Problém si vysvětlíme na příkladu hotelových služeb. K zabezpečení chodu hotelu potřebujeme nekvalifikované pracovníky (recepční, číšníky, pokojské), kvalifikované pracovníky (manažery, marketingové pracovníky) a kapitál. Například v Norsku jsou i nekvalifikovaní pracovníci velmi drazí, proto jsou tam drahé i hotely a proto jich tam je relativně málo. Kdyby si norské hotely začaly najímat nekvalifikované pracovníky z jiných států, došlo by k tomu, že celkové mzdy těchto pracovníků v zemi klesnou, ale zároveň klesnou i ceny hotelového ubytování v Norsku. Takže nekvalifikovaní pracovníci by utrpěli při zavedení volné migrační politiky ztrátu, ale pro hotelové odvětví by toto znamenalo přínos. Hotelnictví by tedy mohlo expandovat a to by znamenalo růst poptávky po vysoce kvalifikovaných pracovnících (manažeři na nové pobočky…) a po kapitálu (výstavba nových poboček…). V tomto případě pak nekvalifikovaní pracovníci tvoří komplement ke kvalifikovaným a ke kapitálu. Takže poptávka po kvalifikovaných pracovnících a kapitálu roste, když cena nekvalifikovaných klesá.
Jak vidíme v následující tabulce, tak kvalifikační mix imigrantů je často velmi rozdílný od stávajícího mixu domácí ekonomiky. Například ve Francii a Německu původní pracovníci často zaplňují místa v managementu, financích, prodeji, marketingu, kdežto imigranti pracují ve stravování, úklidu apod. Zaplňují místa, o které v těchto zemích není zájem. Takže dochází k obdobnému komplementárnímu efektu jako minule, ale s tím rozdílem, že nikdo neztrácí, neboť domácí pracovníci na těchto pozicích nepůsobí.
Žádné komentáře:
Okomentovat