Nezaměstnanost

Samozřejmě, že v Evropě mzdy pružné nejsou. A to z mnoha důvodů, některých dobrých a některých špatných. Evropská společnost není taková, aby připustila kolísání mezd podle pohybů ceny ropy. Ve valné většině evropských národů lidé požadují určitou stálou mzdu, proto mají nasmlouvanou určitou výši platu, aniž by se vědělo, jak poptávka a nabídka bude vypadat. Mnoho rigidit mezd způsobují odbory, které požadují stanovování pohybů a valorizací mezd na dlouhou dobu dopředu. Je zřejmé, že v takovéto situaci se trh nemůže přes mzdové přizpůsobení vyčistit a dojde tedy k nesouladu mezi poptávkou a nabídkou. Ale toto stále nevysvětluje, proč dochází mnohem častěji k převisu nabídky práce nad poptávkou (nezaměstnanost) než naopak (nedostatek pracovníků).

Institucializovaná podoba pracujících v Evropě (pro zjednodušení odbory) vždy usiluje o to, aby její členové dosahovali na trhu práce nejrůznějších výhod. Chovají se analogicky jako monopolista, omezují nabídku a tím chtějí dosáhnout vyšší ceny. Tedy při aplikaci na trh práce to znamená, že omezení nabídky práce povede k růstu mezd. Důsledkem je potom nezaměstnanost.
Situaci nezaměstnanosti si nejprve vysvětlíme na diagramu, kde ještě nebudeme uvažovat migraci. S je nabídka práce na trhu. SC je nabídka práce po prosazení podmínek odbory (například omezení práce žen a mladistvých v odvětvích, které jsou organizovány v zaměstnaneckých organizacích apod.).
1