• dle tempa inflace
1. mírná inflace má pro ekonomiku stimulující účinky, podporuje poptávku
2. pádivá inflace výrazně prohlubuje nerovnováhu, tlumí činnost ekonomických subjektů
- významný je dopad na vnější hospodářské vztahy vč. depreciace, tj. snížení měnového kurzu (nepřímo podporuje export a tlumí import)
- výrazně klesá kupní síla
- znehodnocení cenové hladiny peněz menší ochota držet hotovostní peníze
- investice jsou ochromovány a snižuje se funkce peněz jako uchovatele hodnoty
- sociální dopady (dotýká se více chudších vrstev než bohatých)
3. hyperinflace – peníze ztrácejí všechny své funkce, dává se přednost naturální směně
Makroekonomická reakce na inflaci:
• jde o reakci vlády a parlamentu projevující se:
1. v oblastí státního rozpočtu
a) tlakem na jeho vyrovnanost
b) restrikce rozpočtových výdajů (snižování)
c) omezování emise státních dluhopisů – obligací
2. v oblasti důchodové politiky
a) kontrola mzdového vývoje a cen (není aktuální)
b) opatření v daňové oblasti (zejména u DzP, DPH a spotřební)
3. v oblasti peněžní a úvěrové politiky ČNB
a) regulace úrokových sazeb (nízké úrokové sazby úvěrů podporují inflaci, snadno peníze získáme)
b) usměrňování množství peněz v oběhu prostřednictvím intervenci na udržení mě-nového kurzu (při posílení koruny musí ČNB nakupovat např. dolary, aby podpo-řila export)
• inflace poškozuje spíše věřitele než dlužníka
Žádné komentáře:
Okomentovat