Struktura vl. N výroby v hosp. praxi

Struktura vl. N výroby má v hosp. praxi dvě základní členění:

a) druhové členění N
- použití pro sledování, vyhodnocování a plánování N na výrobu v rámci výr. celku podle spotřeby jednotlivých druhů výr. činitelů
- účetní evidence, výsledovka

b) kalkulační (účelové) členění N
- základní metodický prostředek rozpočetnictví
- provádí se podle kalkulačního vzorce
- cílem je struktura N položek ve vztahu ke kalkulační jednici
- uplatnění při rozhodovacích úlohách ve vztahu k racionálnosti průběhu výr. procesů
- rozdělení N skupin na N přímé a nepřímé
- častěji se ale používá (viz kalkulační vzorec)
- má význam pro sledování N podle místa jejich vzniku

kalkulační jednice = jeden nebo násobek výrobků, služeb, skupin výrobků
ekonomika výroby – fin. N chápeme jako souhrnné položky v rámci jedné výr. jednotky
výrobní ekonomika – fin. N bezprostředně vynaložené na zhotovení konkrétního výrobku
SUBDODÁVKY PATŘÍ V KALK. VZORCI PŘED ZISK (ZA ÚPLNÉ VL. N VÝKONU).