4. Třída obojživelníci Amphibia
Třída zahrnuje 3000 druhů
Podtřída ocasatí Caudata 350 druhů (mloci, čolci)
Podtřída beznozí Apoda 165 druhů (červoři – specializovaná skupina, podobají se kroužkovcům, dobrý čich, redukce očí a sluchu, ve vlhké půdě n. vodě; tropy)
Podtřída bezocasí Salientia 2400 druhů (žáby)
Jsou přechodnou skupinou mezi vodními a suchozemskými čelistnatci: Při rozmnožování jsou zpravidla vázáni na vodu, larvální stadia mají proudový orgán a také žábry, po metamorfóze v dospělosti je většina schopna dýchat vzdušný kyslík plícemi a žít na souši, i když na vlhčích stanovištích. Nicméně u ocasatých a červořů mohou vnější žábry přetrvávat do dospělosti, někdy mohou být nahrazeny vnitřními žábrami vyrůstajícími na žaberních obloucích. Kůže je holá, má silně vyvinuté kožní žlázy a podílí se na dýchání. Do moří nepronikli. Končetiny – nohy s obvykle 4 předními a 5 zadními prsty. U některých skupin (zvl. ocasatých) si dospělci uchovávají znaky larev jako projev neotenie (v Evropě macarát jeskynní).
5. Třída plazi Reptilia
Třída zahrnuje asi 6000 druhů
Podtřída Archosauria 20 druhů - krokodýli, mateřská skupina třídy ptáků
Podtřída želvy Chelonia 220 druhů
Podtřída Lepidosauria 5700 druhů
řád haterie (1 druh Sphenodon punctatus přežívá nezměněn od druhohor)
řád šupinatí: ještěři a hadi
Původně plně suchozemští obratlovci, spolu s ptáky a savci patří mezi blanaté (během embryonálního vývoje vznikají 3 zárodečné obaly – amnion, chorion a allantois). Jsou zpravidla vejcorodí (někteří vejcoživorodí n. živorodí). Vejce mají vaječné obaly podobně jako ptáci – bílek, papírová blána a skořápka, která ale většinou nevápenatí.
Na rozdíl od ptáků a plazů však nemají pravou termoregulaci čili endotermii; jsou poikilotermní ektotermové (nestálá tělesná teplota, zdrojem tepla je vnější prostředí nikoliv vlastní metabolismus). Mají řadu adaptací proti vysychání (např. zrohovatělá kůže s epidermálními šupinami nebo krunýři) a také adaptace pro pohyb na souši (souvisí s dýcháním, pohybem, vyhledáváním potravy atd.), přesto během evoluce několikrát zpětně pronikli do vodního prostředí. Jako první obratlovci si osvojili létání (ř. ptakoještěři z druhohor). U vyspělých skupin se poprvé objevuje druhotná kůra koncového mozku neopallium (dokonalosti dosahuje u savců) a vnější ucho (zevní zvukovod).
Žádné komentáře:
Okomentovat