Kroužkovci

41) kroužkovci
Kroužkovce řadíme do artikulát. Mají vytvořenou druhotnou dutinu tělní coelom a vykazují vnitřní i vnější stejnocennou segmentaci.
Vnějšímu členění těla odpovídá i členění vnitřní. S výjimkou prvního a posledního článku mají všechny články stejný vzhled.
U plovoucích dravých forem se v přední části těla soustřeďují smyslové orgány. Tento proces se nazývá cefalizace.
Poslední tělní články srůstají a tvoří konečný článek těla – pygidium. Některé tělesné orgány se v tělech kroužkovců opakují v každém článku, jiné prostupují celým tělem.

Stavba těla
Povrch těla kroužkovců je kryt kolagenovou kutikulou. Pokožka obsahuje i slizové žlázy a smyslové buňky. Na stavbě jejich kožněsvalového vaku se podílí hladká svalovina, která má okružní, podélný i příčný průběh. Coelomové váčky jsou vyplněné tekutinou a ta zevnitř podpírá a napíná kožněsvalový vak a má fci vnitřní kapalinové kostry – hydroskeletu. Přední část nervové soustavy je tvořena párem mozkových (nadhltanových) zauzlin spojených obhltanovým prstencem s párem podhltanových zauzlin. Z těch vybíhají do tělních článků dva souběžné pruhy, které jsou v každém článku zesílené v další pár zauzlin spojených komisurami. Podélně jsou spojeny konektivy. Celkový tvar NS označujeme jako žebříčkovitá NS.
Trávicí soustava je trubicovitá. Ústa leží za prvním článkem a řiť je na posledním článk. CS je uzavřená, jejím centrem je hřbetní céva spojená kruhovými spojkami s břišní cévou. Dýchací barvivo může být hemoglobin. Vylučovací soustava má charakteristické uspořádání. Obrvená nálevka každého páru metanefridií je otevřená do coelomového váčku tělního článku. Vývodné kanálky procházejí článkem a vyúsťují vně dalšího. Kroužkovci mohou dýchat celým povrchem těla nebo žábrami. Někteří jsou gonochoristé, jiní hermafroditi. Mají velkou regenerační schopnost.