Vertikální osa znázorňuje, kolik pak jednotlivé země obdrží z rozpočtu EU přepočteno na osobu. Hodnota 1,0 pak znamená, že země dostane přesně průměr celkových výdajů EU na osobu v EU vynásobenou počtem obyvatel dané země.
Z grafu vyplývají pak dva závěry. Za prvé: existuje jasně pozitivní vztah mezi silou na osobu (horizontála) a příjmy na osobu (vertikála). Což jinými slovy znamená, že politici využívají hlasování v Radě k tomu, aby získali více peněz pro zemi, kterou zastupují. Za druhé: Lucembursko je úplně někde mimo ostatních. Lucemburčané mají 20x větší hlasovací sílu na osobu než je průměr EU a získávají na osobu téměř 11 x více než je průměr na osobu v EU.
Graf je vykreslen ještě pro 15 zemí (tedy před rozšířením 2004) a tedy poslední vstupujícími zeměmi byly: Rakousko, Finsko a Švédsko. Všechny tyto země jsou hluboko pod průměrem v příjmech z EU na obyvatele. To by mohlo znamenat, že nově příchozí země se ještě nenaučili principům „back scratching“. Další poznatek, který můžeme z grafu vyčíst je to, že UK dostává z rozpočtu EU nejmenší podíl v přepočtu na jednoho obyvatele, je to také země s jednou z nejmenší hlasovací sílou na obyvatele (což znovu potvrzuje pozitivní korelaci síla/příspěvky), ale ne s nejnižší, tu má Německo.
Žádné komentáře:
Okomentovat