1) Baumolův model – PP jsou v podniku spotřebovávány rovnoměrně, jejich zásoba průběžně klesá, max.je při doplnění. Potřeba PP je kryta prodejem krátkodobých státních cenných papírů. Se zabezpečením potřebné výše pokladní hotovosti jsou spojeny náklady:
1 N na prodej CP, což jsou administrativní výlohy spojené s prodejem (NP)
2 N na držení peněz, které představují ušlý výnos z CP, o který jejich prodejem přicházíme (ú)
NC = NP *P/Q + ú*Q/2 , P…celková potřeba peněz, Q…velikost jednoho prodeje
Q = 2* NP*P/ú
1) Beránkův model – příjmy hotovosti jsou kontinuálním tokem, ze kterého je možno uhrazovat výdaje, ty stojí na konci sledovaného období. Cílem modelu je maximalizace zpětných toků z krátkodobých úročitelných CP.
2) Miller-Orrův model – nejvíce se blíží skutečnému životu. Příjmy i výdaje jsou rozloženy do celé plánovací periody. Denní hotovostní zůstatek PP se nahodile mění. Hotovostní zůstatky je třeba udržovat v určitých mezích, jestliže zůstatek dosáhne stanovené meze je třeba prodat či nakoupit CP. Rozpětí mezi horní a dolní mezí = 3*(3/4 * (NP*R/ú), R…rozptyl denních hotovostních toků
Žádné komentáře:
Okomentovat