c) Houby stopkovýtrusé ( Basidiomycetes )
Opět saprofyté, některé druhy parazitické... Jedná se o významné dekompozitory v lesních a lužních ekosystémech a jejich výtrusy vznikají na koncích kyjovitých buněk nazývaných bazidie.
Stavba je z přehrádkovaného mycélia, v přihrádkách jsou útvary, které zajišťují spojení sousedních buněk. Mnoho druhů vytváří různé barevně, ale i tvarově různé plodnice, které jsou tvořeny tření, na níž nasedá klobouk, ve spodu klobouku je hymenofor ( lupenatý nebo rourkovitý ) s hymeniem ( výtrusorodé rouško ). Někdy bývá mladá plodnice obalená plachetkou, jejím roztrháním pak pochva ( kalich smrti).
Rozmnožování
- nepohlavní – není příliš časté, konidiemi
- pohlavní – bazidiosporami, dva různé výtrusy – splyne u nich cytoplazma a na tom se vytvoří sekundární mycélium a na něm plodnice, v jejím hyméniu dojde ke splynutí dvou jader a meiózou vzniknou 4 haploidní spory – basidiospory.
Zástupci např. rez trávní, dřevokazné houby – lesklokorka, choroš, václavka...
Rozdělení :
II. hřibovité ( hřib smrkový, dubový, hnědý, klouzek, suchohřib.. )
III. žampionovité
- celkový obal, tzv. plachetka - mochomůrka
- částečný obal – zbude prsten – ryzec pravý, holuběnka, bedla..
d) Endomycéty
Hlavně jednobuněčné houby, které někdy vytváří mycélium, rozmnožují se například pučením.
Patří sem např. řád kvasinek
- kvasinka pivní, která může být zdrojem komplexu vitamínů B a enzymů
- kvasinka vinná, způsobuje alkoholové kvašení
- candida, způsobuje dermatomykózu
Řád snětí
Jsou to hlavně parazité rostlin, kteří žijí většinou v mezibuněčných prostorách vyšších
rostlin.
- sněť pšeničná, kukuřičná, ovesná,....
Žádné komentáře:
Okomentovat