33) dýchací soustava člověka
Její funkcí je příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého. Tato soustava je endodermálního původu a vychlípila se ze střeva. Skládá se z dýchacích cest a vlastních dýchacích orgánů. Cesty pak ještě dělíme na horní a dolní.
Horní cesty dýchací
začínají v nosní dutině. Dýchací sliznice je vlhká a je vystlána sliznicí (zvlhčení je zařízeno hlenotvornými žlázkami a slzami). Jsou zde také řasinky, které zajišťují čištění sliznice a zachycování nečistot.
Jsou zde tři průduchy, jeden v čichové, dva v dýchací oblasti. Čichová oblast je vystlána čichovým epitelem a je náchylná na zduření a krvácení, vytváří se hlen. Funkcí je oteplení vzduchu, jeho zvlhčení, čištění a kontrola čichem.
Vedlejší dutiny nosní jsou uloženy v kostech – čelní, čichové, klínové a v horní čelisti. Vytvářejí se po porodu vytlačováním epitelu do vedlejších kostí. Často mohou být postižené zánětem.
Dolní cesty dýchací
Začínají nosohltanem, křížením dýchací a trávicí cesty, kde je hrtanová příklopka. Hrtan (lyrynx) má funkci tvorby hlasu. Je vyztužen chrupavkami, kterých je zde asi 20 a ty ho nechávají neustále rozevřený. Hrtan je zavěšen vazy na jazylce.
Ch. štítná – nejmohutnější chrupavka
Ch. prstencová
Ch. hlasivkové – jsou na ně upnuty hlasové vazy, které jsou při výdechu rozechvívány (podle jejich délky a tloušťky se mění barva hlasu).
Mutace – časové období, kdy dochází k velkému nárůstu hrtanu a prodloužení vazů, testosteron.
Dutina v hrtanu, hlásilka, má podobu přesýpacích hodin.
Onemocnění hlasivek je například nedomykavost, uzlíky na vazech, rakovina hrtanu, chrapot, záněty.
Žádné komentáře:
Okomentovat