Vnitřní ucho
Je složeno z kostěného labyrintu a v něm je blanitý labyrint. Je zde vlastní ústrojí sluchu a vnímání pohybu a polohy. Labyrint je uložen ve skalní kosti a skládá se z :
1) hlemýždě, v němž je stočen blanitý hlemýžď
2) z předsíně, kde jsou 2 blanité váčky – vejčirý a kulovitý
3) 3 kostěné polokruhovité trubičky, v nichž jsou 3 blanité.
Hlemýžď je centrem sluchu, předsíň je rovnovája a trubičky mají za úkol pohyb.
Mezi kostěným a blanitým hlemýžděm je perilymfa a v blanitém hlemýždi je endolymfa.
Ústředí pro polohu :
Je umístěné v kostěné předsíni, kde jsou kulovitý a vejčitý váček. Ty obsahují rosol a vněm jsou otolity, což jsou krystalky uhličitanu vápenatého.
Ústředí pro vnímání pohybu
Při vyústění trubiček najdeme ampuli a v ní jsou buňky s výběžky, které se podráždí šploucháním endolymfy.
Slyšení
Vlastní receptory zvukových vln najdeme ve vnitřním uchu v blanitém hlemýždi, což je útvar uložený v kostěnnémlabyrintu kosti skalní. Je to vazivová, slepě uzavřená trubička s 2,5 závity vyplněná endolymfou. Blanitý hlemýžď rozděluje kostěného hlemýždě na patra předsíňová a na patro bubínkové. Sluchové receptory v blanitém hlemýždi jsou součástí Cortiho orgánu. Jsou usazeny na vazivové membráně dolní stěny blanitého hlemýždě (bazální membrána) a svými vláskovitými výběžky se těsně dotýkají membrány. Zvukové vlny se přenášejí sluchovými kůstkami na oválné okénko, které rozechvěje perilymfu, v níž je uložen blanitý hlemýžď. Vlnění se přenáší na endolymfu v blanitém hlemýždi. Kmity endolymfy způsobují posun krycí membrány proti membráně bazální, na níž spočívají vláskové buňky. Vlnění perilymfy se vyrovnává vyklenutím kulatého okénka do bubínkové dutiny středního ucha.
Pohyb membrán, kde jsou buněčné vlásky pro ně představuje podnět. Buňky Cortiho ústrojí jsou tak citlivé, že mohou zaznamenat i výchylky blížící se průměru atomu vodíku.
Žádné komentáře:
Okomentovat