Každá indif.křivka spojuje ty kombinace mzdy a odpracovaných hodin
za den, které poskytují pracovníkovi stejnou užitečnost.
Převahou substitučního efektu roste množství nabízené práce, převaha důchodového má za následek tendenci snižovat nabídku práce. Relativní vliv těchto dvou efektů závisí na preferencích domácností.
Z dlouhodobého hlediska tak může mít individuální křivka nabídky práce při vyšších mzdách i negativní sklon
(tzn. s růstem mzdy je nabízeno méně práce).
b) Tržní nabídka práce
- vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek, ale vlivem efektu „přelévání“ (lidé mění profesi dle pohybu w) tržní křivka nabídky práce není zpětně zakřivená a je tak klesající funkcí mzdové sazby.
Při vychýlení mzdy z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek (je-li tržní nižší než rovnovážná mzda) nebo přebytek práce (je-li tržní vyšší než rovnovážná mzda).
Žádné komentáře:
Okomentovat