína
Stejně jako Rusko, měla i Čína nepříznivou výchozí situaci danou jejím historickým vývojem. Buržoazní republika vznikla v Číně až v roce 1912. Avšak občanská válka vedla k tomu, že v kontinentální Číně vznikla další CPE. Ta ve svých počátcích v 50.letech XX.století sledovala koncepci SSSR, ale po roztržce s ním, kdy SSSR stáhl své odborníky z průmyslu i armády a zastavil technickou pomoc nastoupila Čína politiku “velkého skoku”. Tato koncepce byla nahrazena tzv.”kulturní revolucí”, kdy bylo národní hospodářství řízeno podle subjektivistických rozhodnutí úzkého vedení KS Číny. Teprve po smrti Mao Ce-tunga byla vyhlášena reforma hospodářství, která otevřela Čínu světu a nastartovala ekonomický růst.
Reforma zahrnovala decentralizaci správy a výměnu kádrů, která zlomila odpor starých byrokratických struktur a zároveň otevřrela prostor iniciativě regionů, změnu charakteru plánů a růst úlohy finančních nástrojů, reformu cen spočívající ve vazbě cen na náklady a zavedení kategorií pevných a volných cen. Došlo ke změně struktury ekonomiky s poklesem zaměstnanosti v zemědělství a růstem zaměstnanosti především ve službách, dále došlo k otevření ekonomiky světu a vytvoření podmínek pro vstup zahraničního kapitálu a konečně byla opuštěna koncepce rovnostářské společnosti. Poslední významnou tečkou za dosavadními reformními snahami učinilo uzákonění soukromého vlastnictví v ústavě Číny.
Reforma zahrnovala decentralizaci správy a výměnu kádrů, která zlomila odpor starých byrokratických struktur a zároveň otevřrela prostor iniciativě regionů, změnu charakteru plánů a růst úlohy finančních nástrojů, reformu cen spočívající ve vazbě cen na náklady a zavedení kategorií pevných a volných cen. Došlo ke změně struktury ekonomiky s poklesem zaměstnanosti v zemědělství a růstem zaměstnanosti především ve službách, dále došlo k otevření ekonomiky světu a vytvoření podmínek pro vstup zahraničního kapitálu a konečně byla opuštěna koncepce rovnostářské společnosti. Poslední významnou tečkou za dosavadními reformními snahami učinilo uzákonění soukromého vlastnictví v ústavě Číny.
Vývoj ekonomiky zemí s centrálně plánovanou ekonomikou
Vznik odlišné ekonomické soustavy, jež měla odstranit “nedostatky” tržní ekonomiky, je spojen se vznikem SSSR v roce 1922. Po 2.svět.válce vznikla tzv.světová socialistická ekonomická soustava, když se k CPE přihlásila řada tzv.lidovědemokratických zemí střední a jihovýchodní Evropy (Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a NDR). Tyto země vytvořily ekonomické seskupení – Radu vzájemně hospodářské pomoci (RVHP)
Mocenský a ideologický vliv SSSR na tyto země vedl k tomu, že se všeobecně prosadil ekonomický systém, jehož hlavními atributy bylo zestátnění průmyslu, stavebnictví, dopravy, peněžnictví...
Vydělení ekonomiky zemí CPE ze světové ekonomiky bylo dáno následujícími faktory :
Prosazením extenzivní formy ekonomického růstu
Institucionalizací vzájemných vztahů
Materializací ekonomických vztahů
Vnější vztahy s ostatními zeměmi pohléhaly ideologickým hlediskům
Odtržení od vývoje světové ekonomiky
Charakteristickým rysem všech zemí CPE bylo technické a technologické zaostávání za HVZ a pokles vývozní výkonnosti a to zejména ve vztahu k HVZ.
Růst v 80.letech XX.století je růstem ze zahraničního zdroje.
Mocenský a ideologický vliv SSSR na tyto země vedl k tomu, že se všeobecně prosadil ekonomický systém, jehož hlavními atributy bylo zestátnění průmyslu, stavebnictví, dopravy, peněžnictví...
Vydělení ekonomiky zemí CPE ze světové ekonomiky bylo dáno následujícími faktory :
Prosazením extenzivní formy ekonomického růstu
Institucionalizací vzájemných vztahů
Materializací ekonomických vztahů
Vnější vztahy s ostatními zeměmi pohléhaly ideologickým hlediskům
Odtržení od vývoje světové ekonomiky
Charakteristickým rysem všech zemí CPE bylo technické a technologické zaostávání za HVZ a pokles vývozní výkonnosti a to zejména ve vztahu k HVZ.
Růst v 80.letech XX.století je růstem ze zahraničního zdroje.
Reformy a transformace ekonomiky
Reakcí na problémy ekonomického růstu bylo reformní hnutí. To se nejprve projevilo v tehdejší ČSSR. Po násilném potlačení reforem v ČSSR pokračovaly zejména v Maďarsku a Polsku. Hlavními rysy reforem byly :
Změna úlohy a postavení centrálního plánování směrem k dlouhodobosti
Aktivizace hospodářských organizací jejich samostatnosti, zaváděním samofinancování, poskytováním samostatnosti v zahraničním obchodě
Rozšiřování pravomocí hospodářských organizací
Objektivizace cen, která měla zajistit vliv světových cen do ekonomiky
Reformní hnutí však neuspěla a v mnoha případech prohloubila ekonomické problémy.
Z postupu reforem lze vyvodit obecné závěry :
Hospodářské reformy nelze uskutečnit bez zásadních změn politického systému
Reforma musí být komplexní, změny prováděné po částech nemohou fungovat
Je nutné vyřadit hospodářskou byrokracii
Reforma musí být doprovázena strukturálními změnami ekonomiky
Pomoc ze strany HVZ musí být orientována na rekonstrukci ekonomiky
Změna úlohy a postavení centrálního plánování směrem k dlouhodobosti
Aktivizace hospodářských organizací jejich samostatnosti, zaváděním samofinancování, poskytováním samostatnosti v zahraničním obchodě
Rozšiřování pravomocí hospodářských organizací
Objektivizace cen, která měla zajistit vliv světových cen do ekonomiky
Reformní hnutí však neuspěla a v mnoha případech prohloubila ekonomické problémy.
Z postupu reforem lze vyvodit obecné závěry :
Hospodářské reformy nelze uskutečnit bez zásadních změn politického systému
Reforma musí být komplexní, změny prováděné po částech nemohou fungovat
Je nutné vyřadit hospodářskou byrokracii
Reforma musí být doprovázena strukturálními změnami ekonomiky
Pomoc ze strany HVZ musí být orientována na rekonstrukci ekonomiky
Za základ zavedení tržní ekonomiky se považují následující kroky :
Zrovnoprávnění vlastnických forem
Cenová reforma
Liberalizace zahraničního obchodu
Reforma měnových kurzů
Vytvoření finančního a kapitálového trhu
Transformační proces proběhl v evropských CPE s výjimkou SSSR, bývalé NDR a Jugoslávie tzv.šokovou cestou, která byla spojena s provedením nezbytných institucionálních opatření, uvolnění cen a otevření ekonomiky.
Transformace podniků vedla k zániku celé řady podniků, ale i celých odvětví.
V průběhu transformace v NDR došlo k masivnímu transferu zdrojů ze západního Německa do východního, avšak bez očekávaného efektu. Změny přišly příliš rychle, výsledkem bylo značné zadlužení celého Německa a vznik nových problematických regionů.
EU se rozhodla přijmout všechny tyto země za členy v Unii. Příprava na členství v EU výrazně ovlivnila i vytváření tržních institucí v těchto zemích.
Dalším krokem do světové ekonomiky byl vstup většiny bývalých zemí CPE do světových kapitálových, finančních a obchodních institucí.
Cenová reforma
Liberalizace zahraničního obchodu
Reforma měnových kurzů
Vytvoření finančního a kapitálového trhu
Transformační proces proběhl v evropských CPE s výjimkou SSSR, bývalé NDR a Jugoslávie tzv.šokovou cestou, která byla spojena s provedením nezbytných institucionálních opatření, uvolnění cen a otevření ekonomiky.
Transformace podniků vedla k zániku celé řady podniků, ale i celých odvětví.
V průběhu transformace v NDR došlo k masivnímu transferu zdrojů ze západního Německa do východního, avšak bez očekávaného efektu. Změny přišly příliš rychle, výsledkem bylo značné zadlužení celého Německa a vznik nových problematických regionů.
EU se rozhodla přijmout všechny tyto země za členy v Unii. Příprava na členství v EU výrazně ovlivnila i vytváření tržních institucí v těchto zemích.
Dalším krokem do světové ekonomiky byl vstup většiny bývalých zemí CPE do světových kapitálových, finančních a obchodních institucí.
Deformace trhu spolu s existencí ...
Deformace trhu spolu s existencí pouze státní formy vlastnictví se projevuje deformovaným chováním firem, které se projevuje tzv. obráceným minimaxem. V tržní ekonomice se firma snaží maximalizovat výstup z daného vstupu, což vede jednak ke snaze získat zákazníka a zavádět nové výrobky.
Zavádění nových výrobků se pro výrobce jeví jako nečekaná komplikace, která může přinést nejisté výsledky a proto se nová výroba omezuje na jednoduché adaptace již vyráběného sortimentu, pokud na novém výrobku nemá zájem stát.
Rozhodující úlohu mají orgány státu – plánovací komise, cenový úřad, odvětvová ministerstva.
Pokud ekonomika disponovala dostatkem volných zdrojů a surovin a bylo odkud odčerpat potřebný kapitál, projevují se uvedené problémy skrytě. Jakmile jsou však uvedené volné faktory využity, začínají se uvedené problémy projevovat plnou silou. Řídící centrum reaguje změnami v systému řízení, dochází k reformám ekonomiky.
Reformy se nejprve zaměřují na formální reorganizaci organizační struktury podniků, upouští se od přidělování naturálních úkolů, přechází se k peněžním kategoriím, část zdrojů se začíná přenechávat podnikům.
Zavádění nových výrobků se pro výrobce jeví jako nečekaná komplikace, která může přinést nejisté výsledky a proto se nová výroba omezuje na jednoduché adaptace již vyráběného sortimentu, pokud na novém výrobku nemá zájem stát.
Rozhodující úlohu mají orgány státu – plánovací komise, cenový úřad, odvětvová ministerstva.
Pokud ekonomika disponovala dostatkem volných zdrojů a surovin a bylo odkud odčerpat potřebný kapitál, projevují se uvedené problémy skrytě. Jakmile jsou však uvedené volné faktory využity, začínají se uvedené problémy projevovat plnou silou. Řídící centrum reaguje změnami v systému řízení, dochází k reformám ekonomiky.
Reformy se nejprve zaměřují na formální reorganizaci organizační struktury podniků, upouští se od přidělování naturálních úkolů, přechází se k peněžním kategoriím, část zdrojů se začíná přenechávat podnikům.
Hongkong
Má otevřenou ekonomiku založenou na volném působení trhu s minimem vládních zásahů. Ekonomika je zcela zaměřena zcela na export. Hlavní komparativní výhodou, vedle příznivé polohy, je levná pracovní síla. Industrializace vedla k rozvoji pracovně náročných odvětví, bankovnictví, pojišťovnictví a dopravy.
Významnou rolí Hongkongu byl transfer zboží, služeb a kapitálu do Číny.
Hlavní zásady hospodářské politiky lze shrnout následovně :
Podpora soukromého sektoru a pozdější privatizace státem budovaných podniků
Využití zahraničních investic jako cestou přímých investic, tak licencí a kooperací
Stimulace úspor
Usměrňování investic do odvětví zaměřených na export
Ochrana vybraných odvětví
Modernizace systému výuky a vzdělání pro zabezpečení vysoké technické úrovně výrob
Významnou rolí Hongkongu byl transfer zboží, služeb a kapitálu do Číny.
Hlavní zásady hospodářské politiky lze shrnout následovně :
Podpora soukromého sektoru a pozdější privatizace státem budovaných podniků
Využití zahraničních investic jako cestou přímých investic, tak licencí a kooperací
Stimulace úspor
Usměrňování investic do odvětví zaměřených na export
Ochrana vybraných odvětví
Modernizace systému výuky a vzdělání pro zabezpečení vysoké technické úrovně výrob
35. Centrálně plánované ekonomiky
Charakteristika centrálně plánované ekonomiky
Použijeme-li poznatků mikroekonomie, pak lze centrálně plánovanou ekonomiku charakterizovat jako tržní ekonomiku svého druhu, v níž je však působení trhu omezeno do té míry, že neplní svou alokační roli, nerozhoduje o tom, kolik čeho, zač a pro koho vyrobit. O tom rozhodují státní instituce.
Trh však není potlačen zcela, poněvadž domácnosti realizují své důchody na trhu spotřebních statků a výrobci na něm realizují svou produkci.
V zájmu zachování stabilní cenové hladiny rostou dotace k cenám výrobců na jedné straně a neuspokojená poptávka na druhé straně. Současně vzniká sektor šedé ekonomiky. Tím jak ceny nemohou regulovat výrobu jsou současně sice omezeny zjevné inflační jevy, inflace však není likvidována, pouze se projevuje jako potlačená inflace tzn. klesá užitnost výrobků, objevují se fronty, nakupuje se tzv. zadem.
Trh práce a trh kapitálový neexistuje. Potřebné zdroje jsou rozdělovány centrálně. Bankovní sektor je redukován na “monobanku”, která automaticky úvěruje úkoly podniků dané státem, úrok nehraje pro investory žádnou roli. Podniky mají tzv. měkké rozpočtové omezení. Nejsou existenčně závislé na výsledcích své činnosti.
Použijeme-li poznatků mikroekonomie, pak lze centrálně plánovanou ekonomiku charakterizovat jako tržní ekonomiku svého druhu, v níž je však působení trhu omezeno do té míry, že neplní svou alokační roli, nerozhoduje o tom, kolik čeho, zač a pro koho vyrobit. O tom rozhodují státní instituce.
Trh však není potlačen zcela, poněvadž domácnosti realizují své důchody na trhu spotřebních statků a výrobci na něm realizují svou produkci.
V zájmu zachování stabilní cenové hladiny rostou dotace k cenám výrobců na jedné straně a neuspokojená poptávka na druhé straně. Současně vzniká sektor šedé ekonomiky. Tím jak ceny nemohou regulovat výrobu jsou současně sice omezeny zjevné inflační jevy, inflace však není likvidována, pouze se projevuje jako potlačená inflace tzn. klesá užitnost výrobků, objevují se fronty, nakupuje se tzv. zadem.
Trh práce a trh kapitálový neexistuje. Potřebné zdroje jsou rozdělovány centrálně. Bankovní sektor je redukován na “monobanku”, která automaticky úvěruje úkoly podniků dané státem, úrok nehraje pro investory žádnou roli. Podniky mají tzv. měkké rozpočtové omezení. Nejsou existenčně závislé na výsledcích své činnosti.
Mexiko
Jde o zemědělskoprůmyslovou zemi s bohatými zdroji nerostných surovin. Jeho rozvoj byl však v 70.letech doprovázen vysokou inflací, schodky zahraničního obchodu a rozpočtovou nerovnováhou. V roce 1988 byl vládou přijat “Národní program solidarity”, jehož cílem bylo transformovat smíšené hospodářství se značným podílem státních podniků, na čistě tržní ekonomiku. Ke snížení velkého zadlužení byl použit výnos z privatizace státních podniků.
Mexická finanční krize.
Liberalizace zahraničního obchodu a posléze i vstup do NAFTA vytvořil pro malé a střední podnikatele silné konkurenční podmínky, docházelo ke krachům a vzestupu nezaměstnanosti. Vláda proto před volbami zvýšila veřejné výdaje s cílem povzbudit ekonomickou aktivitu země a snížit nezaměstnanost emisí vládních dluhopisů. Významným momentem krize byl fakt, že centrální banka uplatňovala politiku pevného kurzu.
Vláda podcenila velikost zadlužení. V důsledku vzestupu nestability ekonomické i politické došlo k přesměrování kapitálových toků do USA a výraznému oslabení pesa. Mexická centrální banka reagovala rozšířením fluktuačního pásma na 15%, což však vyvolalo paniku investorů. Došlo k výraznému poklesu devizových rezerv a centrální banka musela hledat vnější zdroje ke krytí deficitu. Tato pomoc pomohla umořit krátkodobé závazky mexické vlády vůči zahraničí. Vláda pak přistoupila k přísné restriktivní monetární a fiskální politice.
Mexická finanční krize.
Liberalizace zahraničního obchodu a posléze i vstup do NAFTA vytvořil pro malé a střední podnikatele silné konkurenční podmínky, docházelo ke krachům a vzestupu nezaměstnanosti. Vláda proto před volbami zvýšila veřejné výdaje s cílem povzbudit ekonomickou aktivitu země a snížit nezaměstnanost emisí vládních dluhopisů. Významným momentem krize byl fakt, že centrální banka uplatňovala politiku pevného kurzu.
Vláda podcenila velikost zadlužení. V důsledku vzestupu nestability ekonomické i politické došlo k přesměrování kapitálových toků do USA a výraznému oslabení pesa. Mexická centrální banka reagovala rozšířením fluktuačního pásma na 15%, což však vyvolalo paniku investorů. Došlo k výraznému poklesu devizových rezerv a centrální banka musela hledat vnější zdroje ke krytí deficitu. Tato pomoc pomohla umořit krátkodobé závazky mexické vlády vůči zahraničí. Vláda pak přistoupila k přísné restriktivní monetární a fiskální politice.
Nově rozvinuté země jihovýchodní Asie
Jižní Korea
Vznikla jako převážně zemědělský stát. Díky rozsáhlém industrializaci za účasti zahraničního kapitálu dosáhla Jižní Korea značného rozvoje. Význačným rysem hospodářské politiky bylo budování a podpora velkých průmyslových konglomerátů.
Taiwan
Vznikl jako samostatný stát odtržením od Číny. Není však členem OSN. Pod patronací USA se původně zemědělský ostrov začal proměňovat. Vláda podporovala rozvoj zemědělství a dosáhla jeho vysoké produktivnosti. Industrializace byla zaměřena především na lehký průmysl a v další fázi na rozvoj výroby elektroniky a chemie.
Problémem Taiwanu je nepřátelsky orientovaná diplomatická aktivita Číny.
Singapur
Městská republika. Pro Singapur je charakteristická smíšená ekonomika, kde vedle soukromého sektoru působí státní sektor – ten se zaměřuje na budování potřebné výrobní infrastruktury a rozvoj služeb. Singapur je významným dopravním uzlem, což spolu s velmi kvalitní pracovní silou a liberální politikou vůči zahraničnímu kapitálu vedlo ke vzniku regionálního centra s technicky vysoce náročným průmyslem a mezinárodně významným bankovnictvím.
Vznikla jako převážně zemědělský stát. Díky rozsáhlém industrializaci za účasti zahraničního kapitálu dosáhla Jižní Korea značného rozvoje. Význačným rysem hospodářské politiky bylo budování a podpora velkých průmyslových konglomerátů.
Taiwan
Vznikl jako samostatný stát odtržením od Číny. Není však členem OSN. Pod patronací USA se původně zemědělský ostrov začal proměňovat. Vláda podporovala rozvoj zemědělství a dosáhla jeho vysoké produktivnosti. Industrializace byla zaměřena především na lehký průmysl a v další fázi na rozvoj výroby elektroniky a chemie.
Problémem Taiwanu je nepřátelsky orientovaná diplomatická aktivita Číny.
Singapur
Městská republika. Pro Singapur je charakteristická smíšená ekonomika, kde vedle soukromého sektoru působí státní sektor – ten se zaměřuje na budování potřebné výrobní infrastruktury a rozvoj služeb. Singapur je významným dopravním uzlem, což spolu s velmi kvalitní pracovní silou a liberální politikou vůči zahraničnímu kapitálu vedlo ke vzniku regionálního centra s technicky vysoce náročným průmyslem a mezinárodně významným bankovnictvím.
Afrika
Přes značné nerostné bohatství je pro Afriku typický pomalý ekonomický růst spojený s trvalým populačním tlakem, které se nedaří tlumit. Trvalým jevem je potravinový deficit, politická nestabilita a katastrofální ekologická situace.
Zásadním problémem rozvoje Afriky je nedostatek inovačního potenciálu. Chybí domácí inteligence a podnikatelská vrstva obyvatel.
Nově rozvinuté země Latinské Ameriky
Zvláštní skupinu rozvojových zemí představují nově industrializované země (NIZ) mezi něž se řadí jednak tzv asijští tygři jako Taiwan, Jižní Korea, Singapur a dále země Jižní Ameriky a sice Brazílie, Argentina, Chile a Mexiko. Tyto země představují příklad pro RZ, neboť ukazují na možnost a cestu rozvoje těchto zemí.
Argentina
Jedná se o zemědělskoprůmyslovou zemi, která však v řadě odvětví dosahuje úrovně HVZ. Její rozvoj byl doprovázen vysokou inflací a zadlužeností, jako důsledku populistické politiky vlád a chybné strategie investování, která byla zaměřena na substituci dovozu, zejména z USA
Zásadním problémem rozvoje Afriky je nedostatek inovačního potenciálu. Chybí domácí inteligence a podnikatelská vrstva obyvatel.
Nově rozvinuté země Latinské Ameriky
Zvláštní skupinu rozvojových zemí představují nově industrializované země (NIZ) mezi něž se řadí jednak tzv asijští tygři jako Taiwan, Jižní Korea, Singapur a dále země Jižní Ameriky a sice Brazílie, Argentina, Chile a Mexiko. Tyto země představují příklad pro RZ, neboť ukazují na možnost a cestu rozvoje těchto zemí.
Argentina
Jedná se o zemědělskoprůmyslovou zemi, která však v řadě odvětví dosahuje úrovně HVZ. Její rozvoj byl doprovázen vysokou inflací a zadlužeností, jako důsledku populistické politiky vlád a chybné strategie investování, která byla zaměřena na substituci dovozu, zejména z USA
V posledních letech se však inflaci ...
V posledních letech se však inflaci podařilo snížit na 15%. Tento vývoj je důsledkem nástupu prezidenta Carlose Menea, která prosadil restriktivní hospodářskou politiku, rušení nerentabilních státních podniků nebo jejich privatizaci a rovněž prosadil liberalizaci zahraničního obchodu.
Brazílie
Jedná se rovněž o zemědělskoprůmyslovou zemi s velkými zásobami rud a nerostů, která prošla procesem bouřlivé industrializace. Rozvoj však byl vystřídán recesí, po níž následovalo oživení s následující 100% inflací. Tento nepříznivý vývoj byl zastaven ekonomickým programem spojeným se zavedením nové peněžní jednotky.
Chile
Jedná se o průmyslovou zemi s velkými zásobami rud, která prošla složitým vnitropolitickým vývojem, kdy se k moci dostal vojenský autoritativní režim. Ten přes kruté represe odborů a levicových hnutí umožnil realizovat hospodářskou politiku vedoucí k ekonomickému rozvoji země. Po vojenském puči byla odstraněna státní kontrola průmyslu, zahájen proces privatizace a liberalizace ekonomiky.
Brazílie
Jedná se rovněž o zemědělskoprůmyslovou zemi s velkými zásobami rud a nerostů, která prošla procesem bouřlivé industrializace. Rozvoj však byl vystřídán recesí, po níž následovalo oživení s následující 100% inflací. Tento nepříznivý vývoj byl zastaven ekonomickým programem spojeným se zavedením nové peněžní jednotky.
Chile
Jedná se o průmyslovou zemi s velkými zásobami rud, která prošla složitým vnitropolitickým vývojem, kdy se k moci dostal vojenský autoritativní režim. Ten přes kruté represe odborů a levicových hnutí umožnil realizovat hospodářskou politiku vedoucí k ekonomickému rozvoji země. Po vojenském puči byla odstraněna státní kontrola průmyslu, zahájen proces privatizace a liberalizace ekonomiky.
Chudým zemím brání značné překážky ...
Chudým zemím brání značné překážky při kombinování uvedených čtyř faktorů. Obtíže s tím spojené se navíc vzájemně posilují v bludném kruhu chudoby. Nízké důchody vedou k nízkým úsporám, nízké úspory zpomalují růst kapitálu, nedostatečný kapitál brání zavádění nových strojů a rychlému růstu produktivity. Nízká produktivita vede k nízkým důchodům atd..
Je nutné zvolit správnou strategii rozvoje struktury odvětví. Je nutno správně investovat. Při volbě strategie rozvoje, je nutné mít na zřeteli další aspekty rozvoje. Jsou jimi především :
Vztah industrializace a zemědělství
Vnitřní a vnější orientace
Problém nadměrné specializace
Nalezení cesty k prolomení bludného kruhu chudoby bude pro každou zemi individuální. Mnoho závisí na jejích přírodních podmínkách, rozsahu půdy a skladbě potravin. Další rozvoj závisí i na místních tradicích i na náboženství. Volba vhodné strategie rozvoje však především závisí na dvou faktorech. Především na existenci tržní struktury, tj.soukromém vlastnictví, existenci a ochraně místních a regionálních trhů a na vnitřní politické stabilitě.
Je nutné zvolit správnou strategii rozvoje struktury odvětví. Je nutno správně investovat. Při volbě strategie rozvoje, je nutné mít na zřeteli další aspekty rozvoje. Jsou jimi především :
Vztah industrializace a zemědělství
Vnitřní a vnější orientace
Problém nadměrné specializace
Nalezení cesty k prolomení bludného kruhu chudoby bude pro každou zemi individuální. Mnoho závisí na jejích přírodních podmínkách, rozsahu půdy a skladbě potravin. Další rozvoj závisí i na místních tradicích i na náboženství. Volba vhodné strategie rozvoje však především závisí na dvou faktorech. Především na existenci tržní struktury, tj.soukromém vlastnictví, existenci a ochraně místních a regionálních trhů a na vnitřní politické stabilitě.
Hlavní rozvojové regiony světa
Zaostalost RZ je zvlášť patrná z těchto faktorů :
Významným faktorem je populační vývoj, dalším faktorem jsou přírodní podmínky, především rozsah zemědělské půdy a minerální zdroje.
ASIE
Základním rysem tohoto regionu je populační tlak. V převážné části regionu se podařilo vyřešit problém potravin. Využití nových zemědělských plodin a technologií umožnilo přeměnu celého subkontinentu z čistého dovozce potravin na čistého vývozce potravin a tedy vyřešit problém hladu.
Jižní Amerika
Země Jižní Ameriky disponují velkým rozvojovým potenciálem, přírodními zdroji a vyšším stupněm rozvoje oproti ostatním regionům. Tento potenciál je však znehodnocen vysokým zadlužením, vysokou mírou inflace a klesající mírou úspor.
Významným faktorem je populační vývoj, dalším faktorem jsou přírodní podmínky, především rozsah zemědělské půdy a minerální zdroje.
ASIE
Základním rysem tohoto regionu je populační tlak. V převážné části regionu se podařilo vyřešit problém potravin. Využití nových zemědělských plodin a technologií umožnilo přeměnu celého subkontinentu z čistého dovozce potravin na čistého vývozce potravin a tedy vyřešit problém hladu.
Jižní Amerika
Země Jižní Ameriky disponují velkým rozvojovým potenciálem, přírodními zdroji a vyšším stupněm rozvoje oproti ostatním regionům. Tento potenciál je však znehodnocen vysokým zadlužením, vysokou mírou inflace a klesající mírou úspor.
V hospodaření a ekonomickém vývoji RZ se projevují ...
V hospodaření a ekonomickém vývoji RZ se projevují četné problémy, které svým rozsahem a hloubkou ohrožují nejen rozvoj jednotlivých zemí, či subregionů, ale negativně ovlivňují vývoj světové ekonomiky jako celku. Základní problém RZ představuje nedostatek potravin a s ním související populační problémy. Rychlý růst obyvatelstva vyvolal problém zejména v oblasti zabezpečení populace potravinami.
Dalším závažným problémem RZ je ekologie. Dochází k mýcení pralesů k získání paliva nebo pro jeho vývoz a i pro získání nové zemědělské půdy, což bede k rozšiřování pouští a ohrožování ekologické rovnováhy celého světa.
Dalším závažným problémem je politická nestabilita států vzniklých po rozpadu koloniálního systému. Většina takto vytvořených států nerespektovala etnickou strukturu obyvatelstva, což se stalo později zdrojem napětí a občanských válek.
Možnosti ekonomického růstu zemí rozvojového světa
Základními zdroji rozvoje každé ekonomiky jsou lidské zdroje, dále přírodní zdroje, tvorba kapitálu a konečně technologie. Vybavenost těmito faktory je rozhodující podmínkou rozvoje národní ekonomiky.
Dalším závažným problémem RZ je ekologie. Dochází k mýcení pralesů k získání paliva nebo pro jeho vývoz a i pro získání nové zemědělské půdy, což bede k rozšiřování pouští a ohrožování ekologické rovnováhy celého světa.
Dalším závažným problémem je politická nestabilita států vzniklých po rozpadu koloniálního systému. Většina takto vytvořených států nerespektovala etnickou strukturu obyvatelstva, což se stalo později zdrojem napětí a občanských válek.
Možnosti ekonomického růstu zemí rozvojového světa
Základními zdroji rozvoje každé ekonomiky jsou lidské zdroje, dále přírodní zdroje, tvorba kapitálu a konečně technologie. Vybavenost těmito faktory je rozhodující podmínkou rozvoje národní ekonomiky.
Lidské zdroje.
Lidské zdroje. Východiskem v této oblasti je snaha vlád dostat pod kontrolu populační vývoj a zdravotní stav obyvatelstva. K tomu vede nejen osvěta, ale především budování zdravotnických zařízení, všeobecný rozvoj hygienických sítí..Dále je nutné snížit negramotnost, poskytovat odbornou průpravu mládeži, podporu řemeslům, zemědělství a místnímu obchodu.
Přírodní zdroje. Výchozím předpokladem ekonomického rozvoje je dostatek půdy a její odpovídající využití. Nerostných surovin mají mnohé RZ velké bohatství. Zde se země neobejdou bez zahraničních investic a know-how.
Tvorba kapitálu. Základním problémem rozvoje RZ je dostatečná tvorba kapitálu, čili odkládání spotřeby formou úspor ve prospěch akumulace kapitálu. Problémem RZ je, že velikost jejich produktu se nachází na minimální existenční úrovni.
Jedinou možností, jak získat potřebné zdroje je jejich příliv kapitálu ze zahraničí ať už formou získání úvěrů nebo přímých investic (PZI)
Technologické změny a inovace. Výhoda chudých zemí spočívá v tom, že nemusí vynakládat náklady na výzkum a vývoj, že mohou kopírovat výrobky vyspělých zemí a využívat pokrokových technologií. Země se nemůže rozvíjet bez skupin vlastníků a manažerů schopných podstoupit rizika, zakládat nové závody a přejímat nové technologie.
Přírodní zdroje. Výchozím předpokladem ekonomického rozvoje je dostatek půdy a její odpovídající využití. Nerostných surovin mají mnohé RZ velké bohatství. Zde se země neobejdou bez zahraničních investic a know-how.
Tvorba kapitálu. Základním problémem rozvoje RZ je dostatečná tvorba kapitálu, čili odkládání spotřeby formou úspor ve prospěch akumulace kapitálu. Problémem RZ je, že velikost jejich produktu se nachází na minimální existenční úrovni.
Jedinou možností, jak získat potřebné zdroje je jejich příliv kapitálu ze zahraničí ať už formou získání úvěrů nebo přímých investic (PZI)
Technologické změny a inovace. Výhoda chudých zemí spočívá v tom, že nemusí vynakládat náklady na výzkum a vývoj, že mohou kopírovat výrobky vyspělých zemí a využívat pokrokových technologií. Země se nemůže rozvíjet bez skupin vlastníků a manažerů schopných podstoupit rizika, zakládat nové závody a přejímat nové technologie.
Odstranění technických překážek ...
Odstranění technických překážek vyžadovalo sjednocení norem a předpisů ochrany spotřebitele, zejména předpisy zdravotní, veterinární a ekologické.
Odstranění daňových překážek. Pro volný pohyb zboží, služeb i osob bylo nutné sjednotit výši daní a způsob jejich vybírání. Odstranění hraničních kontrol by, za jinak nezměněmých podmínek, vedlo k daňovým únikům a podvodům.
Proces vytváření měnové unie. Komise prostudovala možnosti vzniku měnové unie a předložila návrh, který byl pak přijat a stal se součástí Maastrichtské smlouvy. Evropská měnová unie je vytvářena ve třech etapách od roku 1990, kdy až třetí etapa v letech 1999-2002 vytvořila podmínky pro přechod na společnou měnu euro.
Vytvoření měnové unie předpokládalo zásadní shodu v ekonomických parametrech ekonomik členských zemí.
Nové členské země mají ve Smlouvě o přistoupení zakotvenou povinnost vstoupit do EMU s tím, že doba vstupu je závislá na jejich iniciativě a plnění Maastrichtských kritérií.
Odstranění daňových překážek. Pro volný pohyb zboží, služeb i osob bylo nutné sjednotit výši daní a způsob jejich vybírání. Odstranění hraničních kontrol by, za jinak nezměněmých podmínek, vedlo k daňovým únikům a podvodům.
Proces vytváření měnové unie. Komise prostudovala možnosti vzniku měnové unie a předložila návrh, který byl pak přijat a stal se součástí Maastrichtské smlouvy. Evropská měnová unie je vytvářena ve třech etapách od roku 1990, kdy až třetí etapa v letech 1999-2002 vytvořila podmínky pro přechod na společnou měnu euro.
Vytvoření měnové unie předpokládalo zásadní shodu v ekonomických parametrech ekonomik členských zemí.
Nové členské země mají ve Smlouvě o přistoupení zakotvenou povinnost vstoupit do EMU s tím, že doba vstupu je závislá na jejich iniciativě a plnění Maastrichtských kritérií.
Vznik EMU je spojen s velkými očekáváními. EMU představuje ekonomiku srovnatelnou s ekonomikou USA. Stabilizuje tak postavení EU ve světové ekonomice a euro se stalo významnou rezervní měnou. Její výhody jsou spatřovány na úrovni makroekonomické i mikroekonomické. Na makroekonomické úrovni se jedná především o :
Snížení průměrné míry inflace
Pokles dlouhodobých úrokových sazeb
Zlepšení rozpočtové kázně členských zemí
Na mikroekonomické úrovni se jedná především o :
Pokles transakčních nákladů spojených s placením
Odpadnou kurzová rizika při obchodě uvnitř EU
Ceny v členských zemích budou vyjádřeny v jedné měně.
34.Rozvojové země
Hlavní tendence a problémy zemí rozvojového světa
Celkový ekonomický rozvoj této skupiny zemí je charakterizován několika tendencemi, dochází k :
Rozšiřování ekonomické propasti mezi RZ a HVZ
Prohlubování diferenciace uvnitř RZ
Růstu významu tržních vztahů v ekonomikách RZ
Industrializaci
Prosazování se RZ ve světové ekonomice
Snížení průměrné míry inflace
Pokles dlouhodobých úrokových sazeb
Zlepšení rozpočtové kázně členských zemí
Na mikroekonomické úrovni se jedná především o :
Pokles transakčních nákladů spojených s placením
Odpadnou kurzová rizika při obchodě uvnitř EU
Ceny v členských zemích budou vyjádřeny v jedné měně.
34.Rozvojové země
Hlavní tendence a problémy zemí rozvojového světa
Celkový ekonomický rozvoj této skupiny zemí je charakterizován několika tendencemi, dochází k :
Rozšiřování ekonomické propasti mezi RZ a HVZ
Prohlubování diferenciace uvnitř RZ
Růstu významu tržních vztahů v ekonomikách RZ
Industrializaci
Prosazování se RZ ve světové ekonomice
K jednání o Ústavě byl svolán Konvent ...
K jednání o Ústavě byl svolán Konvent členských a kandidátských zemí, který měl připravit příslušný text, který by pak byl projednán na mezivládní konferenci a schválen ER.
Vytvoření Evropské měnové unie
Základní podmínkou k vytvoření měnové unie bylo vytvoření jednotného vnitřního trhu EU. Za tím účelem bylo nutné odstranit všechny překážky volného pohybu zboží, kapitálu a pracovních sil. Tyto překážky lze rozčlenit do tří skupin. Jedná se o :
Překážky fyzické
Překážky technické
Překážky daňové
Odstranění fyzických překážek bylo spojeno především s odstraněním kvanititativních omezení ve vzájemném obchodě a dále s řešením otázek fyzické kontroly osob, bezpečnostních a statistických. Problémem je fyzická kontrola osob na hranicích, která je nutná zejména s ohledem na boj s teroristy, drogami a jiným nelegálním obchodem.
Vytvoření Evropské měnové unie
Základní podmínkou k vytvoření měnové unie bylo vytvoření jednotného vnitřního trhu EU. Za tím účelem bylo nutné odstranit všechny překážky volného pohybu zboží, kapitálu a pracovních sil. Tyto překážky lze rozčlenit do tří skupin. Jedná se o :
Překážky fyzické
Překážky technické
Překážky daňové
Odstranění fyzických překážek bylo spojeno především s odstraněním kvanititativních omezení ve vzájemném obchodě a dále s řešením otázek fyzické kontroly osob, bezpečnostních a statistických. Problémem je fyzická kontrola osob na hranicích, která je nutná zejména s ohledem na boj s teroristy, drogami a jiným nelegálním obchodem.
Zdroji rozpočtu jsou :
Celní poplatky na dovozy ze třetích zemí
Zemědělské daně na dovozy zemědělských výrobků
Podíl na dani z přidané hodnoty max. Do 1% z vybraného objemu.
Výdajovou stranu rozpočtu tvoří :
Společná zemědělská politika
Vnitřní politiky
Zahraniční aktivity
Správa
Rezervy
Kritickým místem společné politiky EU je zemědělská politika. Byly zavedeny jednotné ceny zemědělských produktů, byl plně liberalizován obchod zemědělskými výrobky uvitř EU a současně stanoven jednotný celní tarif na jejich dovoz.
Jedním z velkých problémů EU byl systém smluv, které vedly k jejímu vzniku a jejich neustálé doplňování a novelizace. Navíc bylo potřeba dát EU právní subjektivitu a provést důslednou reformu institucí EU. Proto byla vyvolána iniciativa, která si dala za cíl vytvořit jednoduchý a přehledný text, který by obsahoval všechny podstatné prvky vymezující EU. Tento text byl označen jako Ústava EU.
Zemědělské daně na dovozy zemědělských výrobků
Podíl na dani z přidané hodnoty max. Do 1% z vybraného objemu.
Výdajovou stranu rozpočtu tvoří :
Společná zemědělská politika
Vnitřní politiky
Zahraniční aktivity
Správa
Rezervy
Kritickým místem společné politiky EU je zemědělská politika. Byly zavedeny jednotné ceny zemědělských produktů, byl plně liberalizován obchod zemědělskými výrobky uvitř EU a současně stanoven jednotný celní tarif na jejich dovoz.
Jedním z velkých problémů EU byl systém smluv, které vedly k jejímu vzniku a jejich neustálé doplňování a novelizace. Navíc bylo potřeba dát EU právní subjektivitu a provést důslednou reformu institucí EU. Proto byla vyvolána iniciativa, která si dala za cíl vytvořit jednoduchý a přehledný text, který by obsahoval všechny podstatné prvky vymezující EU. Tento text byl označen jako Ústava EU.
V průběhu posledního rozšiřování ...
V průběhu posledního rozšiřování došlo ještě k dalšímu významnému summitu ER a sice v roce 2001 v Nice. Ta měla vytvořit předpoklady pro podstatné rozšíření EU. Tato smlouva mimo jiné stanoví :
Stanoví počty zástupců členských zemí při rozšíření na 27 členů
Rozšiřuje počet oblastí v nichž se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou
Přináší podmínky a možnost pozastavení členství v EU
Upřesňuje pravidlo pro možnost zesílené spolupráce na 80% souhlasných hlasů v Radě.
Orgány EU
V rámci společenství se postupně vytvořily nadnárodní orgány, na něž byla delegována pravomoc členských zemí. Nejvyšším politickým orgánem EU je Evropská rada (ER) = jednání nejvyšších představitelů členských států Unie. Jednání se obvykle účastní ještě ministři zahraničních věcí a ministři financí.
Stanoví počty zástupců členských zemí při rozšíření na 27 členů
Rozšiřuje počet oblastí v nichž se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou
Přináší podmínky a možnost pozastavení členství v EU
Upřesňuje pravidlo pro možnost zesílené spolupráce na 80% souhlasných hlasů v Radě.
Orgány EU
V rámci společenství se postupně vytvořily nadnárodní orgány, na něž byla delegována pravomoc členských zemí. Nejvyšším politickým orgánem EU je Evropská rada (ER) = jednání nejvyšších představitelů členských států Unie. Jednání se obvykle účastní ještě ministři zahraničních věcí a ministři financí.
Nejvyšším rozhodovacím orgánem EU ...
Nejvyšším rozhodovacím orgánem EU se zákonnými pravomocemi je Rada EU, v níž mají členské země po jednom členu, tj. 25. Země jsou zastoupeny obvykle ministry toho resortu, jehož problematika je hlavním předmětem jednání.
Nejvyšším výkonným a iniciativním orgánem EU je Evropská komise (EK). Zabezpečuje provádění smlouvy o EU. Tvoří ji 25 členů jmenovanými vládami členských zemí na 4 roky.
Nejvyšším kontrolním a poradním orgánem s rostoucí mírou legislativních pravomocí je Evropský parlament (EP) volený na 5 let. Projednává a schvaluje mezinárodní smlouvy EU, schvaluje rozpočet EU, má možnost blokovat zákony vydané radou EU, schvaluje složení EK a jejího předsedu.
Na dodržování smluv, jejich plnění a výklad dohlíží Soudní dvůr. Rozhodnutí tohoto soudu jsou pro členské země závazná.
Významným nástrojem činnosti EU je společný rozpočet. Jednotlivé země přispívaly do rozpočtu podílem stanoveným v závislosti na výši HNP země.
Nejvyšším výkonným a iniciativním orgánem EU je Evropská komise (EK). Zabezpečuje provádění smlouvy o EU. Tvoří ji 25 členů jmenovanými vládami členských zemí na 4 roky.
Nejvyšším kontrolním a poradním orgánem s rostoucí mírou legislativních pravomocí je Evropský parlament (EP) volený na 5 let. Projednává a schvaluje mezinárodní smlouvy EU, schvaluje rozpočet EU, má možnost blokovat zákony vydané radou EU, schvaluje složení EK a jejího předsedu.
Na dodržování smluv, jejich plnění a výklad dohlíží Soudní dvůr. Rozhodnutí tohoto soudu jsou pro členské země závazná.
Významným nástrojem činnosti EU je společný rozpočet. Jednotlivé země přispívaly do rozpočtu podílem stanoveným v závislosti na výši HNP země.
V září roku 1997 byla podepsána ...
V září roku 1997 byla podepsána Amsterodamská smlouva, která řešila vztahy procesů rozšiřování a prohlubování EU, zejména otázku orgánů EU.
Smlouva obsahuje :
Potvrzení odhodlání dále postupovat k budování měnové unie podle přijatého harmonogramu. Navíc byl přijat Pakt stability, což je opatření, které zabezpečuje stabilitu společné měny dodržením stropu pro rozpočtový deficit v členských zemích měnové unie
Přesun odpovědnosti v oblasti spravedlnosti
Rozšíření většinového hlasování na problematiku životního prostředí, sociálního zabezpečení, kultury…
Prohloubení spolupráce v oblasti imigrační a vízové politiky
Současně s přijetím Amsterodamské smlouvy byl ve Štrasburku zveřejněn materiál Evropské komise „Agenda 2000“, v němž je popsán postup další reformy EU a postup rozšiřování EU
V roce 1994 v Essenu přijala Evropská rada tzv. předvstupní strategii, což byl soubor opatření, která upravovala proces přistupování zemí SVE k EU.
Smlouva obsahuje :
Potvrzení odhodlání dále postupovat k budování měnové unie podle přijatého harmonogramu. Navíc byl přijat Pakt stability, což je opatření, které zabezpečuje stabilitu společné měny dodržením stropu pro rozpočtový deficit v členských zemích měnové unie
Přesun odpovědnosti v oblasti spravedlnosti
Rozšíření většinového hlasování na problematiku životního prostředí, sociálního zabezpečení, kultury…
Prohloubení spolupráce v oblasti imigrační a vízové politiky
Současně s přijetím Amsterodamské smlouvy byl ve Štrasburku zveřejněn materiál Evropské komise „Agenda 2000“, v němž je popsán postup další reformy EU a postup rozšiřování EU
V roce 1994 v Essenu přijala Evropská rada tzv. předvstupní strategii, což byl soubor opatření, která upravovala proces přistupování zemí SVE k EU.
Významným mezníkem v procesu přibližování ...
Významným mezníkem v procesu přibližování kandidátských zemí EU je Agenda 2000. Tento dokument obsahoval posudky kandidátských zemí a vymezení té skupiny přidružených zemí, s nimiž byly posléze zahájeny rozhovory o vstupu do EU, dále podmínky vstupu. .
EK začala proces asociace nových zemí pevněji řídit. Předvstupní strategie byla nahrazena procesem přistoupení, který se nadále opíral o program Phare, ae strukturovaný dialog byl nahrazen „přístupovým procesem“.
Měla-li být kandidátská země přijata do EU, musela mít uzavřena Evropskou dohodu, podat přihlášku do EU, zpracovat Národní program přípravy na členství v EU a projít procesem hodnocení a projednávání jak se přizpůsobuje legislativa a instituce kandidátských zemí komunitárnímu právu EU
Celý proces byl ukončen v roce 2003 podpisem Smlouvy o přistoupení v Athénách. Poté proběhl ratifikační proces a kandidátské země se staly členskými zeměmi od 1.5.2004.
EK začala proces asociace nových zemí pevněji řídit. Předvstupní strategie byla nahrazena procesem přistoupení, který se nadále opíral o program Phare, ae strukturovaný dialog byl nahrazen „přístupovým procesem“.
Měla-li být kandidátská země přijata do EU, musela mít uzavřena Evropskou dohodu, podat přihlášku do EU, zpracovat Národní program přípravy na členství v EU a projít procesem hodnocení a projednávání jak se přizpůsobuje legislativa a instituce kandidátských zemí komunitárnímu právu EU
Celý proces byl ukončen v roce 2003 podpisem Smlouvy o přistoupení v Athénách. Poté proběhl ratifikační proces a kandidátské země se staly členskými zeměmi od 1.5.2004.
V roce 1971 došlo ke zhroucení mezinárodního ...
V roce 1971 došlo ke zhroucení mezinárodního měnového systému, což na dlouhou dobu eliminovalo snahy o vytvoření společného trhu. V roce 1979 byl vytvořen Evropský měnový systém (EMS), který zahrnoval evropskou měnovou jednotku ECU (European Currency Unit).
V roce 1984 byl přijat Jednotný evropský akt, na jehož základě bylo rozhodnuto vytvořit do konce roku 1992 jednotný vnitřní trh ES a tím vytvořit předpoklady pro pozdější ustavení hospodářské a měnové unie.
V únoru 1992 byla přijata Smlouva o Evropské Unii (tzv. Maastrichtská dohoda), která mimo jiné obsahuje postup vytvoření měnové unie. Tato smlouva znamená zavedení :
Společné zahraniční a bezpečnostní politiky
Občanství Unie
Vzestup role Evropského parlamentu a kompetencí Společenství
Společné politiky v oblasti spravedlnosti a vnitřních záležitostí
Schvalování hospodářských politik členských zemí Radou ministrů
Tato smlouva vstoupila v platnost v listopadu 1993. Evropská společenství se stala Evropskou unií.
V roce 1993 byla podepsána smlouva mezi ES a ESVO, jíž byl vytvořen Evropský hospodářský prostor (EHP).
V roce 1984 byl přijat Jednotný evropský akt, na jehož základě bylo rozhodnuto vytvořit do konce roku 1992 jednotný vnitřní trh ES a tím vytvořit předpoklady pro pozdější ustavení hospodářské a měnové unie.
V únoru 1992 byla přijata Smlouva o Evropské Unii (tzv. Maastrichtská dohoda), která mimo jiné obsahuje postup vytvoření měnové unie. Tato smlouva znamená zavedení :
Společné zahraniční a bezpečnostní politiky
Občanství Unie
Vzestup role Evropského parlamentu a kompetencí Společenství
Společné politiky v oblasti spravedlnosti a vnitřních záležitostí
Schvalování hospodářských politik členských zemí Radou ministrů
Tato smlouva vstoupila v platnost v listopadu 1993. Evropská společenství se stala Evropskou unií.
V roce 1993 byla podepsána smlouva mezi ES a ESVO, jíž byl vytvořen Evropský hospodářský prostor (EHP).
Tato ekonomická heterogennost se projevuje především :
Dominantním postavením ekonomiky SRN
Existuje velký rozdíl mezi zeměmi s nejvyšší a nejnižší ekonomickou úrovní
Existuje značná rigidita trhu práce. Ta je dána především rozdílným pracovním a sociálním zákonodárstvím.
Je patrná rozdílnost tržní infrastruktury v jednotlivých členských zemích. Ta je dána především přírodními podmínkami a kulturní rozmanitostí.
Základní strategií ve vnějších vztazích evropského centra je prohlubování integračních tendencí v Evropě. Ty se projevují jednak :
V dalším prohlubování integrace uvnitř zemí EU
Rozšiřováním EU o další země a to o balkánské státy a Turecko
Zapojováním dalších zemí do uzší obchodní a hospodářské spolupráce. Jedná se především o země ESVO a země Středomoří
Rozšiřování EU se zřejmě zastaví na hranicích Ruska a jeho zájmové oblasti, kterou představuje Svaz nezávislých států. Kolem EU tak vzniká makroregion zahrnující západní a střední Evropu, Balkán a Středomoří.
Existuje velký rozdíl mezi zeměmi s nejvyšší a nejnižší ekonomickou úrovní
Existuje značná rigidita trhu práce. Ta je dána především rozdílným pracovním a sociálním zákonodárstvím.
Je patrná rozdílnost tržní infrastruktury v jednotlivých členských zemích. Ta je dána především přírodními podmínkami a kulturní rozmanitostí.
Základní strategií ve vnějších vztazích evropského centra je prohlubování integračních tendencí v Evropě. Ty se projevují jednak :
V dalším prohlubování integrace uvnitř zemí EU
Rozšiřováním EU o další země a to o balkánské státy a Turecko
Zapojováním dalších zemí do uzší obchodní a hospodářské spolupráce. Jedná se především o země ESVO a země Středomoří
Rozšiřování EU se zřejmě zastaví na hranicích Ruska a jeho zájmové oblasti, kterou představuje Svaz nezávislých států. Kolem EU tak vzniká makroregion zahrnující západní a střední Evropu, Balkán a Středomoří.
Změny ve vzájemných vztazích uvnitř světového centra na konci 20.st.
V 60.-80. letech XX.století se Japonsku a EU dařilo přibližovat ekonomické úrovni USA, v řadě odvětví ztratily USA prvenství v oblasti produkce i vědeckotechnického rozvoje. Avšak v 90.letech XX.století nastal zlom tohoto vývojového trendu. USA se začaly svým konkurentům vzdalovat. Na tento vývoj mělo vliv několik zásadních faktorů. Jednalo se především o :
Nástup nových technologií
Růst produktivity práce
Finanční globalizace
Finanční globalizace vedla :
Ke změnám kapitálových toků. USA se z hlavního vývozce staly významným příjemcem kapitálu, přičemž si zachovávají postavení největšího exportéra
K fluktuaci měnových kurzů, která má vliv na rozhodování firem o alokaci výroby
Investice do zemí s levnou pracovní silou vedou ke zpětným importům, což zhoršuje obchodní bilanci země.
Snaze přitáhnout PZI je výrazným motivem pro vznik regionálních ekonomických integrací
EU spatřovala možnost dosáhnout obdobných výsledků jako USA jednak v dokončení EMU, která by měla znamenat značnou úsporu transakčních nákladů, které by měly vykompenzovat ztrát z vysokých výdajů firem spojených se sociální politikou. Rovněž se chystají kroky směrem ke zpružnění trhu práce.
Situace Japonska je mnohem komplikovanější. Stojí před vyřešením některých neřešených problémů v oblasti bankovnictví, ochrany trhů a změn přístupů v hospodářské politice.
Nástup nových technologií
Růst produktivity práce
Finanční globalizace
Finanční globalizace vedla :
Ke změnám kapitálových toků. USA se z hlavního vývozce staly významným příjemcem kapitálu, přičemž si zachovávají postavení největšího exportéra
K fluktuaci měnových kurzů, která má vliv na rozhodování firem o alokaci výroby
Investice do zemí s levnou pracovní silou vedou ke zpětným importům, což zhoršuje obchodní bilanci země.
Snaze přitáhnout PZI je výrazným motivem pro vznik regionálních ekonomických integrací
EU spatřovala možnost dosáhnout obdobných výsledků jako USA jednak v dokončení EMU, která by měla znamenat značnou úsporu transakčních nákladů, které by měly vykompenzovat ztrát z vysokých výdajů firem spojených se sociální politikou. Rovněž se chystají kroky směrem ke zpružnění trhu práce.
Situace Japonska je mnohem komplikovanější. Stojí před vyřešením některých neřešených problémů v oblasti bankovnictví, ochrany trhů a změn přístupů v hospodářské politice.
33. EU a její postavení v SE
Vývoj Evropské unie
Snahy o politické a hospodářské sjednocení Evropy mírovou cestou nejsou nového data. Za první praktickou novodobou zkušenost lze považovat vznik Beneluxu v roce 1944, kdy ke smlouvě o celní unii mezi Belgií a Lucemburskem přistoupilo Nizozemsko.
Na tuto první zkušenost navázaly další integrační kroky. V roce 1952 bylo vytvořeno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) na základě smlouvy mezi zeměmi Beneluxu, SNR, Francie a Itálie. Cílem uvedené dohody bylo nahradit rivalitu v oblasti uhelného a ocelářského průmyslu.
Na základě pozitivních zkušeností s činností ESUO byla vytvořena další integrační seskupení. V březnu 1957 byly v Římě podepsány dohody na jejichž základě vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství atomové energie (Euratom). EHS zahájilo činnost začátkem roku 1958. Zakládajícími zeměmi byly země ESUO.
Snahy o politické a hospodářské sjednocení Evropy mírovou cestou nejsou nového data. Za první praktickou novodobou zkušenost lze považovat vznik Beneluxu v roce 1944, kdy ke smlouvě o celní unii mezi Belgií a Lucemburskem přistoupilo Nizozemsko.
Na tuto první zkušenost navázaly další integrační kroky. V roce 1952 bylo vytvořeno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) na základě smlouvy mezi zeměmi Beneluxu, SNR, Francie a Itálie. Cílem uvedené dohody bylo nahradit rivalitu v oblasti uhelného a ocelářského průmyslu.
Na základě pozitivních zkušeností s činností ESUO byla vytvořena další integrační seskupení. V březnu 1957 byly v Římě podepsány dohody na jejichž základě vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství atomové energie (Euratom). EHS zahájilo činnost začátkem roku 1958. Zakládajícími zeměmi byly země ESUO.
Strategie Japonska ve vnějších vztazích ...
Strategie Japonska ve vnějších vztazích je dána problémy, na něž naráží japonská exportní expanze a jeho vysoká závislost na vývozu.
Významným problémem Japonska je rostoucí konkurence Číny, která již v současnosti představuje co do výše HDP druhou největší ekonomiku na světě a konkuruje Japonsku na všech trzích, zejména pak v jihovýchodní Asii.
Postavení Evropské Unie ve světové ekonomice
EU představuje rozsáhlý vnitřní trh, není závislá na dovozu potravin, v oblasti surovin je však závislá především na dovozu ropy a zemního plynu.
Největšími obchodními partnery EU jsou USA, Japonsko a Čína
Evropské centrum je oproti Japonsku a USA celek tvořený 25 zeměmi o různé ekonomické úrovni, přičemž část členských zemí (12) je členem Evropské měnové unie. EU je tedy heterogenní celek.
Významným problémem Japonska je rostoucí konkurence Číny, která již v současnosti představuje co do výše HDP druhou největší ekonomiku na světě a konkuruje Japonsku na všech trzích, zejména pak v jihovýchodní Asii.
Postavení Evropské Unie ve světové ekonomice
EU představuje rozsáhlý vnitřní trh, není závislá na dovozu potravin, v oblasti surovin je však závislá především na dovozu ropy a zemního plynu.
Největšími obchodními partnery EU jsou USA, Japonsko a Čína
Evropské centrum je oproti Japonsku a USA celek tvořený 25 zeměmi o různé ekonomické úrovni, přičemž část členských zemí (12) je členem Evropské měnové unie. EU je tedy heterogenní celek.
Ekonomická síla těchto center ...
Ekonomická síla těchto center světové ekonomiky vede k tomu, že se kolem nich seskupují další země, pro něž je velký vnitřní trh těchto center významným odbytištěm výrobků a opačně. Vytváří se tak postupně širší makroregion světové ekonomiky.
Postavení USA ve světové ekonomice
Počet obyvatel při dané ekonomické úrovni představuje vnitřní trh mimořádné kupní síly, který je současně největším světovým trhem, který určuje ceny řady produktů.
Pro USA je dále typický značný stupeň palivové a surovinové soběstačnosti. Vedle toho představují USA technologickou mocnost a konečně představují i vojenskou mocnost nejvyššího řádu.
Zahraniční obchod je převážně zaměřen na partnery v rámci NAFTA a EU, s Japonskem
USA získaly své hegemonní postavení po 2.světové válce a postupně od počátku 60-80. let je ztrácely, což se projevilo mimo jiné ústupem z pozic v celé řadě odvětví ekonomiky a zejména párem dolarového standardu.
Postavení USA ve světové ekonomice
Počet obyvatel při dané ekonomické úrovni představuje vnitřní trh mimořádné kupní síly, který je současně největším světovým trhem, který určuje ceny řady produktů.
Pro USA je dále typický značný stupeň palivové a surovinové soběstačnosti. Vedle toho představují USA technologickou mocnost a konečně představují i vojenskou mocnost nejvyššího řádu.
Zahraniční obchod je převážně zaměřen na partnery v rámci NAFTA a EU, s Japonskem
USA získaly své hegemonní postavení po 2.světové válce a postupně od počátku 60-80. let je ztrácely, což se projevilo mimo jiné ústupem z pozic v celé řadě odvětví ekonomiky a zejména párem dolarového standardu.
Nepříznivě se projevil značný důraz ...
Nepříznivě se projevil značný důraz na vojenskou stránku vědeckotechnického pokroku, který odčerpal potřebné prostředky a kapacity z civilního sektoru. Značná váha zbrojení se projevila mimořádným zvýšením vnitřního zadlužení.
Strategie USA ve vnějších vztazích je dána váhou USA ve světové ekonomice, která jim umožňuje řešit mnohé vnitřní problémy na úkor zahraničí. K charakteristickým prvkům strategie patří zejména :
a) snaha po ochraně domácího trhu uplatňování kvantitativních restrikcí a „dobrovolného“ omezování vývozu do USA
b) roustoucím zájmem o mezinárodní hospodářsko politickou koordinaci nejvyspělejších zemí.
c) Orientace na regionální řešení ekonomických problémů jejíž snahou je vytváření zón volného obchodu se svými sousedy.
Postavení Japonska ve světové ekonomice
Počet obyvatel s jeho spotřebním chováním, pro něž je charakteristická skromnost a šetrnost vytváří s ohledem na dynamiku japonského průmyslu úzký vnitřní trh, a to činí Japonsko mimořádně závislým na zahraničním obchodě.
Strategie USA ve vnějších vztazích je dána váhou USA ve světové ekonomice, která jim umožňuje řešit mnohé vnitřní problémy na úkor zahraničí. K charakteristickým prvkům strategie patří zejména :
a) snaha po ochraně domácího trhu uplatňování kvantitativních restrikcí a „dobrovolného“ omezování vývozu do USA
b) roustoucím zájmem o mezinárodní hospodářsko politickou koordinaci nejvyspělejších zemí.
c) Orientace na regionální řešení ekonomických problémů jejíž snahou je vytváření zón volného obchodu se svými sousedy.
Postavení Japonska ve světové ekonomice
Počet obyvatel s jeho spotřebním chováním, pro něž je charakteristická skromnost a šetrnost vytváří s ohledem na dynamiku japonského průmyslu úzký vnitřní trh, a to činí Japonsko mimořádně závislým na zahraničním obchodě.
Pro Japonsko je dále charakteristická ...
Pro Japonsko je dále charakteristická nedostatečná surovinová a potravinová základna a z toho vyplývající mimořádná dovozní závislost a zranitelnost ekonomiky.
Vysoká exportní úspěšnost Japonska a omezené dovozní spektrum vytváří podmínky pro vznik trvalého aktivního salda obchodní bilance a i běžného účtu platební bilance.
Japonsko je zemí, která prodělala velký vzestup, který je pro mnohé země v regionu příkladem. Jaké jsou faktory tohoto vzestupu? Rozhodujícími faktory jsou zejména tyto :
Kapitálová pomoc USA pod druhé světové válce
Cílevědomá role státu, který svou hospodářskou politikou dokázal sladit přednosti tržní ekonomiky se státní regulací
Nízké výdaje na zbrojení, Japonsko spoléhá na strategickou ochranu USA
Vnitřní zdroje získané masivním spořením obyvatelstva v systému poštovních úspor
Neopakovatelné zvláštnosti japonského kulturně-civilizačního zázemí, jako jsou vysoká pracovní aktivita a loyalita obyvatelstva.
Výrazným problémem Japonska v zapojení do světové ekonomiky je značná ochrana některých segmentů ekonomiky a kapitálového trhu.
Vysoká exportní úspěšnost Japonska a omezené dovozní spektrum vytváří podmínky pro vznik trvalého aktivního salda obchodní bilance a i běžného účtu platební bilance.
Japonsko je zemí, která prodělala velký vzestup, který je pro mnohé země v regionu příkladem. Jaké jsou faktory tohoto vzestupu? Rozhodujícími faktory jsou zejména tyto :
Kapitálová pomoc USA pod druhé světové válce
Cílevědomá role státu, který svou hospodářskou politikou dokázal sladit přednosti tržní ekonomiky se státní regulací
Nízké výdaje na zbrojení, Japonsko spoléhá na strategickou ochranu USA
Vnitřní zdroje získané masivním spořením obyvatelstva v systému poštovních úspor
Neopakovatelné zvláštnosti japonského kulturně-civilizačního zázemí, jako jsou vysoká pracovní aktivita a loyalita obyvatelstva.
Výrazným problémem Japonska v zapojení do světové ekonomiky je značná ochrana některých segmentů ekonomiky a kapitálového trhu.
32. Centra světové ekonomiky
Vymezení center světové ekonomiky
Pojem centrum světové ekonomiky zahrnuje skupinu hospodářsky vyspělých zemí nositelů inovací a vědeckotechnického pokroku, v nichž je soustředěna podstatná část ekonomického potenciálu světa.
Za světové centrum budeme v užším pojetí považovat hospodářsky vyspělou zemi, nebo integrační seskupení typu, kolem níž jsou, díky těsným ekonomickým vztahům, seskupeny další země.
Vývoj světového hospodářství po druhé světové válce vedl k postupnému zformování tří rozhodujících center a to : Spojených států, Japonska a Evropské unie (tato tři centra se někdy označují jako triáda). EU však představuje jistou výjimku. Není státem, ale ekonomickou integrací avšak integrací nejvyššího typu tj. hospodářskou a měnovou unií, která vůči ostatním zemím vystupuje s jednotnou obchodní politikou a do značné míry i jednotnou měnovou politikou.
Centrem největším co do počtu obyvatel je EU. Má však nejnižší úroveň tvorby hrubého národního produktu na obyvatele, ve srovnání s USA i Japonskem.
Pojem centrum světové ekonomiky zahrnuje skupinu hospodářsky vyspělých zemí nositelů inovací a vědeckotechnického pokroku, v nichž je soustředěna podstatná část ekonomického potenciálu světa.
Za světové centrum budeme v užším pojetí považovat hospodářsky vyspělou zemi, nebo integrační seskupení typu, kolem níž jsou, díky těsným ekonomickým vztahům, seskupeny další země.
Vývoj světového hospodářství po druhé světové válce vedl k postupnému zformování tří rozhodujících center a to : Spojených států, Japonska a Evropské unie (tato tři centra se někdy označují jako triáda). EU však představuje jistou výjimku. Není státem, ale ekonomickou integrací avšak integrací nejvyššího typu tj. hospodářskou a měnovou unií, která vůči ostatním zemím vystupuje s jednotnou obchodní politikou a do značné míry i jednotnou měnovou politikou.
Centrem největším co do počtu obyvatel je EU. Má však nejnižší úroveň tvorby hrubého národního produktu na obyvatele, ve srovnání s USA i Japonskem.
MMF
Základní institucí mezinárodního měnového systému a jednou z nejdůležitějších mezivládních organizací je MMF. Cílem MMF je zabezpečit mechanismus konzultací a spolupráce v mezinárodních měnových otázkách, podporovat kurzovou stabilitu a čelit konkurenčnímu znehodnocování národních měn.
Základním orgánem MMF je sbor guvernérů, kde každý členský stát zastupují guvernér a jeho náměstek.
Hlavním zdrojem prostředků MMF jsou členské kvóty. Při jejich stanovení se vychází z úrovně HDP dané země a postavení ve světovém obchodě.
Význam zlata v současném měnovém systému poklesl. Je „zmrazeno“ v oficiálních měnových rezervách. Se zlatem se obchoduje jako s technickým kovem.
Platební bilance
Platební bilance představuje systematický záznam peněžního vyjádření mezinárodních ekonomických vztahů dané země za dané období.
Platební bilance poskytuje základní informace o vnější rovnováze ekonomiky a jejím zajištění.
Základním orgánem MMF je sbor guvernérů, kde každý členský stát zastupují guvernér a jeho náměstek.
Hlavním zdrojem prostředků MMF jsou členské kvóty. Při jejich stanovení se vychází z úrovně HDP dané země a postavení ve světovém obchodě.
Význam zlata v současném měnovém systému poklesl. Je „zmrazeno“ v oficiálních měnových rezervách. Se zlatem se obchoduje jako s technickým kovem.
Platební bilance
Platební bilance představuje systematický záznam peněžního vyjádření mezinárodních ekonomických vztahů dané země za dané období.
Platební bilance poskytuje základní informace o vnější rovnováze ekonomiky a jejím zajištění.
Platební bilance se vede ve standardním ...
Platební bilance se vede ve standardním podvojném účetnictví, v němž každá mezinárodní transakce vyúsťuje v debe a kredit stejné velikosti.
Členské země MMF sestavují své platební bilance podle schváleného schématu. Má tyto základní části :
a) Běžný účet (zboží, služby a jednostranné převody), která se člení na :
b) Kapitálový účet
c) Finanční účet
d) Chyby a omyly, kurzové rozdíly
e) Příděl zvláštních práv čerpání
f) Rezervy a příslušné položky
Jedním z hlavních problémů ekonomiky je problém vnější rovnováhy. Její udržení patří ke čtyřem základním cílům hospodářské politiky.
Pro udržení vnější rovnováhy jsou důležité vztahy mezi běžným a finančním účtem bilance.
Zdrojem vnější nerovnováhy je vnitřní nerovnováha (např. schodek státního rozpočtu)
Členské země MMF sestavují své platební bilance podle schváleného schématu. Má tyto základní části :
a) Běžný účet (zboží, služby a jednostranné převody), která se člení na :
b) Kapitálový účet
c) Finanční účet
d) Chyby a omyly, kurzové rozdíly
e) Příděl zvláštních práv čerpání
f) Rezervy a příslušné položky
Jedním z hlavních problémů ekonomiky je problém vnější rovnováhy. Její udržení patří ke čtyřem základním cílům hospodářské politiky.
Pro udržení vnější rovnováhy jsou důležité vztahy mezi běžným a finančním účtem bilance.
Zdrojem vnější nerovnováhy je vnitřní nerovnováha (např. schodek státního rozpočtu)
ERDI vyjadřuje podhodnocení kurzu ....
ERDI vyjadřuje podhodnocení kurzu měny dané ekonomiky, což se projevuje v mezinárodních komparacích, při přepočtech HDP na mezinárodně srovnatelnou měnu. Velký rozdíl ERDI ukazuje rovněž na velký rozdíl v cenových hladinách srovnávaných zemí.
Mezinárodní měnové instituce
Centrální banka země
V současně době spočívá činnost centrálních bank v těchto oblastech :
Provádí emisní politiku
Provádí diskontní politiku
Provádí operace na volném trhu
Vytváří devizové rezervy země
Prvním výrazem snahy po mezinárodní koordinaci měnových vztahů bylo vytvoření Banky pro mezinárodní platby. BIS plní v současné době tři základní funkce :
Působí jako banka centrálních bank
Organizuje důvěrná jednání o závažných otázkách mezinárodních měnových vztahů
Podílí se na organizování rozsáhlých finančních úvěrů pro členské země
Mezinárodní měnové instituce
Centrální banka země
V současně době spočívá činnost centrálních bank v těchto oblastech :
Provádí emisní politiku
Provádí diskontní politiku
Provádí operace na volném trhu
Vytváří devizové rezervy země
Prvním výrazem snahy po mezinárodní koordinaci měnových vztahů bylo vytvoření Banky pro mezinárodní platby. BIS plní v současné době tři základní funkce :
Působí jako banka centrálních bank
Organizuje důvěrná jednání o závažných otázkách mezinárodních měnových vztahů
Podílí se na organizování rozsáhlých finančních úvěrů pro členské země
Významnou roli hraje vliv reálných úrokových sazeb, ...
Významnou roli hraje vliv reálných úrokových sazeb, jejich rozdílná výše v různých zemích (úrokový diferenciál). Peníze, které hledají zhodnocení v zemích s vysokými úroky tzv. „horké peníze“ představují poptávku po měně s vysokými úroky.
Značný význam na vývoj kurzů má i vývoj kupní síly měny, tj. její inflační znehodnocení. To působí rovněž obousměrně. Na jedné straně, jestliže roste domácí inflace rychleji, než v ostatních zemích (kladný inflační diferenciál), má kurz tendenci k oslabení.
Konečně významně ovlivňuje kurz měny i ekonomický růst. Vykazuje-li země dlouhodobě vyšší tempa růstu, je přitažlivá pro zahraniční investory, roste zájem o domácí cenné papíry a tím i poptávka po domácí měně, což vede k posilování kurzu.
Parita kupní síly měny
Vedle představy o tom, že měnový kurz je výsledkem nabídky a poptávky po dané měně existuje teorie, že kurz je dán poměrem kupních sil dvou měn. Kupní síla měny vyjadřuje množství zboží, které si lze, při dané cenové hladině zakoupit za danou peněžní jednotku.Čím více zboží si je možné zakoupit, tím větší je kupní síla měny.
Parita kupní síly měny – PPP je poměr kupních sil dvou měn.
Značný význam na vývoj kurzů má i vývoj kupní síly měny, tj. její inflační znehodnocení. To působí rovněž obousměrně. Na jedné straně, jestliže roste domácí inflace rychleji, než v ostatních zemích (kladný inflační diferenciál), má kurz tendenci k oslabení.
Konečně významně ovlivňuje kurz měny i ekonomický růst. Vykazuje-li země dlouhodobě vyšší tempa růstu, je přitažlivá pro zahraniční investory, roste zájem o domácí cenné papíry a tím i poptávka po domácí měně, což vede k posilování kurzu.
Parita kupní síly měny
Vedle představy o tom, že měnový kurz je výsledkem nabídky a poptávky po dané měně existuje teorie, že kurz je dán poměrem kupních sil dvou měn. Kupní síla měny vyjadřuje množství zboží, které si lze, při dané cenové hladině zakoupit za danou peněžní jednotku.Čím více zboží si je možné zakoupit, tím větší je kupní síla měny.
Parita kupní síly měny – PPP je poměr kupních sil dvou měn.
Devizový kurz
Devizový kurz je cena určité národní měnové jednotky vyjádřená v jiné národní měnové jednotce.
Výchozí výši devizového (měnového) kurzu stanovuje emisní banka jako nominální kurz respektive jako paritu měny, což je úředně stanovený poměr dvou měnových jednotek.
Devizový kurz je výsledkem střetání nabídky a poptávky po dané měně na devizovém trhu. Devizový kurz kolísá kolem měnové parity.
Při sledování vývoje ER rozlišujeme přímý kurzovní záznam, kdy je kurz vyjádřen jako určité množství jednotek domácí měny za jednotku měny zahraniční (x Kč za 1 USD) a nepřímý kurzovní záznam, kdy je vyjádřen jako určité množství zahraničních jednotek za jednotku domácí měny (x USD za 1 Kč)
Vedle krátkodobého kolísání kurzu existují jeho trvalejší změny. Změny kurzu mohou mít charakter :
Depreciace (znehodnocení, oslabení), dochází k poklesu kurzu
Apreciace (zhodnocení, posílení), kdy dochází k vzestupu kurzu.
Devalvace – snížení úředně stanoveného poměru dvou měn
Revalvace – zvýšení úředně stanoveného poměru dvou měn
Výchozí výši devizového (měnového) kurzu stanovuje emisní banka jako nominální kurz respektive jako paritu měny, což je úředně stanovený poměr dvou měnových jednotek.
Devizový kurz je výsledkem střetání nabídky a poptávky po dané měně na devizovém trhu. Devizový kurz kolísá kolem měnové parity.
Při sledování vývoje ER rozlišujeme přímý kurzovní záznam, kdy je kurz vyjádřen jako určité množství jednotek domácí měny za jednotku měny zahraniční (x Kč za 1 USD) a nepřímý kurzovní záznam, kdy je vyjádřen jako určité množství zahraničních jednotek za jednotku domácí měny (x USD za 1 Kč)
Vedle krátkodobého kolísání kurzu existují jeho trvalejší změny. Změny kurzu mohou mít charakter :
Depreciace (znehodnocení, oslabení), dochází k poklesu kurzu
Apreciace (zhodnocení, posílení), kdy dochází k vzestupu kurzu.
Devalvace – snížení úředně stanoveného poměru dvou měn
Revalvace – zvýšení úředně stanoveného poměru dvou měn
Podle toho, jako politiku centrální banka uplatňuje ...
Podle toho, jako politiku centrální banka uplatňuje vůči pohybům reálného kurzu národní měny rozlišujeme :
Politiku fixních kurzů
Politiku volného kurzu
Politiku řízeného kurzu
Politika fixního kurzu znamená, že se centrální banka snaží udržet rozdíly mezi paritou měny a devizovým kurzem na minimu. Nevýhodou tohoto systému je, že centrální banka může zareagovat pozdě, nebo jí chybí zdroje na provádění intervenční politiky a neprovede včas potřebnou změnu kurzu.
Politika volného kurzu znamená, že centrální banka neprovádí intervence ve prospěch národní měny, kurz kolísá podle nabídky a poptávky v závislosti na obchodní a finanční bilanci země.
Politika řízeného kurzu znamená, že centrální banka stanovuje rozmezí, v němž se může reálný kurz pohybovat.
Faktory ovlivňující devizový kurz
Na změnu kurzu působí řada faktorů ovlivňujících nabídku a poptávku po konkrétní měně. Nejdůležitějším faktorem je vývoj zahraničního obchodu respektive jeho saldo.
Politiku fixních kurzů
Politiku volného kurzu
Politiku řízeného kurzu
Politika fixního kurzu znamená, že se centrální banka snaží udržet rozdíly mezi paritou měny a devizovým kurzem na minimu. Nevýhodou tohoto systému je, že centrální banka může zareagovat pozdě, nebo jí chybí zdroje na provádění intervenční politiky a neprovede včas potřebnou změnu kurzu.
Politika volného kurzu znamená, že centrální banka neprovádí intervence ve prospěch národní měny, kurz kolísá podle nabídky a poptávky v závislosti na obchodní a finanční bilanci země.
Politika řízeného kurzu znamená, že centrální banka stanovuje rozmezí, v němž se může reálný kurz pohybovat.
Faktory ovlivňující devizový kurz
Na změnu kurzu působí řada faktorů ovlivňujících nabídku a poptávku po konkrétní měně. Nejdůležitějším faktorem je vývoj zahraničního obchodu respektive jeho saldo.
Směnu peněz za zlato prováděla každá banka, ...
Směnu peněz za zlato prováděla každá banka, avšak pouze jedna z nich, na základě vládního rozhodnutí, měla právo razit zlaté mince a emitovat papírové peníze dané země. Tato banka se označuje jako emisní, respektive cedulová banka. Ta se pozdějším vývojem přeměnila v centrální banku.
K obnovení modifikovaného zlatého standardu došlo ve dvojí podobě. Nejprve byl zaveden standard zlatého slitku, kdy existovala směnitelnost bankovek za zlato, avšak jen za celý slitek = 12,4kg zlata.
Uvedený systém byl později nahrazen standardem zlaté devizy. Byla zrušena volná ražba mincí vůbec, jakož i volný dovoz a vývoz zlata a změněna směnitelnost bankovek za zlato. Ty nebyly směnitelné za zlato přímo, ale prostřednictvím tzv. zlaté devizy. V daném případě šlo o britskou libru sterlingů a americký dolar.
Po zrušení reformovaného zlatého standardu existuje pouze systém papírových peněz, nesměnitelných za zlato. Cedulové banky začaly vydávat bankovky i proti směnkám. V této fázi se začínají papírové peníze oddělovat od zlata.
Přístup k měnám se uskutečňuje na mezinárodním peněžním trhu, na kterém dochází ke střetání nabídky a poptávky po dané měně. Obchoduje se zde valutami a devizami.
K obnovení modifikovaného zlatého standardu došlo ve dvojí podobě. Nejprve byl zaveden standard zlatého slitku, kdy existovala směnitelnost bankovek za zlato, avšak jen za celý slitek = 12,4kg zlata.
Uvedený systém byl později nahrazen standardem zlaté devizy. Byla zrušena volná ražba mincí vůbec, jakož i volný dovoz a vývoz zlata a změněna směnitelnost bankovek za zlato. Ty nebyly směnitelné za zlato přímo, ale prostřednictvím tzv. zlaté devizy. V daném případě šlo o britskou libru sterlingů a americký dolar.
Po zrušení reformovaného zlatého standardu existuje pouze systém papírových peněz, nesměnitelných za zlato. Cedulové banky začaly vydávat bankovky i proti směnkám. V této fázi se začínají papírové peníze oddělovat od zlata.
Přístup k měnám se uskutečňuje na mezinárodním peněžním trhu, na kterém dochází ke střetání nabídky a poptávky po dané měně. Obchoduje se zde valutami a devizami.
Vývoj mezinárodních měnových vztahů lze, ...
Vývoj mezinárodních měnových vztahů lze, v závislosti na existující formě peněz, v podstatě rozdělit na dvě období. Na období kovových měn (binometalické a monometalické) a období papírových peněz.
Světová ekonomika se zformovala v druhé polovině XIX. Století. Současně s tím se zformoval monometalický systém měnových vztahů, kdy většina zemí přešla od placení zlatem a stříbrem pouze na zlaté peníze. O tomto období se hovoří jako o období zlatého standardu. Ten prodělal několik vývojových fází. Základní formou je standard zlaté mince. Základní charakteristickou tohoto systému byla :
Volná ražba mincí
Úplná směnitelnost bankovek za zlato
Volný vývoz a dovoz zlata
Oběh zlatých mincí
Fixní charakter kurzu
Množství peněz bylo pružně regulováno, neboť při nadbytku mincí se v oběhu část mincí měnila automaticky v poklad a při nedostatku se naopak ze slitků razily mince.
Úplná směnitelnost bankovek za zlato zaručovala, že se jejich hodnota neodchylovala od hodnoty zlata.
Světová ekonomika se zformovala v druhé polovině XIX. Století. Současně s tím se zformoval monometalický systém měnových vztahů, kdy většina zemí přešla od placení zlatem a stříbrem pouze na zlaté peníze. O tomto období se hovoří jako o období zlatého standardu. Ten prodělal několik vývojových fází. Základní formou je standard zlaté mince. Základní charakteristickou tohoto systému byla :
Volná ražba mincí
Úplná směnitelnost bankovek za zlato
Volný vývoz a dovoz zlata
Oběh zlatých mincí
Fixní charakter kurzu
Množství peněz bylo pružně regulováno, neboť při nadbytku mincí se v oběhu část mincí měnila automaticky v poklad a při nedostatku se naopak ze slitků razily mince.
Úplná směnitelnost bankovek za zlato zaručovala, že se jejich hodnota neodchylovala od hodnoty zlata.
Problém světové zadluženosti
Světový obchod, stejně tak, jako vývoz kapitálu je těsně spojen s úhradou závazků. Vývoj mezinárodního zadlužení, mezinárodní likvidity, sledován jak MMF tak SB
Zadlužení je sledováno pomocí následujících ukazatelů :
Hrubý dluh země, což je součet veškerých přijatých úvěrů. Ukazatel je označován jako ETD
Čistý dluh, což je saldo přijatých a poskytnutých úvěrů
Dluhová služba, což je součet splátek a úroků za daný rok
Podíl dluhové služby na hodnotě exportu v %
Podíl ETD na HDP v %
ETD je dále členěn z hlediska času na :
- krátkodobý
- dlouhodobý
- užití úvěru MMF
Z hlediska možných věřitelů se člení na :
- oficiální (státní)
- soukromý (bankovní, obligace a ostatní)
Výše uvedené ukazatele charakterizují zadlužení země s různou intenzitou.
Zadlužení je sledováno pomocí následujících ukazatelů :
Hrubý dluh země, což je součet veškerých přijatých úvěrů. Ukazatel je označován jako ETD
Čistý dluh, což je saldo přijatých a poskytnutých úvěrů
Dluhová služba, což je součet splátek a úroků za daný rok
Podíl dluhové služby na hodnotě exportu v %
Podíl ETD na HDP v %
ETD je dále členěn z hlediska času na :
- krátkodobý
- dlouhodobý
- užití úvěru MMF
Z hlediska možných věřitelů se člení na :
- oficiální (státní)
- soukromý (bankovní, obligace a ostatní)
Výše uvedené ukazatele charakterizují zadlužení země s různou intenzitou.
Problém světové zadluženosti není ...
Problém světové zadluženosti není dán jen počtem zadlužených zemí a výší dluhu a tedy celkovou velikostí dluhu a možností jeho splácení, ale na druhé straně i možnostmi úvěry poskytovat. Nedostatek zdrojů omezuje možnosti růstu a nízký růst omezuje možnosti splácení starých dluhů. Dochází tak ke vzniku začarovaného kruhu.
31. Mezinárodní měnové vztahy
Mezinárodní měnová soustava
Způsob placení je dán měnovou soustavou, tj.formou organizace peněžního oběhu, používanou v dané době. Ta zahrnuje především :
Formu používaných peněz
Způsob stanovení devizových kurzů
Metody řízení devizových kurzů
Formy a subjekty platebního styku a peněžních trhů
31. Mezinárodní měnové vztahy
Mezinárodní měnová soustava
Způsob placení je dán měnovou soustavou, tj.formou organizace peněžního oběhu, používanou v dané době. Ta zahrnuje především :
Formu používaných peněz
Způsob stanovení devizových kurzů
Metody řízení devizových kurzů
Formy a subjekty platebního styku a peněžních trhů
Přímé zahraniční investice představují ...
Přímé zahraniční investice představují významný zdroj pro rozvoj země, proto se vlády snaží o co nejlepší podmínky pro vstup zahraničního kapitálu do země.
Základní podmínkou příchodu zahraničního kapitálu je dostatečný rozsah vnitřního trhu, politická stabilita, důvěryhodná hospodářská politika, kvalitní infrastruktura a úroveň legislativy.
Jednotlivé země mohou zahraničním investorům poskytnout výhody zejména :
Daňové (snížení daní nebo daňové prázdniny)
Urychledné odpisování
Výhodné úrokové sazby
Přímé dotace
Celní ochranu vyráběné produkce
Zahraniční investoři zkoumají úroveň podmínek pro investování a míru rizik v jednotlivých zemích. Hovoří se o bonitě jednotlivých zemí, což je schopnost zemí dostát svým závazkům. Hodnocení bonity zemí – rating a jeho zveřejňování ovlivňuje chování zahraničních investorů. Hodnocení zemí provádějí specializované ratingové firmy.
Základní podmínkou příchodu zahraničního kapitálu je dostatečný rozsah vnitřního trhu, politická stabilita, důvěryhodná hospodářská politika, kvalitní infrastruktura a úroveň legislativy.
Jednotlivé země mohou zahraničním investorům poskytnout výhody zejména :
Daňové (snížení daní nebo daňové prázdniny)
Urychledné odpisování
Výhodné úrokové sazby
Přímé dotace
Celní ochranu vyráběné produkce
Zahraniční investoři zkoumají úroveň podmínek pro investování a míru rizik v jednotlivých zemích. Hovoří se o bonitě jednotlivých zemí, což je schopnost zemí dostát svým závazkům. Hodnocení bonity zemí – rating a jeho zveřejňování ovlivňuje chování zahraničních investorů. Hodnocení zemí provádějí specializované ratingové firmy.
Úloha Světové banky
Světová banka je pokračovatelkou Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, která patří spolu s MMF k tzv. bretonwoodským institucím.
Činnost banky je řízena podle zásad akciové společnosti. Nejvyšším orgánem je sbor guvernérů, v němž má každá členská země zastoupení. Banka neplatí dividendy a je osvobozena od daní.
SB poskytuje dlouhodobé půjčky vládám i soukromým firmám členských zemí, pokud za ně vlády ručí a to na financování konkrétních projektů v oblasti hospodářské a sociální.
SB financuje své úvěrové operace z prostředků, které získává cestou prodeje obligací na kapitálových trzích.
Vedle půjčování kapitálu a operací na finančních trzích vykonává SB další činnosti. Vykonává dohled a metodické usměrňování obchodních bank a kapitálového trhu a rovněž vykonává poradenskou činnost. Vzhledem k velkému zájmu o činnost SB vznikly kolem ní další organizace. Jsou to :
IFC – Mezinárodní finanční společnost. Jejím účelem je napomáhat rozvoji soukromého sektoru v RZ. Úroková míra na poskytnuté úvěry je vyšší než u SB a doba splatnosti je 7 let
Činnost banky je řízena podle zásad akciové společnosti. Nejvyšším orgánem je sbor guvernérů, v němž má každá členská země zastoupení. Banka neplatí dividendy a je osvobozena od daní.
SB poskytuje dlouhodobé půjčky vládám i soukromým firmám členských zemí, pokud za ně vlády ručí a to na financování konkrétních projektů v oblasti hospodářské a sociální.
SB financuje své úvěrové operace z prostředků, které získává cestou prodeje obligací na kapitálových trzích.
Vedle půjčování kapitálu a operací na finančních trzích vykonává SB další činnosti. Vykonává dohled a metodické usměrňování obchodních bank a kapitálového trhu a rovněž vykonává poradenskou činnost. Vzhledem k velkému zájmu o činnost SB vznikly kolem ní další organizace. Jsou to :
IFC – Mezinárodní finanční společnost. Jejím účelem je napomáhat rozvoji soukromého sektoru v RZ. Úroková míra na poskytnuté úvěry je vyšší než u SB a doba splatnosti je 7 let
IDA –
IDA – Mezinárodní rozvojové sdružení. Je zaměřeno na poskytování úvěrů vládám chudých RZ za velmi výhodných podmínek.
ICSID – Centrum pro řešení mezinárodních investičních sporů. Je zaměřeno na řešení investičních sporů mezi členskými zeměmi a má přispět k prohloubení důvěry v oblasti PZI.
MIGA – Mnohostranná agentura pro poskytování investičních záruk. Poskytuje záruky při vývozu kapitálu do rizikových oblastí.
FIAS – Poradenská služba pro zahraniční investice. Je zaměřená na poradenskou a výchovnou činnost v oblasti bankovnictví a investic.
Působnost skupiny SB je celosvětová. Vedle ní působí skupina regionálních rozvojových bank, zaměřených na pomoc rozvoji v daném regionu. Jsou to :
Africká rozvojová banka
Asijská rozvojová banka
Meziamerická rozvojová banka
Evropská investiční banka
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
ICSID – Centrum pro řešení mezinárodních investičních sporů. Je zaměřeno na řešení investičních sporů mezi členskými zeměmi a má přispět k prohloubení důvěry v oblasti PZI.
MIGA – Mnohostranná agentura pro poskytování investičních záruk. Poskytuje záruky při vývozu kapitálu do rizikových oblastí.
FIAS – Poradenská služba pro zahraniční investice. Je zaměřená na poradenskou a výchovnou činnost v oblasti bankovnictví a investic.
Působnost skupiny SB je celosvětová. Vedle ní působí skupina regionálních rozvojových bank, zaměřených na pomoc rozvoji v daném regionu. Jsou to :
Africká rozvojová banka
Asijská rozvojová banka
Meziamerická rozvojová banka
Evropská investiční banka
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Emitenty cenných papírů jsou většinou ...
Emitenty cenných papírů jsou většinou podniky a veřejné organizace, které potřebují prostředky ke svému rozvoji. Investory jsou pak většinou nefinanční organizace shromažďující peněžní prostředky od obyvatelstva nebo podniky, které mají k dispozici volný kapitál.
Prodejem velkého množství obligací o relativně nízké jednotkové hodnotě lze na mezinárodním kapitálovém trhu mobilizovat značné množství peněz. Na mezinárodním kapitálovém trhu se setkáváme se dvěma druhy dluhopisů (bondů). Jsou to :
1. Cizí bondy = obligace emitované zahraničím vypůjčovatelem v jiné zemi v její měně
2. Eurobondy = obligace vydávané na finančních trzích mimo okruh působnost měny, na kterou znějí
Významnou operací je vlastní emise bondů. Lze ji provést dvojím způsobem. Jednak veřejným umístěním, kdy jsou nabídnuty k odkupu všem potenciálním zájemcům, jednak soukromým umístěním, při kterém se dostávají pouze do držení předem stanovených investorů.
Prodejem velkého množství obligací o relativně nízké jednotkové hodnotě lze na mezinárodním kapitálovém trhu mobilizovat značné množství peněz. Na mezinárodním kapitálovém trhu se setkáváme se dvěma druhy dluhopisů (bondů). Jsou to :
1. Cizí bondy = obligace emitované zahraničím vypůjčovatelem v jiné zemi v její měně
2. Eurobondy = obligace vydávané na finančních trzích mimo okruh působnost měny, na kterou znějí
Významnou operací je vlastní emise bondů. Lze ji provést dvojím způsobem. Jednak veřejným umístěním, kdy jsou nabídnuty k odkupu všem potenciálním zájemcům, jednak soukromým umístěním, při kterém se dostávají pouze do držení předem stanovených investorů.
Konsorciální úvěr je střednědobý ...
Konsorciální úvěr je střednědobý úvěr poskytovaný na základě úvěrové dohody mezi vypůjčovatelem a skupinou bank (konsorciem)
Jednání o poskytnutí konsorciálního úvěru zahajuje vypůjčovatel tím, že pověří určitou banku sjednáním podmínek úvěru a sestavení skupiny půjčovatelů.
Významným prvkem takto poskytovaných úvěrů je způsob stanovení úrokových sazeb. Úroková sazba je v pravidelných intervalech přehodnocována na základě smluvně stanovené základní sazby. Tou nejčastěji na eurotrzích bývá LIBOR
LIBOR je průměrnou úrokovou sazbou stanovených referenčních bank na krátkodobá depozita, kotovanou dohodnutým způsobem na finančním trhu v Londýně.
Úloha státu na kapitálových trzích
Významným rysem mezinárodního pohybu kapitálu jsou zásahy státu. Stát, respektive vláda, svojí hospodářskou politikou ovlivňuje pohyb kapitálu jednat tím, že se sám stává vývozcem kapitálu, jednat se snaží tok především soukromého kapitálu do a ze země regulovat.
Jednání o poskytnutí konsorciálního úvěru zahajuje vypůjčovatel tím, že pověří určitou banku sjednáním podmínek úvěru a sestavení skupiny půjčovatelů.
Významným prvkem takto poskytovaných úvěrů je způsob stanovení úrokových sazeb. Úroková sazba je v pravidelných intervalech přehodnocována na základě smluvně stanovené základní sazby. Tou nejčastěji na eurotrzích bývá LIBOR
LIBOR je průměrnou úrokovou sazbou stanovených referenčních bank na krátkodobá depozita, kotovanou dohodnutým způsobem na finančním trhu v Londýně.
Úloha státu na kapitálových trzích
Významným rysem mezinárodního pohybu kapitálu jsou zásahy státu. Stát, respektive vláda, svojí hospodářskou politikou ovlivňuje pohyb kapitálu jednat tím, že se sám stává vývozcem kapitálu, jednat se snaží tok především soukromého kapitálu do a ze země regulovat.
Počátky masového vývozu kapitálu ...
Počátky masového vývozu kapitálu souvisí se vznikem, tzv. relativního přebytku kapitálu, k němuž docházelo již v druhé polovině XIX. století. Růst mezd a růst odčerpání zisku státním rozpočtem zhoršoval podmínky pro zhodnocení kapitálu. Tato situace vedla k hledání cesty k zabezpečení nových podmínek zhodnocení kapitálu a tou se stal jeho vývoz.
Formy vývozu kapitálu lze charakterizovat a několik hledisek :
Podle vlastníka – kapitál se člení na soukromý (vyvážený soukromými podniky a bankami), veřejný (vyvážený vládou nebo veřejnými institucemi).
Podle délky působení kapitálu na kapitál krátkodobý (do 1 roku), střednědobý (1-5 let) a dlouhodobý (nad 5 let)
Podle charakteru umístění na kapitál zápůjční (vývozce kapitálu poskytl pouze půjčku např. Na nákup zařízení) a podnikatelský (vývozce získá možnost řídit a ovládat zahraniční výrobní organizaci)
Založení nového podniku v zahraničí, nebo převzetí kontrolního balíku akcií zahraničního podniku se označuje jako přímý vývoz investic. Nákup obligací zahraničních firem nebo takového množství akcií, které neumožňuje kontrolu nad podnikem, je označováno jako nepřímý vývoz investic.
Formy vývozu kapitálu lze charakterizovat a několik hledisek :
Podle vlastníka – kapitál se člení na soukromý (vyvážený soukromými podniky a bankami), veřejný (vyvážený vládou nebo veřejnými institucemi).
Podle délky působení kapitálu na kapitál krátkodobý (do 1 roku), střednědobý (1-5 let) a dlouhodobý (nad 5 let)
Podle charakteru umístění na kapitál zápůjční (vývozce kapitálu poskytl pouze půjčku např. Na nákup zařízení) a podnikatelský (vývozce získá možnost řídit a ovládat zahraniční výrobní organizaci)
Založení nového podniku v zahraničí, nebo převzetí kontrolního balíku akcií zahraničního podniku se označuje jako přímý vývoz investic. Nákup obligací zahraničních firem nebo takového množství akcií, které neumožňuje kontrolu nad podnikem, je označováno jako nepřímý vývoz investic.
Přímé investice realizované výstavbou ...
Přímé investice realizované výstavbou nového podniku představují starší formu mezinárodního pohybu kapitálu.
Nepřímé investice jsou naopak přímo spojeny se vznikem mezinárodního kapitálového trhu.
Hlavními vývozci a dovozci přímých investic jsou HVZ.
Organizace kapitálového trhu
Historicky se mezinárodní kapitálový trh vyvinul z národních kapitálových trhů. Jejich vznik je spojen s rychlým rozšířením investic do cenných papírů podniků zejména akcií a obligací.
Institucionálně je mezinárodní kapitálový trh tvořen soukromými podniky a veřejnými organizacemi a dale bankami, nefinančními organizacemi, kteří představují buď emitenty cenných papírů nebo investory a burzami, finančními zprostředkovateli a mezinárodními finančními organizacemi, které kapitálový trh organizují nebo na něj dohlíží
Nepřímé investice jsou naopak přímo spojeny se vznikem mezinárodního kapitálového trhu.
Hlavními vývozci a dovozci přímých investic jsou HVZ.
Organizace kapitálového trhu
Historicky se mezinárodní kapitálový trh vyvinul z národních kapitálových trhů. Jejich vznik je spojen s rychlým rozšířením investic do cenných papírů podniků zejména akcií a obligací.
Institucionálně je mezinárodní kapitálový trh tvořen soukromými podniky a veřejnými organizacemi a dale bankami, nefinančními organizacemi, kteří představují buď emitenty cenných papírů nebo investory a burzami, finančními zprostředkovateli a mezinárodními finančními organizacemi, které kapitálový trh organizují nebo na něj dohlíží
Uplatnění cel může být ještě různě ...
Uplatnění cel může být ještě různě modifikováno jejich selektivním zaměřením. Tak lze hovořit o clech preferenčních, kdy se uplatňují nižší celní sazby na daný výrobek pro vybrané dovozce. Dalším typem cla jsou cla kompenzační při vývozu, která snižují negativní dopady vysokých cel dovážených polotovarů pro dále vyváženou domácí produkci. Rovněž lze uplatňovat cla antidumpingová, která odstraňují výhody poskytnuté vývozci vyvážejících zemí. Konečně lze hovořit i o clech retorzních, která znamenají odvetné zvýšení cel na dováženou produkci z určité země. Vzájemné zvyšování cel mezi dvěma zeměmi pak může nabýt charakteru celní války.
Světová obchodní organizace
Vysoká úroveň cel z let mezi světovými válkami a poválečné potíže s dosažením ekonomického rozvoje vedla ke snahám uvolnit vzájemný obchod mezi zeměmi. Výrazem těchto snad bylo uzavření “Všeobecné dohody o clech a obchodu” – GATT. Jednalo se o mnohostrannou obchodní dohodu, obsahující soustavu pravidel, jimiž se mají smluvní strany řídit při úpravě a provádění zahraničně obchodních styků.
Všeobecná dohoda obsahuje tyto hlavní body obchodní politiky :
Zásada nediskriminace ve vzájemném obchodě
Ochrana domácího průmyslu pouze prostřednictvím cel
Konzultace k odstranění sporných případů smírnou cestou
Jednání o snížení celních a jiných překážek obchodu
Světová obchodní organizace
Vysoká úroveň cel z let mezi světovými válkami a poválečné potíže s dosažením ekonomického rozvoje vedla ke snahám uvolnit vzájemný obchod mezi zeměmi. Výrazem těchto snad bylo uzavření “Všeobecné dohody o clech a obchodu” – GATT. Jednalo se o mnohostrannou obchodní dohodu, obsahující soustavu pravidel, jimiž se mají smluvní strany řídit při úpravě a provádění zahraničně obchodních styků.
Všeobecná dohoda obsahuje tyto hlavní body obchodní politiky :
Zásada nediskriminace ve vzájemném obchodě
Ochrana domácího průmyslu pouze prostřednictvím cel
Konzultace k odstranění sporných případů smírnou cestou
Jednání o snížení celních a jiných překážek obchodu
Vznik WTO
V prosinci 1995 se uskutečnilo zasedání smluvních zemí GATT 1947, které rozhodlo o ukončení činnosti jeho sekretariátu a nahrazení jeho činnosti Světovou obchodní organizací – WTO. Má hrát úlohu třetího pilíře ovlivňující světový obchod a světovou ekonomiku spolu s MMF a IBRD. WTO je plnoprávnou organizací, má právní subjektivitu, zatímco GATT byl jen mezivládní smlouvou.
Největším orgánem WTO je Konference ministrů obchodu, která řeší otázky nejvyšší důležitosti. Operativní problémy řeší Generální rada, jí jsou podřízeny stálé orgány :
- Rada pro obchod zbožím
- Rada pro obchod službami
- Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví
30. Světový pohyb kapitálu
Příčiny a formy vývozu kapitálu
Vývoz kapitálu umožňuje rozvoj ekonomiky země, kam kapitál přichází.
Ekonomiky se propojují jednak formou vytváření filiálek zahraničních firem v rámci nadnárodních společností, jednak formou vytváření společných podniků,ale i v rámci mezifiremní kooperace, kdy právně samostatné podniky navazují spolupráci v oblasti technologické a součástkové specializace.
Největším orgánem WTO je Konference ministrů obchodu, která řeší otázky nejvyšší důležitosti. Operativní problémy řeší Generální rada, jí jsou podřízeny stálé orgány :
- Rada pro obchod zbožím
- Rada pro obchod službami
- Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví
30. Světový pohyb kapitálu
Příčiny a formy vývozu kapitálu
Vývoz kapitálu umožňuje rozvoj ekonomiky země, kam kapitál přichází.
Ekonomiky se propojují jednak formou vytváření filiálek zahraničních firem v rámci nadnárodních společností, jednak formou vytváření společných podniků,ale i v rámci mezifiremní kooperace, kdy právně samostatné podniky navazují spolupráci v oblasti technologické a součástkové specializace.
Podpory vývozu (proexportní politika) představují ...
Podpory vývozu (proexportní politika) představují řadu nástrojů jimiž se stát naopak snaží podnítit domácí výrobce k účasti v zahraničním obchodě. Tyto podpory mají různou podobu např.:
Vývozní prémie
Celní restituce
Osvobození od vnitřních daní
Státní záruky na úvěr
Vládní vývozní úvěry
Státní záruky za instituce poskytující záruky a pojištění exportních úvěrů
Státní příspěvky na modernizaci exportních odvětví atd.
Vliv cel na ekonomiku
Cla jsou poplatky uvalené na zboží při přechodu hranic země. Představují příjem státního rozpočtu. Cla jsou stanovována buď jako procentní sazba z hodnoty zboží, jedná se o valorické clo, nebo jako pevná částka ze jednotku množství zboží, tedy specifické clo a konečně kombinací obou předchozích způsobů jako kombinované clo. Většinou je clo stanovováno jako valorické.
Vývozní prémie
Celní restituce
Osvobození od vnitřních daní
Státní záruky na úvěr
Vládní vývozní úvěry
Státní záruky za instituce poskytující záruky a pojištění exportních úvěrů
Státní příspěvky na modernizaci exportních odvětví atd.
Vliv cel na ekonomiku
Cla jsou poplatky uvalené na zboží při přechodu hranic země. Představují příjem státního rozpočtu. Cla jsou stanovována buď jako procentní sazba z hodnoty zboží, jedná se o valorické clo, nebo jako pevná částka ze jednotku množství zboží, tedy specifické clo a konečně kombinací obou předchozích způsobů jako kombinované clo. Většinou je clo stanovováno jako valorické.
Účinky cel jsou mnohostranné ...
Účinky cel jsou mnohostranné a vzájemně propojené. Výrazné účinky jsou zejména tyto :
Protekcionistický – zvýšení ceny dovážené produkce chrání domácí odvětví, ale ekonomika jako celek ztrácí, neboť se vynakládá na danou produkci více společenských nákladů, které mohly být využity jinde.
Na spotřebu – dochází k růstu cen pro spotřebitele a omezení spotřeby
Na státní rozpočet – představují zdroj příjmů státního rozpočtu
Na konkurenci – uvalení cla současně vyřazuje zahraniční konkurenci
Na důchod a inflaci – uvalení cla snižuje poptávku po zahraničním zboží, tím vzniká úspora prostředků, kterou je možno využít k mobilizaci volných výrobních faktorů doma
Uvedené účinky lze demonstrovat i graficky. Na obrázku je vyjádřen vývoj situace na trhu. Horní obrázek vyjadřuje situaci rovnováhy na trhu v situaci uzavřené ekonomiky. Další obrázek znázorňuje situaci, kdy se ekonomika otevřela a na trhu platí nižší světové ceny. Je patrné, že domácí výrobci jsou při dané cené schopni nabídnout pouze množství Q1, přičemž spotřebitelé jsou ochotni kupovat množství Q2. Rozdíl mezi těmito veličinami představuje dovoz.
Protekcionistický – zvýšení ceny dovážené produkce chrání domácí odvětví, ale ekonomika jako celek ztrácí, neboť se vynakládá na danou produkci více společenských nákladů, které mohly být využity jinde.
Na spotřebu – dochází k růstu cen pro spotřebitele a omezení spotřeby
Na státní rozpočet – představují zdroj příjmů státního rozpočtu
Na konkurenci – uvalení cla současně vyřazuje zahraniční konkurenci
Na důchod a inflaci – uvalení cla snižuje poptávku po zahraničním zboží, tím vzniká úspora prostředků, kterou je možno využít k mobilizaci volných výrobních faktorů doma
Uvedené účinky lze demonstrovat i graficky. Na obrázku je vyjádřen vývoj situace na trhu. Horní obrázek vyjadřuje situaci rovnováhy na trhu v situaci uzavřené ekonomiky. Další obrázek znázorňuje situaci, kdy se ekonomika otevřela a na trhu platí nižší světové ceny. Je patrné, že domácí výrobci jsou při dané cené schopni nabídnout pouze množství Q1, přičemž spotřebitelé jsou ochotni kupovat množství Q2. Rozdíl mezi těmito veličinami představuje dovoz.
Autonomními nástroji obchodní politiky jsou :
Cla
Kvantitativní restrikce
Devizové restrikce
Technické překážky
Podpory vývozu
Cla jsou dávky vybírané ze zboží předcházející celní hranici. Rozlišujeme :
Dovozní – ochrana domácích producentů
Vývozní – zamezení nežádoucího vývozu
Kvantitativní restrikce je množstevní omezení dovážené (vyvážené) produkce. Stát stanovuje dovozci nejvyšší povolené množství dovážené produkce tj. stanoví dovozní kvóty.
Devizové restrikce jsou omezení uvalená na devizové hospodářství státu s cílem omezit únik deviz ze země a naopak zvýšit jejich příjem.
Technické překážky představují procedury a různé předpisy spojené s obchodem. Např. Složité celní a technické předpisy v dovozní zemi, zdravotnické a veterinární předpisy, právní předpisy...
Kvantitativní restrikce
Devizové restrikce
Technické překážky
Podpory vývozu
Cla jsou dávky vybírané ze zboží předcházející celní hranici. Rozlišujeme :
Dovozní – ochrana domácích producentů
Vývozní – zamezení nežádoucího vývozu
Kvantitativní restrikce je množstevní omezení dovážené (vyvážené) produkce. Stát stanovuje dovozci nejvyšší povolené množství dovážené produkce tj. stanoví dovozní kvóty.
Devizové restrikce jsou omezení uvalená na devizové hospodářství státu s cílem omezit únik deviz ze země a naopak zvýšit jejich příjem.
Technické překážky představují procedury a různé předpisy spojené s obchodem. Např. Složité celní a technické předpisy v dovozní zemi, zdravotnické a veterinární předpisy, právní předpisy...
Zastánci zásady protekcionismu požadují, ...
Zastánci zásady protekcionismu požadují, aby stát zasahoval do vnějších ekonomických vztahů tak, aby brzdil negativní tendence pro národní hospodářství a posiloval tendence pozitivní.
Zastánci svobodného obchodu naopak odmítají zásahy do státu do zahraničního obchodu s tím, že ponecháním prostoru volné hře tržních sil v mezinárodním měřítku se dosáhne optimálního začlenění každé země do mezinárodní dělby práce.
Smluvní nástroje obchodní politiky
Základními nástroji obchodní politiky země jsou smlouvy a sice dvoustranné smlouvy nebo smlouvy mnohostranné. Základními smluvními nástroji jsou dvoustranné smlouvy a sice :
1) Obchodní smlouva
2) Obchodní dohoda
3) Platební dohoda
Obchodní smlouvy jsou rámcová ujednání mezi dvěma (i více) státy, která obsahují všeobecné zásady vzájemného zacházení smluvních stran v oblasti hospodářských styků. Obsahují ujednání o podmínkách dovozu a vývozu zboží, otázky celní, daňové a poplatkové. Tato ustanovení bývají stanovena formou doložky.
Zastánci svobodného obchodu naopak odmítají zásahy do státu do zahraničního obchodu s tím, že ponecháním prostoru volné hře tržních sil v mezinárodním měřítku se dosáhne optimálního začlenění každé země do mezinárodní dělby práce.
Smluvní nástroje obchodní politiky
Základními nástroji obchodní politiky země jsou smlouvy a sice dvoustranné smlouvy nebo smlouvy mnohostranné. Základními smluvními nástroji jsou dvoustranné smlouvy a sice :
1) Obchodní smlouva
2) Obchodní dohoda
3) Platební dohoda
Obchodní smlouvy jsou rámcová ujednání mezi dvěma (i více) státy, která obsahují všeobecné zásady vzájemného zacházení smluvních stran v oblasti hospodářských styků. Obsahují ujednání o podmínkách dovozu a vývozu zboží, otázky celní, daňové a poplatkové. Tato ustanovení bývají stanovena formou doložky.
Nejvýznamnějšími jsou :
Doložka reciproční = zavazuje partnery poskytovat si navzájem stejné či rovnocenné výhody
Doložka paritní = vyjadřuje závazek stejného nakládání s občany a zbožím druhého státu, jaké poskytují svým vlastním občanům
Doložka nejvyšších výhod = zavazuje smluvní země poskytovat si navzájem všechny výhody, které kdy v minulosti poskytly a budoucnosti poskytnou, třetí zemi.
Obchodní dohody vycházejí z obchodních smluv. Obchodní dohody konkretizují obchodní smlouvy na dané období. Upravují obchodní styky, stanoví rozsah a zbožovou strukturu výměny zboží.
Platební dohody se uzavírají v případech, kdy otázka plateb není řešena v obchodní smlouvě a země nemají volně směnitelnou měnu. Je to dohoda mezi státy, nebo také centrálními bankami o způsobu vzájemného vyrovnávání pohledávek a závazků vzniklých ze vzájemných vztahů
Autonomní nástroje obchodní politiky
Autonomní nástroje může daná země uplatňovat podle svého uvážení, pakliže není při jejich uplatnění vázána obchodní dohodou.
Doložka paritní = vyjadřuje závazek stejného nakládání s občany a zbožím druhého státu, jaké poskytují svým vlastním občanům
Doložka nejvyšších výhod = zavazuje smluvní země poskytovat si navzájem všechny výhody, které kdy v minulosti poskytly a budoucnosti poskytnou, třetí zemi.
Obchodní dohody vycházejí z obchodních smluv. Obchodní dohody konkretizují obchodní smlouvy na dané období. Upravují obchodní styky, stanoví rozsah a zbožovou strukturu výměny zboží.
Platební dohody se uzavírají v případech, kdy otázka plateb není řešena v obchodní smlouvě a země nemají volně směnitelnou měnu. Je to dohoda mezi státy, nebo také centrálními bankami o způsobu vzájemného vyrovnávání pohledávek a závazků vzniklých ze vzájemných vztahů
Autonomní nástroje obchodní politiky
Autonomní nástroje může daná země uplatňovat podle svého uvážení, pakliže není při jejich uplatnění vázána obchodní dohodou.
Výraznou tendencí, ...
Výraznou tendencí, která se prosazuje ve světovém obchodě v posledních letech, je vývoz a dovoz služeb, tzv. neviditelný obchod. Ten zahrnuje především všechny druhy dopravy, turistiku, služby bank a pojišťoven, poplatky za patenty, autorské honoráře, vzdělání...
Obchodní politika země
Zapojení jednotlivých zemí do systému světové ekonomiky, v daném případě do světového obchodu zbožím a službami, ovlivňuje stát. Toto ovlivňování nachází výraz v obchodní politice státu.
Obchodní politika státu představuje chování státu vůči zahraničnímu obchodu. Obsahuje soubor cílů a nástrojů, jimiž vláda přímo či nepřímo reguluje rozsah a strukturu zahraničního obchodu.
Všeobecným dlouhodobým cílem obchodní politiky je růst blahobytu země a tedy efektivní zapojení do mezinárodní dělby práce.
K naplňování cílů mohou být uplatňovány dva odlišné přístupy, dvě odlišné zásady. Je to buď (historicky starší) zásada protekcionismu, nebo zásada volného obchodu (free trade)
Obchodní politika země
Zapojení jednotlivých zemí do systému světové ekonomiky, v daném případě do světového obchodu zbožím a službami, ovlivňuje stát. Toto ovlivňování nachází výraz v obchodní politice státu.
Obchodní politika státu představuje chování státu vůči zahraničnímu obchodu. Obsahuje soubor cílů a nástrojů, jimiž vláda přímo či nepřímo reguluje rozsah a strukturu zahraničního obchodu.
Všeobecným dlouhodobým cílem obchodní politiky je růst blahobytu země a tedy efektivní zapojení do mezinárodní dělby práce.
K naplňování cílů mohou být uplatňovány dva odlišné přístupy, dvě odlišné zásady. Je to buď (historicky starší) zásada protekcionismu, nebo zásada volného obchodu (free trade)
Díky existenci komoditních burz ...
Díky existenci komoditních burz a zbožové arbitráže se na trzích daných komodit prosazuje jediná cena – světová cena. Pomocí uvedených mechanismů se tak prosazuje zákon jediné ceny.
Tržní cena daného statku je cena dosažena na konkrétní burze a světová cena představuje abstraktní, průměrnou veličinu, k níž se tržní ceny blíží.
Je zřejmé, že tržní ceny nevznikají na jakémkoliv trhu, ale musí jít o trhy :
Kde se soustřeďuje podstatná část mezinárodní nabídky a poptávky po daném zboží
Kde se obchoduje ve volně směnitelných měnách
Kde se obchoduje s významnými objemy daného zboží
Takové podmínky splňují právě světové komoditní burzy.
Dynamika a úroveň světových cen je ovlivňována celou řadou faktorů. Zejména k nim patří :
Faktory působící na úroveň hodnoty zboží
Faktory ovlivňující mezinárodní nabídku a poptávku, zejména státní zásahy
Faktory ovlivňující nominální úroveň světových cen
Tržní cena daného statku je cena dosažena na konkrétní burze a světová cena představuje abstraktní, průměrnou veličinu, k níž se tržní ceny blíží.
Je zřejmé, že tržní ceny nevznikají na jakémkoliv trhu, ale musí jít o trhy :
Kde se soustřeďuje podstatná část mezinárodní nabídky a poptávky po daném zboží
Kde se obchoduje ve volně směnitelných měnách
Kde se obchoduje s významnými objemy daného zboží
Takové podmínky splňují právě světové komoditní burzy.
Dynamika a úroveň světových cen je ovlivňována celou řadou faktorů. Zejména k nim patří :
Faktory působící na úroveň hodnoty zboží
Faktory ovlivňující mezinárodní nabídku a poptávku, zejména státní zásahy
Faktory ovlivňující nominální úroveň světových cen
29. Světový obchod - obchodní politika státu, cla
Měření a tendence světového obchodu
K tomu, abychom mohli popsat rozsah a strukturu světového obchodu a vymezit vztahy mezi jednotlivými zeměmi v obchodě je nutné použít vhodných charakteristik. Jsou to především :
Saldo zahraničního obchodu = rozdíl mezi exportem a importem
Obrat zahraničního obchodu = součet exportu a importu dané země
Komoditní struktura obchodu = podíl jednotlivých komodit na celkovém obchodu.
Teritoriální struktura = podíl jednotlivých teritorií zemí na obchodu dané země
Podíl exportu na HDP = míra otevřenosti ekonomiky.
Směnné relace = podíl indexů vývozních a dovozních cen obchodu.
K hlavním tendencím, které se projevují ve světové ekonomice patří tyto :
Absolutně roste objem obchodu. Tempa růstu obchodu jsou trvale vyšší než růstu HDP
Roste podíl exportu a importu na HDp a tedy roste podíl produktu jež prochází zahraničním obchodem
Z hlediska komoditní struktury roste podíl výrobků na úkor surovin a potravin
Z hlediska teritoriální struktury světového obchodu roste podíl HVZ v neprospěch RZ
K tomu, abychom mohli popsat rozsah a strukturu světového obchodu a vymezit vztahy mezi jednotlivými zeměmi v obchodě je nutné použít vhodných charakteristik. Jsou to především :
Saldo zahraničního obchodu = rozdíl mezi exportem a importem
Obrat zahraničního obchodu = součet exportu a importu dané země
Komoditní struktura obchodu = podíl jednotlivých komodit na celkovém obchodu.
Teritoriální struktura = podíl jednotlivých teritorií zemí na obchodu dané země
Podíl exportu na HDP = míra otevřenosti ekonomiky.
Směnné relace = podíl indexů vývozních a dovozních cen obchodu.
K hlavním tendencím, které se projevují ve světové ekonomice patří tyto :
Absolutně roste objem obchodu. Tempa růstu obchodu jsou trvale vyšší než růstu HDP
Roste podíl exportu a importu na HDp a tedy roste podíl produktu jež prochází zahraničním obchodem
Z hlediska komoditní struktury roste podíl výrobků na úkor surovin a potravin
Z hlediska teritoriální struktury světového obchodu roste podíl HVZ v neprospěch RZ
Klasická i neoklasická teorie obchodu využívá společný modelový přístup, který spočívá v :
Pojetí obchodu jako naturální směny bez zprostředkování penězi
Odhlíží se od problematiky směnných kurzů
Světový trh je chápán jako dokonale konkurenční trh
Předpokládá používání stejných technologií a stejných spotřebitelských preferencí
Problematika mezinárodního obchodu je pak znázorňována pomocí modelů dvou zemí, dvou statků a dvou faktorů
Heckscher-Ohlinův teorém
Je-li mezinárodní obchod založen na komparativních výhodách, vyvstává otázka, v čem je jejich podstata. Na tuto otázku odpověděl švédský ekonom B.G.Ohlin, která vyšel z analýz E.Heckschera. Prohlásil, že různé statky vyžadují různé vklady faktorů a různé země mají různé faktorové vybavení.
Ohlin předpokládal, že každá země má tytéž technologické možnosti výroby daných statků, výnosy z rozsahu jsou konstantní,existují stejné záliby, dokonale konkurenční trh a dokonalá mobilita faktorů. Dopravní náklady nebral v úvahu.
Odhlíží se od problematiky směnných kurzů
Světový trh je chápán jako dokonale konkurenční trh
Předpokládá používání stejných technologií a stejných spotřebitelských preferencí
Problematika mezinárodního obchodu je pak znázorňována pomocí modelů dvou zemí, dvou statků a dvou faktorů
Heckscher-Ohlinův teorém
Je-li mezinárodní obchod založen na komparativních výhodách, vyvstává otázka, v čem je jejich podstata. Na tuto otázku odpověděl švédský ekonom B.G.Ohlin, která vyšel z analýz E.Heckschera. Prohlásil, že různé statky vyžadují různé vklady faktorů a různé země mají různé faktorové vybavení.
Ohlin předpokládal, že každá země má tytéž technologické možnosti výroby daných statků, výnosy z rozsahu jsou konstantní,existují stejné záliby, dokonale konkurenční trh a dokonalá mobilita faktorů. Dopravní náklady nebral v úvahu.
Dále rozvinul Heckscher-Ohlinův teorém ...
Dále rozvinul Heckscher-Ohlinův teorém P.A.Samuelson, který dokazoval, že liší-li se relativní ceny statků pokračuje obchod tak dlouho, dokud se rozdíly v cenách neodstraní, avšak navozuje i možnost vyrovnání cen faktorů.
Za určitých podmínek se tato tendence prosadí natolik, že dojde k úplnému vyrovnání cen faktorů. Podmínky modelu jsou však velmi tvrdé. Je zřejmé, že vyrovnání cen faktorů se může realizovat pouze jako tendence.
Světová cena zboží
Světový trh představuje řada propojených regionálních trhů, na nichž se soustřeďuje rozhodující nabídka a poptávka po dané komoditě.
Komoditní burza
Na těchto burzách se, na základě nabídky a poptávky, kotují tržní ceny za danou komoditu. Existují specializovaní obchodníci, kteří sledují rozdíly v cenách dané komodity na různých trzích a nakupují danou komoditu na trhu, kde je jeho cena nízká a prodávají na trzích, kde je jeho cena vysoká.
Za určitých podmínek se tato tendence prosadí natolik, že dojde k úplnému vyrovnání cen faktorů. Podmínky modelu jsou však velmi tvrdé. Je zřejmé, že vyrovnání cen faktorů se může realizovat pouze jako tendence.
Světová cena zboží
Světový trh představuje řada propojených regionálních trhů, na nichž se soustřeďuje rozhodující nabídka a poptávka po dané komoditě.
Komoditní burza
Na těchto burzách se, na základě nabídky a poptávky, kotují tržní ceny za danou komoditu. Existují specializovaní obchodníci, kteří sledují rozdíly v cenách dané komodity na různých trzích a nakupují danou komoditu na trhu, kde je jeho cena nízká a prodávají na trzích, kde je jeho cena vysoká.
28. Světový obchod - příčiny obchodu
Transfer statků a služeb – teorie obchodu
Pohyb zboží je historicky nejstarší a základní formou mezinárodních ekonomických vztahů.
Soustavně narůstající směna mezi národními ekonomickými celky směřuje od izolovaných národních trhů k trhu světovému, ke vzniku mezinárodního obchodu jakožto souhrnu všech vztahů spojených se směnou zboží mezi národními ekonomickými celky.
Příčiny obchodu
Otázku proč spolu země obchodují, řešil již zakladatel klasické novodobé ekonomie A.Smith. Ten vycházel z předpokladu, že pracovní teorii hodnoty nelze uplatnit v mezinárodním obchodě, poněvadž nemůže docházet k přelévání práce do těch výrob, jejichž produkty se prodávají za cenu větší než je jejich hodnota.
Nemůže-li se přelévat práce, může se přelévat zboží. Dochází k obchodu, kdy se dovážejí ty výrobky, které se v zahraničí vyrábí levněji a vyvážet ty, které produkují levněji doma než v zahraničí.
Pohyb zboží je historicky nejstarší a základní formou mezinárodních ekonomických vztahů.
Soustavně narůstající směna mezi národními ekonomickými celky směřuje od izolovaných národních trhů k trhu světovému, ke vzniku mezinárodního obchodu jakožto souhrnu všech vztahů spojených se směnou zboží mezi národními ekonomickými celky.
Příčiny obchodu
Otázku proč spolu země obchodují, řešil již zakladatel klasické novodobé ekonomie A.Smith. Ten vycházel z předpokladu, že pracovní teorii hodnoty nelze uplatnit v mezinárodním obchodě, poněvadž nemůže docházet k přelévání práce do těch výrob, jejichž produkty se prodávají za cenu větší než je jejich hodnota.
Nemůže-li se přelévat práce, může se přelévat zboží. Dochází k obchodu, kdy se dovážejí ty výrobky, které se v zahraničí vyrábí levněji a vyvážet ty, které produkují levněji doma než v zahraničí.
Vyvstala však otázka, zda ...
Vyvstala však otázka, zda může dojít k obchodu mezi dvěma zeměmi v případě, když jedna z nich neprodukuje žádný výrobek levněji. Tento problém vyřešil D.Ricardo a jeho zákon komparativních výhod.
Ricardo došel k závěru, že ve výše uvedeném případě může dojít k obchodu mezi oběma zeměmi a ke specializaci, z níž obě země profitují v případě, když země, jež nemá absolutní výhodu se zaměří na výrobu a vývoz toho zboží, při jehož výrobě má, ve srovnání s druhou zemí, nejmenší nevýhodu, respektive specializuje se na tu produkci, kterou produkuje levněji než jiné domácí produkty.
Ricardův přístup bývá označován jako jednofaktorový model mezinárodního obchodu. Tento přístup byl ovšem napadán s ohledem na to, že výroby se účastní všechny faktory, nejen práce a navíc, práce sama není homogenní.
Vyvstal tak problém, jak poměřovat statky, k jejichž produkci je třeba více faktorů a jejichž složení je proměnlivé. Tento problém vyřešil G.Haberler se svojí teorií komparativních nákladů. Ukázal, že náklady daného statku představuje množství jiného statku.
Ricardo došel k závěru, že ve výše uvedeném případě může dojít k obchodu mezi oběma zeměmi a ke specializaci, z níž obě země profitují v případě, když země, jež nemá absolutní výhodu se zaměří na výrobu a vývoz toho zboží, při jehož výrobě má, ve srovnání s druhou zemí, nejmenší nevýhodu, respektive specializuje se na tu produkci, kterou produkuje levněji než jiné domácí produkty.
Ricardův přístup bývá označován jako jednofaktorový model mezinárodního obchodu. Tento přístup byl ovšem napadán s ohledem na to, že výroby se účastní všechny faktory, nejen práce a navíc, práce sama není homogenní.
Vyvstal tak problém, jak poměřovat statky, k jejichž produkci je třeba více faktorů a jejichž složení je proměnlivé. Tento problém vyřešil G.Haberler se svojí teorií komparativních nákladů. Ukázal, že náklady daného statku představuje množství jiného statku.
Podle způsobu vzniku lze rozlišit dva ...
Podle způsobu vzniku lze rozlišit dva typy nadnárodních společností. Jsou to jednak :
Transnacionální společnosti – jsou tvořeny kapitálem jedné země a vznikly v procesu expanze kapitálu dané společnosti do jiných zemí
Multinacionální společnosti – vznikly fůzí dvou nebo více kapitálů různých zemí
Hodnocení vlivu nadnárodních společností na světovou ekonomiku je rozporné. Na hostitelské země působí pozitivně tím, že přinášejí pokrokové technologie, moderní organizaci a řízení na druhé straně negativně tím, že odčerpávají domácí finanční zdroje a v extrémních případech mohou ovládnout ekonomiku i politiku celé země.
Mateřské zemi mohou nadnárodní společnosti, vedle daňového úniku, působit i další komplikace. Vývozem kapitálu do zahraničí snižují nabídku pracovních míst na domácím trhu, dovozem vlastní produkce zhoršují obchodní bilanci země.
Nicméně nadnárodní společnosti mají ve světové ekonomice jeden nezastupitelný význam. Umožňují soustředění ohromných prostředků, které vyžadují soudobý výzkum a vývoj. To umožňuje realizovat velké projekty a rozvoj špičkových odvětví.
Transnacionální společnosti – jsou tvořeny kapitálem jedné země a vznikly v procesu expanze kapitálu dané společnosti do jiných zemí
Multinacionální společnosti – vznikly fůzí dvou nebo více kapitálů různých zemí
Hodnocení vlivu nadnárodních společností na světovou ekonomiku je rozporné. Na hostitelské země působí pozitivně tím, že přinášejí pokrokové technologie, moderní organizaci a řízení na druhé straně negativně tím, že odčerpávají domácí finanční zdroje a v extrémních případech mohou ovládnout ekonomiku i politiku celé země.
Mateřské zemi mohou nadnárodní společnosti, vedle daňového úniku, působit i další komplikace. Vývozem kapitálu do zahraničí snižují nabídku pracovních míst na domácím trhu, dovozem vlastní produkce zhoršují obchodní bilanci země.
Nicméně nadnárodní společnosti mají ve světové ekonomice jeden nezastupitelný význam. Umožňují soustředění ohromných prostředků, které vyžadují soudobý výzkum a vývoj. To umožňuje realizovat velké projekty a rozvoj špičkových odvětví.
Globalizace
Je nejčastěji charakterizována jako proces zesvětovění výroby a trhu, která se projevuje zejména rychlým růstem světového obchodu, zvýšením toků přímých investic, nárůstem objemu mezinárodní produkce, růstem počtu nadnárodních společností a rostoucí integrací finančních trhů.
Globalizace je spojena s masivními přesuny výrob mezi zeměmi, s přesuny kapitálu, vzestupem nezaměstnanosti v některých zemích a dalšími jevy, které vlády jednotlivých zemí mohou ztěží ovlivnit.
Hlavním důsledkem globalizace je ekonomický růst, jak v HVZ, tak v RZ, zejména v nově industrializovaných zemích a změna uspořádání světové kooperace, jejímž důsledkem je však i růst nezaměstnanosti v HVZ a zostření konkurence jak na trzích statků a služeb, tak na trzích práce, dále hrozící odtržení peněžní ekonomiky od ekonomiky státu. Posledním důsledkem globalizace je i pokles významu velké skupiny RZ, zejména států v Africe. Těmto zemím hrozí prohloubení jejich chudoby a zaostávání.
Globalizace je spojena s masivními přesuny výrob mezi zeměmi, s přesuny kapitálu, vzestupem nezaměstnanosti v některých zemích a dalšími jevy, které vlády jednotlivých zemí mohou ztěží ovlivnit.
Hlavním důsledkem globalizace je ekonomický růst, jak v HVZ, tak v RZ, zejména v nově industrializovaných zemích a změna uspořádání světové kooperace, jejímž důsledkem je však i růst nezaměstnanosti v HVZ a zostření konkurence jak na trzích statků a služeb, tak na trzích práce, dále hrozící odtržení peněžní ekonomiky od ekonomiky státu. Posledním důsledkem globalizace je i pokles významu velké skupiny RZ, zejména států v Africe. Těmto zemím hrozí prohloubení jejich chudoby a zaostávání.
Cykly vědeckotechnického pokroku
Tyto cykly jsou vyvolávány a doprovázeny zaváděním výrobkových a procesních inovací, což se odráží v povaze investičního procesu, kdy základní prostředky jsou obnovovány vždy na vyšší technické úrovni než v předchozím cyklu.
V dosavadním vývoji lze vymezit pět Kondratějevových cyklů (vln)
První vlna – začala průmyslovou revolucí a odpovídá expanzi parního stroje a soustavy strojů poháněných tímto novým zdrojem energie.
Druhá vlna – byla nesena expanzí veřejných železnic a ocelářského průmyslu.
Třetí vlna – byla deformována průběhem dvou světových válek a velkou hospodářskou krizí po roce 1929. Byla tažena masovou produkcí automobilů a letadel
Čtvrtá vlna – byla tažena elektronikou opírající se o pokrok v polovodičové a mikročipové technice a projevující se zejména masovým rozvojem počítačové, informační a telekomunikační technologie.
V dosavadním vývoji lze vymezit pět Kondratějevových cyklů (vln)
První vlna – začala průmyslovou revolucí a odpovídá expanzi parního stroje a soustavy strojů poháněných tímto novým zdrojem energie.
Druhá vlna – byla nesena expanzí veřejných železnic a ocelářského průmyslu.
Třetí vlna – byla deformována průběhem dvou světových válek a velkou hospodářskou krizí po roce 1929. Byla tažena masovou produkcí automobilů a letadel
Čtvrtá vlna – byla tažena elektronikou opírající se o pokrok v polovodičové a mikročipové technice a projevující se zejména masovým rozvojem počítačové, informační a telekomunikační technologie.
Pátá vlna –
Pátá vlna – jejím tahounem jsou zejména USA a jejími nosnými odvětvími se ukazují nová odvětví jako např. Nanotechnologie a biotechnologie a odvětví spojená s nástupem nových materiálů
Integrační seskupení zemí má několik forem, které představují přechodné etapy k úplné ekonomické a politické integraci zemí. Jsou to :
1) pásmo volného obchodu, pro ně je charakteristické zrušení cel a kvantitativních restrikcí v obchodu mezi členskými zeměmi
2) celní unie, členské země navíc, po odstranění cel a restrikcí, vytvářejí společný celní tarif a celní politiku vůči třetím zemím
3) hospodářská unie, navazuje na celní unii, ale odstraňuje všechny překážky pohybu a služeb a zároveň vytváří podmínky pro volný pohyb všech výrobních faktorů
4) hospodářská a měnová unie, představuje další vývojový typ, kdy se vytváří společná nadnárodní měna, kdy je uplatňována společná měnová politika
5) politická unie – jednotlivé členské země se vzdaly částí svých pravomocí ve prospěch společných orgánů, které prosazují společné zájmy v oblasti hospodářské i zahraniční politiky
Integrační seskupení zemí má několik forem, které představují přechodné etapy k úplné ekonomické a politické integraci zemí. Jsou to :
1) pásmo volného obchodu, pro ně je charakteristické zrušení cel a kvantitativních restrikcí v obchodu mezi členskými zeměmi
2) celní unie, členské země navíc, po odstranění cel a restrikcí, vytvářejí společný celní tarif a celní politiku vůči třetím zemím
3) hospodářská unie, navazuje na celní unii, ale odstraňuje všechny překážky pohybu a služeb a zároveň vytváří podmínky pro volný pohyb všech výrobních faktorů
4) hospodářská a měnová unie, představuje další vývojový typ, kdy se vytváří společná nadnárodní měna, kdy je uplatňována společná měnová politika
5) politická unie – jednotlivé členské země se vzdaly částí svých pravomocí ve prospěch společných orgánů, které prosazují společné zájmy v oblasti hospodářské i zahraniční politiky
V současné době lze ve světové ekonomice ...
V současné době lze ve světové ekonomice zaznamenat celou řadu pokusů o regionální ekonomickou integraci. Výčet těch nejdůležitějších je patrný z následujícího přehledu :
1) Evropská unie, založená v roce 1957 jako EHS má v současnosti charakter hospodářské a měnové unie
2) ESVO, založené v roce 1960, má charakter pásma volného obchodu a jejími členy zůstaly Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko
3) NAFTA, založené v roce 1960, má charakter pásma volného obchodu a jejími členy jsou USA, Kanada a Mexiko
4) MERCOSUR, založeno v roce 1991, má charakter celní unie a tvoří ji Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay
5) ASEAN/AFTA, založeno v roce 1967 jako politicko-ekonomické seskupení, které se přeměnilo v zónu volného obchodu
6) CEFTA, založená v roce 1993, zanikla v roce 2004, měla charakter pásma volného obchodu a jejími členy byly ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko
Nadnárodní společnosti
- vznikají v důsledku pronikání domácích koncernů do zahraničí.
Jako nadnárodní společnost lze označit takovou firmu, která převážnou část své produkce vyrábí v zahraničí.
1) Evropská unie, založená v roce 1957 jako EHS má v současnosti charakter hospodářské a měnové unie
2) ESVO, založené v roce 1960, má charakter pásma volného obchodu a jejími členy zůstaly Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko
3) NAFTA, založené v roce 1960, má charakter pásma volného obchodu a jejími členy jsou USA, Kanada a Mexiko
4) MERCOSUR, založeno v roce 1991, má charakter celní unie a tvoří ji Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay
5) ASEAN/AFTA, založeno v roce 1967 jako politicko-ekonomické seskupení, které se přeměnilo v zónu volného obchodu
6) CEFTA, založená v roce 1993, zanikla v roce 2004, měla charakter pásma volného obchodu a jejími členy byly ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko
Nadnárodní společnosti
- vznikají v důsledku pronikání domácích koncernů do zahraničí.
Jako nadnárodní společnost lze označit takovou firmu, která převážnou část své produkce vyrábí v zahraničí.
Základní podmínky růstu jsou dány přírodou, ...
Základní podmínky růstu jsou dány přírodou, je to existence výrobních faktorů tedy půdy, surovin a pracovní síly. Jejich využití však primárně ovlivňují klimatické a geografické podmínky. Klima může být natolik nepříznivé, že zásadně omezí podmínky pro přežití člověka. Na druhé straně geografická odlehlost a těžká přístupnost sídlišť lidí vlivem charakteru terénu, ztěžuje výměnu informací, omezuje obchod a vede k retardačnímu vývoji takovýchto izolovaných civilizací. Je tedy zřejmé, že lidé žijící v méně nepříznivých klimatických podmínkách a v příznivých geografických podmínkách se rozvíjí rychleji.
Dalším faktorem, která ovlivňuje růst jsou společenské podmínky v konkrétních zemích, tedy charakter organizace společnosti, vlastnické vztahy, její schopnost přijímat a generovat inovace.
Konečným faktorem, která rovněž podstatně ovlivňuje růst je velikost trhu, která je dán jednak velikostí ekonomiky a jednak mírou zapojení dané ekonomiky do světové ekonomiky.
Vývoj sektorové struktury světové ekonomiky
Strukturu ekonomiky lze charakterizovat prostřednictvím podílu jednotlivých odvětví na tvorbě HDP a na celkové zaměstnanosti. Pro snadnější orientaci se odvětví seskupují podle příbuznosti do sektorů.
Dalším faktorem, která ovlivňuje růst jsou společenské podmínky v konkrétních zemích, tedy charakter organizace společnosti, vlastnické vztahy, její schopnost přijímat a generovat inovace.
Konečným faktorem, která rovněž podstatně ovlivňuje růst je velikost trhu, která je dán jednak velikostí ekonomiky a jednak mírou zapojení dané ekonomiky do světové ekonomiky.
Vývoj sektorové struktury světové ekonomiky
Strukturu ekonomiky lze charakterizovat prostřednictvím podílu jednotlivých odvětví na tvorbě HDP a na celkové zaměstnanosti. Pro snadnější orientaci se odvětví seskupují podle příbuznosti do sektorů.
Jedná se o :
Primární sektor (A) zemědělství, lesnictví, rybolov a těžba
Sekundární sektor (I) průmysl, stavebnictví, energetika
Terciární sektor (S) doprava, spoje, obchod, finance, věda, školství atd.
Podle převažujícího odvětví na tvorbě HDP lze vymezit několik základních typů struktur :
1) Tradiční - ASI..........převládá zemědělství
- AIS..........převládá zemědělství, s vyšším podílem průmyslu
2) Industriální - IAS..........nižší industriální struktura, převládá průmysl
- ISA..........vyšší industriální struktura
3) Moderní - SIA..........převládají služby
Historický vývoj od tradiční struktury k moderní struktuře neprobíhal ve všech zemích stejně. Lze rozlišit v podstatě dvě cesty strukturálního vývoje v závislosti na tom, zda se průmysl stal největším odvětvím národního hospodářství.
První, klasickou cestou je vývoj, kterým se ubíraly evropské HVZ a CPE. Tento vývoj je charakteristický pěti etapami, které lze znázornit následovně :
ASI – AIS – IAS – ISA – SAI
Druhá cesta, která je charakteristická zejména pro bývalé kolonie, má pouze tři etapy :
ASI – SAI – SIA
Sekundární sektor (I) průmysl, stavebnictví, energetika
Terciární sektor (S) doprava, spoje, obchod, finance, věda, školství atd.
Podle převažujícího odvětví na tvorbě HDP lze vymezit několik základních typů struktur :
1) Tradiční - ASI..........převládá zemědělství
- AIS..........převládá zemědělství, s vyšším podílem průmyslu
2) Industriální - IAS..........nižší industriální struktura, převládá průmysl
- ISA..........vyšší industriální struktura
3) Moderní - SIA..........převládají služby
Historický vývoj od tradiční struktury k moderní struktuře neprobíhal ve všech zemích stejně. Lze rozlišit v podstatě dvě cesty strukturálního vývoje v závislosti na tom, zda se průmysl stal největším odvětvím národního hospodářství.
První, klasickou cestou je vývoj, kterým se ubíraly evropské HVZ a CPE. Tento vývoj je charakteristický pěti etapami, které lze znázornit následovně :
ASI – AIS – IAS – ISA – SAI
Druhá cesta, která je charakteristická zejména pro bývalé kolonie, má pouze tři etapy :
ASI – SAI – SIA
Růst světové ekonomiky a vědeckotechnický pokrok
Vědeckotechnický pokrok je proces neustálého nalézání poznatků (invencí) a jejich realizace formou inovací do výroby statků a služeb
Důsledkem vědeckotechnického pokroku jsou jednak změny struktury výrobních celků, projevující se jako změna dělby práce, specializace a kooperace mezi jednotlivými výrobními celky, jednak vznik nových výrobků, nových oborů a odvětví výroby a služeb a jednak zánik oborů a odvětví “starých”.
Vědeckotechnický pokrok se projevuje na úrovni mikroekonomické, makroekonomické, na úrovni národní i nadnárodní (světové). Projevuje se rostoucí produktivitou práce a rostoucí specializací a současně diverzifikací výrob.
Na národní úrovni vědeckotechnický pokrok vede k rostoucí specializaci země, což se projevuje růstem objemu a významu obchodu pro ekonomický růst a vede ke vzniku vzájemné závislost – interdependence zemí.
Rozvoj země není možný bez aktivního zapojení do mezinárodní dělby práce, na druhé straně rozhodování v dané zemi je zásadně ovlivňováno vývojem v jiných zemích, dochází k internacionalizaci světové ekonomiky.
Důsledkem vědeckotechnického pokroku jsou jednak změny struktury výrobních celků, projevující se jako změna dělby práce, specializace a kooperace mezi jednotlivými výrobními celky, jednak vznik nových výrobků, nových oborů a odvětví výroby a služeb a jednak zánik oborů a odvětví “starých”.
Vědeckotechnický pokrok se projevuje na úrovni mikroekonomické, makroekonomické, na úrovni národní i nadnárodní (světové). Projevuje se rostoucí produktivitou práce a rostoucí specializací a současně diverzifikací výrob.
Na národní úrovni vědeckotechnický pokrok vede k rostoucí specializaci země, což se projevuje růstem objemu a významu obchodu pro ekonomický růst a vede ke vzniku vzájemné závislost – interdependence zemí.
Rozvoj země není možný bez aktivního zapojení do mezinárodní dělby práce, na druhé straně rozhodování v dané zemi je zásadně ovlivňováno vývojem v jiných zemích, dochází k internacionalizaci světové ekonomiky.
Problematikou ekonomického růstu ...
Problematikou ekonomického růstu se zabývají teorie růstu. V podstatě všeobecně přijímanou je Solowova neoklasická teorie růstu, která spatřuje zdroj růstu v rostoucích vkladech práce a kapitálu spolu s využitím inovací (nových technologií) a vzestupem lidského kapitálu.
Typy ekonomického růstu
Ekonomický růst není stejnorodý. Z hlediska faktorů ovlivňujících ekonomický růst lze vyčlenit dva typy ekonomického růstu :
1. Intenzivní růst – je spjat s růstem produktivity práce založené na uplatnění nových poznatků vědy a techniky
2. Extenzivní růst – je spjat s rozšířenými vklady práce a kapitálu na dané technické úrovni.
Ve skutečnosti však k čistému intenzivnímu a extenzivnímu růstu v současnosti nedochází. Jak extenzivní, tak intenzivní prvky se v různé míře vyskytují současně. Proto lze ekonomický růst, v určitém časovém období, označit buď jako převážně intenzivní, nebo jako převážně extenzivní.
Typy ekonomického růstu
Ekonomický růst není stejnorodý. Z hlediska faktorů ovlivňujících ekonomický růst lze vyčlenit dva typy ekonomického růstu :
1. Intenzivní růst – je spjat s růstem produktivity práce založené na uplatnění nových poznatků vědy a techniky
2. Extenzivní růst – je spjat s rozšířenými vklady práce a kapitálu na dané technické úrovni.
Ve skutečnosti však k čistému intenzivnímu a extenzivnímu růstu v současnosti nedochází. Jak extenzivní, tak intenzivní prvky se v různé míře vyskytují současně. Proto lze ekonomický růst, v určitém časovém období, označit buď jako převážně intenzivní, nebo jako převážně extenzivní.
Šestá etapa
70.léta až 90.léta XX. století
V 70.letech dochází ke strukturální krizi charakterizované krizí energetickou (hlavně ropnou), surovinovou a potravinovou. V ekonomikách zemí se projevily nové ekonomické jevy jako stagflace (stagnace spojená s vysokou inflací) a slumpflace (pokles spojený s inflací).
Ropná krize
Propukla v roce 1973. Země OPEC omezením produkce ropy realizovaly svůj monopol v těžbě ropy růstem její ceny.
Surovinová krize
Vznikla v roce 1972. Došlo k růstu poptávky po surovinách a ke vzniku jejich relativního nedostatku a růstu jejich cen.
Potravinová krize
Propukla rovněž v roce 1972 v důsledku stoleté neúrody. Absolutní nedostatek potravin a růst jejich cen byl do dvou let zastaven, ale problém hladu v RZ se stal chronickým.
V 70.letech dochází ke strukturální krizi charakterizované krizí energetickou (hlavně ropnou), surovinovou a potravinovou. V ekonomikách zemí se projevily nové ekonomické jevy jako stagflace (stagnace spojená s vysokou inflací) a slumpflace (pokles spojený s inflací).
Ropná krize
Propukla v roce 1973. Země OPEC omezením produkce ropy realizovaly svůj monopol v těžbě ropy růstem její ceny.
Surovinová krize
Vznikla v roce 1972. Došlo k růstu poptávky po surovinách a ke vzniku jejich relativního nedostatku a růstu jejich cen.
Potravinová krize
Propukla rovněž v roce 1972 v důsledku stoleté neúrody. Absolutní nedostatek potravin a růst jejich cen byl do dvou let zastaven, ale problém hladu v RZ se stal chronickým.
Počátek 80.let XX.století byl ...
Počátek 80.let XX.století byl ve znamení hospodářské recese v HVZ. Šlo o nejdelší a nejhlubší pokles za celé poválečné období. Vznikla v HVZ, ale zasáhla i CPE a RZ. Avšak, zatímco HVz se poměrně rychle z krize vymanily, RZ teprve v posledních letech dosáhly jistého urychlení rozvoje. Příčinou jejich pomalejšího vývoje je značné zadlužení RZ, ale i nepříznivé směnné relace surovin a výrobků.
Zvláštní skupinou RZ se staly, nově industrializované země, které dosáhly značného ekonomického rozvoje a přibližují se již HVZ. Jejich rozvoj byl však spojen se značným zadlužením a politickou nestabilitou a nebo naopak s potlačováním sociálních práv obyvatel.
Koncem 90.let XX.století dochází k vzestupu ekonomiky USA, a poprvé po dlouhé době ke krizi v ekonomice Japonska, kterou prohloubila zejména finanční krize, která postihla země jihovýchodní Asie a Rusko. Evropská unie se snaží čelit zaostávání za svými největšími konkurenty vytvořením měnové unie.
Zvláštní skupinou RZ se staly, nově industrializované země, které dosáhly značného ekonomického rozvoje a přibližují se již HVZ. Jejich rozvoj byl však spojen se značným zadlužením a politickou nestabilitou a nebo naopak s potlačováním sociálních práv obyvatel.
Koncem 90.let XX.století dochází k vzestupu ekonomiky USA, a poprvé po dlouhé době ke krizi v ekonomice Japonska, kterou prohloubila zejména finanční krize, která postihla země jihovýchodní Asie a Rusko. Evropská unie se snaží čelit zaostávání za svými největšími konkurenty vytvořením měnové unie.
27. Růst, rozvoj a struktůra SE
Ekonomický růst a rozvoj
Základní charakteristikou vývoje ekonomiky je ekonomický růst. Ekonomický růst představuje rozvoj výrobních sil ekonomiky projevující se růstem produkce hotových statků a služeb.
Rozvojem výrobních sil se rozumí změna rozsahu a kvality používaných výrobních faktorů, tedy schopností produkovat a to v důsledku vědeckotechnického pokroku. Ekonomický růst je obvykle vyjádřen jako růst HDP v % za určité sledované období.
Ekonomický rozvoj je změna rozsahu a kvality bohatství země, k němuž dochází tak, že část nově vyrobených statků není v daném období spotřebována, ale je akumulována v ekonomice.
Ekonomický růst je předpokladem ekonomického rozvoje, vede k ekonomickému rozvoji, avšak nemusí k růstu bohatství vést. Ekonomický růst musí dosáhnout určitých minimálních hodnot. Spodní hranicí ekonomického růstu každé země je populační vývoj. Ekonomický růst by měl dosahovat vyšších temp než přírůstek obyvatelstva. Mimo to musí růst zabezpečit zdroje pro obnovu a udržování již dosaženého bohatství. Tento minimální růst zabezpečuje pouze stagnaci ekonomiky, jedná se o ekonomický růst bez ekonomického rozvoje. Jsou-li dosažená tempa růstu nižší, pak hodnota bohatství klesá, společnost žije na svůj úkor, chudne.
Základní charakteristikou vývoje ekonomiky je ekonomický růst. Ekonomický růst představuje rozvoj výrobních sil ekonomiky projevující se růstem produkce hotových statků a služeb.
Rozvojem výrobních sil se rozumí změna rozsahu a kvality používaných výrobních faktorů, tedy schopností produkovat a to v důsledku vědeckotechnického pokroku. Ekonomický růst je obvykle vyjádřen jako růst HDP v % za určité sledované období.
Ekonomický rozvoj je změna rozsahu a kvality bohatství země, k němuž dochází tak, že část nově vyrobených statků není v daném období spotřebována, ale je akumulována v ekonomice.
Ekonomický růst je předpokladem ekonomického rozvoje, vede k ekonomickému rozvoji, avšak nemusí k růstu bohatství vést. Ekonomický růst musí dosáhnout určitých minimálních hodnot. Spodní hranicí ekonomického růstu každé země je populační vývoj. Ekonomický růst by měl dosahovat vyšších temp než přírůstek obyvatelstva. Mimo to musí růst zabezpečit zdroje pro obnovu a udržování již dosaženého bohatství. Tento minimální růst zabezpečuje pouze stagnaci ekonomiky, jedná se o ekonomický růst bez ekonomického rozvoje. Jsou-li dosažená tempa růstu nižší, pak hodnota bohatství klesá, společnost žije na svůj úkor, chudne.
Třetí etapa
Ohraničení – konec občanské války ve Spojených státech (1865) a konec první světové války (1918). Kolonizační proces pokračuje, ale vedle snahy podmanit si další země zejména v Asii, pokračuje emancipační proces kolonií zahájený vznikem USA a to v Latinské Americe
a) Dochází k osamostatňování kolonií v Jižní Americe. Spojené státy se zapojují do bitvy o světové trhy. Všechny země jsou dobrovolně nebo nedobrovolně zapojeny do systému světového obchodu – vzniká světová ekonomika.
b) Období volného obchodu, v němž zlato funguje jako světové peníze (zlatý standard). Vznikají národní kapitálové trhy, v případě nejvyspělejších ekonomik dochází k vývozu kapitálu.
c) V 70. letech XIX. století dochází k druhé průmyslové revoluci (výbušný motor, elektromotor, parní turbína, telefon, telegraf). Svět je propojen sítí železnic, námořních a telegrafních linek.
Vývoj světové ekonomiky ve XX. století
Čtvrtá etapa
Představuje období mezi dvěma světovými válkami (1918-1945). První světová válka znamenala oslabení pozic tradičních koloniálních motropolí a záník podmínek kapitalismu volné soutěže.
a) Důsledkem první světové války je vznik nových států ve střední Evropě
a) Dochází k osamostatňování kolonií v Jižní Americe. Spojené státy se zapojují do bitvy o světové trhy. Všechny země jsou dobrovolně nebo nedobrovolně zapojeny do systému světového obchodu – vzniká světová ekonomika.
b) Období volného obchodu, v němž zlato funguje jako světové peníze (zlatý standard). Vznikají národní kapitálové trhy, v případě nejvyspělejších ekonomik dochází k vývozu kapitálu.
c) V 70. letech XIX. století dochází k druhé průmyslové revoluci (výbušný motor, elektromotor, parní turbína, telefon, telegraf). Svět je propojen sítí železnic, námořních a telegrafních linek.
Vývoj světové ekonomiky ve XX. století
Čtvrtá etapa
Představuje období mezi dvěma světovými válkami (1918-1945). První světová válka znamenala oslabení pozic tradičních koloniálních motropolí a záník podmínek kapitalismu volné soutěže.
a) Důsledkem první světové války je vznik nových států ve střední Evropě
b) Vzrůstá vliv velkých národních ...
b) Vzrůstá vliv velkých národních společností. Dochází k největší cyklické hospodářské krizi té doby. Dochází k měnové krizi a zlato postupně přestává hrát roli světových peněz.
c) V oblasti vědeckotechnického rozvoje nastupuje elektrotechnický průmysl (masové rozšíření rádia, nástup radaru, objevení televize), v průmyslu nastupuje pásová výroba a s ní schopnost masové produkce strojírenských výrobků, kterou nejdříve zvládají firmy v USA. Je zahájem jaderný výzkum.
Pátá etapa
Léta po II. světové válce. Ta měla zásadní důsledky na uspořádání světa a světové ekonomiky. Vznikly nové státy a projevily se integrační tendence zemí.
a) Byla zahájena další vlna emancipačního procesu kolonií, jejímž výsledkem byl rozpad koloniálního systému a vznik řady nových samostatných zemí. Země CPE vytvořily Radu vzájemné hospodářské pomoci (RVHP))
b) Zlato bylo z mezinárodních měnových vztahů zatlačeno systémem zlaté devizy, jíž se stal americký dolar.
c) V oblasti vědeckotechnického rozvoje nastupuje elektrotechnický průmysl (masové rozšíření rádia, nástup radaru, objevení televize), v průmyslu nastupuje pásová výroba a s ní schopnost masové produkce strojírenských výrobků, kterou nejdříve zvládají firmy v USA. Je zahájem jaderný výzkum.
Pátá etapa
Léta po II. světové válce. Ta měla zásadní důsledky na uspořádání světa a světové ekonomiky. Vznikly nové státy a projevily se integrační tendence zemí.
a) Byla zahájena další vlna emancipačního procesu kolonií, jejímž výsledkem byl rozpad koloniálního systému a vznik řady nových samostatných zemí. Země CPE vytvořily Radu vzájemné hospodářské pomoci (RVHP))
b) Zlato bylo z mezinárodních měnových vztahů zatlačeno systémem zlaté devizy, jíž se stal americký dolar.
Ve vývoji světového hospodářství lze stanovit ...
Ve vývoji světového hospodářství lze stanovit šest etap vymezených zlomovými událostmi z pohledu rozvoje světové ekonomiky.
První etapa
Její počátek lze spatřovat ve vzniku feudálních států v Evropě a jejíž ukončení lze vymezit rokem 1492. Mohli bychom ji charakterizovat jako období položení základů ke vzniku světové ekonomiky.
a) V tomto období vznikly v Evropě relativně stabilní státy, vznikají vnitřní trhy, dochází k dělbě práce, která překračuje hranice státních celků a začíná se rozvíjet v „mezinárodním“ měřítku tehdy známého světa. Vedoucí silou v tehdy známém a obchodem propojeném světě byla Čína, dále islámské země, následované Evropou v níž vedoucí silou byly středomořské italské městské státy (Janov, Benátky)
b) Charakteristickým rysem v mezinárodních vztazích je dálkový obchod mezi Evropou, Středním Východem a Asií a Evropou a severní Afrikou. Obchod si vyžádal vznika bankovního systému, jako světových peněz jsou používány drahé kovy, respektive mince z nich ražené (panuje bimetalismus). Objevují se i papírové peníze – směnky
c) Zásadní inovace (kompas, kormidlo, střelný prach, hedvábí, porcelán) a poznatky přicházely z Číny přes arabské země do Evropy, kde byly dále zdokonalovány
První etapa
Její počátek lze spatřovat ve vzniku feudálních států v Evropě a jejíž ukončení lze vymezit rokem 1492. Mohli bychom ji charakterizovat jako období položení základů ke vzniku světové ekonomiky.
a) V tomto období vznikly v Evropě relativně stabilní státy, vznikají vnitřní trhy, dochází k dělbě práce, která překračuje hranice státních celků a začíná se rozvíjet v „mezinárodním“ měřítku tehdy známého světa. Vedoucí silou v tehdy známém a obchodem propojeném světě byla Čína, dále islámské země, následované Evropou v níž vedoucí silou byly středomořské italské městské státy (Janov, Benátky)
b) Charakteristickým rysem v mezinárodních vztazích je dálkový obchod mezi Evropou, Středním Východem a Asií a Evropou a severní Afrikou. Obchod si vyžádal vznika bankovního systému, jako světových peněz jsou používány drahé kovy, respektive mince z nich ražené (panuje bimetalismus). Objevují se i papírové peníze – směnky
c) Zásadní inovace (kompas, kormidlo, střelný prach, hedvábí, porcelán) a poznatky přicházely z Číny přes arabské země do Evropy, kde byly dále zdokonalovány
Druhá etapa
Zahájená objevením Ameriky (1492), ohraničuje ji občanská válka ve Spojených státech (1865), po níž se nový stát, bývalá kolonie, začíná aktivně prosazovat ve světových trzích. Pro tuto etapu je charakteristická kolonizace méně vyspělých civilizací a vytváření nových států.
a) Tato etapa je typická koloniální expanzí, jejímž výsledkem je vznik koloniálních říší západoevropských zemí (metropolí). Vedoucí zemí světové ekonomiky je nejprve Španělsko, které však nevytvořilo vhodné struktury k rozvoji podnikání. Naopak ztrácí nejvyspělejší část země – Nizozemí a proto je vystřídáno Anglií. Základem pronikání na nová území se stávají obchodní společnosti
b) Koloniální expanze je dalším impulsem pro rozvoj výroby a obchodu. Mezinárodní dělba práce má však jednostranný charakter. Z metropolí směřují do kolonií průmyslové výrobky a do metropolí suroviny a potraviny. Dochází k první velké migraci evropského obyvatelstva z Afriky do Ameriky, kde nalézá uplatnění jako otrocká pracovní síla. Vznikají první velké obchodní společnosti, rozvíjí se bankovní systém. V měnové politice panuje nadále bimetalismus.
c) Rozvoj nautiky vyvolaný rostoucími požadavky na dopravu a tedy stavbu lodí, vyvolává tlak na zprůmyslnění výroby a na rozvoj školství aj. Ve druhé polovině XVIII. Století dochází v Anglii k mohutnému inovačnímu rozvoji (označovanému jako průmyslová revoluce) spojené s nástupem strojové výroby, rozvoje dopravy, strojírenství a potažmo hutnictví vyvolané vynálezcem parního stroje.
a) Tato etapa je typická koloniální expanzí, jejímž výsledkem je vznik koloniálních říší západoevropských zemí (metropolí). Vedoucí zemí světové ekonomiky je nejprve Španělsko, které však nevytvořilo vhodné struktury k rozvoji podnikání. Naopak ztrácí nejvyspělejší část země – Nizozemí a proto je vystřídáno Anglií. Základem pronikání na nová území se stávají obchodní společnosti
b) Koloniální expanze je dalším impulsem pro rozvoj výroby a obchodu. Mezinárodní dělba práce má však jednostranný charakter. Z metropolí směřují do kolonií průmyslové výrobky a do metropolí suroviny a potraviny. Dochází k první velké migraci evropského obyvatelstva z Afriky do Ameriky, kde nalézá uplatnění jako otrocká pracovní síla. Vznikají první velké obchodní společnosti, rozvíjí se bankovní systém. V měnové politice panuje nadále bimetalismus.
c) Rozvoj nautiky vyvolaný rostoucími požadavky na dopravu a tedy stavbu lodí, vyvolává tlak na zprůmyslnění výroby a na rozvoj školství aj. Ve druhé polovině XVIII. Století dochází v Anglii k mohutnému inovačnímu rozvoji (označovanému jako průmyslová revoluce) spojené s nástupem strojové výroby, rozvoje dopravy, strojírenství a potažmo hutnictví vyvolané vynálezcem parního stroje.
Bída a plodnost
Rodiče se s rostoucí bídou snaží mít co nejvyšší počet dětí, aby při existující úmrtnosti, bylo o ně postaráno ve stáří. Jedná se o jakýsi „přírodní“ systém důchodového zabezpečení. Počet dětí totiž zvyšuje ekonomickou sílu rodiny.
Ekologický problém
Ekologické problémy je nutno vidět ve dvou rovinách. Jako globální problémy se projevují globálními změnami klimatu. Vedle toho ovšem vystupují v podobě úbytků druhů rostlin a zvířat, znečištění vody a kontaminace půdy. V této podobě se ale nejedná pouze o problém globální, ale i lokální. Ukazuje na schopnost a ochotu obyvatel zamést si před vlastním prahem. Existuje totiž dostatek technologií, které to umožňují.
26. Vývoj utváření světové ekonomiky
Vývoj světové ekonomiky od X. Do XIX. století
Světová ekonomika vznikala v dlouhém historickém vývoji. Jeho formování vyvrcholilo nejprve v poslední třetině XIX. stol., kdy byly všechny země světa propojeny sítí celosvětových komunikací a zapojeny do jednoho systému. Impulsem k tomu byla druhá průmyslová revoluce spojená s masovou produkcí a využitím spalovacích motorů, elektromotorů a turbín a všeobecným pokrokem ve spojích a dopravě. Do systému světové ekonomiky byly zapojeny všechny země světa a to dobrovolně nebo nedobrovolně.
Ekologický problém
Ekologické problémy je nutno vidět ve dvou rovinách. Jako globální problémy se projevují globálními změnami klimatu. Vedle toho ovšem vystupují v podobě úbytků druhů rostlin a zvířat, znečištění vody a kontaminace půdy. V této podobě se ale nejedná pouze o problém globální, ale i lokální. Ukazuje na schopnost a ochotu obyvatel zamést si před vlastním prahem. Existuje totiž dostatek technologií, které to umožňují.
26. Vývoj utváření světové ekonomiky
Vývoj světové ekonomiky od X. Do XIX. století
Světová ekonomika vznikala v dlouhém historickém vývoji. Jeho formování vyvrcholilo nejprve v poslední třetině XIX. stol., kdy byly všechny země světa propojeny sítí celosvětových komunikací a zapojeny do jednoho systému. Impulsem k tomu byla druhá průmyslová revoluce spojená s masovou produkcí a využitím spalovacích motorů, elektromotorů a turbín a všeobecným pokrokem ve spojích a dopravě. Do systému světové ekonomiky byly zapojeny všechny země světa a to dobrovolně nebo nedobrovolně.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)