Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Částečné jednání ve shodě, Antimonopolní politika EU

Tuto situaci máme zakreslenou v našem diagramu pod bodem B. Pokud by kartel nevznikl, došlo by ke konsolidaci sektoru a celkový počet firem, který by byl schopen na trhu působit by byl n'', po vytvoření kartelu je toto množství větší a to nB. Jednotlivé prodeje každé firmy jsou také menší. Za normálních podmínek by byly x'', po vytvoření kartelu jsou xB. Vytvoření kartelu tedy znamená více menších firem, které nedosahují takových úspor z rozsahu (mají větší AC) a dochází tedy k ztrátě efektivnosti. Touto ztrátou bohatství vyplývající ze vzniku kartelu je oblast pB, p'', E'', B.
Shrneme-li to, tak kartely zamezují v zisku bohatství vyplývající s liberalizace a následné konsolidace. Jsou tedy pro integraci negativním prvkem.
6.6.2 Antimonopolní politika EU
Stejně jako u státní pomoci i zde si byli zakladatelé evropské integrace vědomi nebezpečí, které plyne z koluzivního jednání. Aby zabránili tomuto nebezpečí, tak již v Římské smlouvě zakazují jednání, které zabraňuje, ruší nebo porušuje konkurenci na společném vnitřním trhu. Moc k posouzení jednání, zda je nebo není proti-konkurenční má opět Komise. V předchozím obrázku jsme si ukázali pouze jeden typ koluzivního jednání a to jednání i ceně resp. množství. Problém je ale mnohem komplexnější. Komise si možné situace rozčlenila do dvou oblastí.

Žádné komentáře:

Okomentovat