Zaměříme-li se na Polsko, jako největšího nově příchozího a na Litvu, jako nejchudšího z desítky, které jsme si v diagramu explicitně označili, tak vidíme ten diametrální rozdíl mezi penězi, které by tyto země měly dostat, pokud by byly zachovány rovné podmínky (modrý čtvereček) a mezi penězi, které skutečně tyto země mají právo čerpat (černé kroužky). Polsko by podle rovných podmínek mělo nárok na 380 EUR na osobu, místo stávajících 214 EUR a Litva na 411 EUR místo stávajících 69 EUR.
Samozřejmě se může situace změnit a to především ve chvíli, kdy se bude schvalovat nový rozpočtový plán, již za účasti těchto deseti zemí, které jistě nahlas vyjádří svůj nesouhlas.
9.6 Empirická data
V této kapitole jsme zdůraznili tři hlavní determinanty lokalizace ekonomické aktivity a to regionální politiku a dva čistě ekonomické determinanty v podobě komparativní výhody a (dis)aglomerujících efektů. Nyní zvážíme úlohu jednotlivých faktorů.
V teoretické části jsme si vysvětlili proč národy, které mají relativně vysoký podíl kvalifikované pracovní síly, mají také vysoký podíl výrob, kde se tato síla uplatní, viz komparativní výhody. Dále jsme si v teoretické části vysvětlili, proč firmy tendují k lokalizaci na velké trhy, viz poptávkové a nabídkové vazby.
Žádné komentáře:
Okomentovat