Viry

Viry
Jsou to nebuněčné částice o velikosti přibližně 15-390 nm. Mají schopnost se rozmnožovat pouze v hostitelské buňce, nemají vlastní metabolismus. Jedná se o nitrobuněčné parazity, kteří mohou způsobit nejrůznější onemocnění. U člověka například spalničky, příušnice, opary, rýmu.. U zvířat kulhavku nebo slintavku a u rostlin se jedná třeba o tabákovou mozaiku.
Viry napadají všechny typy buněk:
1) bakteriální viry (Bakteriofágové)
2) buňky sinic (Cyanofágové)
3) houby ( Mykoviry)
4) rostliny ( rostlinné viry)
5) živočichy ( živočišné viry)

Stavba:
Jednotlivé virové částice nazýváme viriony a každý virion je složen z
• jedné či více molekul nukleové kyseliny (RNA nebo DNA) nesoucí gen
• nukleová kyselina je uložena v bílkovinném plášti kapsidě, která chrání nukleovou kyselinu a případně zprostředkovává vazbu viru na buněčnou stěnu hostitelské buňky.
• Povrchových obalů

Virová infekce:
1) absorbce viru na buňku
2) vniknutí viru do hostitelské buňky buď celý nebo bez obalů
3) obnažení nukleové kyseliny, v případě, že do buňky pronikne celý virus, buněčné enzymy rozloží kapsidu
4) reprodukce viru, genetický kód se napojí na genetický kód buňky a ta ho pak replikuje.
5) Uvolnění viru z buňky

Důsledky:
1) buňka to nepřežije
2) virus zůstane v buňce, ale neškodí a nerozmnožuje se (perzistence)
3) virus je zabudován do genomu buňky (virogenie) a změní ho (transformace)
4) virus se rozmnožuje pouze nepatrně (latentní infekce)