Úkolem lhůtového plánování výroby je stanovení začátků a konců výroby jednotlivých zakázek. Základními charakteristikami časového průběhu výroby je výrobní takt, tj. časový interval mezi odvedením dvou po sobě následujících výrobků nebo součástí a průběžná doba výroby výrobku, tj. doba, která uplyne od předložení požadavku na jeho výrobu do jeho expedice zákazníkovi. Fixní výrobní náklady - zařízení, která produkují (fungují) po dlouhou dobu (budovy).
3) Plánování výrobních kapacit
- Výrobní kapacitu charakterizujeme jako maximální objem produkce, který může výrobní jednotka vyrobit za určitou dobu.
- Při plánování výrobních kapacit se řeší především tyto otázky:
• jaký druh a jaká velikost výrobních kapacit je potřeba
• jak budou výrobní kapacity rozmístěny
• kdy budou výrobní kapacity potřeba
Obecně můžeme kapacitu výrobní jednotky vyjádřit jako výsledek jejího výkonu a doby, po kterou je v činnosti. Dobu činnosti vyjadřujeme pomocí časových fondů (časový fond výrobního zařízení, kalendářní časový fond, nominální časový fond, využitelný časový fond).
- Kalendářní časový fond – 365 dní v roce
- Nominální ČF – fond po odečtení neprac. Dnů (SO, NE,svátky + odečty celozávodní dovolené.
- Efektivní využitelný ČF – od nominálního ČF se odečítají plánované prostoje (pro účely oprav.
Žádné komentáře:
Okomentovat