42) smyslové orgány člověka
Receptor (čidlo) spolu s nějakým omocným zařízením a smyslovými dráhami tvoří smyslový analyzátor, např. zrak, kde je receptorem sítnice a pomocné orgány (čočka, sklivec, okohybné svaly).
Důležité jsou ale také podmínky, protože musí být nadprahová hodnota podnětu a tento podnět musí být adekvátní (na sítnici paprsek, ne zvuk). Receptory dělíme podle přijímaných podnětů na :
B) Exteroreceptory – tyto receptory přijímají podněty z vnějšího prostředí
- chemoreceptory – čich a chuť
- fotoreceptory – zrak
- mechanoreceptory – hmat, sluch
- termoreceptory – hmat
- nociceptory – bolest – jako jediné se neadaptují, hmat
C) Interoreceptory – reagují na podněty z vnitřního prostředí
- proprioreceptory – reagují na tlaky a tahy (sval, šlachy, klouby)
- visceroreceptory – reagují na podněty z útrob
- ústrojí ve vnitřním uchu (poloha hlavy)
Chemoreceptory
Chuť
Chuť reaguje na rozpuštěné chemické látky ve vodě (slinách). Kontaktní čidlo je spuštěno, když je látka v ústech. Sídlem na jazyku jsou chuťové pohárky, což jsou ve sliznici zanořené chuťové papily, ve kterých najdeme chuťové buňky.
Počitky z jazyka pak vedou 2 nervy do senzorické oblasti temene – 7. lícním a 8. jazykohltanovým.
Rozeznáváme čtyři chutě :
- hořká – vzadu, největší papily
- sladká – vepředu
- slaná – po stranách
- kyselá – uprostřed
Na chuťové podněty se spouští tvorba slin a sekrece trávicích šťáv. Obranná fce je ochutnání a pak zjistíme, zda neobsahuje jídlo plísně či nějakou jedovatou látku.
Žádné komentáře:
Okomentovat