Anti-trusty a kartely
Komise zabraňuje ve vytváření proti-konkurenčních dohod, stejně tak nedovoluje zneužívání dominantního postavení. Do proti-konkurenčního chování je zahrnuta celá škála různých dohod mezi firmami, pro příklad: smlouvy fixující ceny, takové smlouvy o výhradním zastoupení porušující konkurenci, smlouvy o kontrole produkce, o společném marketingu, určité smlouvy v oblasti R$D a v oblasti investic apod. Dále pak jsou zakázány smlouvy diskriminující dodavatele nebo spotřebitelé podle národnosti a další.
Kontrola fůzí
Komise může zabránit takovému sloučení podniků, které by znamenalo vytvoření firmy s dominantním postavením na trhu.
Co se týká soutěžní politiky, tak je výhradně v rukou Komise, ani EP ani Rada do jejího rozhodování v této oblasti nezasahuje. Státy se tedy zde vzdaly suverenity absolutně.
Prošetřování a tresty
Komise má velkou pravomoc v posuzování ustanovení soutěžního práva a v trestání porušení těchto ustanovení. Pokud Komise neschválí určité jednání firem a tyto toto neschválení neberou v potaz, mohou obdržet pokuty až ve výši několik miliónu eur.
Úplné jednání ve shodě, Částečné jednání ve shodě
Úplné jednání ve shodě
Pokud firmy chtějí úplně koordinovat velikost celkového výstupu, pak se nechovají, jako mnoho firem, ale jako jedna firma s více pobočkami. To jim pak umožňuje dosáhnout prostřednictvím omezení množství monopolní cenu a získat tak největší možný zisk na trhu.
V našem obrázku máme takovéto jednání zakresleno. Marže je označena jako A a počet firem jako n=1 (firmy se chovají jako jedna velká s mnoha pobočkami). Rovnovážný počet firem pro tento dokonalý kartel je roven hodnotě A.
Problémem takovýchto dohod bývá, že strany nejsou vázány žádnou smlouvou a tak každá z firem má tendence prodat (díky vysoké monopolní marži) trochu více než je dohoda a tak tyto kartely jsou v realitě nereálné.
Částečné jednání ve shodě
Jak jsme již uvedli výše dokonalé kartely v praxi nefungují. V praxi se většinou jedná o mírnější formy jednání ve shodě, kdy je sice firmám určován jejich výstup, ale ne na tak nízké úrovni, aby přinášel celému odvětví monopolní zisk. Marže je sice vyšší než by byla při úplně samostatném rozhodování každé z firem, ale je nižší než maximální možná. To pak vytváří podmínky, aby takovýto kartel mohl fungovat relativně déle.
Pokud firmy chtějí úplně koordinovat velikost celkového výstupu, pak se nechovají, jako mnoho firem, ale jako jedna firma s více pobočkami. To jim pak umožňuje dosáhnout prostřednictvím omezení množství monopolní cenu a získat tak největší možný zisk na trhu.
V našem obrázku máme takovéto jednání zakresleno. Marže je označena jako A a počet firem jako n=1 (firmy se chovají jako jedna velká s mnoha pobočkami). Rovnovážný počet firem pro tento dokonalý kartel je roven hodnotě A.
Problémem takovýchto dohod bývá, že strany nejsou vázány žádnou smlouvou a tak každá z firem má tendence prodat (díky vysoké monopolní marži) trochu více než je dohoda a tak tyto kartely jsou v realitě nereálné.
Částečné jednání ve shodě
Jak jsme již uvedli výše dokonalé kartely v praxi nefungují. V praxi se většinou jedná o mírnější formy jednání ve shodě, kdy je sice firmám určován jejich výstup, ale ne na tak nízké úrovni, aby přinášel celému odvětví monopolní zisk. Marže je sice vyšší než by byla při úplně samostatném rozhodování každé z firem, ale je nižší než maximální možná. To pak vytváří podmínky, aby takovýto kartel mohl fungovat relativně déle.
Částečné jednání ve shodě, Antimonopolní politika EU
Tuto situaci máme zakreslenou v našem diagramu pod bodem B. Pokud by kartel nevznikl, došlo by ke konsolidaci sektoru a celkový počet firem, který by byl schopen na trhu působit by byl n'', po vytvoření kartelu je toto množství větší a to nB. Jednotlivé prodeje každé firmy jsou také menší. Za normálních podmínek by byly x'', po vytvoření kartelu jsou xB. Vytvoření kartelu tedy znamená více menších firem, které nedosahují takových úspor z rozsahu (mají větší AC) a dochází tedy k ztrátě efektivnosti. Touto ztrátou bohatství vyplývající ze vzniku kartelu je oblast pB, p'', E'', B.
Shrneme-li to, tak kartely zamezují v zisku bohatství vyplývající s liberalizace a následné konsolidace. Jsou tedy pro integraci negativním prvkem.
6.6.2 Antimonopolní politika EU
Stejně jako u státní pomoci i zde si byli zakladatelé evropské integrace vědomi nebezpečí, které plyne z koluzivního jednání. Aby zabránili tomuto nebezpečí, tak již v Římské smlouvě zakazují jednání, které zabraňuje, ruší nebo porušuje konkurenci na společném vnitřním trhu. Moc k posouzení jednání, zda je nebo není proti-konkurenční má opět Komise. V předchozím obrázku jsme si ukázali pouze jeden typ koluzivního jednání a to jednání i ceně resp. množství. Problém je ale mnohem komplexnější. Komise si možné situace rozčlenila do dvou oblastí.
Shrneme-li to, tak kartely zamezují v zisku bohatství vyplývající s liberalizace a následné konsolidace. Jsou tedy pro integraci negativním prvkem.
6.6.2 Antimonopolní politika EU
Stejně jako u státní pomoci i zde si byli zakladatelé evropské integrace vědomi nebezpečí, které plyne z koluzivního jednání. Aby zabránili tomuto nebezpečí, tak již v Římské smlouvě zakazují jednání, které zabraňuje, ruší nebo porušuje konkurenci na společném vnitřním trhu. Moc k posouzení jednání, zda je nebo není proti-konkurenční má opět Komise. V předchozím obrázku jsme si ukázali pouze jeden typ koluzivního jednání a to jednání i ceně resp. množství. Problém je ale mnohem komplexnější. Komise si možné situace rozčlenila do dvou oblastí.
Politika EU v otázce státní pomoci
Politika EU v otázce státní pomoci
Zakladatelé EU si byli vědomi toho, že projekt integrace nemůže být úspěšný, když budou některé státy praktikovat uplatňování nekalé konkurenčních výhod pro své členy. Aby tomuto zabránili, tak již v Římské smlouvě zakazují členským státům poskytovat domácím subjektům takovou pomoc, která by znamenala nekalou konkurenci. Pravomoc posuzovat jednotlivé typy státní pomoci z pohledu těchto unfér výhod má Komise.
Diskutabilní příklad: problémy aerolinek
Tendence k subvencování leteckého průmyslu jsou v evropských zemích běžné. Tento průmysl zažil obrovský otřes po 11.9.2001, kdy celosvětově a tedy i v Evropě klesla chuť létat. V té době volaly aerolinky po velkých státních subvencích. Komise z obav před subvencemi, které by bránily již tak pomalé restrukturalizaci, povolila pouze takovou pomoc, která slouží ke krytí mimořádných ztrát spojených s poklesem transatlantických letů. Komise byla rezistentní vůči žádostem mnoha členských států, aby mohly podporovat své aerolinky stejně tak, jak to dělá vláda USA se svými aerolinkami. Jedni toto považovali za nespravedlivé, druzí souhlasili s rozhodnutím Komise.
Zakladatelé EU si byli vědomi toho, že projekt integrace nemůže být úspěšný, když budou některé státy praktikovat uplatňování nekalé konkurenčních výhod pro své členy. Aby tomuto zabránili, tak již v Římské smlouvě zakazují členským státům poskytovat domácím subjektům takovou pomoc, která by znamenala nekalou konkurenci. Pravomoc posuzovat jednotlivé typy státní pomoci z pohledu těchto unfér výhod má Komise.
Diskutabilní příklad: problémy aerolinek
Tendence k subvencování leteckého průmyslu jsou v evropských zemích běžné. Tento průmysl zažil obrovský otřes po 11.9.2001, kdy celosvětově a tedy i v Evropě klesla chuť létat. V té době volaly aerolinky po velkých státních subvencích. Komise z obav před subvencemi, které by bránily již tak pomalé restrukturalizaci, povolila pouze takovou pomoc, která slouží ke krytí mimořádných ztrát spojených s poklesem transatlantických letů. Komise byla rezistentní vůči žádostem mnoha členských států, aby mohly podporovat své aerolinky stejně tak, jak to dělá vláda USA se svými aerolinkami. Jedni toto považovali za nespravedlivé, druzí souhlasili s rozhodnutím Komise.
Diskutabilní příklad: problémy aerolinek, Soutěžní politika a antimonopolní chování
Logika Komise byla jasná. Pokud umožní státům podporovat své národní přepravce, zákonitě dojde ke krachu nízko-nákladových leteckých společností typu Ryanair nebo EasyJet, které nebudou schopny konkurovat dotované národní konkurenci a v konečném důsledku pak nic nepřinutí velké společnosti k efektivitě, ke konsolidaci, k zlepšení služeb zákazníkům.
6.6 Soutěžní politika a antimonopolní chování
Koluzivní (jednání ve shodě, kartel) není v Evropě neznámé, jeho nebezpečí stoupá, pokud klesá počet firem na trhu. Koluzivním jednáním se budeme zabývat v následující subkapitole.
6.6.1 Koluzivní jednání v BE-COMP analýze
Doposud jsme v BE-COMP analýze nepředpokládali, že by firmy jednaly ve shodě, předpokládali jsme normální soutěžní prostředí, to znamená, že každá firma se o svém výstupu rozhodovala sama. Pokud by se ale firmy rozhodovaly společně, mohly by snížit svůj výstup a tím dosáhnout zvýšení ceny. Takovéto koluzivní jednání pak znamená prospěch pro firmy a ztrátu pro spotřebitele. Jednání ve shodě může mít různý charakter. My si vydefinujeme dva typy koluzivního jednání a to úplné a částečné.
6.6 Soutěžní politika a antimonopolní chování
Koluzivní (jednání ve shodě, kartel) není v Evropě neznámé, jeho nebezpečí stoupá, pokud klesá počet firem na trhu. Koluzivním jednáním se budeme zabývat v následující subkapitole.
6.6.1 Koluzivní jednání v BE-COMP analýze
Doposud jsme v BE-COMP analýze nepředpokládali, že by firmy jednaly ve shodě, předpokládali jsme normální soutěžní prostředí, to znamená, že každá firma se o svém výstupu rozhodovala sama. Pokud by se ale firmy rozhodovaly společně, mohly by snížit svůj výstup a tím dosáhnout zvýšení ceny. Takovéto koluzivní jednání pak znamená prospěch pro firmy a ztrátu pro spotřebitele. Jednání ve shodě může mít různý charakter. My si vydefinujeme dva typy koluzivního jednání a to úplné a částečné.
Efekty bohatství související s liberalizací podporovanou subvencemi
Efekty bohatství související s liberalizací podporovanou subvencemi
Analýzu bohatství si vysvětlíme na následujícím obrázku.
Situace na trhu odpovídá bodu A, ceny klesly z p' na pA a spotřeba vzrostla z C' na CA. A protože počet firem se nezvětšil, tak vyšší spotřeba je uspokojená větším výstupem každé z firmy (z x' na xA). V této situaci firmy zaznamenávají ztrátu (pod bodem BE), která je jim nulována subvencemi vlád.
Jak velké jsou dotace? K odpovědi na tuto otázku si musíme ozřejmit určité souvislosti. Potřebujeme vědět, jak velký profit potřebovaly domácí firmy k pokrytí nákladů před liberalizací. Odpověď nalezneme v prostředním obrázku. Před liberalizací odpovídalo BE bodu množství C' prodané za cenu p'. Profitem byly tedy oblasti a+b. Po liberalizaci, kdy se prodává množství CA za cenu pA je profitem oblast b+c. Výpadek v profitu, který slouží ke krytí nákladů je tedy oblast a-c. Velikost subvencí tedy odpovídá oblasti a-c.
Nyní provedeme celkovou analýzu bohatství. Spotřebitelský přebytek vzrostl o +a+d. Ztráta v podobě subvencí je a-c. Čistý efekt bohatství tedy můžeme vyjádřit jako a+d-(a-c), což se rovná d+c.
Analýzu bohatství si vysvětlíme na následujícím obrázku.
Situace na trhu odpovídá bodu A, ceny klesly z p' na pA a spotřeba vzrostla z C' na CA. A protože počet firem se nezvětšil, tak vyšší spotřeba je uspokojená větším výstupem každé z firmy (z x' na xA). V této situaci firmy zaznamenávají ztrátu (pod bodem BE), která je jim nulována subvencemi vlád.
Jak velké jsou dotace? K odpovědi na tuto otázku si musíme ozřejmit určité souvislosti. Potřebujeme vědět, jak velký profit potřebovaly domácí firmy k pokrytí nákladů před liberalizací. Odpověď nalezneme v prostředním obrázku. Před liberalizací odpovídalo BE bodu množství C' prodané za cenu p'. Profitem byly tedy oblasti a+b. Po liberalizaci, kdy se prodává množství CA za cenu pA je profitem oblast b+c. Výpadek v profitu, který slouží ke krytí nákladů je tedy oblast a-c. Velikost subvencí tedy odpovídá oblasti a-c.
Nyní provedeme celkovou analýzu bohatství. Spotřebitelský přebytek vzrostl o +a+d. Ztráta v podobě subvencí je a-c. Čistý efekt bohatství tedy můžeme vyjádřit jako a+d-(a-c), což se rovná d+c.
Subvencují jen někteří: nekalá konkurence
Subvencují jen někteří: nekalá konkurence
Vlády členských zemí EU se liší v tom, jak moc subvencují své ztrátové podniky. Firma, která je svou vládou subvencována získává konkurenční výhodu vzhledem k identické firmě jiného státu, který tyto subvence neposkytuje. Tato situace může skutečně vyústit v reálný problém, neboť vytváří dojem, že evropská integrace znamená poskytování nekalých konkurenčních výhod některým firmám.
Pro vysvětlení této souvislosti použijeme následujícího obrázku.
Integrace přesune obě ekonomiky z bodu E' do bodu A. V bodě A jsou firmy obou zemí ztrátové. Budeme předpokládat, že v pěti letech se firmy dokáží restrukturalizovat a dojde k omezení počtu firem z 2n' na n''. Protože máme dvě identické ekonomiky, tak je pravděpodobné, že polovina firem, které na trhu skončí je z jednoho státu a druhá polovina je ze státu druhého. Takovéto řešení považujeme za spravedlivé.
Nyní, ale zavedeme předpoklad, že jedna ze zemí bude své firmy podporovat subvencemi. Určíme si například, že před liberalizací bylo na trhu celkem 10+10 firem v oboru a po liberalizací je celkovým optimem 12 firem. Domácí země se rozhodla všech svých 10 firem po dobu pěti let (nutných k restrukturalizaci) podporovat subvencemi, zatímco partnerská země uplatňuje politiku laissez-faire. Je zřejmé, že po restrukturalizaci zůstane na trhu všech 10 domácích firem a pouze 2 firmy partnerské. Po pěti letech pak již domácí země nepotřebuje subvencovat své firmy, neboť exit 8 partnerských firem zaručí větší tržní podíl každé ze zbylých 12 firem a umožní tak větší efektivitu díky úsporám z rozsahu.
Vlády členských zemí EU se liší v tom, jak moc subvencují své ztrátové podniky. Firma, která je svou vládou subvencována získává konkurenční výhodu vzhledem k identické firmě jiného státu, který tyto subvence neposkytuje. Tato situace může skutečně vyústit v reálný problém, neboť vytváří dojem, že evropská integrace znamená poskytování nekalých konkurenčních výhod některým firmám.
Pro vysvětlení této souvislosti použijeme následujícího obrázku.
Integrace přesune obě ekonomiky z bodu E' do bodu A. V bodě A jsou firmy obou zemí ztrátové. Budeme předpokládat, že v pěti letech se firmy dokáží restrukturalizovat a dojde k omezení počtu firem z 2n' na n''. Protože máme dvě identické ekonomiky, tak je pravděpodobné, že polovina firem, které na trhu skončí je z jednoho státu a druhá polovina je ze státu druhého. Takovéto řešení považujeme za spravedlivé.
Nyní, ale zavedeme předpoklad, že jedna ze zemí bude své firmy podporovat subvencemi. Určíme si například, že před liberalizací bylo na trhu celkem 10+10 firem v oboru a po liberalizací je celkovým optimem 12 firem. Domácí země se rozhodla všech svých 10 firem po dobu pěti let (nutných k restrukturalizaci) podporovat subvencemi, zatímco partnerská země uplatňuje politiku laissez-faire. Je zřejmé, že po restrukturalizaci zůstane na trhu všech 10 domácích firem a pouze 2 firmy partnerské. Po pěti letech pak již domácí země nepotřebuje subvencovat své firmy, neboť exit 8 partnerských firem zaručí větší tržní podíl každé ze zbylých 12 firem a umožní tak větší efektivitu díky úsporám z rozsahu.
Subvencují jen někteří: nekalá konkurence
Z ekonomického hlediska je vítězem partnerská země, neboť přišla o firmy, které jsou ztrátové (dříve dosahovaly nulového zisku) a zůstaly ji firmy, které jsou schopny přežít (ale také dosahují nulového zisku). Domácí ekonomika pak ztratila bohatství o velikosti subvencí. Toto vysvětlení však postrádá další souvislosti. Nezahrnuje například problémy, které jsou spojeny s nezaměstnaností, která při pádu 8 z 10 firem v sektoru jistě nastala. Tato analýza nám tedy ukazuje, že ekonomická analýza je pouze jedna ze součásti celého hodnocení a že je nutno vzít v úvahu i další aspekty.
Z politického hlediska jsou však tato jednání umožňující nekalou konkurenci netolerovatelná. Došlo-li by k takovémuto zvýhodňování domácí země, odbory v partnerské zemi by se jistě ozvaly a vyžadovaly by po svých vládách také subvence nebo dokonce pozastavení liberalizace se zemí, která zajišťuje svým firmám nekalé konkurenční výhody. Toto jednání by pak mohlo zbrzdit celou integraci a tak EU vytváří přísná pravidla, aby k zvýhodňování firem podle státní příslušnosti nedocházelo.
Z politického hlediska jsou však tato jednání umožňující nekalou konkurenci netolerovatelná. Došlo-li by k takovémuto zvýhodňování domácí země, odbory v partnerské zemi by se jistě ozvaly a vyžadovaly by po svých vládách také subvence nebo dokonce pozastavení liberalizace se zemí, která zajišťuje svým firmám nekalé konkurenční výhody. Toto jednání by pak mohlo zbrzdit celou integraci a tak EU vytváří přísná pravidla, aby k zvýhodňování firem podle státní příslušnosti nedocházelo.
Subvence jako ochrana před restrukturalizací
Subvence jako ochrana před restrukturalizací
Je logické, že v případě ztrátovosti firma opouští sektor. Může být skoupena jinou firmou, může být součástí fůze či akvizice nebo prostě krachne. Všechny z těchto exitů můžou mít za následek růst nezaměstnanosti. A protože nezaměstnanost není politiky vítána, mají tendence restrukturalizaci omezovat. Nejzřetelnější je to ve státem vlastněných firmách, kde si velmi často odborové svazy na politicích vynutí, aby byl jejich podnik držen při životě i přesto, že je ztrátový. Pokud je podnik soukromý, tak vláda může zasahovat stejně tak a to prostřednictvím přímo poskytnutých grantů na nejrůznější ztrátové projekty či např. poskytnutím záruk na dlouhodobé půjčky.
My se podíváme na takovouto státní pomoc ze dvou pohledů. Bude nás zajímat rozdíl v ekonomických důsledcích pokud podporu poskytuje pouze jedna vláda nebo všechny vlády.
Subvence napříč EU: zamezování hlavním zdrojům zisků
Začneme s předpokladem, že všechny země (pro zjednodušení budeme opět předpokládat pouze dvě země) poskytují subvence, které zamezují restrukturalizaci. Dále budeme předpokládat, že vlády poskytují firmám právě takovou subvenci, aby stačila na pokrytí ztrát. To znamená, že dle předchozího grafu by všechny 2n' firmy zůstaly na trhu, ale dosahovaly by však pouze normálního zisku a to znamená, že by žádná další firma na trh nevstupovala. Ekonomika by tedy zůstala díky subvencím v bodě A.
Je logické, že v případě ztrátovosti firma opouští sektor. Může být skoupena jinou firmou, může být součástí fůze či akvizice nebo prostě krachne. Všechny z těchto exitů můžou mít za následek růst nezaměstnanosti. A protože nezaměstnanost není politiky vítána, mají tendence restrukturalizaci omezovat. Nejzřetelnější je to ve státem vlastněných firmách, kde si velmi často odborové svazy na politicích vynutí, aby byl jejich podnik držen při životě i přesto, že je ztrátový. Pokud je podnik soukromý, tak vláda může zasahovat stejně tak a to prostřednictvím přímo poskytnutých grantů na nejrůznější ztrátové projekty či např. poskytnutím záruk na dlouhodobé půjčky.
My se podíváme na takovouto státní pomoc ze dvou pohledů. Bude nás zajímat rozdíl v ekonomických důsledcích pokud podporu poskytuje pouze jedna vláda nebo všechny vlády.
Subvence napříč EU: zamezování hlavním zdrojům zisků
Začneme s předpokladem, že všechny země (pro zjednodušení budeme opět předpokládat pouze dvě země) poskytují subvence, které zamezují restrukturalizaci. Dále budeme předpokládat, že vlády poskytují firmám právě takovou subvenci, aby stačila na pokrytí ztrát. To znamená, že dle předchozího grafu by všechny 2n' firmy zůstaly na trhu, ale dosahovaly by však pouze normálního zisku a to znamená, že by žádná další firma na trh nevstupovala. Ekonomika by tedy zůstala díky subvencím v bodě A.
Subvence napříč EU: zamezování hlavním zdrojům zisků
Před integrací byly ceny vysoké, tedy spotřebitelé platili za neefektivnost. Po integraci došlo díky konkurenci na trhu k poklesu cen, ale tento pokles není důsledkem větší efektivnosti (úspory z rozsahu), ale je důsledkem dotace od daňových poplatníků. Integrace doprovázena podporami tedy znamená přesun nákladů neefektivnosti od spotřebitelů ke všem daňovým poplatníkům.
Nastává tedy situace kdy na trhu působí příliš mnoho příliš malých firem, které nikdo nenutí k restrukturalizaci, neboť díky dotacím dosahují nulového zisku, tedy zisku o stejné výši, kterého by dosáhly v případě sloučení se (dotace jsou ve výši ztráty, dosáhly by li firmy úspor z rozsahu, subvence by se snížila).
Mají jednotlivé země prospěch z takovéto politiky?
Nedokonalá konkurence vede k neefektivitě, neboť ceny jsou vyšší než mezní náklady. Politika, která vede k tomu, že se zvětší v takovéto situaci výstup, je politikou, která zvyšuje bohatství (viz kapitola 4). Pokud bychom tedy použili žargonu veřejné ekonomie, můžeme říci, že subvence jsou druhou nejlepší možností, neboť redukují tržní distorze.
Musíme poznamenat, že takovéto zdůvodnění je velmi zaujaté. Toto obhajování subvencí totiž nejde aplikovat v LR. Subvence zabraňují firmám v tom, aby přijímaly opatření vedoucí ke změnám, k potřebné restrukturalizaci. Pokud pak ostatní konkurenti budou přijímat nové technologie, budou se chytat nových příležitostí a celkově zefektivní svou výrobu, firmy, kterým bylo v restrukturalizaci bráněno, nebudou moci dále na trhu působit a negativní jevy spojené s zefektivněním se projeví později.
Nastává tedy situace kdy na trhu působí příliš mnoho příliš malých firem, které nikdo nenutí k restrukturalizaci, neboť díky dotacím dosahují nulového zisku, tedy zisku o stejné výši, kterého by dosáhly v případě sloučení se (dotace jsou ve výši ztráty, dosáhly by li firmy úspor z rozsahu, subvence by se snížila).
Mají jednotlivé země prospěch z takovéto politiky?
Nedokonalá konkurence vede k neefektivitě, neboť ceny jsou vyšší než mezní náklady. Politika, která vede k tomu, že se zvětší v takovéto situaci výstup, je politikou, která zvyšuje bohatství (viz kapitola 4). Pokud bychom tedy použili žargonu veřejné ekonomie, můžeme říci, že subvence jsou druhou nejlepší možností, neboť redukují tržní distorze.
Musíme poznamenat, že takovéto zdůvodnění je velmi zaujaté. Toto obhajování subvencí totiž nejde aplikovat v LR. Subvence zabraňují firmám v tom, aby přijímaly opatření vedoucí ke změnám, k potřebné restrukturalizaci. Pokud pak ostatní konkurenti budou přijímat nové technologie, budou se chytat nových příležitostí a celkově zefektivní svou výrobu, firmy, kterým bylo v restrukturalizaci bráněno, nebudou moci dále na trhu působit a negativní jevy spojené s zefektivněním se projeví později.
Pomalé a rychlé přizpůsobování
Pomalé a rychlé přizpůsobování
Z předchozího vyplývá, že integrace vede k významným cenovým redukcím i redukcím zisků. Ztráta zisků je eliminována pádem mnoha firem a následným ustálením na normální úrovni. Tento sled efektů je označován jako konsolidace.
V některých odvětvích, například v letecké dopravě však dojde rychle k uskutečnění prvního kroku – redukce cen, ale redukce firem je naopak dlouhodobou záležitostí. Liberalizace letecké přepravy v Evropě znamenala velké ztráty zisků pro aerolinky a velké cenové redukce pro zákazníky. Aerolinky byly neochotny k fůzím, často proto, že byly vlastněny vládami a ty k pokrytí ztrát mohly používat daňových poplatníků a tak byl vlastně pouze zisk létajících občanů financován nelétajícími prostřednictvím daňového přerozdělení. V poslední době však došlo ke zvratu a evropské aerolinky vytvářejí kooperující letecké aliance. Ačkoliv tedy ještě nedošlo k redukci počtu firem, dochází již k redukci počtu letadel na určitých linkách. Domluva, že určitá společnost kooperativního celku bude provádět jen určité lety (nikoliv všechny) je také možnost, jak dosáhnout úspor z rozsahu.
V jiných odvětvích pak může být rychlost provedených kroků zcela jiná. Může docházet k rychlému přizpůsobení se a tedy k rychlým fůzím a akvizicím. Typickým příkladem je evropské bankovnictví. Aby se tyto finanční instituce vyhnuly ztrátám zisků způsobených liberalizací, provedli konsolidaci nebývale rychle a v neobvykle velkém rozsahu.
Z předchozího vyplývá, že integrace vede k významným cenovým redukcím i redukcím zisků. Ztráta zisků je eliminována pádem mnoha firem a následným ustálením na normální úrovni. Tento sled efektů je označován jako konsolidace.
V některých odvětvích, například v letecké dopravě však dojde rychle k uskutečnění prvního kroku – redukce cen, ale redukce firem je naopak dlouhodobou záležitostí. Liberalizace letecké přepravy v Evropě znamenala velké ztráty zisků pro aerolinky a velké cenové redukce pro zákazníky. Aerolinky byly neochotny k fůzím, často proto, že byly vlastněny vládami a ty k pokrytí ztrát mohly používat daňových poplatníků a tak byl vlastně pouze zisk létajících občanů financován nelétajícími prostřednictvím daňového přerozdělení. V poslední době však došlo ke zvratu a evropské aerolinky vytvářejí kooperující letecké aliance. Ačkoliv tedy ještě nedošlo k redukci počtu firem, dochází již k redukci počtu letadel na určitých linkách. Domluva, že určitá společnost kooperativního celku bude provádět jen určité lety (nikoliv všechny) je také možnost, jak dosáhnout úspor z rozsahu.
V jiných odvětvích pak může být rychlost provedených kroků zcela jiná. Může docházet k rychlému přizpůsobení se a tedy k rychlým fůzím a akvizicím. Typickým příkladem je evropské bankovnictví. Aby se tyto finanční instituce vyhnuly ztrátám zisků způsobených liberalizací, provedli konsolidaci nebývale rychle a v neobvykle velkém rozsahu.
Empirické důkazy, Státní pomoc
Empirické důkazy
Empiricky je zcela zřejmé, že v evropském průmyslu působí více, větších, efektivnějších firem oproti době před uplatněním myšlenek jednotného vnitřního trhu. Studie, které toto potvrzují byly provedeny například v roce 1996 Evropskou Komisí. Dalšími autory, kteří si ověřili (na trhu USA), že výše uvedená souvislost mezi integrací a efektivitou je platná jsou Campbell a Hopenhayn v roce 2002.
Státní pomoc
V souvislosti s předchozí části si můžeme klást další otázky. Například, zda potom, co určitý počet firem krachne, je tendence přeživších firem držet ceny vysoko? a také zda proto, že restrukturalizace může být politicky nepříjemná, mají vlády tendence k podporám ztrátových podniků i přesto, že peníze by mohly být užity efektivněji? Odpověď na obě otázky je ano. Ano je zde nebezpečí jednání „ve shodě“ u firem a nebezpečí ubrzďování restrukturalizace vládami. Oba tyto problémy se při aplikaci programu jednotného vnitřního trhu vyskytly. Naštěstí však možnost jejich vzniku byla známa již v počátcích evropské integrace a základní protiopatření jsou již definována v Římské smlouvě 1957.
V této podkapitole se budeme zabývat problémem státních subvencí a podpor. Soutěžní politika je pak obsahem další podkapitoly.
Empiricky je zcela zřejmé, že v evropském průmyslu působí více, větších, efektivnějších firem oproti době před uplatněním myšlenek jednotného vnitřního trhu. Studie, které toto potvrzují byly provedeny například v roce 1996 Evropskou Komisí. Dalšími autory, kteří si ověřili (na trhu USA), že výše uvedená souvislost mezi integrací a efektivitou je platná jsou Campbell a Hopenhayn v roce 2002.
Státní pomoc
V souvislosti s předchozí části si můžeme klást další otázky. Například, zda potom, co určitý počet firem krachne, je tendence přeživších firem držet ceny vysoko? a také zda proto, že restrukturalizace může být politicky nepříjemná, mají vlády tendence k podporám ztrátových podniků i přesto, že peníze by mohly být užity efektivněji? Odpověď na obě otázky je ano. Ano je zde nebezpečí jednání „ve shodě“ u firem a nebezpečí ubrzďování restrukturalizace vládami. Oba tyto problémy se při aplikaci programu jednotného vnitřního trhu vyskytly. Naštěstí však možnost jejich vzniku byla známa již v počátcích evropské integrace a základní protiopatření jsou již definována v Římské smlouvě 1957.
V této podkapitole se budeme zabývat problémem státních subvencí a podpor. Soutěžní politika je pak obsahem další podkapitoly.
Důsledky evropské liberalizace
Díky vzrůstu konkurenci dojde k poklesu marže na velikost A. Vidíme, že firmy dosahují nižší marže, než odpovídá BE bodu při velikosti trhu 2n'. V SR toto není problém, v LR však dojde k restrukturalizaci liberalizovaného sektoru, dojde k poklesu počtu firem.
Efekty liberalizace na cenu můžeme vidět v prostředním diagramu. Nejprve dojde k poklesu z E' na A a po restrukturalizaci následně k vzestupu z A na E''. Musíme zdůraznit, že prostřední diagram nám ukazuje pouze domácí poptávkovou křivku, liberalizaci ji tedy nijak neposouvá.
Jak již bylo zmíněno výše, prvotním dopadem nové konkurence je pokles marže na hodnotu A, tedy pokles ceny na pA. V době restrukturalizace pak dojde k vzrůstu ceny na p'', která je ale nižší než před-liberalizační p'.
Důsledky liberalizace a následné restrukturalizace pro typickou firmu můžeme vidět na následujícím obrázku. Klesají-li ceny, jsou firmy nuceny k větší efektivnosti, tedy dojde k poklesu průměrných nákladů z E' na E''. Firmy, které se nové situaci neuměly přizpůsobit z trhu odcházejí (restrukturalizace). Méně než dvojnásobné množství firem nyní uspokojuje dvojnásobnou poptávku (domácí + partnerskou), dochází tedy k růstu prodeje, který uskutečňuje jedna typická firma a to z x' na x'' a tedy k úsporám z rozsahu a poklesu AC.
Efekty liberalizace na cenu můžeme vidět v prostředním diagramu. Nejprve dojde k poklesu z E' na A a po restrukturalizaci následně k vzestupu z A na E''. Musíme zdůraznit, že prostřední diagram nám ukazuje pouze domácí poptávkovou křivku, liberalizaci ji tedy nijak neposouvá.
Jak již bylo zmíněno výše, prvotním dopadem nové konkurence je pokles marže na hodnotu A, tedy pokles ceny na pA. V době restrukturalizace pak dojde k vzrůstu ceny na p'', která je ale nižší než před-liberalizační p'.
Důsledky liberalizace a následné restrukturalizace pro typickou firmu můžeme vidět na následujícím obrázku. Klesají-li ceny, jsou firmy nuceny k větší efektivnosti, tedy dojde k poklesu průměrných nákladů z E' na E''. Firmy, které se nové situaci neuměly přizpůsobit z trhu odcházejí (restrukturalizace). Méně než dvojnásobné množství firem nyní uspokojuje dvojnásobnou poptávku (domácí + partnerskou), dochází tedy k růstu prodeje, který uskutečňuje jedna typická firma a to z x' na x'' a tedy k úsporám z rozsahu a poklesu AC.
Důsledky evropské liberalizace
Shrneme-li to, tak přechod od režimu úplně uzavřené ekonomiky na ekonomiku plně bez obchodních bariér znamená v souhrnu méně, větších firem. Což vede k úsporám z rozsahu a tedy větší efektivnosti. Konkurence pak zajistí, aby se tato nová efektivnost promítla do nižších cen.
Pro dobré pochopení si integraci rozdělíme do dvou kroků.
SR – defragmentace a konkurenční efekt (z E' do A)
Před liberalizací byly národní trhy velmi fragmentovány. Každá firma měla svůj lokální tržní podíl o velikosti 1/n' a nulový tržní podíl na druhém trhu. Po liberalizaci má každá firma na obou trzích podíl ½n'. Tato eliminace tržní fragmentace znamená pokles mark-up z E' na A. V SR také dochází k poklesu ceny z p' na pA.
LR – restrukturalizace a úspory z rozsahu (z A do E'')
Bod A není bodem LR rovnováhy, protože firmy nemají prostředky na pokrytí svých fixních nákladů. Bod A je pod BE křivkou, což nám říká, že mark-up je příliš nízký na to, aby mohlo v sektoru působit 2n' firem. K zajištění normálního zisku je zapotřebí, aby počet firem klesl z 2n' na n''. V Evropě tomu došlo především fůzemi a zkupováním, ale stejně tak k tomu může dojít krachy firem, které nejsou schopny splácet bankám své závazky. Díky této konsolidaci dochází k přesunu ekonomiky z bodu A do bodu E''.
Pro dobré pochopení si integraci rozdělíme do dvou kroků.
SR – defragmentace a konkurenční efekt (z E' do A)
Před liberalizací byly národní trhy velmi fragmentovány. Každá firma měla svůj lokální tržní podíl o velikosti 1/n' a nulový tržní podíl na druhém trhu. Po liberalizaci má každá firma na obou trzích podíl ½n'. Tato eliminace tržní fragmentace znamená pokles mark-up z E' na A. V SR také dochází k poklesu ceny z p' na pA.
LR – restrukturalizace a úspory z rozsahu (z A do E'')
Bod A není bodem LR rovnováhy, protože firmy nemají prostředky na pokrytí svých fixních nákladů. Bod A je pod BE křivkou, což nám říká, že mark-up je příliš nízký na to, aby mohlo v sektoru působit 2n' firem. K zajištění normálního zisku je zapotřebí, aby počet firem klesl z 2n' na n''. V Evropě tomu došlo především fůzemi a zkupováním, ale stejně tak k tomu může dojít krachy firem, které nejsou schopny splácet bankám své závazky. Díky této konsolidaci dochází k přesunu ekonomiky z bodu A do bodu E''.
Efekty bohatství
Efekty bohatství
Dochází k růstu spotřebitelského přebytku o oblast p',p'',E',E'' na prostředním diagramu. K tomuto nárůstu bohatství dochází jak v domácí, tak v partnerské zemi.
Jde o čistý nárůst bohatství, neboť nedošlo k ztrátě celního výnosu (neobchodovalo se) a ani nedošlo k ztrátě u výrobců. Firmy dosahovaly nulového zisku před liberalizací (E') a stejně nulového zisku dosahují i po liberalizaci (E''). Je však nutné zdůraznit, že se jedná o LR zhodnocení bohatství a není v nich zahrnuto SR náklady na přizpůsobování. Tyto náklady restrukturalizace mohou být politicky velmi významné. Mnoho vlád v době restrukturalizace uplatňuje politiku speciálních subvencí a dotací pro dotčené podniky či politiku zaměřenou proti fůzím a akvizicím. My ale musíme zdůraznit, že efekty bohatství jsou i přesto velmi významné. Použijeme-li například průmyslový sektor EU (tvoří 30% výstupu Unie), tak zde došlo díky restrukturalizaci k velkým cenovým poklesům.
Dochází k růstu spotřebitelského přebytku o oblast p',p'',E',E'' na prostředním diagramu. K tomuto nárůstu bohatství dochází jak v domácí, tak v partnerské zemi.
Jde o čistý nárůst bohatství, neboť nedošlo k ztrátě celního výnosu (neobchodovalo se) a ani nedošlo k ztrátě u výrobců. Firmy dosahovaly nulového zisku před liberalizací (E') a stejně nulového zisku dosahují i po liberalizaci (E''). Je však nutné zdůraznit, že se jedná o LR zhodnocení bohatství a není v nich zahrnuto SR náklady na přizpůsobování. Tyto náklady restrukturalizace mohou být politicky velmi významné. Mnoho vlád v době restrukturalizace uplatňuje politiku speciálních subvencí a dotací pro dotčené podniky či politiku zaměřenou proti fůzím a akvizicím. My ale musíme zdůraznit, že efekty bohatství jsou i přesto velmi významné. Použijeme-li například průmyslový sektor EU (tvoří 30% výstupu Unie), tak zde došlo díky restrukturalizaci k velkým cenovým poklesům.
Rovnovážná cena, výstup a velikost firmy
Rovnovážná cena, výstup a velikost firmy
Je důležité zdůraznit, že se firmy vždy nenacházejí na BE křivce, ale že se můžou nacházet v situaci, kdy vydělávají více než je normální zisk či méně než je normální zisk. Ale v dlouhém období, kdy firmy vstupují na trh (při vyšším zisku) či opouštějí trh (při nižším zisku) je křivka BE odrazem reality. Co se týká COMP křivky, tak tam nedochází k vychýlení firem ani v krátkém období, neboť firmy mohou na změny v počtu hráčů zareagovat okamžitě a to změnou ceny.
V následujícím obrázku vidíme, jak můžeme s pomocí COMP a BE křivky určit optimální množství a velikost firem, marži i cenu na trhu. Průnik mezi COMP a BE křivkou na pravém grafu nám určí optimální marži (mark-up, ) a počet firem v LR. Rovnovážnou cenu pak můžeme určit na levém grafu (zobrazuje AC a MC typické firmy) jako součet + MC a pomocí ní pak vyčteme optimální velikost (prodej) jedné firmy (AC=p'). V prostředním grafu pak vidíme celkovou poptávku na trhu, kde díky znalosti optimální ceny dokážeme určit celkovou rovnovážnou spotřebu.
Je důležité zdůraznit, že se firmy vždy nenacházejí na BE křivce, ale že se můžou nacházet v situaci, kdy vydělávají více než je normální zisk či méně než je normální zisk. Ale v dlouhém období, kdy firmy vstupují na trh (při vyšším zisku) či opouštějí trh (při nižším zisku) je křivka BE odrazem reality. Co se týká COMP křivky, tak tam nedochází k vychýlení firem ani v krátkém období, neboť firmy mohou na změny v počtu hráčů zareagovat okamžitě a to změnou ceny.
V následujícím obrázku vidíme, jak můžeme s pomocí COMP a BE křivky určit optimální množství a velikost firem, marži i cenu na trhu. Průnik mezi COMP a BE křivkou na pravém grafu nám určí optimální marži (mark-up, ) a počet firem v LR. Rovnovážnou cenu pak můžeme určit na levém grafu (zobrazuje AC a MC typické firmy) jako součet + MC a pomocí ní pak vyčteme optimální velikost (prodej) jedné firmy (AC=p'). V prostředním grafu pak vidíme celkovou poptávku na trhu, kde díky znalosti optimální ceny dokážeme určit celkovou rovnovážnou spotřebu.
Důsledky evropské liberalizace
6.4 Důsledky evropské liberalizace
Evropská integrace znamenala mimo jiné odstranění obchodních bariér. Některé důsledky tohoto se pokusíme nyní vysvětlit. Pro zjednodušení použijeme dvě země, domácí (H) a partnerskou (P), které jsou identické. Pro pochopení nám tedy bude stačit zobrazit jednu zemi např. domácí a důsledky pak budou stejné i pro zemi partnerskou.
6.4.1 Od bez obchodu po volný obchod
Bezprostředním dopadem liberalizace je zdvojení konkurence na každém z trhu a umožnění firmám působit na dvakrát větším trhu (v našem příkladě, kde máme dvě identické země).
Větší počet působících firem znamená hustší konkurenci. Pro typickou firmu to pak znamená snížení mark-up na každém trhu na A.
Liberalizace přinesla každé firmě větší trh, to znamená, že více firem je schopno přežít. Liberalizace znamená posun BE křivky doprava na BEFT (při každém je schopno přežít více firem).
Velikost posunu křivky BE doprava se dá určit jednoduše. Za předpokladu nezměněné marže, při stejné velikosti prodeje každé firmy a zdvojnásobení trhu, může na trhu působit dvojnásobné množství firem. Tedy nová BE musí procházet bodem 1 za nezměněného '. Bod 1 je ale pouze bodem, který nám určuje, jak daleko se posune křivka BE, není bodem, který by nám determinoval velikost mark-up bezprostředně po liberalizaci, tím je bod A.
Evropská integrace znamenala mimo jiné odstranění obchodních bariér. Některé důsledky tohoto se pokusíme nyní vysvětlit. Pro zjednodušení použijeme dvě země, domácí (H) a partnerskou (P), které jsou identické. Pro pochopení nám tedy bude stačit zobrazit jednu zemi např. domácí a důsledky pak budou stejné i pro zemi partnerskou.
6.4.1 Od bez obchodu po volný obchod
Bezprostředním dopadem liberalizace je zdvojení konkurence na každém z trhu a umožnění firmám působit na dvakrát větším trhu (v našem příkladě, kde máme dvě identické země).
Větší počet působících firem znamená hustší konkurenci. Pro typickou firmu to pak znamená snížení mark-up na každém trhu na A.
Liberalizace přinesla každé firmě větší trh, to znamená, že více firem je schopno přežít. Liberalizace znamená posun BE křivky doprava na BEFT (při každém je schopno přežít více firem).
Velikost posunu křivky BE doprava se dá určit jednoduše. Za předpokladu nezměněné marže, při stejné velikosti prodeje každé firmy a zdvojnásobení trhu, může na trhu působit dvojnásobné množství firem. Tedy nová BE musí procházet bodem 1 za nezměněného '. Bod 1 je ale pouze bodem, který nám určuje, jak daleko se posune křivka BE, není bodem, který by nám determinoval velikost mark-up bezprostředně po liberalizaci, tím je bod A.
BE-COMP diagram v uzavřené ekonomice
6.3 BE-COMP diagram v uzavřené ekonomice
Pro studium vlivu evropské integrace na velikost firem a jejich efektivnost, na počet firem, na ceny, výstup a podobně, je užitečné mít diagram v který tyto věci dokáže determinovat. Diagram, který použijeme se skládá ze tří subdiagramů. My pro zjednodušení začneme s uzavřenou ekonomikou. Kostru BE-COMP diagramu tvoří subdiagram, který determinuje počet firem a zisk maximalizující mezní náklady.
6.3.1 COMP křivka
Je jasné, že firmy nedokonalé konkurence prodávají za cenu, která je vyšší než mezní náklady těchto firem. Jak velká je ale mezera mezi cenou a mezními náklady (, mark-up) a jak se mění s počtem hráčů na trhu, nám vysvětlí COMP křivka.
Největšího převisu ceny nad MC (mark-up) dosahuje firma v monopolním postavení, s každým dalším hráčem se tento převis (mark-up) zmenšuje. Mark up je tedy indikátorem konkurence na trhu.
6.3.2 BE (break-even) křivka
BE vyjadřuje závislost mark-up a počtu firem z jiného pohledu.
Trh určitého produktu je omezený a jen některé firmy jsou schopny na něm uspět. Pokud je mark-up (dalo by se označit jako marže) vysoká, je schopno na trhu působit mnoho firem. Pokud mark-up klesá, klesá i počet firem, které jsou schopny horší podmínky ustát. BE křivka je tedy stoupající se stoupající marží. BE křivku bychom mohli označit jako křivku nulového zisku. Křivku, která ukazuje počet firem, které dokážou vydělat tolik, aby pokryly své náklady.
Pro studium vlivu evropské integrace na velikost firem a jejich efektivnost, na počet firem, na ceny, výstup a podobně, je užitečné mít diagram v který tyto věci dokáže determinovat. Diagram, který použijeme se skládá ze tří subdiagramů. My pro zjednodušení začneme s uzavřenou ekonomikou. Kostru BE-COMP diagramu tvoří subdiagram, který determinuje počet firem a zisk maximalizující mezní náklady.
6.3.1 COMP křivka
Je jasné, že firmy nedokonalé konkurence prodávají za cenu, která je vyšší než mezní náklady těchto firem. Jak velká je ale mezera mezi cenou a mezními náklady (, mark-up) a jak se mění s počtem hráčů na trhu, nám vysvětlí COMP křivka.
Největšího převisu ceny nad MC (mark-up) dosahuje firma v monopolním postavení, s každým dalším hráčem se tento převis (mark-up) zmenšuje. Mark up je tedy indikátorem konkurence na trhu.
6.3.2 BE (break-even) křivka
BE vyjadřuje závislost mark-up a počtu firem z jiného pohledu.
Trh určitého produktu je omezený a jen některé firmy jsou schopny na něm uspět. Pokud je mark-up (dalo by se označit jako marže) vysoká, je schopno na trhu působit mnoho firem. Pokud mark-up klesá, klesá i počet firem, které jsou schopny horší podmínky ustát. BE křivka je tedy stoupající se stoupající marží. BE křivku bychom mohli označit jako křivku nulového zisku. Křivku, která ukazuje počet firem, které dokážou vydělat tolik, aby pokryly své náklady.
Reziduální poptávková křivka
Reziduální poptávková křivka
Protože na trhu jsou ještě další hráči, pak omezením pro firmu je poptávková křivka posunuta vlevo o množství, které nabízí ostatní. Jinak řečeno, každá firma věří, že je monopolem s jediným rozdílem a tím je posunutá poptávková křivka (reziduální poptávka). Mezní příjmy pak budeme odvozovat od reziduální poptávky, nikoliv poptávky celkové.
Na obrázku jsme si zobrazili duopol, jde o konkurenci jediných dvou firem na trhu, které nabízejí daný produkt. Budeme předpokládat, že firmy disponují stejnými mezními náklady. První firma bude nabízet množství x'1, které odpovídá bodu vyrovnání MC = RMR1 (MR1 odvozených od reziduální poptávky RD1, která je posunuta vlevo od celkové poptávky D o očekávání firmy 1, že firma 2 prodává takovéto množství). Analogicky pak druhá firma nabízí množství x'2, které odpovídá MC = RMR2.
Situace vykreslena v obrázku však není rovnovážnou situací, neboť očekávání firem o prodejích druhého hráče neodpovídají realitě. Firma1 produkuje x'1, což je více než očekávání firmy2 o produkci firmy1. Analogicky firma2 produkuje více, než firma1 očekává.
Nalezení očekávání, které odpovídají rovnováze
Nejjednodušším řešením je předpokládat, že obě firmy prodávají stejné množství. To znamená, že RD budou polovinou D, jak můžeme vidět na následujícím obrázku.
o optimem obou firem pak bude množství x* (RMR = MC)
o celkový prodej na trhu je pak 2x*, toto množství je tedy klíčové pro určení ceny p*
o máme-li dvě identické firmy, pak v rovnováze je jejich výstup stejný
Protože na trhu jsou ještě další hráči, pak omezením pro firmu je poptávková křivka posunuta vlevo o množství, které nabízí ostatní. Jinak řečeno, každá firma věří, že je monopolem s jediným rozdílem a tím je posunutá poptávková křivka (reziduální poptávka). Mezní příjmy pak budeme odvozovat od reziduální poptávky, nikoliv poptávky celkové.
Na obrázku jsme si zobrazili duopol, jde o konkurenci jediných dvou firem na trhu, které nabízejí daný produkt. Budeme předpokládat, že firmy disponují stejnými mezními náklady. První firma bude nabízet množství x'1, které odpovídá bodu vyrovnání MC = RMR1 (MR1 odvozených od reziduální poptávky RD1, která je posunuta vlevo od celkové poptávky D o očekávání firmy 1, že firma 2 prodává takovéto množství). Analogicky pak druhá firma nabízí množství x'2, které odpovídá MC = RMR2.
Situace vykreslena v obrázku však není rovnovážnou situací, neboť očekávání firem o prodejích druhého hráče neodpovídají realitě. Firma1 produkuje x'1, což je více než očekávání firmy2 o produkci firmy1. Analogicky firma2 produkuje více, než firma1 očekává.
Nalezení očekávání, které odpovídají rovnováze
Nejjednodušším řešením je předpokládat, že obě firmy prodávají stejné množství. To znamená, že RD budou polovinou D, jak můžeme vidět na následujícím obrázku.
o optimem obou firem pak bude množství x* (RMR = MC)
o celkový prodej na trhu je pak 2x*, toto množství je tedy klíčové pro určení ceny p*
o máme-li dvě identické firmy, pak v rovnováze je jejich výstup stejný
Oligopol: Cournot-Nash pro více firem
Oligopol: Cournot-Nash pro více firem
Ačkoliv situace, kde jsou na trhu dvě firmy (duopol) je realističtější než jedna firma (monopol), stále to ještě plně neodpovídá realitě. Proto si vysvětlíme situaci na trhu, která je v evropským podmínkách častá a to existence více významných hráčů (oligopol). Stále však budeme předpokládat, že se jedná o symetrické firmy. Na následujícím obrázku předpokládáme existenci tří firem.
Je jasné, že RD' jednotlivé firmy bude třetinová oproti celkové D. Množství, které prodává jedna firma x** se bude odvíjet od vyrovnání (RMR' = MC), celkové prodané množství 3x** pak je důležité pro určení ceny na trhu p**.
Srovnáme-li situaci duopolu a oligopolu se třemi firmami, můžeme vyčíst určité závěry uvedené níže.
o při vzrůstu počtu firem, klesá každé z nich reziduální poptávka,
o to vede k menšímu výstupu každé firmy
o a při vyšším počtu hráčů na trhu je i tržní cena nižší
Ačkoliv situace, kde jsou na trhu dvě firmy (duopol) je realističtější než jedna firma (monopol), stále to ještě plně neodpovídá realitě. Proto si vysvětlíme situaci na trhu, která je v evropským podmínkách častá a to existence více významných hráčů (oligopol). Stále však budeme předpokládat, že se jedná o symetrické firmy. Na následujícím obrázku předpokládáme existenci tří firem.
Je jasné, že RD' jednotlivé firmy bude třetinová oproti celkové D. Množství, které prodává jedna firma x** se bude odvíjet od vyrovnání (RMR' = MC), celkové prodané množství 3x** pak je důležité pro určení ceny na trhu p**.
Srovnáme-li situaci duopolu a oligopolu se třemi firmami, můžeme vyčíst určité závěry uvedené níže.
o při vzrůstu počtu firem, klesá každé z nich reziduální poptávka,
o to vede k menšímu výstupu každé firmy
o a při vyšším počtu hráčů na trhu je i tržní cena nižší
Liberalizace, defragmentace a průmyslová restrukturalizace: logika a fakta
Důležité je také zmínit M&A v rámci jednotlivých sektorů. Dvě třetiny všech těchto slučovacích aktivit v současnosti je činěno ve službách, především v bankovnictví. Ale v období budování jednotného trhu (1986-92) se M&A uskutečňovaly především ve výrobě.
Restrukturalizace přinesla větší koncentraci v jednotlivých sektorech a tím i pokles nákladů na produkci. Z ekonometrických měření (1998) vyplývá, že vybudování jednotného vnitřního trhu znamenalo průměrně pokles mezních nákladů o 4%. Velký pokles byl ve strojním průmyslu, kde šlo až o 15%, kdežto například v pivovarnictví se hovoří o poklesu o 0,1%. Je zajímavé, že v automobilovém průmyslu, který byl vyjmut z pravidel budování vnitřního trhu, mezní náklady ve sledovaném období kontinuálně rostly.
Restrukturalizace přinesla větší koncentraci v jednotlivých sektorech a tím i pokles nákladů na produkci. Z ekonometrických měření (1998) vyplývá, že vybudování jednotného vnitřního trhu znamenalo průměrně pokles mezních nákladů o 4%. Velký pokles byl ve strojním průmyslu, kde šlo až o 15%, kdežto například v pivovarnictví se hovoří o poklesu o 0,1%. Je zajímavé, že v automobilovém průmyslu, který byl vyjmut z pravidel budování vnitřního trhu, mezní náklady ve sledovaném období kontinuálně rostly.
Teoretická příprava: monopoly, duopoly a oligopoly
6.2 Teoretická příprava: monopoly, duopoly a oligopoly
Začneme monopolem. Monopol je jednoduchý, neboť u něj nemusíme brát v úvahu vzájemné ovlivňování. Pokud je firma jediným prodejcem produktu, pak stačí spočítat kolik za jakou cenu je schopna prodat a nemusíme uvažovat, jak se zachovají ostatní dodavatelé. Jedinou restrikcí pro monopol je poptávková křivka. Negativně skloněná poptávková křivka je omezením, neboť nutí monopolistu, aby si volil mezi vyšší prodanou cenou a menším množstvím anebo vyšší množství, ale za cenu nižší ceny.
Monopol stejně jako každá jiná firma maximalizuje zisk, v okamžiku když se mezní náklady rovnají mezním příjmům – viz obrázek.
6.2.1 Duopol jako monopol z reziduální poptávkovou křivkou
Monopol je teoretický model, který se v reálu téměř nevyskytuje – většina evropských firem čelí alespoň nějaké konkurenci. Model, který si zvolíme, abychom vysvětlili vzájemné interakce bude tzv, Cournot-Nash model. Budeme předpokládat, že každá firma se chová tak, jakoby ostatní firmy měly svůj výstup fixován.
Začneme monopolem. Monopol je jednoduchý, neboť u něj nemusíme brát v úvahu vzájemné ovlivňování. Pokud je firma jediným prodejcem produktu, pak stačí spočítat kolik za jakou cenu je schopna prodat a nemusíme uvažovat, jak se zachovají ostatní dodavatelé. Jedinou restrikcí pro monopol je poptávková křivka. Negativně skloněná poptávková křivka je omezením, neboť nutí monopolistu, aby si volil mezi vyšší prodanou cenou a menším množstvím anebo vyšší množství, ale za cenu nižší ceny.
Monopol stejně jako každá jiná firma maximalizuje zisk, v okamžiku když se mezní náklady rovnají mezním příjmům – viz obrázek.
6.2.1 Duopol jako monopol z reziduální poptávkovou křivkou
Monopol je teoretický model, který se v reálu téměř nevyskytuje – většina evropských firem čelí alespoň nějaké konkurenci. Model, který si zvolíme, abychom vysvětlili vzájemné interakce bude tzv, Cournot-Nash model. Budeme předpokládat, že každá firma se chová tak, jakoby ostatní firmy měly svůj výstup fixován.
Liberalizace, defragmentace a průmyslová restrukturalizace: logika a fakta
Aby se odstranily problémy, které s sebou přináší takovýto fragmentovaný trh, byly liberalizovány podmínky pro vytváření nadnárodních koncernů (fůze-mánie). Tyto fúzované podniky, pak vytvářely mnohem větší konkurenční tlaky než defragmentovaný trh.. Tato nová konkurence pak zasáhla i nejneefektivnější firmy především v průmyslu. A ty pak byly nuceny se restrukturalizovat, souhlasit s fůzi se silnějším hráčem či prostě krachly. Na konci tohoto fůze-mánie období měla Evropa mnohem efektivnější průmyslovou strukturu s méně většími, mnohem efektivnějšími firmami, které si navzájem silně konkurovaly. Toto s sebou samozřejmě přineslo Evropanům snížení ceny a růst výstupu. Samozřejmě restrukturalizace s sebou přinesla i re-alokaci zaměstnanosti. Kdy firmy zavíraly neefektivní závody a propouštěly přebytečné pracovníky. Jiné firmy zase díky nízkým cenám porážely konkurenci, rozšiřovaly své závody, přijímaly nové zaměstnance a aby je nalákaly, zvedaly mzdy.
Pokud to máme shrnout, pak došlo k liberalizaci → defragmentaci → konkurenčním efektům → průmyslové restrukturalizaci. Což vedlo k méně velkým, mnohem efektivnějším, navzájem si konkurujícím firmám.
Pokud to máme shrnout, pak došlo k liberalizaci → defragmentaci → konkurenčním efektům → průmyslové restrukturalizaci. Což vedlo k méně velkým, mnohem efektivnějším, navzájem si konkurujícím firmám.
Liberalizace, defragmentace a průmyslová restrukturalizace: logika a fakta
Je zvláštností, že nejvíce fůzí se uskutečňovalo v rámci jednoho státu (německá firma koupila jinou německou firmu), podíl domácích sloučení činil asi 55%. Zbylých 45% musíme ještě dále rozdělit. První skupinu tvoří firmy členského státu s firmou vně EU , zde šlo o 24%. Potom obě firmy uvnitř EU, ale každá z jiného státu, zde šlo o 15%. A ve zbylých 6% nelze partnerskou firmu firmy z členského státu přesně identifikovat (nadnárodní koncern).
Co se týká rozmístění mezi jednotlivé státy, pak vidíme, že nejvíce těchto spojení bylo učiněno v největších státech (Francie, Itálie, Německo, Velká Británie), ale s výjimkou Británie je jejich podíl menší než podíl jejich ekonomik. Itálie, Francie a Německo představují země, kde se uskuteční 36% M&A, ale jejich ekonomiky znamenají 59% výkonnosti EU15. A naopak mnoho malých zemí má tyto podíly právě naopak. Závislost mezi malým trhem a M&A je zřejmá a to z důvodu, které jsme si vysvětlovali výše při ozřejmění pojmu fragmentace trhu. Z tohoto si můžeme vyvodit jeden důležitý závěr a to, že integrace měla podstatně větší dopady v malých zemích. Dalším bodem související s důsledky restrukturalizace, jsou pravidla nepřátelského převzetí a snaha o jejich harmonizaci. Musíme říct, že mnohé země kontinentální Evropy měly tato pravidla velmi přísná, kdežto Velká Británie byla v tomto ohledu velmi liberální. Což přispělo k tomu, že efekty z restrukturalizace byly v jednotlivých zemích odlišné.
Co se týká rozmístění mezi jednotlivé státy, pak vidíme, že nejvíce těchto spojení bylo učiněno v největších státech (Francie, Itálie, Německo, Velká Británie), ale s výjimkou Británie je jejich podíl menší než podíl jejich ekonomik. Itálie, Francie a Německo představují země, kde se uskuteční 36% M&A, ale jejich ekonomiky znamenají 59% výkonnosti EU15. A naopak mnoho malých zemí má tyto podíly právě naopak. Závislost mezi malým trhem a M&A je zřejmá a to z důvodu, které jsme si vysvětlovali výše při ozřejmění pojmu fragmentace trhu. Z tohoto si můžeme vyvodit jeden důležitý závěr a to, že integrace měla podstatně větší dopady v malých zemích. Dalším bodem související s důsledky restrukturalizace, jsou pravidla nepřátelského převzetí a snaha o jejich harmonizaci. Musíme říct, že mnohé země kontinentální Evropy měly tato pravidla velmi přísná, kdežto Velká Británie byla v tomto ohledu velmi liberální. Což přispělo k tomu, že efekty z restrukturalizace byly v jednotlivých zemích odlišné.
Liberalizace, defragmentace a průmyslová restrukturalizace: logika a fakta
Liberalizace, defragmentace a průmyslová restrukturalizace: logika a fakta
V době, kdy byl evropský trh nejednotný, byl protkán celou řadou obchodních bariér. Před dokončením společného trhu 1968 se jednalo o cla a kvóty, před podepsáním dohody mezi EEC a EFTA 1974 o cla mezi těmito uskupeními. A nyní, ačkoliv je obchod již tři dekády bez cel a kvantitativních omezení, nemůžeme říct, že je volný. Mnoho technických, zdravotních a fiskálních bariér stále umožňuje firmám lépe obchodovat ve své zemi než v zemi sousední. Ačkoliv tato omezení se zdají jako nevýznamná, spousty těchto nevýznamných omezení dávají dohromady významnou restrikci vnitřního obchodu EU. Důsledkem je, že ačkoliv je firma dominantní ve své činnosti v domácím státě, v sousedním již hraje pouze zanedbatelnou roli. Tomuto se říká tržní fragmentace, omezuje konkurenci, udržuje ceny na vyšší úrovni a také ale umožňuje působení více hráčů na trhu. Což samozřejmě znamená neefektivitu, kdy na trhu působí i takové firmy, které by při dostatečné konkurenci nebyly schopny své zboží prodávat a mimo oněch vyšších cen s sebou také přináší horší služby, horší kvalitu apod.
V době, kdy byl evropský trh nejednotný, byl protkán celou řadou obchodních bariér. Před dokončením společného trhu 1968 se jednalo o cla a kvóty, před podepsáním dohody mezi EEC a EFTA 1974 o cla mezi těmito uskupeními. A nyní, ačkoliv je obchod již tři dekády bez cel a kvantitativních omezení, nemůžeme říct, že je volný. Mnoho technických, zdravotních a fiskálních bariér stále umožňuje firmám lépe obchodovat ve své zemi než v zemi sousední. Ačkoliv tato omezení se zdají jako nevýznamná, spousty těchto nevýznamných omezení dávají dohromady významnou restrikci vnitřního obchodu EU. Důsledkem je, že ačkoliv je firma dominantní ve své činnosti v domácím státě, v sousedním již hraje pouze zanedbatelnou roli. Tomuto se říká tržní fragmentace, omezuje konkurenci, udržuje ceny na vyšší úrovni a také ale umožňuje působení více hráčů na trhu. Což samozřejmě znamená neefektivitu, kdy na trhu působí i takové firmy, které by při dostatečné konkurenci nebyly schopny své zboží prodávat a mimo oněch vyšších cen s sebou také přináší horší služby, horší kvalitu apod.
2. Uzavřená ekonomika
2. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami: Pokud poklesne výstup ekonomiky o 1 % pod úroveň potenciálního produktu, vzroste nezaměstnanost o 0,38 p.b.. Potenciální produkt dosahuje výše 1400 mld. Pokud ekonomika pracuje na této úrovni výstupu činí nezaměstnanost v zemi 5 %.
Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 764 mld., sazba důchodové daně 0,25, mezní sklon ke spotřebě je 0,8 a citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 600 mld., citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 60 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,8.
a) Určete výši rovnovážného produktu ekonomiky
b) Vypočítejte míru nezaměstnanosti v zemi a její cyklickou složku.
Řešení
a) Y = 1330
b) U = 6,9, U(cykl.) = 1,9
Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 764 mld., sazba důchodové daně 0,25, mezní sklon ke spotřebě je 0,8 a citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 600 mld., citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 60 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,8.
a) Určete výši rovnovážného produktu ekonomiky
b) Vypočítejte míru nezaměstnanosti v zemi a její cyklickou složku.
Řešení
a) Y = 1330
b) U = 6,9, U(cykl.) = 1,9
Přirozená míra nezaměstnanosti a jev hysterese
Výše přirozené míry nezaměstnanosti závisí na historii (minulém vývoji nezaměstnanosti). Po období s vysokou mírou nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti roste.
Argument pro toto tvrzení můžeme najít v modelech s insidery a outsidery. Pracovníci se dělí na tzv. insiders (zaměstnaní) a outsiders (nezaměstnaní). Pokud člověk ztratí práci, mění se z insidera na outsidera. Odbory se však starají pouze o insiders, tzn. požadují pro ně růst mezd, což vede k dalšímu růstu nezaměstnanosti. Outsiders se postupně stávají stále hůře zaměstnatelnými, protože ztrácejí zručnost, pracovní návyky – ztrácí lidský kapitál. Za těchto okolností nezaměstnanost nevyvolává tlak na pokles mezd a zároveň každé zvýšení mezd může vyústit do dalšího nárůstu nezaměstnanosti.
Náklady nezaměstnanosti
a) náklady frikční a strukturální nezaměstnanosti – čas potřebný k nalezení práce v důsledku nedokonalé informovanosti na straně nabídky a poptávky na trhu práce. Na druhé straně přínosem frikční a strukturální nezaměstnanosti je zlepšení alokace zdrojů v podobě pracovní síly
Argument pro toto tvrzení můžeme najít v modelech s insidery a outsidery. Pracovníci se dělí na tzv. insiders (zaměstnaní) a outsiders (nezaměstnaní). Pokud člověk ztratí práci, mění se z insidera na outsidera. Odbory se však starají pouze o insiders, tzn. požadují pro ně růst mezd, což vede k dalšímu růstu nezaměstnanosti. Outsiders se postupně stávají stále hůře zaměstnatelnými, protože ztrácejí zručnost, pracovní návyky – ztrácí lidský kapitál. Za těchto okolností nezaměstnanost nevyvolává tlak na pokles mezd a zároveň každé zvýšení mezd může vyústit do dalšího nárůstu nezaměstnanosti.
Náklady nezaměstnanosti
a) náklady frikční a strukturální nezaměstnanosti – čas potřebný k nalezení práce v důsledku nedokonalé informovanosti na straně nabídky a poptávky na trhu práce. Na druhé straně přínosem frikční a strukturální nezaměstnanosti je zlepšení alokace zdrojů v podobě pracovní síly
b) náklady cyklické nezaměstnanosti
b) náklady cyklické nezaměstnanosti – pokles výstupu a ztráta efektivity, v důsledku neplného využívání zdrojů. Dále pokles příjmů státního rozpočtu a růst výdajů státního rozpočtu v důsledku zvýšení sociálních dávek
Příklady:
1. Ekonomiku lze popsat následovně: míra frikční nezaměstnanosti v zemi dosahuje 3 %, strukturální nezaměstnanost činí 2 % a sezónní 1 %. Pokud produkt ekonomiky poklesne o 2,5 % pod úroveň potenciálního produktu tato skutečnost vyvolá růst nezaměstnanosti o 1 p.b.. Maximální dlouhodobě udržitelný výkon ekonomiky je 1700 mld. A skutečný výstup v daném roce dosahoval hodnoty 1530 mld.
a) Vypočítejte výši nezaměstnanosti v zemi.
b) Určete výši přirozené míry nezaměstnanosti a cyklické nezaměstnanosti.
Řešení
a) U = 10 %
b) U* = 6 %, U(cykl.) = 4 %
Příklady:
1. Ekonomiku lze popsat následovně: míra frikční nezaměstnanosti v zemi dosahuje 3 %, strukturální nezaměstnanost činí 2 % a sezónní 1 %. Pokud produkt ekonomiky poklesne o 2,5 % pod úroveň potenciálního produktu tato skutečnost vyvolá růst nezaměstnanosti o 1 p.b.. Maximální dlouhodobě udržitelný výkon ekonomiky je 1700 mld. A skutečný výstup v daném roce dosahoval hodnoty 1530 mld.
a) Vypočítejte výši nezaměstnanosti v zemi.
b) Určete výši přirozené míry nezaměstnanosti a cyklické nezaměstnanosti.
Řešení
a) U = 10 %
b) U* = 6 %, U(cykl.) = 4 %
• mírou náhrady
• mírou náhrady (podpora v nezaměstnanosti) – s růstem podpory v nezaměstnanosti roste počet lidí, kteří déle hledají práci nebo práce často střídají.
• minimální mzdou - s růstem minimální mzdy roste i přirozená míra nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé nejsou za vysokou minimální mzdu ochotni zaměstnávat nekvalifikovanou práci. Lidé proto déle hledají práci.
• rekvalifikačními programy – mohou přirozenou míru nezaměstnanosti snižovat, tím že snižují strukturální nezaměstnanost...atd.
Výši přirozené míry nezaměstnanosti můžeme určit
u* = [z/(z+n)].100 (%), kde
z..........míra ztráty práce – jaké procento ze všech zaměstnaných ztratí práci za určité období
n..........míra nalezení práce – jaké procento ze všech nezaměstnaných najde práci za určité
období
• pokud se z dlouhodobě snižuje nebo n zvyšuje, pak u* klesá
• pokud se z dlouhodobě zvyšuje nebo n snižuje, pak u* roste
• minimální mzdou - s růstem minimální mzdy roste i přirozená míra nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé nejsou za vysokou minimální mzdu ochotni zaměstnávat nekvalifikovanou práci. Lidé proto déle hledají práci.
• rekvalifikačními programy – mohou přirozenou míru nezaměstnanosti snižovat, tím že snižují strukturální nezaměstnanost...atd.
Výši přirozené míry nezaměstnanosti můžeme určit
u* = [z/(z+n)].100 (%), kde
z..........míra ztráty práce – jaké procento ze všech zaměstnaných ztratí práci za určité období
n..........míra nalezení práce – jaké procento ze všech nezaměstnaných najde práci za určité
období
• pokud se z dlouhodobě snižuje nebo n zvyšuje, pak u* klesá
• pokud se z dlouhodobě zvyšuje nebo n snižuje, pak u* roste
Okunův zákon
kdy výši skutečné nezaměstnanosti lze vyjádřit následovně (Okunův zákon)
u = u* - Φ((Y/Y*)100-100) , kde
Y .........výstup ekonomiky
Y* .........potenciální produkt
Φ ..........citlivost změny míry nezaměstnanosti na změnu produktu – neboli o kolik %
poklesne nezaměstnanost pod svou přirozenou míru, když produkt vzroste o 1% nad úroveň potenciálního produktu
Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti není mírou ve všech zemích stejnou a neměnnou
Její výše je determinována
• demografickou skladbou – např. pokud je mezi pracovní silou velké procento absolventů, bude přirozená míra nezaměstnanosti pravděpodobně vyšší (tito lidé častěji střídají zaměstnání než naleznou to pravé)
u = u* - Φ((Y/Y*)100-100) , kde
Y .........výstup ekonomiky
Y* .........potenciální produkt
Φ ..........citlivost změny míry nezaměstnanosti na změnu produktu – neboli o kolik %
poklesne nezaměstnanost pod svou přirozenou míru, když produkt vzroste o 1% nad úroveň potenciálního produktu
Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti není mírou ve všech zemích stejnou a neměnnou
Její výše je determinována
• demografickou skladbou – např. pokud je mezi pracovní silou velké procento absolventů, bude přirozená míra nezaměstnanosti pravděpodobně vyšší (tito lidé častěji střídají zaměstnání než naleznou to pravé)
Nezaměstnanost a její charakteristiky
Nezaměstnaný – osoba starší 15 let, která
→ je bez práce
→ aktivně práci hledá
→ je připravena k nástupu do práce (ihned nebo nejpozději do 14 dnů)
Míra nezaměstnanosti
u = [U/(E+U)].100 (%) , kde
u ………míra nezaměstnanosti
U............nezaměstnaní aktivně hledající práci
E.............ekonomicky aktivní tzn. zaměstnaní
L.............pracovní síla - zaměstnaní + nezaměstnaní hledající práci (L = E+U)
Míra pracovní participace
l = (L/F).100 (%), kde
L.........pracovní síla
F.........osoby určité věkové skupiny (např. 15+)
→ je bez práce
→ aktivně práci hledá
→ je připravena k nástupu do práce (ihned nebo nejpozději do 14 dnů)
Míra nezaměstnanosti
u = [U/(E+U)].100 (%) , kde
u ………míra nezaměstnanosti
U............nezaměstnaní aktivně hledající práci
E.............ekonomicky aktivní tzn. zaměstnaní
L.............pracovní síla - zaměstnaní + nezaměstnaní hledající práci (L = E+U)
Míra pracovní participace
l = (L/F).100 (%), kde
L.........pracovní síla
F.........osoby určité věkové skupiny (např. 15+)
Druhy nezaměstnanosti
a) frikční – v důsledku fluktuace pracovníků mezi pracovními místy (určitou dobu trvá, než propuštěná osoba najde znovu práci - vzniká v důsledku nedokonalých informací)
b) strukturální – v důsledku nesouladu mezi nabídkou práce a poptávkou po práci na trhu práce (např. nesoulad mezi S a D v rámci určitých profesí či oblastí)
c) cyklická – souvisí s cyklickým vývojem ekonomiky
Frikční a strukturální nezaměstnanost jsou součástí přirozené míry nezaměstnanosti.
Výši cyklické nezaměstnanosti můžeme určit pomocí Okunova zákona. Cyklickou nezaměstnanost vyjádříme jako rozdíl mezi skutečnou nezaměstnanosti a přirozenou mírou nezaměstnanosti.
ucykl = u – u* , kde
u.........skutečná míra nezaměstnanosti
u*........přirozená míra nezaměstnanosti
b) strukturální – v důsledku nesouladu mezi nabídkou práce a poptávkou po práci na trhu práce (např. nesoulad mezi S a D v rámci určitých profesí či oblastí)
c) cyklická – souvisí s cyklickým vývojem ekonomiky
Frikční a strukturální nezaměstnanost jsou součástí přirozené míry nezaměstnanosti.
Výši cyklické nezaměstnanosti můžeme určit pomocí Okunova zákona. Cyklickou nezaměstnanost vyjádříme jako rozdíl mezi skutečnou nezaměstnanosti a přirozenou mírou nezaměstnanosti.
ucykl = u – u* , kde
u.........skutečná míra nezaměstnanosti
u*........přirozená míra nezaměstnanosti
Pojďme si nyní souvislosti keynesiánského modelu
Pojďme si nyní souvislosti keynesiánského modelu fungování ekonomiky vysvětlit podrobněji
V pravém dolním grafu je opět zachycena krátkodobá produkční funkce. V levém dolním grafu vidíme trh práce. Poptávka po práci odpovídá meznímu produktu práce a je funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá a naopak). Křivka nabídky práce je rostoucí funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste). V levém horním grafu je zachycena křivka konstantní nominální mzdy Wn. Křivka spojuje veškeré kombinace reálné mzdy a cenové hladiny, které odpovídají konstantní úrovni nominální mzdy v ekonomice. V pravém horním grafu vidíme trh statků a služeb. Nutno poznamenat, že křivka AS je v keynesiánském pojetí rostoucí a to díky fixním nominálním mzdám. Křivka AD je potom odvozena z modelu IS-LM (převodovým mechanismem mezi změnou cenové hladiny a změnou plánovaných výdajů je úroková míra → ↓P → ↑M/P → ↓i → ↑I,Ca → ↑AD).
V pravém dolním grafu je opět zachycena krátkodobá produkční funkce. V levém dolním grafu vidíme trh práce. Poptávka po práci odpovídá meznímu produktu práce a je funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá a naopak). Křivka nabídky práce je rostoucí funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste). V levém horním grafu je zachycena křivka konstantní nominální mzdy Wn. Křivka spojuje veškeré kombinace reálné mzdy a cenové hladiny, které odpovídají konstantní úrovni nominální mzdy v ekonomice. V pravém horním grafu vidíme trh statků a služeb. Nutno poznamenat, že křivka AS je v keynesiánském pojetí rostoucí a to díky fixním nominálním mzdám. Křivka AD je potom odvozena z modelu IS-LM (převodovým mechanismem mezi změnou cenové hladiny a změnou plánovaných výdajů je úroková míra → ↓P → ↑M/P → ↓i → ↑I,Ca → ↑AD).
Vyjděme opět z rovnovážného bodu na trhu práce
Vyjděme opět z rovnovážného bodu na trhu práce, kdy existuje plná zaměstnanost a ekonomika operuje na úrovni potenciálního produktu. Co se stane, dojde-li k poklesu AD (např. díky pesimistickým očekáváním investorů došlo k poklesu plánovaných investic)? Při dané cenové hladině P* dojde na trhu statků k převisu AS nad AD. To povede ke snížení cenové hladiny na úroveň P*´. Pokles cenové hladiny vyvolá nerovnováhu na trhu práce. Pokles cenové hladiny totiž při fixní nominální mzdě W vyvolal růst mzdy reálné. Při vyšší reálné mzdě (W/P*´) existuje na trhu práce převis nabídky práce nad poptávkou – tento převis má podobu nezaměstnanosti. Nominální mzdové sazby jsou fixní, proto nedochází k jejímu poklesu a vyčištění trhu práce. Nižší úroveň zaměstnanosti vede k nižšímu výstupu (při dané produkční funkci) a ekonomika operuje pod úrovní potenciálního produktu.
Nedostatečná AD (zejména nedostatečné investiční výdaje) a strnulost nominálních mezd je v pojetí keynesiánců příčinou nezaměstnanosti a neplného využívání zdrojů.
Nedostatečná AD (zejména nedostatečné investiční výdaje) a strnulost nominálních mezd je v pojetí keynesiánců příčinou nezaměstnanosti a neplného využívání zdrojů.
Z pohledu reálných veličin se tedy v ekonomice nestalo nic.
Z pohledu reálných veličin se tedy v ekonomice nestalo nic. Reálná mzda, rozměr zaměstnanosti ani reálný výstup ekonomiky se nezměnil, dotčeny byly pouze veličiny nominální. Cenová hladina a nominální mzdy poklesly, stejně tak poklesl nominální výstup ekonomiky.
V klasickém modelu fungování ekonomiky je díky pružnosti nominálních mezd a cen trh práce stejně jako trh statků a služeb neustále vyčištěn a ekonomika pracuje na úrovni potenciální produktu. Nezaměstnanost je na své přirozené míře a nedobrovolná nezaměstnanost neexistuje.
Keynesiánský trh práce
Předpoklady
1) fixní nominální mzdy
2) málo pružné ceny
Kynesiánský model trhu práce je zachycen v levém dolním grafu. V keynesiánském modelu je trh práce díky nepružnosti nominálních mezd i delší dobu nevyčištěn a v zemi existuje nedobrovolná nezaměstnanost.
V klasickém modelu fungování ekonomiky je díky pružnosti nominálních mezd a cen trh práce stejně jako trh statků a služeb neustále vyčištěn a ekonomika pracuje na úrovni potenciální produktu. Nezaměstnanost je na své přirozené míře a nedobrovolná nezaměstnanost neexistuje.
Keynesiánský trh práce
Předpoklady
1) fixní nominální mzdy
2) málo pružné ceny
Kynesiánský model trhu práce je zachycen v levém dolním grafu. V keynesiánském modelu je trh práce díky nepružnosti nominálních mezd i delší dobu nevyčištěn a v zemi existuje nedobrovolná nezaměstnanost.
Klasický model pracovního trhu
Předpoklady
1) pružné nominální mzdy
2) pružné ceny
3) dokonalé informace
Klasický trh práce vidíme v levém dolním grafu. Díky pružnosti nominálních mezd a pružným cenám je trh práce neustále vyčištěn a nezaměstnanost je na přirozené míře nezaměstnanosti.
Pojďme si nyní souvislosti klasického modelu fungování ekonomiky vysvětlit podrobněji.
V pravém dolním grafu je zachycena krátkodobá produkční funkce. V krátkém období můžeme zvyšovat výstup jen zapojením dodatečných jednotek práce (technologie i kapitálová zásoba jsou konstantní). V levém dolním grafu je zachycen trh práce. Poptávka po práci odpovídá meznímu produktu práce a je funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá a naopak). Křivka nabídky práce je rostoucí funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste). V levém horním grafu je zachycena křivka konstantní nominální mzdy Wn. Křivka spojuje veškeré kombinace reálné mzdy a cenové hladiny, které odpovídají určité konstantní úrovni nominální mzdy – podél této křivky je nominální mzda neměnná. V pravém horním grafu potom vidíme trh statků a služeb. Křivka agregátní nabídky, je díky pružnosti cen, nominálních mezd a dokonalým informacím vertikální na úrovní potenciálního produktu. Křivka agregátní poptávky je odvozena z kvantitativní teorie peněz a je klesající.
1) pružné nominální mzdy
2) pružné ceny
3) dokonalé informace
Klasický trh práce vidíme v levém dolním grafu. Díky pružnosti nominálních mezd a pružným cenám je trh práce neustále vyčištěn a nezaměstnanost je na přirozené míře nezaměstnanosti.
Pojďme si nyní souvislosti klasického modelu fungování ekonomiky vysvětlit podrobněji.
V pravém dolním grafu je zachycena krátkodobá produkční funkce. V krátkém období můžeme zvyšovat výstup jen zapojením dodatečných jednotek práce (technologie i kapitálová zásoba jsou konstantní). V levém dolním grafu je zachycen trh práce. Poptávka po práci odpovídá meznímu produktu práce a je funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá a naopak). Křivka nabídky práce je rostoucí funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste). V levém horním grafu je zachycena křivka konstantní nominální mzdy Wn. Křivka spojuje veškeré kombinace reálné mzdy a cenové hladiny, které odpovídají určité konstantní úrovni nominální mzdy – podél této křivky je nominální mzda neměnná. V pravém horním grafu potom vidíme trh statků a služeb. Křivka agregátní nabídky, je díky pružnosti cen, nominálních mezd a dokonalým informacím vertikální na úrovní potenciálního produktu. Křivka agregátní poptávky je odvozena z kvantitativní teorie peněz a je klesající.
Předpokládejme, že ekonomika je v rovnováze.
Předpokládejme, že ekonomika je v rovnováze. Výstup je na úrovni potenciálního produktu, cenová hladina je P*, nominální mzda v zemi je na úrovni W a reálná mzda vyčišťující trh práce W/P*. Trh práce je vyčištěn, nezaměstnanost je na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.
Co se stane, dojde-li v této situaci k poklesu AD (např. CB sníží peněžní nabídku)? Pokud dojde k poklesu AD, dojde na trhu statků a služeb při stávající cenové hladině P* k převisu AS nad AD – tedy za snížený objem peněz, které jsou nyní v ekonomice a při konstantní rychlosti jejich obratu nemůže být celý výstup realizován. Dojde tedy k poklesu cenové hladiny a vyčištění trhu statků a služeb. Pokles cenové hladiny ovšem vyvolá nerovnováhu na trhu práce, dojde totiž při dané nominální mzdě W k růstu mzdy reálné na W/P*´. Na trhu práce bude převaha nabídky práce nad poptávkou. Dojde k poklesu nominálních mezd a vyčištění trhu práce – křivka Wn se posune doleva. Nová úroveň reálných mezd W´/P*´ odpovídá staré úrovni reálné mzdy W/P*. Trh práce i trh statků a služeb je vyčištěn. Výstup opět na úrovni potenciálního produktu.
Co se stane, dojde-li v této situaci k poklesu AD (např. CB sníží peněžní nabídku)? Pokud dojde k poklesu AD, dojde na trhu statků a služeb při stávající cenové hladině P* k převisu AS nad AD – tedy za snížený objem peněz, které jsou nyní v ekonomice a při konstantní rychlosti jejich obratu nemůže být celý výstup realizován. Dojde tedy k poklesu cenové hladiny a vyčištění trhu statků a služeb. Pokles cenové hladiny ovšem vyvolá nerovnováhu na trhu práce, dojde totiž při dané nominální mzdě W k růstu mzdy reálné na W/P*´. Na trhu práce bude převaha nabídky práce nad poptávkou. Dojde k poklesu nominálních mezd a vyčištění trhu práce – křivka Wn se posune doleva. Nová úroveň reálných mezd W´/P*´ odpovídá staré úrovni reálné mzdy W/P*. Trh práce i trh statků a služeb je vyčištěn. Výstup opět na úrovni potenciálního produktu.
Agregátní poptávka po práci
Agregátní poptávka po práci je funkcí reálné mzdy a odpovídá křivce mezního produktu práce (při daném tvaru produkční funkce). S růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá.
DL = f(W/P…)
-
Rovnováha trhu práce
Trh práce je v rovnováze pokud se při dané úrovni reálných mezd nabídka práce rovná poptávce po práci. Všechny jednotky práce, které jsou nabízeny jsou i poptávány.
DL (W/P)*= SL (W/P)*
V grafu vidíme rovnováhu trhu práce. Reálná mzdová sazba (W/P)* je rovnovážnou mzdovou sazbou, která vyčišťuje trh práce, zaměstnanost je na úrovni plné zaměstnanosti (L*) (nezaměstnanost je na své přirozené míře). Neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost.
Poznámka: Trh práce je v rovnováze při plné zaměstnanosti. Úroveň plné zaměstnanosti odpovídá (při daném tvaru produkční funkce) výstupu na úrovní potenciálního produktu. Daný poznatek tedy implikuje závěr, že pokud je trh práce v rovnováze, operuje ekonomika na úrovni potenciálního produktu.
DL = f(W/P…)
-
Rovnováha trhu práce
Trh práce je v rovnováze pokud se při dané úrovni reálných mezd nabídka práce rovná poptávce po práci. Všechny jednotky práce, které jsou nabízeny jsou i poptávány.
DL (W/P)*= SL (W/P)*
V grafu vidíme rovnováhu trhu práce. Reálná mzdová sazba (W/P)* je rovnovážnou mzdovou sazbou, která vyčišťuje trh práce, zaměstnanost je na úrovni plné zaměstnanosti (L*) (nezaměstnanost je na své přirozené míře). Neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost.
Poznámka: Trh práce je v rovnováze při plné zaměstnanosti. Úroveň plné zaměstnanosti odpovídá (při daném tvaru produkční funkce) výstupu na úrovní potenciálního produktu. Daný poznatek tedy implikuje závěr, že pokud je trh práce v rovnováze, operuje ekonomika na úrovni potenciálního produktu.
Pokud s rostoucí reálnou mzdovou sazbou roste nabízené množství práce
Pokud s rostoucí reálnou mzdovou sazbou roste nabízené množství práce, převažuje substituční efekt zvýšené mzdové sazby → křivka nabídky práce má rostoucí tvar. Od určité výše reálné mzdové sazby ovšem převažuje důchodový efekt → nabízené množství práce se s růstem reálné mzdy sníží. Mzdová sazba je totiž již tak vysoká, že domácnostem dovoluje pracovat méně hodin a zároveň jim umožňuje spotřebovávat více – spotřební výdaje rostou při nižším nabízeném množství práce. Křivka agregátní nabídky práce se tak stáčí zpět.
Empirická ověřování tvaru nabídky práce potvrzují spíše převahu substitučního efektu. V dalším výkladu budeme tedy vycházet z rostoucí křivky nabídky práce. Budeme předpokládat, že s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste.
SL = f(W/P…)
+
Poptávka po práci (DL)
Předpoklady odvození
1) práce homogenní (každá jednotka práce identická)
2) krátké období, jediný variabilní faktor práce
3) mezní produkt práce je klesající
Empirická ověřování tvaru nabídky práce potvrzují spíše převahu substitučního efektu. V dalším výkladu budeme tedy vycházet z rostoucí křivky nabídky práce. Budeme předpokládat, že s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste.
SL = f(W/P…)
+
Poptávka po práci (DL)
Předpoklady odvození
1) práce homogenní (každá jednotka práce identická)
2) krátké období, jediný variabilní faktor práce
3) mezní produkt práce je klesající
Křivku poptávky po práci jsme odvozovali již v kapitole 5
Křivku poptávky po práci jsme odvozovali již v kapitole 5, proto zde jen krátce shrneme závěry odvození.
Východiskem odvození poptávky po práci je analýza chování firem, které stojí na straně poptávky po práci. Firmy usilují o maximalizaci zisku, chtějí dosáhnout maximálního rozdílu celkových příjmů (TR) a celkových nákladů (TC). Budou ochotny najímat dodatečné jednotky práce až do doby, kdy přírůstek celkového příjmu vyvolaný dodatečnou najatou jednotkou práce (příjem z mezního produktu práce - MRPL) bude roven nominální mzdě (W), tedy ceně za dodatečnou jednotku práce.
MRPL = W
Příjem z mezního produktu práce můžeme zapsat jako mezní produkt práce vynásobený cenou statku, který byl pomocí práce vyroben (P)
MPL . P = W
Po úpravě potom dostaneme vztah
MPL = W/P ...............neboli mezní produkt práce bude roven reálné mzdě.
Firmy jsou tedy ochotny najmout tolik jednotek práce, až poslední najatá jednotka práce vyvolá nulový přírůstek zisku (přinese na celkovém příjmu právě tolik, kolik firmu stojí).
Východiskem odvození poptávky po práci je analýza chování firem, které stojí na straně poptávky po práci. Firmy usilují o maximalizaci zisku, chtějí dosáhnout maximálního rozdílu celkových příjmů (TR) a celkových nákladů (TC). Budou ochotny najímat dodatečné jednotky práce až do doby, kdy přírůstek celkového příjmu vyvolaný dodatečnou najatou jednotkou práce (příjem z mezního produktu práce - MRPL) bude roven nominální mzdě (W), tedy ceně za dodatečnou jednotku práce.
MRPL = W
Příjem z mezního produktu práce můžeme zapsat jako mezní produkt práce vynásobený cenou statku, který byl pomocí práce vyroben (P)
MPL . P = W
Po úpravě potom dostaneme vztah
MPL = W/P ...............neboli mezní produkt práce bude roven reálné mzdě.
Firmy jsou tedy ochotny najmout tolik jednotek práce, až poslední najatá jednotka práce vyvolá nulový přírůstek zisku (přinese na celkovém příjmu právě tolik, kolik firmu stojí).
Zaveďme si nyní užitkovou funkci domácností
Zaveďme si nyní užitkovou funkci domácností, v níž spotřebovávanými statky budou nakoupené zboží a služby (spotřeba C) a hodiny práce (L)
U=(C,L)
+ -
S množstvím nakoupených statků a služeb (spotřebou) užitek domácnosti roste, hodiny práce naopak užitek domácností snižují (jsou špatným statkem). Proč užitek domácností s růstem množství práce klesá? Užitek domácností roste s růstem volného času, a protože celkový čas domácností můžeme rozdělit mezi hodiny práce a volný čas – s růstem hodin práce klesá počet hodin volného času. Užitek domácnosti s růstem odpracovaných hodin klesá.
V levém grafu si zkonstruujeme indiferenční křivky pro užitkovou funkci domácností. Na ose x bude množství nabízené práce (L) a na ose y výše spotřeby domácností (C). Indiferenční křivky zachycují veškeré kombinace práce a spotřeby, které umožní domácnostem dosáhnout stejné výše užitku. Indiferenční křivky jsou rostoucí, protože s růstem spotřeby musí domácnosti zvyšovat i nabízené množství práce, aby zůstal užitek nezměněn. Vyšší indiferenční křivka vždy představuje vyšší úroveň užitku. Sklon indiferenční křivky v kterémkoli bodě je dán mezní mírou substituce mezi spotřebou a prací.
U=(C,L)
+ -
S množstvím nakoupených statků a služeb (spotřebou) užitek domácnosti roste, hodiny práce naopak užitek domácností snižují (jsou špatným statkem). Proč užitek domácností s růstem množství práce klesá? Užitek domácností roste s růstem volného času, a protože celkový čas domácností můžeme rozdělit mezi hodiny práce a volný čas – s růstem hodin práce klesá počet hodin volného času. Užitek domácnosti s růstem odpracovaných hodin klesá.
V levém grafu si zkonstruujeme indiferenční křivky pro užitkovou funkci domácností. Na ose x bude množství nabízené práce (L) a na ose y výše spotřeby domácností (C). Indiferenční křivky zachycují veškeré kombinace práce a spotřeby, které umožní domácnostem dosáhnout stejné výše užitku. Indiferenční křivky jsou rostoucí, protože s růstem spotřeby musí domácnosti zvyšovat i nabízené množství práce, aby zůstal užitek nezměněn. Vyšší indiferenční křivka vždy představuje vyšší úroveň užitku. Sklon indiferenční křivky v kterémkoli bodě je dán mezní mírou substituce mezi spotřebou a prací.
Řekli jsme, že s růstem spotřeby a volného času roste užitek domácností.
Řekli jsme, že s růstem spotřeby a volného času roste užitek domácností. Jediným zdrojem spotřeby je ovšem mzda. Domácnosti proto mohou zvyšovat spotřebu jen snižováním hodin volného času. Do levého grafu nyní dokreslíme kombinace volného času a spotřeby, které jsou dostupné při různých úrovních reálné mzdy. Jsou představovány liniemi z0, z1, z2, z3. Linie z0 je linií odpovídající reálné mzdě (W/P)0, s růstem množství nabízené práce rostou pracovní příjmy domácností a roste i dostupná úroveň spotřeby. Linie z1 odpovídá vyšší reálné mzdě (W/P)1, atd.
Množství práce, které budou domácnosti při různých úrovních reálné mzdy ochotny nabídnout je dáno bodem dotyku indiferentní křivky s linií z.
Z levého grafu můžeme vyčíst, že při úrovni reálné mzdy (W/P)0 budou domácnosti ochotny nabídnout množství práce L0. Pokud reálná mzda vzroste na úroveň (W/P)1 dojde k růstu nabízeného množství práce na L1 – domácnosti nahrazují relativně dražší volný čas prací. Úrovni mzdové sazby (W/P)2 odpovídá množství nabízené práce L2 . S růstem reálné mzdy na úroveň (W/P)3 množství nabízené práce klesá (L3) - úroveň spotřeby domácností je již tak vysoká, že domácnosti si dovolí snížit množství nabízené práce a zvýšit množství volného času. Přeneseme-li body do grafu vpravo, jejich spojením dostaneme křivku nabídky práce.
Množství práce, které budou domácnosti při různých úrovních reálné mzdy ochotny nabídnout je dáno bodem dotyku indiferentní křivky s linií z.
Z levého grafu můžeme vyčíst, že při úrovni reálné mzdy (W/P)0 budou domácnosti ochotny nabídnout množství práce L0. Pokud reálná mzda vzroste na úroveň (W/P)1 dojde k růstu nabízeného množství práce na L1 – domácnosti nahrazují relativně dražší volný čas prací. Úrovni mzdové sazby (W/P)2 odpovídá množství nabízené práce L2 . S růstem reálné mzdy na úroveň (W/P)3 množství nabízené práce klesá (L3) - úroveň spotřeby domácností je již tak vysoká, že domácnosti si dovolí snížit množství nabízené práce a zvýšit množství volného času. Přeneseme-li body do grafu vpravo, jejich spojením dostaneme křivku nabídky práce.
Makroekonomie II – Seminář č. 8 – Trh práce a nezaměstnanost
Teoretická východiska
Trh práce
Trh práce je místem, kde dochází ke střetu nabídky práce (SL) s poptávkou po práci (DL). Domácnosti na trh práce vstupují a nabízejí práci, firmy práci poptávají. Nyní podrobněji odvodíme křivku nabídky a poptávky po práci.
Nabídka práce SL
Při odvozování křivky agregátní nabídky práce budeme vycházet z následujících předpokladů
1) jediným příjmem domácností je mzda
2) práce je homogenní (každá jednotka práce je úplně stejná)
3) domácnosti rozdělují svůj čas mezi práci a volný čas
Agregátní nabídku práce odvodíme následujícím způsobem. Předpokládáme, že jediným příjmem domácností je mzda (odměna za pronájem výrobního faktoru práce), která je celá vynaložena na spotřebu. Domácnosti svůj čas rozdělují mezi práci a volný čas.
Trh práce
Trh práce je místem, kde dochází ke střetu nabídky práce (SL) s poptávkou po práci (DL). Domácnosti na trh práce vstupují a nabízejí práci, firmy práci poptávají. Nyní podrobněji odvodíme křivku nabídky a poptávky po práci.
Nabídka práce SL
Při odvozování křivky agregátní nabídky práce budeme vycházet z následujících předpokladů
1) jediným příjmem domácností je mzda
2) práce je homogenní (každá jednotka práce je úplně stejná)
3) domácnosti rozdělují svůj čas mezi práci a volný čas
Agregátní nabídku práce odvodíme následujícím způsobem. Předpokládáme, že jediným příjmem domácností je mzda (odměna za pronájem výrobního faktoru práce), která je celá vynaložena na spotřebu. Domácnosti svůj čas rozdělují mezi práci a volný čas.
Řešení
a) Y = 1550, i = 5,5
b) β= 1,2
c) ∆Y = + 120
d) ∆Y =200 (při i=5,5)
e) centrální banka by musela zvýšit nabídku reálných peněžních zůstatků na 625 mld
2. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami:
Trh statků je charakterizován následujícími údaji: autonomní výdaje 640, mezní skon ke spotřebě je 0,8, sazba důchodové daně činí 0,375, citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz je charakterizován následujícími údaji: centrální banka drží nabídku peněžních zůstatků na úrovni 400, citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru činí 60 a citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchodu je 0,6.
Nabídka firem s růstem cenové hladiny roste a křivka agregátní nabídky má tvar P=(1/1000)Y.
a) Vypočítejte a graficky znázorněte rovnovážný výstup ekonomiky a rovnovážnou cenovou hladinu.
b) Vypočítejte jak se změní rovnovážný výstup ekonomiky a cenová hladina v případě, že centrální banka ve snaze stimulovat výkon ekonomiky zvýší nabídku peněz o 80. Zakreslete.
b) β= 1,2
c) ∆Y = + 120
d) ∆Y =200 (při i=5,5)
e) centrální banka by musela zvýšit nabídku reálných peněžních zůstatků na 625 mld
2. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami:
Trh statků je charakterizován následujícími údaji: autonomní výdaje 640, mezní skon ke spotřebě je 0,8, sazba důchodové daně činí 0,375, citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz je charakterizován následujícími údaji: centrální banka drží nabídku peněžních zůstatků na úrovni 400, citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru činí 60 a citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchodu je 0,6.
Nabídka firem s růstem cenové hladiny roste a křivka agregátní nabídky má tvar P=(1/1000)Y.
a) Vypočítejte a graficky znázorněte rovnovážný výstup ekonomiky a rovnovážnou cenovou hladinu.
b) Vypočítejte jak se změní rovnovážný výstup ekonomiky a cenová hladina v případě, že centrální banka ve snaze stimulovat výkon ekonomiky zvýší nabídku peněz o 80. Zakreslete.
3. Uzavřená ekonomika
3. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami:
Trh statků je charakterizován následujícími údaji: autonomní výdaje 640, mezní skon ke spotřebě je 0,8, sazba důchodové daně činí 0,375, citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz je charakterizován následujícími údaji: centrální banka drží nabídku peněžních zůstatků na úrovni 400, citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru činí 60 a citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchodu je 0,6. Nabídka firem s růstem cenové hladiny roste a křivka agregátní nabídky má tvar P = 1,25.
a) Vypočítejte a graficky znázorněte rovnovážný výstup ekonomiky a rovnovážnou cenovou hladinu.
b) Vypočítejte jak se změní rovnovážný výstup ekonomiky a cenová hladina v případě, že centrální banka ve snaze snížit cenovou hladinu sníží nabídku peněz o 80. Zakreslete.
Řešení
a) AD: Y=800 +250/P, AS: P =1,25 → Y =1000, P=1,25
b)Y=960, P= 1,25 → ∆Y = - 40 - křivka AD se posune doleva
Trh statků je charakterizován následujícími údaji: autonomní výdaje 640, mezní skon ke spotřebě je 0,8, sazba důchodové daně činí 0,375, citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz je charakterizován následujícími údaji: centrální banka drží nabídku peněžních zůstatků na úrovni 400, citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru činí 60 a citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchodu je 0,6. Nabídka firem s růstem cenové hladiny roste a křivka agregátní nabídky má tvar P = 1,25.
a) Vypočítejte a graficky znázorněte rovnovážný výstup ekonomiky a rovnovážnou cenovou hladinu.
b) Vypočítejte jak se změní rovnovážný výstup ekonomiky a cenová hladina v případě, že centrální banka ve snaze snížit cenovou hladinu sníží nabídku peněz o 80. Zakreslete.
Řešení
a) AD: Y=800 +250/P, AS: P =1,25 → Y =1000, P=1,25
b)Y=960, P= 1,25 → ∆Y = - 40 - křivka AD se posune doleva
Peněžní multiplikátor
na hodnotě peněžního multiplikátoru závisí objem peněžní zásoby
M = m . MB
M......peněžní zásoba
m.......peněžní multiplikátor
MB....měnová báze (mocné peníze) = hotovost + rezervy
m = 1 + cu
re + cu
cu......poměr oběživa a vkladů
re......poměr rezerv a vkladů
Centrální banky tedy ovlivňují přímo měnovou bázi (mocné peníze), od jejíž výše se potom odvíjí i objem celkové peněžní zásoby (přes peněžní multiplikátor)
• peněžní multiplikátor je tím menší, čím větší je poměr rezerv (re)
• peněžní multiplikátor je tím větší, čím menší je poměr oběživa a vkladů (cu)
M = m . MB
M......peněžní zásoba
m.......peněžní multiplikátor
MB....měnová báze (mocné peníze) = hotovost + rezervy
m = 1 + cu
re + cu
cu......poměr oběživa a vkladů
re......poměr rezerv a vkladů
Centrální banky tedy ovlivňují přímo měnovou bázi (mocné peníze), od jejíž výše se potom odvíjí i objem celkové peněžní zásoby (přes peněžní multiplikátor)
• peněžní multiplikátor je tím menší, čím větší je poměr rezerv (re)
• peněžní multiplikátor je tím větší, čím menší je poměr oběživa a vkladů (cu)
Příklady:
1. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami:
Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 950 mld., sazba důchodové daně 0,25, mezní sklon ke spotřebě je 0,8 a citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 60.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 500 mld., citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 50 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,5.
a) Určete rovnovážný výstup ekonomiky a rovnovážnou úrokovou míru. Zakreslete.
b) Určete velikost multiplikátoru monetární politiky.
c) Centrální banka se rozhodla stimulovat výkon ekonomiky. Zvýšila proto nabídku peněz na 600 mld. Vypočítejte jaký vliv bude mít toto opatření na rovnovážný výstup.
d) Vypočítejte jak velký by byl přírůstek výstupu, kdyby nedošlo ke změně úrokové míry.
e) Určete o kolik by musela centrální banka zvýšit peněžní nabídku, aby se ekonomika dostala na úroveň potenciálního produktu? Potenciální produkt činí 1700 mld. Jaké nástroje může centrální banka v tomto případě využít?
Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 950 mld., sazba důchodové daně 0,25, mezní sklon ke spotřebě je 0,8 a citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 60.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 500 mld., citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 50 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,5.
a) Určete rovnovážný výstup ekonomiky a rovnovážnou úrokovou míru. Zakreslete.
b) Určete velikost multiplikátoru monetární politiky.
c) Centrální banka se rozhodla stimulovat výkon ekonomiky. Zvýšila proto nabídku peněz na 600 mld. Vypočítejte jaký vliv bude mít toto opatření na rovnovážný výstup.
d) Vypočítejte jak velký by byl přírůstek výstupu, kdyby nedošlo ke změně úrokové míry.
e) Určete o kolik by musela centrální banka zvýšit peněžní nabídku, aby se ekonomika dostala na úroveň potenciálního produktu? Potenciální produkt činí 1700 mld. Jaké nástroje může centrální banka v tomto případě využít?
3. Povinné minimální rezervy
3. Povinné minimální rezervy – klasický nástroj monetární politiky, nicméně u nás má malý význam a slouží spíše jako polštář pro plynulé fungování mezibankovního platebního styku
Hlavním nástrojem monetární politiky, který ČNB využívá jsou tedy operace na volném trhu v podobě dvoutýdenních repo operací.
Aktuální nastavení nástrojů monetární politiky ČNB (prosinec 2004)
• 2týdenní repo sazba................2,5 %
• diskontní sazba........................1,5 %
• lombardní sazba......................3,5 %
• povinné minimální rezervy.....2 % (dnes bez rozdílu, zda jde o banky či stavební spořitelny, dříve byla různá sazba pro oba typy finančních institucí)
Vývoj pojetí monetární politiky ČNB
1993 – konec 1997 – cílování měnové zásoby – ale, problémy se snižováním inflace, měnová krize v roce 1997 → 1998 – konec 2001 – cílování čisté (jádrové) inflace
od ledna 2002 – cílování celkové inflace
Článek podporuje:
zdravotní matrace, lamelové rošty, polštářky
Hlavním nástrojem monetární politiky, který ČNB využívá jsou tedy operace na volném trhu v podobě dvoutýdenních repo operací.
Aktuální nastavení nástrojů monetární politiky ČNB (prosinec 2004)
• 2týdenní repo sazba................2,5 %
• diskontní sazba........................1,5 %
• lombardní sazba......................3,5 %
• povinné minimální rezervy.....2 % (dnes bez rozdílu, zda jde o banky či stavební spořitelny, dříve byla různá sazba pro oba typy finančních institucí)
Vývoj pojetí monetární politiky ČNB
1993 – konec 1997 – cílování měnové zásoby – ale, problémy se snižováním inflace, měnová krize v roce 1997 → 1998 – konec 2001 – cílování čisté (jádrové) inflace
od ledna 2002 – cílování celkové inflace
Článek podporuje:
zdravotní matrace, lamelové rošty, polštářky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)