Podíváme-li se podrobněji na tabulku, tak vidíme, že v některých zemích EU (obzvláště chudších zemích typu Portugalsko, Řecko, Irsko a Španělsko) mají imigranti vyšší vzdělání než původní pracovníci. V tomto případě je pak analýza odlišná. V domácí ekonomice dochází s příchodem schopných pracovníků k růstu produktivity i těch nekvalifikovaných (mají lepší vedení). Pro představu si vezmeme amerického podnikatele, který přijde do Irska a začne tam farmařit. Je zřejmé, že nabídne pracovníkům nové postupy práce, které zvýší jejich výkonnost.
Nyní si věc rozebereme z mikroekonomického hlediska. Někteří imigranti do EU jsou pracovníci s velmi specifickými schopnostmi (počítačoví programátoři, lektoři anglického jazyka apod.). Tito pracovníci jsou do země přímo lákáni a jednotlivé země o ně bojují. A protože tito pracovníci tvoří substituty s velmi málo domácími pracovníky, tak dochází pouze k velmi malým ztrátám nebo často k žádným ztrátám v podobě nižších mezd u domácích konkurentů. Proto také země proti migraci těchto pracovníku nebrojí, když neznamenají téměř žádné škody.
Nyní si situaci zobecníme. Imigranti, jejichž vzdělanostní mix je substitutem k mixu domácí země, znamenají pro určité subjekty v zemi ztrátu, neboť snižují jejich mzdy. Snížení mzdy, ale pak vede k expanzi odvětví a k nutnosti najímat komplementární pracovníky popř. kapitál, pro nositele těchto výrobních faktorů to pak znamená zisk. Z tabulky ale vidíme, že realita v EU je jiná. Mix imigrantů je většinou odlišný k mixu domácích pracovníků, takže z původních pracovníků nemá v podstatě kdo tratit.
Žádné komentáře:
Okomentovat