Tržní hospodářství je postaveno na existenci podnikových vztahů a všichni vlastníci mají stejná práva. Za socialismu bylo vlastnické právo státu postaveno jako nadřazené nad ostatními vlastníky.
Vztahy mezi podnikateli upravuje obchodní zákoník, jelikož nepokrývá veškeré právní vztahy, tak se v některých případech užívá občanského zákoníku (např. při pronájmu nemovitosti).
Podnikat může podnikatel samostatně jako fyzická osoba – upravuje živnostenský zákon. Podnikání více osob upravuje obchodní zákoník jako podnikání právnických osob.
Důležité pojmy z obchodního zákoníku
Podnikání
= soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Podnikatel
Podnikatel
a) osoba zapsaná v obchod. rejstříku (obchodní společnosti, družstva, státní podniky a jiné právnické osoby, některé fyzické osoby)
b) osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění
c) osoba podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění – lékaři, auditoři, advokáti…
d) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštních předpisů
Podnik
= soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání
Obchodní firma
= název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku
- firmou fyzické osoby je její jméno a příjmení
- firmou právnické osoby je název, pod kterým je zapsána v obchodním rejstříku + dodatek označující jejich právní formu –družstvo, a.s., s.r.o., k.s., v.o.s.
a) osoba zapsaná v obchod. rejstříku (obchodní společnosti, družstva, státní podniky a jiné právnické osoby, některé fyzické osoby)
b) osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění
c) osoba podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění – lékaři, auditoři, advokáti…
d) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštních předpisů
Podnik
= soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání
Obchodní firma
= název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku
- firmou fyzické osoby je její jméno a příjmení
- firmou právnické osoby je název, pod kterým je zapsána v obchodním rejstříku + dodatek označující jejich právní formu –družstvo, a.s., s.r.o., k.s., v.o.s.
Jednání podnikatele
fyzické osoby – osobně nebo zplnomocněný zástupce
právnické osoby – prostřednictvím statutárních orgánů (jednatel, představenstvo..), nebo prostřednictvím zástupce (nesmí být osoba, u které byl na její majetek vyhlášen konkurz).
Prokura
= zvláštní plná moc
Prokurista
= je to pouze fyzická osoba s touto mocí
- prokura ji zmocňuje ke všem právním úkonům
- zapsán v obchod. rejstříku
- v praxi je to druhá nejdůležitější osoba firmy (podepisuje bankovní operace, smlouvy, zastupuje ředitele…).
Obchodní rejstřík
= veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem ustanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon.
- vedený na krajském soudu
- musí zde být zapsána všechny obchod. společnosti, družstva, cizí (zahraniční) ob. společnosti, dobrovolně některé fyzické osoby
fyzické osoby – osobně nebo zplnomocněný zástupce
právnické osoby – prostřednictvím statutárních orgánů (jednatel, představenstvo..), nebo prostřednictvím zástupce (nesmí být osoba, u které byl na její majetek vyhlášen konkurz).
Prokura
= zvláštní plná moc
Prokurista
= je to pouze fyzická osoba s touto mocí
- prokura ji zmocňuje ke všem právním úkonům
- zapsán v obchod. rejstříku
- v praxi je to druhá nejdůležitější osoba firmy (podepisuje bankovní operace, smlouvy, zastupuje ředitele…).
Obchodní rejstřík
= veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem ustanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon.
- vedený na krajském soudu
- musí zde být zapsána všechny obchod. společnosti, družstva, cizí (zahraniční) ob. společnosti, dobrovolně některé fyzické osoby
Hodnocení živ.úrovně
Hodnocení živ.úrovně
Posuzuje se její vývoj, provádí se srovnání mezi státy, skupinami obyvatelstva, rodinami, popř. jednotlivci. Pro objektivní hodnocení musíme srovnávat jednu složku za druhou a z nich pak provést obecné shrnutí a porovnání. Výši ž. ú. ovlivňuje výkonnost národního hospodářství, které představuje množství statků a služeb, které v něm bylo za určité období vytvořeno. Čím je výkonnost národního hospodářství vyšší, tím je vyšší ž. ú. Občanů.
Státní rozpočet
K plnění svých funkcí potřebuje stát peníze, čím více funkcí tím více peněz. Jako řádný hospodář dopředu plánuje, kolik v následujícím roce peněz potřebuje – výdajová stránka státního rozpočtu a kolik jich získá – příjmová stránka.
Příjmy státního rozpočtu tvoří: daně, cla, sociální pojištění, ostatní příjmy (různé poplatky), příjmy z rozpočtu EU
Výdaje státního rozpočtu tvoří: státní zpráva (úřady), ochrana státu, školství, zdravotnictví, transfery obyvatelstvu (důchody, dávky..), státní zakázky (dálnice..), investice do životního prostředí, odvody do rozpočtu EU
Posuzuje se její vývoj, provádí se srovnání mezi státy, skupinami obyvatelstva, rodinami, popř. jednotlivci. Pro objektivní hodnocení musíme srovnávat jednu složku za druhou a z nich pak provést obecné shrnutí a porovnání. Výši ž. ú. ovlivňuje výkonnost národního hospodářství, které představuje množství statků a služeb, které v něm bylo za určité období vytvořeno. Čím je výkonnost národního hospodářství vyšší, tím je vyšší ž. ú. Občanů.
Státní rozpočet
K plnění svých funkcí potřebuje stát peníze, čím více funkcí tím více peněz. Jako řádný hospodář dopředu plánuje, kolik v následujícím roce peněz potřebuje – výdajová stránka státního rozpočtu a kolik jich získá – příjmová stránka.
Příjmy státního rozpočtu tvoří: daně, cla, sociální pojištění, ostatní příjmy (různé poplatky), příjmy z rozpočtu EU
Výdaje státního rozpočtu tvoří: státní zpráva (úřady), ochrana státu, školství, zdravotnictví, transfery obyvatelstvu (důchody, dávky..), státní zakázky (dálnice..), investice do životního prostředí, odvody do rozpočtu EU
Státní rozpočet
Porovnáním těchto dvou stran pak státní rozpočet může plánovat jako – přebytkový (příjmy > výdaje), schodkový (příjmy < výdaje), vyrovnaný (příjmy = výdaje). Návrh státního rozpočtu na následující rok předkládá vláda ke schválení parlamentu a schválený rozpočet má podobu zákona.
Přebytkový = vytváří rezervu státu na dobu nepříznivého ekonomického vývoje (hospodářská krize, recese). Avšak stát, který neutratí veškeré své příjmy, nevytváří nové pracovní příležitosti, nedává závazky soukromým firmám a tak nepodporuje rozvoj ekonomiky.
Schodkový = podporuje dočasný rozvoj ekonomiky na dluh, vydané peníze převyšují příjmy, stát bude muset šetřit v příštích letech a nikdo mu dopředu nezaručí, že to nebudou roky ekonomicky problémové.
Vyrovnaný = nedochází k žádným odchylkám.
Přebytkový = vytváří rezervu státu na dobu nepříznivého ekonomického vývoje (hospodářská krize, recese). Avšak stát, který neutratí veškeré své příjmy, nevytváří nové pracovní příležitosti, nedává závazky soukromým firmám a tak nepodporuje rozvoj ekonomiky.
Schodkový = podporuje dočasný rozvoj ekonomiky na dluh, vydané peníze převyšují příjmy, stát bude muset šetřit v příštích letech a nikdo mu dopředu nezaručí, že to nebudou roky ekonomicky problémové.
Vyrovnaný = nedochází k žádným odchylkám.
Životní úroveň
Osobní potřeba – je dána kvalitou spotřebních předmětů, zakoupených v obchodní síti, popř. vyrobených doma (oděvy, potraviny, ledničky, televizory, spotřeba vody, plynu, elektrické energie v domácnostech).
Společenská potřeba – vyjadřuje úroveň poskytovaných služeb v organizacích jako je školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení a atd.
Úroveň bydlení – je dána vybaveností a velikostí bytů a rodinných domků a jejich dostupností.
Úroveň volného času – posuzujeme možnost a délku, kterou můžeme věnovat odpočinku, sportu, rekreaci, kultuře, zábavě, společenskému životu.
Sociální jistoty – hodnotí živ. úroveň z hlediska důchodového zabezpečení, zabezpečení v nemoci, nezaměstnanosti.
Pracovní podmínky – umožňují jednotlivým osobám získat peníze na uskutečnění jednotlivých složek živ. úrovně, vedle výše příjmu posuzujeme délku pracovní doby, intenzitu práce a pracovní prostředí
Životní prostředí – stále významněji ovlivňuje živ.úroveň, je tvořeno čistotou vody, ovzduší, půdy, upraveností obcí, jejich architekturou, neporušeností krajiny a přírody.
Společenská potřeba – vyjadřuje úroveň poskytovaných služeb v organizacích jako je školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení a atd.
Úroveň bydlení – je dána vybaveností a velikostí bytů a rodinných domků a jejich dostupností.
Úroveň volného času – posuzujeme možnost a délku, kterou můžeme věnovat odpočinku, sportu, rekreaci, kultuře, zábavě, společenskému životu.
Sociální jistoty – hodnotí živ. úroveň z hlediska důchodového zabezpečení, zabezpečení v nemoci, nezaměstnanosti.
Pracovní podmínky – umožňují jednotlivým osobám získat peníze na uskutečnění jednotlivých složek živ. úrovně, vedle výše příjmu posuzujeme délku pracovní doby, intenzitu práce a pracovní prostředí
Životní prostředí – stále významněji ovlivňuje živ.úroveň, je tvořeno čistotou vody, ovzduší, půdy, upraveností obcí, jejich architekturou, neporušeností krajiny a přírody.
Přírodní zdroje
Přírodní zdroje
a) půda (zemědělství, stavební pozemky, zastavěné plochy…)
b) nerostné bohatství (obchoduje se s ním na komunitních burzách, např. Londýn)
c) přírodní síly
3.Kapitál = peníze, majetek, vkládáme na výrobu, aby vznikly větší hodnoty (akumuluje se = hromadí)
Dělí se: - finanční (peníze) - vlastní
- reálný (auto, stroje…) - cizí
Cena kapitálu: zisk, úrok
Trh kapitálu
V peněžní podobě je nazýváme finanční trhy. Organizátory jsou burzy cenných papírů a devizové burzy (banky, investiční fondy, penzijní fondy, pojišťovny).
Rozdělování a přerozdělování
Rozdělování = je vytváření podílu z účasti na výrobě (zaměstnanec – mzda, majitel – podíl na zisku)
Přerozdělování = účastníci na výrobě platí ze svých příjmů daně do státního rozpočtu
a) půda (zemědělství, stavební pozemky, zastavěné plochy…)
b) nerostné bohatství (obchoduje se s ním na komunitních burzách, např. Londýn)
c) přírodní síly
3.Kapitál = peníze, majetek, vkládáme na výrobu, aby vznikly větší hodnoty (akumuluje se = hromadí)
Dělí se: - finanční (peníze) - vlastní
- reálný (auto, stroje…) - cizí
Cena kapitálu: zisk, úrok
Trh kapitálu
V peněžní podobě je nazýváme finanční trhy. Organizátory jsou burzy cenných papírů a devizové burzy (banky, investiční fondy, penzijní fondy, pojišťovny).
Rozdělování a přerozdělování
Rozdělování = je vytváření podílu z účasti na výrobě (zaměstnanec – mzda, majitel – podíl na zisku)
Přerozdělování = účastníci na výrobě platí ze svých příjmů daně do státního rozpočtu
Směna
Směna
Směna = Je to výměna peněz získaných při rozdělování a přerozdělování za statky a služby. Děje se na trhu.
Funkce peněz
Peníze = speciální zboží zjednodušující zboží
Vývoj peněz a směny:
1. Zboží za zboží – naturální směna – barterový obchod
2. Speciální zboží pro směnu – všeobecný ekvivalent
3. Drahé kovy – všeobecný ekvivalent
4. Ražba mincí
5. Bankovky
6. Bezhotovostní směna
Funkce peněz:
- prostředek směny (umožňují výměnu zboží za peníze a peníze zase za zboží)
- míra hodnot (pomocí peněz měříme hodnotu jinak nedoměřitelných statků)
- prostředek akumulace (peníze se dají schraňovat, hromadit, akumulovat)
Směna = Je to výměna peněz získaných při rozdělování a přerozdělování za statky a služby. Děje se na trhu.
Funkce peněz
Peníze = speciální zboží zjednodušující zboží
Vývoj peněz a směny:
1. Zboží za zboží – naturální směna – barterový obchod
2. Speciální zboží pro směnu – všeobecný ekvivalent
3. Drahé kovy – všeobecný ekvivalent
4. Ražba mincí
5. Bankovky
6. Bezhotovostní směna
Funkce peněz:
- prostředek směny (umožňují výměnu zboží za peníze a peníze zase za zboží)
- míra hodnot (pomocí peněz měříme hodnotu jinak nedoměřitelných statků)
- prostředek akumulace (peníze se dají schraňovat, hromadit, akumulovat)
Životní úroveň
Životní úroveň
Je to stupeň uspokojování hmotných a duševních potřeb lidí a souhrn životních podmínek, za nichž jsou tyto potřeby uspokojovány. Životní úroveň je prakticky nemožné vyjádřit penězi. Je to dáno rozličnými potřebami u jednotlivých lidí. Také ji ovlivňuje to, že se potřeby neustále mění s časem a místem a proto ji nemůžeme posuzovat na základě jednotlivostí, např. jen podle nákupu osob. automobilů.
Životní úroveň se skládá z řady složek.
Složky životní úrovně:
- osobní potřeba
- společenská potřeba
- úroveň bydlení
- volný čas
- sociální jistoty
- pracovní podmínky
- životní prostředí
Je to stupeň uspokojování hmotných a duševních potřeb lidí a souhrn životních podmínek, za nichž jsou tyto potřeby uspokojovány. Životní úroveň je prakticky nemožné vyjádřit penězi. Je to dáno rozličnými potřebami u jednotlivých lidí. Také ji ovlivňuje to, že se potřeby neustále mění s časem a místem a proto ji nemůžeme posuzovat na základě jednotlivostí, např. jen podle nákupu osob. automobilů.
Životní úroveň se skládá z řady složek.
Složky životní úrovně:
- osobní potřeba
- společenská potřeba
- úroveň bydlení
- volný čas
- sociální jistoty
- pracovní podmínky
- životní prostředí
Hospodářský proces
Hospodářský proces
1.Výroba
4.Spotřeba
2.Rozdělování, Přerozdělování
3.Směna
Samotný proces uspokojování potřeb se nazývá spotřeba. Nejdříve musíme vyrobit statky a služby, k tomu potřebujeme práci, nastane rozdělování (mzdy, zisk) nebo přerozdělování (sociální podpory). Peníze směňujeme za statky a služby, ty uspokojují naše potřeby a vznikají spotřeby.
Výroba a výrobní faktory
Výroba = činnost, při které člověk přetváří přírodu na statky. Může ji provádět jednotlivec nebo celé výrobní firmy. K výrobě potřebujeme 3 základní předpoklady – výrobní faktory.
Výrobní faktory:
1.Práce
2.Přírodní zdroje
3.Kapitál
1.Výroba
4.Spotřeba
2.Rozdělování, Přerozdělování
3.Směna
Samotný proces uspokojování potřeb se nazývá spotřeba. Nejdříve musíme vyrobit statky a služby, k tomu potřebujeme práci, nastane rozdělování (mzdy, zisk) nebo přerozdělování (sociální podpory). Peníze směňujeme za statky a služby, ty uspokojují naše potřeby a vznikají spotřeby.
Výroba a výrobní faktory
Výroba = činnost, při které člověk přetváří přírodu na statky. Může ji provádět jednotlivec nebo celé výrobní firmy. K výrobě potřebujeme 3 základní předpoklady – výrobní faktory.
Výrobní faktory:
1.Práce
2.Přírodní zdroje
3.Kapitál
Práce
1.Práce = cílevědomá lidská činnost vytvářející statky a služby
Pracovní síla = souhrn fyzických a psychických (duševních) schopností vykonávat práci
Mzda = cena práce
- nominální – mzda, kterou si vydělal pracovník jako zaměstnanec, když vynaložil svou pracovní sílu. Pro pracovníka je to příjem, pro firmu náklad, vyjádřené v penězích.
-reálná – vyjadřuje, co si za utržené peníze je schopen pracovník koupit.
Trh práce
- nabídka pracovních sil = tvoří lidé, kteří mají schopnost pracovat, je zpravidla neměnná.
- poptávka prac. sil = tvoří množství prac. sil, které chtějí firmy zaměstnat, proměnlivá.
N < p =" nedostatek"> P = nezaměstnanost – dobrovolná, nedobrovolná
Pracovní síla = souhrn fyzických a psychických (duševních) schopností vykonávat práci
Mzda = cena práce
- nominální – mzda, kterou si vydělal pracovník jako zaměstnanec, když vynaložil svou pracovní sílu. Pro pracovníka je to příjem, pro firmu náklad, vyjádřené v penězích.
-reálná – vyjadřuje, co si za utržené peníze je schopen pracovník koupit.
Trh práce
- nabídka pracovních sil = tvoří lidé, kteří mají schopnost pracovat, je zpravidla neměnná.
- poptávka prac. sil = tvoří množství prac. sil, které chtějí firmy zaměstnat, proměnlivá.
N < p =" nedostatek"> P = nezaměstnanost – dobrovolná, nedobrovolná
Teorie potřeb
1.Potřeba
4.Spotřeba 2.Statek
3.Služba
Potřeba = pociťovaný nedostatek (jsou rozmanité a ve svém principu nekonečné). Uspokojujeme je pomocí statků a služeb.
Hmotné (potřeba jíst, pít, bydlet, oblékat se…)
Nehmotné (přátelství, svoboda, kulturní zážitek…)
Zbytné (auto, velký dům, dovolená za 100 000…)
Nezbytné (jídlo, spánek, společnost…)
Statky = uspokojují naše potřeby
Hmotné (jídlo, byt, auto…)
Nehmotné (vlastnosti, znalosti…)
Volné (sluneční svit, vzduch, déšť…)
Ekonomické (k jejich vytvoření je nutná práce)
Služby = cizí činnosti, které uspokojují naše potřeby
Věcné (oprava obuvi, vymalování bytu…)
Osobní (léčení pacienta, kadeřník…)
Spotřeba = realizovaná potřeba statky a službami
Konečná (uspokojení potřeb jednotlivých lidí)
Výrobní (uspokojení potřeb firem, aby mohli dále vyrábět, podnikat)
1.Potřeba
4.Spotřeba 2.Statek
3.Služba
Potřeba = pociťovaný nedostatek (jsou rozmanité a ve svém principu nekonečné). Uspokojujeme je pomocí statků a služeb.
Hmotné (potřeba jíst, pít, bydlet, oblékat se…)
Nehmotné (přátelství, svoboda, kulturní zážitek…)
Zbytné (auto, velký dům, dovolená za 100 000…)
Nezbytné (jídlo, spánek, společnost…)
Statky = uspokojují naše potřeby
Hmotné (jídlo, byt, auto…)
Nehmotné (vlastnosti, znalosti…)
Volné (sluneční svit, vzduch, déšť…)
Ekonomické (k jejich vytvoření je nutná práce)
Služby = cizí činnosti, které uspokojují naše potřeby
Věcné (oprava obuvi, vymalování bytu…)
Osobní (léčení pacienta, kadeřník…)
Spotřeba = realizovaná potřeba statky a službami
Konečná (uspokojení potřeb jednotlivých lidí)
Výrobní (uspokojení potřeb firem, aby mohli dále vyrábět, podnikat)
Historický vývoj ekonomických teorií
Historický vývoj ekonomických teorií
Merkantilismus = je ekonomické myšlení, úvahy. Teorie se především orientují na obchod, zásahy státu.
Klasická škola – zabývá se především makroekonomií a prosazovala hospodářský liberalismus a nezasahování ze strany státu - tzv. „neviditelné ruky trhu“. Hlavními představiteli byli Adam Smith a David Ricardo.
Keynesiánství – zabývá se úlohou státu v ekonomice a hospodářkou politikou. Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz teoreticky zdůvodňuje potřebu aktivního působení státu na straně poptávky, hlavní představitel – John Maynard Keynes
Monetarismus – je protipólem keynesiánských teorií, klade důraz na samoregulační funkce peněz v ekonomice, hlavní představitel – Milton Friedman
Merkantilismus = je ekonomické myšlení, úvahy. Teorie se především orientují na obchod, zásahy státu.
Klasická škola – zabývá se především makroekonomií a prosazovala hospodářský liberalismus a nezasahování ze strany státu - tzv. „neviditelné ruky trhu“. Hlavními představiteli byli Adam Smith a David Ricardo.
Keynesiánství – zabývá se úlohou státu v ekonomice a hospodářkou politikou. Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz teoreticky zdůvodňuje potřebu aktivního působení státu na straně poptávky, hlavní představitel – John Maynard Keynes
Monetarismus – je protipólem keynesiánských teorií, klade důraz na samoregulační funkce peněz v ekonomice, hlavní představitel – Milton Friedman
E K O N O M I C K É P O J M Y
Ekonomika: společenská realita, praxe, sleduje hospodářství nějakého subjektu
Ekonomie: je společenská věda, která se zabývá ekonomikou, výrobou, rozdělováním omezených zdrojů mezi jednotlivce a společnost. Musí abstrahovat (= zjednodušovat). Využívá poznatků jiných společenských věd, např. psychologie, sociologie, demografie, historie, marketingu a managementu, práva, politiky, etiky…
Rozděluje se:
Makro – zkoumá ekonomiku jako celek, např. hospodářství celého státu
Mikro – zkoumá jednotlivé subjekty, jejich jednotlivé projevy, např. různé podniky a jejich vývoj jednotlivě
Základní ekonomické systémy
Eko. systém je způsob řešení eko. otázek.
Eko. otázky:
1. Co a kolik se má ve společnosti vyrábět
2. Jak vyrábět (jakou technologií a výrobní faktory)
3. Jak se rozdělí to, co bylo vyrobeno (jak se spotřebuje)
Ekonomie: je společenská věda, která se zabývá ekonomikou, výrobou, rozdělováním omezených zdrojů mezi jednotlivce a společnost. Musí abstrahovat (= zjednodušovat). Využívá poznatků jiných společenských věd, např. psychologie, sociologie, demografie, historie, marketingu a managementu, práva, politiky, etiky…
Rozděluje se:
Makro – zkoumá ekonomiku jako celek, např. hospodářství celého státu
Mikro – zkoumá jednotlivé subjekty, jejich jednotlivé projevy, např. různé podniky a jejich vývoj jednotlivě
Základní ekonomické systémy
Eko. systém je způsob řešení eko. otázek.
Eko. otázky:
1. Co a kolik se má ve společnosti vyrábět
2. Jak vyrábět (jakou technologií a výrobní faktory)
3. Jak se rozdělí to, co bylo vyrobeno (jak se spotřebuje)
Eko. systémy:
Eko. systémy:
1.Zvykový systém
O výrobě rozhoduje vůdce kmene, rozdělování závisí na potřebách kmene (vyrobený produkt byl nedostatečný, sotva stačil na přežití)
2.Příkazový systém
O výrobě rozhoduje politická špička, své rozhodnutí formuluje do závazného plánu, rozdělování závisí na rozhodnutí a pravidlech této polit. špičky (komunismus)
3.Tržní systém
O výrobě rozhoduje trh a jeho zákony nezávisle na lidském chtění, rozdělování produktu je určeno úspěšností na trhu (úspěšný vydělá, neúspěšný prodělá)
4.Smíšený systém
Kombinace příkazového a tržního (u vyspělých států hrozí selhání trhu)
1.Zvykový systém
O výrobě rozhoduje vůdce kmene, rozdělování závisí na potřebách kmene (vyrobený produkt byl nedostatečný, sotva stačil na přežití)
2.Příkazový systém
O výrobě rozhoduje politická špička, své rozhodnutí formuluje do závazného plánu, rozdělování závisí na rozhodnutí a pravidlech této polit. špičky (komunismus)
3.Tržní systém
O výrobě rozhoduje trh a jeho zákony nezávisle na lidském chtění, rozdělování produktu je určeno úspěšností na trhu (úspěšný vydělá, neúspěšný prodělá)
4.Smíšený systém
Kombinace příkazového a tržního (u vyspělých států hrozí selhání trhu)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)