Směnu peněz za zlato prováděla každá banka, avšak pouze jedna z nich, na základě vládního rozhodnutí, měla právo razit zlaté mince a emitovat papírové peníze dané země. Tato banka se označuje jako emisní, respektive cedulová banka. Ta se pozdějším vývojem přeměnila v centrální banku.
K obnovení modifikovaného zlatého standardu došlo ve dvojí podobě. Nejprve byl zaveden standard zlatého slitku, kdy existovala směnitelnost bankovek za zlato, avšak jen za celý slitek = 12,4kg zlata.
Uvedený systém byl později nahrazen standardem zlaté devizy. Byla zrušena volná ražba mincí vůbec, jakož i volný dovoz a vývoz zlata a změněna směnitelnost bankovek za zlato. Ty nebyly směnitelné za zlato přímo, ale prostřednictvím tzv. zlaté devizy. V daném případě šlo o britskou libru sterlingů a americký dolar.
Po zrušení reformovaného zlatého standardu existuje pouze systém papírových peněz, nesměnitelných za zlato. Cedulové banky začaly vydávat bankovky i proti směnkám. V této fázi se začínají papírové peníze oddělovat od zlata.
Přístup k měnám se uskutečňuje na mezinárodním peněžním trhu, na kterém dochází ke střetání nabídky a poptávky po dané měně. Obchoduje se zde valutami a devizami.
Žádné komentáře:
Okomentovat