Subvence jako ochrana před restrukturalizací
Je logické, že v případě ztrátovosti firma opouští sektor. Může být skoupena jinou firmou, může být součástí fůze či akvizice nebo prostě krachne. Všechny z těchto exitů můžou mít za následek růst nezaměstnanosti. A protože nezaměstnanost není politiky vítána, mají tendence restrukturalizaci omezovat. Nejzřetelnější je to ve státem vlastněných firmách, kde si velmi často odborové svazy na politicích vynutí, aby byl jejich podnik držen při životě i přesto, že je ztrátový. Pokud je podnik soukromý, tak vláda může zasahovat stejně tak a to prostřednictvím přímo poskytnutých grantů na nejrůznější ztrátové projekty či např. poskytnutím záruk na dlouhodobé půjčky.
My se podíváme na takovouto státní pomoc ze dvou pohledů. Bude nás zajímat rozdíl v ekonomických důsledcích pokud podporu poskytuje pouze jedna vláda nebo všechny vlády.
Subvence napříč EU: zamezování hlavním zdrojům zisků
Začneme s předpokladem, že všechny země (pro zjednodušení budeme opět předpokládat pouze dvě země) poskytují subvence, které zamezují restrukturalizaci. Dále budeme předpokládat, že vlády poskytují firmám právě takovou subvenci, aby stačila na pokrytí ztrát. To znamená, že dle předchozího grafu by všechny 2n' firmy zůstaly na trhu, ale dosahovaly by však pouze normálního zisku a to znamená, že by žádná další firma na trh nevstupovala. Ekonomika by tedy zůstala díky subvencím v bodě A.
Žádné komentáře:
Okomentovat