E ) Mořské (marinní)
Mořské pochody se soustřeďují především na pobřeží, kde působí jako exogenní činitelé mořský příliv, odliv a příboj, který je vyvolaný větrem. Mořské pochody vytvářejí marinní formy reliéfu a rušivá činnost moře se nazývá abraze. Břehy se podmílají a podemleté skály se řítí do moře, kde tvoří příkrý sráz, který se nazývá pobřežní srub. Ustupující břeh vytváří skalnatou plošinu v úrovni mořské hladiny a to je abrazní terasa. Dále se mohou vytvářet výklenky a jeskyně. Vznikají také útesy (osamocená skaliska). Při odlivu jsou zvětraliny unášeny vodou a tvoří se mocné vrstvy sedimentů. Ty se mohou ukládat do podmořských písečných valů, které se postupně vynořují nad mořskou hladinu a vznikají tak mělčiny a úzké dlouhé poloostrovy zvané kosy.
F) Biogenní pochody
Organismy působí na georeliéf rušivou a tvořivou činností. Rušivě působí hlavně mechanickým a chemickým účinkem. Rostliny a živočichové především urychlují zvětrávací proces.
Tvořivou činnost mají teprve až umřou, schránky těl podmořských organismů dávají vznik vápenatým, křemičitým a fosforečným horninám a ze zbytků těl se vytváří ropa a zemní plyn, z rostlinných těl se tvoří rašelina a uhlí. V teplých mořích se činností láčkovců tvoří korálové útesy.
G) Antropogenní pochody
Člověk se výrazně podílí na přetváření georeliéfu. Jsou to antropogenní formy reliéfu. Mohou to být antropogenní tvary vyvýšené (stavby, městské aglomerace, skládky) nebo tvary vyhloubené (lomy, pískovny, průplavy), dále tvary rovinné (komunikace, letiště) a tvary podzemní (tunely, doly).
Činnost člověka může zpomalit exogenní pochody (regulace řek, betonování povrchu) nebo je může urychlit (odlesňování, obdělávání půdy).
Žádné komentáře:
Okomentovat