Počátky masového vývozu kapitálu souvisí se vznikem, tzv. relativního přebytku kapitálu, k němuž docházelo již v druhé polovině XIX. století. Růst mezd a růst odčerpání zisku státním rozpočtem zhoršoval podmínky pro zhodnocení kapitálu. Tato situace vedla k hledání cesty k zabezpečení nových podmínek zhodnocení kapitálu a tou se stal jeho vývoz.
Formy vývozu kapitálu lze charakterizovat a několik hledisek :
Podle vlastníka – kapitál se člení na soukromý (vyvážený soukromými podniky a bankami), veřejný (vyvážený vládou nebo veřejnými institucemi).
Podle délky působení kapitálu na kapitál krátkodobý (do 1 roku), střednědobý (1-5 let) a dlouhodobý (nad 5 let)
Podle charakteru umístění na kapitál zápůjční (vývozce kapitálu poskytl pouze půjčku např. Na nákup zařízení) a podnikatelský (vývozce získá možnost řídit a ovládat zahraniční výrobní organizaci)
Založení nového podniku v zahraničí, nebo převzetí kontrolního balíku akcií zahraničního podniku se označuje jako přímý vývoz investic. Nákup obligací zahraničních firem nebo takového množství akcií, které neumožňuje kontrolu nad podnikem, je označováno jako nepřímý vývoz investic.
Žádné komentáře:
Okomentovat