Bílé krvinky (leukocyty)
Jedná se o průsvitné jaderné buňky, jejichž počet značně kolísá mezi 4-10.109/l. Jsou hodně důležité, protože mají imunitní význam. Jsou také větší než erytrocyty. Jejich životnost je různá, může být pár dní,ale i rok. Vznikají z kmenových buněk v kostní dřeni. Pohybují se měňavkovitým pohybem a mohou procházet kapilárami. Většina má schopnost fagocytózy. Některé z bílých krvinek vytvářejí protilátky. Dělíme je podle toho, zda obsahují či neobsahují barvitelná zrníčka na granulocity a agranulocity:
Granulocity obsahují barvitelná zrníčka, mají členěné jádro a podle toho jakým barvivem jsou barvitelná:
- neutrofilní (50-70%)
- eozinofilní (kyselá barviva) – 3%
- bazofilní – zásaditá barviva (2%)
Agranulocity nemají grana, jejich jádro je okrouhlé, nečleněné a dělí se na :
- lymfocyty (20-40%) obvykle jsou větší než červené krvinky, ale menší než monocyty. Hrají centrální roli v imunitním systému
- monocyty (2-8%) cirkulující nezralé krevní buňky, které se v tkáních mění na makrofágy. Nacházejí se např. v mízních uzlinách, slezině a játrech. Jsou všude tam, kde hrozí infekce. Jsou to největší bílé krvinky a hlavní úloha je fagocytóza. Je to jedna z nejúčinnějších specifických obran organismu.
Počet bílých krvinek se zvětšuje při nutných imunitních reakcích.
Krevní destičky
Jedná se o bezbarvé úlomky buněk, které vznikají v kostní dřeni.Je jich asi 250.109 /l. Jejich funkcí je srážení krve, což je složitý proces ovlivňovaný řadou faktorů.
Srážení krve
Nejprve dojde ke stažení cévy (serotonin) a nahromadí se zde krevní destičky. Vytvoří se trombocytový trombus a dojde ke srážení krve.
Podstatou je přeměna rozpustné krevní bílkoviny fibrinogenu na nerozpustný fibrin (díky trombinu), který vytvoří síť hustých vláken. V této síti se zachytí krevní buňky a plazma a vznikne zátka, která se smrští a vytlačí se plazma bez fibrinogenu. PO strupu se vytvoří protisrážlivá látka heparin, aby se už srážení zastavilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat