Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Dýchací soustava člověka

Průdušnice (trachea) je otevřená, vyztužená trubice, je zde asi 17 chrupavek. její délka se pohybuje od 10-15 cm a je vystlána řasinkovým epitelem. Poté se dělí na dvě průdušky, což je konec dýchacích cest. Průdušky mají stejnou stavbu jako průdušnice a v oblasti branky vstupují s důležitými cévami do plic. Poté se dělí na průdušinky a ty pak na plicní sklípky.

Plíce
Vlastní dýchací párový orgán. Pravá plíce má tři laloky, levá má pouze dva. Tento orgán vyplňuje hrudní dutinu a naléhá na bránici.
Jsou kryty poplicnicí, což je tenká blána a ta pokrývá i průdušky a cévy a poté přechází v pohrudnici. Mezi nimi je tekutina.
Je to houbovitý orgán, který má po narození růžovou barvu. První nádechem se naplní. Později kvůli prachu šednou.

Alveoly
Plicní sklípky, které jsou kvůli zvětšení povrchu plic a je to plocha (80-130 m3). Alveoly mají jen jednovrstevnou, silně prokrvenou stěnu.

Vlastní dýchání
dělíme na zevní a vnitřní

Zevní dýchání znamená výměnu dýchacích plynů mezi prokrvenou stěnou plicních sklípků a vzduchem a ta spočívá na základě rozdílu parciálních tlaků plynů v krvi a ve vzduchu. Tlak kyslíku v alveolech je vyšší než v krvi a tlak oxidu uhličitého je vyšší v krvi, než ve sklípkách.

Vnitřní dýchání znamená výměnu plynů mezi krví a tkáněmi, tlak kyslíku v krvi je vyšší, tlak o. uhličitého je vyšší v tkáních.
Dýchací plyny jsou přenášeny krvinkami, navazují se na hemoglobin, ale mají vyšší afinitu na oxid uhličitý než na kyslík.

Žádné komentáře:

Okomentovat