jednoduchý čas minulý, používá se ve vypravování a při popisu
a) préteritum slabých sloves (pravidelných)
u sloves, která mají v kmeni t a d vkládáme v 2. osobách -e
→ př. ich wartete
u odlučitelných sloves - předpona na konec
studieren:
ich studierte wir studeirten
du studiertest ihr studiertet
er/sie/es studierte sie studierten
b) préteritum pomocných sloves
werden:
ich wurde wir wurden
du wurdest ihr wurdet
er/sie/es wurde sie wurden
sein:
ich war wir waren
du warst ihr wart
er/sie/es war sie waren
haben:
ich hatte wir hatten
du hattest ihr hattet
er/sie/es hatte sie hatten
c) préteritum způsobových sloves
mizí přehláska - v préteritu neexistuje, koncovky jsou stejné jako u slabých sloves v perfektu
dürfen - ich durfte
können - ich konnte
mögen - ich mochte
müssen - ich musste
sollen - ich sollte
wollen - ich wollte
wissen - ich wusste
können:
ich konnte wir konnten
du konntest ihr konntet
er/sie/es konnte sie konnten
d) préteritum silných sloves (nepravidelných)
dochází ke změně kmenové samohlásky - např. fahren - fuhr
dochází i ke změně souhlásky - např. gehen - ging
1. a 3. osoby č. j. mají nulové koncovky, ostatní mají koncovky přítomného času
po t a d následuje -e
e) préteritum smíšených sloves
brennen - hořet
kennen - znát
nennen - nazývat
rennen - utíkat
senden - poslat
wenden - obrátit
denken - myslet
bringen - přinést
koncovky podle slabého skloňování
změna samohlásky podle silného skloňování e → a
př. denken - dachte
bringen - brachte
kennen - kannte
Žádné komentáře:
Okomentovat