Prvoci

37) prvoci
Tělo prvoků je tvořeno jedinou buňkou. Tyto jednobuněčné organismy představují skupinu, v níž se prolíná říše živočišná s rostlinnou. Buňky některých prvoků totiž obsahují chlorofyl a v jejich tělech probíhá fotosyntéza, jsou tedy autotrofní. Takovým příkladem jsou např. krásnoočka. Pokud však žijí delší dobu ve tmě, začnou se živit jako živočichové.
Výhradně heterotrofní jednobuněčné organismy považujeme za součást živočišstva (fauny) a vyčleňujeme pro ně právě podříši prvoků.
Ti mají většinou mikroskopické rozměry(od mikrometrů po desetiny milimetrů). U některých se může opakovaně dělit jádro aniž by došlo k dělení celé buňky. Tak mohou vznikat obrovské mnohojaderné útvary jako jsou plazmódia, které mohou být viditelné pouhým okem.
Membrána může být různě zpevněná, je to pelikula. Buňka vykonává všechny fce jako mnohobuněčné tělo. Proto buňka obsahuje drobné organely, které tkáňová buňka nemá. Prvoci jsou vodní organismy a žijí ve sladkovodních, ale i mořských vodách, řada zástupců i v půdě.
Živí se baktériemu, sinicemi, rozsivkami, řasami a jinými částmi organické hmoty nebo cizopasí. Živiny přijímají celým povrchem těla nebo fagocytují. V buňce najdeme také trávicí vakuoly, což jsou váčky s enzymatickým obsahem, ale jsou tu i pulsující vakuoly. Ty amjí sladkovodní prvoci, kde ve vodě vzniká hypotonické prostředí. Vakuolami vylučují z buňky přebytečnou vodu. Nepříznivé podmínky přežívají tak, že se z aktivního pohyblivého stádia změní ve stádium nepohyblivé – cystu. Ta má většinou vejčitý tvar.
Rozmnožování je nepohlavní dělením na dvě dceřinné buňky nebo rozpadem na mnoho dceřinných buněk. Mohou se však rozmnožovat také jinými způsoby, které označujeme jako pohlavní. Základním znakem pohlavního rozmnožování je kombinace genetického materiálu jader buněk různých jedinců. Tento znak platí i pro pohlavní rozmnožování prvoků, které může probíhat takto –
1) splynou částice, které jsou produkovány buňkami prvoků a můžeme je považovat za gamety.
2) Splýváním dvou jedinců (jejich jader).

Hlavně u výtrusovců dochází ke střídání nepohlavního rozmnožování s pohlavním. Tento jev označujeme jako rodozměna. Nepohlavní a pohlavní stádia se v životním cyklu prvoků tvarově liší.