Z toho všeho vyplývá, že účast na společném trhu není pro zvyšování mobility pracovníků příliš významná. Toto není žádnou záhadou. V 50. a 60. letech národy severní a západní Evropy měly zkušenosti s nedostatkem pracovníků potřebných pro dynamicky se rozvíjející průmysl. Je jasné, že výhodnější pro tyto státy bylo přijímat pracovníky ze zemí, kde je velmi nízká úroveň mezd a vysoká nezaměstnanost. V 60. letech Německo přijímalo více pracovníků z Turecka a Španělska, ačkoliv to ještě ani nebylo členem, než třeba z Itálie. A naopak země, jako je Británie a Švédsko, které také trpěly nedostatkem pracovníků, ale nebyly členy EU, přijímaly migranty z členských zemí, hlavně z Itálie. Jednoduše řečeno migrační politika západní Evropy, která dovolovala příliv pracovníků, neměla žádnou významnou spojitost se společným trhem.
7.5.2 Ekonomická analýza
Migrace práce je nejvíce diskutabilním aspektem ekonomické integrace v Evropě. V mnoha zemích západní Evropy je obvyklým jevem, obviňovat z vysoké míry nezaměstnanosti imigranty. Tak jako je obviňovat ze zneužívání sociálních dávek, z pouliční kriminality, ničení okolí. Důsledkem je, že mnoho stran s explicitně vymezenou anti-migrační politikou dosahuje dobrých výsledků ve volbách. Nyní se zaměříme na ekonomickou analýzu migrace.
Žádné komentáře:
Okomentovat