ROZDÍLY PODLE POHLAVÍ
Z výzkumů zcela jednoznačně vyplývá, že nezaměstnanost je mnohem vyšší mezi mladými než mezi staršími lidmi. Její povaha je však odlišná: mladí mají sklon být nezaměstnaní častěji a kratší dobu, zatímco starší pracovníci jsou nezaměstnaní méně často, avšak delší dobu. Také bychom si měli uvědomit, že zhruba polovina dospívajících nezaměstnaných ve skutečnosti studuje a hledá pouze částečný pracovní úvazek.
C. ROZDÍLY PODLE VZDĚLÁNÍ
• Míra nezaměstnanosti se výrazně liší podle vzdělání. Z vysokoškoláků jich bylo na konci roku 2000 bez práce 2,6%, se středním vzděláním 4,6% a u osob jen vyučených nebo se základním vzděláním to bylo 15 procent (Možný 2002, s.100)
D. ROZDÍLY PODLE DELKY TRVÁNÍ
Skutečným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční potíže člověka a jeho rodiny, ztrátu kvalifikace a sebeúcty. Proto bychom měli nezaměstnanost posuzovat nejen podle její výše, ale také (a možná především) podle její délky. (Holman 1999; s. 276)
• Sociální problém vyrůstá v dlouhodobě nezaměstnaných: jejich počet se v druhé polovině devadesátých let ztrojnásobil. V roce 2000 poprvé překročil podíl dlouhodobě nezaměstnaných podíl těch, kteří byli nezaměstnaní méně než rok. Dlouhodobě zůstávají nezaměstnaní zejména lidé bez kvalifikace, ženy s nižší kvalifikací (zejména od 25 do 40 let, kdy se vracejí na trh práce z mateřství), zdravotně postižení a také lidé mladí a postrádající praxi. (Možný 2002, s.100)
• Krátkodobá versus dlouhodobá nezaměstnanost
Žádné komentáře:
Okomentovat